Entered as second class mail matter January 3rd, 1933 at West Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROONIK (VOL.) XXXVI.
WEST, TEXAS, ve stiedn, (WEDNESDAY) 18. tNORA (FEBRUARY) 1948.
tisLo 8.
JIRI WASHINGTON PRAVIL... t ROoi narozenin Jitiho Washingtona je den, kdy ctime pamatku mute, kteV rY vedl kontinentalni armadu k vitezstvi v americke valce za nezavislost, kterY po "neuglapane tests" prvniho presidenta vedl narod, o jehot vznik se sam zasloutil. Dovolme, aby ph tomto dvoustem patnactem vYrodi onoho dne promluvil Jill Washington za sebe. Jeho slova davaji nam lope nahlednouti do same due tohoto slavneho mute, a zdaji se jeke podtrhavati zmeny, doznane timto narodem ad easa, kdy Washington napinil sve historicke poslani v poeateenich, svizelnYch dnech nove zeme. Kdy2 ho clithY „kontinentalni kongres jmenoval vrchnim velitelem americke armady, pravil Jiff Washington toto: "Prosim, aby nikdo v teto sini nezapomnel, 2e jsem tohoto dne ve vS'i uptimnosti prohlasil, 2e se nepokladam za d,osti schopneho, abych se ujal veleni, jiml jsem byl pocten." Sve tens psal toto: `.f... Ponevadi mi bylo osudem ptedurdeno, 'ie na me tato povinnost spodine, nepiestanu doufati, to moje podnikani je ureeno sloutiti nejakemu do bremu Iteelu." Washington neztracel nadeji ani v prvnich letech, kdy pordZka nasledovala poralku. I za nejhorAich dnfi osvedeil se jako nejlepgi I:Wee, nejneohrozenej g podpurce vtasteneckYch snah. Kdyt valka skondila, mel Washington jen jedinou rnyglenku: vratiti se co nejdiive na sviij milovanY statek v Mount Vernon. Situace v zemi byla vgak neute gend. Nedisciplinovani a nespokojeni vojaci zfistavali i naddle ve zbrani; tkinacti statfim nedatilo se zavesti skutedne narodni vla,clu; cela, zeme propadala pocitu beznadeje. OzYvaly se hlasy, 2,e jedinou, za.chranou je monarchie nebo vojenska diktatura, a Washington zdal se logickou volbou. V arniade se o tomto planu vatne uvatovalo, a Washingtonovi byl poslan dopis, v nemt se o nem pojednavalo. Washingtonova odpoved znela tehdy takto: "Nedovedu si vysvetliti, co v mem jednani mohlo zavdati pkidinu k projevu, kterY se mne zda raditi k nejhorgimu zlu, jake by mohlo mou vlast potkati." Kdyt posledni britsk3.7 vojak opustil zem, kdyt kongres konedne piijal zakony, pottebne k zajigteni pray vojakii americkYch, dostalo se Washingtonovi aspofi doo;asne: mo2nosti stati se "soukromnikem na biehu Potomacu. . ." Jeho zajem o vetejnY tivot v gak neutuchal. UpozorAuk tou dobou na "neochotu jednotlivYch staff' povetiti kongres kompetentni mod pro federalni vlaciu, na jejich nesmyslnou tarlivost na kongres a jednoho no. druhY" . .. "Myslim, to jsme v pkitomnem stavu miru a nezavislosti dosahli velmi Indio, nedovedeme-li zdolati ani vlastni pkedpojatost." Koneene piece do glo ke svolani konvence statil, vedouci roku 1787 ke konvenci astavni. Washington, kterY se povatoval spi ge za valeenika ne2li za statnika, fieastnil se teto posledni jenom s pocitem vahavosti. "Vztyeme prapor, kterY mohou nasledovati
vgichni mouciti a poctivi lido, pravil tehdy Washington. Pki nisovo,ni Ustavy vyskytl se navrh, aby president nemohl bYti nikdy volen pc) druhe. Washington reagoval na nej takto: "Podle meho asudku nestava ani nejmen giho nebezpeoi, to by president mohl jakoukoli uskuteenitelnou intrikou podrteti si byt' jen okamtik svaj tad, nebo dokonce obnoviti si termin v tomto ittade jindy, netli v poslednim stadiu ko-
