postavit planetu Jak
Co to děláš, Piškote?
FÚ Ú!
Nafukuju Zemi. A už mi dochází dech! Ukaž, pomůžu ti.
FÚ Ú!
Opravdová Země samozřejmě vznikala o dost déle.
FÚ Ú!
FÚÚ!
Před miliardami let se prach a plyny shlukly a vytvořily naši planetu i celou SLUNEČNÍ SOUSTAVU. FÚ Ú! FÚ Ú!
Pozor, profesore. Myslím, že už je velká dost…
FÚ Ú
!
FÚ Ú! Nejdřív byla Země hrozně horká. Postupně ale vychladla, pokryly ji oceány a obklopil ji vzduch.
Tak takhle to začalo. A jak to skončí?
8
PRÁSK! Neměl jsem se ptát…
Země se spolu se zbytkem Sluneční soustavy nejspíš zrodila z obrovského mračna plynu a prachu.
Koukej! Země je mimino!
Au! To bolí!
Jak Země rostla, sílila i její gravitace. Díky ní si planeta udržela plyny uvolňované při sopečné činnosti a začala se vytvářet atmosféra. Planetky z vesmíru přinesly vodu a oceány se zvětšily.
Gravitace začala přitahovat prach a plyn, z nichž postupně vznikl rotující disk se Sluncem uprostřed. Asi před 4,5 miliardami let do sebe menší kousky hmoty kolem Slunce narážely, shlukovaly se a vytvořily planety – včetně kamenné Země.
Na začátku Zemi pokrývalo magma čili roztavená hornina. Během milionů let chladlo a nad těžkým roztaveným jádrem se utvořily pevné vrstvy. Během zrodu Země nejspíš došlo k obrovskému nárazu, po kterém se z ní kus odlomil a z létajících trosek obou těles se utvořil Měsíc.
A o miliardy let později jsem se narodil já!
Bakterie postupně přidávaly do atmosféry kyslík, až planeta dokázala hostit pestrou paletu života. 9
Jak
mít drtivý
dopad
Něco si přej…
Profesore! PADá HVĚZDA!
To je METEOROID, kousek vesmírného kamene nebo prachu, který se při průletu atmosférou rozpálí a odpaří.
Takže meteoroidy nikdy nedopadnou na zem? Některé ano. A pak jim říkáme METEORITY.
V minulosti některé velké meteoroidy do Země narazily a zbyly po nich obří krátery, podobné jako ty na Měsíci.
To není meteorit, ale žalud!
Au! Trefil mě meteorit!
B UM
52
!
Každý den vlétnou do zemské atmosféry miliony meteoroidů. Pocházejí například z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a přilétají jako zrníčka prachu, která shoří v rozžhaveném vzduchu. Světelná stopa, kterou díky tomu vidíme v atmosféře, se nazývá meteor. Některé jsou však dost velké, aby průlet přežily a dopadly na zem jako meteority. Ty největší meteority pak mohou při dopadu vytvořit kráter. Takové srážky jsou ovšem velmi vzácné. Meteor Crater v americké Arizoně má průměr 1,2 km a vznikl přibližně před 50 000 lety po dopadu meteoritu měřícího asi 50 m.
Meteoroid
Předpokládá se, že dopad meteoritu před 66 miliony let vyvolal obří zemětřesení, požáry a změnu klimatu, která vyhubila neptačí dinosaury. Já a T. rex tomu meteoritu nikdy neodpustíme!
Proč na Zemi nevidíme mnohem víc kráterů?
Zemská kůra se neustále mění, mimo jiné proto, že se tektonické desky pohybují. Impaktní krátery se tak časem zahladí nebo překryjí. Když vědci najdou meteorit, může jim prozradit spoustu věcí o rané historii Sluneční soustavy a o tom, z jakých látek vznikly planety.
Meteor Crater
recyklovačůt rání
Jak
Chceš pít jako KOSMONAUT, Piškote?
No, voda to JE…
Ano!
!
Stejně jako na Zemi, i na Mezinárodní vesmírné stanici se odpadní voda a moč čistí a pak se znovu používají.
Asi není JEN TAK nechat si tam dovézt čerstvou vodu!
24
S R R R K!
Tohle kosmonauti FAKT pijou?!
