Tvorivec, s. r. o., Martin / prosinec 2025 Za správnost údajů v příspěvcích odpovídají autoři.
MK ČR: E 16821 • ISSN: 1801-9935
Vážení čtenáři!
Zákon o nemocenském pojištění nyní upravuje celkem šest dávek nemocenského pojištění. Jaká výše dávek nemocenského pojištění bude platit v roce 2026? Dočtete se v rubrice Aktuálně, kde je uveřejněn příspěvek Redukční hranice nemocenského v roce 2026.
Sdělením MPSV č. 356/ 2025 Sb. došlo pro rok 2026 ke zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč/ měsíc. V Nařízení vlády č. 365/ 2025 Sb. je pro rok 2026 stanovena průměrná mzda ve výši 48 967 Kč/ měsíc. Jak tyto dva údaje ovlivní zdanění fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti? Čtěte rubriku Aktuálně, příspěvek Zvýšení minimální a průměrné mzdy – ovlivní zdanění zaměstnanců?
Vzhledem k blížícímu se termínu účetních závěrek jsme se zaměřili na shrnutí problematiky účetní závěrky u vybraných účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 410/ 2009 Sb. Jaká jsou aktuálně platná pravidla? V rubrice Veřejná správa, v příspěvku Účetní závěrka vybraných účetních jednotek se dozvíte více.
Jaké jsou nové tematické balíčky? Daňová přiznání FO a PO za rok 2025, Konec roku ve mzdové účtárně, Konec roku v účetní a daňové oblasti, Začátek roku –mzdová účetní, Daňový řád po novelách.
ZÁKONY 2026, které vyjdou začátkem ledna, si můžete objednat již teď i s odbornými publikacemi Účetní závěrka za rok 2025, Daňová přiznání za rok 2025, Pomocník mzdové účetní 2026.
Všechny naše publikace Vám doručíme poštou nebo kurýrem, více informací se dozvíte od našich pracovníků v zákaznickém servisu. V lednu 2026 vyjde i odborná publikace Příručka mzdové účetní 2026.
Nezapomeňte i na předplatné Úplných znění zákonů po novelách v průběhu celého roku - Aktualizace 2026. Budete tak mít celoroční přehled o novelách zákonů. Více informací najdete na naší webové stránce www.i-poradce.cz
Přejeme Vám pokojné a příjemné vánoční svátky, veselé ukončení roku a úspěšný vstup do nového roku 2026. Těšíme se na další setkání.
Andrea Súkeníková odpovědná redaktorka
Úplná znění zákonů 2026
OBSAH 2-3 / 2026
AKTUÁLNĚ A
3 | Redukční hranice nemocenského v roce 2026
JUDr. Eva Dandová
7 | Zvýšení minimální a průměrné mzdy – ovlivní zdanění zaměstnanců?
Ing. Ivan Macháček
10 | Zaměstnanecké benefity – osvobození od daně v roce 2026 (2.)
Ing. Pavel Novák
PRACOVNÍ PRÁVO PP
13 | Uplatní se digitalizace v personální agendě?
JUDr. Ladislav Jouza
16 | Možnosti uzavření pracovního poměru na dobu určitou
JUDr. Jana Drexlerová
21 | Pracovněprávní výhody v dohodách o práci
JUDr. Ladislav Jouza
24 | Praktická řešení k zákoníku práce
CHYBY, OMYLY, POKUTY
26 | Jak zabránit diskriminaci a stresu na pracovišti
JUDr. Ladislav Jouza
29 | BOZP vůči externím osobám – a povinnost odškodnit „pracovní“ úraz
Richard W. Fetter
31 | Oduznání nemoci z povolání a vliv na zaměstnaneckou rentu
Richard W. Fetter
33 | Rekvalifikace a zaškolení nejen pro zaměstnance
JUDr. Ladislav Jouza
36 | Konec roku ve mzdové účtárně
JUDr. Ladislav Jouza
40 | Zdanění zaměstnanců – změny
Ing. Ivan Macháček
46 | Průměrný výdělek – chyby výpočtu
JUDr. Eva Dandová
50 | Stravenkový paušál – daňové výhody
Ing. Pavel Novák
54 | Valorizace zaměstnaneckých úrazových a pozůstalostních rent
Richard W. Fetter
56 | Praktická řešení k odměňování
ODVODY
59 | Pojištění zaměstnanců činných na DPP v r. 2026
JUDr. Eva Dandová
63 | Které oblasti zdravotního pojištění zůstávají k 1. 1. 2026 beze změny?
