KAPITOLA 1 Phyllida Brightová byla popuzena.
Upírala přísný pohled na dvě mladé ženy, které před ní stály. Z jedné kapalo něco, co velmi nepříjemně páchlo. Druhou pokrývaly saze a popel. Obě měly v tuhle chvíli tu smůlu, že byly služkami a Phyllida jejich nadřízenou. Ani jedna se neodvažovala pohlédnout jí do očí, vypadalo to, že se třesou v obavách před jejím hněvem. A ne bez příčiny, neboť by jim Phyllida jistě oběma vážně vyčinila… kdyby jí nehrozilo, že se uprostřed takové promluvy rozesměje. Ty dvě vypadaly k popukání. „Vysvětlete mi, jak se to stalo,“ chtěla vědět, poté co se přinutila k vážnosti. „Vy první, Ginny.“ Ginny, panská s pronikavým hlasem a vlasy barvy medu, popotáhla nosem a narovnala si pramen vlasů, který jí spadl do tváře. Naškrobená a obvykle neposkvrněná uniforma na ní teď zplihle visela a ve vlasech, které měly daleko k původnímu úhlednému drdolku, ležel promočený čepeček. „Prostě jsem šla vynést kbelík s popelem z krbu v knihovně a ona na mě najednou chrstla vědro pomejí!“ V hlase měla slzy, ale očima probodávala Molly, kuchyňskou služku stojící vedle ní.
Vrazda jen pro zvane_001-296.indd 7
04.11.2025 18:45