…voda recyklovaná z moči a potu.
É É É L B
Hmm, chutná to úplně jako VODA!
VŠECHNA voda, kterou pijeme, už je recyklovaná, Piškote.
A nejenže se voda RECYKLUJE - používá se i na výrobu KYSLÍKU k dýchání.
Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je voda velmi vzácná. Nedá se totiž snadno doplňovat, a proto se musejí odpadní voda i moč recyklovat, aby se daly znovu pít. Voda se navíc používá také k výrobě kyslíku, který kosmonauti dýchají.
Baterie Katoda
Anoda
Vodík (H2)
Kyslík (O2) Voda (H2O)
Po vyčištění může voda projít procesem zvaným elektrolýza. Podobně jako v baterii se při elektrolýze používají elektrody ponořené v elektrolytu. V tomto případě je elektrolytem voda (H₂O). Když elektrolytem prochází elektrický proud, vodík (H₂) a kyslík (O₂) ztrácejí nebo přijímají elektrony a stávají se z nich nabité částice zvané ionty.
Chemická rovnice zní…
Kladně nabité vodíkové ionty (kationty) se pohybují k záporné elektrodě, zatímco záporně nabité kyslíkové ionty (anionty) směřují ke kladné elektrodě.
2H2 O 2H2 + O2
Na elektrodách ionty vodíku a kyslíku odevzdávají nebo přijímají elektrony a mění se na molekuly H₂ a O₂ s nulovým elektrickým nábojem. Ty se pak zachytávají jako plyny. Na ISS se takto získaný kyslík přivádí do zásob vzduchu na palubě, zatímco vodík slouží k výrobě čisté pitné vody.
S
! K R RR
snížit uhlíkovou stopu
Jak
Měli bychom snížit množství SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ, třeba oxidu uhličitého, které vypouštíme do vzduchu.
Doktorka Drápková říká, že bych měl snížit svoji UHLÍKOVOU STOPU kvůli záchraně planety.
A jak k tomu přispěješ ty?
To je dobrá rada.
Budu CHODIT PĚŠKY a jezdit na KOLE místo autem. Dobře. I když ty bys stejně řídit nemohl - jsi moc malý.
Budu věci POUŽÍVAT ZNOVU a RECYKLOVAT. A můžeš mi říct nějaký PŘÍKLAD?
64
Budu energeticky ÚSPORNĚJŠÍ. To ale neznamená delší šlofíky, Piškote!
Právě jsem znovu použil předchozí obrázek.
Uhlíková stopa je měřítko toho, kolik oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů se do prostředí dostává kvůli naší činnosti. Jízda autem, létání letadlem nebo vytváření odpadu naši uhlíkovou stopu zvyšují. Naopak sázení stromů, menší spotřeba elektřiny, recyklace a chůze či jízda na kole místo autem ji mohou snížit. Uhlík (C) je prvek, který se nachází v rostlinách, v tělech živočichů, ve vzduchu, v oceánech i v samotné Zemi. Koloběh uhlíku v přírodě ovlivňuje život nás všech.
1. Rostliny při FOTOSYNTÉZE přijímají oxid uhličitý (CO2). Pomocí energie ze Slunce a vody ho pak mění na cukry a další živiny pro vlastní využití.
6.
Oxid uhličitý (CO2)
Paliva se spalují, aby poskytovala teplo a energii. Při tomto SPALOVÁNÍ se část uhlíku uvolňuje do vzduchu jako CO2.
Fotosyntéza 2. Mnoho rostlin slouží jako potrava živočichům. Uhlík obsažený v rostlinách se pak uvolňuje jednak ve výkalech zvířat a jednak jejich dýcháním, kdy vdechují KYSLÍK a vydechují CO2.
Dýchání Emise z továren
Rozklad Fosilní paliva
3. Když rostliny odumřou, vrací se uhlík do půdy. Žížaly, bakterie a houby se živí výkaly a mrtvými rostlinami a při tom uvolňují CO2.
4. FOSILNÍ PALIVA - uhlí, ropa a zemní plyn - jsou zásobárnami uhlíku uloženými pod zemí.
5. Část CO2 se rozpouští v oceánech.
65
u s u l p v být
Jak
To je konec světa!
