omáš Prokůpek – Martin Foret: Komiks a/jako reklama by Akropolis

Komiks reklama jako a

Domácí obrázkový seriál jako médium

reklamy a propagace ve 20. století

Tomáš Prokůpek

Martin Foret

a Komiks reklama

Domácí obrázkový seriál jako médium reklamy a propagace ve 20. století

Tomáš Prokůpek Martin Foret Akropolis

Prokůpek, Tomáš, 1975–Komiks a/jako reklama : domácí obrázkový seriál jako médium reklamy a propagace ve 20. století / Tomáš Prokůpek, Martin Foret. — Vydání první. — Praha : Akropolis, 2025

Anglické resumé

Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík

ISBN 978-80-7470-569-4 (brožováno)

* 659.1 * 741.52 * (437.3) * (048.8) — reklama a propagace — Česko — 20. století — komiks — Česko — 20. století — monografie

659 — Reklama. Public relations. Média [4]

Recenzovali:

doc. Ing. Radim Bačuvčík, Ph.D., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Mgr. Pavel Kořínek, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Zpracování a vydání publikace bylo umožněno díky finanční podpoře grantového projektu FPVČ Proměny reklamní komunikace ve formě obrázkového seriálu v domácích printových médiích ve 20. století podpořeného Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci.

Dokončovací práce na publikaci byly realizovány v rámci aktivit Centra pro studia komiksu ÚČL AV ČR a FF UP s podporou Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

ISBN 978-80-7470-569-4 Katalogizace v knize — Národní

Obsah

Úvodem → 18

I. Komiks a/jako reklama: kontexty

I.1 Reklama jako parazitický diskurs českého komiksu

Kontext teoretický → 26

I.1.1 „Placená forma neosobní propagace zboží nebo služeb“

Reklama, propagace, inzerce → 27

I.1.2 „Značka je především nositelkou určitého významu“

Produkty, služby, image, ideje

I.1.3 „Myšlenka využití popularity obrázkových seriálů“ Komiks, comics, obrázkový seriál, kreslený seriál

I.1.4 „Přisvojují si projevy jiných žánrů a nemají žádnou samostatnou existenci“

Reklama jako parazitický diskurs

I.1.5 „Koupil jsem si znamenitou pumpu geniální“

I.2 Vazby mezi komiksem a reklamou v západním komiksu

Mezinárodní kontext

tematický → 39

I.2.1 „Jeden z největších úspěchů merchandisingu v dějinách komiksu“

Yellow Kid, Buster Brown a počátky amerického komiksu → 40

I.2.2 „Každé sousto je velkým potěšením!“

Parazitický diskurs v rámci domácího komiksu → 35

Se superhrdiny za vlast — i na cukrovinky → 44

I.2.3 Od Veselé krávy k futuristické mystice

Franko-belgický reklamní komiks mezi rutinou a uměním → 46

I.3 Stručné dějiny české (tiskové) reklamy

Domácí kontext historický → 48

I.3.1 „Rozeznít duši jinak nedůvěřivého, opatrného a šetrného zákazníka“

Předchůdci a souputníci tiskové reklamy: vyvolávání, výlohy, cedule, výstavy, dárky → 49

I.3.2 „Původní umění i anonymní návrhy spíše horší než lepší kvality“

Plakáty, kalendáře a příležitostné tisky → 50

I.3.3 „Inzerát naleznou p. t. čtenáři v našich novinách“

Reklama a periodický tisk → 52

I.3.4 „Firma promlouvá k návštěvníkům kinosálů v celém Československu“

Filmové a rozhlasové reklamy → 54

I.3.5 Světoví podnikatelé, konkurenční francovky i „královna žitných káv“

Nejvýznamnější prvorepublikoví inzerenti a jejich obrázkovoseriálové reklamy → 56

I.3.6 „Reklama jest uměním… ne zboží vyrobiti, ale prodati je“ Reklama, nábor, propaganda, propagace… a zase reklama → 58

I.3.7 „Výchova spotřebitele k vyšší životní úrovni“ Socialistická reklama jako propagace → 60

I.3.8 „Česká reklama se naplno ocitá v éře globalizace“

Reklama v divokém kapitalismu devadesátých let → 64

I.4 Reflexe vztahu komiksu a reklamy v dobové odborné literatuře a časopisech → 66

I.4.1 „Obraz mluví za tisíc slov“

Role obrazu v reklamě → 67

I.4.2 „Jednotnost byla dosažena opakováním jedné a téže figurky“

Sériová inzerce a reklamní figurky → 68

I.4.3 „Humor v reklamě — vzácné koření“ Zapojení humoru a veselých figurek → 70

I.4.4 „Inzerty ve formě žertovných sériových obrázků“ Přímá reflexe formy komiksu v reklamě → 72

I.4.5 „Můžete se opět proměniti v hrdinu bez bázně a hany“ Využití zavedených komiksových hrdinů → 74

I.4.6 „Můžeme si dovolit nadsázku?“

Vracející se postavy po roce 1948 → 76

I.4.7 „Socialistická propagace odmítá formy, které přehánějí“ Návraty k českým i zahraničním komiksovým hrdinům → 78

I.4.8 „Do lesa Řáholce se to zatím nedoneslo“

Docenění komiksové formy → 81

I.4.9 „Sázka na netradiční pojetí reklamy v podobě komiksu se vyplatila“

Reflexe komiksové reklamy po roce 1989 → 83

II. Domácí komiks ve službách

reklamy: proměny

II.1 1900–1947: Obrázkový seriál ve službách reklamy → 90

II.1.1 Holmes, Chaplin, strýc Boby a Bublín Od známých jmen a tváří k nově vytvořeným hrdinům → 93

II.1.2 Slečna Chytrá, pan Chytrý a Dr. Nekrvavý První sériové inzeráty s příběhy na pokračování → 96

II.1.3 Frantík, Venoušek a Stázička od A do Z

Typické podoby reklamních tisků dokumentované na tvorbě Josefa Lady → 98

II.1.4 Zlí hoši, chudý hoch s kašlem a tajemný muž s kokainem v tabatěrce

Další podoby reklamních letáků od desátých do počátku třicátých let → 100

II.1.5 Bohouš, lupič a moudrý stařeček

Průkopnické kampaně společnosti Elektro-Lux → 103

II.1.6 Domestikace kocoura Felixe Využití zahraničních komiksových hrdinů → 106

II.1.7 Pan Břoušek i Hnát s Patrčkou

Sekorovi hrdinové z Lidových novin ve službách reklamy → 108

II.1.8 Obživlý pan Škulifinda a prozrazené tajemství ženy i záhada Léona Cliftona

Propagující postavičky, reflexe reklamy a putující komiksové motivy → 110

II.1.9 Pan Nemastil, Palabáček a dětská africká dobrodružství Tiskové reklamní kampaně společností Pála a Baťa → 115

II.1.10 Zase Felix, pan Vozáb a Bledý Admirál Noví i pronajatí hrdinové společnosti Lhotský → 118

II.1.11 Mňam, Pepinky a Pepina

Reklamní časopisy Schichtův posel a Vozábovy noviny → 120

II.1.12 Hvězdy reklamy Pepina a kocour Felix

Série reklamních sešitků se zavedenými vracejícími se hrdiny → 122

II.1.13 Leskulinka se Šmudlíkem, Palabáček s Plamínkem a Otáček s Ráčkem Reklamní tiskoviny s nově vytvořenými hrdiny → 125

II.1.14 Heilbrunnovi Tři muži, Kalion a Dvojblesk Kampaně společností Kosmos a Derby-Obé → 130

II.1.15 Královna, maminka, paní Čtenářová

Obrázkovoseriálová propagace kultury → 132

II.1.16 Bonbony, nádherná pleť, pěstění rukou — a Burnus a Marmelín

Využití promluvových bublin v (převzatých) reklamních seriálech → 135

II.1.17 Pán Kocúr, Pan Máček, Zrzek a Lízinka, Jura, Vašek a Skok Reklamní kalendáře a další aktivity společnosti Baťa → 139

II.1.18 Odol, Oveka, Kulipero a Protest Další typy reklamních tiskovin ze třicátých let → 140

II.1.19 Na Saharu se Sahara crèmem — nebo na slunce s Ex-šuměnkami

Formální usazení komiksových kampaní z přelomu třicátých a čtyřicátých let → 143

II.1.20 Hubení hmyzu, pneumatiky —

a propagace seriálů

Krátké reklamně-komiksové oživení po roce 1945 → 147

II.2 1948–1989: Kreslený seriál ve službách propagace

→ 151

II.2.1 Trosečník Fousek, pan Kramula a Příběh jedné noci

Znovuobjevování objeveného v propagačních seriálech → 153

II.2.2 Sněhulák, Alpanka a Krkavčí otec

Samostatné propagační tiskoviny v dobách státního socialismu → 158

II.2.3 Planetárik Tuti a příběhy s RISem

Plakáty a další specifické podoby propagačních komiksů → 161

II.2.4 Rytíř Vítek, Zahradníček, Lapka, Ťapka a Spořínek

Nástup delších komiksových cyklů a nových vracejících se hrdinů → 166

II.2.5 Klíďa, Píďa a mléčná výživa

Vracející se hrdinové s kratší životností → 172

II.2.6 Jezevčík Větvička, radostné tapetování a propagace domovských periodik

Další typy reklamních komiksů z období normalizace → 173

II.2.7 Opět Lapka a Ťapka, Spořínek — a hrátky pro správné kamarádky Komiksy v propagačních brožurách osmdesátých let → 175

II.2.8 Barvy a laky a Stroj času

Důsledky „přestavby“ v prostředí reklamních tiskovin → 178

II.3 1990–2000: Komiksová reklama → 181

II.3.1 Spejbl a Hurvínek, filmové hvězdy, Piháček a Zrzounek

Reklamní komiksy v dravých časech → 182

II.3.2 Spartakiáda a svítiplyn, Panda, Zajda a Krupička

Doznívání předlistopadových trendů → 185

II.3.3 Malabar, Krupička a Gambrinus

Zapojení „hvězdných“ komiksových tvůrců → 188

II.3.4 Drug Story, Král podzemí a Zlatý Ámos

Nová témata, nové platformy komiksové propagace v devadesátých letech → 192

III. Komiksoví tvůrci ve službách reklamy a propagace

III.1 Josef Lada

198

III.2 Leo Heilbrunn → 202

III.3 Ondřej Sekora → 205

III.4 René Klapač → 209

III.5 František Voborský → 212

III.6 Jaroslav Foglar → 217

III.7 Jan Fischer → 219

III.8 Bohumil Konečný → 222

III.9 Jiří Srb → 225

III.10 Jiří Winter-Neprakta → 227

III.11 Jaroslav Malák → 231

III.12 Kája Saudek → 234

III.13 František Kobík → 239

III.14 Jaroslav Němeček → 241

III.15 Bohumil Fencl → 244

Místo závěru → 248

Aparát

Obrazová příloha

→ 252

Literatura

→ 386

Zdroje vyobrazení

→ 391

Jmenný rejstřík → 396

Redakční poznámka → 400

Poděkování → 401 Summary → 403

Úvodem

Na konci první čtvrtiny 21. století má reklama k dispozici mnohem více nástrojů než před sto a více lety, navíc jsou tyto nástroje mnohem efektivnější, přesněji cílené, ba personalizované. Předmět našeho zkoumání a z něj vzešlé publikace, kterou vám tímto překládáme, tedy domácí obrázkový seriál/komiks1 jakožto médium reklamy a propagace ve 20. století, je v tomto ohledu něčím již minulým, v lepším případě — věříme, že zajímavým a pozoruhodným — retrem.

Rozhodli jsme se totiž zabývat reklamou ve formě komiksu, jak se tato vyskytovala v tiskovinách, periodických i příležitostných, vydávaných v českém jazyce v průběhu minulého století. Jedná se o téma, které jednak představuje oblast dosud blíže nezkoumanou, a tedy nezmapovanou, jednak spojuje dva fenomény, reklamu (coby funkci komunikátů) a obrázkový seriál/komiks (coby formu komunikátů), specifických velmi silnou sociokulturní determinací (včetně ideologické) v jejich vnímání i užívání, přičemž některé aspekty této determinace oba fenomény sdílejí, jiné se v předmětu výzkumu vlastně zdvojují.

Reklama patří mezi odvozené, „užité“ obory lidské činnosti, existenčně závislé na stavu společnosti jako takové, její ekonomické kondici i ideologických proudech, které v té které době převažují a ostatní společenské procesy ovlivňují. Pro fenomén reklamy to platí možná ještě o něco výrazněji než pro jiné oblasti kultury. Obrázkový seriál/komiks je pak fenoménem, jehož fungování, pozice a status v domácí kultuře se ve 20. století významně proměňovaly.

Nejprve v I. oddílu, nazvaném Komiks a/jako reklama: kontexty, nastiňujeme širší souvislosti/rámce, které předmět našeho zkoumání nějak spoludefinují — proměňující se pojímání reklamy (→ I.1.1), její typy a druhy (→ I.1.2), vnímání komiksu (→ I.1.3) i koncept parazitického diskursu (→ I.1.4), kter ý funkčně vyjadřuje možnosti teoretického uchopení jejich vztahu. Věnujeme se i jeho proměnám v dominujících západních komiksových tradicích, tedy konkrétně spojení reklamy s comicsem ve Spojených státech amerických (→ I.2.1) a s bande dessinée (BD) na frankofonním trhu frankobelgickém (→ I.2.3). Načrtáváme i pro naše téma důležitý kontext vývoje a různých podob reklamy jako takové v českých zemích (→ I.3), v jehož rámci se odvíjel i příběh české reklamy komiksové. Podrobně sledujeme také proměny toho, jak byl vztah komiksu a reklamy reflektován v dobové odborné literatuře a časopisech (→ I.4).

1. V návaznosti na naše předchozí publikace pojem obrázkový seriál užíváme jako širší (zahrnující i seriály beze slov či s veršovaným doprovodem pod panely), zatímco pojem komiks jako užší (označující seriály pracující s dialogovými bublinami) — viz → I.1.3.

