Issuu

CESK GLAS ISBN 978-961-06-0121-0

Delovni zvezek Češko glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje (České hláskosloví, slovotvorba a tvarosloví) je namenjen predvsem študentom prvega in drugega letnika smeri Češki jezik in književnost na FF UL, ki usvajajo češki jezik na podlagi drugega slovanskega jezika – slovenščine in hkrati ob študiju filološke smeri poleg praktičnega jezika pridobivajo strokovno poglobljene

Cesko_glasoslovje_naslovka_FINAL.indd 1

jezikoslovne kompetence. Posamezni sklopi (glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje) odgovarjajo jezikoslovnim disciplinam, ki jih študentje omenjene smeri absolvirajo v prvih treh semestrih študija. S tem je povezana tudi izbira snovi, ki se neposredno navezuje na učbenik dr. Petre Stankovske Češka slovnica za bohemiste, zato se tudi dosledno navajajo sklici na predmetna poglavja v njem.

ZDEŇKA KOHOUTKOVÁ (1987) je leta 2012 končala magistrski študij češkega jezika in književnosti ter leta 2013 študij slovenskega jezika in književnosti na Filozofski fakulteti Masarykove univerze v Brnu. Od leta 2015 je zaposlena na Oddelku za slavistiko na Filozofski fakulteti v Ljubljani kot tuja lektorica za češki jezik in književnost.

ZDEŇKA KOHOUTKOVÁ: ČEŠKO GLASOSLOVJE, BESEDOTVORJE IN OBLIKOSLOVJE: DELOVNI ZVEZEK

9 789610 601210

ZDEŇKA KOHOUTKOVÁ

ČEŠKO GLASOSLOVJE, BESEDOTVORJE IN OBLIKOSLOVJE DELOVNI ZVEZEK Oddelek za slavistiko Ljubljana, 2018

15.10.2018 14:45:48

Zdeňka Kohoutková

ČEŠKO GLASOSLOVJE, BESEDOTVORJE IN OBLIKOSLOVJE Delovni zvezek

Ljubljana 2018

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 1

12.10.2018 12:28:17

ČEŠKO GLASOSLOVJE, BESEDOTVORJE IN OBLIKOSLOVJE Delovni zvezek Tip publikacije: delovni zvezek Avtorica: Zdeňka Kohoutková Recenzentki: Andreja Žele, Petra Stankovska Tehnično urejanje in prelom: Žiga Valetič Slika na naslovnici: Alphonse Mucha - Peonies (vir: wikimedia) © Univerza v Ljubljani, Filozofska fakulteta, 2018. Vse pravice pridržane. Založila: Znanstvena založba Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani Izdal: Oddelek za slavistiko Za založbo: Roman Kuhar, dekan Filozofske fakultete Vodja Uredništva visokošolskih in drugih učbenikov: Janica Kalin Tisk: Birografika Bori, d. o. o. Prvi natis Ljubljana, 2018 Naklada: 200 izvodov Cena: 14,90 EUR

CIP - Kataložni zapis o publikaciji Narodna in univerzitetna knjižnica, Ljubljana 811.162.3'34(075.8)(076) KOHOUTKOVÁ, Zdeňka Češko glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje : delovni zvezek / Zdeňka Kohoutková. - 1. natis. - Ljubljana : Znanstvena založba Filozofske fakultete, 2018 ISBN 978-961-06-0121-0 1. Gl. stv. nasl. 296901632

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 2

12.10.2018 12:28:17

Kazalo

Obsah (Kazalo)

