Prolog Muž postával na kraji tanečního parketu. Měl vytáhlé končetiny a řídnoucí vlasy a mezi mladá pružná těla tak příliš nezapadal. Sam Burnham ho sledoval od baru a přitom usrkával stejnou brandy, kterou si objednal už před hodinou. Písnička skončila a muž přešlápl. Přelétl pohledem taneční prostor se zrcadly, načež zamířil k baru. Burnham si objednal druhý drink. Koutkem oka mladšího muže zahlédl a obrátil se k němu. Položil mu ruku na paži a podíval se mu zpříma do očí. „Můžu tě pozvat na drink?“ zeptal se. Muž přikývl a změřil si Burnhama pronikavým pohledem. O dvacet minut později spolu vyšli z klubu. „Co teď?“ chtěl vědět Burnham a přitáhl si bundu těsněji k tělu. V Bristolu byl pozdní zářijový večer a od chvíle, co odešel z domova, se teplota ještě snížila. „Kde bydlíš?“ zajímal se muž. Očima těkal kolem sebe, na Burnhama se ani jednou nepodíval. „V hotelu. Tam by se ti nelíbilo. Žiješ někde poblíž?“ Burnham přesně věděl, kde bydlí. „Nevím co dál,“ odvětil muž. „Vůbec tě neznám.“ Burnham se znovu dotkl mužovy paže. Jednalo se o tu nejjednodušší techniku, ale obvykle fungovala. 7