f e 1
cestovní kabely jsem vytáhla ošoupané vydání Pýchy a předsudku a kabelu nacpala zpátky pod sedadlo před sebou. Když jsem do Anglie letěla posledně, seděla jsem s Edwardem v první třídě. V první třídě, kde vám vnucují nahřáté ubrousky a šampaňské a ještě víc přikrývek a polštářů.Teď se tísním v turistické třídě s koleny namáčknutými na přední sedadlo a po levici mám majitele Království baterií ze Seattlu. Jak se ukázalo, dokud muž sedící vedle vás chrápe, není to tak hrozné, jako když se probudí a začne se s vámi bavit. „Dovolte, abych vám objednal drink, drahoušku,“ řekl se sebedůvěrou, kterou bohatství dodává muži, jemuž je něco přes padesát a jehož nadváha vydá za hmotnost malého dítěte. Celý život mi tvrdili, že když budu dělat to, co je správné, budu žít bezúhonně a neudělám ze sebe hlupáka, nejen že se objeví ten pravý, ale navíc dorazí se spoustou peněz a celoživotní zárukou věrnosti. Věřila jsem tomu do svých třiatřiceti let, dokud jsem nepřistihla svého manžela v choulostivé situaci, v níž figurovala ještě moje asistentka a náš kuchyňský stůl. Krátce poté jsem se odstěhovala, ale ten stůl jsem Edwardovi nechala. Jak bych na něm po tomhle mohla jíst?
Z
11