9788076990173

PRÁVNÍ PRAXE

Banking & Finance

Praxe specifických druhů financování

Banking & Finance

Praxe specifických druhů financování

Martin Vojtko

Miloš Felgr

Daniel Hurych

Tomáš Jíně

Petr Vybíral a kol.

Vojtko, M., Felgr, M., Hurych, D., Jíně, T., Vybíral, P. a kol Banking & Finance. Praxe specifických druhů financování. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, 373 s.

Bibliografické informace Národní knihovny České republiky. Národní knihovna České republiky uvádí tuto publikaci v České národní bibliografii. Podrobné bibliografické údaje jsou k dispozici na internetu na adrese https://www.nkp.cz/.

Publikaci napsali: Ondřej Bartoň, Tereza Boguská Řehořová, Pavel Boguský, Tomáš Brožek, David Bujgl, Martin Bytčanek, Hana Čekalová, Miloš Felgr, Silvie Horáčková, Bohuslav Hrdý, Daniel Hurych, Petr Chytil, Ida Jíně, Tomáš Jíně, Tomáš Kafka, Radek Kraus, Vojtěch Laga, Jan Linda, Martin Manduľák, Jana Maršálková, Tadeáš Matys, Petra Myšáková, Jan Václav Nedvídek, Pavel Příhoda, Jiří Rahm, Milan Rákosník, Lucie Sivá, Petr Sprinz, Jiří Tomola, Lukáš Valúšek, Dominik Vojta, Martin Vojtko, Petr Vybíral, Klára Wenigová, Vladimír Zemaník

Vydalo Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., v Praze roku 2025

Jungmannova 750/34, 110 00 Praha, Nové Město, beck@beck.cz

Vydání první

Odpovědná redaktorka Anna Kadlecová

Sazba: SV, spol. s r. o.

Tisk: Marten, spol. s r. o.

© Nakladatelství C. H. Beck, 2025

ISBN 978-80-7699-017-3

O autorech (v abecedním pořadí)

Ondřej Bartoň je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (2011) a partnerem pražské pobočky Dentons s téměř patnáctiletou praxí v oblasti bankovního financování (včetně zejména akvizičního, projektového, exportního a realitního financování) a mimosoudních restrukturalizací, a to dle českého i anglického práva. Kromě toho Ondřej poskytoval poradenství i v celé řadě českých nejvýznamnějších insolvenčních řízení. Ondřej má rovněž široké zkušenosti v oblasti bankovnictví a bankovní regulatoriky, které získal během své pracovní stáže v české pobočce Citibank. V rámci IFLR1000 byl Ondřej ohodnocen jako „raising star partner“ v oblastech „banking“ a dále také „restructuring and insolvency“

Tereza Boguská Řehořová je seniorní advokátka mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance Prague Association specializující se na nemovitostní akvizice napříč všemi sektory – obchody, hotely, kanceláře a logistika – jakož i na oblast financování nemovitostí. Zaměřuje se na komplexní akvizice a investiční transakce napříč sektory maloobchodu, hotelů, kanceláří a logistiky, kde pomáhá klientům s nastavením optimálních právních struktur, due diligence procesy a vyjednáváním strategických smluv. Vedle nemovitostního práva se aktivně věnuje i přeshraničním finančním transakcím a poskytuje poradenství bankám, investorům i developerským společnostem při strukturování úvěrových a finančních operací. Tereza je pravidelně zařazována do prestižního mezinárodního žebříčku Legal 500.

Pavel Boguský je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (2013) a LL.M. programu v oboru International Economic and Business Law na Právnické fakultě University of Groningen v Nizozemsku (2014). Od roku 2014 působil v mezinárodní advokátní kanceláři Clifford Chance v Praze, kde se zaměřoval na bankovní financování a restrukturalizace a insolvence. Dnes působí jako partner v mezinárodní advokátní kanceláři Dentons v Praze, kde při své praxi poskytuje právní poradenství v těch nejkomplexnějších restrukturalizačních a insolvenčních případech, včetně těch s přeshraničním dopadem, a zastupuje klienty v soudních sporech souvisejících s insolvencí, včetně zastupování před Nejvyšším soudem a Ústavním soudem. Podílel se mimo jiné na úspěšném právním boji proti následkům nechvalně známého rozsudku Nejvyššího soudu ve věci ELMA-THERM. Podílel se na nejnovější verzi komentáře k českému insolvenčnímu zákonu (C. H. Beck, 2019), v jehož rámci zpracoval komplexně celou právní úpravu reorganizace. Je pravidelně oceňován v mezinárodních žebříčcích Chambers a IFLR1000 pro oblast insolvencí a restrukturalizací.

Tomáš Brožek je seniorní advokát mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance Prague Association, kde vede tým restrukturalizací a insolvencí. Ve své praxi se zaměřuje na zastupování věřitelů i dlužníků v insolvenčních řízeních, preventivních restrukturalizacích a také při vyjednávání neformálních restrukturalizací, krizových refinancování a distresových akvizic aktiv.

Vedle této agendy se Tomáš také zaměřuje na právní poradenství související se zastupováním klientů v civilních a daňových sporech a v rozhodčích řízeních před významnými českými i evropskými institucemi, jako jsou Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Mezinárodní rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře (ICC) či Mezinárodní rozhodčí soud ve Vídni (VIAC) Tomáš je členem Sekce pro insolvenční právo České advokátní komory, Turnaround Management Association Česká republika a je zařazen do kategorie Rising Star v oblasti Restrukturalizací a Insolvencí pro Českou republiku prestižním mezinárodním žebříčkem IFLR 1000.

David Bujgl je advokát specializující se na bankovní a finanční transakce. Získal titul na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde následně dokončil rigorózní řízení se zaměřením na finanční právo. Své zkušenosti sbíral v předních mezinárodních advokátních kancelářích, přičemž v současnosti působí jako advokát v týmu Banking & Finance v pražské pobočce CMS. Specializuje se na přeshraniční i lokální úvěrové transakce napříč různými sektory s důrazem na akviziční a nemovitostní financování. Kromě toho poskytuje poradenství i při lokálních emisích dluhopisů, zejména v oblasti nemovitostních projektů. David pravidelně přednáší a vede semináře na témata spojená s finančními transakcemi. Za svou práci byl nedávno oceněn jako Rising Star v prestižním žebříčku #PRVNÍCH100LET, který vyzdvihuje výjimečné mladé právní odborníky formující budoucnost české advokacie.

Martin Bytčanek je seniorní advokát v A&O Shearman. Dlouhodobě poskytuje poradenství zahraničním klientům v oblasti asset finance, leasingových smluv a regulace v leteckém sektoru. Kromě toho se zaměřuje na právo nemovitostí a veřejné zakázky. Martin se podílel na řadě realitních projektů se silným prvkem ESG a na významných veřejných zakázkách, včetně pilotního projektu PPP v České republice. Martin je v žebříčku Legal 500 hodnocen jako Leading Associate v oblasti práva nemovitostí

Hana Čekalová je seniorní advokátkou v mezinárodní advokátní kanceláři Clifford Chance Prague Association, kde se specializuje na oblast bankovnictví, financí a kapitálových trhů Získala titul LLM v obchodním a korporátním právu na University of London. Své bohaté zkušenosti rozšířila mimo jiné jako General Counsel v úspěšném mezinárodním fintechovém start-upu se sídlem v České republice, kde se zabývala především aspekty financování a regulace trhu finančních technologií. To jí umožnilo získat přehled o nových trendech a inovativních technologiích v oblasti financí. Hana má rozsáhlé zkušenosti s transakcemi v bankovním a finančním sektoru a podílela se na mnoha významných financováních v České republice a v širším regionu. Hana je pravidelně zařazována do prestižních mezinárodních žebříčků, jako je Legal 500 nebo IFLR 1000, a je spoluautorkou odborné publikace věnované problematice bankovnictví a financování s názvem „Banking & Finance. General practice“ vydané nakladatelstvím C. H. Beck v roce 2023.

Miloš Felgr vede finanční praxi, praxi kapitálových trhů a restrukturalizační a insolvenční oddělení mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance Prague Association. Zaměřuje se na financování projektů a akvizic, realitní financování a oblast leteckého a energetického práva. Kromě bankovnictví a financí se také věnuje kapitálovým trhům nebo restrukturalizacím. Poskytuje

právní poradenství předním mezinárodním i tuzemským subjektům, a to jak na věřitelské, tak dlužnické straně. Jeho práce je pravidelně oceňována v mezinárodních žebříčcích, jako je Chambers & Partners, Legal 500 nebo IFLR 1000, ve kterých je Miloš dlouhá léta hodnocen v nejvyšší kategorii v oblasti bankovnictví a financí v České republice i na evropské úrovni. Miloš je spoluautorem odborné publikace věnované problematice bankovnictví a financování s názvem „Banking & Finance. General practice“ vydané nakladatelstvím C. H. Beck v roce 2023.

Silvie Horáčková se dlouhodobě specializuje na domácí a mezinárodní dluhové financování. Poskytuje poradenství dlužníkům i věřitelům na úvěrových a dluhopisových transakcích, včetně počátečního strukturování. Byla klíčovou členkou týmu, který pro ČBA vypracoval standardní úvěrovou dokumentaci založenou na standardu Loan Market Association (LMA), má bohaté zkušenosti jako přednášející z klientských akcí, akcí LMA a seminářů akvizičního financování na předních českých právnických fakultách. Od roku 2002 je členkou České advokátní komory. Podstatnou část své kariéry působila v Allen&Overy (v pražské i londýnské kanceláři), během níž získala řadu ocenění, včetně opakovaného zařazení mezi 100 nejlepších žen v českém právním byznysu. Nyní spolupracuje s FTMO, světovou jedničkou v moderním prop tradingu.

Bohuslav Hrdý působí od svého nástupu do White & Case v roce 2024 v týmu specializujícím se na bankovnictví a finance. Ve své praxi se zaměřuje na poskytování poradenství věřitelům i dlužníkům při nemovitostních transakcích a dále na oblast akvizičního a skupinového financování. Kromě studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Bohuslav absolvoval i Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu financí a účetnictví, program MBA se zaměřením na investice do nemovitostí, development a oceňování. Před nástupem do White & Case Bohuslav získal své odborné zkušenosti jako interní právník v přední české developerské společnosti a v nemovitostním a bankovním týmu mezinárodní advokátní kanceláře.

