Urban fotografie
Todd Sipes
Todd Sipes
Urban Exploration Photography
A Guide to creating and editing Images of abandoned Places
Authorized translation from the English language edition, entitled URBAN EXPLORATION PHOTOGRAPHY:
A GUIDE TO CREATING AND EDITING IMAGES OF ABANDONED PLACES, 1st Edition by TODD SIPES, published by Pearson Education, Inc, publishing as Peachpit Press, Copyright © 2015 by Todd Sipes. All rights reserved. No part of this book may be reproduced or transmitted in any form or by any means, electronic or mechanical, including photocopying, recording or by any information storage retrieval system, without permission from Pearson Education, Inc.
CZECH language edition published by ZONER SOFTWARE, A.S., Copyright © 2017.
Autorizovaný překlad anglického vydání nazvaného URBAN EXPLORATION PHOTOGRAPHY: A GUIDE TO CREATING AND EDITING IMAGES OF ABANDONED PLACES, první vydání, autor TODD SIPES, vydaného společností Pearson Education, Inc. ve vydavatelství Peachpit Press, Copyright © 2015 Todd Sipes. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, elektronicky ani mechanicky včetně fotokopírování nebo nahrávání, ani zpřístupněna v jakémkoli informačním databázovém či vyhledávacím systému bez svolení Pearson Education, Inc. České vydání vydal ZONER software, a.s. Copyright © 2017.
Urban fotografie: Jak fotografovat a upravovat
snímky opuštěných míst
Todd Sipes
Copyright © ZONER software, a. s.
Vydání první v roce 2017. Všechna práva vyhrazena.
Zoner Press
Katalogové číslo: ZRK1518
ZONER software, a. s.
Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz
Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián
Redaktor: Pavel Kristián, Nikola Žižlavská
Překlad: Klaudia Teichmanová
DTP: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace)
Obálka: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace)
Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývající důsledky. Názory v knize uvedené se nemusí shodovat se stanovisky vydavatelství. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.
Dotazy týkající se distribuce směřujte na:
Zoner Press
ZONER software, a. s.
Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress
ISBN: 978-80-7413-352-7
Tato kniha je věnována spoustě lidí, ale v první řadě mé nádherné ženě za to, že mě nechává plížit se z domu před svítáním, abych mohl vyhledávat a fotografovat nebezpečná místa. Miluju tě, Jay.
Mámě, tátovi a Laurel za to, že vždycky podporují všechny šílenosti, které už jsem za svůj život vyzkoušel.
Všem mým kamarádům, kteří se ke mně připojili na mých výpravách a pomohli mi jako fotografovi růst. Jsou to především: Adam Heckaman, Nick McCoy, Stefan Roumell, Jason Bodenheimer, Jesse Krieger, Amy Heidenová, Quenton Hamlin, Brian Matiash, Dan Hughes, Michael Rosati, Sco Haefner, Jonathan Haeber, Stephen Freskos, Nate Johnson, Chelsea Barada, Nicky Pedroia, Gary Utley, Colby Brown a Michael Bonocore. Jste všichni úžasní a já vám nemůžu dost poděkovat.
O autorovi
ČÁST PRVNÍ Focení
1
Focení ve tmě
Zaostřování
Tři možnosti: light painting (neboli malování světlem), malá clona/vysoké ISO a intervalometr
Focení pod hvězdami
Se stopami hvězd nebo bez nich
Focení panoramat
3 CO FOTIT
Focení přírodních prvků
Paprsky světla
Přerůstání
Zachycení umělých prvků.
Artefakty
Židle
Graffiti
Okna
Odlupující se barva
Stroje
4 KDY FOTIT
Svítání
Modrá hodina
Zlatá hodina
Denní doba
Noční doba
.55
.55
.56
.69
.69
.74
.81
84
.86
.86
90
.93
.96
.98
102
.107
.107
111
113
115
5 SHROMÁŽDĚNÍ SOFTWAROVÝCH NÁSTROJŮ
Jak dělat úpravy ve Photoshopu
Adobe Photoshop Lightroom
Adobe Photoshop
Používání nástrojů na HDR
Pochopení fi ltrů a efektů
Tvorba panoramat
Photomerge
Kolor Autopana Giga
A co aplikace X, Y a Z?
HDRso Photomatix Pro
Topaz Labs
Co je to
Proč je HDR v urbexové fotografi i tak oblíbené?
Kdy použít HDR
Kdy HDR nepoužívat
Vyvracení mylných představ o HDR
Všechny HDR fotky jsou špatné
HDR je nová vychytávka
HDR vypadá jako podvrh
HDR = tone mapping
HDR je fotografickou funkcí AutoTune
NAJDI SVŮJ STYL
Místa, kde hledat inspiraci
Flickr.com
500px.com
Google+
Reddit.com
Styly urbexu
Přímo z foťáku
Přirozený styl
Zvýrazněné detaily
Grungeový styl
Přehnané fotky
Můj styl.
8 IMPORTOVÁNÍ A EDITACE
VAŠICH FOTEK
Vytvoření struktury složky
Nastavení možností importu
Kopírovat, přesunout nebo přidat?.
Tvorba náhledů
Přejmenovávání souborů
Používání panelu Apply during import (Aplikovat během importu)
Přidávání metadat a klíčových slov
Umístění
Skládání fotek
Automatické skládání podle doby vzniku
Vybírání vítěze
Prvotní třídění .
Používání systému hvězdiček
Výběr těch nejlepších .
Nemažte zbytek
Tvorba HDR obrazů .
