MOTORKARENÍ
David L. Hough
Typy motocyklů
Terénní motocykly
Jedním z hlavních rozlišení je, zda je stroj určen k jízdě po zpevněné silnici, nezpevněné cestě, nebo úplně mimo ni. Možná jste viděli nějaký videoklip, ve kterém terénní motocyklista sviští po náročném terénu nebo šplhá přes vysoký horský průsmyk, a dokážete si představit, že by vás to taky bavilo. Podstatou je, že terénní motocykly nabízejí únik od šílenství a frustrujících pravidel civilizovaného světa. Terénní motocykly mají vlastnosti, jako jsou pneumatiky s hrubým vzorkem a odpružení s dlouhým zdvihem, které umožňují zkušenému jezdci udržet trakci a rovnováhu na nerovném nebo kluzkém povrchu.
Existuje spousta terénních závodů, kterých se můžete zúčastnit, nebo je aspoň sledovat jako
divák. Jednou ze zábavných forem terénní jízdy je tzv. hill climb neboli výjezd do vrchu, kde se jezdci pokoušejí vyjet velmi strmý kopec až na vrchol.
Další soutěžní formou jsou „trialy“, kde jezdci překonávají zdánlivě nepřekonatelné překážky. Je však třeba si uvědomit, že takové manévry jsou velmi specializovanou formou motocyklového sportu. Možná vám bude stačit jen tak si jezdit kratší terénní trasy.
Terénní motocykly jsou určeny pro jízdu mimo zpevněné povrchy. Mezi nejoblíbenější značky patří Honda, Yamaha, Kawasaki a Suzuki.
Cruisery jsou univerzální stroje vhodné pro pohodovou jízdu v nejrůznějších prostředích.
Cestovní
motocykly a
endura
Možná na vás někdy udělala dojem skupina jezdců na cestovních motocyklech typu cruiser nebo tourer, kteří se za burácení dvouválcových motorů řítili těsně vedle sebe. Cestovní stroje mají obvykle pneumatiky s dobrou trakcí na asfaltu nebo betonu a odpružení vyladěné pro menší nerovnosti vozovky při dálničních rychlostech. Pod označení „cruiser“ dnes spadají i motocykly s velkoobjemovými dvouválcovými motory do V, jako jsou například Harley-Davidson. Označení
„touring“ neboli „cestování“ popisuje dlouhé cesty po (většinou) zpevněných silnicích. Mezi typické vlastnosti těchto motocyklů patří výkonný motor, aerodynamická karoserie s čelním sklem, pevné brašny, odolné pneumatiky, velká palivová nádrž, výkonné brzdy, tempomat a případně i pohon kloubovým hřídelem. Termín „naháč“ označuje stroje s malou nebo žádnou karoserií, velkými zavazadly nebo ochranou proti větru. Prostě a jednoduše „naháč“. Mnoho naháčů je však vybaveno příslušenstvím pro každodenní dojíždění nebo cestování.
Cestovní motocykly mají výkon, zavazadlový prostor a ochranné prvky vhodné pro cestování na dlouhé vzdálenosti. Mezi oblíbené značky patří Honda, BMW a Harley-Davidson.
Tzv. naháč obecně označuje silniční stroj, který je z výroby dodáván bez příslušenství, jako je kapotáž nebo zavazadla. Mezi oblíbené značky patří Honda, Yamaha a Kawasaki.
Rychlost v zatáčkách
Už jsem se zmínil, jak důležité je přijít na správnou rychlost nájezdu do zatáček.
Jediným dobrým vodítkem pro nájezdovou rychlost je to, co se stalo v poslední zatáčce. Pokud jste museli po náklonu prudce ubrat plyn, nejeli jste dostatečně pomalu. Cílová nájezdová rychlost by měla být taková, aby umožnila po zbytek zatáčky plynule přidávat plyn. Jisté vodítko poskytne i série zatáček. Pokud jste do druhé zatáčky vjeli trochu pozdě a příliš zeširoka, ve třetí jste se ještě víc rozjeli a ve čtvrté už jste mířili mimo silnici, znamená to, že motocykl jel rychleji, než vy přemýšlíte. Při vjezdu do zatáček trochu zpomalte, získejte nad motocyklem kontrolu a užijte si jízdu v uvolněnějším tempu, které odpovídá vaší rychlosti myšlení.
Tempo práce s plynem
Ubíráte plyn a necháváte kompresi motoru zpomalit motocykl až k vrcholu zatáčky? Čekáte, až motocykl znovu zvednete, než opět přidáte plyn?
Nebo při překlápění přidáváte plyn jen lehce?
Pokud nejde o opravdu zvláštní zatáčku z kopce, správný čas na lehké přidání plynu je při překlápění motocyklu, dlouho předtím, než projedete vrcholem zatáčky. Pokud zpomalíte motocykl na správnou nájezdovou rychlost, překlopíte motocykl do elegantního, stabilního oblouku a současně mírně přidáte plyn, vše bude mnohem plynulejší a příjemnější. Nemluvím zde o náhlém zvýšení výkonu, ale o plynulém přidávání plynu po celou délku zatáčky. Pokud uprostřed zatáčky propadnete panice, protože motocykl vybočuje, zamyslete se nad svou stopou a nad tím, jak používáte plyn.