Ing. Antonín Daněk
67 | Dopočty do minima ve zdravotním pojištění Ing. Jiří Hálek
70 | Dlouhodobé ošetřovné
JUDr. Eva Dandová
72 | Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Ing. Antonín Daněk
75 | Veřejné zdravotní pojištění – změny
Ing. Antonín Daněk
78 | Praktická řešení k odvodům
81 | Agenturní zaměstnávání – pracovní smlouva (§ 307a ZP)
82 | Pokyn k dočasnému přidělení zaměstnance agentury práce k jinému zaměstnavateli (§ 309 ZP)
83 | Skončení pracovního poměru dohodou (§ 49 ZP)
84 | Dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP)
85 | Dohoda o zvýšení kvalifikace (§ 234 ZP)
VEŘEJNÁ SPRÁVA VS
86 | Účetní závěrka vybraných účetních jednotek
Ing. Zdeněk Morávek
91 | Opravné položky – daňový a účetní pohled
Ing. Zdeněk Morávek
95 | Platy ve veřejné správě v roce 2026
JUDr. Ladislav Jouza
98 | Hygienické požadavky na zotavovací akce – změny
JUDr. Eva Dandová
REDUKČNÍ HRANICE NEMOCENSKÉHO V ROCE 2026 … Pro rok 2026 vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí Sdělením č 396/ 2025 Sb., že od 1. ledna 2026 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 12 000 Kč. Podle zařazení zaměstnance do jedné z uvedených skupin zaměstnavatel pozná, kdy má po nástupu zaměstnance do zaměstnání oznámit nástup zaměstnance příslušné OSSZ.
ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ A PRŮMĚRNÉ MZDY
– OVLIVNÍ ZDANĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ?
… Zatímco v roce 2025 činilo rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 46 557 Kč × 36 = 1 676 052 Kč, v roce 2026 činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu da ně 48 967 Kč × 36 = 1 762 812 Kč. Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/ 23 % sazby daně v letech 2025 a 2026 vyplývá, že zatímco poplatník s vyšším základem daně platil sazbu daně 23 % v roce 2025 již od výše základu daně 1 676 052 Kč, pak v roce 2026 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23 % sazby daně o 86 760 Kč.
KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ … Zásadní změna spočívá v omezení zaručené mzdy, která se vztahuje jen na zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 ZP. Jedná se např. o zaměstnance státu, územních samosprávných celků, některých příspěvkových organizací apod. V důsledku rozšiřující se digitalizace dojde od 1. ledna 2026 k zjednodušení zaměstnavatelské administrativy, na níž se podílí i mzdová účetní. Nastane v této oblasti účinnost u dvou významných zákonů. Jedná se o zákon č 323/ 2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a o zákon č 360/ 2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.
VALORIZACE ZAMĚSTNANECKÝCH
ÚRAZOVÝCH A POZŮSTALOSTNÍCH RENT
… Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (náležející zaměstnancům podle zákoníku práce) se dle nařízení vlády č 466/2025 Sb. upravuje (navyšuje) k 1. lednu 2026 tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku nebo zvýšený podle prováděcích a souvisejících právních předpisů (již dříve) se zvyšuje o 2,6 % a o 240 Kč.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA VYBRANÝCH ÚČETNÍCH JEDNOTEK … Základní sloupce výkazu zisku a ztráty jsou „běžné období“ a „minulé účetní období“. Obě dvě účetní období se rozdělují na hlavní činnost účetní jednotky a hospodářskou činnost účetní jednotky. Hlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena jiným právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem.