Používání LR/Enfuse
151
.153
.158
.159
.160
.160
.162
.163
.166
167
167
167
.170
.170
171
.172
.172
.173
.173
Používání dávkového režimu (Batch mode) . . . . . . . . . . . 176
Vytváření 32bitových HDR .
Pochopení funkce Luminosity Masking
177
.178
9 ÚPRAVY V LIGHTROOMU
Představte si to
První prohlídka editací v Lightroomu
Základní panel
Posuvníky nabídky Presence
Panel Tónové křivky
Panel Detail
Panel Lens Correction
10 VĚTŠÍ ÚPRAVY VE PHOTOSHOPU
Tvorba fotek bez rušivých elementů
Srovnání nástrojů Lightroomu a Photoshopu
12 DOKONČENÍ FOTEK V LIGHTROOMU
13 NÁVODY NA ZPRACOVÁNÍ
Návod číslo 1: Židle v psychiatrické léčebně
Návod číslo 2: Školní třída v nemocnici
Návod číslo 3: Chodba psychiatrického oddělení
14 DESET VĚCÍ,
KTERÝM JE LEPŠÍ SE VYHNOUT
1. Falešný odlesk objektivu
2. HDR horečka
3. Přehnaná saturace
4. Příliš ostrá fotka
5. Šedé jasy
6. Chromatická aberace
7. Světelné okraje
8. Umělé paprsky světla
9. Selektivní barva
10. Textury
REJSTŘÍK
268
.276
283
292
294
.295
300
O autorovi
Todd Sipes je uznávaný fotograf, který žije v oblasti Sanfranciského zálivu. Specializuje se na fotografování koncertů a na urban exploration (urbex) a prozkoumal i nafotil už bezpočet opuštěných staveb. S urbexem začal jako desetiletý, v době, kdy vyrůstal v historickém městečku Colonial Williamsburg ve Virginii.
Se svým hluboce zakořeněným zájmem o historii získal bakalářský titul v oboru Americké dějiny na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz a později získal magisterský titul na Univerzitě San Francisco. Když si Sipes zrovna nešpiní ruce průzkumem, hraje na bicí, miluje cestování, jezdí na snowboardu u jezera Tahoe a tráví čas se svou ženou Harasyn. O Sipesovi a jeho práci toho víc najdete na www.toddsipes.net.
ÚVOD
Termín urban exploration, tj. zkoumání městských ruin neboli urbex, vypadá, že už žádné další vysvětlení nepotřebuje. Tento termín se však od svého doslovného významu dost změnil. V dnešní době představuje komunitu lidí, kteří rádi prozkoumávají a fotografují stavby, které jsou opuštěné nebo jsou mimo dosah veřejnosti.
Přestože jednotlivé defi nice se různí, když přijde řeč na urban exploration, v devíti případech z deseti mluví lidé o vstupu do opuštěných budov za účelem fotografování. Další oblíbené aktivity, které spadají do defi nice urbexu, jsou tzv. draining ( průzkum kanálů), craning (lezení na jeřáby) a infi ltrace ( průzkum využívaných budov). Já jsem odborník na opuštěné budovy, takže tato kniha se zaměřuje právě na ně.
O této knize
Opuštěné a zchátralé budovy poskytují fotografům hojnost zajímavých námětů pro focení, ale není to pro každého. Pro mě je urban exploration takový heavy metal fotografického světa. Je agresivní, náročný na provedení a často se setkává s nepochopením. Je to žánr, který vyzkouší jenom málokdo z fotografů; když většina lidí vezme do ruky fotoaparát, chtějí fotit jen své děti, květiny, krajinky, jídlo atp. – víte co, prostě normální věci. Urbex vyžaduje mnohem víc zaujetí pro věc, dát dohromady všechno to extra vybavení, najít opuštěnou budovu, vymyslet, jak se dostat dovnitř bez toho, abyste si ublížili, a pak fotit, zatímco budete zápasit s mnoha fotografickými proměnnými. Pro mě je to jeden z mála
fotografických žánrů, který mi rozpumpuje krev, a rozhodně je to jediný
žánr, který mě vytáhne z postele ve čtyři ráno, abych byl při východu slunce připravený fotit.
Píšu tuto knihu, protože jsem nikdy neviděl příručku ve stylu Jak fotografovat… určenou přímo pro fotografování urban exploration. A protože to je unikátní žánr fotografie, myslím si, že si svou vlastní knihu zaslouží.
Mějte na paměti, že spousty skvělých fotografů urbexu nejspíš budou mít vlastní tipy a triky. I když je tato příručka založená výhradně na mých osobních zkušenostech, myslím, že opravdu může komukoli pomoci zlepšit se v urbexové fotografi i.
Co se týče informací, které najdete v této knize, jsem ten typ člověka, který chce znát základní postup, jak se dostat z bodu A do bodu B. Nechci se přehrabovat tunami nadbytečných informací, abych zjistil, jak všelijak je možné to udělat. Když jsme si tohle ujasnili, provedu vás základy, které jsou potřeba na každém kroku na cestě urbexu.
Je toho víc, co byste se mohli naučit? Rozhodně. Nechám vás, abyste se sami rozhodli, o kterých tématech chcete víc informací, a sami si je vyhledali, místo toho abych v této knize pokryl všechny aspekty fotografování. Nechci vás rozptylovat nebo odrazovat tím, že vám poskytnu příliš mnoho informací; chci vám dát základy, abyste mohli rovnou začít se žánrem urbex a chci vyplnit případné vaše mezery u specifických témat, pokud už jste zkušení fotografové.