Daniel Hurych absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval LL.M. programy na univerzitách v zahraničí, a to v oboru mezinárodní obchodní právo na Central European University v Budapešti a v oboru mezinárodní srovnávací právo na Penn State University Dickinson School of Law v Carlisle v USA. V současnosti je jedním ze dvou vedoucích partnerů týmu specializujícího se na oblast bankovnictví a financování v mezinárodní advokátní kanceláři Dentons (dříve Salans). Ve své praxi se zaměřuje na bankovnictví a financování, zejména na poradenství bankám a korporátním dlužníkům v oblasti akvizičních, korporátních, realitních, projektových i exportních úvěrů, a to jak v domácích, tak v přeshraničních transakcích. V minulosti působil na pozici advokáta v advokátní kanceláři Clifford Chance v Praze. Nezávislé hodnotící publikace Chambers Global 2025 a Chambers Europe 2024 doporučují Daniela mezi vedoucími právníky (Band 1) v oblasti bankovnictví a financování v České republice. Daniel je rovněž zařazen v Hall of Fame v Legal 500EMEA 2024 a hodnocen jako „Highly regarded lawyer“ v IFLR1000 2024 v oblasti bankovnictví a financování v České republice.

Petr Chytil je absolventem Právnické fakulty UK (2016) a seniorním advokátem v pražské pobočce mezinárodní kanceláře Dentons, kde se zaměřuje

primárně na insolvence a restrukturalizace. V těchto oblastech poskytuje právní poradenství ve vysoce komplexních případech, včetně případů s mezinárodním přesahem či přesahem do jiných právních oblastí. Má významné zkušenosti také z oblasti bankovního financování a litigací. Zastupuje klienty v soudních sporech souvisejících s insolvencí i jinými právními oblastmi, včetně zkušeností ze zastupování před Soudním dvorem EU. Dříve působil jako advokát v mezinárodní advokátní kanceláři Clifford Chance a praktické zkušenosti získal i u insolvenčního správce. Je spoluautorem komentáře k insolvenčnímu zákonu (C.H. Beck, 2019) a chystaného komentáře k zákonu o preventivní restrukturalizaci (C.H. Beck).

Ida Jíně získala magisterský titul na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a titul LLM v oboru Commercial Law na University of Bristol. Od roku 2010 působí v advokátní kanceláři White & Case, kde od roku 2020 zastává pozici lokální partnerky. Specializuje se na poskytování právního poradenství bankám a dalším finančním institucím, stejně jako obchodním společnostem, v rámci přeshraničních, syndikovaných a dvoustranných dohod o financování a souvisejících transakcích. Její odborné znalosti zahrnují zejména financování nemovitostí, projektů, vývozu a akvizic.

Tomáš Jíně získal magisterský titul na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a titul LLM v oboru International Business Law na Universiteit Leiden. Od roku 2004 působí v advokátní kanceláři White & Case, v současnosti jako partner. Kromě české pobočky v minulých letech působil i v pobočkách White & Case v New Yorku a Londýně. Ve své praxi se věnuje zejména financování a restrukturalizacím. Vedle českého práva poskytuje právní poradenství i podle práva anglického a aktuálně v rámci týmu White & Case pro financování působí jako člen českého i anglického výboru pro právní posudky.

Tomáš Jíně je pravidelně hodnocen prestižními hodnotícími publikacemi jako přední odborník na českém trhu v oblasti financování.

Tomáš Kafka je seniorní advokát v A&O Shearman se specializuje na právo kapitálových trhů a má bohaté zkušenosti s tuzemskými i přeshraničními transakcemi s dluhovými cennými papíry. Poskytoval poradenství při různých typech emisí dluhopisů, jako jsou kryté dluhopisy, cenné papíry kryté aktivy a hybridní nástroje, které se týkaly celé řady emitentů, od finančních institucí a podniků až po veřejné subjekty a státy. Klientům rovněž pomáhá s dodržováním právních předpisů, požadavky na zveřejňování informací a otázkami přístupu na trh podle nařízení o prospektu, nařízení MAR a dalších příslušných předpisů. Tomáš se výborně orientuje v nejnovějším vývoji a trendech v sektoru kapitálových trhů, včetně zelených dluhopisů a krytých dluhopisů Tomáš si získal pověst důvěryhodného a spolehlivého poradce pro emitenty i obchodníky, kteří oceňují jeho obchodní přístup, technické dovednosti a schopnost rychle reagovat. Úspěšně vyjednal a realizoval složité a inovativní transakce v náročných tržních podmínkách. Tomáš je hodnocen jako Rising Star v oblasti kapitálových trhů podle IFLR1000

Radek Kraus vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde mu byl udělen i doktorský titul obhajobou práce na téma Limity reorganizace v insolvenčním řízení. V letech 2009 až 2010 absolvoval stáž v rámci programu Erasmus na Universität Hamburg. V současné době působí jako lokální partner pražské kanceláře White & Case. Specializuje se zejména

Banking & Finance transakce, zejména pak na akviziční a nemovitostní financování a právní poradenství bankovním institucím. Pravidelně poskytuje poradenství významným peněžním ústavům, obchodním společnostem v souvislosti s mezinárodními a domácími finančními transakcemi. V rámci poradenství se zabývá zejména koncipováním a sjednáváním smluvní dokumentace. Radek má rovněž bohaté zkušenosti z oblasti korporátního práva, insolvenčních řízení a vedení právních sporů

Vojtěch Laga je absolventem Univerzity Karlovy v Praze. Během své kariéry působil v CMS Cameron McKenna Nabarro Olswang v Praze, v Československé obchodní bance, v UniCredit Bank AG v Londýně, a v Dentons Praha. Dnes působí jako vedoucí advokát v mezinárodní advokátní kanceláři Eversheds Sutherland v Praze, kde je vedoucím týmu bankovnictví a financování. Jeho praxe je soustředěna na tuzemské a přeshraniční bankovní a finanční transakce, včetně korporátního, akvizičního a realitního financování, a to jak bilaterálního, tak syndikovaného. Jeho zkušenosti zahrnují poradenství pro věřitele i pro dlužníky.

Jan Linda v současné době působí jako partner a vedoucí skupiny právníků zaměřující se na Banking & Finance v pražské pobočce advokátní kanceláře White & Case. Vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde mu byl udělen i doktorský titul. V letech 2000 až 2001 rovněž studoval Právnickou fakultu University of Regensburg v Německu. Je označován prestižními hodnotícími publikacemi za „vysoce uznávaného“ odborníka pro oblast bankovnictví a financí. Zaměřuje se na poskytování právního poradenství bankám a dalším finančním institucím v přeshraničních, syndikovaných a dvoustranných dohodách o financování a souvisejících transakcích, zejména v oblasti financování projektů, vývozu, nemovitostí a akvizic. Rovněž se jako poradce účastnil řady významných případů mimosoudní restrukturalizace a insolvence, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni.

Martin Manduľák, úspěšně absolvoval studium práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Momentálně působí v J&T Bance, kde má na starosti strukturované transakce, včetně různých typů dluhových financování, akvizic a restrukturalizací. V minulosti působil na pozici Counsel v mezinárodní advokátní kanceláři Dentons v Praze, kde poskytoval poradenství při lokálních i přeshraničních bankovních a finančních transakcích, včetně akvizic, korporátních, projektových, realitních a exportních financování. Vedl transakce jak z pozice poradce dlužníků, tak i věřitelů nebo věřitelských syndikátů. Dle IFLR1000 byl během působení v Dentons označen jako ‘rising star’ pro oblast bankovnictví. Kromě financování má zkušenosti s poradenstvím v oblasti fúzí a akvizic a mimosoudních restrukturalizací. Podílel se na mandátech pro přední středoevropské PE/PV firmy, family offices a investiční skupiny.

Jana Maršálková působí jako seniorní advokátka v A&O Shearman. Absolvovala Právnickou Fakultu na Univerzitě v Cambridge a dále získala titul LL.M. na londýnské Univerzity of Law. Je kvalifikována pro poskytování právního poradenství dle anglického a českého práva a je členkou středoevropské skupiny pro oblast bankovnictví a financí podle anglického práva. Specializuje se na oblast exportního a projektového financování. Jana působila jako právní poradce celé řady bank, mezinárodních finančních institucí,

exportních úvěrových agentur, investorů a dlužníků při transakcích a projektech napříč Evropou, v Africe nebo na Středním východě. Je uznávanou transakční poradkyní zejména v komplexních přeshraničních projektech. Jana je hodnocena jako Leading Associate v oblasti projektů a energetiky podle Legal 500

Tadeáš Matys absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 2017, ale již před ukončením studia nastoupil jako právní stážista v pražské pobočce mezinárodní advokátní kanceláře White & Case, kde působí nadále, od roku 2021 jako advokát a od roku 2022 navíc jako solicitor v Anglii a Walesu, přičemž od roku 2025 byl jmenován lokálním partnerem. Právnímu poradenství v oblasti dluhového financování se věnuje přes devět let a během toho asistoval u mnoha zásadních domácích i mezinárodních transakcí týkajících se akvizičního, projektového, korporátního či nemovitostního financování a refinancování jak ze strany dlužnické, tak ze strany financujících stran. Za svého působení v kanceláři White & Case absolvoval stáže v odděleních banking & finance v New Yorské i Londýnské pobočce kanceláře. Ještě při studiích se aktivně zúčastnil několika soutěží v mezinárodních simulovaných rozhodčích řízeních (international arbitration moot court competitions) a jejich podpoře a rozvoji se věnuje i nadále.

Petra Myšáková působí jako partner a vedoucí oddělení Banking & Finance v pražské pobočce CMS a specializuje se na transakce v oblastech strukturovaného financování, akvizic, nemovitostí a asset finance. Pravidelně poskytuje poradenství klientům ohledně přeshraničních i domácích transakcí a je spoluautorkou prvního jednosvazkového komentáře k občanskému zákoníku (C.H. Beck, 2017 a 2019), publikuje též v řadě dalších odborných periodik. Je pravidelně oceňována jak v předních mezinárodních právních direktorářích (jakými jsou Chambers, IFLR1000 a Legal 500), tak i v českých žebříčcích (100 nejlepších žen českého byznysu, Síň slávy v rámci 131 inspirativních žen ve financích) jako vysoce uznávaná odbornice v oblasti bankovnictví a financí. Petra vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde rovněž dokončila nejprve rigorózní řízení a následně obdržela i doktorský titul se specializací v oblasti mezinárodního práva soukromého. Titul LL.M. (Master of European Law se specializací na evropské právo a právo mezinárodního obchodu) získala na Europa-Institut of Saarland University v Německu v roce 2008.

