tciJednoty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNIK (VOL.) XXIX.
WEST, TEXAS, ve stiedu (Wednesdy) 28. kvetna (May) 1941.
t iSLO 22.
POZDNI OBRACENI NE KTER iCH VZDELANCtl. T
AMERICE je ted' mnoho umeleckYch spolkil a instituci, v jejich eele zaseV daji vynikajici kulturni osobnosti evropske. Tyto institute Gas od easu potadaji vetejne projevy a na nich sly'Sime hlasy znamSrch i mene znamS7ch mistrri evropske kultury, kteti vati, soudi a pitvaji soudasnou politickou situaci. Nad mnoh3imi z techto hlasri je nucen alovek se zamyslet. Sly'Site ovkm dojemna, slova o rovnosti a svoli'ode, bez nicht neni tivota a neni tvorby, slySlte v mnohotvarnS/ch metaforach opevovat obrance za,kladnich lidskYch pra y a oslavovat krasu a moudrost lidovlady. Sly g ite duchapina, a vzletna slova, jimt nemiltete net pfikSrvnout — a ptece ... neni y am ptenich do nacgeni. At' chcete nebo necheete, musite vzpominat. Musite se ptat: Kde byli a co kikali nekteti tito lids, kdy se politicks zlo zaealo organisovat a pak pozdeji, kdy se dalo na pochod? Ptesmutne vzpominky! Jedni videli v nestvrirne nacisticke ptikte a v jejim ohlodavani -dech pra y a pravd, ve'Skere poeestnosti a lidskosti zablesky nove revoluce, jet obrodi start' svet. Jini volali po kulturni a politicks spolupraci s vrahy a Mali y e jmenu miru. Ji-
eL
OVEK je schopen obetovat divot a majetek a rodinne 'Stesti jen tehdy. vi-li do posiedne ' tkane mozku, ae svou abed vykupuje cosi vyMiho net je jeho krite a jeho soukromi. Kdo by o tom pochyboval, ae katd3"7 ma svou kriti rad a ae ji sotva nasadi dobrovolne, nevi-li jasne, zad? S tim vim poeita nacisticka propaganda. Jejimi bezdekYmi pomahadi na druhe strane barikady jsou v'Sichni ti, kdot burcuji svedomi vykptalSimi frazemi a dale ti, kteti naznaenji, te se lze tak nebo onak smirne vyrovnat s nejstraSlivejAim neptitelem, jakeho kdy nesla tato zeme. Ano, frazisti a vyjednavaei jsou nejvernejS'imi spojenci Adolfa Hitlera. Frazisti, byt' se tvatili jak chteli bojovne, korumpuji jasnSr vztah k nesmirne vatne situaci, ktere dnes &lime. A vyjednavaei jsou, ochotni prodat divot milionu za tivoteni a potvolne umirani. Jde-li o to byt Gi nebS7t — a takova je dnes situate malch i velkSrch narodii —nemluvi poctiv 'elovek ve frazich ani nevyjednava. JedineenSrm ptikladem toho v g eho je ptipad Francie, jit ttpytive fraze a sklony k vyjednavaestvi pilvedly do dne'Sni pohromy. V LondSrne vychazi francouzska revue La France Libre, jet otiskuje vSTriatky z dopisri, propaSnvanSrch z okupovane i neokupovane Francie. Je zajimave a pouene Gist dneSni zkuknosti lidi, kteti snad pied rokem snVS'leli a mluvili tak, jako jests dnes smSr tleji a mluvi smitovaei zde i v jinS7ch zemich. Citujeme z jejich dndnich neAt'astnS7ch dopisri: "Nikdo si neumi ptedstavit, jak nas Nemci vykradaji, a to nejen v okupovanem rizemi, ale neokupovanem Dnes ptiki tito pani do
Egon Hostovsk. ni dokonce psali serialy nadknSrch Mann o tviireich hodnotach nacismu. Nekolik minut pied evropskou katastrofou, jet se zadina, Mnichovem, byli evrop'Sti mistti kultury nasimi hosty v Praze. Ano, byli mezi nimi take vidouci a stateeni, ale Va g ina z nich se ze zbabelosti vyli3ibala hovorrim politickSrm nebo nam pokrytecky radila, abychom byli ristupni at k sebezavreni; to jest: k sebeznieeni. A jeden z nich, kdy jsme jit ztratili tepny statniho tivota, pochvalil pakt mnichovskST jako akt nejvySSI moudrosti statnicke. A vetAina jeho kolegri v Holandsku, v Belgii, Francii a nevim, kde jate, mu nadtene tleskala.
lkikame si s nakm basnikem, ae tisice veci jsme ua videli, "mleime a pohrdame". Nebot', vy obraceni vzdelanci. je tetko vam s driverou naslouchat i v ()blast vateho dnetniho umeni. Byla totit chvile, kdy jste se zpronevetili svernu zakladnimu poslani. Byla chvile, snad je tomu deset let, snad jen tii roky, kdy jste misto pravd basnickS7ch, jet maji tak blizko k pravdam veenSim, men hledat z drivodu nizkSich a neeestnSrch pravdy jednoho okamtiku, pravdu jepiei. A to je nejvet:si zrada,' jake se basnik a tvfirce mute dopustit. Basnik a tvrirce mute byt vyvrhelem ve svem soukromem tivote, lhatem, podvodnikem, zlodejem a opilcem — a piece zristave. basnikern. Jen na svSich vSrpravach za skrytou skuteCnosti tivota a sveta nesmi podvadet.
