Obrazový průvodce
Čs. armáda 1918–1939

400 unikátních fotografií

Pěší pluky • Útočná vozba • Hraničářské prapory • Letectvo • Dělostřelectvo • Dragouni • Ženijní vojsko a další
Ka PITol a 2.
11.
Ka
a 4.
Ka PITol a 5.
Hraničářské
a 6.
12.
Ka PITol a 13.
Ka PITol a 14. Vozatajstvo
Ka PITol a 15.
č eskoslovenský tančík
Prvním pásovým bojovým vozidlem domácí v ýroby zavedeným do v ýzbroje československé armády se stal tančík vz. 33, jehož v ývoj probíhal v pražské ČKD. Základem pro konstrukci se stal britský typ Carden-Loyd, který tehdy patřil mezi nejmodernější stroje svého druhu. ČKD nejprve zakoupila ve Velké Británii vzor a na jeho základě v yrobila v tuzemsku první zkušební sérii čtyř vozidel označených Carden-Loyd-Praga. Tyto stroje však vojákům nevyhovovaly, a proto došlo k dalším úpravám konstrukce. Výsledek představovaly tři prototypy označené P1 až P3 a posléze finální verze. Armáda objednala 70 kusů a do října 1934 je převzala.

Když se ve d ruhé polovině 20. let v Británii objevil t ančík C arden-Loyd, zájem o tyto s troje se r ychle r ozšířil po celé E vropě. Zde jedna z fotografií zaslaných britskou s tranou, aby sloužily k pr votnímu seznámení s konstrukcí.

Prototyp C arden-Loyd-Praga nesl původně těžký k ulomet. Od této v ýzbroje se v šak brzy u stoupilo a nahradil ji lehký k ulomet v z. 26, jenž lépe v yhovoval h motnostním i provozním požadavkům. P řes t yto úpravy šlo o velmi m alé vozidlo, což je n a snímku jasně patrné.

Tančík P raga b ěhem z koušek n a překážkové d ráze v areálu Č KD. Testování pr ototypu se zaměřovalo n a f unkčnost a odolnost podvozku v terénu.


Tančík v z. 33 ve s tandardní v ýzbroji nesl dvojici k ulometů v z. 26 a ženijní n ářadí u rčené k drobným polním úpravám č i v yprošťování. Na fotografii se n achází dvojice s trojů v Milovicích, kde v pozadí s tojí obrněné automobily, d íky n imž v ynikají velmi m alé r ozměry t ančíku.
Slavnostní předání s tandarty pluku útočné vozby d ne 2 7. k větna 1 934 n a n áměstí v Českém Brodě, konané v rámci oslav 5 00 let od bitvy u Lipan. Na snímku jsou v idět seřazené t ančíky v z. 33.

Snímek t ančíku v z. 33 pořízený německými vojáky po 1 5. březnu 1 939 a okupaci zbytku Československa. Wehrmacht o tyto s troje neprojevil větší zájem, ve v ýzbroji slovenské a rmády v šak z ůstaly a ž do r oku 1 944.
Dis L o kace
L et eckých p L u ků
v roce 1938

německo
rakousko (anektováno německem v březnu 1938)
letecký pluk 1 Praha Praha Praha Hradec Králové
letecký pluk 2 Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc letecký pluk 3 Nitra Nitra Piešťany Piešťany
letecký pluk 4 – vznikl 1928 v Praze Hradec Králové Praha
letecký pluk 5 – vznikl 1931 v Kbelech Praha Brno
letecký pluk 6 – vznikl 1929 v Praze Praha Praha
rovací jednotky, které operovaly podél hranic a pořizovaly snímky území sousedního Německa s cílem odhalit koncentraci nepřátelských sil. Na konci května se situace uklidnila a útvary se vrátily do mírových posádek.
V srpnu 1938 tvořilo československé letectvo šest leteckých pluků, které dohromady zahrnovaly 19 perutí s 55 polními letkami. Z tohoto počtu bylo 21 stíhacích, sedm lehkých bombardovacích, šest těžkých bombardovacích, 16 pozorovacích a pět zvědných. K výcviku sloužilo šest cvičných a výcvikových letek. K 30. září 1938 se mobilizované letectvo skládalo ze 76 letek, z nichž 66 působilo u polní armády a 10 u zápol-
ní armády. Šlo o 23 stíhacích, sedm lehkých bombardovacích, šest těžkých bombardovacích, 16 pozorovacích, pět zvědných, šest kurýrních, osm cvičných a dvě školní letky, doplněné třemi bojovými středisky. Vzdušné síly disponovaly 576 letouny, z toho 253 stíhacími, 150 pozorovacími, 47 zvědnými, 78 lehkými a 48 těžkými bombardéry. Ve skladech ležely také značné zásoby munice a pum, včetně trhacích, skříňových (malé bomby shazované ve velkých množstvích), zápalných a osvětlovacích, a materiální zabezpečení na přibližně dva měsíce bojů. Přijetí mnichovské dohody znamenalo zastavení obranných příprav a zahájení odsu-
Nejmodernější
stíhací letadla naší armády představovaly Avie B-534 IV. výrobní série. Zde je vidíme během předávání letectvu.
polsko

maďarsko


rumunsko
nu materiálu z odstoupeného území. Letectvo tím přišlo mimo jiné o patnáct aktivních letišť a čtrnáct dalších ve výstavbě. Ačkoli se počítalo s jeho redukcí spojenou s modernizací, do března 1939 k ní nedošlo. K zániku československého letectva, stejně jako celé branné moci došlo po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Jednotky dislokované na Slovensku se následně staly základem tamní armády.
„ Drazí! pošlete mě peníze rodičé a velký balík bochet. Mám se dobře ale nejraději bych odsud utek. Ještě jednou Vás zdraví a líbá Váš nezdárný klacek“ Fotografie od leteckého pluku 3 dokazuje, že i na vojně mohla být legrace.



Stovky dosud nepublikovaných



Obrazový průvodce
Čs. armáda
Branná moc první republiky ve fotografii
Organizační struktura • Dislokace útvarů • Zbraně a vybavení • Výcvik • Každodenní život