Nejobsáhlejší II. oddíl, nazvaný Domácí komiks ve službách reklamy: proměny, pak detailně mapuje historický vývoj různých podob spojování komiksové (obrázkovoseriálové) formy a reklamního diskursu. Dvacáté století, které bylo rámcem našeho zkoumání, je přitom rámcem sice všeobecně logickým, na druhou stranu vymezením především zvykovým, a tedy fakultativním. Pro českou kulturu (potažmo i komiks a reklamu) byly nepochybně mnohem významnější a více definující například roky 1918 a 1968 než roky 1900 a 2000. V případě roku 1900 jsme však měli to štěstí, že právě z tohoto roku jsme nalezli první otištěnou obrázkovoseriálovou reklamu (→ I.1.5), od níž se tak nabízelo příběh dějin českého reklamního komiksu vyprávět. Rok 2000 je naproti tomu hranicí zcela arbitrární, která prostě ukončuje zkoumané století a nabízí i nezbytný odstup od naší současnosti. Jakkoliv pro nás tedy byl nejdůležitější vývoj našeho vlastního předmětu, nakonec historický výklad dělíme do tří hlavních oddílů (→ II.1, → II.2, → II.3), jejichž hranice jsou dány zásadními historickými zlomy velkých dějin — roky 1948 a 1989. I když k mnoha změnám přispěly i jiné společenské události a mohli bychom tedy výklad členit mnohem jemněji (jako jsme to dělali ve všeobecných Dějinách československého komiksu 20. století — srov. Prokůpek — Kořínek — Foret — Jareš 2014), nakonec pro nás byly nejpodstatnější tyto dva ostré zlomy, protože se po nich měnila samotná definice reklamy, společenské potřeby vůči ní stanovované, resp. její společenské vnímání. Uvedené zlomy jsou tak spjaty na jedné straně s převzetím moci Komunistickou stranou Československa a na straně druhé ukončením její vedoucí role ve státě sametovou revolucí — před prvním i po druhém z uvedených let na našem území fungoval (s výjimkou jistých omezení v komplikovaných letech 1939–1947) volný trh.

Ukazuje se přitom, že jak obrázkový seriál, tak i tisková reklama do prostředí domácího periodického i neperiodického tisku vstupují od poloviny 19. století (→ I.3), aby se prvně spojily na samém počátku 20. století (→ I.5). Svá „zlatá léta“ pak oba fenomény zažívaly ve dvacátých a třicátých letech 20. století, během období demokratické první republiky (→ II.1), aby byl po válečném útlumu nakonec po únoru 1948 vykonán pokus je z domácí kultury ostře eliminovat. Byly identifikovány coby projevy obecně západní či specificky americké „úpadkové“ kultury, jako takové byly výrazně omezeny a postupně je měla nahradit specifická domácí socialisticky „uvědomělá“ substituce, a to už v rovině označení — v případě reklamy se hovořilo o propagaci, v případě komiksu o kresleném seriálu, přičemž obé bylo explicitně tematizováno jakožto fenomény svým západním protějškům opozitní (→ I.1.3). Tyto snahy se ukázaly jako nereálné a zejména po společenském uvolnění ve druhé polovině šedesátých let, doprovázeném krátkým intenzivním rozvojem obou fenoménů, pak během normalizace docházelo k jejich „umravnění“ a osobitému zapracování do soustavy periodického tisku. V obou případech byl přitom akcentován především výchovný apel (→ II.2). Po roce 1989 poté došlo v obou oblastech k živelnému rozvoji, který se postupně stabilizoval a — v nepříznakovém smyslu — normalizoval (→ II.3).

Jako zvláštní III. oddíl, nazvaný Komiksoví tvůrci ve službách reklamy a propagace, pak nabízíme kapitoly biograficky zacílené, které jednak proměny českého reklamního komiksu nastiňují z jiné perspektivy, nabízejí jiný pohled, často i napříč oněmi historickými zlomy danými obdobími, ale také u vybraných profesionálů vtahují do hry i kontexty dalších reklamních činností a odvětví, kterým se tito věnovali, a které předchozí výklad věnovaný komiksové reklamě nesleduje.

Náš bohatě ilustrovaný výklad pak doplňuje obsáhlá Obrazová příloha (→ P), která v úplnosti reprodukuje vybrané reklamní seriálové projekty, aby bylo možné je nahlédnout v jejich celistvosti. Její významnou část přitom tvoří přetisky neperiodických reklamních publikací, které neeviduje žádná knihovna a jsou tak v zásadě nedostupné a pozapomenuté.

Publikace Komiks a/jako reklama. Domácí obrázkový seriál jako médium reklamy a propagace ve 20. století vznikla jako hlavní výstup projektu FPVČ Proměny reklamní komunikace ve formě obrázkového seriálu v domácích printových médiích ve 20. století podpořeného Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci.

V Olomouci a Brně, Martin Foret — Tomáš Prokůpek

neměla reklamní obsah a vyprávěla o tom, že se známá venkovanka rozhodla dohonit své mezery v základním vzdělání.

Obchodní model časopisu Mňam se brzy ukázal jako neudržitelný, spolupráce mezi Lhotským a Voborským však pokračovala i nějaký čas poté. V únoru 1933 spolu podepsali novou smlouvu, která tentokrát podnikateli umožňovala „navždy“ využívat Luzínka, další výtvarníkovu postavu z jeho kreslených příběhů, k propagaci karamelek Mňam — honorář tentokrát činil 1 500 Kč a „deset kg různých cukrovinek“. V Luzínkově případě se ovšem nepodařilo doložit žádný obrázkový seriál, který by přímo propagoval Lhotského produkci a s létem 1933 zřejmě intenzivnější kontakty Františků Lhotského a Voborského končí.53

← smlouva uzavřená mezi Františkem Lhotským a Františkem Voborským, 1932

II.1.12

Hvězdy reklamy Pepina a kocour Felix

Série reklamních sešitků se zavedenými vracejícími se hrdiny

Podnikavý František Voborský se snažil oslovit i další firmy a plodem těchto nových kontaktů se ve třicátých a na počátku čtyřicátých let stalo i několik reklamních sešitků s obrázkovoseriálovým obsahem. Poměrně krátkodobé zřejmě byly Voborského aktivity při propagaci pardubické žitné

53. Ještě v Humoristických listech číslo 27 z roku 1933 se v zápatí Voborského seriálu Mastná jitrnice a Pepina jaksi mimochodem objeví kresba bonbonů Pepinek.

kávy Perola, její výsledek ovšem představoval i šestnáctistránkový sešitek Jak Pepinu štěstí potkalo (13 × 10 cm) — komentovaný seriál složený z celostránkových kreseb vypráví o tom, jak Pepinu Rejholcovou navštíví její bohatá teta Anna, kterou tak okouzlí chuť žitné kávy, že za tento objev věnuje Pepině 500 Kč (→ P3). Na z ačátku války začal Voborský dosti těsně spolupracovat s pražskou společností Kadlec a synové, výrobcem mýdla Hellada a dalších mycích přípravků. V rámci propagace této firmy vyprodukoval minimálně čtyři reklamní obrázkovoseriálové sešitky (15,5 × 11,5 cm), v nichž s jednou výjimkou hrála hlavní roli Pepina Rejholcová (→ P3). Ve všech těchto tiskovinách pokrývaly každou stranu tři (ve výjimečných případech dva) panely, které byly provázeny čtyřveršími. V příběhu Pohádka o Pepině a čertu se o ruku hlavní hrdinky uchází zamilovaný pekelník tak dlouho, až ho Pepina nakonec vypere pracím práškem Šotek a zostuzený vybělený čert raději uteče

← František Voborský: Jak Pepinky způsobily radost Pepince, Mňam, 1932

zpátky do pekla. V práci Jak Kašpárek s Pepinou pomohli princezně ke svatbě zachrání budoucnost královského rodu zásah titulní hrdinky v hradní kuchyni — její neuklizenost všechny ženichy odrazovala, ovšem s použitím Kadlecových výrobků dokáže dát Pepina vše rychle do pořádku. Tajemství naší Kačky poněkud nekonzistentně připisuje problém s nevyčistitelnými skvrnami na sporáku v kuchyni Pepině, kterou ovšem tentokrát zachrání prášek Kačka na čištění ploten. A konečně v práci O čistotných zvířátkách se čtveřice domácích tvorů rozhodne napravit svou nepořádnou hospodyni, nakoupí produkty od společnosti Kadlec a synové a dají její domácnost do pořádku.

Ve stejnou dobu, kdy se Pepina Rejholcová představila na stránkách měsíčníku Mňam, začala v reklamních obrázkovoseriálových sešitcích vystupovat další zásadní postava vizuální populární kultury, a to dokonce té mezinárodní. Zatímco ve dvacátých letech svěřil kocouru Felixovi propagaci Hašlerek i František Lhotský (← II.1.10), v následující dekádě pak potenciálu slavného hrdiny kreslených grotesek využil rovněž brněnský podnikatel Josef Veselý, majitel „továrny lučebních a kosmetických přípravků“, která vyráběla především francovku Alpu. V roce 1932 si Veselý nechal u Obchodní a živnostenské komory v Brně zaregistrovat první sešit Obrázkových pohádek pro naše děti s Felixem v hlavní roli (Maňasová Hradská 2018: 85) a do roku 1938 těchto drobných reklamních dvojlistů (16 × 12 cm) vyšlo přinejmenším třináct, přičemž dvanáct jich mělo na titulu pořadové číslo. Letáky byly tištěny v modré a žluté, tedy Veselého firemních barvách, a první tři strany přeloženého letáku zabíral komentovaný seriál o šestnácti číslovaných panelech (→ P1). V rámci žánrové tradice je ve Felixových příbězích francovka Alpa představována jako zázračný elixír, který je vhodný jak k prevenci či léčbě nachlazení, tak i k posilujícím masážím svalů. Zároveň je patrné, že se tvůrci snažili co nejtěsněji držet vzhledu i povahy originálního Felixe (takže rovněž zde například opakovaně shání něco k snědku). Současně je však zřejmé i to, že je jim blízký způsob narace progresivních dobových „trikfilmů“ i komiksu, tudíž úsilí hrdinů vyjadřují odletující kapky, objekt jejich zájmu naznačuje přerušovaná čára mezi okem a vyhlédnutým předmětem, náraz zdůrazňují odletující hvězdičky, nápad dokládá vykřičník vznášející se nad hlavou protagonistů atd.

Otázkou přitom zůstává, kdo celou sérii kreslil. Signován je vždy pouze elegantní samostatný reklamní výjev umístěný na zadní straně sešitků — jeho autorem byl grafik Leo Heilbrunn (1891–1944, → III.2), s nímž Veselý spolupracoval už od roku 1920 a který se podílel i na dalších obrázkovoseriálových inzerátech (→ II.1.14). Heilbrunnovou doménou byly elegantně stylizované malby a kresby ve stylu art deco, i s ohledem na to, jak motivy z příběhů v jednotlivých sešitcích těsně navazovaly na reklamu z jejich zadní strany, je však Heilbrunnovo autorství výtvarné části velmi pravděpodobné. Jak ostatně uvádí Helena Maňasová Hradská, ve výtvarníkově pozůstalosti z období jeho věznění v Terezíně se dochovalo několik kreseb groteskně stylizovaných figurek včetně kocoura Felixe (ibidem: 87). A nebylo by překvapivé, kdyby byl Heilbrunn také autorem libret, jelikož jako scenárista spolupracoval rovněž s filmem, a to především s jeho kreslenou reklamní odnoží.

Dobovou praxi vydávání reklamních obrázkovoseriálových sešitků přitom přístup Josefa Veselého obohatil o dvě aktivity, které v jiných případech doloženy nemáme. Jednak vydal všech dvanáct číslovaných příběhů i souborně v obsáhlejším svazečku, který nesl název Hodnému dítěti, a navíc přinejmenším oněch dvanáct číslovaných Felixových kreslených příhod nechal vytisknout také v němčině. S ohledem na početnou německou menšinu v tehdejším Československu a na velký německý trh hned za hranicemi se

jistě jednalo o nabízející se logický krok, o německojazyčných obrázkovoseriálových reklamních tiskovinách s jinými vracejícími se hrdiny u nás nicméně více nevíme.54

hádka o Pepině a čertu, obálka sešitku, počátek 40. let

← Leo Heilbrunn (?): Hodnému dítěti, obálka souborného vydání sešitků Obrázkových pohádek pro naše děti s kocourem Felixem propagující francovku Alpu, druhá polovina 30. let

II.1.13

Leskulinka se Šmudlíkem,

Palabáček s Plamínkem a Otáček s Ráčkem Reklamní tiskoviny s nově vytvořenými hrdiny

Z postav, které byly pro reklamu přímo vymyšleny, je v souvislosti s Heilbrunnovým ateliérem třeba zmínit Leskulinku a Šmudlíka (→ II.1.14). Doložit se podařilo existenci přinejmenším jednoho samostatného tisku propagujícího výrobky společnosti DerbyObé a nakresleného stejným stylem jako výše zmíněné Felixovy příhody. Čtyřstránkový, opět modrožlutě tištěný leták nesl název Byl jednou jeden král… a vyšel ve dvou různých podobách. První verze byla formálně totožná s Felixovými příhodami a obsahovala šestnáct panelů, každý doplněný čtyřverším. Druhá verze byla místo vertikálně orientována horizontálně a její příběh byl kvůli této úpravě o jeden panel zkrácen. Vlastní děj je však v obou případech totožný a líčí, kterak titulní monarcha trpí pošmourností svého hradu, dokud se do věci nevloží Leskulinka, nezavře Šmudlíka do klece a nenaleští všechny povrchy tak, aby zářily čistotou.

Mezi nově vytvořenými reklamními hrdiny ve třicátých a čtyřicátých letech prokázali největší životnost hoch Palabáček a jeho věrný koník Plamínek, jejichž krátké angažmá v časopise Malý čtenář už rovněž bylo zmíněno výše (← II.1.9). Jejich nejstarší příhody je třeba hledat v propagačním měsíčníku Světlo a síla, který pro své maloobchodní prodejce vydávala akciová společnost Pála ze Slaného, výrobce baterií, kapesních svítilen a radiopřijímačů značky Palaba, ale i řady dalších produktů. Redaktor, jenž měl časopis na starosti, se jej rozhodl oživit také dětským koutkem, a tak přizval je spolupráci Reného Klapače (→ III.4) a jeho stabilního scenáristu Jana J. Holuba (1911–1983). Černobílý reklamní komiks Palabáček a Plamínek začal vycházet v čísle 8 z roku 1934 a po třiapadesáti epizodách55 jeho éra v časopise Světlo a síla skončila číslem 4 z roku 1942 (→ P2b, → P2c).

