EB1047600

DaÚ

bez chyb, pokut a penále

měsíčník č. 2-3/2026, ročník XXVII.

Vydavatel

Poradce s.r.o.

Hlavní třída 28/2020, Český Těšín

IČ: 25836200

e-shop: www.i-poradce.cz

Odpovědná redaktorka

Jarmila Blaščíková

Spolupracovníci

Ing. Martin Děrgel

Ing. Václav Benda

JUDr. Ladislav Jouza

Ing. Ivan Macháček

Ing. Antonín Daněk

Ing. E. Sedláková

Objednávky a distribuce www.i-poradce.cz, e-shop

Doručíme poštou nebo kurýrem.

Zákaznické centrum pondělí – pátek - 9.00 – 15.00 558-731 125, 731 126, 731 127, 732 708 627, 773 670 836 abo@i-poradce.cz www.i-poradce.cz

Sazba/Tisk inFORM vydavateľstvo, s.r.o. prosinec 2025

Za správnost údajů v příspěvcích odpovídají autoři.

ISSN: 1214-522X MK ČR: E 10000

Vážení čtenáři!

Termín pro podání daňového přiznání k silniční dani za rok 2025 je nejpozději do 2. února 2026. Kdo bude za rok 2025 přiznání podávat? Co je předmětem daně a jaká jsou osvobození od daně? Na všechny dotazy Vám odpoví Ing. P. Novák. Jaké je daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů u zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2026? Odpověď nalezněte v článku Ing. I. Macháčka Zaměstnanecké benefity – daňové řešení v rubrice Aktuálně.

Závěru účetního období se věnujeme v příspěvcích Zdanění kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí, Zdanění příjmů ze závislé činnosti – změny, Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti a z nájmu – ukončení roku z pohledu ZDP, Příprava účetní závěrky, Druhy účetních závěrek...

Doplňující informace nabízí i další měsíčníky vydavatelství: Poradce 7-8/26 – Daňový řád s komentářem; PaM 2-3/26 – Redukční hranice nemocenského v r. 2026; 1000 řešení 11-12/25 – Účetní závěrka podnikatelů za rok 2025; DÚVaP 1-2/26 – Povinnosti plátce

DPH na konci roku.

Již začátkem ledna začínáme distribuci úplných znění zákonů ZÁKONY I.-V. 2026, které si společně s odbornými publikacemi Účetní závěrka za rok 2025, Daňové přiznání za rok 2025, Pomocník mzdové účetní 2026 můžete objednávat na informačním portálu www.i-poradce.cz nebo telefonicky na číslech 558 731 125-128; 773 670 836.

Nezapomeňte si rovněž předplatit měsíčník DaÚ pro rok 2026. Kolektiv autorů připravuje pro Vás důležité informace po legislativních změnách.

Nezapomeňte na tematické balíčky: Konec roku ve mzdové účtárně, Konec roku v účetní a daňové oblasti, Daňové přiznání FO a PO za rok 2025, Daňový řád po novelách, Začátek roku – mzdová účetní...

Přejeme Vám příjemné prožití vánočných svátků a těšíme se na další setkávání u stránek měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále.

Jarmila Blaščíková odpovědná redaktorka

2-3/2026

AKTUÁLNĚ

Zaměstnanecké benefity – daňové řešení 3

Ing. Ivan Macháček

Silniční daň za rok 2025 8

Ing. Pavel Novák

Osvobození příjmů FO 14 od daně z příjmů – změny

Ing. Eva Sedláková

PŘÍMÉ

DANĚ – ZDP

Zdanění kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí 16

Ing. Ivan Macháček

Zdanění příjmů ze závislé činnosti – změny 21

Ing. Eva Sedláková

Přepravní služby pomocí mobilní aplikace 24 – daňové povinnosti poskytovatelů

Ing. Pavel Novák

Přehled změn v ZDP v roku 2025 (1.) 29

Ing. Ivan Macháček

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti 35 a z nájmu – ukončení roku z pohledu ZDP

