Á H R AV ! V Ě DA
j e c Země o m k a J
P LACKA A další utajovaná fakta o naší planetě!
Prof. Albert Mňouk & Piškot
postavit planetu Jak
Co to děláš, Piškote?
FÚ Ú!
Nafukuju Zemi. A už mi dochází dech! Ukaž, pomůžu ti.
FÚ Ú!
Opravdová Země samozřejmě vznikala o dost déle.
FÚ Ú!
FÚÚ!
Před miliardami let se prach a plyny shlukly a vytvořily naši planetu i celou SLUNEČNÍ SOUSTAVU. FÚ Ú! FÚ Ú!
Pozor, profesore. Myslím, že už je velká dost…
FÚ Ú
!
FÚ Ú! Nejdřív byla Země hrozně horká. Postupně ale vychladla, pokryly ji oceány a obklopil ji vzduch.
Tak takhle to začalo. A jak to skončí?
8
PRÁSK! Neměl jsem se ptát…
Země se spolu se zbytkem Sluneční soustavy nejspíš zrodila z obrovského mračna plynu a prachu.
Koukej! Země je mimino!
Au! To bolí!
Jak Země rostla, sílila i její gravitace. Díky ní si planeta udržela plyny uvolňované při sopečné činnosti a začala se vytvářet atmosféra. Planetky z vesmíru přinesly vodu a oceány se zvětšily.
Gravitace začala přitahovat prach a plyn, z nichž postupně vznikl rotující disk se Sluncem uprostřed. Asi před 4,5 miliardami let do sebe menší kousky hmoty kolem Slunce narážely, shlukovaly se a vytvořily planety – včetně kamenné Země.
Na začátku Zemi pokrývalo magma čili roztavená hornina. Během milionů let chladlo a nad těžkým roztaveným jádrem se utvořily pevné vrstvy. Během zrodu Země nejspíš došlo k obrovskému nárazu, po kterém se z ní kus odlomil a z létajících trosek obou těles se utvořil Měsíc.
A o miliardy let později jsem se narodil já!
Bakterie postupně přidávaly do atmosféry kyslík, až planeta dokázala hostit pestrou paletu života. 9
Jak
mít drtivý
dopad
Něco si přej…
Profesore! PADá HVĚZDA!
To je METEOROID, kousek vesmírného kamene nebo prachu, který se při průletu atmosférou rozpálí a odpaří.
Takže meteoroidy nikdy nedopadnou na zem? Některé ano. A pak jim říkáme METEORITY.
V minulosti některé velké meteoroidy do Země narazily a zbyly po nich obří krátery, podobné jako ty na Měsíci.
To není meteorit, ale žalud!
Au! Trefil mě meteorit!
B UM
52
!
Každý den vlétnou do zemské atmosféry miliony meteoroidů. Pocházejí například z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a přilétají jako zrníčka prachu, která shoří v rozžhaveném vzduchu. Světelná stopa, kterou díky tomu vidíme v atmosféře, se nazývá meteor. Některé jsou však dost velké, aby průlet přežily a dopadly na zem jako meteority. Ty největší meteority pak mohou při dopadu vytvořit kráter. Takové srážky jsou ovšem velmi vzácné. Meteor Crater v americké Arizoně má průměr 1,2 km a vznikl přibližně před 50 000 lety po dopadu meteoritu měřícího asi 50 m.
Meteoroid
Předpokládá se, že dopad meteoritu před 66 miliony let vyvolal obří zemětřesení, požáry a změnu klimatu, která vyhubila neptačí dinosaury. Já a T. rex tomu meteoritu nikdy neodpustíme!
Proč na Zemi nevidíme mnohem víc kráterů?
Zemská kůra se neustále mění, mimo jiné proto, že se tektonické desky pohybují. Impaktní krátery se tak časem zahladí nebo překryjí. Když vědci najdou meteorit, může jim prozradit spoustu věcí o rané historii Sluneční soustavy a o tom, z jakých látek vznikly planety.
Meteor Crater