Předmluva (Predgovor) ...................................................................................................................................................... 5 1 Fonetika .............................................................................................................................................................................. 7 1.1 Česká abeceda a čtení českého textu ....................................................................................................... 7 1.2 Přízvuk a výslovnost .......................................................................................................................................... 9 1.3 Mluvidla ..................................................................................................................................................................14 1.4 Systém českých hlásek ....................................................................................................................................16 1.5 Znělé a neznělé souhlásky ...........................................................................................................................18 1.6 Stavba slabiky ......................................................................................................................................................19 1.7 Asimilace – spodoba znělosti ......................................................................................................................22 1.8 Pravidla české transkripce .............................................................................................................................23 1.9 Základní pravopisná pravidla češtiny .....................................................................................................29 1.10 Opakování ...........................................................................................................................................................33 1.11 Texty ke čtení – česká nej ...........................................................................................................................34 2 Slovotvorba ......................................................................................................................................................................39 2.1 Procesy vzniku slova ..............................................................................................................................................39 2.2 Onomaziologické kategorie ...............................................................................................................................44 2.3 Slovesa ........................................................................................................................................................................45 2.3.1 Odvozování sloves .................................................................................................................................45 2.4 Tvoření podstatných jmen....................................................................................................................................54 2.4.1 Názvy činitelské ......................................................................................................................................54 2.4.2 Názvy konatelské ...................................................................................................................................55 2.4.3 Názvy míst ................................................................................................................................................57 2.4.4 Názvy obyvatelské .................................................................................................................................58 2.4.5 Názvy prostředků a předmětů ..........................................................................................................60 2.4.6 Jména přechýlená ..................................................................................................................................61 2.4.7 Názvy zdrobnělé – deminutiva .........................................................................................................65 2.4.8 Názvy nositelů vlastností .....................................................................................................................66 2.4.9 Názvy vlastností ......................................................................................................................................67 2.4.10 Názvy hromadné ..................................................................................................................................68 2.5 Slova složená – kompozita ..................................................................................................................................69 2.6 Slova přejatá..............................................................................................................................................................70 2.7 Přídavná jména.........................................................................................................................................................72 2.7.1 Přídavná jména z podstatných jmen ...............................................................................................72 2.7.2 Adjektiva z adverbií ...............................................................................................................................75 2.7.3 Adjektiva ze sloves ................................................................................................................................76 2.7.4 Stupňování přídavných jmen ............................................................................................................76

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 3

12.10.2018 12:28:17

Češko glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje 2.8 Příslovce .....................................................................................................................................................................80 2.8.1 Tvoření příslovcí .....................................................................................................................................80 2.8.2 Stupňování příslovcí ..............................................................................................................................83 2.9 Opakování .................................................................................................................................................................85

3 Tvarosloví ...........................................................................................................................................................................89 3.1 Slovní druhy ..............................................................................................................................................................89 3.2 Slovesa ........................................................................................................................................................................93 3.2.1 Slovesné třídy .........................................................................................................................................93 3.2.2 Slovesné kategorie ................................................................................................................................95 3.2.3 Určité a neurčité slovesné tvary ..................................................................................................... 101 3.3 Podstatná jména .................................................................................................................................................. 103 3.3.1 Maskulina ............................................................................................................................................... 104 3.3.2 Feminina ................................................................................................................................................. 108 3.3.3 Neutra ..................................................................................................................................................... 111 3.3.4 Duálové tvary ....................................................................................................................................... 113 3.3.5 Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková �� 114 3.4 Přídavná jména ..................................................................................................................................................... 115 3.5 Zájmena .................................................................................................................................................................. 118 3.6 Číslovky .................................................................................................................................................................. 121 3.7 Opakování .............................................................................................................................................................. 124

Literatura (Viri).................................................................................................................................................................. 129

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 4

12.10.2018 12:28:17

Predgovor

Předmluva (Predgovor)

Delovni zvezek Češko glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje (České hláskosloví, slovotvorba a tvarosloví) je namenjen predvsem študentom prvega in drugega letnika študijskega programa Češki jezik in književnost na Filozofski fakulteti v Ljubljani, ki usvajajo češki jezik na podlagi drugega slovanskega jezika – slovenščine in poleg praktičnega jezika pridobivajo strokovno poglobljene jezikoslovne kompetence. Priročnik je namenjen delu pri vajah, ob vodstvu učitelja. Posamezni sklopi (glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje) se ujemajo z jezikoslovnimi disciplinami, ki jih študentje absolvirajo v prvih treh semestrih študija. S tem je povezana tudi izbira snovi, ki se neposredno navezuje na učbenik dr. Petre Stankovske Češka slovnica za bohemiste, zato se tudi navajajo sklici na ustrezna poglavja v njem, označeni s kratico ČSB in številko poglavja (npr. ČSB 1.5, kar pomeni, da je teoretično razlago treba poiskati v Češki slovnici za bohemiste, v poglavju 1.5). Delovni zvezek skuša čim bolj dosledno in obsežno zajeti praktične vaje k teoretično obravnavani snovi Češke slovnice za bohemiste, ki je osnovno gradivo za izpite iz jezikoslovnih disciplin v prvih treh semestrih prvostopenjskega študija, in s tem omogočiti študentom temeljito usvajanje snovi, kar jim bo v pomoč pri opravljanju izpitov. Po priročniku pa lahko posežejo tudi tisti, ki jih zanima praktični češki jezik, saj je besedišče izbrano tako, da je primerno za začetnike (ravni A1 in A2 evropskega referenčnega okvirja) in višjo stopnjo znanja (raven B1). Na začetku vsakega podpoglavja je v okvirju zapisan glavni cilj vaj in dodano kratko pojasnilo dane teme v slovenščini, poleg pa navedeno poglavje v učbeniku Češka slovnica za bohemiste, kjer je na voljo podrobnejša in temeljitejša razlaga. Sledijo vaje z navodili v češkem jeziku (v prvem sklopu, ki je namenjen predvsem popolnim začetnikom, so navodila v oklepaju prevedena v slovenščino), v določenih primerih, kjer je to smotrno, pa so dodani še zgledi. Čeprav so vaje izbrane v prvi vrsti za utrjevanje slovnice, je besedišče v njih uporabljeno v povezavi z lektorskimi vajami iz češkega jezika, s čimer študentje dodatno utrjujejo svoje znanje praktičnega jezika. Na določenih mestih so poleg vaj še oblački, v katerih so mnemotehnični pripomočki za lažje pomnjenje problematičnih pojavov ali pa opozorila na nepravilnosti v slovničnem sistemu. Na koncu poglavja Fonetika je 12 kratkih besedil Češki naj, ob katerih lahko študentje vadijo branje, izgovarjavo in fonetično transkripcijo. Poleg raznolikosti vaj stremi delovni zvezek tudi k temu, da bi študentje iz navedenih besedil izvedeli čim več o Češki, njeni kulturi, naravi, znanih osebnostih itd.