54. Ke kocouru Felixovi se v (nesekvenčních) inzerátech ještě po druhé světové válce vrátil nový německý výrobce Alpy.

55. Jednu z těchto epizod výjimečně nakreslil autor užívající signaturu Štěpán, kreslíř stripů propagujících krém Sahara (→ II.1.19).

Holubův a Klapačův seriál byl přitom zajímavý hned z několika důvodů. Díky kreslířovým zkušenostem ze Spojených států a Francie od počátku pracoval s promluvovými bublinami, které funkčně využil. Vzhledem k danému žánru pak vykazovaly značnou nápaditost i scénáře cyklu. Z pochopitelných důvodů byl základní rámec od počátku daný — chlapec Palabáček v zásadě ztělesňoval všechny rytířské ctnosti, a tak vždy přicválal na svém bělouši Plamínkovi (reprezentujícím oře z loga značky Palaba) a zjednal nápravu s pomocí některého z produktů společnosti Pála. Holubovi se tento koncept dařilo obratně variovat, s ohledem na omezený šestipanelový rozsah jednotlivých epizod se ovšem stejně začal postupně vyčerpávat. Proto počínaje osmnáctou částí, otištěnou v únoru 1936, libretista opustil formu uzavřených epizod a začal vymýšlet dlouhý příběh na pokračování. Po vzoru prince provázeného Dlouhým, Širokým

← Leo Heilbrunn (?): Byl jednou jeden král…, 30. léta

↓ ← obálka časopisu Světlo a síla s postavami Palabáčka a Plamínka v kresbě výtvarníka Štěpána, 1938

→ Jan J. Holub — René Klapač: Palabáček a Plamínek, reklamní sešitek č. 5, konec 30. let

a Bystrozrakým se v něm Palabáček a Plamínek nejprve musejí utkat s černokněžníkem Matlafousem a splnit jeho tři náročné úkoly. Když se jim to s pomocí moderní techniky podaří a Matlafous pukne vzteky, ocitnou se ne vlastní vinou v podsvětní říši; také v tomto nevlídném prostředí ovšem díky výrobkům značky Palaba uspějí a nakonec se jim podaří zcivilizovat i hlavního pekelníka (který to — na rozdíl od čerta vyběleného Pepinou Rejholcovou /← II.1.12/ — dokonce ocení). Další zastávku na Palabáčkově a Plamínkově pouti světem pak představuje starověké Řecko, kde se oběma hrdinům o praktičnosti propagovaných výrobků podaří přesvědčit i antické bohy a moudré filosofy. Rovněž do Palabáčkovy a Plamínkovy pohádkověreklamní reality se však nakonec promítly události z vnějšího světa. Po rozpadu Československa v roce 1939 začalo Světlo a síla vycházet jak v české, tak i ve slovenské jazykové verzi. Zřejmě kvůli komplikacím, jež by s sebou neslo přepisování textů v promluvových bublinách, přešli autoři ke komentářům připojovaným pod jednotlivé panely, a v důsledku kolísající periodicity začal libretista opět psát uzavřené epizody. Jedna z nich, nazvaná Palabáček má dynamko Palaba (č. 7/1939, → P2b), se přitom přímo vztahovala k originální dobové výstavní prezentaci, v níž společnost Pála s postavou Palabáčka pracovala. Podle zpráv z dobového tisku firma na minimálně dvou veletrzích v roce 1939 představovala svůj nový produkt pro cyklisty následovně: „Je tu celé mechanické divadlo, sympatická postava Palabáčka ujíždí na kole před měnící se krajinou a svítilna kola, zásobená proudem z dynamka, skvěle svítí“ (anonym 1939: 3). Navzdory opuštění progresivní komiksové formy s bublinami v závěru publikování cyklu je třeba ocenit vytrvalost zadavatele i obou tvůrců. Světlo a síla ani Malý čtenář navíc nebyly jedinou platformou, na níž se Palabáčkovy a Plamínkovy příhody objevily. Společnost Pála se existující materiál rozhodla znovu zhodnotit také v samostatných rozkládacích reklamních sešitcích o osmi stranách (12,5 × 6 cm), do nichž umístila vždy po dvou epizodách komiksu ze Světla a síly. Jednotlivé drobné tiskoviny byly číslovány a vyšlo jich minimálně osm.56

René Klapač a Jan J. Holub pro Světlo a sílu mezi lety 1937 a 1940 rovněž připravili čtyři epizody komentovaného seriálu Karmelitka, který propagoval stejnojmennou francovku vyráběnou taktéž společností Pála. První část dětským čtenářům představila zrod ústřední protagonistky, personifikované lahvičky léčivého etanolového roztoku, a poté došlo podobně jako v případě Palabáčka a Plamínka na její spásné zásahy všude tam, kde bylo potřeba posílit svaly nebo utišit nervy (→ P2d).

56. Palabáček a Plamínek, ale i Pepina a Kačka se také objevovali na reklamních účtenkách, jež měly řadu variant.

III.2

Leo Heilbrunn

Leo Heilbrunn (1891–1944) patřil k nejlepším a nejvyhledávanějším reklamním grafikům první republiky. Jako jediný z autorů, jimž jsou v tomto oddílu věnovány medailony, se zřejmě podílel na tvorbě pouze propagačních obrázkových seriálů, nicméně tato jeho aktivita byla v kontextu vývoje domácího komiksu opravdu zásadní.

Heilbrunn se narodil do německojazyčné rodiny židovského vyznání ve městě Česká Lípa nedaleko Liberce.1 Na otcovo přání studoval polytechniku nejprve v Praze a poté v Berlíně. Toužil však po malířské dráze, v Berlíně se pohyboval v uměleckých kruzích, později se dokonce jako scenárista podílel na kriminálním filmu Der Spuk auf Schloß Katerow, který měl premiéru v roce 1916. Po dokončení studií se stal ředitelem cukrovaru v Schenkendorfu u Berlína a následně se přestěhoval do Brém, kde se podílel na vývoji analgetika Aguttan. Jeho další kariéru chemika ovšem přerušila I. světová válka — na konci roku 1915 byl odveden do rakouské armády. Heilbrunnův dochovaný válečný deník, do nějž si zapisoval a kreslil své zážitky z let 1915 až 1917, představuje nejstarší přímý doklad jeho výtvarných aktivit.2

Na jaře 1919 byl Heilbrunn demobilizován a následně se přestěhoval do Prahy. Ohledně své budoucí životní dráhy zřejmě ještě nějaký čas neměl úplně jasno — je mimo jiné doloženo, že krátce po válce požádal o přijetí do formující se profesionální armády Československé republiky, leč byl odmítnut. Kariéru reklamního tvůrce zahájil brzy potom, jelikož deník Prager Tagblatt otiskl už v březnu 1921 zmínku, že na Pražských vzorkových veletrzích přitahoval značnou pozornost jím navržený stánek (anonym 1921: 13). V témže roce se pak také v československém tisku začaly objevovat první obrazové inzeráty s jeho charakteristickou signaturou LH. V letech 1922 až 1923 pobýval z pracovních důvodů delší čas v Německu a Rakousku, poté se ale znovu vrátil do Prahy, kde založil Atelier uměleckých návrhů.

Heilbrunn se postupně stal jedním z nejúspěšnějších reklamních grafiků meziválečného Československa. Jsou doloženy jeho práce pro více než padesátku firem, z nichž některé patřily k těm vůbec největším (Baťa, ČKD, Praga). Pracoval pro výrobce automobilů, baterií, potravin, kosmetiky či hygienických potřeb, pro bary a hotely, navrhoval filmové plakáty i knižní obálky. Pro jeho tvorbu byl příznačný mimořádný stylový rozptyl, výjimečný i v kontextu světa reklamy, kde jinak tato charakteristika patří k základním autorským předpokladům. Heilbrunn velmi dobře znal německou produkci nesoucí se v duchu „věcného plakátu“, ve Francii se inspiroval stylem art deco, obratně pracoval

1. Informace o Heilbrunnovi a jeho spolupráci se značkou Alpa pocházejí především ze studie Heleny Maňasové Hradské (2018).

2. Deník je dnes součástí sbírky Historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně.

s výrazně technicistní stylizací a cizí mu nebyl ani groteskně pojatý výtvarný projev. Jím připravená reklama dokázala cílit na movité zákazníky stejně jako na nejširší vrstvy a vzhledem k početné německé menšině v meziválečném Československu bylo jen přirozené, že většina jeho kampaní vznikala jak v češtině, tak i v němčině.

Některé Heilbrunnovy vizuální nápady přitom vzbudily značnou pozornost odborné veřejnosti už v polovině dvacátých let. Jako příklad může posloužit reklama na mýdlo koncernu Otta, která vznikla v roce 1925 u příležitosti padesátého výročí vzniku tohoto podniku. Výtvarník do výjevu s kádí a neckami, jenž byl použit na plakátech, smaltovaných cedulích i na samotných obalech mýdla, obratně zabudoval písmena z názvu společnosti.

Už v roce 1923 Heilbrunna najala brněnská firma Veselý a Chládek, aby se ujal propagace jejího lihového bylinného roztoku Alpa. Tvůrce navrhl pro Alpu logo, které se během let vyvíjelo, i celkový vizuální styl a stál za dvěma velkými reklamními kampaněmi, jež značka ve dvacátých a třicátých letech 20. století vedla. První z těchto kampaní pracovala s módním tématem sportu, ale i každodenní práce — sdělovala recipientům, že je tu pro ně vždy připravena Alpa, která jim jako masážní nebo dezinfekční prostředek přinese po odvedeném výkonu úlevu. Na začátku třicátých let pak přišla druhá, mohutná kampaň vedená pod heslem „Vzduch, voda, slunce a francovka Alpa“. S tímto krédem se pak pojila i nová barevnost kombinující světle modrou (vzduch), tmavě modrou (voda) a žlutou (slunce), které se značka drží dodnes.

V rámci druhé kampaně se také zrodil nápad propagovat Alpu pomocí bezplatně šířených letáků (← II.1.12), na nichž bude v třístránkových obrázkových seriálech vystupovat kocour Felix, známý především z amerických animovaných grotesek (→ P1). Je přitom velmi pravděpodobné, že Heilbrunn kresleného hrdinu využíval, aniž by k tomu měl koupenou licenci, což ovšem bylo v této době v Evropě poměrně běžné. Ve druhé polovině třicátých let se pak také podílel na

↓ Leo Heilbrunn: Bilderbogen für unsere Kleinen, druhá polovina 30. let

Obrazová příloha

P1 anonym [Leo Heilbrunn] Kocour Felix, 1932–1937 → 252

P2a M. V. [Marie Voříšková] — René Klapač: Palabáček, 1936–1937 → 278

P2b Jan J. Holub — René Klapač: Palabáček a Plamínek, 1934–1941 → 282

P2c Jan J. Holub — René Klapač: Nové příhody Palabáčka a Plamínka, 1942 → 329

P2d Jan J. Holub — René Klapač: Karmelitka, 1937–1940 → 334

P3 František Voborský: Pepina Rejholcová, počátek 40. let → 338

P4 Jiří Srb: Trosečník Fousek, 1964 → 356

P5 Ivan Hanousek — Jaroslav Malák: Klíďa a Píďa, 1975–1976 → 369

PP6 Miroslav Barták: Zahradníček a Lesní skřítek, 1978–1980 → 380

Literatura A

Anděl, Jaroslav 2014. Plakát v souboji ideologií 1914–2014. Praha: DOX.

anonym 1913. „Americká reklama.“ Živnostenský zpravodaj 9, č. 28, s. 2–4.

1921. „Roedls Tinten.“ Prager Tagblatt 46, 5. 3., č. 54, s. 13. 1934. „Jaké ilustrace vzbudí nejvíce pozornosti?“ Typ 8, č. 2, s. 96. 1939. „Závod, který nevynechal ještě ani jeden veletrh.“ Svobodný občan 68, č. 5, s. 3. 1940. „Zprávy Reklamního klubu.“ Typ 14, č. 11, s. 646. 1947. „Nedivme se! Nedivme se! Nedivme se!“ Typ 17, č. 5, s. 267. 1948. „[To nejhorší…]“ Typ 18, č. 3, s. 68.

1949a. „Úvodník.“ Typ 19, č. 8, s. 1. 1949b. „Praktik o propagaci.“ Typ 19, č. 9, s. 12–13.

1955. „Reklama v socialistickém hospodářství.“ Reklama v socialistickém hospodářství 1, č. 1/2, s. 1–9.

1959. „První samoobsluha hraček v Praze.“ Rudé právo 39, č. 177, 28. 6., s. 5.

1967. „[Naše nové formy reklamy…]“ Propagace 13, č. 10, s. 228b.

1969. „Značka Aro Coly.“ Propagace 15, č. 1, s. 24.

BBeaty, Bart — Woo, Benjamin 2021. „From Mass Medium to Niche Medium: Advertising in American Comic Books, 1934–2014.“ in Comicalités. Dostupné on-line <https://doi.org/10.4000/ comicalites.6468>.

Bednařík, Petr — Jirák, Jan — Köpplová, Barbara 2011. Dějiny českých médií. Praha: Grada.

Bezděková, Olga — Krejčí, Milan

2012. Po stopách kreslených seriálů I. — II. Praha: Volvox Globator.

Bloch, Miloš

1930. „Ukázka reklamní kampaně.“ Typ 4, č. 10, s. 461–464.

Brabec, Jan

1927. „Co nového v současné reklamě.“ Typ 1, č. 2, s. 82–84.

1931. „Co nového v reklamě.“ Typ 5, č. 11, s. 551–559.

1932. „Co nového v reklamě.“ Typ 6, č. 10, s. 533–541.

1933. „Co nového v reklamě.“ Typ 7, č. 9, s. 475–483.

1934. „Humor v reklamě — vzácné koření.“ Typ 8, č. 5, s. 247–250.

1937a. „Jak to má v reklamě být a jak také je!“ Typ 11, č. 2, s. 91–94.

1937b. „Který z těchto plakátů se vám líbí?“ Typ 11, č. 7, s. 359–360. 1938a. „Co se dnes děje v reklamním světě.“ Typ 12, č. 3, s. 149–152. 1938b. „Obrázkové reklamní seriály v hlubotisku.“ Typ 12, č. 5, s. 258.

1938c. „Příklady dobré reklamy.“

Typ 12, č. 12, s. 619–622.

1938d. „Reklama vyznamenaná.“

Typ 12, č. 6, s. 303–308.