• O čem tato kniha není (1): Tato kniha sama o sobě není příručka Jak na urban exploration. K tomu existuje vyčerpávající průvodce s názvem Vlezte všude (Access All Areas: A User‘s Guide to the Art of Urban Exploration) od Ninjalicious. Jeho kniha pokrývá každý aspekt urbexu, takže není jediný důvod, proč dělat znovu něco, co už někdo udělal tak dobře. Přestože se dotknu některých tipů v rámci přípravy, celá tato kniha je o focení. Jediné, co znovu
zdůrazním, je tohle: „Odnášejte si jen fotky, nechávejte po sobě jen otisky podrážek.“ Respekt k místu znamená, že si ho jiní lidé budou moct užít stejně jako vy. Nekraďte. Neničte.
• O čem tato kniha není (2): Při psaní této knihy předpokládám, že rozumíte základním funkcím fotoaparátu a že máte solidní přehled o expozičním trojúhelníku. Kdykoli se budete cítit zmatení, můžete si další informace o kterémkoli fotografickém termínu použitém v této knize najít v řadě jiných publikací, které se zabývají fotografováním.
• O čem tato kniha není (3): Urbex může přinášet všemožná rizika –včetně takových, která jsou zároveň nelegální a smrtelná – a tato kniha vás rozhodně nemá povzbuzovat k žádné nelegální nebo nebezpečné činnosti! Urbex může být i dokonale legální a bezpečný. Tak to mějte na paměti a při rozhodování, kam půjdete zkoumat a fotit, použijte zdravý rozum.
Obsah ke stažení
V některých tutoriálech a postupech v této knize je použito několik souborů fotografi í. Tyto soubory jsou vám k dispozici ke stažení.
Prosím, navštivte www.peachpit.com/register a postupujte podle instrukcí pro registraci této knihy, abyste si mohli stáhnout další obsah.
POZOR – zadává se ISBN originálu publikace: 978-0-13-400792-2.
Kapitola 1 NEŽ ZAČNETE FOTIT
Bez ohledu na to, jak mě baví rovnou skočit do auta a jet na místo focení, naučil jsem se, že když nějaký čas věnuju plánování mého dobrodružství, vždycky z focení odejdu s lepšími fotkami. Tím, že podniknu nějaký průzkum, zkontroluju si vybavení a psychicky se na focení připravím, můžu čas strávený na místě využít mnohem efektivněji. Taky byste nešli skákat s padákem bez toho, abyste zkontrolovali, jak je zabalený, a aniž byste znali místo přistání, nebo ano?
Urban exploration není vždycky otázkou života a smrti, ale obvykle vás tlačí čas kvůli počasí, bezpečnostním rizikům a jiným proměnným, které jsou mimo vaši kontrolu. Tato kapitola vám pomůže ujistit se, že máte všechno, co potřebujete pro efektivní využití svého času.
Když máte staženou mapu daného místa, může vám to pomoct uvnitř i venku, hlavně když nemáte mobilní signál.
Buďte připravení
Nebudeme se příliš nořit do detailů toho, jak zkoumat místo fotografování, ale v každém případě byste se měli pořádně připravit na základě předběžných informací o lokalitě, na kterou se chystáte. Tady je pár tipů, které vám pomohou maximálně využít dobu focení a zároveň vám poskytnou bezpečí.
• Pokud používáte Google Maps, uložte si do telefonu off-line verzi mapy lokace. Udělejte to teď, protože až se dostanete na dané místo, možná tam nebudete mít signál. Znalost geografie vašeho cíle a jeho okolí se může hodně hodit.
• Řekněte někomu, kam máte namířeno a jak dlouho plánujete tam být. Slyšel jsem dost strašidelných historek o průzkumnících, kteří se ztratili nebo zranili, a občas to mělo tragické následky.
• Vezměte si na sebe oblečení, které se pro danou lokaci hodí. (Například si neberte kraťasy, jestli polezete přes ostnatý plot. Tohle je draze zaplacená zkušenost.) Já rád nosím dlouhé kalhoty a dlouhé rukávy bez ohledu na to, o jakou situaci se jedná. Prostě buďte chytří a vezměte si na sebe oblečení, které bude pohodlné a dobře vás ochrání.
• Pokud se tomu můžete vyhnout, nechoďte sami. Průzkum je vždycky větší zábava, když jste s kamarády, a když se vyskytnou problémy, může se další pár rukou neuvěřitelně hodit.
• Jestli jste už na místě dříve byli, naplánujte si záběry dopředu. Některá místa jsem navštívil opakovaně a znám je jako své boty. To ale neznamená, že jsem vždycky dokázal vyfotit všechno k mé plné spokojenosti. Poznamenám si tedy záběry, které chci zkusit znovu, abych později jen nebloumal kolem a nehledal, co vyfotit.
• Mějte sbalený batoh. Taková rada by měla být očividná, ale i sám sebe jsem párkrát přistihl, že se jí neřídím. Večer před akcí si nabiju baterky, vymažu paměťové karty a ujistím se, že mám všechno sbalené. Dělám to především ze dvou důvodů:
1. Obvykle chodím fotit hodně brzo ráno a nedůvěřuju svému ještě napůl spícímu mozku, že si ve čtyři ráno bude všechno pamatovat. Není nic horšího, než dostat se úspěšně na místo, jen abyste si uvědomili, že máte vybité baterky.
2. Když dorazím k vybrané lokaci, chci mít možnost prostě popadnout batoh a soustředit se na to, jak se dostanu dovnitř. Šance, že mě někdo uvidí, se exponenciálně zvyšuje, když strávím dvacet minut hraním si s batohem v autě zaparkovaném poblíž místa, kde nemám co dělat.