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 5

12.10.2018 12:28:18

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 6

12.10.2018 12:28:18

Fonetika

1 Fonetika

1.1 Česká abeceda a čtení českého textu Češko abecedo sestavlja 41 črk (grafemov), 15 od njih ima diakritična znamenja, ki so v češčini tri: strešica (ˇ), črtica (´) in krožec (˚). Poseben status med grafemi češke abecede ima ch, ker je dvočrkje (dve črki skupaj tvorita en grafem), ki dejansko označuje samo en glas. Črke q, x in w se uporabljajo le v tujih besedah. (ČSB 1.6) A, Á, B, C, Č, D, Ď, E, É, Ě, F, G, H, CH, I, Í, J, K, L, M, N, Ň, O, Ó, P, Q, R, Ř, S, Š, T, Ť, U, Ú, Ů, V, W, X, Y, Ý, Z, Ž 1. Přečtěte nahlas českou abecedu. Která písmena se v češtině používají v cizích slovech? Které grafémy nepoužívá slovinština? (Naglas preberite češko abecedo. Katere črke se v češčini uporabljajo v tujih besedah? Katerih grafemov slovenščina ne uporablja?) …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 2. Doplňte správné odpovědi. (Dopolnite pravilne odgovore.) Dlouhé vokály v češtině jsou Á, É,………………………………………… Krátké vokály v češtině jsou

………………………………………………..

Konsonanty v češtině jsou

………………………………………………..

Měkké konsonanty jsou

………………………………………………..

Tvrdé konsonanty jsou

………………………………………………..

Obojetné konsonanty jsou

………………………………………………..

3. Měkké, tvrdé a obojetné konsonanty se naučte nazpaměť! (Naučite se na pamet mehke, trde in obojne soglasnike!) Foném je abstraktní jednotka, jejím konkrétním vyjádřením je hláska.

4. Označte ve slovech diftongy. Který diftong je český? (V besedah označite dvoglasnike. Kateri dvoglasnik je češki?) Příklad: mouka – diftong OU auto, pavouk, meloun, kohout, automat, sauna, restaurace, housle, papoušek, moucha, koupat, houba, doufat, euro, na shledanou, autobus, klobouk, dobrou noc, soused, neurolog Diftongy jsou …………………………………, český diftong je ……………………………………

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 7

12.10.2018 12:28:18

Češko glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje 5. Co je to hiát? Označte hiáty ve slovech. (Kaj je zev/hiat? Označite zeve v besedah.) Hiát je ………………………………………………………………… např. Marie Příklad: studium [studijum] ekonomie, poezie, teorie, kakao, boa, hyena, hygiena, piano, dieta, rádio, pieta, akvárium, video, koloseum, dinosaurus

Diftong = 1 slabika Hiát = mezi dvěma samohláskami

6. Co je to ráz? Správně přečtěte slova s rázem. (Kaj je trdi glasovni začetek? Pravilno preberite besede s trdim glasovnim začetkom.) okno, auto, ovce, obraz, otec, oběd, euro, občan, obchod, učitel, učebnice, inzerát, ubytování, obálka, elektrika, instalatér, imigrant, investice, advokát, injekce, účetní, účet, oko, oční, osel, ibišek, alarm

