KAPITOLA 1
„Mami?“ „Hmm?“ „Mami?“ „Hmm?“ „Na zahradě je nějaký pán.“ „Cože?“ Čtyřletá holčička zůstala stát u rohu kuchyňského stolu a toužebně se zadívala na polevu, kterou její matka potírala bochánky. „Můžu trošku dostat, mami?“ „Mohu trochu dostat. Až to dodělám, můžeš si vylízat mísu.“ „Udělala jsi čokoládovou.“ „Protože čokoládová je tvoje oblíbená a ty jsi moje oblíbená holčička,“ řekla a mrkla na děcko. „A ještě,“ dodala protáhle, „to ozdobíme čokoládovými lupínky.“ Emily se rozzářila, ale pak se jí obličejík starostlivě zkrabatil. „Je nemocný.“ „Kdo je nemocný?“ „Ten pán.“ „Jaký pán?“ „Na zahradě.“ Emilyina slova konečně pronikla zábranou, přes kterou všechny matky filtrují nepodstatné brebentění. „Opravdu je venku nějaký člověk?“ Honor položila dortík na tác, odložila stěrku do mísy s polevou, nepřítomně si utřela ruce do utěrky a přitom dítě obešla. „Leží, protože je nemocný.“ Emily následovala matku z kuchyně do obývacího pokoje. Ho3