Kapitola 2 JAK FOTIT
Mezi prvky, které tvoří skvělou fotku, patří kompozice, styly focení, nastavení fotoaparátu a osvětlení. Na základě toho, jak se rozhodnete tyto prvky použít, můžete vystavět nebo naopak zničit skvělý snímek. Naučit se tyto základy rutinně používat se může zdát únavné, ale jakmile důkladně pochopíte principy, z nichž tyto prvky vycházejí, stanou se z nich nedocenitelné nástroje, které budete mít vždy k dispozici.
Kompozice
Kompozice je jediný manuální prvek fotografie, který bude existovat i v budoucnosti. Fotoaparáty se spolu s ostatními moderními zařízeními vyvíjejí neuvěřitelně rychle.
Dneska může kdokoli vzít do ruky fotoaparát a udělat skvělou fotku za pomoci automatického režimu a trochy štěstí. Rozdíl mezi „fotografem“ a „někým, kdo fotí“ se smrsknul téměř jenom na kompozici. Mohli bychom pokračovat spoustou dalších proměnných, které můžou fotografové ovládat, jako je blesk nebo manuální nastavení, ale tyto faktory jsou prostě jenom součástí konečné kompozice.
Dostáváme se k bodu, kdy můžeme používat postprodukční so ware k téměř jakékoli úpravě vzhledu fotografie a dojmu z ní, ale nemůžeme vytvořit něco, co jsme nezachytili v původní kompozici.
Pojďme si teď projít obecně uznávaná pravidla kompozice, která vám poskytnou náskok před bandou lidí zabývající se focením urbexu. Proč následující pravidla používáme? Protože fotky, na kterých jsou hlavní objekty našeho zájmu umístěné do „mrtvého“ středu, jsou nudné (většinou).
Fotka pořízená podle těchto pravidel kompozice dovolí divákovým očím klouzat volně po snímku a vybrat si ty nejdůležitější části. Tato pravidla vám umožní tvořit fotky jako scény, ne jen jako fotografie věcí.
Na druhou stranu, pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Navíc v urbexu si často nemůžeme dovolit luxus posouvat naše objekty jako modelky, musíme se přizpůsobit a najít vhodnou kompozici scény, kterou máme k dispozici.
Pravidlo třetin
Toto je jedno z nejběžnějších pravidel fotografické teorie. Prostě rozdělte rámeček na třetiny za pomoci dvou svislých a dvou horizontálních příček. Většina fotoaparátů má už tuto funkci vestavěnou do funkce Live View (neboli živého náhledu), aby vám to ještě zjednodušily. Použijte mřížku a umístěte zajímavé prvky vaší fotky tam, kde se linie protínají.
Zlatá kompozice
Další průsečíky přímek můžete použít ke zvýraznění ostatních zajímavých předmětů, nebo je můžete použít jako pomůcku při zarámování hlavního objektu, jako jsem to na této fotce udělal já.
Zjednodušeně řečeno, všechny zlaté kompozice vycházejí z principu zlatého řezu, což je matematický vzorec, který, pokud ho aplikujeme správně, vytváří oku lahodící fotky. Máme na výběr z několika kompozic vycházejících z principu zlatého řezu: samotný zlatý řez, zlatou spirálu nebo zlatý trojúhelník.
Zlatý řez
Zlatý řez je vlastně striktnější pravidlo třetin. Když ho chcete použít, postupujte podle stejného pravidla jako při pravidle třetin: vyrovnejte předměty okolo průsečíků přímek, které dělí obdélník v poměru zlatého řezu.
Tuto scénu jsem vyfotil přesně tak, jak jsem ji našel. Zahnul jsem za roh a narazil tam na takového plyšového medvěda. Byl tak velký, až jsem si myslel, že je to člověk. Mírně řečeno mě to vylekalo.
Zlatá spirála
Základním principem zlaté spirály je, že chcete, aby některé prvky obtáčely kompozici a postupně vedly diváka do ohniska (vaší fotky). Těmito prvky nemusí být dokonalé vedoucí linie, ale měly by divákovi jemně ukazovat, kam má soustředit pozornost poté, co si záběr prohlédne.
Toto schodiště očividně nekopíruje zlatou spirálu přesně, ale je snadné pochopit, jak zábradlí vede oko do nižších pater.
Zlatý trojúhelník
Úhly tvořené úhlopříčkami vždycky vytvoří
zajímavé záběry, protože často můžete použít
výrazné vedoucí linie, abyste divákovo oko postrčili směrem, kterým chcete. Výrazné vedoucí linie mohou diváka donutit k tomu, aby k ohnisku dospěl rychleji, než by se to podařilo zlaté spirále, protože oči nemusí putovat po snímku, aby se k ohnisku zájmu dostaly.
Když chcete zlatý trojúhelník použít, umístěte tři objekty přibližně stejné velikosti do těchto trojúhelníků. Abyste dosáhli nejlepšího možného výsledku, zarámujte záběr tak, aby objekt jeden z těchto tří trojúhelníků vyplnil. Nemusí to být dokonalé. Tohle je jedna ze situací, kdy naprosto stačí „jakž takž“.
Vycentrování
Ale, Todde, neříkal jsi, že vycentrované fotky jsou nudné? Jo, říkal. Ale to obvykle platí, jen když fotíte předměty. Pokud scéna nabízí zajímavou symetrii, zachyťte ji. Klíčem k úspěchu je záběr dokonale vycentrovaný, ať už horizontálně, či vertikálně. Použijte k tomu režim Live View (živý náhled), zkontrolujte mřížku ve vašem foťáku, použijte vodováhu na stativu atd. Různé nedokonalosti můžete napravit později v Lightroomu nebo ve Photoshopu, ale vždycky je lepší to vyřešit hned ve foťáku. Ani dokonale vycentrovaná kompozice nezaručí, že výsledný produkt bude zajímavý, ale nevyhýbejte se středovým nebo symetrickým kompozicím – některé z nich jsou prostě úžasné.
