an 51ovanske Pod
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. CISLO 31. (Wednesday) 2. srpna (August) 1939. WEST, TEXAS. ve stiedu ROCNIE (VOL.) XXVII.
0 VELIKOSTI (ESKEHO NARODA. 01111. AKO nemeckY spisovatel z Oech citim se zvlaSte povinen, 'ohradit se zde pied svYmi nemeckYmi a rakouskYrni, eeskYmi a francouzskYmi posluchael proti historicIce IL, ktera ma oduvodniti nasilnY din 15. biezna 1939 — obsazeni eeskYch zemi, ma jej oilvodniti a obhajiti pied utladenYm bezpravnYm a umleenYm nemeckYm lidem a pied svetem, ktery jest pkilth snadno ochoten, pkipustiti viterstvi nasili nad praverti. V den po obsazeni Prahy nemeckYmi oddily, Goebelsilv "Angriff" napsal: "Pied rokern 1918 nebylo nikdy deskeho narodniho sta.-. tu, avS'ak vitly bylo nejvielejk spojeni mezi Ceskou zemi a Nemeckou kik. Tak bylo nyni po koneenem vziri geni skuteene VelkonemecIce kik rozpuSteno, co bylo zaloleno v hodine nejhlubkho rozkolu nemecke moci pomoci •esskeho faleovani dejin a bylo opet geograficky spojeno, co po staleti tvokilo jednotu historickou a geografickou. Cechy jsou prastarou nemeckou ptidou. Kdykoliv se na jejich tizemi vytvokilo samostatne kralovstvi stab se tak pod ochranou kiSe. Nikdy nebylo narodne uvedomeleho teskeho naroda v oeskem state na deskern fizemi". Tato tvrzeni jsou stejne drze IL jako iona ostatni, ktera jsou obsatena v Hitlerove "Proklamaci nemeckemu lidu" ze dne 15. bkezna: v one proklamaci, ye ktere jsou zeme Ceske oznadeny jako fizemi, ktere "pies 1000 let naIdelo k Nemecke ftik" a jeho obsazeni a spolknuti" zabezpeduje zaklady pro zasadni uspoiadani, ktere odpovida smyslu tisiciletYch dejin a praktickYch potieb nemeckeho a deskeho lidu". Davno pied vyskytnutim se nemeckeho narodniho "uvedomeni" — tnalostatnictvi pkipustilo nanejvYSe bavorske, saske, pruske neb lippedetmoldske "uvedomeni" — citil ji'Z deskY lid narodne. A jeliked byl po staleti cilem fitokil mocnYch sousedti, jeliko't byl po staleti obeti svevole cizich potladiteltl, bylo jeho narodni citeni jit od svYch podatkil pokrokove a osvoboditelske. rise, ke ktere zeme Ceske po dfivejk staleti naleZely. byla v prve 'fade "iimskou" a pak teprve "AiSi nemeckeho naroda". Nebyla statem ye smyslu modernich narodnich state, byla katolickou figi ye smyslu keckeho "katholos", co2 znamend "shrnuje ve gkere lidstvo". A shrnula vskutku detne narody, stavalo se, 2e nemecke kmeny tvokily menknu v tot° Ni, (pkipomehme si na pi. kik Karla V., ve ktere slunce nezapadalo") Naproti tomu ja v deva.tem stoleti po Kr. existoval na tzemi dneSni Moravy samostatnY deskY stat. K velko-Mora yske kik naleZely v letech 870-900 krome 6ech a Moravy tea dily Slovenska, Rakouska, Polska, Slerska a cela Lutice. Za dob Ptemyslovcil ve 13. stoleti byl samostatnY, deskY stat jeden z nejvetkch a nejmocnejkch ye stkedni Evropy. Jeho hranice dotS7kaly se na jihu Adrie, na‘ severu 'Sly hluboko do Saska a Bavorska. A za vlady Luxem-
F. C. Weiskopf. burga nebyla Praha pouze caput regni, hlavni mesto kralovstvi, nYbrZ caput imperi, hiavni mesto rise. Cechy tedy nenaletely k kik, ale rise naleZ'ela k Cecham. A kdyby si byli ee,§i piivlastnili narodnesocialisticky "historicky zpilsob anektovani", byl by pkijel do Berlina (11. Nove vsi) eeskY zemskY protektor. Z Prahy byly tehdy, v polovine 14. stoleti, vydany zakony a soustava, platna i pro kik.
'CestnST list hr. organisatorii. V mesici eervenci umistili se v ziskani novYch &exit naSi pkieinlivi bratil organisatoki v nasledujicim potadu: Br. Ignie Senkykik, — misto prvni Br. Chas. Navratil, — misto druhe Br. Jos. Franta, — misto tiati Ve etvrtem miste jsou: Sestra Marie Kadera, Br. John Svactieriak, Or. R. C. Slidek, $r. John Urubek, Br. Joe N. Morris, — misto pate. S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.