PLATY VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ V ROCE 2026
… Vláda 29. října 2025 přijala nařízení, podle něhož se od 1. ledna 2026 zvyšují některé platové tarify uvedené v příloze č 4 nařízení vlády č 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Jedná se o pedagogické pracovníky a o akademické pracovníky státní vysoké školy podle zákona o vysokých školách. Platové tarify jsou do 7. platové třídy valorizovány o pevnou částku 2 000 Kč a platové tarify od 8. do 16. platové třídy se navyšují o 7 %.
Redukční hranice nemocenského
v roce 2026
Zákon o nemocenském pojištění nyní upravuje celkem šest dávek nemocenského pojištění. Podle § 4 zákona o NP se z nemocenského pojištění poskytují nyní tyto dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské poporodní péče („otcovská“), ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Jaká výše dávek nemocenského pojištění bude platit v roce 2026?
OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB -
Zákon o NP upravuje jak dávky nemocenského pojištění, tak organizaci, provádění a řízení ve věcech nemocenského pojištění. Ve srovnání s původní roztříštěnou úpravou se jedná o komplexní úpravu. Zákon o NP zrušil celkem 50 předpisů, zákonů a vyhlášek, novým zákonem o NP došlo k sjednocení právní úpravy nemocenského pojištění pro zaměstnance, pro osoby samostatně výdělečně činné a i pro další skupiny osob (příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní informační služby), jejichž účast na nemocenském pojištění byla upravena zvláštními právními předpisy.
Obecně platí, že zaměstnanci jsou i nadále účastni nemocenského pojištění přímo ze zákona, na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných, jejichž nemocenské pojištění je i nadále dobrovolné. Nemocenského pojištění jsou účastni jako zaměstnanci jen osoby vyjmenované v § 5 zákona o NP, které vykonávají činnost v pracovním vztahu v tomto ustanovení uvedeném a splňují podmínky účasti na nemocenském pojištění. To je rozdíl mezi sociálním (nemocenským a důchodovým) pojištěním a zdravotním pojištěním. V sociálním pojištění je okruh pojištěných osob taxativně vymezen výčtem pracovních vztahů (např. členové družstva v druž-
stvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni) a ve zdravotním pojištění je vymezen vazbou na zdanitelný příjem.
Ještě před nástupem zaměstnance do zaměstnání musí zaměstnavatel zařadit zaměstnance pro rozhodování o účasti zaměstnance na NP do jedné z 3 skupin. Každá skupina má jiná kritéria pro vznik a trvání účasti na NP. Zaměstnavatel proto musí rozhodnout, zda toto zaměstnání je zaměstnáním:
• vykonávaným na základě dohody o provedení práce,
• malého rozsahu, nebo
• ostatním.
Pro zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce platí zvláštní úprava v § 7a zákona. Zaměstnání malého rozsahu je zaměstnáním, kde příjem od jednoho zaměstnavatele nepřevyšuje určitou částku. Ta byla v posledních letech zvyšována a od 1. ledna 2025 je stanovena ve výši 4 500 Kč. Tento limit bude platit i v roce 2026. Takový příjem nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem rozsah práce (pracovní dobu, konkrétní úkol apod.) a odměnu za práci. Vyplývá-li po uzavření smlouvy nebo dohody se zaměst-
nancem ze stanovených podmínek, že zaměstnanec má zaručen v každém kalendářním měsíci, v němž bude pracovat podle pracovních podmínek, započitatelný příjem ve výši aspoň 4 500 Kč, je takové zaměstnání zaměstnáním ostatním.
Dnes platí zásada, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou nyní účastni pojištění, jestliže jim je zúčtován započitatelný příjem v částce alespoň 25 % podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
V roce 2025 činila tato hranice odvozená od 25 % průměrné mzdy 11 500 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí ji vyhlásilo Sdělením č. 476/2024 Sb.
Pro rok 2026 vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí Sdělením č. 396/2025 Sb., že od 1. ledna 2026 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 12 000 Kč.