Zlatý trojúhelník je podle mě jednou z těžších kompozic. Tento snímek představuje jednu ze „šťastných náhod“, kdy je kompozice téměř dokonalá pro zlatý trojúhelník.
Kapitola 3 CO FOTIT
Když jsme už probrali, jak komponovat a fotit, pojďme si popovídat o tom, co vlastně na ty fotky dát. Urbex je unikátní žánr, protože zahrnuje statické záběry, a je na vás, jako na fotografovi, aby působily zajímavě. Nefotíte úchvatné krajinky jako Golden Gate Bridge při západu slunce, kde scéna mluví sama za sebe.
Vaším úkolem je zachytit krásu ve fotografických podmínkách, které vám nic neodpustí. Moje zkušenosti s urbexem mě naučily, že naše záběry tvoří kombinace přírodních a umělých prvků. Na vás je rozhodnout se, jak tyto prvky zachytit.
Tento záhadný poklop jsem vyfotil při brzkém ranním světle. Snímek podle mě představuje skvělou rovnováhu organických a syntetických prvků.
Focení přírodních prvků
To nejtěžší, s čím musíte v urbexové fotografi i pracovat, jsou přírodní prvky, protože jsou obvykle mimo vaši kontrolu. Zároveň jsou však často tím nejdůležitějším prvkem, který máte k dispozici pro vytvoření dramatické fotky. Opuštěná místa si časem příroda bere zpět. Správným načasováním vašich výprav můžete zachytit dramatické scény, které opravdově zvýrazní rovnováhu mezi přírodou a stavbami, které na daném místě vytvořili lidé.
Paprsky světla
V závislosti na daném místě můžete tvrdé sluneční světlo využít ke svému prospěchu. Na výjimečně zaprášených místech budou paprsky přirozeného světla pronikat okny, propadajícími se stropy, nebo dokonce rozpadajícími se zdmi. Paprsky světla jsou ve skutečnosti viditelné jen tehdy, když se světlo má ve vzduchu od čeho odrážet. Jestli nic na odrážení nemají, můžete světlu něco na odrážení poskytnout! Jestli světelné paprsky vidíte, ale máte problémy s jejich zachycením ve foťáku, pomůže vám šest následujících kroků.
1. Ujistěte se, že máte respirátor.
2. Nastavte foťák na delší, ideálně desetivteřinovou samospoušť nebo použijte bezdrátovou spoušť.
3. Běžte do záběru, na místo, kam dopadají paprsky světla.
4. Rozviřte ze země špínu a prach.
5. Utečte ze záběru.
6. Vyfoťte snímek.
Tip Důrazně vám doporučuju, abyste nosili respirátor, protože většina opuštěných míst byla postavena v době, kdy se běžně používal azbest. Jak se tyto budovy rozkládají, padá azbest ze stropu na zem. Totéž se dá říct o hromadě různých nechutných chemikálií, které rozhodně nechcete vdechovat. Dále si před samotným průzkumem zkontrolujte podlahu. Jestli to vypadá, že není bezpečné po ní chodit, rozhodně nechcete pokoušet štěstí tím, že po ní budete dupat a pobíhat sem a tam.
(Nahoře) Tady jsem použil popsanou metodu, abych zvýraznil světelné paprsky, které už byly v této opuštěné stodole částečně viditelné.
(Napravo) Někdy máte štěstí a příroda vše zařídí za vás. Mlha se valila dovnitř historické budovy psychiatrického oddělení, právě když vycházelo slunce. Vůbec jsem nemusel rozkopávat prach. Prostě jsem jen nastavil stativ a fotil jsem z co nejvíce různých úhlů.
Kapitola 6 DEMYSTIFIKACE HDR
Zobrazování vysokého dynamického rozsahu (neboli HDR) může být zároveň matoucí, frustrující, zajímavé, úžasné i nespravedlivě odsuzované. Taky může být zatraceně užitečné pro urbexovou fotografii. Ať už ho milujete, nebo nenávidíte, HDR má svůj účel a rozhodně vám neublíží, když bude součástí sady vašich fotoeditačních dovedností.
Poznámka Neříkám, že vím o HDR všechno.
Okruhy, kterými se zabývám v této knize, vycházejí z mých osobních zkušeností. Jestli se chcete o HDR naučit všechno, co jste kdy chtěli vědět, udělejte něco sami pro sebe a kupte si knihu Christiana Blocha HDRI Handbook 2.0 (Příručka HDRI 2.0). Je to přes 600 stran technických popisů, srovnání softwaru a technik zpracování.
(Pozn. redakce: První vydání této knihy vyšlo v češtině ve vydavatelství Zoner Press v roce 2008 pod názvem HDR pro fotografy a počítačové grafiky.)
Co je to HDR?
V základní formě je HDR postprodukční technika používaná ke zlepšení detailů ve stínech a jasech snímku.
Cílem HDR je vytvořit obraz, který zachycuje dynamický rozsah toho, co vidíte ve skutečném životě (nebo co nejblíže tomu). HDR je často nezbytné, protože kontrastní poměr (neboli dynamický rozsah) scény přesahuje schopnosti senzoru vašeho foťáku v rámci jednoho snímku. Někteří lidé si myslí, že HDR je jen „redukce kontrastu obrazu“, zatímco ve skutečnosti se jedná o zachycení širokého dynamického rozsahu scény v jednom obrázku.