1939. „Letem světem reklamy.“

Typ 13, č. 3, s. 155–158.

1940. „Nápady a postřehy z jiných zemí.“ Typ 14, č. 9, s. 510.

1946. Reklama a její technika. Praha: Orbis.

1947. „Propagační poučení.“ Typ 17, č. 10, s. 293–295.

Brower, Steven 2020. Comics Ad Men. Seattle: Fantagraphics Books.

Buřínská, Barbora 2012. „Spořínek zahodil lacláče a místo sběru bylin učí finanční gramotnost.“ iDNES, 19. 10. 2012. Dostupné online <https://www. idnes.cz/finance/financniradce/sporinek-od-ceske-sporitelny. A121015_135012_viteze_bab>.

CCabalka, Vladimír 1959. „Lítostivě o standardních figurkách.“ Reklama v socialistickém hospodářství 5, č. 10, s. 259.

Cook, Guy 2001. The Discourse of Advertising. London: Routledge.

Čadík, Jindřich 1966. Špachtle a paleta úsměvná. Hrst veselých chvilek mezi umělci. Plzeň: Západočeské nakladatelství.

Čeladín, Jindřich 2017. Český filmový plakát 1931–1948. Výběr úzkých formátů. Praha: Muzeum hlavního města Prahy.

Čmejrková, Světla 2000. Reklama v češtině, čeština v reklamě. Praha: Leda.

DDe Pelsmacker, Patrick — Geuens, Maggie — Van den Bergh, Joeri 2003. Marketingová komunikace. Praha: Grada.

Diesing, Helena 2009. Kája Saudek. Řevnice: Arbor vitae. 2011. Český komiks 1. poloviny 20. století. Praha: Verzone.

Drvota, Miroslav 1959. „Dětská obuv u Ferdy Mravence.“ Reklama v socialistickém hospodářství 5, č. 11, s. 259.

Dvořáček, Zdeněk 1970. Moderní inzerce. Praha: Merkur.

Dvořák, Rudolf K. 1930. „Jak prohlubovati reklamní myšlenku?“ Organisace, reklama, obchod 4, č. 4, s. 68–69.

FForet, Martin 2010. „Genus mirum: definičně terminologické vymezení „fenoménu“ komiks v českém prostředí.“ in Česká literatura v intermediální perspektivě. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky. Jiná česká literatura (?). Ed. Fedrová, Stanislava. Praha: Akropolis, s. 79–90.

Foret, Miroslav 2006. Marketingová komunikace Brno: Computer Press.

GGoddin, Philippe 2011. The Art of Hergé, Inventor of Tintin. Volume 2, 1937–1949 Bruxelles: Moulinsart.

Gronský, Libor — Perůtka, Marek — Soukup, Michal (eds.) 2004. Flashback. Český a slovenský filmový plakát 1959–1989. Olomouc: Muzeum umění Olomouc.

HHájek, Viktor 1967. „Jak jsem dělal reklamu.“ Propagace 13, č. 5, s. 105–107.

Hesoun, Josef 1927. „Trikfilm v reklamě.“ Typ 1, č. 7, s. 296–298.

Hlouchová, Kateřina 2009. Filmová reklama firmy Baťa do roku 1938 [magisterská diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2015. Proměny československé reklamy 1918–1989. Brno: Václav Klemm.

Holman, Vojta 1909. Reklama a život. Praha: nákladem vlastním.

Honzík, Karel 1957. „Výzkum nevkusu.“ Výtvarná práce 5, č. 9, s. 2–3.

Hopkins, Claude C. 1937. Jak jsem dělal reklamu. Zlín: Tisk Zlín.

Hosnedl, Jan 2019. Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného. Plzeň: Středoškolský klub ASK ČR.

Hůrka, Jindřich 2013. „Příspěvek k novým obchodním podobám mediální prezentace zboží konce 19. a první poloviny 20. století.“ in Sborník prací z historie a dějin umění. Sv. 7. Klatovy: Galerie Klatovy, s. 123–127.

CH

1938. „Zkušenosti novináře s naší insercí.“ Typ 12, č. 6, s. 295–297.

JJ.V.

1941. „Nejhezčí malířská vzpomínka.“ Světozor 41, č. 10, s. 112.

Jareš, Michal 2018. „Komiksové cesty Kapitána Kida.“ AARGH! 18, s. 48–55.

Jarolímek, Václav Arnošt 1931. Písemný kurs reklamy a propagandy. Praha: nákladem vlastním.

Jirák, Otto 1974. „Na okraj jednoho seriálu.“ Propagace 17, č. 9, s. 23.

KKarlíček, Miroslav a kol. 2016. Marketingová komunikace. Jak komunikovat na našem trhu 2., aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada.

Knobloch, Iva — Vondráček, Radim 2016. Design v českých zemích 1900–2000 Instituce moderního designu. Praha: Academia — Uměleckoprůmyslové museum.

Kokoška, Vladimír 1981. „Propagace pomáhá šetřit energii.“ Propagace 27, č. 5, s. 21.

Končelík, Jakub — Večeřa, Pavel — Orság, Petr 2010. Dějiny českých médií 20. století. Praha: Portál.

Kopecký, Jaroslav (ed.) 2024. Jiří Winter Neprakta. Praha: Epocha.

Kopřiva, Štěpán — Litoš, Petr — Pavlovský, Jiří 1998. „Rozhovor s Kájou Saudkem.“ Crew 2, č. 9, s. 36.

Kořínek, Pavel

2015. „,Jako posledně, žádné textové bubliny‘. Komentovaný seriál jako zkrocený komiks.“ in V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014 (Svazek II. 1938–2014).

Eds. Wögerbauer, Michael — Píša, Petr — Šámal, Petr — Janáček, Pavel. Praha: Academia — Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., s. 1083–1095.

2016a. „Francouzské angažmá Chundeláčkova staršího bratra.“ AARGH! 16, s. 53–55. 2016b. „Tisíce kreslených tváří Jaroslava Maláka. Část druhá: Zvěromalíř Malák.“ in Chvojka, Petr — Havelka, Stanislav — Malák, Jaroslav: Polda a Olda zase spolu. Praha: Albatros, s. 170–174.

Kořínek, Pavel — Kořínková, Lucie 2018. Punťa. Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942). Praha: Akropolis.

Kořínek, Pavel — Prokůpek, Tomáš (eds.) 2012. Signály z neznáma. Český komiks 1922–2012. Řevnice: Arbor vitae.

Kořínek, Pavel a kol. 2019. Čtyřlístek. První půlstoletí v Třeskoprskách. Praha: Čtyřlístek.

Kotler, Philip — Armstrong, Gary 2014. Principles of Marketing. Upper Saddle River, NJ: Pearson.

Kroutvor, Josef 1991. Poselství ulice. Z dějin plakátu a proměn doby. Praha: Comet.

Krupka, Jaroslav 2012. Česká reklama. Od pana Vajíčka po falešné soby. Brno: BizBooks.

Lada, Josef 1960. Kronika mého života. Praha: Československý spisovatel.

Ládek, Josef — Pavelka, Robert 2010. Encyklopedie komiksu v Československu 1945–1989. Praha: XYZ.

2012. Encyklopedie komiksu v Československu 1945–1989 2. Praha: XYZ.

Ladová, Alena 1963. Můj táta Josef Lada. Praha: Mladá fronta.

Laffage-Cosnier, Sébastien — García-Arjona, Noemi — Vivier, Christian 2017. „Engines at top speed! Using the adventures of a comic book motorsports hero as an approach to understanding recent French history.“ Sport in History 38, č. 1, s. 1–22.

Lahoda, Vojtěch 2000. Zdenek Rykr. Elegie avantgardy. Praha: Galerie hlavního města Prahy.

Lachartre, Alain 1986. Objectif pub. La bande dessinée et la publicité, hier et aujourd’hui. Paris: Robert Laffont. 2013. Réclames. L’art du dessin publicitaire dans la presse des années 1950–1970. Paris: Hoëbeke. 2015. Malabar. Histoires de Bulles Marcinelle: Éditions Dupuis.

Lhotský, František 1940. „Mé zkušenosti, na čem závisí úspěch v podnikání.“ Typ 14, č. 1, s. 7–9.

Lhotský ml., František 2010. „Táta Hašlerek — František Lhotský.“ Potravinářská revue 7, č. 7, s. 86–87.

M

Maňasová Hradská, Helena 2009. „Nový Merkur letící nad Brnem. Reklama v meziválečném období a proces modernizace v Brně jako akt zapomínání.“ in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna. Sv. 22. Brno: Statutární město Brno, s. 281–296. 2018. „Stramm und Blau: Leo Heilbrunn a podnik Alpa. Honestus rumor alterum est patrimonium (Dobrá pověst je jako dobré jmění).“ in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna. Sv. 31. Brno: Statutární město Brno, s. 65–95.

Markstein, Donald D. 2000. „Buster Brown.“ in Don Markstein’s Toonopedia, dostupné online <https://www.toonopedia. com/buster.htm>.

Marshall, Rick — Bernard, Warren (eds.) 2011. Drawing Power. A Compendium of Cartoon Advertising 1870s–1940s. Seattle: Fantagraphics Books — Marshall Books.

Matějíček, Tomáš Hibi 2004. „Bohumil Fencl: Dělám obrázky pro reklamky!“ AARGH! 5, s. 58–62.

Mazáč, Pavel 1967. „Vítkováci mají Vítka.“ Jiskra. Noviny VŽKG 23, č. 1, s. 3.

McClure, Leslie Willard 1950. Newspaper Advertising and Promotion. New York: Macmillan.

Melenová, Tereza 2024. V hlavní roli divadelní plakát 1918–2023. Praha: Tereza Melenová.

Meyer, Christina 2019. Producing Mass Entertainment. The Serial Life of the Yellow Kid. Columbus: Ohio State University Press.

-MIK1981. „Velká jména v reklamě.“ Propagace 27, č. 3, s. 8.

Millerová, Constance E. 1929. Působivá reklama a jak ji psáti Praha: Sfinx.

Mittner, Kamil — Trávníček, Daniel a kol. 2023. Staré reklamní cedule. Praha: X Production.

NNeff, Ondřej 1979. „Svět bílých bublinek 2.“ Zlatý máj 23, č. 3, s. 171–176.

Nepil, František 1959. „Jedna tečka za rokem 1959.“ Reklama v socialistickém hospodářství 5, č. 12, s. 272.

Nosek, Pavel 1995. Kája Saudek — comics. Praha: Zlatý kůň.

Nová, Jana 2011. Jablonecké výstavy 1959–1987. Nečekejte na motýla… Jablonec nad Nisou: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Novotný, Lubomír 2007. „Tisk ve službách reklamy.“

Střední Morava. Vlastivědná revue 13, č. 24, s. 137–140.

O

Olič, Jiří 2008. Lada. Praha: Slovart.

P

Pavlovský, Petr — Křížek, Leo 1984. „Co to jsou comics.“ Typografia 87, č. 3, s. 99–102.

Pavlů, Dušan 2013. „Vznik reklamního průmyslu v českých zemích — počátky institucionalizace reklamního průmyslu v českých zemích od poloviny 19. století do 20. let 20. století.“ Communication Today 4, č. 1, s. 48–59. 2019. Reklub 1927–1949. Kapitoly z dějin československé reklamy. Praha: Professional Publishing.

Pavlů, Dušan (ed.) 1983. Slovník propagace. Praha: Merkur.

Podlešák, Petr 2009. Československá rozhlasová propagace v letech 1923–1991, jako významný nástroj ovlivňování spotřebitelského chování [disertační práce]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav managementu a marketingu.

Pokorný, Josef 1942. „Vtip v reklamě a kresbě.“ Český kreslíř 10, č. 8, s. 121–123.

Pospiszyl, Tomáš 2008. Bohumil Konečný. Řevnice: Arbor vitae.

Pořízková, Lenka 2024. Kuchyně ve službách lidu. Vydávání kuchařek v Československu v letech 1945–1989. Praha: Academia.

Pravdová, Markéta 2002. „K povaze reklamního diskurzu.“ Naše řeč 85, č. 4, s. 177–189.

Prokůpek, Tomáš

2012a. „Boj o bublinu.“ in Studia komiksu, možnosti a perspektivy Eds. Foret, Martin — Kořínek, Pavel — Prokůpek, Tomáš — Jareš, Michal. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 175–197. 2012b. „Dreams under the Hooves of Totalitarianism. The Life and Work of Kája Saudek.“ in Signals from the Unknown. Czech Comics 1922–2012. Eds. Kořínek, Pavel — Prokůpek, Tomáš. Arbor vitae, Řevnice, s. 264–299.

2012c. „From Felix to Čvutix. Comics in the Service of Advertisement and Publicity).“ in Signals from the Unknown. Czech Comics 1922–2012 Eds. Kořínek, Pavel — Prokůpek, Tomáš. Arbor vitae, Řevnice, s. 216–237. 2015. „Čtyři tvůrčí období Jiřího Srba.“ AARGH! 15, s. 88–95. 2015. Příběhy československého komiksu I. Od pana Ťopáska po Supermana. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

2017. „René Klapač a Palabáček.“ in Továrník Pála a Lepší Slaný. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, s. 92–95.

2019. „Aktivity Ondřeje Sekory na poli reklamy a propagace.“

Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 104, č. 1, s. 89–98.

2020. „Ondřej Sekora a boj se škůdci přírody.“ Fůd 4, 2020, č. 1, s. 66–70. 2023. „Stoletý hrdina — Frimousset.“ AARGH! 23, s. 71–73. 2024. „Co v Dějinách nebylo — Divoký květ.“ AARGH! 24, s. 60–63. 2025. „K předčasně přerušenému životu a dílu Vojtěcha Pečinky.“ Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 110, č. 1, s. 67–79.

Prokůpek, Tomáš — Foret, Martin 2016. Před komiksem. Formování domácího obrázkového seriálu ve 2. polovině XIX. století. Praha: Akropolis.

Prokůpek, Tomáš — Kořínek, Pavel — Foret, Martin — Jareš, Michal

2014. Dějiny československého komiksu 20. století. Praha: Akropolis.

Prokůpek, Tomáš — Scheiner, Artuš — Voleská, Marta 2021. Kulihrášek. Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců. Praha: Akropolis.

RReifová, Irena a kol. 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál.

Rejzek, Jiří 2012. Český etymologický slovník Praha: Leda.