Jan Václav Nedvídek je advokát v bankovní praxi A&O Shearman. Vystudoval filosofii a právní vědu na Oxfordské univerzitě a obchodní právo na BPP University v Londýně. Má kvalifikaci pro poskytování právního poradenství dle anglického a irského práva a je registrován jako usazený evropský advokát v České republice. Má bohaté zkušeností s poradenstvím bankám, fondům a investorům v oblasti asset finance a financování dopravní infrastruktury a energetických projektů. Zabývá se také stavební a projektovou dokumentací a leasingovými a charterovými smlouvami v leteckém a námořním sektoru. V minulosti pracoval v Londýně, Singapuru a Johannesburgu.

Pavel Příhoda je seniorní advokát v A&O Shearman, kde se zaměřuje na korporátní financování a další bankovní transakce. Má rozsáhlé zkušenosti s tuzemskými i přeshraničními finančními transakcemi a poskytuje poradenství klientům, věřitelům i dlužníkům, v oblasti akvizičních, nemovitostních

a exportních úvěrů a rovněž provozního financování. Pavel pravidelně radí klientům v oblasti faktoringu a sekuritizace. Absolvoval stáž v přední české bance a v oblasti řešení sporů zastupoval klienty v řadě řízení, včetně řízení u Nejvyššího soudu České republiky. Pavel je hodnocen jako Rising Star v oblasti bankovnictví a financí podle IFLR1000

Jiří Rahm je seniorní advokát a vedoucí restrukturalizační a insolvenční praxe v A&O Shearman. Klienty zastupuje také v soudních sporech a rozhodčích řízeních. V oblasti insolvencí a restrukturalizací poskytuje poradenství věřitelům, dlužníkům, insolvenčním správcům či potenciálním investorům. Dále poskytuje právní i ekonomické poradenství související se zamýšleným řešením reorganizace či restrukturalizace. Během své kariéry zastupoval mezinárodní i lokální finanční instituce a významné korporace. Je spoluautorem komentáře k insolvenčnímu zákonu a autorem řady odborných článků na téma insolvenčního řízení, restrukturalizace a jejich propojenosti se soudním řízením. Ohledně této problematiky rovněž přednáší a je též autorem řady komparativních publikací INSOL Europe a World Bank. Jiří je hodnocen jako Rising Star v oblasti restrukturalizace a insolvenčního práva podle IFLR1000.

Milan Rákosník působí jako partner mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance Prague Association, kde se zaměřuje na realitní M&A, development ve všech odvětvích (obchody, kanceláře a logistika) a na financování nemovitostí. Díky hluboké znalosti trhu a komplexnímu přístupu k právním a obchodním aspektům transakcí pomáhá klientům úspěšně realizovat strategické investice, akvizice a financování velkých projektů. Jeho expertíza zahrnuje poradenství při vyjednávání složitých smluv, nastavování efektivních právních struktur pro investiční transakce a řešení regulatorních otázek souvisejících s nemovitostním sektorem. Milan je pravidelně zařazován do prestižních mezinárodních žebříčků, jako je Chambers & Partners nebo Legal 500. Lucie Sivá je seniorní advokátka v A&O Shearman, kde se specializuje na bankovnictví a finance, zejména na financování nemovitostí, akvizic a projektů. Pracovala na mnoha přeshraničních i vnitrostátních transakcích v různých odvětvích a poskytovala poradenství významným finančním institucím a společnostem. Lucie poskytuje poradenství také v otázkách udržitelného financování (financování ESG) a má rozsáhlé zkušenosti s financováním výstavby nemovitostí. Lucie je hodnocena jako Rising Star v oblasti bankovnictví a financí podle IFLR1000.

Petr Sprinz je společníkem advokátní kanceláře RESOLV, členem vědecké rady Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka a též rozhodcem u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Jako vedoucí autorského kolektivu připravil komentář k insolvenčnímu zákonu (C. H. Beck, 2019) a rovněž k zákonu o preventivní restrukturalizaci (C. H. Beck, 2025). Během své kariéry zastupoval mezinárodní i lokální finanční instituce a další klienty v insolvenčních řízeních, restrukturalizacích, jakož i v soudních sporech. V rámci pracovních komisí Ministerstva spravedlnosti se podílí na implementaci směrnice o restrukturalizaci a insolvenci a připravoval též část insolvenční legislativy reagující na pandemii covid-19. Je též autorem řady komparativních publikací INSOL Europe a World Bank.

Jiří Tomola po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působil v mezinárodní advokátní kanceláři White & Case, kde byl jmenován partnerem. Dnes působí v mezinárodní advokátní kanceláři Dentons (dříve Salans), kde vede tým restrukturalizací a insolvencí, a zároveň je jedním ze dvou vedoucích partnerů týmu bankovnictví a financování. Ve své dvacetileté praxi se zaměřuje na bankovnictví a financování, insolvence, finanční restrukturalizaci a právní služby pro finanční instituce. Má bohaté zkušenosti s mezinárodními i domácími finančními transakcemi, včetně akvizičního financování, strukturovaného, projektového a exportního financování. Je jedním z propagátorů mezaninového financování v České republice. Pracoval na řadě významných insolvenčních kauz ve střední a východní Evropě. V některých z těchto insolvenčních řízení byly poprvé před českými soudy úspěšně obhajovány a obhájeny koncepty syndikovaných úvěrů a postavení agenta pro zajištění (včetně ujednání o paralelním dluhu a věřitelské solidaritě). V oblasti insolvenčního práva a restrukturalizací se soustředí na české i mezinárodní finanční instituce v pozici věřitelů, zastupuje ale také společnosti v pozici dlužníků a poskytuje poradenství v souvislosti s přípravou a implementací reorganizací.

Lukáš Valúšek zahájil svou profesní dráhu ve finančním sektoru, kde se věnoval právním aspektům bankovnictví a kapitálových trhů. Následně téměř sedm let působil v mezinárodní finanční instituci, kde jako vedoucí právního a compliance oddělení zastřešoval významné finanční transakce, regulatorní otázky a korporátní záležitosti. Od roku 2013 se pohybuje v advokacii. V současnosti působí jako Counsel v oddělení Banking & Finance v pražské pobočce CMS a specializuje se na rozsáhlé restrukturalizace a insolvenční řízení, transakce s nesplácenými úvěry (NPL), regulatorní otázky finančních služeb a poskytování poradenství věřitelům i dlužníkům v přeshraničních finančních transakcích v České republice. Aktivně se účastní odborných školení a konferencí, a přednáší v oblasti kryptoregulace, compliance a finanční bezpečnosti. Je rovněž insolvenčním správcem.

Dominik Vojta je významným členem bankovní a finanční praxe mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance Prague Association. Specializuje se na úvěrové, projektové, nemovitostní a akviziční financování v řadě průmyslových odvětví včetně letectví, IT, energetiky a zdravotnictví, jeho praxe zahrnuje rovněž oblast dluhových a akciových kapitálových trhů. Významné odborné znalosti v oboru získal díky zapojení se do některých z doposud největších finančních transakcí v České republice a v širším regionu, jakož i prostřednictvím svého působení v jedné z předních českých bank na oddělení právní podpory mezinárodního bankovnictví a korporátních klientů. Dominik je pravidelně zařazován do prestižních mezinárodních žebříčků, jako je Chambers & Partners či IFLR 1000, a je i spoluautorem odborné publikace věnované problematice bankovnictví a financování s názvem „Banking & Finance. General practice“ vydané nakladatelstvím C. H. Beck v roce 2023.

Martin Vojtko, vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Doktorský titul mu udělila Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze obhajobou práce na téma smluv o syndikovaném úvěru. Postgraduální studium práva a financí absolvoval s vyznamenáním (First Class) na Právnické fakultě Univerzity Cambridge, jakož i na fakultě managementu

Judge Business School (Univerzita Cambridge). Kromě toho studoval na několika univerzitách v zahraničí jako London School of Economics and Political Science a na Univerzitě Salamanca. V současnosti působí jako advokát v londýnské pobočce nejstarší advokátní kanceláře na Wall Street - Cadwalader, Wickersham & Taft, kde se zaměřuje na Banking & Finance a Private Equity transakce. Ve své praxi zastupuje jak hlavní investiční banky, tak i celosvětově významné private equity skupiny. V minulosti pracoval jako Senior Counsel v IBRD (skupina Světové banky), kde se zaměřoval na Banking & Finance transakce v Asii, a to zejména, projektové financování. Kromě uvedeného se věnoval různým restrukturalizacím úvěrového a garančního portfolia Světové banky. Pracoval také jako Senior Counsel v EIF (skupina Evropské investiční banky), v Lucemburku, kde se primárně zaměřoval na Banking & Finance, sekuritizace, restrukturalizace a private equity transakce. Vedl iniciativy v souvislosti s využíváním fintech a blockchain technologií. Za tyto aktivity EIF získal cenu Innovation in Legal Expertise prestižním The Financial Times. V CEE regionu obdobně pracoval v advokacii, v mezinárodních advokátních kancelářích a ve své praxi se specializoval zejména na Banking & Finance, bankovní a finanční regulaci, kapitálové trhy a M&A transakce. Před advokacií působil v Kongresu Spojených států amerických v kanceláři U. S. House of Representatives Johna L. Micu. Je autorem, resp. vedoucím autorského kolektivu množství odborných knih a publikací (domácích i zahraničních), jakož i častým spíkrem na různých mezinárodních fórech a konferencích. Je také přednášejícím na vícero univerzitách včetně Univerzity Cambridge a arbitrem u Vienna International Arbitration Centre se specializací na finanční arbitráže.

Petr Vybíral vedoucí praxe bankovnictví a kapitálových trhů A&O Shearman poskytuje Petr prvotřídní právní poradenství ohledně celého spektra aspektů korporátního financování a kapitálových trhů. Má bohaté zkušenosti jak s úvěrovými, tak s dluhopisovými transakcemi, refinancováním a restrukturalizací dluhů, nabídkami převzetí, veřejnými nabídkami akcií, krytými dluhopisy, nástroji regulatorního kapitálu, deriváty a jinými druhy strukturovaného financování. Petr také pravidelně pomáhá největším finančním institucím a korporacím lépe se orientovat ve složitých českých a evropských předpisech v oblastech kapitálových trhů a finanční regulace, jakož i vypracovávat jejich standardní dokumentaci pro úvěry, cenné papíry, deriváty a další produkty strukturovaného financování. Je členem rozkladové komise České národní banky a uznávaným odborníkem na kryté dluhopisy a jiné druhy zajištěného financování. Je dlouhodobě hodnocen jako vyhledávaný odborník pro oblast bankovnictví a kapitálových trhů a přední nebo doporučovaný právník v žebříčcích Chambers, Legal 500 a IFLR1000. Klára Wenigová je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Během studií získala akademické i praktické zkušenosti v oblasti práva, ekonomie a financí v rámci studijních pobytů na The University of Melbourne a Wuhan University. Od roku 2017 působí v advokátní kanceláři White & Case. Jako členka týmu zaměřeného na dluhové financování poskytuje právní poradenství finanční institucím i korporátní klientele při domácích i přeshraničních transakcích. Specializuje se zejména na exportní, nemovitostní a akviziční financování.