V češtině se používá tvrdý hlasový začátek (ráz) ˀ před samohláskami na začátku slova [ˀokno], uprostřed slova [doˀopravdi] na švu mezi dvěma morfémy nebo po předložce [s ˀokna]

do Evropy, v Asii, z Austrálie, bez eura, do obchodu, Američanka a Irka, k oknu a do okna, bez opice, bez energie, doopravdy, proudit, doučit, učitelka a učitel, z Itálie, u okna, do očí, k oknu, v ulici, s odvahou, z indexu, z aleje, nad obrazem, pod oknem, před obchodem, od otce, přes únavu, na autě, na adresu, po obědě, u učitele, pro opici, v erbu, neumí využít ega 7. Rozhodněte, kde je ou diftong a kde heterosylabická kombinace vokálů o+u. (Opredelite, v katerih primerih je ou dvoglasnik in v katerih kombinacija neistozložnih samoglasnikov o+u.) Příklad: trouba – diftong doučovat, pouze, nouzový, pravoúhlý, doufat, proudit, soudce, moucha, poukázka, nakoupit, jedou, kouzlo, oblouk, vezou, kroužek, mouka, louka, používám, louka, sloup, kouř 8. Přečtěte nahlas český text. Podtrhněte písmena/slova, která neumíte přečíst. (Naglas preberite češko besedilo. Podčrtajte črke/besede, ki jih ne znate prebrati.) Třída To je naše třída. Vpředu je tabule. Je tam také stůl a židle pro naši paní lektorku. Vzadu je mapa České republiky a obrazy českých hradů a zámků. Vlevo jsou okna a vpravo jsou dveře. Nahoře na stropě je lustr a na podlaze je koberec. Ve třídě je deset lavic a dvacet židlí. Je to jazyková třída, u každé lavice jsou sluchátka. V prvním ročníku je nás dvanáct. Osm holek a čtyři kluci. Používáme učebnice, cvičebnice, počítač a projektor. A co už umíš česky ty? Náš dům Bydlím s maminkou, tatínkem a starším bratrem v malém rodinném domě s velkou zahradou. V přízemí je kuchyň s obývacím pokojem, koupelna s toaletou, pracovna a garáž. V prvním patře mají rodiče ložnici, já a bratr máme každý svůj pokoj. Náš dům není velký, ale je útulný a moderní. Na zahradě máme ovocné stromy, záhony se zeleninou a malý rybník. Máme doma dva psy, jednu kočku, jednoho papouška a vodní želvu. A jaké domácí mazlíčky máš doma ty? V pokoji To je můj pokoj. Vpravo stojí malý stůl, na kterém mám počítač. Vedle stolu je červené křeslo, ve kterém rád odpočívám. Vlevo je nová dřevěná postel a nad ní visí obraz. Ten obraz maloval můj dědeček, je na něm loď na moři. Vzadu stojí žlutá lampa a velká skříň. Nad skříní visí hodiny. Na podlaze leží světlý koberec, na kterém rád leží můj černý pes. U červeného křesla stojí velká dřevěná knihovna. Ráda čtu a mám opravdu hodně knih. A jaký je tvůj pokoj?