Podle zařazení zaměstnance do jedné z uvedených skupin zaměstnavatel pozná, kdy má po nástupu zaměstnance do zaměstnání oznámit nástup zaměstnance příslušné OSSZ. Jak je patrno z výše uvedeného, oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání musí zaměstnavatel po vzniku účasti na NP. Plnění této povinnos-
ti je základní podmínkou pro řádné vedení registru pojištěnců a provádění NP. Povinným údajem v registru pojištěnců je i údaj o tom, zda zaměstnání je či není zaměstnáním malého rozsahu. Všechny údaje o zaměstnanci, které obsahuje registr pojištěnců, musí zaměstnavatel uvádět na tiskopise „Oznámení o nástupu zaměstnance“. Tento tiskopis a návod na jeho vyplnění jsou uveřejněny na www.cssz.cz v části Nemocenské pojištění – tiskopisy.
Obecně platí, že zaměstnavatel je povinen oznámit OSSZ v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání.
Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se stanoví s přesností na 2 platná desetinná místa.
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění zaměstnance se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvo -
du překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů osoby samostatně výdělečně činné se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné.
Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Zákon navíc stanoví tzv. vyloučené dny.
§ 5 zákona č. 187/2006 Sb. Citace na straně 3
Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni:
a) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí
1. zaměstnanci v pracovním poměru,
2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojáci z povolání a vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby (dále jen "příslušníci"),
3. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,
4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
7. soudci,
8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,
9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky, 10 členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra a veřejný ochránce práv, ochránce...
Denní vyměřovací základ stanovený postupem uvedeným výše se upraví pro výpočet:
• nemocenského a ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici, do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici, do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží,
• peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici, do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici, do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Výše uvedené částky denního vyměřovacího základu v pásmech do první redukční hranice, nad první redukční hranici do druhé redukční hranice a nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se zaokrouhlují s přesností na 2 platná desetinná místa. Denní vyměřovací základ stanovený se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Srovnání redukčních hranic nemocenského pojištění platných pro r. 20220 až 2025
REDUKČNÍ HRANICE nejsou stanoveny v zákoně o NP pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných v důchodovém pojištění a ministerstvo práce a sociálních věcí je pak vyhlašuje Sdělením ve Sbírce zákonů. V kalendářním roce činí první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukční hranice stanoví a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto vyměřovacího základu. Proto pro redukční hranice platné v roce 2026 bude rozhodný všeobecný vyměřovací základ pro rok 2024.
Podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2026, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2026, nejnižších částek procentních výměr důchodů a o zvýšení důchodů v roce 2026 platí následující:
• výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 činí 46 278 Kč.
• výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 činí 1,0581.
Pro rok 2026 činí výše:
• první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 21 546 Kč,
• druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 195 868 Kč.
Z těchto hodnot se odvozují redukční hranice nemocenského pojištění neboli denní hranice. První redukční hranice činí jednu třicetinu výše uvedených hodnot. Druhá redukční hranice činí 1,5 násobek částky první redukční hranice a třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru, a to až po výpočtu jednotlivých redukčních hranic. Pravidelně každý rok je zveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí formou Sdělení ve Sbírce zákonů.
Pro rok 2026 se tak stalo Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 397/2025 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2026.
nepřihlíží se k částce
Pro výpočet nemocenského a ošetřovného se denní vyměřovací základ upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici, do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranicí, do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce
nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
?Příklad
Zaměstnanec má hrubou mzdu ve výši 63 000 Kč. Nárok na nemocenskou bude mít v roce 2026 celkem 70 dní. Jak vysokou celkovou nemocenskou obdrží?
• Denní vyměřovací základ (neredukovaný) je 2 071,23 Kč (63 000 Kč × 12 měsíců/365 dní).
• Zápočet z první redukční hranice činí 1 469,70 Kč a ze druhé 262,94 Kč, denní vyměřovací základ není vyšší než 2 449 Kč, takže
Novela zákona o NP s účinností k 1. únoru 2018 zavedla zásadu, že výše nemocenského za kalendářní den činí 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla naříze -
Denní vyměřovací základ je u peněžité pomoci v mateřství vyšší než u nemocenského.
z třetí redukční hranice se nepočítá ničeho.