Vladimír Zemaník je advokát specializující se na oblast bankovnictví a financí, s důrazem na financování nemovitostí. Vystudoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze a svou profesní dráhu zahájil v předních mezinárodních i českých advokátních kancelářích. V současnosti působí jako advokát v týmu Banking & Finance v pražské pobočce CMS, kde se zaměřuje na akviziční a developerské financování průmyslových, komerčních a rezidenčních objektů. V poslední době se soustředí na strukturování akvizic a financování projektů typu build-to-rent pro institucionální investory. Mezi jeho klienty patří banky, developeři a investiční fondy, kterým poskytuje poradenství při realizaci významných realitních projektů a řešení složitých investičních struktur s mezinárodním přesahem.

Jednotlivé kapitoly zpracovali:

Kapitola 1, část 1 Hana Čekalová, Dominik Vojta

Kapitola 1, část 2 Lucie Sivá, Pavel Příhoda

Kapitola 2, část 1 Martin Manduľák

Kapitola 2, část 2 Vojtěch Laga, Daniel Hurych

Kapitola 2, část 3 Tomáš Jíně, Radek Kraus, Tadeáš Matys

Kapitola 3, část 1–4 Martin Vojtko

Kapitola 3, část 5 Silvie Horáčková

Kapitola 3, část 6 Petra Myšáková, David Bujgl, Vladimír Zemaník

Kapitola 4, část 1–3 Martin Vojtko

Kapitola 4, část 4 Jana Maršálková

Kapitola 4, část 5 Jana Maršálková, Tomáš Kafka

Kapitola 5, část 1–10 Tereza Boguská Řehořová, Milan Rákosník

Kapitola 5, část 11–17 Jan Linda, Ida Jíně, Bohuslav Hrdý, Klára Wenigová

Kapitola 6, část 1 Ondrej Bartoň, Jan Linda, Jiří Tomola

Kapitola 6, část 2 Martin Bytčanek, Jan Václav Nedvídek

Kapitola 7, část 1 a 5 Petr Sprinz

Kapitola 7, část 2 a 4 Ondřej Bartoň, Pavel Boguský, Petr Chytil, Jiří Tomola

Kapitola 7, část 3 Tomáš Brožek, Jiří Rahm

Kapitola 7, část 6 Petra Myšáková, Lukáš Valúšek

Předmluva

‘Banking & Finance’ je významným a etablovaným odvětvím práva, kterému se v praxi věnuje stále více právníků a advokátů. Dosud však absentovala domácí odborná literatura věnující se této oblasti a poznatky k praxi ‘Banking & Finance’ zůstávaly do značné míry doménou interního know-how jednotlivých advokátních kanceláří, jakož i zkušeností nabytých při předchozích financování.

Předkládaná kniha volně navazuje na dřívější knihu Banking & Finance –všeobecná praxe a záměrem tyhle knihy je poprvé komplexně přiblížit praxi jednotlivých druhů bankovního financování s akcentem na současní převládající praxi v ČR. Kniha má rovněž za cíl poskytnout vyvážený pohled na úvěrovou dokumentaci v souvislosti s jednotlivými druhy financování jak ze strany financujících stran, tak i dlužníků. Kniha je koncipována jako praktická příručka určená široké právnické obci a zejména advokátním kancelářím, právním oddělením bank a korporátům s ambicí pomoci dalšímu vývoji právní praxe v oblasti ‘Banking & Finance’ jakož i celkově k vytvoření sofistikovanějšího prostředí.

Autory jsou partneři a seniorní advokáti v renomovaných advokátních kancelářích a v mezinárodních finančních organizacích s bohatými a dlouholetými zkušenostmi (v dekádách roků) v oblasti ‘Banking & Finance’. Jde o výjimečný autorský kolektiv, který se této oblasti v ČR ale i v CEE regionu dlouhodobě a profesionálně věnuje a který má snad nejrelevantnější zkušenosti vyplývající z významných financování, ať už ze zastupování bank nebo dlužníků

Samotná kniha se kromě obvyklých a častých druhů financování jakými jsou akviziční financování, korporátní financování (oba druhy – tzv. investment grade a leveraged) a financování nemovitostí (rovněž oba druhy tzv. residential a commercial) věnuje i právní praxi doposud v ČR méně častých druhů financování, a to zejména projektovému financování, exportnímu financování a financování movitých věcí. Kniha rovněž detailně rozebírá praxi mimosoudních restrukturalizací/work-outu v souvislosti s ‘Banking & Finance’.

Hlavním cílem kolektivu je nejen přiblížení současné právní praxe jednotlivých druhů financování, ale zejména ambiciózní snaha přispět k lepšímu pochopení tržního standardu širokou právnickou obcí a pomoci vytvoření best practices a trhového standardu při bankovém financování zejména v ČR.

Martin Vojtko, za autorský kolektiv

Poděkování

Poděkovaní patří Nakladatelství C. H. Beck za profesionální přístup a skvělou spolupráci.

Největší poděkování patří celému autorskému kolektivu za jejich vůli najít si čas na psaní knihy vedle své práce, ale především za ochotu autorů sdílet know-how, praktické rady a zkušenosti v problematice a všeobecné praxi Banking & Finance.

Martin Vojtko

Obsah

autorech ..........................................................................................V

Jednotlivé kapitoly zpracovali .......................................................XV

Předmluva .....................................................................................XVII

Seznam použitých zkratek ........................................................XXXIII

Kapitola 1. Korporátní financovaní pro dlužníky s investičním ratingem (investment grade) ............................................................1

1. Obecný úvod .................................................................................1

2. Charakteristické prvky ...................................................................2

a) Dokumentace .........................................................................3

b) Finanční rating a dobré finanční zdraví dlužníka ....................4

c) Účel financování .....................................................................4

d) Financování je nezajištěné .....................................................5

e) Podmínky úvěrový smluv ........................................................6

f) Vyšší transparentnost a disciplína ..........................................6

Kapitola 2. Korporátní finacování pro dlužníky bez investičního ratingu s vysokou mírou zadlužení ..................................................7

1. Leveraged financování (financování s vysokou mírou zadlužení) ...7

a) Pochopení konceptu ...............................................................7

b) Specifika dokumentace ..........................................................8

(1) Komplexní ustanovení o zajištění a dodatečných platebních závazcích ........................................................8

(2) Propracované restriktivní závazky: ...................................9

(3) Navázání na mezivěřitelskou dohodu:..............................9

(4) Možnosti pro včlenění dalšího dluhu: .............................10

c) Použití vzorové LMA leveraged úvěrové smlouvy na českém bankovním trhu .....................................................................10

d) Struktura typické transakce a přehled jednotlivých rolí.........11

2. Typy úvěrů a jejich účel ...............................................................13

a) Typy úvěrů – obecně.............................................................13

b) Jednotlivé typy úvěrů ............................................................13

(1) Termínový úvěr (Term Facility) .......................................14

(2) Revolvingový úvěr (Revolving Facility) ...........................15

(i) Rollover revolvingového úvěru ................................16

(ii) Clean-down .............................................................17

(iii) Poskytnutí nepeněžních čerpání v rámci revolvingového úvěrového limitu .............................17

(3) Kontokorentní úvěr (overdraft facility) .............................17

(4) Dodatečné úvěrové linky (ancillary facilities) ..................18

(5) Příležitostné úvěrové linky (incremental facilities) ..........19

c) Zajištění prostřednictvím hedgingových operací (hedging) ..21

3. Závazky .......................................................................................23

a) Informační závazky ...............................................................23

(1) Finanční plán (budget) ...................................................24

(2) Materiální společnosti a další prezentace ......................24

b) Finanční ukazatele ...............................................................24

(1) Typy běžných finančních ukazatelů leveraged financování .....................................................................25

(i) Ukazatel Dluh / EBITDA (Leverage) ........................25

(ii) Úrokové krytí (interest cover) ..................................26

(iii) Cashflow krytí (cashflow cover) ..............................26

(iv) Omezení kapitálových nákladů (capital expenditures) ..........................................................27

(v) Poměr likvidity (liquidity ratio), obrat zásob (inventories turnover), poměr zadluženosti (gearing ratio) ..........................................................28

(2) Nastavení finančních ukazatelů .....................................28

(3) Frekvence testování finančních ukazatelů .....................28

(4) Úroveň testování finančních ukazatelů...........................30

(5) Varianty nastavení výpočtu finančních ukazatelů...........30

(i) Čistý vs hrubý ukazatel (net vs. gross) ....................30

(ii) Upravená EBITDA (adjusted EBITDA) ....................30

(iii) Seniorní vs. celkový (senior vs. total) ......................31

(6) Náprava porušení finančních ukazatelů .........................31

c) Negativní závazky a povolené výjimky z nich .......................33

(1) Typy povolených výjimek z negativních závazků ............33

(i) Typově určené výjimky ............................................33

(ii) Výjimky určené částkou ..........................................34

(iii) Obligor / Non-Obligor Basket ..................................34

(iv) Výjimky podle typu společností / skupiny ................34

(2) Jednotlivé hlavní negativní závazky a specifické povolené výjimky z nich..................................................35

(i) Finanční zadlužení ..................................................35

(ii) Zajištění ..................................................................35

(iii) Nakládání s majetkem.............................................36

(iv) Akvizice a investice .................................................36

(v) Vyplácení dividend a provádění distribucí...............36

(vi) Poskytování úvěrů a záruk ......................................37

(vii) Změna (charakteru) podnikání ................................37

(viii) Protikorupční závazky .............................................38

(ix) Sankční závazky .....................................................38

(x) Ostatní ....................................................................38

d) Excess cashflow a povinné předčasné splácení ..................39

(1) Excess cash sweep ........................................................39

(2) Povinné předčasné splacení ..........................................39

(i) Finanční prostředky obdržené v souvislosti s akvizicemi.............................................................40

(ii) Finanční prostředky obdržené v souvislosti s pojistnou událostí .................................................40

(iii) Finanční prostředky obdržené v souvislosti s prodejem majetku.................................................41

(iv) Finanční prostředky obdržené v souvislosti s hedgingem ...........................................................41

Kapitola 3. Akviziční financování ...................................................42

1. Obecně ........................................................................................42

2. Metody financování fúzí a akvizic ................................................43

a) Dluhové financování .............................................................44

