THOMAS KARLAUF
„Tak skončil můj život v Německu“1 . listopad
Ráno . listopadu , kolem půl desáté, vstoupil sedmnáctiletý polský Žid Herschel Grynszpan do budovy Hôtel de Beauharnais v Rue de Lille , v níž bylo od roku sídlo nejprve pruského, později německého vyslanectví v Paříži. Jako první ho na nádvoří budovy zahlédla manželka vrátného. Řekl jí, že má odevzdat důležitý dokument a že chce mluvit s některým z tajemníků vyslanectví. Paní Mathesová mu ukázala příslušné dveře. Grynszpan zazvonil a zřízenci, který mu otevřel, opakoval, proč přichází. Na chvíli se posadil v čekárně a pak ho uvedli do kanceláře legačního tajemníka vom Ratha. Za několik okamžiků uslyšel zřízenec křik. Přiběhl a našel legačního tajemníka zraněného na chodbě. Zatímco se dva kolegové starali o zraněného, zřízenci odvedli atentátníka, který odložil zbraň a nekladl žádný odpor. Venku před budovou ho předali policistovi, který měl službu. Těžce zraněného vom Ratha odvezli na blízkou kliniku de l’Alma, kde ho ihned operovali. Rodiče Herschla Grynszpana se v roce přestěhovali ze západního Ruska do Německa a usadili se v Hannoveru. Když byl po první světové válce obnoven polský stát, získali polské státní občanství, ale zůstali v Hannoveru, kde měl Herschlův