ukazka

Arsen A l

p ozoruhodný

vzestup fotb A lového

super K lubu

ARSENAL

Arsenal je jedním z nejslavnějších klubů Anglie, navíc s úctyhodnou a dlouhou historií. Seznamte se s příběhem jednoho z gigantů anglického fotbalu

WENGER jakoBYLBůH

Oslnivá kariéra francouzského fotbalového manažera v Arsenalu ho zařadila mezi největší fotbalové legendy všech dob, byť jeho poslední sezóny v severním Londýně příliš slavné nebyly. V roce 2018 ve svém milovaném klubu skončil, ale do jeho dějin se Arsène Wenger zapsal navždy

Napsal Chris Flanagan

50 m i chael Thomas 1984-1991

Na hřišti vždy zvládal s ledovým klidem i vypjaté situace, a možná právě proto vstoupil do dějin jako rozhodující aktér snad nejdramatičtějšího okamžiku v historii Premier League. V závěru sezóny 1988–1989 totiž zajistil Arsenalu titul vítězným gólem do sítě týmu Liverpool FC, a ocitl se tak v pomyslné síni slávy Gunners.

49 D aV i D J ack 1928-1934

Když manažer Herbert Chapman jednal o přestupu Davida Jacka z klubu Bolton Wanderers do Arsenalu, požádal barmana, ať zdvojnásobí množství ginu v kok tejlech zástupců protistrany, aby se uvolnili a byli vstřícnější. Jack se mu vyplatil, protože později pomohl Arsenalu hned k zisku tří titulů. Dodnes je jedním ze tří hráčů, kteří nastříleli v Premier League více než stovku gólů ve dvou různých klubech.

48 Je N s l ehma NN 2003-2008, 2011

Jens Lehmann proslul pokřikováním na obránce i rozhodčí, stejně jako svými podivnými triky, kterými zdržoval hru. Německý gólman však každopádně zůstává jedním z nejlepších brankářů, jaký kdy střežil bránu Arsenalu. Nejenže tvořil neprůstřelný štít v éře Neporazitelných, ale dodnes také drží rekord v nejdelší sérii bez inkasovaného gólu v historii Ligy mistrů UEFA, což je podle oficiálních statistik přesně 853 minut.

47 Ni colas aN elka 1997-1999

Na fenomenální rychlost Nicolase Anelky zkrátka žádný obránce nestačil! Nedostižný Francouz uměl být na hřišti rychlý, nebojácný a dravý. Pomohl Arsenalu k double v sezóně 1997–1998 a skóroval také ve finále FA Cupu. Jeho odchod byl překvapivě stejně tak rychlý jako tempo, jímž se vřítil na hřiště v dresu Arsenalu, nicméně zanechal po sobě nesmazatelnou stopu.

46 a la N Ball 1971-1976

Alan Ball nejprve proslul jako nejmladší člen anglické reprezentace, která vyhrála Mistrovství světa. Do Arsenalu přišel o pět let později a stal se nepostradatelným hráčem Gunners. V tehdy spíše upadajícím týmu jiskřil Ball energií, tmelil zbytek manšaftu a za pět let v dresu Arsenalu vstřelil z pozice záložníka přes padesát gólů.

45 Pe T er sTorey

1962-1977

Peter Storey byl symbolem spolehlivosti. Do povědomí vstoupil už v šedesátých letech, kdy Arsenal bojoval o přežití. Stal se především pilířem týmu Bertieho Meea, s nímž v sezóně 1970–1971 přispěl ke dvojímu pohárovému zisku. Během patnácti let v klubu se Storey stal hráčem, o němž se vědělo, že nezklame. S týmem z Highbury zažil celou řadu slavných vítězství, a ať už hrál na jakékoli pozici, vždy se na něj dalo spolehnout.

„S týmem z HigHBury zažil celou Ř adu SlavnýcH vÍtĚzStvÍ, a ať už Hrál na jakékoli Pozici, vždy Se na nĚj dalo SPoleHnout.“

44 Br ia N Tal B o T 1979-1985 Záložník Brian Talbot vynikal býčí urputností. Za šest let odehrál za Gunners přes tři sta zápasů. Dokázal skórovat ve finále FA Cupu a jen velmi zřídka vynechal utkání. Díky tomu spolehlivě podržel kolegy na hřišti i v době, kdy nebyl tým příliš úspěšný. V sezóně 1979–1980 odehrál všech sedm desítek zápasů Arsenalu.

43 a a ro N r amsey 2008-2019

Aaron Ramsey, střelec dvou vítězných branek ve finále FA Cupu, je příkladem toho, jak se lze vrátit zpět na vrchol. Poté co ve věku pouhých devatenácti let utrpěl hrozivě vypadající zranění, dokázal znovu vstoupit do hry a vypracoval se na jednoho z nejlepších a všestranných záložníků v Premier League. V roce 2014 přispěl k ukončení vleklé série neúspěchů Arsenalu a během své kariéry si připsal několik překrásných gólů.