(1) Obecné...........................................................................44

(2) Jednotlivé druhy .............................................................45

(i) Seniorní financování ...............................................45

(ii) Second lien financování ..........................................46

(iii) Mezaninové financování..........................................47

(iv) Unitranšové financování (Unitranche) .....................49

(v) PIK úvěry ................................................................50

(vi) Dluhopisy ...............................................................50

b) Kapitálové financování (vlastní financování) .........................52

c) Další typy financování ...........................................................53

(1) Překlenovací financování ...............................................53

(2) Další typy financování ....................................................54

d) Přehled různých typů akvizičního financování ......................54

3. Strany akvizičního financování ....................................................55

4. Dokumentace při akvizičním financování ....................................57

a) Dokumentace fúzí a akvizic z pohledu akvizičního financování ...........................................................................57

(1) Převodní smlouva ...........................................................58

(2) Výsledky auditu (zprávy o due diligence) .......................61

(3) Zveřejnění informací o stavu cílové společnosti prodávajícími (disclosure letter) .....................................61

b) Dokumentace v souvislosti s poskytováním dluhového financování ...........................................................................62

c) Dokumentace týkající se poskytování vlastních zdrojů ........62

5. Specifická ustanovení ve finanční dokumentaci ..........................63

a) Účel ......................................................................................65

b) Certain funds ........................................................................65

c) Povinné předčasné splacení úvěru .......................................67

d) Prohlášení ............................................................................69

e) Závazky obecně....................................................................71

f) Finanční závazky ..................................................................71

(1) Hotovostní krytí ..............................................................72

(2) Úrokové krytí ..................................................................72

(3) Tzv. leverage nebo gearing covenant .............................72

(4) Kapitálové výdaje ...........................................................73

(5) Princip tzv. equity cure – zhojení finančních závazků ....73

g) Všeobecné závazky ..............................................................74

h) Tzv. Clean-up ........................................................................75

6. Alokace rizika při nabytí cílové společnosti .................................76

a) Přistoupení cílové společnosti k úvěrové dokumentaci po closingu akvizice ..............................................................80

(1) Specifické odkládací podmínky čerpání .........................81

(2) Vypořádání akvizičního úvěru ........................................82

(3) Specifický případ povinného předčasné splacení –nevypořádání akvizice ....................................................85

(4) Prohlášení – fikce vypořádání akvizice ..........................86

(5) Testování finančních ukazatelů až od okamžiku integrace cílové společnosti do skupiny .........................................87

(6) Cílová společnost jako dodatečný dlužník a zajištění ve vztahu k cílové společnosti ........................................88

b) Cílová společnost jako strana úvěrové dokumentace před closingem akvizice ................................................................89

c) Historická východiska pravidel finanční asistence ................89

d) Finanční asistence v České republice ..................................90

e) Poskytnutí finanční asistence ze strany akciové společnosti – specifikum rezervního fondu ..............................................91

f) Poskytnutí finanční asistence (nejen) ze strany společnosti s ručením omezeným – whitewash .......................................91

g) Nepřímá finanční asistence ..................................................93

h) Finanční asistence v nemovitostním financování .................94

i) Potřebujeme ještě dnes regulovat finanční asistenci? ..........95

Kapitola 4. Projektové financování ................................................96

1. Projektové financování – obecně.................................................96

2. Strany a proces ...........................................................................99

a) Strany financování projektu ..................................................99

(1) Stát .................................................................................99

(2) Sponzoři .........................................................................99

(3) Projektová společnost (SPV)........................................100

(4) Financující strany .........................................................100

(5) Zhotovitelé a subdodavatelé prací a služeb .................100

(6) Provozovatel .................................................................101

(7) Pojišťovny .....................................................................101

(8) Odběratel .....................................................................101

(9) Nezávislý dohled ..........................................................102

(10)Poradci .........................................................................102

b) Struktura stran financování projektu ...................................102

c) Proces a fáze financování projektu .....................................103

(1) Zahájení výběrového řízení ..........................................103

(2) Příprava nabídky ..........................................................103

(3) Výběr uchazeče a uzavření smlouvy............................103

(4) Finanční uzavření .........................................................104

(5) Výstavba.......................................................................104

(6) Provoz projektu ............................................................104

(7) Refinancování ..............................................................105

(8) Ukončení ......................................................................105

3. Druhy a struktury projektové financování ..................................105 a) Úvěrové financování ...........................................................105

(1) Charakteristika úvěrového financování ........................105

(2) Poskytovatelé úvěrového financování ..........................107

(i) Financování poskytované komerčními bankami ...107

(ii) Financování poskytované mezinárodními rozvojovými bankami ............................................109

(iii) Financování poskytované alternativními věřiteli ....111

b) Projektové dluhopisy...........................................................113

c) Další struktury.....................................................................118

4. Projektová smluvní dokumentace – aspekty bankability ...........118

a) Bankabilita ..........................................................................118

b) Koncesionářská smlouva ....................................................120

(1) Udělení koncese...........................................................121

(2) Koncesní lhůta..............................................................122

(3) Parametry koncese ......................................................123

(4) Finanční parametry koncese ........................................124

(5) Externí události ............................................................125

(6) Změna právní úpravy ...................................................126

(7) Předčasné ukončení koncesionářské smlouvy ............127

(8) Kompenzace v případě předčasného ukončení ...........129

c) Smlouva o výstavbě............................................................130

(1) Odpovědnost za výstavbu ............................................131

(2) Zodpovědnost za návrh projektu (design) ....................131

(3) Cena stavebních prací .................................................132

(4) Datum dokončení prací ................................................132

(5) Další aspekty bankability ..............................................133

d) Smlouva o provozu a údržbě ..............................................133

(1) Služby...........................................................................134

(2) Platby ...........................................................................135

(3) Odpovědnost provozovatele .........................................137 e) Přímé smluvy ......................................................................137

5. Speficika finanční dokumentace ................................................138 a) Úvěrová dokumentace ........................................................138

(1) Struktura úvěrové a finanční dokumentace ..................138

(2) Definice ........................................................................140

(3) Podmínky čerpání ........................................................141

(i) Podmínky prvního čerpání ....................................141

(ii) Další podmínky čerpání ........................................142

(4) Povinné předčasné splacení ........................................142

(5) Prohlášení ....................................................................143

(i) Souhlasy a povolení ..............................................143

(ii) Rozpočet a finanční model ...................................144

(iii) Práva k nemovitostem ...........................................144

(iv) Projektové dokumenty ..........................................144

(v) Životní prostředí ....................................................144

(6) Závazky ........................................................................145

(i) Informační závazky ...............................................145

(ii) Technický poradce ................................................146

(iii) Přístup a kontrola ..................................................146

(iv) Finanční model .....................................................146

(v) Realizace projektu ................................................146

(vi) Projektové dokumenty...........................................147

(vii) Vyhrazené pravomoci (reserved discretions) ........147

(viii) Životní prostředí a sociální prostředí .....................148

(ix) Negativní závazky .................................................148

(x) Distribuce dividend................................................149

(7) Finanční ukazatele .......................................................149

(8) Projektové účty .............................................................150

(9) Případy porušení ..........................................................151

(i) Rozšíření určitých případů porušení na další osoby.....................................................................152

(ii) Případy porušení specifické pro projektové financování ............................................................153

b) Projektové dluhopisy...........................................................156

(1) Dokumentace ...............................................................158

Kapitola 5. Financování nemovitostí (residential + commercial) ............................................................162

1. Úvod ..........................................................................................162

2. Oblasti financování, financování výstavby, akvizice nemovitosti a investiční financování .............................................................162

a) Financování výstavby .........................................................163

b) Investiční financování .........................................................163

(1) Financování akvizice nemovitosti, resp. nemovitostní společnosti ...................................................................164

(2) Refinancování stávající zadluženosti ...........................164

3. Hlavní znaky financování nemovitostí .......................................165

a) Povaha úvěrovaného ..........................................................165

(1) Dlužník jako SPV..........................................................165

(2) Ring-fencing .................................................................166

b) Účel financování .................................................................168

(1) Financování akvizičních nákladů..................................169

(2) Refinancování stávajících závazků...............................169

(3) Financování nákladů výstavby projektu .......................169

(4) Financování pro účely běžných korporátních nákladů ...169

(5) Financování nákladů a poplatků z finančních dokumentů ................................................................169

(6) Další specifické účely úvěru .........................................170

c) Pluralita úvěru a úvěrových linek v rámci úvěrové dokumentace ......................................................................170

d) Splácení úvěru ....................................................................171

e) Kapitalizace poplatků a úvěrů .............................................171

f) Zajištění úvěru ....................................................................172

(1) Zástavní právo ..............................................................172

(2) Podřízení pohledávek ...................................................172

(3) Ručení ..........................................................................173

g) Vícenáklady ........................................................................173

h) Pojištění financované nemovitosti.......................................174

l) Vyšší míra omezení dlužníka..............................................175

j) Omezení spřízněných osob ................................................176

4. Strany zapojené do financování nemovitostí, kapitál financování ................................................................................176

a) Věřitelská strana financování nemovitostí...........................177

(1) Věřitel ...........................................................................177

(2) Ostatní věřitelé .............................................................177

b) Dlužnická strana financování nemovitostí...........................177

(1) Dlužník .........................................................................177

(2) Sponzor ........................................................................178

(3) Společník/akcionář .......................................................179

c) Další subjekty zapojené do realitního financování..............179

(1) Monitor projektu ...........................................................179

(i) Výchozí zpráva......................................................180

(ii) Průběžné zprávy ...................................................181

(iii) Závěrečná zpráva..................................................181

(2) Znalec ..........................................................................182

(3) Generální dodavatel a další dodavatelé .......................182

(4) Správci nemovitosti, property a asset management ....183

5. Čerpání úvěru............................................................................185

a) Sledování účelu ..................................................................185

b) Financování DPH................................................................186

c) Zádržné a čerpání na účty dodavatelů ...............................186

d) Měna čerpání......................................................................187

e) Předprodeje a předpronájmy ..............................................187

6. Splácení úvěru...........................................................................188 a) Povinné předčasné splacení ...............................................189

(1) Změna kontroly.............................................................189

(2) Příjmy z pojistného plnění ............................................189

(3) Příjmy ze záruk ...........................................................189

(4) Zálohy a kupní ceny .....................................................190

(5) Nakládání s majetkem ..................................................190 (6) Povinné předčasné splacení z volných peněžních prostředků (cash sweep) ..............................................191

(7) Náprava prostřednictvím vložení vlastních zdrojů (equity cure) .................................................................191

b) Dobrovolné předčasné splacení .........................................192

7. Úročení ......................................................................................192