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 8

12.10.2018 12:28:18

Fonetika 1.2 Přízvuk a výslovnost V češčini obstaja samo ena vrsta naglasa ali akcenta, in sicer jakostni naglas. V nasprotju s slovenščino dolžina samoglasnika ni povezana z naglasom. Dolžina se pojavlja neodvisno od naglasa, tako da je lahko dolgi samoglasnik nenaglašen, kratki samoglasnik pa pod naglasom. Pravila: 1. V vsaki besedi je samo en glavni naglas. 2. V češčini je naglas stabilen, je vedno na prvem zlogu v besedi, razen določenih izjem. 3. Češki naglas lahko pomaga označiti mejo med besedami (Je to nepřítel. X Ne, přítel.). 4. Izjema pri naglaševanju je, če se pred besedo pojavi enozložni predlog, takrat se naglas premakne na predlog in predlog z besedo tvori eno naglasno enoto = přízvukový takt. Podobno velja, če se kratka beseda (pomožni glagol, zaimek, členek) nasloni na predhodno besedo (naslonke) ali se (večinoma veznik) predkloni k sledeči besedi (predslonke) in z njo potem tvori eno naglasno enoto. (ČSB 1.5.2) 1. Výslovnost českých hlásek. Přečtěte jednotlivá slova, pozor na správnou výslovnost, přízvuk a délku samohlásek. (Izgovarjava čeških glasov. Preberite posamezne besede, pazite na pravilno izgovarjavo in naglas.) a) Délky ve slovech, výslovnost samohlásek. (Dolžine v besedah, izgovarjava samoglasnikov.) a–á láska, máma, mák, král, láká, dáma, dráha, drahá, zámek, nám, mladá, mládí, sláva, slaví, zdraví, malá, sláma, slamák, pas, pásek, stará, stránka, táta, tatínek, vana, vláda, vkládá, vál Máj má rána chladná. Má máma má ráda salám. Klára mává na vlak z Kladna. e–é leká, lék, teto, této, jede, jméno, bere, jedné, také, sem, slečna, létá, letadlo, lezeme, peníze, mléko, mléčné, mečet, televize, plést, pleteš, dnes, délka, déšť, levé, lev, šnek, člen, trenér, ret Dnes je ten den, pojedeme do televize. Nesnese se se sestrou. Nechceš létat letadlem? i–í/y–ý milý, lípa, dílo, mít, mýt, jídlo, hlídat, pití, pít, sýrový, pyšný, syn, na ulici, byly, bílý, slyší, myší, bydlí, obyvatel, kuchyně, pohyb, ryba, divadlo, svítí, tykadlo, líbí se mi, plyšový, dýky Bylo-li by libo ryby? My mývalové se rádi myjeme mýdlem. Na cvičišti čtyři svišti piští. o–ó kolo, gól, slonová kost, lokomotiva, okno, sólo, holá, strom, olovo, moderní, pomalý, foném, fón, balkón, bota, voda, vodní, vodovod, robot, citrón, ono, modrooká, kolony, tóny, dómy Poslal posel posla pro slámu. Okolo stolu honí se kočky spolu. Prorok Prokop poklop prokop. o – ou po proudu, do domu, houpačka, o mouše, modrý sloup, moje morče, pod nohou, od okna, dlouhý, moudrá, modrá, drobné, brouček, zoufalý, doufám, jsou, sousedko, jdou do školky Kolouch, kohout s mouchou mnohou, s hloupou chloubou houpou nohou. Plovou dlouhou strouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou. u – ú, ů můj úřad, úřednice, tvůj, růže, růžový stůl, druhý, nůž, ústa, ústní, tlustý, půlka, trojúhelník, úterý, kupuje, únava, unavený kůň, únor, vůně, kluk, dům, domů, turista, túra, kúra, kůra, kura Kup, ty Kubo, tu kupu hub. V úterý půjdu do krámu nakoupit pro mámu. Můj kůň už mluví. 9

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 9

12.10.2018 12:28:18

Češko glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje Opakování. Dávejte pozor na přízvuk a délky samohlásek. Vyhledejte význam slov ve slovníku. (Ponavljanje. Pazite na naglas in dolžino samoglasnikov. Poiščite pomen posameznih besed v slovarju.) pata pátá spali spálí lyže líže kraji krájí sází sazí srázy srazí sad sát sleva slévá jedna jedná známe známé

léta létá mízy mizí radí rádi dráha drahá pára párá válí valí pud půd peče péče proste prosté práva pravá

milí – mýlí – mílí – milý byt – být – bit – bít viru – víru – virů – vírů – výrů výpravy – vypraví – vypráví

vina vína parky párky muže může plíny plyny kryty krytí husy husí vida vídá tonu tónu pýcha píchá tyká týká byli – bili – býlí – bílí domu – dómu – domů – dómů zabráni – zabraní – zabrání zástava – zastává

b) Výslovnost (izgovarjava) BĚ [BJE], PĚ [PJE], VĚ [VJE], MĚ [MŇE] bě/bje: pě: vě/vje: mě/mně:

oběd, běhat, běžet, o tobě, objet, objev, oběť, chybět, objednat, objetí, objem zpěvák, opět, pěkná, pět, pěst, pěna, pěšky, na mapě, úspěšný, slepě, poupě vědět, věc, věta, devět, květen, medvěd, dvě, hovězí, hvězda, vjezd, vjem umění, město, zapomněl, vyměnit, předmět, měsíc, skromně, měna, smět, měkký

Bětka dostala ve škole pětku. Na oběd si objednám smažený květák. Na mapě jsou různé země. Medvědí mládě pěkně bručí. Na stromě se ulomila větev. V zimě jezdíme na běžky. Na světě je krásně. Květa nám bude chybět. Někdy chodím běhat pětkrát týdně. Mně se pěšky nechce! Kdy píšeme bě/pě/vě/ a kdy bje/vje? (Kdaj pišemo bě/vě/pě in kdaj bje/vje?) ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