Nájezd do levotočivé zatáčky by měl být z pravé strany jízdního pruhu. Otočte hlavu směrem k zamýšlenému vrcholu zatáčky a při naklánění motocyklu lehce přidávejte plyn. Nezapomeňte udržovat oči rovnoběžně s horizontem.
Vyberte si bod nájezdu do pravotočivé zatáčky a přizpůsobte jí rychlost tak, že plynule a lehce uberete plyn a přibrzdíte přední brzdou.
V bodě nájezdu otočte hlavu směrem k zamýšlenému vrcholu zatáčky a při naklánění motocyklu lehce přidejte plyn.
Ergonomie cruiseru s nohama vepředu může být pohodlná za klidného počasí, ale při jízdě v nárazovém bočním větru by bylo snazší udržet rovnováhu, pokud by poloha sedadla umožňovala jezdci opřít si nohy o stupačky.
Ergonomie
Způsob, jakým na svém stroji sedíte a jak dosáhnete na ovládací prvky (ergonomie), má dramatický vliv i na to, jak dobře se vám bude ovládat. Pro co nejlepší ovládání v nárazovém větru musíte řídítka směrovat tak, abyste rychle upravili úhel náklonu.
Když tlačíte na rukojeti, je vhodnější mít nohy v poloze vyvažující sílu potřebnou k řízení. Nejlepší ergonomie pro řízení je, když se trup zčásti naklání dopředu, paže jsou mírně ohnuté v loktech, ruce svírají řídítka v přirozeném úhlu a váha těla spočívá na stupačkách. Umístění stupaček pod těžištěm vám umožňuje sevřít kolena kolem nádrže pro větší stabilitu a tělo zapřít proti řízení. To, co zde popisujeme, je v podstatě poloha, kterou zaujímají jezdci na cestovních endurech.
Motocykly typu cruiser s vepředu umístěnými stupačkami a vysokými řídítky, jako je ten, na kterém jezdí Carla, možná vypadají stylově, ale jejich ergonomie je pro větrné podmínky od ideálu poměrně dost vzdálená. I sportovní motocykly můžou být obtížně ovladatelné, pokud jsou řídítka umístěná moc vpředu nebo jsou příliš úzká či nízká. Vzpřímená poloha na typickém cestovním motocyklu může být pohodlná na dlouhé vzdálenosti,
ale ergonomie se vzpřímeným sedem ztěžuje rychlé reakce při řízení, které je k vyrovnávání nárazů větru nutné. Nejde jen o styl motocyklu, ale i o to, jak se konkrétní jezdec k danému stroji hodí.
Uvědomte si, že svaly používané k naklánění motocyklu se odvíjejí od ergonomie. Rychlé a silné pohybování řídítky vyžaduje rychlé a silné ruce.
Abyste pochopili tento koncept, nakloňte trup dopředu na židli a položte chodidla na podlahu. Natáhněte obě paže dopředu, jako byste se snažili dosáhnout na imaginární řídítka umístěná příliš daleko vpředu. Natáhněte se tak daleko, aby vaše lokty byly napnuté. Nyní otočte imaginární řídítka trochu doleva a pak trochu doprava a zamyslete se, které svaly při tom pracují. S napnutýma rukama musíte používat svaly zádové a břišní, je to tak?
A nejspíš se opíráte i o nohy.
Nyní přitáhněte imaginární řídítka k sobě tak, aby se vám lokty ohnuly, a zkuste znovu zatáčet doleva a doprava. S ohnutými pažemi můžete zatáčet pomocí svalů paží a ramen, které jsou rychlejší a přesnější než větší svaly břišní, zádové, hýžďové nebo nohou. Zkuste zatáčet imaginárními řídítky s nohama nataženýma dopředu a uvědomíte si, že používáte břišní a zádové svaly. Závěrem lze říct,
že ergonomie má velký vliv na schopnost ovládat motocykl i na to, jak moc budete po dlouhé jízdě unavení.
Bez ohledu na to, na jaké motorce jezdíte, pečlivě zkontrolujte jeho „plachty“ i ergonomii, pokud máte ve větru potíže s ovládáním. Máte-li potíže s nakláněním motocyklu proti větru nebo vás v polovině jízdy bolívají určité svaly, zvažte, jak by se dal upravit, aby se na něm jezdilo lépe. A pokud se upravit nedá, řešení je jasné: je na čase zvážit výměnu za jiný stroj.
Ovládací schopnosti
I když jsou stroj, jeho zatížení i ergonomie perfektní, přesné ovládání při bočním větru výrazně závisí na technice vyvažování a řízení. Jezdci, kteří vědomě používají kontra řízení, mají nad strojem lepší kontrolu a ve větru jsou méně nešťastní než jezdci, kteří používají pouze naklánění, případně se snaží řídit koleny nebo nohama.