Ryška, Pavel 2017. „Humor prodává. Obrazový humor v československé reklamě 1955–1970.“ Bulletin Moravské galerie v Brně, AL AF, č. 76, s. 106–122. 2024. České spotřební pohádky. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta výtvarných umění.

SSackmann, Eckart 2023. „Kaloderma-Gelee — Werbung nach amerikanischem Vorbild.“ Deutsche Comicforschung 2024. Leipzig: Comicplus+, s. 38–43.

Saudek, Kája 1969. „Comics je pimprlový epos.“ Mladý svět 11, č. 31, s. 13.

Sedláček, Zdeněk 2019. „Vlasta Baránková a nejzáhadnější hrdina slovenského komiksu.“ AARGH! 19, s. 33–36.

Serres, Michel 1980. Le Parasite. Paris: Grasset (angl. jako Serres, Michel. 2007. The Parasite. Minneapolis: University of Minnesota Press).

Seyček, Evžen 1979. „Jiří Srb.“ Dikobraz 35, č. 45, s. 14.

Sixta, Marek 2011. „Cenzory za komunismu obcházel Weigel, říká kreslíř Jaroslav Malák.“ Komiksárium, 23. 6. 2011, dostupné online <http:// komiksarium.kocogel.info/index. php/2011/06/cenzory-obchazelweigel-rika-kreslir-jaroslav-malak/>.

Slabý, Jiří

1929. Kurs obchodní reklamy. Praha: Orbis.

Solar, Jiří 1939. „Láska na první pohled.“ in Kreslíme, abychom propagovali Ed. Jarušek, Karel. Praha: Novina, s. 39–43.

Srpová, Hana

2008. Knížka o reklamě. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta.

Srpová, Hana a kol. 2007. Od informace k reklamě. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta.

sš

1995. „Public relations v přílohách.“ Strategie 3, č. 9, s. 38–40.

Stecker, Marcel 1958. „Příběh klokana.“ Reklama v socialistickém hospodářství 4, č. 7, s. 149–150.

Strusková, Eva 2013. Dodalovi. Průkopníci českého animovaného filmu. Praha: Národní filmový archiv — Akademie múzických umění.

Stuchlík, Jaroslav 2012. „Nesmysly o původu reklamy.“ Hospodářské noviny, 30. 10. 2012, dostupné online <https:// hn.cz/c1-58162940-nesmysly-opuvodu-reklamy>.

Sutnar, Ladislav

2010. „Poslání výtvarného umělce v reklamě.“ in Ladislav Sutnar v textech (mental vitamins). Ed. Knobloch, Iva. Praha: Kant, s. 33–34.

Světlík, Jaroslav

2012. O podstatě reklamy. Bratislava: Eurokódex.

Šafr, Václav

1940. „Humor v reklamě.“ in Kniha o reklamě. Ed. Poštolka, Václav. Praha: Reklub, s. 73–81.

1957. „Humor v reklamě.“ Reklama v socialistickém hospodářství 1, č. 4, s. 76–77.

Šenková, Silva

2002. Latinskočeský, českolatinský slovník, Olomouc: Nakladatelství Olomouc

Šindler, Zdenko

1906. Moderní reklama. Praha: Šimáček.

Štembera, Petr

2009. Plakát v Evropě / Evropa v plakátech Plakáty ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Praha: Uměleckoprůmyslové muzeum.

Šuráni, Dušan

2012. „Aqua Super 69B.“ Vintage Scuba Collection, dostupné online <https://www.vsc-ds. cz/sbirka/jednohadicoveautomatiky-regulatory/aqua-super69b→ (citováno 8. 5. 2018).

Šústková, Hana

2006. „Ignatz Buchsbaum — knihkupec a nakladatel z Přívozu.“ in Židé a Morava. Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, s. 72–79.

TTáborský, Ondřej — Česálková, Lucie a kol.

2022. Spotřební imaginace státního socialismu. Reklama v Československu 1948–1989. Praha: Národní muzeum — Akropolis.

Toman, Vlastislav

2005. Můj život s abc — ábíčkem Praha: Ostrov.

Török, Jan — Hnojil, Adam — Baláž, Július

2017. Válečné plakáty 1914–1918. Zbraň z barev a papíru. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie.

Tušek, Karel

1992. Karel Hašler. Já mám holku od Odkolků. Praha: Zeras.

VV. F. S. [Suk, Vojtěch František] 1933. „Časopis Mňam.“ Úhor 21, č. 2/3, s. 49.

V. Z.

1957. „Ale…“ Dikobraz 13, č. 8, s. 58.

Vlčková, Lucie (ed.)

2020. Mezi kýčem a akademií. Chromolitografie ve službách reklamy a umění. Praha: Uměleckoprůmyslové muzeum.

2022. Řeč plakátu 1890–1938. Praha: Uměleckoprůmyslové muzeum.

Vošahlíková, Pavla

1999. Zlaté časy české reklamy Praha: Karolinum.

2001. „Dvacátá léta v české reklamě.“ in Studie k moderním dějinám. Sborník prací k 70. narozeninám Vlastislava Laciny. Praha: Historický ústav AV ČR, s. 291–303. 2004. „Česká reklama druhé poloviny 19. století ve službách národu.“ in Hospodářské dějiny 23. Praha: Historický ústav AV ČR, s. 229–239. 2015. „Proměny životního stylu v zrcadle reklamy.“ Studia historica Nitriensia 19, č. 2, s. 241–246.

Vysekalová, Jitka — Mikeš, Jiří 2018. Reklama. Jak dělat reklamu. 4., aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada.

Vysekalová, Jitka a kol. 2023. Psychologie reklamy. 5., rozšířené a aktualizované vyd. Praha: Grada.

WWallace, Derek 2005. „The Yellow Kid.“ Virtue Magazine 1, č. 14, dostupné online http://www.virtuemag. org/articles/the-yellow-kid (cit. 24. 2. 2020).

Winchester, Mark D. 1995. „Litigation and Early Comic Strips. The Lawsuits of Outcault, Dirks, and Fisher.“ Inks 2, č. 2, s. 16–25.

Winter Neprakta, Jiří 2009. „Jak jsem chtěl dělat komiksy.“ AARGH! 9, s. 53–57.

Z-zd- [Dvořáček, Zdeněk] 1970. „Pohled zpět.“ Propagace 15, č. 4, s. 2–3.

Zeman, Jan 1994. Ve spárech reklamy. Praha: Grada.

Zdroje vyobrazení

s. 27 Josef Lada: „Nesprávně pochopená reklama.“ Kvítko z čertovy zahrádky 4, 1929, č. 46, titulní strana

s. 28 J. B. Kamil [Jiří Hromádko a Bohumil Kolář] — Marko Čermák: Modrá pětka na bronzovém stupni. Praha: Česká státní pojišťovna a Český ústřední výbor ČSTV, 1988, titulní strana

s. 30 (nahoře) René Klapač: „Palabáček radí.“ Leták, 30. léta

s. 30 (dole) Věra Faltová: „Barbánek.“ Ohníček 32, 1981, č. 8, s. 25

s. 31 Josef Vávra: „Decrassan.“ Humoristické listy 70, 1927, č. 39, s. 54

s. 32 Kája Saudek: „Příběh jedné noci.“ Magazín MF, Mladá fronta, Praha 1973, s. 77

s. 34 anonym: „Schichtův posel.“ Lidové noviny 34, 1926, č. 593, 25. 11., s. 3

s. 36 anonym: „Není pumpa jako pumpa.“ Humoristické listy 50, 1907, č. 9, 22. 2., s. 141

s. 37 Jan J. Holub — René Klapač: „Karlík a pes Alík.“ Nedělní list 14, 1940, č. 262, 22. 9., příloha Lísteček, č. 43, s. [4]

s. 38 Jiří Havelka — Jaroslav Němeček: „Příhody pana Kramuly: Svetřík a Kramula

pouštějí mýdlové bubliny z dětského mýdla, které umyje každého špindíru.“ Mateřídouška 24, 1967/1968, č. 2, s. [32]

s. 41 Frederick Burr Opper: „How She Captured Him (Sohmer Piano).“ 1891, in Marschall, Rick — Bernard, Warren (eds.): Drawing Power. A Compendium of Cartoon Advertising. Seattle: Fantagraphics Books — Marschall Books, 2011, s. 19

s. 42 Richard Felton Outcault: „Buster Brown: Merry Christmas.“ The New York Herald, 1905, 17. 12., Comic section, s. 1

s. 43 Richard Felton Outcault: „Buster Brown’s Book of Travels.“ The Brown Shoe Co., St. Louis 1912, sešit (online: https://www. abebooks.com/first-edition /Buster-BrownsBook-Travels-BrownShoe/30755193915/bd)

s. 44 Will Eisner: PS Magazine. Obálky z let 1951, 1962 a 1969 (online: https://gesrepair. com/wp-content/uploads/ PSMagazine.jpg)

s. 45 (vlevo) Ross Andru — Mike Esposito: „Spider-Man and the Kidnap Caper.“ 1975 / (vpravo) John Romita: „The Incredible Hulk and the Twins of Evil!“ 1975 in Brower, Steven: Comics Ad

Men. Seattle: Fantagraphics Books, 2020, s. 135 a 133

s. 46 Raymond Savignac: „Tintin Orange.“ 1960 in Vidal, Vincent: „Tintin Orange. Le mystère de la boisson d’or.“ Collectionneur & Chineur, 2021, č. 348, 2. 9., s. 48

s. 47 (nahoře) Yves Chaland: „Malabar.“ 1982 in Lachartre, Alain: Objectif pub. La bande dessinée et la publicité, hier et aujourd’hui. Paris: Robert Laffont, 1986, s. 62

s. 47 (dole) Moebius: Sur l’étoile. Paris: Les Humanoïdes Associés, 1983, obálka / Moebius: Svět Edeny. Praha: Argo, 2018, obálka

s. 49 Kamil Mittner — Daniel Trávníček: Staré reklamní cedule. Praha: X production, 2023, s. 107, 136, 214, 284

s. 51 K. V. Muttich: „Kolínská továrna na kávové náhražky.“ 1900 in Vošahlíková, Pavla: Zlaté časy české reklamy. Praha: Karolinum, 1999, s. 190

s. 52 Jan Fischer: „Perola.“ Jas 14, 1940, č. 13, s. 208 a č. 15, s. 240

s. 53 (nahoře) anonym: „Pumpa geniální.“ Humoristické listy 50, 1907, č. 9, 22. 2., s. 140

s. 53 (dole vlevo) Světozor 31, 1930, č. 3, 30. 10., titulní strana

s. 53 (dole vpravo) Malé noviny 1, 1937, č. 2 (červen), titulní strana

s. 54 (nahoře) plakát prvního českého kinematografu propagující stánek na Výstavě architektury a inženýrství, 1898 (online: https://dfarchiv.cz/wpcontent/uploads/2020/05/ Český_kinematograf-plakát1898-1024x692.jpg)

s. 54 (dole) diapozitiv propagující Vilímkův humoristický kalendář, 30. léta (online: https://cdn.aukro.cz/ images/sk1678832228342/ kinoreklama-reklamnidiapozitiv-vilimkuvhumoristicky-kalendar30leta-155198865.jpeg)

s. 55 anonym: „Sorela.“ Hvězda československých paní a dívek 9, 1934, č. 41, 13. 10., s. 9

s. 56 Schichtův posel 1, 1926/1927, č. 5, titulní strana

s. 57 Zdenek Rykr: „Čokoládový slavík.“ in Lahoda, Vojtěch: Zdenek Rykr a továrna na čokoládu. Praha: Kant, 2016, s. 64

s. 58 Zdenko Šindler: Moderní reklama. Praha: Šimáček, 1906, obálka

s. 59 (nahoře) Typ 1, 1927, č. 1, 15. 3., titulní strana

s. 59 (dole) Jan Brabec: Zásady výnosné obchodní reklamy na základě amerických studií a zkušeností. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1927, obálka a titulní list

s. 60 Jan Brabec: Reklama a její technika. Praha: Orbis, 1946, obálka

s. 61 Propagace 8, 1962, č. 1, obálka

s. 62 Zdeněk Dvořáček: Moderní inzerce. Praha: Merkur, 1970, obálka

s. 63 Rudolf Křesťan: „Pan Vajíčko.“ Mladý svět 16, 1974, č. 31, 24. 7., s. 10

s. 65 Luboš Grunt (?): „Piháček a Zrzounek: Co nemáš rád sám, nedělej druhému.“

Super Tom a Jerry, 1991, č. 11, zadní strana obálky

s. 67 anonym: „[Pohyb a změna…]“ Typ 5, 1931, č. 11, s. 551

s. 68 František Voborský: „[Kdo by jezdil slepě…]“ Lidové noviny 38, 1930, č. 614, 6. 12., s. 4

s. 69 Leo Heilbrunn: „[Mýdlo Tři muži…]“ Typ 11, 1937, č. 7, s. 359

s. 70 anonym: „[Britský insert…]“ Typ 8, 1934, č. 5, s. 250

s. 71 Ondřej Sekora: Hokrovy dobré dětské knihy. Leták, 30. léta

s. 73 anonym: „[Pivo uklidní i amok…]“ Typ 13, 1939, č. 3, s. 157

s. 75 anonym: „Lux.“ Typ 12, 1938, č. 3, s. 152

s. 76 Petr Flenykó: „[Pan Bobeček zve vás…]“ Lidové noviny 34, 1926, č. 530, 20. 10., s. 11

s. 77 Miloš Nesvadba: „Našla se Evička.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 3, 1959, č. 3, s. 15

s. 78 Zdeněk Podhůrský: „Vítek se hlásí.“ Jiskra 23, 1967, č. 1, 5. 1., s. 1

s. 79 anonym: „Velká soutěž Ferdy Mravence.“ Reklama v socialistickém hospodářství 5, 1959, č. 10, s. 225

s. 80 Jean Effel: „Stvoření světa.“ Propagace 9, 1963, č. 5, s. 101

s. 82 anonym: „Ace.“ Typografia 87, 1984, č. 3, s. 101

s. 83 Edita Plicková: „Spořínek.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 22, 1977, č. 3, příloha, s. [4]

s. 84 Kája Saudek: „[Olinka & Ofinka uvádějí…]“ Reflex 5, 1994, č. 42. s. 28

s. 91 Karel Vítek: „Telegram z nebe!“ Humoristické listy 54, 1911, č. 28, s. [339]