[E] po d, t, n - dělo [ďelo] [JE] po b, p, v - běs [bjes], pět [pjet], věta [vjeta] [ŇE] po m - město [mňesto]

………………………………………………………………………………………… c) Výslovnost. U dvojic slov vyhledejte jejich význam ve slovníku. (Izgovarjava. Poiščite pomene danih besed v slovarju.) DĚ/DI, NĚ/NI, TĚ/TI dě/di (í): ně/ni (í): tě/ti (í):

dědeček, děkuji, zloděj, dělám, jděte, pozdě, pondělí, dějiny, anděl, děkan, dívat se, dítě, divadlo, divoký, dílo, vidím, hodina, kladivo, budík, rodiče, lodě, divák, sedí Německo, kolegyně, úplně, někdo, rovně, sněží, pěkně, špatně, někdy, peněženka, zelenina, nikdo, číšník, kniha, sestřenice, nic, stanice, akční, první, snídaně, není těším se, těžký, tělo, těstoviny, letiště, kotě, štěně, parkoviště, hřiště, tisíc, tisknout, ticho, tiskárna, angličtina, zaplatím, tatínek, latinka, pití, čeština, studenti, letíme

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 10

12.10.2018 12:28:18

Fonetika dým – dím, dýky – díky, dej – děj, mladý – mladí, hady – hadi, rády – rádi, vejdete – vejděte, chudé – chudě, ty – ti, tlustý – tlustí, Vlasty – vlasti, vid – viď, syté – sytě, díte – dítě, snes – sněz, letitý – letití, nemá – němá, daný – daní, pány – páni, temný – temní, jemné – jemně dědeček, deště, dítěte, štětec, nejezděte, neštěstí, nyní, tetička, jmeniny, prázdniny, štěstí Děti, buďte potichu. Štěně chodí tiše po domě. Zahradník zasadil pěkné květiny. Tatínek vyrobil lodičky pro děti. Medvědi mají medvíďata, psi štěňata a kočky koťata. Od dědy jsem k narozeninám dostala hodinky a od tatínka peníze. V divadle mají divadelní prázdniny. Kdy neměkčíme při výslovnosti, ale píšeme d, t, n + /i/? (Kdaj v izgovarjavi ne mehčamo, a vendar pišemo d, t, n + /i/?) Příklad: diktátor, nikl, politik ……………………………………………………………………………………………………… Přečtěte správně cizí slova a vyhledejte další příklady. (Pravilno preberite prevzete besede in poiščite še druge primere.) disk, diktát, média, rutina, nika, dekorativní, nikotin, etiketa, tip, didaktika, normativ, diskriminace, titan, dentista, titul, sanitka, platina, diskuze, aperitiv, digitální, digestoř, dinosaurus, apetit, diplom, magnetický, diplomatický, disciplína, diva, aktivní, terapeutický Doplňte správně slabiky DĚ, TĚ nebo NĚ. (Pravilno dopolnite zloge DĚ, TĚ ali NĚ.) Příklad: parkoviš__ > parkoviště ___da s___ží

___deček

ne___le

___kuji

___vče

___mecký

vů___

h___dá

hřiš___

letiš___ pon___lí

mlá___

___lo

dí___ š___stí

Doplňte správně slabiky DI, TI nebo NI. (Pravilno dopolnite zloge DI, TI ali NI.) Příklad: le___ště > letiště ___síc

dě___ zele___na k___ha

ho___na ro___če

___vák

___cho

kla___vo

prázd___ny

ho___nky

češ___na

naroze__ny

___vadlo

kvě___na

d) Výslovnost (izgovarjava) Ř Řeka v Řecku, křídlo skřivana, křída ve třídě, křeček křičí, třetí křižovatka, připrav příbory ze stříbra, přítel přijel, řecké příjmení, pekařka a kuchařka, malířka a lékařka, dřevorubec řeže dřevo, zákeřná chřipka, k vaření potřebujeme koření, nahoře je ořech, kuřák kouří v kuřárně, včelař má tři úly, třicet třešní, ředitel řídí školu, řidič řídí auto, hřiby v křoví, kuřecí křidýlka Tři sta třiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes tři sta třiatřicet stříbrných střech. Řezník řezal dceři rázně řezy. Pořízek se řítil řádně uřícen. Řapík řebříčku řízl Jiřinu do prstu.

