Ptáky lze pozorovat všude 8 | Příroda a ptáci jsou úžasní 9 14 28 52 60 66 82
Vrubozobí, brodiví a další
Dlouhokřídlí Dravci a sokoli
BAREVNé OZNAČENÍ
Toto základní barevné rozdělení ptáků podle řádů vám poskytne výchozí orientaci, v které části knihy najdete daný ptačí druh.
Měkkozobí, šplhavci a další
VÍTEJTE!
Dva stromy v zahradě
STROM, KTERÝ MĚ OSLOVIL Už jako dítě jsem trávil spoustu času venku. Výlety se školkou do lesa patřily k mým nejoblíbenějším dnům a chodil jsem na procházky do přírody také se svým otcem. Když jsem nehrál fotbal, nejraději jsem se toulal po lese. S mým nejlepším kamarádem jsme si budovali tajné úkryty ve vinohradu nebo jsme pozorovali život v zahradě hned za domovními dveřmi. Kromě chroustů a lučních kobylek to byly především dvě douglasky, co mě v zahradě fascinovalo. Stály sotva metr od sebe, takže vytvořily dohromady jednu korunu a z dálky vypadaly jako jeden strom. Strom plný života! Po kmenech nahoru a dolů neustále běhaly veverky, a jednoho roku si ve větvích jedné z douglasek velmi nízko nad zemí postavily hnízdo hrdličky zahradní. Od začátku jsme mohli pozorovat jejich tok, stavbu hnízda a snůšku vajec. Sotva pět metrů od našeho koupelnového okna mohla být odchována nová generace hrdliček.
Má láska k přírodě a ptákům zvlášť se zrodila již v útlém dětství.
Vždy jsem pobýval nejraději venku v terénu.
Zanedlouho se vylíhla mláďata a oba rodiče byli celé dny zaměstnáni sháněním potravy pro své potomstvo čítající tři mláďata. Všechno probíhalo bez problémů, až jednoho rána – když jsme si se sestrou právě v koupelně čistili zuby – přiletěly k hnízdu dvě vrány černé a všechna mláďata odnesly. Nebyl to příjemný zážitek, neboť celá naše rodina k hrdličkám přilnula. Ale tato příhoda mi ukázala, že v přírodě neexistuje Dobro ani Zlo: ty vrány velmi pravděpodobně někde měly také své hnízdo s mláďaty, která potřebovala nakrmit.
Hnízdo na stromě
O několik let později zahnízdil na špičce jedné z douglasek také pár vran černých, kterým se zde podařilo i úspěšně vyvést mláďata. I přes nepříjemný zážitek s hrdličkami jsme s napětím pozorovali, jak vrány napadaly a zaháněly všechny dravce a poštolky, kteří se k jejich hnízdu přiblížili na několik set metrů. Po úspěšném vyvedení mláďat vrány místo opustily. Jejich hnízdo vděčně přijal pár poštolek, který se nám během následujícího jara postaral o mnoho krásných zážitků. Bohužel poštolky náhle zmizely, aniž zahnízdily. Hnízdo osiřelo a já byl moc smutný. Ale jednoho horkého červnového dne mě čekalo obrovské překvapení: právě jsem sekal trávník, zašel jsem za roh domu – a v břečťanu pod douglaskami sedělo na zemi mládě kalouse ušatého. Ten okamžik mám v paměti dodnes. Kalousí haluzník se v následujících dnech procházel po našem zahradním stole nebo se hlavně přes den ukrýval v živém plotu.
Každý večer k němu z nedalekého ořešáku přiletěl jeden z rodičů, aby mu přinesl potravu.
Haluzníci kalouse ušatého tráví dny odpočinkem ve větvích stromů.
Možnosti pozorovat ptáky na vlastní zahradě jsem bohatě využíval a mnoho
úžasných zážitků způsobilo, že jsem se stal nadšeným birdwatcherem.