Proč jsi dneska tak NEGATIVNĚ naladěný?
Jenže ten komiks bude hned VYPRODANÝ! Je supervzácný a má lesklou obálku. Bez něj bude moje sbírka bezcenná!
Dobře, tak tu máš, jestli ti to vrátí POZITIVNÍ náladu.
28
Chtěl jsem si vybrat peníze na komiks, ale na účtu jsem v MÍNUSU! Příští týden dostaneš kapesné a budeš zase v PLUSU.
BEZCEN NÁ !
Díky! Možná ti ten komiks i půjčím… až ho přečtu!
V matematice používáme kladná i záporná čísla. Kladná jsou větší než nula, záporná jsou menší než nula. Záporné číslo označíš znaménkem mínus − před číslem.
Pokud ti při odčítání vyjde výsledek menší než nula, prostě ho zapíšeš jako záporné číslo: 15 − 22 = −7
Když odčítáš záporné číslo od jiného záporného čísla, je to stejné, jako bys přičítal kladné: −8 − (−3) = −8 + 3 = −5
Záporná čísla dáváme do závorek, aby se nám nepřipletla dvě znaménka mínus vedle sebe.
Když ke kladnému číslu přičítáš záporné, je to stejné, jako bys odčítal: 14 + (−8) = 6
Když ale záporné číslo odčítáš, vznikne „dvojitý zápor“ a ten se změní v plus: 6 − (−4) = 6 + 4 = 10
Já ty dvojité zápory NE-NEchápu. Takže je vlastně CHÁPEŠ?
Násobení a dělení se zápornými čísly je jednoduché: Nejdřív spočítej příklad bez znamének a pak rozhodni, jestli má být výsledek kladný, nebo záporný.
Hmm…
Pravidla:
Pokud jsou znaménka stejná, výsledek je kladný.
Pokud jsou znaménka různá, výsledek je záporný. 29
měřit čas jako Babyloňané
Jak
Uff! Den prostě není dost dlouhý na všechno, co chci stihnout!
Nemůžeme je poprosit, aby do hodiny přidali víc minut? Žili před více než 5 000 lety, Piškote.
Jenže kdybychom do hodiny přidali další minuty, měl by pak den míň hodin.
48
Profesore, proč má hodina jen 60 minut? Můžou za to BABYLOŇANÉ, kteří počítali po šedesátkách.
Takže nepotřebujeme jejich svolení!
Já bych se klidně obešel bez času mezi druhou a třetí ráno.
Před více než 5 000 lety se vytvořil v Mezopotámii a pak Babylonu matematický systém založený na čísle 60, nikoliv na 10 jako desítková soustava.
Babylonský systém šedesátek pořád používáme - u času i úhlů.
0˚, 360˚ 11
12
60˚
1
10
2
9
3 8
90˚
4 7
6
5
60 sekund = 1 minuta 60 minut = 1 hodina Náš čas vychází z pohybu Země kolem Slunce a s otáčením Země kolem osy. Den je doba, za kterou se Země jednou otočí kolem své osy. A dělí se na 24 hodin, 1 440 minut nebo 86 400 sekund.
Kruh má 360 stupňů 180˚ ROK je doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce: 365 dní, 6 hodin a 9 minut. Pokud má rok 365 dní, kam se ztratí ty hodiny a minuty navíc? Každé čtyři roky máme PŘESTUPNÝ ROK s 366 dny místo 365.
Osa rotace Země Oběžná dráha
Slunce
49
zasmrdět na dálku
Jak
Nechoď tam, Piškote!
Co se stalo?
Musela se mi rozbít jedna nádobka s PÁCHNOUCÍ SÍROU.
Ale ne! Někdo zůstal zavřený vevnitř!
Anebo se do laboratoře dostal SKUNK! Ten zápach tam může vydržet i týdny. Ahoj, kluci!
46
Už jste někdy ochutnali moji slavnou ”zelnou bombu”?
Skunk pruhovaný
Skunk pruhovaný je převážně masožravá šelma obývající Severní Ameriku a ovládá velmi účinný způsob, jak odradit útočníky: Z pachových žláz u zadečku dokáže vystříknout tekutinu s opravdu nepříjemným zápachem.