8. Poplatky .....................................................................................193

9. Náklady .....................................................................................194

10. Specifika smluvní dokumentace ................................................195

a) Akviziční/transakční dokumenty .........................................195 (1) Realizace transakce .....................................................195 (2) Struktura financování ...................................................195 (3) Účel užití finanční prostředků .......................................195 (4) Zastavení pohledávek ..................................................196

b) Projekt ................................................................................196 (1) Povolení........................................................................196

(2) Výstavba.......................................................................197

c) Smlouvy o převodu nemovitostí ..........................................197

d) Nájemní dokumenty ............................................................198

e) Zelené financování .............................................................198 (1) Účel úvěru ....................................................................199

(2) Hodnocení projektu ......................................................200

(3) Správa prostředků z úvěru ...........................................200

(4) Reportovací povinnosti .................................................200

(5) Následky porušení pravidel zeleného financování .......201

(6) Směrnice o energetické náročnosti budov [Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)] ................201

(7) Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti [Corporate sustainability reporting directive (CSRD)] ..201

(8) Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti [Corporate sustainability due diligence directive (CS3D)] ........................................................................202

11. Standardní zajištění při financování nemovitostních projektů ...202

a) Nemovité věci .....................................................................202

b) Podíly a akcie .....................................................................203

c) Pohledávky (jednotlivé druhy) .............................................203

d) Přímá vykonatelnost ...........................................................203

e) Kvazizáruky ........................................................................204

(1) Financování výstavby ...................................................204

(2) Investiční fáze...............................................................204

12. Specifická prohlášení při financování nemovitostí .....................204

a) Oceňování financovaných nemovitostí ...............................205

b) Vlastnictví financovaných nemovitostí ................................206

c) Limitace činnosti, zaměstnanců a významných smluvních závazků...............................................................................207

d) Vlastnická struktura dlužníka ..............................................207

13. Specifické závazky při financování nemovitostí .........................208

a) Monitoring financovaných nemovitostí ................................208

b) Vlastnictví financovaných nemovitostí ................................209

c) Nájem financovaných nemovitostí ......................................209

d) Pojištění financovaných nemovitostí ...................................209

e) Environmentální závazky ....................................................210

f) Bankovní účty .....................................................................210

(1) Účet nájmů (rent account) ............................................210

(2) Provozní účet (utilities account) ...................................210

(3) Jistotní účet (deposit account) .....................................211

(4) Rezervní účet dluhové služby (debt service reserve account) .......................................................................211

(5) Rezervní účet údržby (refurbishment account) ............211

(6) Běžný účet (general account).......................................211

14. Finanční ukazatele při financování nemovitostí.........................211

a) LTV (Loan to Value) ............................................................212

(1) Testování jako odkládací podmínka čerpání ................212

(2) Pravidelné testování během trvání úvěrového vztahu ..213

b) LTC (Loan to Cost) .............................................................213

c) DSCR (Debt Service Cover Ratio)......................................214

d) ISCR (Interest Service Cover Ratio) ...................................214

e) Ukazatel obsazenosti / předprodejů ...................................215

f) WAULT / WAULB.................................................................216

15. Specifické případy porušení ......................................................216

a) Porušení povinností týkajících se projektu .........................217

b) Zastavení / prodloužení realizace projektu a překročení rozpočtu ..............................................................................217

c) Vyvlastnění .........................................................................218

d) Podstatná škoda .................................................................218

e) Insolvence hlavního / významného nájemce ......................219

16. Standardní dokumentární odkládací podmínky čerpání při financování nemovitostí .............................................................219

a) Specifické dokumentární odkládací podmínky při financování výstavby ..............................................................................219

(1) Akviziční dokumenty ....................................................219 (2) Pojistné smlouvy, vinkulace ..........................................220 (3) Předložení specifikací ..................................................220 (4) Prokázání vlastních zdrojů a jejich použití v projektu...220 (5) Zhotovitelské dokumenty..............................................221

(6) Smlouva se stavebním monitorem ...............................221 (7) Budoucí nájemní smlouvy ............................................222

(8) Budoucí kupní smlouvy .................................................222 (9) Zpráva o právní prověrce .............................................223

b) Specifické dokumentární odkládací podmínky při financování investiční fáze projektu .......................................................223

(1) Nájemní smlouvy..........................................................223

(2) Smlouvy o správě .........................................................223

(3) Komerční ocenění pro účely LTV .................................224

(4) Předpokládané splnění DSCR/ISCR............................224

(5) Kolaudační rozhodnutí .................................................224

(6) Zpráva o právní a technické prověrce ..........................224 (7) Složení prostředků na rezervní účty.............................224

(8) Pojistky .........................................................................225

(9) Prokázání WAULT ........................................................225

17. Prověrky (Due Dilligence) ..........................................................225

a) Specifika právní prověrky nemovitostních projektů.............225

b) Vlastnický titul .....................................................................226

(1) Podíly a akcie 226

(2) Nemovité věci ...............................................................226

Kapitola 6. Další specifické druhy financování ...........................227

1. Exportní financování (Export Finance) ......................................227

a) Pojem exportního financování, základní přehled různých druhů exportního financování, hlavní charakteristiky..........227

b) Podpořené financování .......................................................230

c) Zahraniční dlužník a implikace pro úvěrovou dokumentaci ..231

d) Základní definice v úvěrových smlouvách k vývozním odběratelským úvěrům .......................................................232

(1) Vývozce ........................................................................233

(2) Smlouva o vývozu ........................................................233

(3) Hodnota vývozu............................................................234

(4) Předmět vývozu............................................................234

(5) Období čerpání ............................................................234

(6) Období splácení ...........................................................235

(7) Starting Point of Credit .................................................235

(8) Místní náklady ..............................................................235

e) Čerpání vývozního odběratelského úvěru ..........................236

(1) Účel čerpání .................................................................236

(2) Omezení výše čerpání .................................................237

(3) Mechanika čerpání .......................................................237

f) Prohlášení, závazky a případy porušení.............................238

g) Rozdíly mezi korporátním a suverénním rizikem u vývozního odběratelského úvěru .........................................................240

h) Pojištění úvěru ....................................................................243

2. Financování movitých věcí (Structured and Asset Finance)......244

a) Úvod ...................................................................................244

b) Typické struktury asset finance transakcí ...........................245

(1) Financování letadel ......................................................245

(i) Finanční leasing (finance lease) ...........................245

(ii) Operativní leasing .................................................249

(iii) Prodej a zpětný pronájem (sale and leaseback) ...249

(iv) Regulatorní aspekty českého práva ......................250

(2) Financování železničního vozového parku ...................251

(3) Financování lodí (ship finance) ....................................253

(4) Financování vesmírných satelitů ..................................254

c) Zapojení exportních agentur (export credit agencies) ........255

Kapitola 7. Restrukturalizace a specifika insolvenčního řízení ve vztahu k finančnímu věřiteli ....................................................256

1. Úvod ..........................................................................................256

2. Neformální restrukturalizace......................................................257

a) Úvod ...................................................................................257

b) Základní charakteristiky neformální restrukturalizace ........258

c) Využití neformální restrukturalizace ...................................260

d) Porovnání některých výhod a nevýhod neformální restrukturalizace oproti insolvenčnímu řízení .....................262

(1) Prostředek uchování going concern hodnoty ...............263

(2) Nižší náklady ................................................................263

(3) Vyšší rychlost ...............................................................263

(4) Neveřejnost ..................................................................264

(5) Omezení regulatorních rizik .........................................264

(6) Menší počet účastníků a nižší míra konfrontace ..........264

(7) Dlužník neztrácí kontrolu nad společností....................265

f) Prostředky neformální restrukturalizace .............................266

(1) Finanční prostředky neformální restrukturalizace ........266

(i) Vzdání se práv (waiver).........................................267

(ii) Dodatek.................................................................267

(iii) Doplnění zajištění .................................................268

(iv) Dohoda o nevymáhání (standstill).........................269

(v) Mezivěřitelská dohoda ..........................................269

(vi) Refinancování .......................................................270

(2) Provozní prostředky neformální restrukturalizace ........270

3. Preventivní restrukturalizace .....................................................270

a) Popis preventivní restrukturalizace jako instrumentu českého práva ...................................................................................270

b) Přípustnost preventivní restrukturalizace a limity aplikace ...272 (1) Přípustnost preventivní restrukturalizace .....................272

(2) Osobní působnost ZoPR ..............................................273

(3) Dotčené strany a dotčená práva...................................274

c) Základní milníky preventivní restrukturalizace ....................275

(1) Zahájení preventivní restrukturalizace .........................275

(2) Uzavření stabilizační dohody .......................................276 (3) Moratorium ...................................................................277

(4) Předběžný přezkum dotčených pohledávek .................277

(5) Vyjednávání o restrukturalizačním plánu .....................278

(6) Přijímání restrukturalizačního plánu .............................279 (7) Potvrzení restrukturalizačního plánu soudem ..............279

d) Předběžný přezkum dotčených pohledávek .......................280

e) Přijímání restrukturalizačního plánu ...................................281 (1) Rozdělení dotčených stran do skupin ..........................282 (2) Způsoby přijímání restrukturalizačního plánu dotčenými stranami .......................................................................283 (3) Hlasovací práva ............................................................283 (4) Přijetí / nepřijetí restrukturalizačního plánu ..................284 (5) Potvrzení restrukturalizačního plánu soudem ..............284

(6) Nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu..................286

f) Skončení preventivní restrukturalizace a zrušení restrukturalizačního plánu ..................................................286 g) Dopad preventivní restrukturalizace na postavení věřitele ...288

(1) Restrukturalizační plán a jeho posouzení restrukturalizačním soudem .........................................289

(i) Restrukturalizační opatření ...................................290

(ii) Restrukturalizace majetku.....................................290

(iii) Restrukturalizace závazků ....................................291

(iv) Restrukturalizace vlastního kapitálu .....................292

(v) Provozní změny ....................................................292

(vi) Závěr .....................................................................293

(2) Posouzení restrukturalizačního plánu ..........................293

(i) Potvrzení restrukturalizačního plánu přijatého dotčenými stranami ...............................................294

(ii) Potvrzení restrukturalizačního plánu nepřijatého dotčenými stranami ...............................................296

(iii) Závěr .....................................................................297

(3) Financování v průběhu preventivní restrukturalizace ...298

(i) Prozatímní financování .........................................298

(ii) Nové financování...................................................299

(iii) Zvýhodnění financujícího věřitele .........................300

(iv) Závěr .....................................................................301