RESIGNACE Jiti TomUS Do snu propadat se a neslyget, jak dite 'Septa matce: ptijd' zpet! V hedvabnem klubku vteiin mir nehledat. Nemyslet .. . nemyslet, jen spat, jak mrtvi spat. Je rano, poledne a noc, paletu hvezd jsme nalomili. Tma stkida, svetlo. A my tu proste zbyli. rupee a politicks zka,tenosti. . . Ovgem, kdy se narod jednou stane neschopnYm sam gobs vladnouti, nebo kdy se hodi jenom pro silnou ruku 'Ana, Indio zaleti na torn, jak k tomu doSlo." Washington ptijal nominaci na misto prvniho presidenta jenom zdrahave, teprve kdy ho Alexander Hamilton pkesvedeil, to ,zdar prave utvokene vlady na tom zavisi. V prvem inauguraenim projevu pravil president toto: "0 zachovani svateho ohne a o sudhe republikanskeho modelu vlady je spravne uvatovati jako o demsi, co hluboce a s rozhodujici platnosti zasisi na pokusu, svetenem americkemu narodu." Za syYch dvou presidentskSrch termina mel Washington ne jednu, ale take ne, prvni pHletitost vyjadtiti ideal nabotenske svobody, na nit byl americkY narod zbudovan. Takto psal hebrejske kongregaci v Newportu, Rhode Island: "0 snagenlivosti nemluvi se jit dnes, jako kdyby pti ni glo o shovivavost jedne didy naroda k vrozenYm, pkirozenYm pravilm, jiml se teal skupina druha. Nebot' vlada SpojenS7ch statit, ktera na Stesti neschvaluje pobotailstkatstvi a nepodporuje pronasledovani, tada pouze to, aby lido tijici pod jeji ochranou, poeinali si jako dobti obdane, a aby ji adinne pod porovali za, vaech okolnosti. ." V zati 1796 uvekejnil Washington svou ""red na rozloudenou." V ni odsuzoval stranickSt rozkol, gtepeni na skupiny a sledovani zvlattnich zajmu — — v demt ho nasledovali v gichni pozdej gi ameridti presidenti. Nabadali k "clOveie a spravedlnostl v ci vgem naxodum," a pra-
vii: "Pki sledovani takovehoto planu neni nic dfiletitejaiho, neali aby trvale, zakotenene antipatie proti jistYm narodam, jakot i narutiva naltIonnost k jinYm byly vymYceny, a aby na jejich misto nastoupilo proste jen ptatelske smYgleni ke vgem. Na.rod, kterY se oddava v postoji k narodu druhemu jit ze zvyku nenavisti nebo naopak ptichylnosti, je do jiste miry otrokem. Je otrokem sve nevole nebo naklonnosti, z nicht katda stadi k tomu, aby ho zavedla s testy jeho povinnosti a jeho zajma." Kdyt byl opustil arenu vetejneho tivota, odebral se Washington konedne do Mount Vernon, kde roku 1799 zemtel tak, jak si vtcly ptal titi — "v drobnYch zajmech obydejneho tivota." Vynikajici postava Jitiho Washingtona bude vkly stati v poptedi americkYch dejin. V mora,lni odvaze a v lasce k vlasti ho nikdo nepfeclei. Jeho 'poselstvi spoluobeanam, aby "ve jmenu Americana pohtbili vgechny rozdily," melo by nam vtdy tanouti na mysli. F.L.I.S. ) • 4 • ( DR. KARAS V JI2N1M TEXASU. Po veimi nspeSnYch ptedna gkach v pasobigti vlasteneckeho kneze Msgre J. Vanieka v Granger a ve Slovanske Podporujici Jednote Statu Texasu a v San Antonio, jakot i po nav gteve u dr. E. Mirka, univ. profesora v Austinu, zajel oblibeny krajanskY pracovnik dr. Frant. Karas do lady deskYch osad v jitnim Texasu. Obetavi krajane z Granger ukazali mu 1:t val3i. vojenskY tabor Camp Swift a odvezli ho na prvni misto urdeni, do Prahy, kde byl °dekavan blizkYm krajanem P. Ra gkou, pochazejicim rovnet z Bane, jako dr. Karas. Druheho dne po ptedna g ce prohledl si host vyhledavanY deskY htbitov, na nemt odpodiva, mnoho naSich lidi, kteH se dotili vysokeho yeku, na pi. krajan Datilek, jent zemtel ye 103 letech. Po zastavce v East Bernard, kde se setkal se syYmi pkateli Msgre Kuncem a P. Nesvadbou, odejel dr. Karas do Houstonu, aby tu ptedna*Sel shromadene stovce krajanfi. TehcA dne je v East Bernard, kde je nad gene pkijimana jeho tee o stare vlasti v minulosti i pkitomnosti. Stejne nadAeni vyvolaly jeho peolive vybrane filmy, zachycujici 6eskoslovensko v dobe okupace i dnegni vYstavby, tivot prosteho lidu, jeho slavnosti a kroje a k tomu jedinedne krasy teto nadhrne zeme, kde Bah ne gettil, kdyt rozdaval dary. Po East Bernard nesleduje Fayetteville a pak Hillje, pasobigte vlasteneckeho kneze P. Pavia Kagpara, zastavka j Sealy a mohutna, manifestace spojeni krajana se starou vlasti, k nit doglo ye Wallisu. Mistnost osadni katolicke gkoly napinila se posluchadi nejen z Wallisu, nYbrt i okoli, ptedevgim pfigli verni krajane ze Sealy vdele se syYm faratem P. J. Kvetonem, pochazejicim z Chodska. Poslednim mistem nav gtevy dra. Karasa bylo Needville, kde se rovnet shromaidil krasnST podet rodakii, debate se vratilo neptiznive poEbokandeni
na strane O.)