Páchnoucí tekutina skunků obsahuje SÍRU - stejně jako zkažené zelí a zkažená vajíčka.
Skunkové mají jen málo přirozených nepřátel – ti totiž vědí, že je lepší se jim vyhnout. Když ale skunka obtěžuje třeba puma, kojot, liška nebo dravý pták, mohou se útočníci dočkat páchnoucí „spršky“. Proud je dokáže zasáhnout i na vzdálenost několika metrů a může jim způsobit také silné pálení očí.
BLÉÉÉ!
Prskavec Podobně se brání brouci prskavci, kteří ze zadečku vystřikují horkou dráždivou tekutinu. Ropušník trnohlavý pak dokonce dokáže z koutků očí stříkat krev, která navíc obsahuje chuťově velmi odpudivé látky.
Už jenom při pohledu na tu krev bych zdrhal! 47
Jak
chodit po ě p o r t s
Tak jsi nakonec vymyslel ten NEVIDITELNÝ PAPRSEK? Ahoj, Piškote!
Zatím ne. Jsem tady nahoře!
Profesore?!
Protože jsem ale těžší než pavouk, musím využít technologii. Jak můžeš viset hlavou dolů?!
Pavouci se na stěnách a na stropě udrží díky drobným lepivým chloupkům na nohou.
Vynalezl jsem tyhle SUPERPŘÍSAVNÉ BOTY, abych mohl chodit po stropě jako pavouk! To je dobře. Ale když už jsi tam nahoře, tak můžeš vymést pavučiny!
Ale nezačneš teď pojídat mouchy, že ne?! Jasně že ne. 62
Pavouci, mravenci a gekoni dokážou lézt po stěnách i stropech. Umožňují jim to drobné chloupky na nohou – a také to, že jsou lehcí, takže na ně působí menší gravitační síla.
Ajéé, to zní jako fyzika.
Štětinky
Chloupek, tenčí než lidský vlas
Chloupky na pavoučích nohou se však ještě dál větví na mikroskopické štětinky, které se zachytí i v těch nejmenších nerovnostech jinak zdánlivě hladkého povrchu. Za tuto výjimečnou přilnavost mohou van der Waalsovy síly.
Taky že je!
Van der Waalsovy síly
Van der Waalsovy síly vznikají mezi molekulami, které jsou velmi blízko u sebe, a může za ně dočasný nebo částečný elektrický náboj.
Takže když chci chodit po stropě, stačí mi chlupy na nohách.
Gekoni a rosničky dokážou lézt svisle vzhůru díky drobným chloupkům na širokých prstech. 63
t a n z i ř nep barvu Jak
Kdo utekl, Piškote? Tvůj zelený CHAMELEON!
Profesore! Jeden utekl!
Koukám do terárka, a je v něm ČERVENÝ chameleon!
Klid, Piškote. Žádný chameleon neuprchl. Máme jednoho chameleona, který mění barvu.
Ale ne! Červený zmizel taky! Zůstal nám jen žlutý chameleon!
Chameleoni můžou měnit barvu podle nálady.
Teď jsem trochu studem zčervenal.
Zákeřné! 10
Chameleoni jsou ještěrky s úžasnou schopností měnit barvu své kůže. V jejich kůži jsou vrstvy drobných pigmentových buněk zvaných chromatofory. Tyhle buňky se umějí roztahovat a smršťovat, a tím na těle rozsvěcují různé barvy a vzory.
Mění barvu kvůli maskování?
Ne tak docela. Chameleon splyne s okolím díky své přirozené zelenohnědé barvě. Chameleon mění barvu hlavně podle nálady – když se bojí, nebo když se snaží něco sdělit jinému chameleonovi. Představ si živé emoji na čtyřech nohách!
Kromě změn barvy mají chameleoni i oči, které se dokážou dívat dvěma různými směry současně…
…a bleskově rychlý vystřelovací jazyk. Fuj, nelep se na mě! M LA
S K!
11
ě n č ě v žít
Jak
Co to píšeš, Piškote?
rem profeso e s t á • St na Měsíc dort • Letět elý čokoládový c • Sníst Nobelovu cenu t • Získa do výšky st • Vyrů se na saxofon it • Nauč riky na skejtu t • Umět
Svoje životní předsevzetí.
Na to jsi mladý!