(4) Všeobecné a individuální moratorium ..........................301

(i) Návrh a vyhlášení .................................................301

(ii) Doba trvání a možnost prodloužení ......................303

(iii) Účinky na soudní řízení ........................................305

(iv) Účinky na zajištění ................................................305

(v) Účinky na nesplněné smlouvy ..............................307 (vi) Účinky na započtení .............................................308 (vii) Zánik a zrušení .....................................................309 (viii) Závěr .....................................................................310

4. Přihlašování a vymáhání pohledávek ze syndikovaného či klubového úvěru v insolvenčním řízení......................................310

a) Úvod ...................................................................................310

b) Přihlašování pohledávek .....................................................311 (1) Pohledávka agenta pro zajištění ..................................311 (2) Pohledávky jednotlivých věřitelů...................................312 (3) Pohledávky z ručení a zajištění ....................................312 (4) Koordinace a načasování přihlašování (včetně problematiky tzv. předstihu) ..........................................312

c) Vymáhání pohledávek v dalším průběhu insolvenčního řízení ...................................................................................313

5. Financování v insolvenčním řízení ............................................314

a) Účel a význam financování v insolvenčním řízení ..............314

b) Znaky úvěrového financování a následky porušení ............316

(1) Vymezení znaků a následků porušení 316

(2) Účel smlouvy ................................................................316

(3) Zákonem daný typ smlouvy..........................................317

(4) Uzavření ze strany příslušné osoby .............................318

(5) Souhlas věřitelského výboru ........................................318

(6) Podmínky úvěrového financování a jejich vynucení .....318

c) Mechanika uzavření smlouvy o úvěrovém financování –přednostní právo .................................................................318

d) Povaha pohledávek.............................................................319

(1) Plnění do rozhodnutí o úpadku mimo režim úvěrového financování ...................................................................319

(2) Pohledávka z úvěrového financování ...........................319

(3) Odpovědnost ................................................................320

e) Narušení postavení dosavadních zajištěných věřitelů ........320 (1) Účel ..............................................................................320

(2) Získaný majetek ...........................................................320

6. Povinnosti statutárního orgánu v zóně soumraku......................321

a) Základní povinnosti statutárního orgánu v kontextu zóny soumraku ............................................................................322

(1) Péče řádného hospodáře .............................................322 (2) Náležitá péče ...............................................................323

(3) Povinnost loajality a jednání v obhajitelném zájmu ......324 b) Zvláštní povinnosti statutárního orgánu v kontextu zóny soumraku ............................................................................326

(1) Povinnost včasné detekce finančních obtíží a aktivního odvrácení rizika úpadku ...............................................326

(2) Odvrácení úpadku preventivní restrukturalizací ...........327 (3) Povinnost svolat valnou hromadu.................................328

(4) Zákaz odstoupení z funkce v nevhodnou dobu ............330

(5) Povinnost včas podat insolvenční návrh ......................330

c) Další důsledky porušení povinností statutárního orgánu v zóně soumraku ................................................................333

(1) Vrácení plnění ..............................................................334

(2) Povinnost doplnit majetkovou podstatu ........................334

(3) Vyloučení z výkonu funkce a riziko ručení za závazky korporace .....................................................................335

(4) Trestněprávní rizika (úpadkové delikty) ........................336

Přehled použitých zdrojů ..............................................................337

Kapitola 4. Projektové financování

1. Projektové financování – obecně

Projektové financování představuje široký pojem, který je často libovolně (a nesprávně) používán pro financování různých projektů v různých odvětvích. V praxi je většina projektového financování v jeho pravém slova smyslu v České republice omezená, vzhledem k absenci obvyklých projektů, kde se tento druh financování využívá (a to zejména projekty v energetice a v těžbě).

Následně tak v ČR projektové financování souvisí zejména s budováním dálniční a do budoucna potenciálně železniční127 infrastruktury prostřednictvím tzv. private public partnership (PPP)128. V této kapitole se tak zaměříme především na tuto podmnožinu projektového financování, a to z hlediska tzv. bankability projektových smluv i specifik uvěrové dokumentace u tohoto druhu financování.

V širším slova smyslu lze projektové financování v podmínkách ČR spojit i s financováním dalších projektů, jako je plánovaná dostavba dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, případně dalších větších projektů, které však nemají strukturu ani charakteristické prvky typického projektového financování, o němž pojednáváme v této kapitole. V těchto případech je však třeba poznamenat, že v ČR dochází k určitému překrývání s jinými typy financování, zejména s podnikovým financováním nebo financováním s vysokou mírou zadlužení (viz kapitoly 3 a 4). Specifika projektového financování v pravém smyslu slova a zejména jejich adaptace v českém kontextu budou uvedeny v časti 5 této kapitoly.

Projektové financování se vyznačuje složitostí vztahů a množstvím vyjednávacích pozic různých stran, od sponzorů, subdodavatelů, zadavatele, nezávislých subjektů (např. nezávislý dozor) a v neposlední řadě financujících stran. V zásadě lze tvrdit, že se jedná o jeden z nejsložitějších typů financování. V této kapitole se primárně zabýváme pouze pohledem financujících stran a sponzorů, nikoliv složitými vztahy, které s sebou projektové financování nebo projekty PPP nesou.129

Základní charakteristiky a společné rysy projektového financování (bez ohledu na odvětví a praxi v dané jurisdikci) jsou: – Značná kapitálová náročnost a potřeba externího financování. Z toho vyplývá potřeba (relativně rozsáhlého) syndikovaného úvěrového financování nebo v případě (obvykle) emise eurobondů upisování širokým okruhem investorů. – Dlouhodobý charakter projektového financování a z toho vyplývající nutnost řešit specifické skutečnosti, které jsou pro projektové financování jedinečné, jako jsou změny v legislativě, indexace plateb a peněžních toků atd.

127 Plánovaná modernizace tratě Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně

128 Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Politika vlády České republiky zavádí partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) jako standardní nástroj při zajišťování veřejných služeb a veřejné infrastruktury.

129 Vztahy jednotlivých dodavatelů, nezávislého dozoru a jiných třetích stran

Projektové financování – obecně

– Omezená regresní nebo neregresní povaha financování, tj. možnost financujících stran uplatňovat své nároky pouze vůči projektové společnosti a jejím aktivům. Vzhledem k tomu, že projektová společnost má v zásadě postavení účelové společnosti bez majetku, půjde tedy v praxi při projektovém financování o posouzení a řádné doložení příjmů generovaných projektem. Z toho vyplývá, že celé financování i finanční ukazatele budou vycházet z peněžních toků, a nikoli z hodnoty aktiv projektové společnosti, sponzora atd.

– Financování je (obvykle) poskytováno dlužníkovi, kterým je účelově založená společnost, tzv. SPV. Z toho vyplývá vysoká míra zadlužení i po zohlednění příspěvků sponzorů projektu do SPV. Tato projektová společnost zpravidla nebude mít žádný jiný majetek než práva vyplývající z koncese na užívání projektu.

– Po výstavbě projektu jsou ve fázi provozu příjmy projektové společnosti použity na úhradu nákladů a výdajů spojených s provozem a údržbou projektu, na splácení externího financování, a nakonec na výplatu zisku sponzorům projektu.

Poměrně vágní pojem bankability projektu, tj. přijatelnost ustanovení projektových smluv pro financující strany, zejména s ohledem na charakter tohoto financování jako omezeného ručení (v žargonu tzv. limited recourse), bude základem pro určení, zda bude po uzavření projektových smluv mezi projektovou společností a zadavatelem poskytnuto financování, tj. v bankovním žargonu finanční uzavření projektu. To je reálné riziko projektového financování.

Projekty PPP realizované v ČR jsou v zásadě určitou adaptací, ale především vylepšením staršího a velmi rozšířeného modelu projektové dokumentace BOT.130 Obecně platí, že mezinárodní finanční instituce EIB, IFC, EBRD131 a další podporují realizaci projektů prostřednictvím této nové generace, tj. projektové dokumentace PPP. Skutečné budoucí využití projektového financování v českých podmínkách, zejména financování PPP projektů, však zůstává otázkou. Přestože existují náznaky jeho rozšíření v Česku mimo silniční infrastrukturu, v jiných jurisdikcích se od této praxe odklání, a to i v rámci jurisdikcí, které vůbec pilotovaly používání PPP projektů jako formy projektového financování.132

V praxi se jednání o smluvní dokumentaci, ať už projektové nebo finanční, zpravidla odehrává mezi zahraničními právními poradci a českými právními poradci, kteří poskytují především místní podporu a poradenství, zejména pokud jde o omezení českého práva.

Projektové smlouvy v českém prostředí se obecně řídí českým právem, a to z důvodu přítomnosti zadavatele, kterým je příslušné ministerstvo. V tomto kontextu však bude za řešení sporů (v souladu s mezinárodní praxí)

130 Tzv. build operate transfer, tj. smlouva o výstavbě, provozu a následném převodu (odprodeji) na zadavatele projektu.

131 Evropská investiční banka (EIB), Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation nebo IFC) ve skupině Světové banky, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).

132 Například úvahy o realizaci dostupného bydlení formou koncesního PPP ve Spojeném království, kde v poslední době došlo k odklonu od využívání PPP, a zejména od části projektů PFI.

zodpovědný rozhodčí soud, aby tyto smlouvy byly bankable. V případě koncesní smlouvy českého PPP projektu na zajištění projektování, výstavby, financování, provozování a údržby dálnicje tímto rozhodčím soudem Mezinárodní obchodní komora (ICC). U těch projektových smluv, které se řídí anglickým právem, je nicméně nutná podpora českých právních poradců kvůli českému obchodnímu právu i domácím otázkám souvisejícím s výstavbou a provozem (např. odpovědnost za vady, záruky atd.). Subdodavatelské smlouvy v těchto projektech se zpravidla rovněž řídí místním právem. Výše uvedená zásada se obecně vztahuje i na projekty PPP v Česku.

Finanční dokumentace (s výjimkou přímých smluv) se obvykle řídí anglickým právem, a to i v případě projektů PPP, kde je zadavatelem veřejný zadavatel, tj. stát. Na základě této skutečnosti bude úloha českých právních poradců omezena především na přípravu auditu pro financující strany (tj. due diligence projektové smlouvy, subdodavatelských smluv atd. za účelem posouzení bankability smluvních ujednání v nich uvedených) v předběžné fázi posuzování projektu financujícími stranami.