s. 94 George McManus: „[Ještě dnes…]“ Lidové noviny 32, 1924, č. 488, 28. 9., s. 10

s. 95 (nahoře) anonym: „Kdo zná tohoto muže?“ Lidové noviny 31, 1923, č. 99, 25. 2., s. 12

s. 95 (dole) anonym: „[Bublín praví…]“ Lidové noviny 36, 1928, č. 254, 19. 5., s. 3

s. 96 anonym: „Radion.“ Lidové noviny 38, 1930, č. 488, 27. 9., s. 5

s. 97 anonym: „Palma-průpovídka IV.“ Humoristické listy 67, 1924, č. 20, s. 249

s. 98 Josef Lada: Nové dobrodružství Frantíka Vovíska a kozla Bobeše. Leták, 1925, titulní strana

s. 99 Josef Lada: Venoušek a Stázička. Plakát, 1922

s. 101 anonym: Chudý hoch a dobrá víla. Leták, 1929

s. 102 anonym: Vítěz nad oceánem. Leták, konec 20. let

s. 103 Josef Vávra: Muž s tabatěrkou aneb Kokain dělá divy. Leták, konec 20. let, s. 16

s. 104 Božidar Leisser: „Elektro Lux.“ Tribuna 5, 1923, č. 293, 16. 12., s. 12

s. 105 René Klapač (?): „Vánoční loupež v klenotnickém závodě.“ Lidové noviny 33, 1925, č. 628, 16. 12., s. 5

s. 106 Božidar Leisser: „Stařečku, poraď nám!“ Lidové noviny 35, 1927, č. 645, 23. 12., s. 12

s. 107 Ladislav Vlodek: „Kratochvilné kousky kocoura Felixe.“ Koule 1, 1926, č. 4, s. 4

s. 109 (nahoře) Ondřej Sekora: „Jak zmizela protivná tloušťka u rodiny pana Břouška.“ Hvězda československých paní a dívek 2, 1927, č. 108, s. 17

s. 109 (dole) Ondřej Sekora: „Hnát by rád zase lyžoval.“ Lidové noviny 38, 1930, č. 34, 20. 1., s. 3

s. 111 Antonín Burka: „Do světa vylítla právě první Koule.“

Lidové noviny 34, 1926, č. 477, 21. 9., s. 12

s. 112 anonym: „Jak četl Slávek knihu o cestě kolem světa.“

Lidové noviny 36, 1928, č. 269, 27. 5., s. 56

s. 113 anonym: „Poučení pro ženy, jež si myjí vlasy doma.“

Hvězda československých paní a dívek 11, 1936, č. 10, s. 13

s. 114 Dobroslav Haut: „Záhada domu č. 160 aneb Nové dobrodružství Léona Cliftona.“ Humoristické listy 78, 1935, č. 25, s. 300

s. 115 anonym: „[Baterie Palaba…]“ Humoristické listy 77, 1934, č. 9, s. 114

s. 116 M. V. [Marie Voříšková] — René Klapač: „Palabáček.“ Malý čtenář 56, 1936, č. 6, s. [101b]

s. 117 anonym: „Vzhůru do Afriky.“ Malý čtenář 56, 1937, č. 19, s. [361b]

s. 118 Rudolf Adámek: „Jaké divy, jaké verky v světě působí Hašlerky.“ Koule 2, 1928, č. 9, s. 144

s. 119 Josef Vodrážka: „Bledý Admirál.“ Lidové noviny 41, 1933, č. 644, 24. 12., s. 10

s. 120 Josef Vodrážka: „Ex-šuměnky.“ Lidové noviny 46, 1938, č. 245, 15. 5., s. 12

s. 122 smlouva uzavřená mezi Františkem Lhotským a Františkem Voborským. 1932, soukromá sbírka

s. 123 František Voborský: „Jak Pepinky udělaly radost Pepince.“ Mňam 1, 1932, č. 1, s. 7

s. 124 František Voborský: Pohádka o Pepině a čertu. Leták, počátek 40. let, obálka

s. 125 Leo Heilbrunn (?): Hodnému dítěti. Leták, druhá polovina 30. let, obálka

s. 126 (nahoře) Leo Heilbrunn (?): Byl jednou jeden král… Leták, 30. léta, obálka

s. 126 (dole) Světlo a síla 7, 1938, č. 3, titulní strana

s. 127 Jan Holub — René Klapač: Palabáček a Plamínek, č. 5. Leták, konec 30. let, s. [1]–[5]

s. 128 Kuzma [Josef Cheth Novotný] — Bohumil Paša: Dobrodružství Otáčka a Ráčka, č. 9. Leták, 2. polovina 30. let, s. [2]–[3]

s. 129 anonym: Jak Lišák Chytrouš… č. 3. Leták, 30. léta, s. [2]

s. 130 Josef Žemla — Bohumil Paša: Cesty opičáka ŠmudliŠmudly. Leták, 1930, s. [6]–[7]

s. 131 (vlevo) Leo Heilbrunn: „Tři muži.“ Lidové noviny 44, 1936, č. 259, 23. 5., s. 6

s. 131 (vpravo) Leo Heilbrunn: „Kalion.“ Lidové noviny 44, 1936, č. 310, 21. 6., s. 11

s. 132 anonym: „Dvojblesk.“ Neděle. Kalendář katolického lidu na rok 1943. Praha: Vyšehrad, 1942, zadní obálka

s. 133 (vpravo) anonym: „Královna se baví.“ Lidové noviny 42, 1934, č. 213, 27. 4., s. 6

s. 133 (dole) René Klapač: „Ze života paní Čtenářové.“ List paní a dívek 10, 1934, č. 1, s. 24

s. 134 Emil Posledník: „Chce-li někdo klidně spáti — nemusí vždy prášky bráti.“ Pražanka 15, 1940, č. 24, s. 19

s. 136 anonym: „SiSi, výrobek firmy OPP.“ Lidové noviny 42, 1934, č. 201, 21. 4., s. 2

s. 137 (vlevo) anonym: „GeléKaloderma.“ Hvězda československých paní a dívek 14, 1939, č. 11, s. 9

s. 137 (vpravo) Hans Kollatz: „Burnus.“ Hvězda československých paní a dívek 14, 1939, č. 36, s. 6

s. 138 anonym: „Marmelín.“ List paní a dívek 15, 1939, č. 23, s. [20]

s. 140 (vlevo) anonym: „Zrzek.“ Malé noviny 1, 1937, č. 2, s. [4]

s. 140 (vpravo) Kühn: „Tajuplná země.“ Malé noviny 3, 1939, č. 2, s. [9]

s. 142 anonym: To se může i Vám snadno přihodit! Leták, 30. léta

s. 143 anonym: Protest. Leták, konec 30. let, s. [8]–[9]

s. 144 Bohumil Štěpán (?): „[Již od 1. května…]“ Hvězda československých paní a dívek 12, 1937, č. 13, s. 20

s. 145 (nahoře) Bohumil Štěpán (?): „Soutěž ‚Na Saharu se Sahara crèmem‘.“ Hvězda československých paní a dívek 12, 1937, č. 24, s. 6

s. 145 (dole) Josef Vodrážka: „Exšuměnky.“ Pestrý týden 16, 1941, č. 29, s. 8

s. 146 Gerhard Brinkmann: „Adox.“ Pestrý týden 16, 1941, č. 36, s. 23

s. 148 Miloš Novák: „Lignatone.“ Originální kresba, 40. léta, soukromá sbírka

s. 149 Jaroslav Přibík — Bohumil Konečný: „Zuzanka a její svět.“ Květen 3, 1947, č. 24, s. 12

s. 153 Ondřej Sekora: „Kousky mládence Ferdy Mravence.“ Mateřídouška 6, 1950, č. 19, s. 304

s. 155 anonym: „Paní Nová ví si rady…“ Lidová demokracie 20, 1964, č. 63, 14. 3., s. 6

s. 156 (nahoře) Jiří Havelka — Jaroslav Němeček: „Příhody pana Kramuly: Svetřík a Kramula zasadili řepu.“ Mateřídouška 23, 1966, č. 6, s. 12

s. 156 (dole) Jozef Schek: „Elekrosvit.“ Rudé právo 51, 1971, č. 188–191, 10.–13. 8., s. 4

s. 157 Kája Saudek: „Knihy pro vás.“ Magazín MF, Praha: Mladá fronta, 1973, s. 79

s. 159 Jiří Winter-Neprakta: Lesní kvítko aneb Krkavčí otec. Leták, 1957

s. 160 Jiří Bartoš — Vladimír Pergler: Tajemství hradu Břeštejna. Leták, 1969, s. [1]–[4]

s. 162 Kája Saudek: Kdo chce zabít Jessii. Plakát, 1966

s. 163 (nahoře) Vlasta Baránková: Planetárik Tuti. Originální kresba, 1974, sbírka Moravské galerie

s. 163 (dole) Vlasta Baránková: Planetárik Tuti. Obal zubní pasty, 1974

s. 164 Jaroslav Velinský: „Příběhy s RISem.“ Originální kresba, 1974, soukromá sbírka

s. 165 Jaroslav Velinský: „Grand Prix.“ Leták, 1974

s. 166 Jiří Bartoš — Vladimír Pergler: „Příhody rytíře Vítka.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 17, 1973, č. 18, příloha d, s. [7]

s. 167 Jiří Bartoš — Vladimír Pergler: „Z pamětí rytíře Vítka.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 22, 1977, č. 3, příloha d, s. [8]

s. 168 Miroslav Barták: „7 minut o vaření: Plněné papriky.“ Sedmička pionýrů 22, 1988, č. 7, s. 12

s. 169 Zdeněk Horal — Zdeněk Kašparec: „Čimčim a tři.“

ABC mladých techniků a přírodovědců 18, 1973, č. 8, příloha d, s. [1]

s. 170 Eva Matějková (?) — Jaroslav Němeček: „Lapka a Ťapka.“

ABC mladých techniků a přírodovědců 20, 1976, č. 19, příloha Prázdniny s Českou státní pojišťovnou, s. [1]

s. 171 Marie Tetourová — Edita

Plicková: „Spořínek a jeho kamarádi.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 22, 1978, č. 13, příloha d, s. 10

s. 173 František Roleček: „Hov(r)ory o mléčné výživě.“ Ohníček 22, 1972, č. 6, s. 26

s. 174 Jaroslav Němeček: „David a Fík.“ Originální kresba, 70. léta, soukromá sbírka

s. 175 Rudolf Baudis — Jiří Petráček: „Gulliverova dobrodružství v Lilliputu.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 32, 1987, č. 5, s. 11

s. 176 Eva Matějková (?) — Luboš Grunt: Dobrodružství Lapky a Ťapky na vodě. Praha: Česká státní spořitelna — Sportpropag, 1989, s. 10

s. 177 Edita Plicková: Spořínkův zápisník. Praha: Svépomoc, 1983, obálka a s. 98

s. 179 Miroslav Adamec — Kája Saudek: Barvy a laky. Leták, 1987

s. 179 (vpravo) Jaroslav Němeček: „Čtyřlístek.“ Vkládaný tisk do žvýkaček Bajo, 2. polovina 80. let

s. 180 Rudolf Baudis — Kája Saudek: Stroj času. Leták, 1989.

s. 183 Rudolf Baudis — Naďa Sotáková: „Spejbl a Hurvínek objevují Danone.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 38, 1993, č. 7, s. 3

s. 184 Miroslav Schönberg: „Tarzan.“ Originální kresba, 2000, soukromá sbírka

s. 186 Jan Vodňanský — Kája Saudek: Heslo dne — Pozor na AIDS! Leták, 1990

s. 188 Stanislav Havelka — Lukáš Fibrich: Svět energie, energie ve světě. Praha: Knižní podnikatelský klub, 1992, obálka a s. 10

s. 189 Jaroslav Němeček: „Malabar: Slon v pasti.“ Čtyřlístek 25, 1994, č. 232, s. 38

s. 190 Jaroslav Němeček: „Myška Krupička.“ Čtyřlístek 25, 1994, č. 249, s. 38

s. 191 Jozef Gertli Danglár: „Gambrinus, moji přátelé a já.“ Mladá fronta Dnes, příloha Magazín Dnes + TV 8, 2000, č. 34, s. 30

s. 192 Libor Balák: Drug Story. Brno: Podané ruce, 999, obálka a s. [6]

s. 193 Jan Tatarka: Čolák a Doláč: Král podzemí. Prostějov: Talent, 1990, obálka a s. [3]

s. 199 Josef Lada: „Americká reklama čili: všeho moc škodí.“ Humoristické listy 58, 1915, č. 26, 25. 6., s. 358

s. 200 Josef Lada: „Neobyčejná reklamní příhoda při 40º horka.“ Kvítko 9, 1934, č. 17, s. 8

s. 203 Leo Heilbrunn: Bilderbogen für unsere Kleinen No. 3. Leták, druhá polovina 30. let

s. 207 Ondřej Sekora: „Motocykl.“ Lidové noviny 35, 1927, č. 195, 17. 4., s. 28

s. 208 (vlevo) Ondřej Sekora: O zlém brouku Bramborouku. Leták, 1950, titulní list

s. 208 (vpravo) Ondřej Sekora: Ferda Mravenec ničí škůdce přírody. Leták, 1951, titulní list

s. 210 René Klapač: Punťovy příhody 3, 1940, č. 250, s. [4],[1]

s. 215 František Voborský: O čistotných zvířátkách. Leták, počátek 40. let, s. [6]–[7]

s. 218 Jaroslav Foglar — Jan Fischer: „Rychlé šípy shánějí desky.“ Mladý hlasatel 5, 1939, č. 18, zadní obálka

s. 220 anonym — Jan Fischer: „Jak získat III.A.“ Vpřed 5, 1950, č. 29, zadní obálka

s. 223 Bohumil Konečný — Miloš Novák: Ani jedna cihla na zmar! Plakát, začátek 50. let

s. 226 Jiří Srb: „Dědeček Basta a malá Vlasta.“ Veselá neděle (příloha Českého slova) 3, 1948, č. 10, s. 1

s. 228–229 Jiří Winter-Neprakta: Skvrnitý lev aneb Řeka smaragdů. Leták, 1957

s. 232 anonym — Jaroslav Malák: Povídání o svítiplynu. Leták, 1997

s. 235 Kája Saudek: „Aro Cola Club.“ 1968 — dobový tisk

s. 237 anonym — Kája Saudek: Průvodce Československou výstavou v Tokiu. Praha: Artcentrum, 1979, s. 8

s. 240 Vlastislav Toman — František Kobík: „Kronika Strážců.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 27, 1983, č. 14, s. [32]

s. 242 Eva Matějková (?) — Jaroslav Němeček: „Lapka a Ťapka.“ ABC mladých techniků a přírodovědců 22, 1978, č. 24, příloha Prázdniny s Českou pojišťovnou, s. [8]

s. 245 Bohumil Fencl: „Levi’s® 501® Original Shrink-to-fit™.“

Originální kresba, začátek 90. let, soukromá sbírka

s. 247 Bohumil Fencl: „Cenové komando v akci II.“ Mladá fronta Dnes, příloha Magazín MF Dnes 18, 2010, č. 2, 16. 1., s. 18