Ing. Eva Sedláková

NEPŘÍMÉ DANĚ – DPH

Zrušení registrace plátce 37

Ing. Václav Benda

Roční vypořádání nároku na odpočet daně 41

Ing. Václav Benda

Vývoz zboží – osvobození od daně 46

Ing. Václav Benda

ÚČETNICTVÍ

Zákon o účetnictví po novele 50

Ing. Vladimír Hruška

Druhy účetních závěrek 53

Ing. Jiří Koch

účetní závěrky

Ing. Jiří Koch

CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

Soukromý internet zaměstnance na pracovišti 62

JUDr. Ladislav Jouza

Pracovní poměr na dobu určitou 65

JUDr. Eva Dandová

Subjekty zdravotního pojištění 69 – povinnosti a sankce

Ing. Antonín Daněk

Evidence pracovních úrazů – změny 72

JUDr. Eva Dandová

RADY ODBORNÍKŮ

Nadbytečnost zaměstnance – organizační změny 76

JUDr. Ladislav Jouza

Riziko zneužití daňového práva 79

Ing. Martin Děrgel

Korespondence se správcem daně (1.) 84

Ing. Vladimír Hruška

Kriterium trvalého pobytu a ZP 89

Ing. Antonín Daněk

MZDY A ODVODY

Souběžné příjmy zaměstnance 91 minimum ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Minimální mzda– významný parametr ve ZP 93

Ing. Antonín Daněk

Jak s dovolenou z roku 2025 97

JUDr. Ladislav Jouza

Zálohy OSVČ a zdravotní pojištění 100 po 1. 1. 2026

Ing. Antonín Daněk

Zaměstnanecké benefity daňové

řešení

Zaměřime se na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů u zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2026, vyplývající z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP na základě zákona č. 360/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026. K upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zákonem č. 360/2025 Sb. vydalo GFŘ dne 22. 9. 2025 informaci s objasněním odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům.

Benefity poskytované zaměstnanci v nepeněžní formě

Daňové řešení u zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP]

Ve smyslu znění novely zákona o daních z příjmů obsažené v zákonu č. 470/2024 Sb. jsou s účinností od 1. 1. 2025 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě: 1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období (tedy v roce 2025 do výše 46 557 Kč za kalendářní rok),

2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití

zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (tedy v roce 2025 do výše 23 278,50 Kč za kalendářní rok).

poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (blíže § 74 a § 75 ZZS).

Zaměstnanecké benefity zůstávají za zákonem daných podmínek od daně z příjmů FO osvobozeny.

Podle § 4 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách (dále jen „ZZS“) se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb a tyto prostory pak slouží poskytovateli zdravotních služeb pro poskytování služeb definovaných v § 2 odst. 2 ZZS. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že

Zákonem č. 360/2025 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2026 k úpravě úvodní části znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ve znění účinném do 31. 12. 2025 stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozena „nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci“, pokud splňují další zákonné podmínky. Nově toto ustanovení s účinností od 1. 1. 2026 obsahuje dovětek, který blíže specifikuje povahu nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozena, jako „nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem“.

S účinností od 1. 1. 2026 jsou tedy dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena nepeněžní plnění, která nejsou

mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě specifikované v bodech 1 a 2 tohoto ustanovení.

GFŘ vydalo dne 22. 9. 2025 „Informaci k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů s cílem odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům“. Uvádí se zde, že novelizace předmětného ustanovení reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz rozsudky č. j. 6 Afs 354/2023-48 ze dne 11. října 2024 a č. j. 5 Afs 295/2023-67 ze dne 14. října 2024), ze které vyplývá, že stávající právní úprava umožňuje uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob i u těch příjmů, které mají charakter naturální mzdy, resp. odměny za výkon práce. Z novelizovaného znění ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zákonem č. 360/2025 Sb. již jednoznačně vyplývá, že osvobození od daně z příjmů fyzických osob nelze uplatnit v případě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci, které svým charakterem představuje mzdu, plat, odměnu nebo náhradu za ušlý příjem, tedy plnění poskytovaná zaměstnanci za vykonanou práci.