Při projednávání úvěrové dokumentace bude role českých externích poradců spočívat v omezeném doplnění úvěrové smlouvy nebo vydání standardních ustanovení v souvislosti s přeshraničním financováním (např. české podmínky, doplnění specifických závazků a prohlášení, např. ohledem konečného uživatele výhod apod.). Kromě výše uvedeného bude úkolem českých poradců připravit a sjednat zástavní smlouvy a jiná zajištění v souvislosti s financováním projektu, kde bude platit české právo, a vydat příslušná právní stanoviska k vymahatelnosti.

Z hlediska zadavatele, tj. státu, je schopnost získat financování projektu jedním z rozhodujících bodů při sjednávání smlouvy o projektu nebo koncesní smlouvy. V praxi je bankability součástí skutečností, které vznikají při vyjednávání těchto smluv, zejména požadavků zadavatele, které jsou v neprospěch zadavatele. Tato praxe tak staví právní poradce zadavatele do poměrně komplikované pozice hájit zájmy státu (přičemž v praxi na rozdíl od zadavatele často neexistuje pro zadavatele žádné jasné vodítko či obchodní preference/ dohoda) a také určit, která ustanovení mohou být z pohledu financujících stran problematická. Obecnou praxí v těchto případech je v zásadě dodržování mezinárodních standardů. Ne každá námitka financujícího subjektu týkající se potenciální bankability projektu je skutečně problematická. Z praktického hlediska lze případné nedostatky v projektové dokumentaci (ať už v projektové smlouvě, nebo v jednotlivých smlouvách, zejména ve smlouvě o výstavbě nebo smlouvě o provozu a údržbě) zhojit i dodatečně při projednávání finančních dokumentů, zejména prostřednictvím přímých smluv (podrobněji viz oddíl 5, Finanční dokumentace).

Projektové financování je především mezinárodní záležitostí, zejména pro ČR jako menší trh. Z pohledu českých bank je jejich role a zapojení do projektového financování spíše omezená a spočívá především v: – omezené účasti na externím financování, – držení zajištění ve prospěch syndikátu, – poskytovatelích služeb, v bankovním žargonu nazývaných account banks, tj. bank, u kterých má projektová společnost účty (obvykle i další hlavní společnosti, např. jednotliví subdodavatelé).

Podrobněji se úlohou českých bank zabývá část 6 této kapitoly.

2. Strany a proces

a) Strany financování projektu

Projektové financování je jednou z nejsložitějších forem financování, na níž se podílí velké množství stran s nejrůznějšími zájmy, jejichž společným cílem je realizace konkrétního projektu. Tyto strany a jejich zájmy musí být sladěny.

Rádi bychom stručně shrnuli a popsali jednotlivé strany projektového financování a jejich primární zájmy s důrazem na financování infrastrukturních PPP projektů, které je z pohledu Česka nejrelevantnější.

(1) Stát

Hlavním iniciátorem projektu je stát, obvykle zastoupený příslušným státním orgánem (např. vládou nebo příslušným ministerstvem). Realizace projektu musí být především v zájmu státu, který se snaží uspokojit své vlastní potřeby (např. vyřešit problematickou dopravní situaci). Stát také primárně definuje předmět, místo a hlavní parametry projektu, které mohou být následně předmětem změn, doplnění a upřesnění ve spolupráci a v dialogu s dalšími účastníky projektu. Stát také hraje důležitou roli při vydávání potřebných souhlasů a povolení k realizaci projektu. V neposlední řadě bude stát často odběratelem nebo plátcem za služby poskytované v rámci provozu projektu. Při financování některých projektů mohou místo státu vystupovat například obce nebo nevládní organizace.

(2) Sponzoři

Sponzoři projektu jsou zpravidla soukromé subjekty se silným kapitálem a zkušenostmi s realizací velkých projektů, které se spojí, aby zajistily realizaci projektu. Pokud je hlavním iniciátorem stát, pak jsou sponzoři hlavními aktéry při zajišťování realizace projektu. Jedná se o subjekty, které do projektu vstupují kapitálově nebo jiným způsobem. Sponzoři projektu mají hlavní odpovědnost za podporu, řízení a realizaci projektu. Vzhledem k finančním, časovým a kapacitním omezením projektů se obvykle v rámci projektů sdružuje několik sponzorů do konsorcia. V rámci konsorcia má každý sponzor svou vlastní roli a oblast odpovědnosti. Sponzory jsou obvykle velké nadnárodní společnosti, které se podílejí na výstavbě nebo provozu projektů. Jejich odpovědností bude výstavba, případně provoz projektu. Kromě nich jsou součástí konsorcia také investiční společnosti, jejichž hlavní úlohou bude finanční investice do projektu. Sponzoři se na projektu finančně podílejí jak kapitalizací SPV, tak poskytnutím podřízeného dluhu a nezbytných záruk a zajištění (které jsou však vzhledem k omezené regresní povaze tohoto financování značně omezené).

(3) Projektová společnost (SPV)

Sponzoři, kteří tvoří konsorcium, obvykle realizují projekt prostřednictvím účelové společnosti (SPV), kterou také nazýváme projektovou společností. SPV bude vytvořena jako společný podnik sponzorů a může být vlastněna samostatnou holdingovou společností, která bude následně vlastněna členy konsorcia podle dohodnutých podílů. Stát obecně určí požadavky na SPV, zda se bude jednat o společnost podle místního práva, nebo může jít i o zahraniční společnost. Obecně se bude jednat o akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným založenou v zemi, kde se projekt realizuje, případně v jiné mezinárodně akceptované jurisdikci (např. v Anglii).

SPV je obvykle nově založená prázdná společnost, založená pouze za účelem realizace projektu. Jediným aktivem SPV je koncese nebo povolení státu k realizaci projektu a příslušná koncesní smlouva uzavřená v této souvislosti, která zaručuje její budoucí příjmy. SPV si bude půjčovat finanční prostředky nezbytné pro realizaci projektu, a to jak od sponzorů, tak od třetích stran.

(4) Financující strany

Jelikož je financování projektu velmi nákladné, vstupují do něj financující strany jako třetí strany, které poskytují dluhové financování na realizaci projektu. Jako financující strany označujeme širokou škálu různých subjektů. Patří mezi ně především komerční věřitelé poskytující financování prostřednictvím úvěrů nebo dluhopisů (především banky), ale také různí finanční investoři, fondy, pojišťovny, mezinárodní finanční instituce (MFI), jako je Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Světová banka. Banky v minulosti tradičně poskytovaly většinu projektového financování. Avšak například v důsledku přísnějších regulačních požadavků se zvýšil objem i zastoupení financování ze strany jiných věřitelů.

Jak bylo uvedeno výše, financování, například ve formě podřízeného dluhu, poskytují také sponzoři, ale ti nejsou považováni za financující strany projektu, protože poskytování financování není na rozdíl od financujících stran nejcharakterističtější úlohou sponzorů. Podobně se na financování projektu někdy podílí i stát.

Z pohledu financujících stran je hlavním zájmem dosáhnout návratnosti svého dluhu. Jejich cílem bude dosáhnout určitého nezbytného stupně kontroly nad projektem a minimalizovat rizika. Za tímto účelem je nezbytné, aby struktura projektu byla pro věřitele přijatelná a aby se jednalo o projekt, který je z jejich pohledu financovatelný, resp. v žargonu bankable.

Současně budou z řad věřitelů nebo jiných osob vybrány osoby, které mají v zájmu věřitelů specifické funkce v oblasti financování projektů. Takovými osobami jsou zprostředkovatel, agent pro zajištění nebo banka účtů.

(5) Zhotovitelé a subdodavatelé prací a služeb

Přestože je SPV pověřeno realizací projektu v rámci koncese, vzhledem k jeho povaze a struktuře je vlastní výstavba projektu obvykle prováděna

Strany a proces

různými dodavateli a jejich subdodavateli. Ti jsou primárně zodpovědní za skutečnou realizaci práva stavby. Hlavním dodavatelem je obvykle zkušená stavební společnost, která má zkušenosti s výstavbou podobných projektů Obvykle ji také vlastní jeden ze sponzorů, který je v rámci konsorcia odpovědný za výstavbu. V mnoha případech se může také spojit místní a mezinárodní dodavatel a vytvořit společný podnik, který bude hlavním subdodavatelem. Tento hlavní subdodavatel pak má další subdodavatele, kteří s ním provádějí jednotlivé dílčí specializované práce a služby. Obecně však platí, že za výstavbu projektu je ve vztahu k projektové společnosti odpovědný pouze tento hlavní subdodavatel. Ten tak přebírá odpovědnost za zpoždění, vady nebo překročení nákladů ve smlouvě o výstavbě vůči SPV.

(6) Provozovatel

Po dokončení stavby nastupuje provozovatel jako další článek realizace projektu. Stejně jako v případě výstavby je provoz a údržba projektu obvykle koncesionářem delegována na subjekt se zkušenostmi s provozováním podobných projektů. Není také neobvyklé, že provozovatel je součástí skupiny jednoho ze sponzorů projektu. Provozovatel uzavře s projektovou společností smlouvu o provozu a údržbě, která stanoví hlavní povinnosti provozovatele. Jeho úkolem je zajistit, aby byl projekt řádně provozován v souladu s požadavky státu, jak je dohodnuto ve smluvních ujednáních koncesní smlouvy, a také v souladu s právními předpisy. Úkolem provozovatele je v konečném důsledku zajistit, aby projekt generoval příjmy a výnosy pro sponzory. Zhotovitel a provozovatel obvykle nejsou stejná společnost, a to vzhledem k velkým rozdílům v rozsahu jejich činností.

V některých případech se může stát, že některé úkoly nejsou delegovány na dodavatele, ale jsou ponechány na projektové společnosti. To je méně pravděpodobné v případě výstavby projektu, ale může být například dohodnuto, že provoz projektu nebude svěřen samostatnému provozovateli, ale samotné SPV. Může se také jednat například o případ, kdy je nad projektem vykonáván dohled. K tomuto účelu budou vyčleněni konkrétní zaměstnanci SPV.

(7) Pojišťovny

Stejně jako v jiných oblastech hraje i v projektovém financování důležitou roli pojištění. Vzhledem k existenci významných rizik, kterým dlouhodobé projekty čelí, je význam pojištění o to zásadnější. V případě velké katastrofy nebo škody, která by projekt výrazně ovlivnila, se sponzoři i věřitelé ujišťují, že uzavřeli potřebné pojistné smlouvy na pokrytí svých ztrát. Pojišťovny kryjí rizika související se škodami na projektu, odpovědností vůči třetím stranám, politickým rizikem, přerušením provozu, škodami na životním prostředí nebo zpožděním realizace projektu.

(8) Odběratel

V případech infrastrukturních PPP projektů uzavřených v ČR přebírá roli poskytovatele služeb stát, který platí SPV za provoz projektu. V ostatních