Jmenný rejstřík

Aa. k. 116

Adamec, Čeněk 82

Adamec, Miroslav 178–179

Adámek, Rudolf 118–119

Anděl, Jaroslav 51

Andru, Ross 45

Armstrong, Gary 28–29

BBaarová, Lída 55

Babušek, Jozef (pseud. Jozef Schek) 150, 157

Balák, Libor 192

Baláž, Július 51

BaPe (vl. jm. Jiří Bartoš a Vladimír Pergler) 166

Baránková, Vlasta 162–163

Barker, Richard 44

Barták, Miroslav 167–168

Bartoš, Jiří 159–160, 166–167

Bartoš, Josef 69

Baudis, Rudolf 83, 175, 178–180, 183

Beaty, Bart 40, 44

Bednařík, Petr 62

Beneš, Jára 213

Beneš, Lubomír 185

Bernard, Warren 40

Bert (vl. jm. Josef Jusztusz) 135

Binovec, Václav 212

Bláha, Václav 167

Bloch, Miloš 68

Bobek, Pavel 60

Boček, Jaroslav 233

Boettinger, Hugo 108–109, 141

Boettinger, Josef 141

Bohdalová, Jiřina 169

Born, Adolf 154, 166, 174

Brabec, Jan 59–60, 62, 66–67, 69–70, 72–75, 220

Brinkmann, Gerhard 146

Brower, Steven 40, 45

Bureš, Karel 218

Burian, Vlasta 55, 94

Burka, Antonín 110, 132

Burr Opper, Frederick 40–41

Buřínská, Barbora 170

Buschbaum, Ignatz 141

Busch, Wilhelm 79, 94, 139, 205

CCabalka, Vladimír 77–78

Campbell, Eddie 245

Cervantes y Saavedra, Miguel de 134

Cook, Guy 26, 29, 33–34

Cooper, James Fenimore 231

ČČadík, Jindřich 141

Čechura, Rudolf 197

Čeladín, Jindřich 51 Čermák, Bohumír 161

Čermák, Emil 206

Čermák, Marko 170, 185

Černý, Jiří 233

Červinka, Jan 112

Česálková, Lucie 48, 61

Čmejrková, Světla 26–28, 34–35

D

Danglár (vl. jm. Jozef Gertli) 191

De Pelsmacker, Patrick 28–29

Destinnová, Ema 118

Diesing, Helena 134, 234–235, 238

Dirks, Rudolph 75

Disney, Walt 46

Dlouhý, Bedřich 236

Dodal, Karel 56, 94, 131–132, 142

Dodalová, Irena 56, 94, 131–132, 142

Doskočilová, Hana 233

Drvota, Miroslav 78–79

Dumas, Alexandre 231

Dvořáček, Zdeněk 62, 81

Dvořák, Břetislav 231

Dvořák, Rudolf K. 69

EEffel, Jean (vl. jm. François Lejeune) 80–81

Eisner, Will 44–45

Esposito, Mike 45

F

Faltová, Věra 155, 171

Fencl, Bohumil 39, 190, 244–245, 248

Fiala, Eman 54–55

Fibrich, Lukáš 187–188

Filetz, J. 139

Fisher, Bud 75

Fischer, Jan 52, 159, 218–221

Fišer, J. 78

Flenykó, Petr 76

Foglar, Jaroslav 159, 185, 217–218

Foret, Martin 19–20, 26, 31, 33–38, 41, 46, 49, 72–73, 76–77, 79, 83, 92, 94, 96–98, 108–109, 119, 121, 128, 133, 135, 142, 145, 148–149, 157, 159, 170, 174, 179, 187, 197–198, 206, 209, 216, 218–219, 225, 227–228, 232, 241

Franta, Karel 161, 231

Freiwillig, František 76–77, 149

Frič, Martin 55

Friedl, František 114

Friedrich, Karel 227

Fučíková, Renáta 189

Futurista, Ferenc 54

G

Gabrielová, Věra 232

García-Arjona, Noemi 46

Gertli, Jozef 191

Goddin, Philippe 46

Goscinny, René 79

Graton,Jean 46

Gronský, Libor 51

Grunt, Luboš 65, 176, 185

H

Hájek, Karel 110

Hájek, Viktor 112

Hanousek, Ivan 172–173, 196, 231, 233

Hardt, ? 141

Harmsworth, Alfred 27

Hart, Francis Bret 132

Hašler, Karel 118, 214

Haut, Dobroslav 114

Havel, Jiří 171

Havelka, Jiří 38, 155–156, 241

Havelka, Stanislav 187–188, 233

Havel, Ladislav 121

Hearst, William Randolph 42

Heilbrunn, Leo 50, 56–57, 69, 124–126, 130–132, 202–204

Hergé (vl. jm. Georges Remi) 46, 141

Herriman, George 75

Hesoun, Josef 103

Hlavsa, Lubomír 179, 187

Hlouchová, Kateřina 28–29, 48, 50–52, 54–56, 60–62, 64, 66

Hnojil, Adam 51

Hofman, Eduard 62

Holman, Vojta 58

Holub, Jan J. 37–38, 116, 125–128

Holý, Stanislav 51, 161–162

Honzík, Karel 77

Hopkins, Claude C. 70

Horal, Zdeněk 169

Horský, Rudolf 135

Hořovský, Antonín 98

Hosnedl, Jan 222

Hrabánek, Vít 185

Hrnčíř, Svatopluk 174

Hromádko, Jiří 170

Hudeček, Antonín 196

Husník, ? 170

Hynais, Vojtěch 51

Ch

Chaland, Yves 47

Chaplin, Charlie 74, 93–94

Cheret, Jules 51

Chevallier, Roger 161

Chvojka, Petr 233

I

Innemann, Svatopluk 55, 98

J

Jacobsson, Oscar 107

Jakubisko, Juraj 60

Janáček, Pavel 147

Jareš, Michal 19, 31, 35–38, 46, 76–77, 79, 83, 94, 96–98, 108–109, 119, 121, 128, 133, 135, 142, 145, 148–149, 157, 159, 164, 170, 174, 179, 187, 197–198, 206, 209, 216, 218–219, 225, 227–228, 232, 239, 241

Jarolímek, Václav Arnošt 59

Javorin, Alfred 135

Jelínek, Antonína 172

Jelínek, Oldřich 154, 166, 231

Jirák, Jan 62

Jirák, Otto 157

Joe Loe (vl. jm. Josef Löwenstein) 97

Jusztusz, Josef (pseud. Bert) 135

J.V. 196

K

Kalousek, Jiří 155

Kamil, J. B. (vl. jm. Jiří Hromádko a Bohumil Kolář) 170

Karlíček, Miroslav 29–30

Kašparec, Zdeněk 169

Kerten, Břetislav 55

Kirschner, Miloš 183

Klapač, René 30, 37–39, 112, 116, 125–128, 130, 133–135, 209–211 Klein, Dušan 162

Klos, Elmar 55

Knobloch, Iva 103

Kobík, František 239–240

Kočí, Bedřich 110, 132

Kokoška, Vladimír 178

Kolář, Bohumil 170

Končelík, Jakub 92, 152, 181

Konečný, Bohumil 62, 149, 222–224

Konk (vl. jm. Laurent Fabre) 187

Kopecký, Jaroslav 228

Kopecný, Bedřich 227–228

Köpplová, Barbara 62

Kopřiva, Štěpán 197

Kořínek, Pavel 19, 31, 33, 35–38, 46, 76–77, 79, 83, 94, 96–98, 108–109, 116, 119, 121, 128, 133, 135, 142, 145, 148–149, 157, 159, 170, 174, 179, 187, 189, 197–198, 206, 209–210, 216, 218–219, 225, 227–228, 232–233, 241

Kořínková, Lucie 116, 133, 210

Kossatz, Hans 137

Kotler, Philip 28–29

Kotouček, Juraj 177

Kroutvor, Josef 51

Křížek, Leo 81

Kříženecký, Jan 54

Kubal, Viktor 77

Kühn, Jindřich 139–140

Kutík, Josef 173

LLada, Josef 27, 37, 50–51, 92, 98–99, 108, 155, 161, 198–201, 219, 227–228

Ládek, Josef 166–167, 171

Ladislav, Karel 97

Ladová, Alena 201

Laffage-Cosnier, Sébastien 46

Lahoda, Vojtěch 57, 130

Lachartre, Alain 39, 47

Lamplota, Hubert 206

Leisser, Božidar (též jako Božidar Leiser nebo Theodor Leisser, pseud. Lei, LeiKo, Lei-Ko) 103–105

Lejeune, François 80

Lhotová, Dagmar 155

Lhotský, František 53, 57, 118–122, 124, 145, 212–214

Lhotský ml., František 118

Lindbergh, Charles 101

Litoš, Petr 197

Lupa (pseud.) 154

MMacourek, Miloš 161, 235

Mandlová, Adina 55

Mahen, Jiří 201

Malák, Jaroslav 154, 172, 187–188, 231–233

Maňasová Hradská, Helena 124, 131, 202

Markstein, Donald D. 42

Marold, Luděk 51

Marshall, Rick 40

Maršner, František 57

Maršnerová, Albína 57

Martinů, Bohuslav 55

Matějíček, Tomáš Hibi 244

Matějková, Eva 169, 175

Mazáč, Pavel 78

McManus, George 94

Mečl, Ivan 244

Melenová, Tereza 51

Melíšek, Jiří 228

Mencák, Břetislav 218

Merten, Vojta (vl. jm. Vojtěch Bartůšek) 120

Meyer, Christina 41

MHS 120

Mikeš, Jiří 27–29

Millerová, Constance E. 68–69

Miller, Zdeněk 158

Mimra, Rudolf 205

Mittner, Kamil 50

Moebius (vl. jm. Jean Giraud) 47

Moore, Alan 245

Moravčík, Pavol 174

Mucha, Alfons 51

Muttich, K. V. 51

M. V. [Marie Voříšková] 116

N

Neff, Ondřej 138

Neff, Vladimír 138

Nehera, Jan 56

Nejedlý, Karel 92

Němeček, Jaroslav 38, 50, 155–156, 169–170, 174, 178, 186–190, 241–243, 245

Nepil, František 60, 79, 241

Nesvadba, Miloš 77, 79, 150, 154

Neumann, Karel Tomy 101

Newton Casson, Robert 72

Nobile, Umberto 101

Nohain, Jean 110

Nollová, Ella 55

Nosek, Pavel 178, 186

Nosov, Nikolaj Nikolajevič 232

Nová, Jana 236

Novák, Miloš 148

Novotný, Josef Cheth (též Kuzma) 128

O

O’Galop (vl. jm. Marius Rossillon) 46

Olič, Jiří 201

Oliveira, Claudio 84

Ollivier, Jean 161

Opočenský, J. 94

Orság, Petr 92, 152, 181

Outcault, Richard Felton 41–44, 46

PPacovský, Jaroslav 233

Paša, Bohumil 110, 128, 130

Pátková, Božena 150

Pavelka, Robert 166–167, 171

Pavlovský, Jiří 81, 197

Pavlovský, Petr 81

Pavlů, Dušan 28–29, 48, 59–60, 66

Pečinka, Vojtěch 110

Pegler, Vladimír 166

Pecháček, Ladislav 162

Pechar, Ivo 187

Pekárek, Karel 158

Pelc, Antonín 134

Pergler, Vladimír 159–160, 166–167

Perůtka, Marek 51

Petráček, Jiří 168, 174–175, 187

Pinchon, Joseph 110

Pištěk, Theodor 55, 236

Plicková, Edita 83, 170–171, 175–177

Podaný, Richard 45, 47

Podhůrský, Zdeněk 78, 166

Podlešák, Petr 56

Poirier, Jean-Claude 47

Pokorný, Josef 71

Pořízková, Lenka 155

Posledník, Emil 108, 133–134, 142, 229

Pospiszyl, Tomáš 224

Preisler, Jan 196

Prokůpek, Tomáš 19–20, 31, 33, 35–38, 41, 46, 49, 72–73, 76–77, 79, 83, 92, 94, 96–98, 106, 108–110, 115, 119, 121, 128, 130, 133, 135, 137, 142, 145, 148–149, 154, 157, 159, 170, 174, 179, 187, 197–198, 206, 209, 216, 218–219, 225, 227–228, 231–232, 234, 241

Průšková, Eva 174

Přibík, Jaroslav 149, 222

Pulitzer, Joseph 42

R

Rabier, Benjamin 46

Rada, Vlastimil 134

Rašilov, Saša 55

Reifová, Irena 26–28

Rejzek, Jiří 26

Roháč, Ján 60

Roleček, František 154, 172–173

Romita, John 45

Rossmann, Zdeněk 68

Rykr, Zdenek 50, 57, 130, 196

Ryška, Pavel 50, 100

S

Sackmann, Eckart 137

Saudek, Jan 234

Saudek, Kája 32–33, 39, 50–51, 57, 84, 157, 161–162, 169, 178–180, 186, 190, 197, 234–238, 244

Savignac, Raymond 46

Sedláček, Zdeněk 163, 193

Sedláček, Zdeněk Alfons 193

Sekora, Ondřej 37, 39, 49, 75, 79, 108–109, 114–115, 148, 150, 153–154, 158, 187, 205–208, 219