• Redukovaný denní vyměřovací základ je tedy 1 733 Kč (1 469,70 Kč + 262,94 Kč).
• Denní nemocenská v prvních 16 dnech bude 1 040 Kč, denní nemocenská v dalších 30 dnech již 1 144 Kč a denní nemocenská v dalších dnech 1 248 Kč.
• Celková částka nemocenské za 70 dní nároku na nemocenskou činí 8 0912 Kč.
Výše nemocenského
Výše nemocenského za kalendářní den činí:
• 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
• 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
• 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Z uvedeného vyplývá, že výše nemocenského je opětovně vázána na dobu trvání pracovní neschopnosti, stalo se tak na základě novely zákona o NP s účinností k 1. lednu 2018.
na karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru.
Výše peněžité pomoci v mateřství
činí od prvního kalendářního dne 70 % redukovaného denního vymě -
řovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se u peněžité pomoci v mateřství zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci, která se u peněžité pomoci v mateřství provede stejným způsobem jako u nemocenského s tím, že do částky první redukční hranice, se příjem započítává 100 %.
Z toho vyplývá, že denní vyměřovací základ je u peněžité pomoci v mateřství vyšší než u nemocenského, protože jednak se do první redukční hranice neredukuje na 90 % a dále že po redukci činí peněžitá pomoc v mateřství 70 % a nemocenské pouze 60 %.
JUDr. Eva Dandová
Zvýšení minimální a průměrné mzdy
– ovlivní zdanění zaměstnanců?
Sdělením MPSV č. 356/2025 Sb. došlo pro rok 2026 ke zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč/měsíc a na základě údajů obsažených v Nařízení vlády č. 365/2025 Sb. je pro rok 2026 stanovena průměrná mzda ve výši 48 967 Kč/měsíc. Jak tyto dva údaje ovlivní zdanění fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti?
VLIV VÝŠE MINIMÁLNÍ MZDY
NA ZDANĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ -
Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 21g odst. 1 ZDP měsíční minimální mzda podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
Výše měsíční minimální mzdy v letech 2024 až 2026
Kalendářní rok Výše minimální mzdy v Kč 2024 18 900 2025 20 800 2026 22 400
Vliv minimální mzdy na uplatnění ročního daňového bonusu Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
Omezující podmínka pro uplatnění daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP stanoví, že daňový bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období má příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle
výše činí alespoň 50 Kč. Z § 35d odst. 4 ZDP však vyplývá omezující podmínka, podle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny do -
V roce 2026 činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 48 967 Kč × 36 = 1 762 812 Kč.
§ 38f vyjmuty ze zdanění. Zatímco pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2025 musela činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 20 800 Kč × 6 = 124 800 Kč, pak v roce 2026 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 22 400 Kč × 6 = 134 400 Kč.
Vliv minimální mzdy na uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance
Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho
lů, tedy v roce 2026 alespoň 11 200 Kč . Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Vliv minimální mzdy na uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování
V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vy-
počtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn
Zdaňovací období Minimální mzda v Kč
jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2026 částky 134 400 Kč Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za
Výše ročních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč
kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již přiznaný měsíční nárok neztrácí.
Výše měsíčních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč
Příklad 1
Uplatnění měsíčního a ročního daňového bonusu u zaměstnance
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele jako člen ostrahy na zkrácený pracovní úvazek. U zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2026má příjmy ze závislé činnosti v dubnu až červnu ve výši12 800 Kč, v listopadu 13 000 Kč a v ostatních měsících jsou jeho příjmy ze závislé činnosti nižší než 10 000 Kč. Jak bude v daném případě postupovat zaměstnavatel při výplatě daňového bonusu v rámci stanovení zálohy na daň a v rámci ročního zúčtování daně?
Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce duben až červen a listopad 2026 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč, neboť výše měsíčních příjmů v těchto měsících pro přiznání daňového bonusu je vyšší než ze zákona o daních vyplývající částka 11 200 Kč. V ostatních měsících příjem nedosahuje částky 11 200 Kč, proto zaměstnanci v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2026
příjmy ze závislé činnosti u zaměstnance nedosáhnou výše 134 400 Kč, nemá nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane vyplacený daňový bonus zaměstnanci za měsíce duben až červen a listopad 2026 zachován.