Nude, dnes jsme svedky velkeho obraceni techto vzdelancri. Nyni mluvi a snad i mysli, jak u nas myslil nejprost g elovek, dokud byl jests eas. Zase se podivujeme oslnivemu vodotrysku jejich jisktivSrch slov, zase tasneme nad na.dherou jejich basnickch ptirovnani, nad jejich vtipnosti a duchapinosti, ano podivujeme se a tasneme, ale nejsme dojati.
To dosud nevite, obraceni mistti kultury, ae vas postihl trest a velka, tragedie. Vase piseri jests zni, ale ut nezpiva, vase slovo jests jiskti, ale ut nehteje. Jini mluvi za vas a jini za vas budou miuvit. Protote jsou i y e dneSnim svete y ea, kterS7ch nelze zrazovat. Jestlite jste je zradili, zradili jste I poesii. A to je prave (OTK) ptipad mnohSich z vas!
Nemecka tyranie probudila ismifovge.
lo ochotno radeji zemtiti net aiti v otroctvi, do nehot nas uvrhli Nemci." Je nam halm, eteme-li tyto vzkazy z Francie, tato pozdni pokani. Ket by je Oath dneSni smitovadi celeho sveta a zamyslili se nad nimi! (CTK).
naAeho kraje, aby zabavili 67 vagont dobytka. Pro na g e velke mesto zbfte, d y e ste ovci, jimit ma byt zarneeno vytivo y ani na tSr dny. Minu1S7 .tden nam sebrali vkchny vepte. 1VIohou ted' vykladat o svem rytitskem duchu a o proradnem Albionu. Srovnavame Nernce a AngliCany a soudime." "Je mi dvacet let. Plakal jsem z bemoeneho vzteku, ae mi nebylo doptano vyhnat zbranemi vettelce. Ale my, mladet, poiad jests doufame, ae se chopime zbrane; jestlite francouzska vlada (ktera si aspori tak kika) nam zakazala hon na kraliky, ute gujeme se, ae brzy misto kralikri budeme honit Nemce. Tito ni&move okupovali prakticky celou Francii. Hle, lake jsou jejich methody: Vy'Slou do neokupovane east auto se tiemi at etykini dristojniky, provazene nekolika muti, ale kdy jejich poslani je skoneeno, zristanou jit vSlchni chlapi mezi nami v civilnim odevu. A jedna takova "oficialni deputace" stiha druhou, takte katdSim dnem ptibSrva Mina.. I na neobsazenem rizemi sebiraji nam Nemci sedmdesatpet procent veSlere sklizne — a to nemluvim o tom, co kradou a odvateji y e s y Ych autech vkho druhu." "Navzdory egoistrim a ustratencrim, jejich podet den ode dne kidne, tout' va g ina Francouzri po tom, aby se znovu mohla chopiti zbrane. Teprve ted' mnoho Francouzil by by-
KALENDAlk 29. kvetna. Schfize dallaske odbodky v Sokolovne na Carl ulici, Dallas, Tex. Zadatek v 8 hod. veder. 1. eervna. Vlasteneckou slavnost potada tad Corpus Christi Cis. 79., Corpus Christi, Tex. Slavnostnim feenikem ptedseda Hl. tr. soudce C. H. ChernoskST. 1. Cervna. Dedikace noveho stanku fadu Pokrok Dallas Cis. 84. v Dallas, Tex. 1. Zervna. Saline VYkonneho VYboru S.A.o.T. y e skole v East Bernard, Tex. Zadatek y e 2 hod. odpoledne. 1. Cervna. Divadlo "Jehla v kupe sena" sehraji student! statni university pod fizenim dr. Midka v sin! iadu Praha v Taylor, Tex. 8. eervna. Vfroeni schfize odboely S.A.O.T v Cameron, Tex. 15. eervna. Divadlo odbooly O.N.S. y e prospech druheho odboje v Houston, Tex. 22. Cervna. Divadlo y e prospech O.N.S. na Cottage Grove u 8tefanikii, Houston, Tex. 4. dervence. Oslavu 4. dervence ptipravuje tad Oechoslovan Cis. 40. v Hillje, Tex. Cheyenne, Wyo. -- Oheri, rozdmYchanY silnym vetrem, o nem2 polarni nade/nik Ed Taylor prohlasil, ae byl zalolen, zachvatil dtverec a pul dilen tieleznice Union Pacific a znidil tii budovy. Taylor odhadl tkodu na $1,000,000,