Pozorování ptáků hned za dveřmi našeho domu pro mě dodnes představují úchvatnou podívanou.
SLEDUJTE!
Ve svých pořadech na YouTube vás vezmu na objevitelské výpravy. Najdete mě pod hesly „@KalleNibbenhagen“ a „@ortnithologiefueranfaenger“.
Začněte doma
Vycházím z tohoto předpokladu: Čím lépe znám příslušnou oblast, tím
víc ptáků v ní mohu objevit, a ty, které jsem spatřil, pak mohu snáze určit.
V této knize jsem se zvlášť zaměřil na druhy, které pravděpodobně můžete vidět ve své bezprostřední blízkosti.
Vedle obecného portrétu každého druhu poskytujícího představu, jak pták vypadá, uvádím v této knize i zajímavosti vycházející z mých osobních zkušeností. Podobné druhy, jako jsou např. sýkory babka a lužní, představuji za sebou tak, abyste je mohli porovnat a rozlišit. Portréty jednotlivých druhů zahrnují zestručněné důležité informace, které vám pomohou při jejich určování. Nakonec uvádím další fakta, která považuji za zajímavá, „oslí můstky“ a krátké příhody týkající se příslušného druhu.
Naučte se znát hlasy ptáků
V této knize najdete také četné rady a tipy, jak nejsnáze poznat hlasy určitých ptáků. Když jsem začínal s jejich pozorováním, viděl jsem jich mnohem méně, než vídám dnes. To bylo způsobeno mimo jiné tím, že jsem za „pozorování“ považoval jen vjemy, které jsem získal prostřednictvím svých očí. Sluch byl až druhořadý. Ale právě tady je klíč k plnohodnotnému pozorování: jít světem nejen s otevřenýma očima, ale i ušima – a samozřejmě je také třeba o hlasech ptáků něco vědět. Proto zde uvádím několik praktických rad, jak se i vy můžete naučit poznávat hlasy ptáků a ještě si přitom užít trochu zábavy.
Mezi kachnami divokými se objevil samec čírky modré (vpravo).
Ptáky lze pozorovat všude
Mnozí lidé podnikají za ptáky daleké výpravy. To má samozřejmě něco do sebe, já také při pozorování ptáků rád objevuji neznámé končiny ležící dál než za humny. Mám rád mořské pobřeží, kde svěží vzduch brázdí rackové a mnoho dalších ptáků, miluji hory obývané druhy, které jinde nevidíte, a vyhlídky do daleka z míst, kam vyrážím za ptáky ještě před východem slunce. Ale neméně si užívám pozorování na místech na první pohled nenápadných a nezajímavých v těsné blízkosti svého bydliště. S jedním kamarádem opakovaně zkoumáme náš oblíbený „ráj vodních ptáků“ –zatopený malý lom, kde stojíce na špičkách za živým plotem sledujeme tři kachny divoké, dvě lysky černé a dvě husice nilské. To se pochopitelně nedá srovnávat s obrovskými hejny na mořském pobřeží, na Bodamském jezeře nebo na přehradě, ale o to vůbec nejde. Pro mě je důležité sledovat chování jednotlivých ptáků, obdivovat detaily jejich opeření a užívat si krásu přírody. A když se jednou za pár let na jaře ve zmíněném lomu objeví čírka modrá nebo lžičák pestrý, pak je má radost ještě mnohem větší.
Právě hojné druhy
ptáků mají pro mě zvláštní kouzlo.
Příroda a ptáci jsou úžasní
Prostřednictvím této knihy bych vás chtěl nadchnout pro zdánlivě obyčejné věci a zvláštnosti naskýtající se při pozorování ptáků a motivovat vás k výpravám do přírody, i když se vám třeba zrovna nechce. Vyrazit ven, i když nic zvláštního nečekáte, a nechat se příjemně překvapit – to je ta pravá radost a spokojenost! Vychutnejte si nejkrásnějšího koníčka na světě!