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 11

12.10.2018 12:28:18

Češko glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje e) Rozdíl ve výslovnosti H X CH. Vyhledejte význam dvojic slov ve slovníku. (Razlika v izgovarjavi H X CH. Poiščite pomene dvojic besed v slovarju.) V ČJ zůstala jedna hutě chutě hutná chutná spřežka CH – spojení schody shody hodit chodit dvou grafémů pro pohybovat pochybovat výhody východy zápis jednoho fonému hladit chladit hladný chladný hlídat, hledat, hodný, oheň, rohlík, obloha, hlava, houba, houbař, hasit, hranice, hranolky, mlha, pohádka, kniha, knihovna, knihovnice, hasič, hloupý, housle, housky, hluboký, nohy, hudba, hudebník, hodina, pohlednice, obchod, holub, hezký, moucha, chladný, ticho, chleba, batoh, smích, ořech, bůh, chodec, přechod, východ, chodit, kuchyně, kuchař, ucho, poslouchat, sluchátka, chobotnice, chalupa, chata, míchat, píchat, chlapec, hora, chodidlo, chuť Chceš jet s námi nebo nemáš chuť? Houpeme se s Hanou na houpačce. Hoši hrají na hřišti házenou. U holiče se nechám oholit a ostříhat. Máma mi přečte pohádku z nové knihy. Chceme jet s chlapci na chatu. S holkami rádi chodíme na hory. Hlídač hlídá hotely hlavně v noci. S Hynkem chodíme chytat ryby. Michal ochutnal buchtu a chutnala mu. Pan kuchař pracuje v kuchyni. Hudebníci hrají na housle, hoboj a harfu. Chtěl bych jít s chlapci na hřiště. Náš křeček má dlouhé chlupy. Na chalupě je v noci hrobové ticho. Had je dlouhý, nemá nohy. Hanka umí výbornou houbovou polévku a hovězí na houbách. Helena se hádá s Honzou. Táta šel do obchodu pro rohlíky, koblihy a housky. Johana nahrabala hromadu listí na zahradě. f) Výslovnost (izgovarjava) V vzít, váza, vana, první, hlavní, kráva, kravka, kravička, vlak, vláda, medvěd, slovo, slůvko, slovník, aktovka, v kině, lev, lvíče, lvice, krev, včela, vstát, páv, konev, svíčka, hvězda, Václav, zpěv, láhev, knihovna, kavárna, vpřed, vzadu, v pátek, v okně, v autě, v parku, v zimě, dívka

Před samohláskami a znělými souhláskami čteme »V«, před neznělými souhláskami a na konci slova »F«.

g) Výslovnost (izgovarjava) L (ČSB 1.3.5) viděl, seděl, dělal, stál, šel, vlk, mlha, řekl, Plzeň, jedl, lyže, mýdlo, plch, vlhký, slyšel, kradl, lidé, levý, pole, zlý, sleva, zleva, pilný, školka, holka, koupil, mluvil, král, úkol, pil, chtěl, polka, lilek, revolver Jelen letěl jetelem. Vlk zhlt hrst zrn. Bylo-li by libo ryby? h) Výslovnost (izgovarjava) R krk, srdce, prší, Petr, Brno, hadr, mrkev, tvrdý, orchestr, hrnek, srnec, smrk, kmotr, srst, prst, zmrzlina, tvrdý, ztvrdl, krby, svrbí, sršeň, vrba, trvá, tráva, rododendron, revolver Strč prst skrz krk. Scvrnkni cvrčka z mrkve. Trnky v hrnku. Vlk strhl srně hrst srsti.

Vždy přečteme jako »L«, nikdy jako samohlásku.

Pokud není ve slabice samohláska, R přečteme stejně (podobně jako u L).

i) Dvojslabičná slova, pozor na přízvuk a dlouhé a krátké samohlásky. (Dvozložne besede, pazite na naglas in dolžino samoglasnikov.) noha, ruka, slovo, holka, ryba, kniha, kočka, vejce, židle, lékař, víno, kino, pošta, škola, práce, pokoj, týden, matka, bratr, řidič, chleba, mrkev, rajče, voda, salát, rýže, zelí, sprcha, vana, lampa, pivo, banán, balkón, známka, banka, dítě, paní, žena, křeslo, salám, šunka, ráno, večer, kolo, sestra, teta, pata, pátá, moře, řeka, rybník, kostel, hora, koza, kráva, domů, mobil, taška