Vytvoření snímku HDR obvykle dosáhneme tak, že stejnou fotku vyfotíme při různých úrovních expozice (viz „Jak používat bracketing“ ve druhé kapitole) a potom tyto expozice zkombinujeme do jediného snímku.
Možná se divíte: „Proč se tím musím zabývat?“ Odpověď zní: „Nemusíte, pokud nechcete nebo nemusíte překonat k zachycení určité scény nějaké omezení vašeho fotografického vybavení.“ Typická digitální zrcadlovka dokáže v jednom souboru RAW zachytit průměrně deset až dvanáct expozičních stupňů, ty nejlepší více než čtrnáct. Lidské oko jich ale (za určitých podmínek) dokáže zaznamenat až dvacet, protože naše oči se dokážou přizpůsobovat měnícím se světelným podmínkám. Využitím HDR můžete vytvořit fotky, které se přibližují tomu, co vidíte ve skutečnosti.
Proč je HDR v urbexové fotografii tak oblíbené?
V urbexové fotografi i se obvykle zabýváme extrémně vysokým dynamickým rozsahem, protože často fotíme ve velmi tmavých místnostech se světlými okny nebo dveřmi. Když chcete použít jen jednu expozici, musíte si vybrat, jestli chcete mít přeexponované jasy nebo podexponované stíny. Použití HDR vám umožní vyhnout se tomuto rozhodování, protože zachytíte celkové expoziční rozpětí v několika snímcích.
Tato flexibilita bohužel vedla některé urbexové fotografy k pocitu, že musí používat HDR pro každý záběr. Tak to prostě není. HDR by se mělo používat jako nástroj na vylepšení záběrů, které to opravdu potřebují, a ne jako berlička, se kterou bude špatná fotka vypadat zajímavěji. Rozhodně můžete nechat na fotce přepálené jasy a podexponované stíny – to je vaše umělecká volba. Ale osobně jsem rád, že mám HDR ve své sadě nástrojů a můžu ho použít, když potřebuju.
Kdy použít HDR
HDR se nejlépe využije, když máte v záběru extrémní kontrast mezi tmavými a světlými oblastmi. Takže když jste ve velmi tmavé místnosti, která má pár oken, kterými dovnitř proudí světlo, možná budete chtít na fotky použít bracketing a potom snímky zpracovat pomocí HDR pro zachování detailů na celé fotce. Následující obrázky ukazují několik odstupňovaných fotek a výsledný obraz dané scény, která se perfektně hodila na vytvoření HDR obrazu.
Na další stránce je správně exponovaný snímek, který přesně zobrazuje, co může zachytit foťák, ale nezobrazuje dostatečně, co může na výjevu vidět lidské oko.
Na dvou podexponovaných fotkách je vidět rostlina za oknem i zarosené okenní tabulky, ale vidíte jen velmi málo detailů větráku.
Na dvou přeexponovaných fotkách můžete skvěle vidět detaily kolem větráku a na stropě, ale zmizely detaily jako listy břečťanu za oknem.
HDR obraz obsahuje detaily v okně stejně jako na větráku, což vytváří výjev, který je velmi blízko tomu, co jsem tam osobně viděl.
Na jednotlivém souboru RAW můžete stáhnout jasy a prosvětlit stíny, ale asi jen o dva až tři stupně, o 2 až 3 EV. Pokud se pokusíte posunout jakýkoli soubor RAW o víc než dva stupně expozice, budete muset obětovat kvalitu a do obrázku se vám dostane šum v prosvětlovaných stínech a ve ztmavovaných světlech kresbu stejně v potřebné kvalitě neobnovíte.
Soubory RAW jsou opravdu úžasné, co se týče množství dat, které dokážou zachytit. Jakmile budete bezpečně chápat, kam až můžete posunout stíny a jasy v souboru RAW, dokážete přijít k jakékoli scéně v opuštěné budově a sami uvidíte, jestli musíte na fotky použít bracketing nebo ne.
Kdy HDR nepoužívat
Tyto obrázky ilustrují, kdy a proč byste měli fotit s HDR. Jestli budete fotit kolem modré hodiny nebo východu slunce, nebudete mít zrovna tuny fotek, které by potřebovaly HDR, protože světlo je měkčí a slunce nevytváří ostrý kontrast, který by vyžadoval úpravy. Například na tomto snímku zříceniny hradu jsem HDR na zachycení všech detailů ve stínech v travnatých oblastech nepotřeboval, ani jsem ho nepotřeboval
na zachycení jasů ve skalnatých částech nebo na obloze.
Přiznávám, že to není můj oblíbený snímek. S několika mraky na obloze by to bylo mnohem zajímavější, ale byl jsem na dovolené, a tak jsem si nemohl dovolit ten luxus, že bych se na to místo vrátil, abych to zkusil znovu. Ale ilustruje to, že není potřeba používat vždycky na zachycení všech detailů HDR.
Rozhodnutí, kdy použít HDR, je docela jednoduché. Pokud jedna expozice obsahuje dostatek detailů ve stínech i v jasech, nenamáhejte se pro vytvoření fotky s HDR.
Všechno se to scvrkne na umělecké rozhodnutí, ale vždycky na svoje fotky radši použiju bracketing, abych rozhodnutí mohl udělat později, a ne ve chvíli, kdy poskakuju z místnosti do místnosti, abych se vyhnul setkání s bezpečáky, kteří v dodávce krouží okolo budovy. Co se týče samotného vytvoření HDR, vážně se jen rozhodnu, jestli je v jasech nebo ve stínech něco zajímavého, o čem si myslím, že to obrázku prospěje. Kdyby tyto detaily jen odváděly pozornost od mého námětu, zpracuju svoji fotku s použitím jednoho obrázku namísto používání HDR.