Předsevzetí? Jo, seznam všeho, co chci do smrti stihnout.
Ale je TOLIK věcí, co tam vecpat!
I kdybych žil jako medúza, vyplním každou minutu! Víš, že některé medúzy žijí věčně…
Fakt jo?!
28
Medúzy mají hodně netradiční životní cyklus.
Malá medúzka efyra
Vajíčko
Medúza
Larva planula
Rodí se z vajíček jako titěrné larvy zvané planula, které si volně plují mořem, dokud nenajdou kámen, na který se přilepí. Pak se přemění v polypa – tvora s chapadly podobného sasance, který se živí potravou plující kolem. Polypi se umějí kopírovat a vytvářet celé kolonie.
Polyp Polyp s pupeny
Když přijde ten správný čas, začnou polypi „kvést“ jako květiny a uvolňují efyry – malé medúzky. Z nich postupně vyrostou dospělé medúzy.
Polypi se umějí KLONOVAT!
Vážně? Ano, vážně. Některé medúzy umějí přeskočit pár kroků. Když taková nesmrtelná medúza zestárne, její tělo klesne na mořské dno a vytvoří nové polypy, ze kterých díky regeneraci znovu vyrostou medúzy. 29
ž r a t i ř loka ě m z
Jak
Mám připravené pravítko! Co že to dneska vlastně měříme?
BRRR! To je žralok! Jak jsi ho dostal do laboratoře?
Ukážu ti to.
Já jsem to zařídila. Rád bych ti představil vysoce uznávanou vědkyni, Danču Drápkovou.
Je to žralok! ŽRALOK! Vidím, že se v parybách vyznáš, Piškote.
Dneska budeme měřit objem našeho milého žraloka. Do akvária určitě nelezu!
Nebudeš muset. A to pravítko taky nebude potřeba!
Náš jeřáb žraloka bezpečně přenese do nové nádrže s vodou.
A my změříme žralokův objem pomocí vytlačené vody. 22
O kolik hladina stoupne, takový má žralok objem.
Můžete raději změřit moji zlatou rybku?
Objem je míra toho, kolik místa nějaký předmět zabírá.
Výška
U jednoduchého tvaru, jako je krychle, stačí změřit délku každé hrany a objem spočítat.
a
lk Dé
Šířka
délka × šířka × výška = objem
U složitějších tvarů se hodí metoda vytlačené vody.
Zlatuška nám zase povyrostla!
Ponořený předmět vytlačí tolik kapaliny, kolik odpovídá jeho vlastnímu objemu.
Když tedy vhodíš pomeranč do džbánu s vodou a potom změříš, o kolik se zvedla hladina, budeš znát jeho objem.
23
t i č o m nena
Jak se
Děláš si legraci, že?
Tady máš, Piškote. Chci, abys tenhle kyblík obrátil dnem vzhůru a nevylil ani kapku vody.
A do průšvihu, teda dělání vědy, se namočím zas jen já…
Ne, je to seriózní experiment!
Teď poslouchej: Zatoč kyblíkem dokola. Ale dělej to rychle!
Paráda! Kyblík je dnem vzhůru a voda z něj neteče! To je díky dostředivé síle.
A to mi pomůže jak…? 28
Dostře… co?!
a Drá h
s
i nost č a v etr
á div e ř t Dos síla
Dostředivá síla působí na předmět tak, aby se pohyboval po kruhové dráze. Tahle síla míří vždycky do středu kruhového pohybu. U otáčejícího se kyblíku ji zajišťuje napnutí provazu, který kyblík „tahá“ dovnitř. Pokud by dostředivá síla zmizela – třeba kdyby Piškot provaz pustil – kyblík by letěl dál, ale rovně.
Ups!
Tento přímočarý pohyb je způsobený setrvačností předmětu, která jej nutí pokračovat stejným směrem a stejnou rychlostí, pokud na něj nepůsobí žádná další síla. V případě kyblíku se do hry vloží gravitace, která ho stáhne k zemi. Gravitace zajišťuje také dostředivou sílu, která udržuje Měsíc na oběžné dráze kolem Země. A dostředivá síla je i to, co tě udrží na horské dráze, i když jedeš zrovna vzhůru nohama!
Jupííí!!! 29