Kapitola 1
SCARLETT
N
esnášela jsem funusy. Ve vzduchu páchly lilie a smutek, všichni se objímali a žmoulali rozmočené kapesníky. Navíc mě na krku škrábala cedulka černých šatů, které jsem narychlo sehnala ve výprodeji. „Je mi líto vaší ztráty, Scarlett.“ Bernie O’Dell, metr osmdesát vysoký a trochu nahrbený chlapík mě toporně sevřel v náruči. Dneska kvůli pohřbu zavřel holičství. Patřil k hrstce přátel Jonaha Bodinea, kteří s ním zůstali až do hořkého konce, kdy už si žádné kamarády nezasloužil. Usmála jsem se na Bernieho a poplácala ho po rameni. „Táta měl štěstí, že měl takového přítele.“ Když jsem zaznamenala, že se mu v očích zaleskly slzy, nasměrovala jsem ho raději k Bowiemu, nejhodnějšímu ze svých bratrů. Netvrdím, že by Jameson a Gibson byli zlí, nicméně Bowie pracoval jako zástupce ředitele na střední škole. To znamená, že byl zvyklý řešit na denním pořádku emoce, které nás ostatní děsily. 7
Drinky a polibky_001-360.indd 7
14.01.2026 17:49