Pro tento obrázek jsem určitě mohl použít HDR, ale čemu by to prospělo? Víc detailů na ošklivé podlaze? Víc textury na rámu dveří? Méně kontrastu? Děkuji, ale ne. Líbí se mi intenzivní kontrast a při postprodukci jsem ho dokonce ještě zvýšil. Kdybych na tuto fotku použil HDR, myslím, že by to ubralo na celkové jednoduchosti tématu.
Kapitola 7 NAJDI SVŮJ STYL
Všichni velcí fotografové urbexu mají svůj osobitý styl editace fotek. To neznamená, že musíte přijít s jedním způsobem, jak stylizovat fotky, a pak se ho už navždycky držet; znamená to, že byste si měli ujasnit, co a jak chcete dělat.
Váš styl se bude v průběhu času měnit. Skoro všichni velcí umělci v historii měli vymezená období, kdy se jejich styl proměnil.
Picasso má pět až sedm vymezených období. Totéž se stane i vám, jak budete pokračovat v prohlubování svých vědomostí a vybrušování svých dovedností.
Styly urbexu
Teď jste vyzbrojení několika místy, kde najít inspiraci pro styl, ale jak máte tyto vizuální variace začít analyzovat a popisovat? V následujících oddílech jsem načrtl škálu běžných stylů Urbexu. Některé fotky a někteří fotografové do těchto kategorií rozhodně nezapadají úplně přesně, ale obvykle je to jen malé procento urbexových fotografů.
Přímo z foťáku
Někteří fotografové jsou na sebe pyšní, že publikují fotky přímo z foťáku, nebo fotky, na které nepoužili žádné další digitální úpravy. Fotky přímo z foťáku normálně vypadají trochu ploše a jsou náchylné k drobným chybám, které vzniknou při focení. Tento styl normálně provozují dva druhy lidí: skvělí fotografové a ti, kteří se rádi vychloubají, že jsou skvělí fotografové.
Tihle fotografové fotí JPEGy a budou vám pyšně říkat, že jejich fotky jsou přímo z foťáku. Považují se za lepší fotografy než většina ostatních, protože upravili nastavení přímo ve foťáku a jejich fotky neprošly žádným počítačem.
Jasně, jedna věc mluví pro získávání fotek rovnou z foťáku – šetří to čas. Tihle fotografové však přehlížejí fakt, že digitální fotoaparáty jsou počítače, které na každou fotku ( pokud fotíte v režimu JPEG) aplikují nastavení kontrastu a saturace. Podle mě to není nejlepší přístup, protože každé fotce prospěje nějaká ta digitální úprava (i kdyby to mělo být jen zostření nebo narovnání). Fotografové fotící na fi lm provádějí stejné volby a úpravy v temné komoře, aby optimalizovali výsledný obraz. Já to akorát radši dělám na počítači.
Na tento snímek se nepoužila žádná postprodukce. Takže je „přímo z foťáku“.
NAJDI
Přirozený styl
Někteří z mých oblíbených fotografů používají přirozený styl. Jejich fotky jsou obvykle jednotlivé expozice s menšími digitálními úpravami ( jako je saturace, narovnání, vylepšení stínů/jasu a zostření). Někteří z těchto fotografů používají HDR, ale naprosto minimálně – na hranici toho, kdy dokážete s určitostí říci, jestli se HDR vůbec použilo. Přirození fotografové se soustředí na načasování a kompozici, aby získali co nejlepší světlo a nemuseli při postprodukci provádět příliš mnoho úprav.
Díky pár minutám stráveným v Lightroomu úpravou barev, kontrastu a zřetelnosti může každá fotka vypadat dramatičtěji a zároveň neztratí přirozené vlastnosti obrazu.
Zvýrazněné detaily
Ve stylu zvýrazňujícím detaily je na fotce zvýrazněná textura objektů na scéně. Odlupující se barva vypadá intenzivněji, linie jsou ostřejší a můžete vidět textury, kterých jste si možná na vlastní oči nevšimli. Tohle je můj oblíbený styl urbexové fotografie, a právě o něj se neustále snažím. Tento styl se dá popsat jako poněkud surrealistický, protože diváci tyto fotografické vlastnosti normálně v jiných fotografických žánrech nevídají. Jestli je to dobře nebo špatně, je na vkusu diváka, ale fotky se zvýrazněnými detaily jsou moje oblíbené.
Tento styl zdůrazňuje přirozené vlastnosti obrazu, a dokonce může zvýraznit textury, které jsou pouhým okem sotva vidět.
Kapitola 13 NÁVODY NA ZPRACOVÁNÍ
Popsal jsem nástroje, které používám na vytvoření skvělé fotky.
Myslím, že by vám mohlo pomoct, když u několika fotek uvidíte, jak je zpracovávám od začátku až do konce, abyste přišli na to, proč jsem udělal určité umělecké rozhodnutí. Občas sice nemám lepší odpověď než: „Myslím si, že to takhle vypadá dobře,“ ale budu se snažit být co nejkonkrétnější. Můžete si stáhnout RAW soubory použité pro tyto návody podle instrukcí v Úvodu.
Návod číslo 1: Židle v psychiatrické léčebně
Tuhle fotku jsem vyfotil na východním pobřeží Spojených států na jaře 2013. Má skvělé světlo, které dovnitř proudí oknem, a co se týče motivu –kdo by nemiloval osamělou židli?