UPLATNĚNÍ PRŮMĚRNÉ MZDY PŘI ZDANĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ
- V § 21g odst. 2 ZDP se uvádí, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení . Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/ 1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Výše průměrné mzdy pro rok 2026 vyplývá z nařízení vlády č. 365/2025 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 46 278 Kč a přepočítací koeficient 1,0581 Kč. Průměrná mzda pro rok 2026 tedy činí 48 967 Kč.
6)
Vývoj průměrné mzdy v letech 2024 až 2026
Kalendářní rok Výše průměrné mzdy v Kč
2024 43 967
2025 46 557
2026 48 967
Vliv průměrné mzdy na uplatnění dvou sazeb daně z příjmů u fyzické osoby
Z ustanovení § 16 odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá, že sazba daně 15 % se uplatní od roku 2024 pro část základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. Zatímco v roce 2025 činilo rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 46 557 Kč × 36 = 1 676 052 Kč, v roce 2026 činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 48 967 Kč × 36 = 1 762 812 Kč Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/23 % sazby daně v letech 2025 a 2026 vyplývá, že zatímco poplatník s vyšším základem daně platil sazbu daně 23 % v roce 2025 již od výše základu daně 1 676 052 Kč, pak v roce 2026 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23 % sazby daně o 86 760 Kč. Z § 38h odst. 2 ZDP vyplývá, že sazba měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do trojnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující trojnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy. Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2025
Sazba daně Hrubá mzda zaměstnance
15 % do výše 139 671 Kč/měsíc (včetně)
23 % přesahující výši 139 671 Kč/měsíc
Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2026
Sazba daně Hrubá mzda zaměstnance
15 % do výše 146 901 Kč/měsíc (včetně)
23 % přesahující výši 146 901 Kč/měsíc
Z uvedené výše stanoveného rozhraní pro uplatnění 15/23 % sazby daně v letech 2025 a 2026 vyplývá, že zatímco zaměstnanec s vyšší hrubou měsíční mzdou měl uplatněnu sazbu daně 23 % v roce 2025 již od výše měsíční mzdy 139 671 Kč, pak v roce 2025 dochází k posunu této hranice pro uplatnění 23% sazby daně o 7 230 Kč.
?
Příklad 2
Porovnání zdanění příjmů manažera v roce 2025 a 2026 Manažer má měsíční stálou hrubou mzdu 190 000 Kč a učinil pro rok 2025 i 2026 u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jaký bude rozdíl ve zdanění příjmů manažera, pokud v obou letech bude mít stejný měsíční příjem, přičemž poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka?
Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2025 a 2026
Údaje v Kč Měsíce 2025 Měsíce 2026
Výše hrubé mzdy 190 000 190 000
Základ daně pro uplatnění sazby daně 15%
671 146 901
Daň 15 % 20 950,65 22 035,15
Základ daně pro uplatnění sazby daně 23%
Daň 23 %
Výše zálohy po zaokrouhlení 32 527
Základní sleva na dani na poplatníka
Záloha na daň
Zaměstnanec s příjmy ve výši 190 000 Kč/měsíc zaplatí v roce 2026 oproti roku 2025 na měsíční záloze na daň o 579 Kč méně (tedy za celý rok zaplatí méně na dani o částku 6 948 Kč).
Vliv průměrné mzdy na osvobození benefitů dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP
Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve znění zákona č. 360/ 2025 Sb. jsou od 1. 1. 2026 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý pří-
jem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvo -
bozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období, tedy v roce 2026 do výše 48 967 Kč (v roce 2025 šlo o částku 46 557 Kč), 2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, tedy v roce 2026 do výše 24 483,50 Kč (v roce 2025 šlo o částku 23 278,50 Kč).
Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě poskytnutých benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nad stanovený limit podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť
Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance je posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele.