Z informace GFŘ vyplývá:

• Základem pro odlišení zaměstnaneckých benefitů od plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která jsou vázána na jeho pracovní výkon, je zákoník práce. Zaměstnavatel totiž plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem práce zohledňuje při výpočtu průměrného výdělku (využívaného například při čerpání dovolené), zatímco zaměstnanecké benefity při výpočtu průměrného výdělku nezohledňuje.

• Plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem práce – ustanovení § 109 ZP stanoví, že za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud nestanoví zákoník práce či jiný zvláštní právní předpis jinak. Obdobný charakter mají další plnění přímo vázaná na pracovní výkon zaměstnance, jako příklad lze uvést poskytnutí odměny za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu nebo předem stanoveného mimořádně náročného úkolu výslovně upravené v § 134 a § 134a ZP pro zaměstnance odměňované platem. V soukromé sféře se může jednat o klasické čtvrtletní, pololetní či roční odměny vyplácené zaměstnancům ve vazbě na jejich pracovní výkon. Tato plnění bývají v praxi poskytována převážně peněžní formou, mohou však být poskytována i jako nepeněžní plnění (např. naturální mzda ve smyslu § 119 ZP). Tato plnění podléhají nejen zdanění daní ze závislé činnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 ZDP, ale i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. S ohledem na to, že jsou tato plnění poskytována v přímé souvislosti s pracovním výkonem zaměstnance, z povahy věci by související náklady měly být na straně zaměstnavatele výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP.

• Zaměstnanecké benefity – jako zaměstnanecké benefity jsou v praxi označována plnění poskytovaná zaměstnavatelem nad rámec běžné mzdy, platu či odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž jejich poskytnutí nesouvisí s vykonanou prací zaměstnance. Nárok zaměstnance na tato plnění je tedy typicky spojen s existencí jeho pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem. Rozsah a podmínky těchto plnění bývají zpravidla upraveny kolektivní smlouvou, vnitřní směrnicí za-

městnavatele nebo jiným druhem smlouvy zaměstnavatele se zaměstnanci. Smyslem poskytování zaměstnaneckých benefitů je nejen zvýšení motivace zaměstnanců, jejich loajality a spokojenosti, ale i zvýšení atraktivity zaměstnavatele na trhu práce. Jako příklad těchto zaměstnaneckých benefitů lze uvést Multisport karty, benefity v systému Cafeterie, nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti s péčí o jeho zdraví, rekreací, životním či pracovním výročím apod. Zaměstnanecké benefity poskytované jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP od daně z příjmů fyzických osob do zákonem stanovené výše osvobozeny. Na straně zaměstnavatele nemohou být související náklady uplatněny jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmůve smyslu § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. • Daňový režim zaměstnaneckých benefitů, které zaměstnavatel poskytuje jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů, nad rámec vyplacené mzdy nebo platu či jiných odměn za výkon práce na účely stanovené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, není novelizací zákonem č. 360/2025 Sb. nijak dotčen. Zaměstnanecké benefity tedy zůstávají za zákonem daných podmínek od daně z příjmů fyzických osob i nadále osvobozeny.

V bodu 1 a 2 ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP pro stanovení maximální roční výše osvobozeného nepeněžního plnění poskytnutého benefitu vycházíme z nařízení vlády č. 365/2025 Sb., v němž je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2024 ve výši 46 278 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu ve výši 1,0581, takže průměrná mzda pro rok 2026 činí 48 967 Kč.

Roční limit daňového osvobození pro poskytované nepeněžní benefity zahrnuté v bodu 1 ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ve výši průměrné mzdy činí v roce 2026 částku 48 967 Kč a pro poskytované nepeněžní benefity zahrnuté v bodu 2 tohoto ustanovení ve výši poloviny průměrné mzdy činí částka 24 483,50 Kč.

K § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se v pokynu GFŘ č. D-59 uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu.

Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele. Půjde o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy na rekreaci, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj. Pokud jsou zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli bude, aby vedl úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani

z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Nepeněžní plnění poskytované ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jako benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance se považuje za příjem zaměstnance. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání osvobození u plnění využitých rodinnými příslušníky, ale zejména v návaznosti na celkový roční limit pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP [od 1. 1. 2025 samostatně pro benefity vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 a samostatně pro bod 2 ZDP] do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance vstupují i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům. Za zdanitelný příjem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP bude považována částka, která by za zdaňovací období přesahovala stanovený limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění poskytnutých rodinným příslušníkům zaměstnance. Daňové řešení u zaměstnavatele výše uvedených benefitů vyplývá z § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Daňově uznatelnými jsou u zaměstnavatele práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměst-

nance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak, lze za daňově uznatelné považovat náklady na veškerá práva zaměstnanců na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Specifickým ustanovením je ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, na jehož základě jsou daňově neuznatelnými výdaji zaměstnavatele nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě:

1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy, 2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná

a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP. Výjimkou dle výše uvedeného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na:

• bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy,

• pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

• provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Pokud nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 a rovněž podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP převýší stanovený limit a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Náklady na ta nepeněžní plnění, která na straně zaměstnance představují osvobozený příjem, nejsou u zaměstnavatele daňově uznatelné ve smyslu znění § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

Nepeněžní plnění a neuplatnění pojistného Připomínáme, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci a osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vyplývá to z obou pojistných zákonů:

• z § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyplývá, že vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

• z § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, vyplývá, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Benefity poskytované zaměstnanci v peněžní formě U zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci. Bez ohledu na výši poskytnuté peněžní úhrady zaměstnavatelem se jedná u zaměstnance o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím rovněž do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak v případě peněžního plnění zaměstnavatele nebude postupováno dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, ale zaměstna-

vatel může využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Příklady zaměstnaneckých benefitů v roce 2026

Příklad 1

Zaměstnavatel poskytne v průběhu roku 2026 zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Celková hodnota těchto poukazů za rok 2026 činí 29 500 Kč. Zaměstnavatel dále zaplatí v září 2026 za zaměstnance (včetně rodinného příslušníka) celoroční předplatné do místního divadla na sezónu 2026-2027 v částce 2 x 9 500 Kč = 19 000 Kč.

Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. V našem případě jde o pořízení služeb zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnického zařízení, a proto bude nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnanci ve formě poskytnutého poukazu na masáž od daně z příjmů osvobozeno ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP a to do celkové roční výše48 967 Kč. V našem případě je tato podmínka splněna, neboť se jedná o částku 29 500 Kč. Nepeněžní plnění benefitů zařazených pod § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi je od daně z příjmů osvobozeno v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, což činí 24 483,50Kč. V našem případě je tato podmínka splněna. Celková výše nepeněžního plnění zaměstnavatele ve formě benefitu dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP ve výši 19 000 Kč za rok 2026 je rovněž u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.

U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově uznatelný náklad a zakoupení předplatného do divadla a zakoupení poukázek na masáže je nutno zaměstnavatelem hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

Příklad 2

Zaměstnavatel poskytne v únoru 2026 zaměstnanci poukaz pro dvě osoby na desetidenní pobyt v Dubaji v částce 56 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři. Poskytování tohoto benefitu vyplývá z vnitřního předpisu zaměstnavatele. Jiné zaměstnanecké benefity zařazené pod § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP nejsou v kalendářním roce 2026 zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnuty.

U zaměstnance bude osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti v roce 2026podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP částka ve výši 24 483,50 Kč. Rozdíl 56 000 Kč – 24 483,50 Kč = 31 516,50 Kč bude při stanovení zálohy na daň za měsíc únor 2026připočten k hrubé mzdě zaměstnance (tato částka bude podléhat rovněž odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance). U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný náklad podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP ve výši 24 483,50 Kč, ale daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele bude výše zdanitelného příjmů zaměstnance, tedy částka 31 516,50 Kč. Je splněna podmínka dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance. Pokud by zaměstnavatel v našem případě poskytoval následně v průběhu roku 2026 zaměstnanci ještě další benefity formou nepeněžního plnění zařazené pod ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP (např. permanentky do plaveckého bazénu a sauny, zakoupení vstupenek na

DaÚ 2-3/2026

fotbalové a jiné sportovní utkání), bude výše tohoto nepeněžního plnění podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti jako součást mzdy včetně příslušných odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to v měsíci poskytnutí tohoto dalšího nepeněžního plnění. Současně bude u zaměstnavatele poskytnuté nepeněžní plnění jeho daňově uznatelným nákladem, a to za podmínky, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy.