Serres, Michel 33

Seyček, Evžen 154, 226

Scheiner, Artuš 51, 115, 130, 196

Schek, Jozef (vl. jm. Jozef Babušek) 156–157

Schöbling, František 112

Schönberg, Miroslav 184

Schránil, Raoul 55

Sixta, Marek 233

Skála st., František 77

Sklář, František 128

Skružný, Josef 98–99

Skupa, Josef 183

Slabý, Jiří (pseud. Jiří Solar) 69, 76

Slabý, Zdeněk Karel 155

Slejška, Miroslav 160

Smolík, Jan 171

Smyczek, Karel 161

Soglow, Otto 74

Solar, Jiří (vl. jm. Jiří Slabý) 67, 76, 230

Sotáková, Naďa 183

Soukup, Michal 51

Srb, Jiří 57, 62, 155, 225–226 sš 84

Staněk, Vilém 53

Stecker, Marcel 77–78, 197

Stegbauer, Jiří 232

Steklač, Vojtěch 233

Strnad, Stanislav 228

Stroff, Karel 35

Strusková, Eva 94, 103, 131, 142

Studdy, George E. 96

Stuchlík, Jaroslav 26, 28–29

Suchý, Jiří 60

Sutnar, Ladislav 58

Svěntý, František 59

Svozilová, Světla 55

Šafr, Václav 71, 76–77

Šalamoun, Jiří 51, 162

Šebánek, Karel 233

Šedivý, Ivo 197

Šindler, Zdenko 51, 58, 66–67, 196

Široký, Viliam 61

Šorel, Václav 240

Špáta, Jan 60

Šplíchal, Antonín 182

Štefan, Antonín 100–101

Štembera, Petr 51

Štěpán, Bohumil 145

Štěpán (též št, pravděpodobně Bohumil Štěpán) 125–126, 145

Štíplová, Ljuba 161

Šuráni, Dušan 236

Šústková, Hana 141

Švabinský, Max 51, 196

Šváb Malostranský, Josef 100

Švandrlík, Miroslav 228–229

Švejdová, Vlasta 155

Táborský, Ondřej 48, 61

Taragel, Dušan 191

Tatarka, Jan 193

Tetourová, Marie 171, 177

Thuma, Karel Ladislav 92

Toman, Vlastislav 167, 173, 239–240

Tomášek, Dan 184

Török, Jan 51

Toth, Petr 244

Toufar, Pavel 174

Trávníček, Daniel 50

Tučapský, Vladimír 190

Tuček, Jan 47

Tůma, Zdeněk 133, 147, 196, 217, 225

Tušek, Karel 214

Týrlová, Hermína 133–134, 210, 229

UUderzo, Albert 79

Ulrich, Josef 92

VVaněk, Petr 187

Vávra, Josef (též Wawra, Josef) 31, 102–103, 108, 114, 119, 139

Vavřincová, Fan 148

Večeřa, Pavel 92, 152, 181

Velinský, Jaroslav (pseud. Kapitán Kid) 50, 164–165

Velvarský, Bohuslav 147

Verne, Jules 231

Veselý, Josef 124, 234

V. F. S. 121

Vitáček, Oldřich 141

Vitásek, ? 217

Vítek, Karel 90–91, 114–115

Vivier, Christian 46

Vlčková, Lucie 50–51

Vlodek, Ladislav 36, 106–107, 137

Voborník, Jan 101

Voborský, František 37–38, 45, 49–50, 68–69, 75, 119, 121–123, 125, 130, 212–216, 220

Vodňanský, Jan 186

Vodrážka, Josef 119–121, 145–146

Vojíř, Oldřich 78

Voleská, Marta 115, 130

Vomáčka, Josef 172

Vondráček, Radim 103

Vorlíček, Václav 161, 234, 236

Voříšková, Marie 116

Vošahlíková, Pavla 48–53, 58

Vožniak, Jaroslav 236

Vrána, Pavel 182

Vysekalová, Jitka 27–29, 49, 51

V. Z. 76

W

Wallace, Derek 41

Wawra, Josef viz Vávra, Josef Weigel, Jaroslav 236

Weiss, Emil 95

Wilcox, Herbert 132

Williams, Gluyas 112

Winchester, Mark 44

Winter-Neprakta, Jiří 158–159, 227–231

Woo, Benjamin 40, 44

ZZáruba, Jiljí 168

Zeman, Jan 85

Zeman, Karel 47

Zmatlíková, Helena 149

Žemla, Josef 130

The book Comics and/as Advertising: Czech Picture Stories as a Medium of Advertising and Promotion in the 20th Century focuses on a specific, hitherto unexamined and therefore unexplored, segment of Czech comics production: picture stories used as a means of advertising. It traces in detail which series were employed to promote various products and services and how they were used, from 1900, when the first advertisement in the form of a picture story appeared, up to the turbulent 1990s. With its specific thematic focus, this publication serves as a supplement to the book History of Czechoslovak Comics in the 20th Century, which examined the development of comics in this region across its full thematic breadth.

The book concentrates on the relationship between comics and print advertising, more specifically on advertising in the form of comics as it appeared in periodicals and occasional publications printed in the Czech Lands over the last century.

The material under review combines two phenomena: advertising as a mode of communication, and picture stories/comics as a form of communication which are specific in their perception and use due to very strong sociocultural (including ideological) determinants. A number of these determinants are shared by both phenomena, while others are actually duplicated in the subject of research. Advertising is one of the derivative, “applied,” fields of human activity, existentially dependent on the state of society as such, its economic condition, and the ideological trends prevailing at a given time and influencing other social processes. This dependence is arguably even more pronounced in the phenomenon of advertising than in other areas of culture. Picture stories/comics constitute a phenomenon whose functioning, position, and status within national culture underwent significant changes in the 20th century.

The book is structured into three main sections. The first focuses on the contexts framing the relationship between comics and advertising from a theoretical and sociocultural perspective. The second, which is the main and most extensive section, provides a detailed description of changes in the production of advertising picture stories in the Czechlanguage press. The third section consists of several biographical chapters devoted to the most important artists

who were primarily involved in this type of work and who played a dominant role in shaping its form.

Section I, entitled Comics and/as Advertising: Contexts, outlines the connections/frameworks that jointly define the subject of the study. First (in Chapter I.1, Advertising as a Parasitic Discourse of Czech Comics), the changing concept of advertising, its types and forms, the contemporary (and locally specific) perception of comics, and the concept of parasite discourse, which functionally expresses the possibilities of a theoretical understanding of their relationship, are outlined. This concept, based on Guy Cook’s work The Discourse of Advertising (1992, 2001), has proven to be extremely useful in describing the ways in which advertising employs the form of picture stories. Advertising as a parasite discourse skilfully “colonised” both the space devoted to picture stories in periodicals and the specific format of individual series, supplying them with advertising messages. It appropriated established nonadvertising characters and deployed them for promotional purposes, while its advertising narratives also imitated standard genre plots and other parameters of regular comics. It also constructed new characters or heroes, whose stories, in terms of genre and execution, imitated those in regular (nonadvertising) productions of the time and context.

It consequently outlines (in Chapter I.2, Connections between Comics and Advertising in Western Comics) the ways in which comics have historically been connected to advertising within the dominant Western comics traditions. Particular attention is paid to the relationship between advertising and comics in the United States and to the relationship between advertising and bande dessinée (BD) in the Frenchspeaking FrancoBelgian market. When it comes to the American tradition, the defining work of figures such as Frederick Burr Opper, Richard Felton Outcault, the author of “one of the most phenomenal merchandising successes in the history of comics,” and Will Eisner, as well as the production of the leading companies DC and Marvel, are mentioned. Out of the FrancoBelgian tradition, the work of Benjamin Rabier, Hergé, Jean Graton, and Moebius is examined.

The broader context of the development and various forms of advertising as such in the Czech Lands, especially print advertising, but also film, radio, and television advertising, within which the story of Czech advertising picture stories unfolded is subsequently outlined for the topic under consideration (in Chapter I.3, A Brief History of Czech (Print) Advertising). The historical context of the emergence and transformation of print advertising is described, as well as the functioning of advertising in various historical periods and social systems. The changes in how the relationship between comics and advertising was reflected in professional discourse are also examined in detail (in chapter I.4 Reflections on the Relationship between Comics and Advertising in Contemporary Professional Literature and Magazines). These include its ideological rejection, cautious and marginal treatment, gradual reassessment, and eventual full acceptance.

The most comprehensive part Section II, entitled Domestic Comics in the Service of Advertising: Transformations, maps in detail the historical development of various ways in which the comics (picture stories) form has been combined with advertising discourse. The 20th century, which constitutes the temporal framework of the research, represents a generally logical periodization. It is also, however, largely conventional and therefore, to a certain extent, arbitrary. For Czech culture (and thus also for comics and advertising) the years 1918 and 1968 were undoubtedly more significant and formative than the years

1900 and 2000. In the case of 1900, however, it was precisely in this year that the first traceable printed picturestor y advertisement appeared in the press. From this point on, it became possible to tell the story of the history of Czech advertising comics. The year 2000, in contrast, represents an entirely arbitrary boundary, primarily serving to mark the end of the century under examination and provide the necessary temporal distance from the present.

Although the internal development of the subject itself was the principal factor shaping the structure of the publication, the text is divided into three main sections whose boundaries are determined by major historical turning points — namely the years 1948 and 1989. While other social events also contributed to significant changes and would make possible a more finely differentiated periodization, these two moments proved to be the most decisive, as they fundamentally altered the very definition of advertising, the social needs assigned to it, and its perception by society. These turning points correspond, on the one hand, to the Communist Party of Czechoslovakia’s seizure of power, and on the other hand, to the end of its leading role in the state following the Velvet Revolution. Prior to both of these years, a free market operated in the Czech Lands (with the exception of certain restrictions during the complicated years of 1939–1947).

It was determined that both picture stories and print advertising, and especially their combination, experienced their “golden age” in the 1920s and 1930s, during the period of the democratic First Republic. Materials from this era were therefore given the most attention and are also most represented in the Pictorial Supplement, such as advertising series featuring Felix the Cat by Leo Heilbrunn, Palabáček and Plamínek by Jan J. Holub and René Klapač, and Pepina Rejholcová by František Voborský.

Following a decline during World War II, and especially after the Communist Party seized power in February 1948, systematic efforts were made to sharply curtail both advertising and comics in domestic culture. Both were identified as manifestations of broadly Western, or more specifically American, “decadent” culture and were therefore greatly restricted and gradually replaced by explicitly domestic socialist and ideologically “conscious” substitutes. This approach was even reflected in the terminology: advertising was redefined as “propagace” (“promotion”) and comics as “kreslený seriál” (“drawn series”), both explicitly presented as phenomena opposed to their Western counterparts. These efforts ultimately proved to be unrealistic, in particular, after the period of social liberalization in the second half of the 1960s. This was accompanied by a brief but intensive development of both phenomena and their subsequent “disciplining.” A distinctive incorporation into the system of periodical press during the era of normalization took place, with a strong emphasis on the educational functions in both cases.

Even during this period, however, there were notable examples of advertising campaigns that directly followed practices established during the First Republic, such as the series featuring Trosečník Fousek by Jiří Srb (also reprinted in the Pictorial Supplement). One specific characteristic of this era was that advertising campaigns often promoted types of products without specifying individual brands. These products were frequently the only ones of their kind within a given segment and were produced by stateowned enterprises.

After 1989, both advertising and comics underwent rapid development, involving gradual stabilization and normalization. This period did not bring with it, however, particularly innovative or noteworthy developments in the combination of the two fields.

Section III, entitled Creators of Comics in the Service of Advertising and Promotion, offers a series of biographically focused chapters that approach the transformations of Czech advertising comics from a different perspective. These chapters provide alternative viewpoints that often cut across the major historical turning points discussed earlier. Advertising comics are also situated within the broader context of other advertising activities and the professional fields in which these creators were involved, and which lie beyond the scope of the preceding analysis of comic advertising. In addition to those already mentioned, these figures include Josef Lada, Ondřej Sekora, Kája Saudek, and Jaroslav Němeček.

The extensively illustrated text is complemented by a comprehensive Pictorial Supplement reproducing selected advertising series projects in their complete form, and allowing them to be viewed in their entirety. A substantial portion of the supplement consists of reprints of nonperiodical advertising publications that are not held in any library collections and are therefore effectively inaccessible and largely lost to cultural memory.

The book Comics and/as Advertising: Domestic Picture Stories as a Medium of Advertising and Promotion in the 20th Century was produced as the main output of the FPVČ project Transformations of Advertising Communication in the Form of Picture Stories in Domestic Print Media in the 20th Century, supported by the Faculty of Arts of Palacký University in Olomouc.

Tomáš Prokůpek — Martin Foret Komiks a/jako reklama

Domácí obrázkový seriál jako médium reklamy a propagace ve 20. století

Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2025 jako svou 518. publikaci

Kapitoly I.1 až I.3 Martin Foret, I.4 až III.15 Tomáš Prokůpek Redakce Markéta Ř. Holanová Grafická úprava a obálka s použitím kresby Reného Klapače z obálky reklamního sešitku Palabáček a Plamínek Studio Symbiont Předtisková příprava, sazba písmem Walsheim Pro a Warnock Pro a jmenný rejstřík Stará škola Na FSC papíře vytiskla tiskárna FINIDR, s. r. o., Lípová 1965, 737 01 Český Těšín

Vydání první, 408 stran www.eshop.akropolis.info

Doporučená cena včetně DPH 899 Kč

ISBN 978-80-7470-569-4

Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20.století se polovina jejího autorského týmu rozhodla soustředit na specifickou část domácí komiksové produkce – obrázkové seriály užívané jako prostředek reklamy. Předkládaná kniha se tak věnuje vztahu komiksu a tiskové reklamy, podrobně mapuje, jaké seriály a jakým způsobem byly užívány k propagaci různých produktů a služeb, a to od roku 1900, prvního doloženého výskytu inzerce ve formě obrázkového seriálu, až po dravá devadesátá léta 20. století. Bohatě ilustrovaný svazek s rozsáhlou obrazovou přílohou připomíná řadu pozoruhodných, leč pozapomenutých komiksových reklamních fenoménů, jejichž tvorbě se věnovali jak v dané době nejvýraznější komiksoví výtvarníci, tak i zkušení propagační grafici. Publikace sleduje i různé kontexty spojení titulních fenoménů

či jejich dobovou odbornou reflexi a představuje i nekomiksovou propagační tvorbu nejvýznamnějších osobností, kteří reklamní komiksy tvořili, od Josefa Lady a Ondřeje Sekory po Káju Saudka a Jaroslava Němečka.

Komiks a / jako reklama

Domácí obrázkový seriál jako médium reklamy a propagace ve 20. století

ISBN 978-80-7470-569-4