Při jízdě v silném větru musíte motocykl naklonit proti větru, což může vyžadovat rychlý a silný tlak na rukojeti. Například při silném, ale stálém bočním větru zprava se tlakem na pravou rukojeť motocykl nakloní doprava (proti větru). Pokud se motocykl příliš odchýlí po větru, musíte jej naklonit ještě víc proti větru. Trochu silnější zatlačení na rukojeť na návětrné straně motocykl nakloní víc a nasměruje zpět do požadované stopy.
Samozřejmě, když vítr náhle zeslábne nebo změní směr, budete muset dát rychlé kontra do úhlu, který je potřebný k udržení dráhy jízdy.
Při jízdě v bočním větru můžete zaznamenat podivné reakce předního kola. Geometrie přední části udržuje motocykl ve svislé poloze. Budete muset vyvinout větší tlak na rukojeť než při zatáčení, protože kontaktní plochy jsou výrazně posunuté na jednu stranu pneumatik, i když stroj jede rovně. Soustřeďte se pouze na kontra řízení, aby motocykl jel požadovaným směrem, a nechte pneumatiky pod sebou klouzat. Mnozí z nás už najezdili spoustu kilometrů v silném a stálém bočním větru, kdy se motocykl nakláněl v překvapivém úhlu a my jsme jej řídili pevným tlakem na rukojeť na straně proti větru.
Když se nakloníte do větru, geometrie řízení má tendenci vracet motocykl do svislé polohy. Abyste naklonění udrželi, musíte vyvíjet stálý tlak na rukojeť na straně proti větru.
Boční nárazový vítr
Nejobtížnější situace nastává během silného větru. Do motocyklu z ničeho nic narazí poryv a odhodí ho směrem ke krajnici nebo do protisměru. K vyrovnání nárazů větru je třeba motocykl rychle naklonit proti nim. Toho nejsnadněji dosáhneme silným kontra, stejnou taktikou, která se používá k zahájení rychlého oblouku nebo k vyhnutí se překážce. Chcete-li naklonit motocykl doleva, zatlačte na levou rukojeť. Chcete-li naklonit doprava, zatlačte na pravou rukojeť. Když vás zasáhne silnější boční poryv větru, zatlačte trochu silněji a buďte připraveni zatlačit na druhou rukojeť, abyste se po přechodu poryvu opět narovnali. Protože vzduch nevidíme, je užitečné mít aspoň základní představu o tom, jak se v okolí jiných vozidel a staveb chová. Vítr má tendenci se odrážet od překážek a vířit na návětrné straně. To znamená, že vzduch je nestabilní na návětrné straně kopců, billboardů nebo velkých nákladních vozidel. Protijedoucí nákladní vozidla vytvářejí silnou vzduchovou vlnu, která v bezvětří vytváří víry směrem dozadu na obou stranách kabiny. Při nárazovém bočním větru se turbulentní vlna vzduchu stočí zpět na návětrné straně. To je obzvlášť nebezpečné, pokud se blížíte k nákladnímu
vozu čelně s větrem vanoucím zleva nebo se pokoušíte předjet nákladní vůz na jeho návětrné straně. Obzvlášť opatrní buďte u velkých vozidel, která vás míjejí proti větru z protisměru.
Dodejme, že v případě Carly se problémy s větrem odpoledne ještě zhoršily. Je to tím, že jak se země otepluje, vítr obvykle zesiluje a stává se turbulentnějším. V Severní Americe je spousta míst, kde se silný vítr dá očekávat každé letní odpoledne. Například soutěskou řeky Columbia mezi Oregonem a Washingtonem proudí chladný pobřežní vzduch do vnitrozemí, aby nahradil horký vzduch stoupající nad vnitrozemskými oblastmi. Pro windsurfaře je to ráj. Pro motocyklisty peklo. Úzký ocelový most Bridge of the Gods vede přes řeku v pravém úhlu k odpolednímu větru a jízda
po něm může být velmi zajímavá. V takových místech moudří jezdci plánují přejezd na ráno, než vítr zesílí.
Při jízdě v silném protivětru buďte připraveni na náhlé poryvy odrážející se od strmých útesů. Při objíždění útesu můžete narazit na velmi silný poryv pod úhlem vůči převládajícímu větru.
Ochranné oblečení
Je jasné, že za větrných podmínek se pravděpodobnost nehody zvyšuje, a proto v nich rozumní jezdci jezdí v nejlepší dostupné výbavě. Nejdůležitější je, že podráždění nebo frustrace můžou odvádět pozornost od nebezpečí na silnici. Noste vhodné jezdecké oblečení, které zakrývá celou
Nákladní automobily vytvářejí vlnu vzduchu a při bočním větru se tato vlna stáčí zpět na straně po větru. Pro větší vozidla to často není žádný problém. Pro lehký motocykl to však může znamenat vybočení z kurzu a následnou nehodu.
Pokud fouká vítr zleva, držte se co nejdál od protijedoucích nákladních vozidel, abyste se vyhnuli turbulencím kolem kabiny, a buďte připraveni tlačit řídítka doleva, abyste nápor větru vyrovnali.