Příklad 3

Dítě zaměstnance navštěvuje v roce 2026 mateřskou školu, kterou provozuje jeho zaměstnavatel. Zaměstnanec platí za pobyt dítěte ve firemní mateřské škole sníženou měsíční úplatu ve výši 500 Kč, přičemž částka, za kterou je poskytována „obecní mateřská škola“, činí v dané lokalitě 1 250 Kč. Pokud zaměstnavatel postupuje dle § 24 odst. 2 písm. zs) bod 1 ZDP a výdaje na provoz mateřské školy uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak se na zaměstnance nebude vztahovat osvobození od daně dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP. Pokud zaměstnavatel v tomto případě zvolí ve smyslu § 6 odst. 18 ZDP ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené obcí, nepeněžní příjem zaměstnance ve výši rozdílu mezi úplatou za pobyt dítěte v “obecní mateřské škole“ a úplatou zaměstnance (v našem případě 1 250 Kč – 500 Kč = 750 Kč měsíčně), bude tato výše 750 Kč podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Pokud by však zaměstnavatel výdaje na provoz mateřské školy hradil ze sociálního fondu nebo jako nedaňový náklad, pak by na straně zaměstnance šlo o nepeněžní příjem ve výši 750 Kč měsíčně osvobozený od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP, a to do celkové výše stanovené pro všechny poskytované benefity obsažené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP (v roce

2026 souhrnně do výše 24 483,50Kč za zdaňovací období).

Příklad 4

Zaměstnavatel přispívá na pobyt dítěte zaměstnance v zařízení péče o děti předškolního věku provozované jiným subjektem (zřízené obcí). Jedná se o nepeněžní příspěvek ve výši 1 300 Kč měsíčně, který je hrazen zaměstnavatelem přímo provozovateli předškolního zařízení po všechny měsíce roku 2026. Pokud zaměstnavatel využije znění § 24 odst. 2 písm. zs) bod 2 ZDP a poskytnutý příspěvek za pobyt dítěte jeho zaměstnance v zařízení péče o děti předškolního věku provozované jiným subjektem uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak je nutno při ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance postupovat dle § 6 odst. 18 ZDP. Pokud zaměstnavatel v našem případě zvolí ve smyslu § 6 odst. 18 ZDP ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené obcí, bude nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 300 Kč měsíčně podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Pokud by však zaměstnavatel tento příspěvek hradil ze sociálního fondu nebo jako nedaňový náklad, pak bude u zaměstnance nepeněžní příjem osvobozen od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP do celkové výše stanovené pro všechny poskytované benefity obsažené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP (v roce 2026 souhrnně do výše 24 483,50Kč za zdaňovací období). Například pokud zaměstnavatel v prosinci 2026 poskytne zaměstnanci kromě měsíčního nepeněžního příspěvku 1 300 Kč na pobyt jeho dítěte v předškolním zařízení ještě nepeněžní příspěvek na úhradu zimní dovolené s rodinou v Jeseníkách ve výši 25 000 Kč, bude u zaměstnance připočten ke zdanění současně s jeho mzdou za měsíc prosinec 2026 nepeněžní příjem ve výši (1 300 Kč x 12 měsíců + 25 000 Kč) – 24 483,50 Kč = 16 116,50 Kč.

Ing. Ivan Macháček

Silniční daň za rok 2025

Termín pro podání daňového přiznání k silniční dani za rok 2025 je nejpozději do 2. února 2026. Kdo bude za rok 2025 přiznání podávat? Co je předmětem daně a jaká jsou osvobození od daně, jaké jsou slevy a výše daně? V roce 2025 byl zákon o dani silniční novelizován zákonem č. 218/2025 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. července 2025. V některých případech novelou upravená výše daně za zdanitelné vozidlo ovlivní daňové povinnosti za celé zdaňovací období 2025. O jaké změny se jedná?