Praha byla velkomestem, Berlin ubohou vesnici, blizko etnografickYch hranic slovanstvi. Pratskou universitu, universitu deskou, latinskou, navStevovali nemeati studenti z "rise, kde universit nebylo, aby se siteastnili Ceske, evropske, kultury. Podatkem 15. stoleti stala se Praha, dim byla PakiZ koncem 18. stoleti: zakicim stkediskem Evropy, rodiStem svobody, pochodni nadeji vSech porobenYch, vydedenYch. A zvitezil-li francouzskY narod, narod sansulottil, nad piemocnou koalici vSech reakenich moci, zvitezil ji2 davno pied tim eeskY narod husitskY nad piemocnou armadou cisake a papete. "Tehdy", pik velkY francouzskY dejepisee Ernest Denis, "dokazal deskY lid, svobodne a vitezne, Ze ma existeneni pravo; postavil se v eel° Evropy. VyaerpanY stkedovek nechtel skoneiti a musel tedy pkijmouti od oeskeho lidu smrtelnou ranu. Proti autorite postavil prava uvedomeni. Z jeho hrdla vydral se prvni vYkkik svobody, kterY od techto dob pkedava kaZde stoleti nasledujicimu." Husit,ske a pohusitske mySlenky oplodnily nejlepSi duchy Evropy. FrancouzSti, anglieti, nemeeti, niz3zem gti a SvedSti vedci a filosofoye ueili se od Oecha Komenskeho (Comenius), "Galileo Galilei pedagogoky", jak jej Michelet nazval. Leibniz psal: "Tempos erit; to Comeni,
turba honorum factaque spesque tuas, vota in quoque ipsa colet." ("Pkijde doba, ve ktere hojnost ucteni napini tebe, Oomenie, tve einy, nadeje I prvni") Comenius — na nej vzpominaji dnes statisice v jeho zemi, na nej, na velkeho humanistu, nabojacneho bojovnika za (svaj narod, kterY v dobe nejhlub.§iho narodniho neStesti, jako ze zeme do zeme honenY emigrant, stave' proti beznadejnosti a tme ona slova, ktera dnes hluboce dojati: "V okamZiku vnej gi rozluky nemohu Tebe zapomenout, miij aeskY a mora yskY lide, ma draha zeme. "Vetim, Bah vi, a2" se boute uklidni, sprava \TM tvYch se vrati do rukou tvYch, o lide desk"" Po tticetilete valce byl Cesky a mora yskY lid stopadesat let dejinne mrtev. Mesta Oech byla germanisovana, Ceske knihy byly paleny na hranicich, ve Skolach vladli jesuite. 2ivot skeho naroda zdal se bYti znieen. A pkece nastala renaissance, stopadesat let po poratce na Bile hote. Ze to byli spisovatele DobrovskY, Jungmann, CelakovskY a Kolar — kteii se prvni zbrani pro znovu rozpoutanS7 boj a kteti vytvoiili prvni zaklady narodniho znovuzrozeni, to nas naplriuje hrdosti. A zvlattni hrdosti naplriuje nas nemecke spisovatele mySlenka, ze jeden z naSich velkSieh Nemca, ptimel Cecha Dobrovskeho k nemecky psanSrm "Dejinam Ceskeho jazyka a literatury". Byl to jeden z nas, Herder, v jeho "mirovYch srnSSlenich ("Friedensgesinnungen") jest obsa2ena take veta, kterou koneim: "Ten, bude nenaviden, kdo drze ptekroeil cizi prava, kdo znieil cizi dobro, kdo uraL cizi mravy a nazory, kdo se honosi vlastnimi piednostmi, kdo je vnucuje narodum, ktere si jich nepteji."
Tajeranici ra u a organisatoii! San Antonio, Tex. Hlavni ttadovna nechala nedavno natisknout nove listiny na Zadosti o elenstvi, protoze starYch byla vyderpana. Ponevaa v novYch listinach jsou nejake zmeny, prosime organisatory a tajemniky tada, aby stare listiny ,jet mail na ruce, zniaili a po nim srpnu pouLvali jen listiny nove, je2 mo2no na poladani obdr2eti od tajemnika H. U. ye Fayetteville. Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekat.
!CALENDAR, 6. srpna. Divadlo a program Zakil 'Ceske letni §koly v Sokolovne na Carl ulici, Dallas, Texas. 3. zaki. Zpevohru "Sleeinka z bileho zameeku" sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu na "Den pace" 3. zafi. 3.7 sini na Studewood,