„chlapci“ poté nemohli být nažhavenější. Liverpool nebyl na Anfieldu poražen o dva góly už tři roky a Arsenal tam nevyhrál už čtrnáct let. Navzdory jejich působivé formě na hřištích soupeřů považovaly sázkové kanceláře šance Gunners na zisk titulu za mizivé, kurz byl 1:7. Příznivci Liverpoolu očekávali, že Reds zvítězí, i když to byl třetí zápas týmu za šest dní.

Ve své řeči k hráčům nabádal Graham k opatrnosti. „Hrajte tvrdě, nenechte je ani chvíli v klidu,“ zdůrazňoval. „Vyvíjejte tlak po celém hřišti. Nebudu příliš zklamaný, pokud bude stav v poločase 0:0.“

Graham měl totiž plán. Domníval se, že pokud bude Liverpool skórovat jako první, mohl by Arsenal ztratit hlavu. Jestliže by v poločase bylo skóre bezbrankové, do hry Liverpoolu by se mohly vkrádat pochybnosti. Kdyby Arsenal na začátku druhého poločasu vstřelil gól, mohly by se pochybnosti protivníků změnit v paniku. Liverpool v taktice ohledně zápasu tápal. „Víte-li, že se musíte vyhnout porážce o dva góly, nehrajete přirozeně,“ vysvětlil střední záložník Ray Houghton. „Co uděláte? Budete se držet zpátky?“ Tehdejší atmosféru na liverpoolském stadionu mezi čtyřmi tisícovkami fanoušků Arsenalu popisovali svědci jako opojnou směs energie, vášní a emocí. S čerstvou vzpomínkou na Hillsborough byli navíc fanoušci Liverpoolu méně nepřátelští k hostujícím týmům než obvykle.

Před výkopem předal Arsenal domácím fanouškům kolem hřiště kytice a věnoval šek na třicet tisíc liber fondu na pomoc obětem katastrofy z Hillsborough, ale jakmile zápas začal, byla gentlemanská velkorysost

Vpravo Michael Thomas s mladým adeptem Arsenalu

Dole Obránci

Arsenalu Tony Adams, Steve Bould a David O’Leary

Nahoře Tým slaví na hřišti Anfield

Uprostřed Michael Thomas a David Rocastle pózují s trofejí

Vlevo Vzácný projev emocí George Grahama po závěrečném hvizdu

pryč. „Hráči se střetávali v zuřivých soubojích. I na anglické poměry šlo o mimořádně intenzivní fotbal,“ řekl Patrick Barclay z deníku

The Independent o výkonu Arsenalu v první půli zápasu. Gunners znemožnili Liverpoolu hrát jeho obvyklou přihrávkovou hru a nechali jeho hráčům jen pár střel z dálky. Ian Rush si při jedné z nich natáhl tříslo. Liverpool se snažil udržet si míč ze všech sil.

Grahamova hra

Herní plán Arsenalu fungoval dokonale a způsobil mezi hráči Liverpoolu zmatek. „Bylo přece na nich, aby útočili. Potřebovali vyhrát o dva góly, ale namísto toho se jen stáhli dozadu,“ řekl Houghton. „To vyvedlo hráče Liverpoolu z rovnováhy. Možná si říkali, že tihle kluci z Arsenalu odehráli spoustu zápasů a musí být emocionálně vyčerpaní. Asi doufali, že se jim podaří v závěru vstřelit pár gólů.‘“ „Arsenal stále potřeboval dát dva góly, což věděl i liverpoolský tým,“ vzpomínal Houghton.

Po nejlepší šanci v prvním poločase v podobě hlavičky Steva Boulda po centru Thomase, kterou Steve Nicol vyrazil z brankové čáry, začal Arsenal ve druhém poločase více útočit. V padesáté druhé minutě získal nepřímý volný kop na pravé straně na úrovni pokutového území Liverpoolu. Smith dostal přihrávku a zlehka poslal hlavičkou míč do levého dolního rohu branky. Gól! Nebo ne? Když míč překročil čáru, pomezní rozhodčí zvedl praporek, ale pak ho zase spustil. Hráči Liverpoolu protestovali. „Byli v rozpacích,“ vzpomínal Smith. „Nevěděli, jestli mají protestovat kvůli ofsajdu, nebo tvrdit, že jsem se míče nedotkl.“ Po konzultaci s pomezním správně uznal hlavní rozhodčí David Hutchinson tento zákrok jako gól. Televizní záznamy ukazují, že Smith byl v ofsajdu a míče se jasně dotkl, i když to jeho směr téměř nezměnilo. „Lidé stále nevěří, že jsem se ho dotkl,“ konstatoval Smith. Oba týmy měly trofej na dosah. „I při stavu jedna nula jsem si stále myslel, že vyhrajeme šampionát,“ řekl John Barnes, ale hráči Arsenalu byli plní sebevědomí. „Jakmile jsme dali první gól, věděl jsem, že dáme i druhý,“ vzpomínal Thomas. Přesně podle Grahamova předpokladu začal být Liverpool nervózní a opakovaně ztrácel míč, protože se nedokázal vyrovnat s tlakem Arsenalu. V sedmdesáté čtvrté minutě pak přišla chvíle, na kterou Arsenal trpělivě čekal. Richardson přihrál míč Thomasovi těsně uvnitř pokutového území. Ten měl před sebou prázdnou bránu, ale poslal míč mimo ni.