Od roku 2022 nastaly v rámci silniční daně zásadní změny

Zákonem č. 142/2022 Sb., který novelizoval kromě jiného zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, byly provedeny rozsáhlé úpravy ve zdaňování vozidel. Účinnost zákona nabyla platnosti zpětně od samého začátku roku 2022 a zákon změnil kromě předmětu daně i okruh poplatníků, kterých se silniční daň týkala. Proto podává přiznání k silniční dani od roku 2023 daleko méně poplatníků. Důvodem výrazné redukce silniční daně, byla skutečnost, že subjektům působícím v dopravě vznikaly zvýšené náklady na dopravu, a to v důsledku mimořádné události související s vojenským konfliktem na Ukrajině, a proto byla snaha kompenzovat růst těchto nákladů a zejména růst cen pohonných hmot, aby se nepromítly do zvýšení cen služeb a zboží. Touto rozsáhlou úpravou silniční daně došlo k věcným i parametrickým změnám fungování předchozí legislativní úpravy silniční daně. Efektivně jsou nastavením ročních sazeb zdaňovány až vozidla s vyšší povolenou hmotností. Tzn., že k efektivnímu zdanění silniční daní dochází u vozidla určitého počtu náprav až od určité stanovené tonáže jeho největší povolené hmotnosti (např. u samostatných vozidel se dvěma nápravami až od 12 tun, u vozidel se třemi nápravami až od 15 tun apod.). Této skutečnosti je

dosahováno jak výběrem kategorií vozidel v předmětu daně silniční, tak nastavením výše této daně strukturovaně podle parametrů zdanitelného vozidla. Dne 30. 6. 2025 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce č. 218/2025 Sb., pod číslem 218/2025 Sb., s účinností od 1. 7. 2025 zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně (dále jen novela ZDS). Tato novela ZDS upravuje výši daně tak, aby zohledňovala vzduchové odpružení a jeho ekvivalenty, které mohou mít v souladu se směrnicí Euroviněta nižší zdanění.

Pro vozidla s hnací nápravou odpruženou vzduchem jsou minimální roční výše daně nižší než v případě jiných systémů, a to z důvodů šetrnějšího vlivu provozu vozidla na pozemní komunikace. Snížení výše daně se vztahuje ke zdaňovacím obdobím započatým před 1. 1. 2026 (tedy pro daňové povinnosti u daně silniční za zdaňovací období 2025 včetně). Novela ZDS mění také slevy za kombinovanou dopravu tak, aby přesněji odpovídala evropské směrnici 92/106/EHSze dne 7. prosince 1992 o stanovení společných pravidel pro některé druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy.

Předmětem daně jsou tzv. zdanitelná vozidla

Zdanitelným vozidlem se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2, N3a jejich přípojná vozidla (kategorie O3, O4), pokud jsou registrována v registru silničních vozidel v ČR.

Zdanitelným vozidlem a tudíž ani předmětem silniční daně není silniční vozidlo

a) s přidělenou zvláštní registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,

c) kategorie N podkategorie 1. vozidlo zvláštního určení nebo 2. terénní vozidlo zvláštního určení nebo

c) kategorie O s kódem druhu karoserie DA.

Kategorie vozidel N zahrnuje motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro přepravu zboží a dělí se na:

• Kategorii N1 – motorová vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tuny,

• Kategorii N2 – motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 12 tun,

• Kategorii N3 – motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 12 tun.

Kategorie vozidel O zahrnuje přípojná vozidla a dělí se na:

• Kategorii O1 – přípojná vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tuny,

• Kategorii O2 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 0,75 tuny, ale nepřevyšující 3,5 tuny,

• Kategorii O3 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 10 tun,

• Kategorii O4 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 10 tun.