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 12

12.10.2018 12:28:18

Fonetika j) Víceslabičná slova, pozor na přízvuk a délku samohlásek. (Večzložne besede, pazite na naglas in dolžino samoglasnikov.) náměstí, nádraží, manželka, babička, tatínek, lékařka, lékárnice, lékárna, překladatelka, snídaně, kavárna, pekárna, cukrárna, výstavy, zahrádky, španělský, tři čtvrtě, samozřejmě, nerozumíme, nakupovaly, spisovatelé, jazykověda, jednoduchý, dovolená, nejkrásnější, peněženka, šampaňské, zmrzlinový, pomerančová, talentovaná, sportovkyně, cestovatelka, kadeřnictví, květinářství, papírnictví, nemocnice, pohlednice, studentka, počítač, zelenina k) Kombinace s předložkou. (Kombinacije s predlogom.) před fakultou, s kamarádkou, na okně, před nemocnicí, za autem, pod dveřmi, k tatínkovi, na snídani, k obědu, v obchodě, z autobusu, na zámku, u babičky, na dovolené, o prázdninách chleba s máslem, park pod hradem, čaj s medem, zámek nad řekou, pták na stromě, káva s mlékem, výlet do ZOO, oběd u známých, buchty s mákem, květiny pro ženu, měsíc na nebi l) Přečtěte správně text a označte přízvuky. (Pravilno preberite besedilo in označite naglase.) S mojí rodinou bydlíme v centru města. Máme velký byt v domě na náměstí. Mám krásný výhled z okna přímo na náměstí. Je to jako mraveniště. Lidé sedí na zahrádkách kaváren, dávají si kávu s mlékem, povídají si, smějí se a užívají si každý okamžik. Děti chodí na zmrzlinu do cukrárny. Dávají si pomerančovou, jahodovou, čokoládovou nebo pistáciovou. Maminky chodí pro čerstvé rohlíky a koblihy do pekárny. Starší Český jazyk má lidé sedí na lavičkách a čtou noviny. Ztracení turisté hledají hotel, přízvuk pevný, ustálený poštu, banku nebo turistické informace. Přitom se všechno, co a nepohyblivý. potřebují, nachází na náměstí. m) Přečtěte všechny příklady, pozor na správnou výslovnost. Označte přízvuky. Všimněte si, kde se nadechujete (Preberite vse primere in bodite pozorni na pravilno izgovarjavo. Označite naglase. Spremljajte, kdaj in kje vdihujete.) Jiří dostal ve škole pětku. Pivo někdy vypění. Na mapě jsou různé země. Na nebi v noci září hvězdy. Petr věnoval květinu květinářce. Německý zpěvák měl velký úspěch. Objednám si pět kopečků zmrzliny, chtěla bych pomerančovou, čokoládovou, jahodovou, vanilkovou a borůvkovou. Kuchař uvařil v kuchyni k obědu květákovou polévku, dušené hovězí a vařené brambory. Ten chleba je suchý, chci čerstvý z obchodu. Prasátka chrochtají v chlívku. Chtěl bych jít s chlapci na hodinu na hřiště. V lese roste hodně hřibů, jahod a ostružin. Křeček a hraboš jsou hlodavci. Hynka bolí hlava a Řehoře bolí nohy. Honzo, sněz tu koblihu, jsi hubený! Řidič řídí auto a ředitel řídí školu. Překladatel přeložil třetí knihu z řečtiny. n) Doplňte délky do textu. (Dopišite dolžine v besedilo.) Petr nema aktovku. Mama ma maso. Ema ma mydlo. Tata musi do prace. Stryc neni v praci. Teta pije kavu. Nemam domaci ukoly. Kristyna neni v obchodě. Pan Novak sedi v autě. Stul neni stary. Na stole nemame sešity. Kavarna je na naměsti. Naměsti neni velke. Vaclav jde domu. Učeni neni mučeni. Nemame žadne penize. Palive jidlo neni dobre. Naše třida neni velka. To je naš novy dum. Chodim na vysokou školu. Tata ma na oběd vařene brambory, hovězi maso a salat. Mama jde do obchodu koupit syr, šunku, maslo a ovoce. Rano musim jit do prace a syn do

Cesko_glasoslovje_FINAL.indd 13

12.10.2018 12:28:18

CESK GLAS ISBN 978-961-06-0121-0

Cesko_glasoslovje_naslovka_FINAL.indd 1

ZDEŇKA KOHOUTKOVÁ: ČEŠKO GLASOSLOVJE, BESEDOTVORJE IN OBLIKOSLOVJE: DELOVNI ZVEZEK

9 789610 601210

ZDEŇKA KOHOUTKOVÁ

ČEŠKO GLASOSLOVJE, BESEDOTVORJE IN OBLIKOSLOVJE DELOVNI ZVEZEK Oddelek za slavistiko Ljubljana, 2018

15.10.2018 14:45:48

Češko glasoslovje, besedotvorje in oblikoslovje. Delovni zvezek