Zažívat tak úžasné věci, to se poštěstí jen málokomu. Pro mě je toto všechno spojeno s velkou odpovědností. Musíme dělat vše pro to, abychom přírodu a její poklady uchovali pro budoucí generace, aby i naši potomci mohli pozorovat vrabce domácí v zahradách, orly mořské na pobřeží a čírky modré v zatopených lomech. Ale abychom přírodu a ptáky dokázali ochránit, musíme se je především naučit znát a vědět, co a jak pro ně máme udělat. Jestliže k tomu má kniha přispěje aspoň malým krůčkem, pak má práce splnila svůj účel.
Myslím, že už bylo dost úvodního povídání. Popadněte dalekohled a vyrazte ven objevovat ptačí říši. Přeji vám, abyste si to jaksepatří užili!
URČOVÁNÍ PTÁKŮ
Poznávat ptáky není tak těžké. Stačí se jen pořádně dívat a všímat si rozdílů.
Jak je velký?
Znáte dobře třeba sýkoru modřinku nebo kosa černého? Pokud ano, pak můžete velikost pozorovaných ptáků porovnávat s těmito dvěma druhy.
Sýkora koňadra (nahoře) je výrazně větší než sýkora modřinka (dole).
Má pozorovaný pták dlouhý ocas? Je robustní a silný, nebo štíhlý a lehký? Zkuste si ho pro sebe popsat. Jakou má siluetu?
Je zbarvený výrazně, nebo nenápadně? Má skvrny? Jaký má zobák – dlouhý, krátký, silný, tenký? Tvar zobáku napovídá mnohé o potravě a způsobu obživy.
Dlask tlustozobý má kontrastní zbarvení a silný kuželovitý zobák.
Mnohé druhy lze vyloučit podle prostředí nebo roční doby, kdy zrovna ptáky sledujete. Informace o době výskytu najdete v knize. Kdy a kde?
Vidíte-li u nás v zimě rehka, musí to být rehek domácí. Ti zůstávají i přes zimu, ale rehkové zahradní ne.
Dopřejte si čas!
Pozorujte ptáka tak dlouho, jak jen je to možné. Pokud letí, sledujte ho již v letu a nečekejte, až si sedne – toho se často nedočkáte.
Poštolka obecná stojící ve vzduchu na místě je nezaměnitelná.
Kdo to zpívá?
Když uslyšíte nějakého ptáka zpívat, zkuste se k němu přiblížit, prohlédnout si ho a zapamatovat si jeho zpěv.
Varuje pták výstražnými zvuky ostatní před nebezpečím? Zpívá dlouho a vytrvale, protože tím brání teritorium nebo vábí partnerku? Při určování vám pomohou i mnemotechnické pomůcky (str. 102).
Strnad obecný má nápadně žlutou barvu a typický zpěv.
Ptáky najdete všude!
Pozorujte okolí, aby vám nic neuniklo.
Pozorně naslouchejte ptačímu volání a zpěvu.
Všímejte si varovných signálů, jimiž ptáci upozorňují na přítomnost dravců a sov.
Dívejte se do vrcholků stromů a na místa sloužící ptákům jako pozorovatelny.
PORTRÉTY DRUHŮ
Nejkrásnější zážitky
při pozorování přírody
přijdou zpravidla tehdy, když je nejméně čekáte.
Každé pozorování má
svou cenu – vždycky je co objevovat.
Pojďte se tedy seznámit s několika druhy ptáků, které byste měli znát.
Labuť velká
Cygnus olor, kachnovití
Dé LKA : 140–160 cm
H MOTNOST: 6,6–15 kg
V ÝSKYT: celý rok
S TANOVI š TĚ : jezera, rybníky, řeky, včetně lidských sídel a parků
ELEGATNÍ OBR Labuť velká je velký bílý vodní pták. Nad kořenem zobáku má černé ozobí s výrazným hrbolem, u samce zvlášť výrazným. Ptáci v juvenilním šatě jsou zbarveni šedohnědě. Zobák je zpočátku tmavý, během první zimy se pak zbarvuje do světle růžova. Mladí ptáci se dají snadno poznat ještě ve druhém roce života, kdy jejich šedohnědé peří pomalu ustupuje bílému šatu dospělých jedinců.