Naneštěstí jsem ji fotil v polovině odpoledne ( pokud si vzpomínáte, tak to není zrovna moje nejoblíbenější světlo), ale chudáci, kteří fotí urbex, si nemůžou dovolit být vybíraví.
1. Začal jsem s tímto obrázkem, což je „normální“ expozice, ale bracketingem jsem vyfotil celkem 10 záběrů.
2. Zpracoval jsem to na 32bitové HDR a skončil jsem s tímhle.
3. V prvním kole základních úprav v Lightroomu jsem provedl tyto změny:
• Exposure (expozice): +1.7
• Contrast (kontrast): +20
• Brightness ( jas): –85
• Shadows (stíny): +85
• Clarity (zřetelnost): +20
• Tone Curve (tonální křivka): Medium contrast (střední kontrast)
• Enable Profi le Corrections (umožnit korekční profi l): Zaškrtnuto
• Remove Chromatic Aberration (odstranit chromatickou aberaci): Zaškrtnuto
• Constrain Crop (vynucené oříznutí): Zaškrtnuto
• Upright Correction (korekce svislic): Auto
Tady jsou vedle sebe obrázky před změnami a po nich.
4. Otevřel jsem obrázek ve Photoshopu, abych provedl větší editaci a aplikoval fi ltry.
5. Jedna část okna mě pořád tahala za oči: fl íček zelených stromů ve volném prostoru za židlí. Nechtěl jsem, aby to odvádělo pozornost, tak jsem to pomocí Vivezy (Nik Collection) ztmavil.
6. Neviděl jsem tu nic dalšího, co by mě rušilo, tak jsem pokračoval do Perfect Effects k těmto nastavením:
• Warm Highlights – Cool Shadows: Layer Opacity (krytí vrstvy) na úroveň 50
• Dynamic Contrast (So ): krytí vrstvy na úroveň 20
• Rich Glow: krytí vrstvy na úroveň 35
• Sunglow: krytí vrstvy na úroveň 50
V tuto chvíli podle mě tento snímek vypadá fakt dobře. Přiblížil jsem se surrealistickému dojmu, kterého se při focení snažím docílit, ale zároveň jsem to nechtěl přehnat.
Poznámka Pamatujte si, že tyto filtry je třeba používat s mírou. Nejde prostě aplikovat jeden nebo dva při Layer Opacity (krytí vrstvy) 100 % a prohlásit, že je hotovo.
Poznámka red.: Názvy jednotlivých filtrů nebo receptů a přednastavení v Nik Collection nebo ON1 nepřekládáme.
Urban fotografie
JAK FOTOGRAFOVAT A UPRAVOVAT SNÍMKY OPUŠTĚNÝCH MÍST
Působivé snímky interiéru i exteriéru opuštěných budov – to je podstatou urban fotografie neboli UrbExu (urban exploration – prozkoumávání starých, opuštěných objektů). Oč jednodušeji to zní, o to složitější je takové snímky pořídit. Urban fotografie je především výzva: fotografuje se v nepřístupných a tmavých prostorách, v neznámých podmínkách a často na místech, kde je potřeba věnovat maximum pozornosti i vlastní bezpečnosti. Velmi důležitou roli pro pořízení zajímavých snímků hraje důkladná příprava vzhledem k omezenému času, který obvykle na fotografování je. Todd Sipes vás ve své knize provede vším, co by fotograf, který se chce urban fotografii věnovat, měl znát, počínaje kompozicí přes vlastní fotografování až po závěrečné úpravy snímků. Nejprve se ale věnuje tomu, co je stejně důležité: přípravě na samotné fotografování. Vysvětlí, co a proč si vzít s sebou, co si obléci i na jakých místech fotografovat, jak se na nich chovat, aby to bylo bezpečné pro vás a aby místo zůstalo zachované v tom stavu, v jakém jste do něj vstoupili. Pro urban fotografii je důležitá práce se světlem –Todd Sipes podrobně vysvětlí, jak fotografovat v různých podmínkách a to s důrazem na působivou kompozici výsledného snímku. Další části knihy se věnují detailně úpravám snímků za použití aplikací Adobe Photoshop a Lightroom a programů jako Nik Collection, On1, Photomatix a další.
Závěrečná část knihy představuje několik detailních a kompletních komentovaných postupů přípravy konkrétních snímků počínaje samotným fotografováním až po závěrečné úpravy, které můžete sledovat s použitím autorových původních souborů RAW.
Naučíte se také:
Todd Sipes je oceňovaný fotograf, který působí v oblasti San Franciska. Specializuje se na urban fotografii a fotografování koncertů. Probádal a fotografoval nesčetné opuštěné objekty a začínal jako velmi mladý ve Virginii. Má zájem o historii a získal bakalářský titul v oboru historie Ameriky na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz a poté i titul magistra.
• Jaké vybavení a jak používat
• Fotografovat ve tmě
• Vybrat zajímavý záběr
• Jak hledat to nejlepší světlo
• Pracovat s 32bitovým HDR a maskováním světlosti
• Využít expoziční bracketing
• Jaké jsou obvyklé chyby a jak se jim vyhnout
• A řadu dalších tipů a triků pro efektivní práci
Zoner Press
tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz
Pokud si Todd nešpiní ruce při prozkoumávání starých a opuštěných staveb, hraje na bicí, rád cestuje, jezdí na snowboardu v oblasti Lake Tahoe a tráví čas se svou manželkou Harasyn. Více o Toddovi a jeho fotografiích najdete na www.toddsipes.net
DOPORUČENÁ CENA: 499 KČ
KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1518
ISBN 978-80-7413-352-7
ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno 9788074 133527
