Spí. Bledá dívka v bílém pokoji. Obklopují ji přístroje. Mechaničtí strážci, poutají spící dívku k zemi živých, brání jí odplout s věčným temným odlivem. Jejich pravidelné pípání a hlasité a namáhavé nádechy a výdechy jsou její jedinou ukolébavkou. Předtím milovala hudbu. Ráda zpívala. Ráda hrála. Hudbu nacházela ve všem – v ptácích, ve stromech, v moři. V rohu pokoje stojí malé piano. Víko je zvednuté, klávesy však pokrývá tenká vrstva prachu. Na pianu spočívá slonovinová lastura. Její hedvábně růžové útroby připomínají jemné křivky ucha. Přístroje pípají a vrčí. Lastura se zachvěje. Pokoj náhle prořízne pronikavé cé. A někde docela jinde usne další dívka.
Ti druzi_reedice_2025.indd 9
06.11.2025 8:19:12