Šedohnědá mláďata labutě velké se svým rodičům příliš nepodobají.
PŘIZPŮSOBIVOST Labutě velké si na mnoha místech zvykly na lidi a nejsou příliš plaché. Mimo období hnízdění se sdružují do větších hejn. V době hnízdění jsou naopak přísně teritoriální a své potomstvo úporně brání nejen před jinými vodními ptáky, ale také před psy a lidmi. Zvláště v blízkosti městských labutí je v době hnízdění a odchovu mláďat třeba dbát zvýšené opatrnosti. Z hlasových projevů labutí velkých slyšíme nejčastěji zvučné troubivé „horr“, ale labutě umějí také syčet a prskat. V letu vyluzují jejich křídla při každém mávnutí hlasité hvízdavé zvuky.
PODOBN é , ALE SE ŽLUTÝM ZOBÁKEM Čistě bílé peří mají také labuť zpěvná a labuť malá. Od labutě velké se liší částečně žlutým zobákem. Oba druhy hnízdí mnohem severněji a u nás se objevují jako zimní hosté, labuť malá jen výjimečně.
oranžovočervený zobák výrazné ozobí
Jeden z nejtěžších létajících ptáků světa. VYSOKÁ HMOTNOST
dlouhý krk ve tvaru S
velký tmavě oranžový zobák
silný krk
Husa velká
Anser anser, kachnovití
Dé LKA : 74–84 cm
H MOTNOST: 2–4 kg
V ÝSKYT: celý rok, hojnější je v zimě
S TANOVI š TĚ : hnízdí v mokřadech a na březích jezer, potravu si hledá na polích a loukách
Husy velké jsou nekrmiví ptáci, mláďata přijímají potravu sama.
HROMADN é TAHY Husy velké jsou typičtí hejnoví ptáci, kteří hledají potravu na polích a loukách ve velkých příbuzenských skupinách. Tato největší a nejsilnější evropská husa hnízdí i u nás v počtu přes 500 párů, zejména na rybnících v jižních Čechách a na jižní Moravě. Z husy velké byla vyšlechtěna husa domácí. Husy velké se ozývají hlasitým nosovým kejháním. V zimě tvoří v severním Německu a okolí početná shromáždění; přitom se k nim připojují severské husy – berneška bělolící, husa běločelá a husa polní.
tmavá skvrna kolem oka
růžový zobák s tmavým okrajem
Husice nilská
Alopochen aegyptiaca , kachnovití
Dé LKA : 63–73 cm
H MOTNOST: 1,5–2,2 kg
V ÝSKYT: celý rok (invazní druh)
S TANOVI š TĚ : hnízdí hlavně na rybnících, v západní Evropě i v městských parcích
tmavá skvrna na hrudi
růžové nohy
V letu vynikají bílé plochy na křídlech.
NÁROČNÝ PŘISTĚHOVALEC Husice nilská byla v 17. století vysazena ve Velké Británii, odkud se postupně rozšířila do celé Evropy včetně ČR.
V západní Evropě je dnes již neodmyslitelným obyvatelem zejména městských vod a parků.
BOJOVN é SRDCE
V době hnízdění se husice nilské často chovají vůči ostatním vodním ptákům agresivně a také svá mláďata brání úporně a účinně.
Vrubozobí
KAČEŘI NEJSOU PESTŘÍ CELÝ ROK
Samci kachny divoké v létě přepeřují z pestrého svatebního do nenápadného prostého šatu. Po pelichání koncem léta pak vypadají všechny letky současně, ptáci jsou pak 3–4 týdny neschopni letu. V tomto období potřebují hodně klidu.