Vozidlo kategorie O s kódem druhu karosérie DA je návěs, který není předmětem daně silniční.

Pro účely daně silniční se kategorií zdanitelného vozidla, podkategorií zdanitelného vozidla nebo jeho kódem druhu karoserie rozumí kategorie, podkategorie nebo kód druhu karoserie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel.

Pro výpočet silniční daně je potřeba získat minimálně tyto základní informace:

• kategorie vozidla – označenou jako „N“ nebo „O“,

• druh karoserie BA, BB, BC, BD,

• největší povolená hmotnost v tunách nebo největší povolená hmotnost jízdní soupravy v tunách,

• údaj o případném vybavení vozidla vzduchovým závěsem hnací nápravy

• počet náprav.

Výše uvedené informace lze čerpat přednostně z registru silničních vozidel, nikoliv z technického průkazu. Důvodem je rušení vydávání technických průkazů od roku 2024. Kategorie vozidla a další parametry rozhodné pro daň se zjišťují:

• k prvnímu dni zdaňovacího období nebo

• ke dni první registrace tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v ČR, pokud k první

registraci došlo v průběhu zdaňovacího období.

Co se týče zrušených technických průkazů, tak druh karoserie byl uváděn převážně pouze v novějších technických průkazech, ty starší měly uvedeny jen názvy, jako například nákladní vozidlo nebo tahač. Informace o karoseriích a jejich kódy jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z roku 2018/858(v Příloze I části C – Definice druhů karoserie –bodu 4. Motorová vozidla kategorie N1, N2 nebo N3)

Motorová vozidla kategorie N1, N2 nebo N3

Značka Kód Název Definice

4.1. BA Nákladní automobil

Vozidlo, které je konstruováno a vyrobeno výlučně nebo převážně pro přepravu zboží. Může rovněž táhnout přípojné vozidlo.

4.2. BB Skříňový automobil Nákladní automobil s prostorem pro řidiče i náklad v jednom celku.

4.3. BC Tahač návěsu

4.4. BD Silniční tahač

Tažné vozidlo, které je konstruováno a vyrobeno výlučně nebo převážně pro tažení návěsů.

Tažné vozidlo, které je konstruováno a vyrobeno výlučně pro tažení jiných přípojných vozidel než návěsů.

Předmětem daně jsou nákladní automobily (včetně skříňových automobilů a tahačů) kategorie N2, N3 s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny (kategorie O3, O4). Výše daně pro zdanitelná vozidla je ale stanovena až pro vymezená nákladní vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více.

Daň silniční se platí až za vybraná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více. Jinými slovy není potřeba platit silniční daň za užívání osobních automobilů, autobusů a nákladních aut (do 12 tun) za účelem podnikání (poprvé se tato pravidla promítla do daňových přiznání k silniční dani podávaná k 31. lednu 2023).

Od daně se osvobozují některá zdanitelná vozidla, a to v tom kalendářním měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro osvobození – viz ustanovení § 3 ZDS ve všech dnech, kdy byly u tohoto zdani-

telného vozidla naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně. Tzn., že zdanitelné vozidlo lze osvobodit pouze v případě, že je pro daný účel využíváno po celý kalendářní měsíc.

Poplatníkem silniční daně je zejména ten, kdo:

• je jako provozovatel zdanitelného vozidla zapsán v registru silničních vozidel,

• žívá zdanitelné vozidlo, u něhož je v registru silničních vozidel zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena.

Slevy na dani

Už zákon č. 142/2022 Sb. zavedl možnost uplatnit slevy na silniční dani souvislosti s tzv. kombinovanou přepravou (jedná se o kombinaci silniční dopravy s železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravou) – viz § 12 ZSD.

Slevu na dani mohou uplatnit ti poplatníci, kteří využívali vozidlo výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy, a to ve výši 100 % výše daně pro toto vozidlo. V případě, že je zdanitelné vozidlo používáno k různým účelům, odvíjí se výše slevy od počtu uskutečněných jízd v režimu kombinované dopravy za zdaňovací období. Aby mohla být uplatněna

DaÚ 2-3/2026