Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. OSLO 27. ROeNIK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 5. dervence (July) 1939.
DEN PROHLBENi NEO ➢ VISLOST .A2DtM rokem narodni oslava 4. e'ervence ma ptipominati lidu °pet a oK pet ten hrdinnS7 zapas lidu prvnich tilnacti statti o svobodu a neodvislost. Ma take lidu am•rickemu vticly znovu piipominati ty 0bet, ktere lid teto zeme v letech 1776 at 1781 prinesl, aby to svobody a neodvislosti si vydobil a take zajistil pro sve potomky i pro ty, kdoti z rtiznS7ch zemi pozdeji sem ptichazeti budou, aby zde hledali ,ittoeiete pied tyranstvim a take aby se zde teeiti mohli svobode svedomi i svobode politick& Cetne a velmi vzrueujici uddlosti ptedchazely, nelli piedni vadcove lidu ttinacti britickSrch kolonii odhodlali se k tomuto dulelitemu kroku. Kolonie byly drtiavou Britanie, jeji kral MI III. ukladal americkSan osadnikam stale tetiei latemena, vymahaje od nich krute poplatky a elan& aby uhradil vSdohy vznikle valkou s Francii, ktera zadala v Evrope, ale pozdeji take se ptenesla do Ameriky a dobojo yana byla v Kanade, jeti potom ptipadla Anglii. Kral JAI III. ukladaje dame a poplatky americkSim osadniloam, opiral se o myelenku, tie valka byla vedena i v jejich zajmu a pro jejich ochranu a budouci zabezpeeeni proti sousedam v Kanade Led valka neeemu naudila lid tkinacti kolonii. Ve valce se vice k sobs sblitiili, lope se poznali, uvedomili si svoji silu i to skuteenost, le zdjmy jejich jsou stejne a spoledne. KS7 div, le doelo mezi tlinacti koloniemi zany k dohode, jak by meli spoleene eelit tyranstvi, jel se rok od rok ustavalo nesnesitelnS7m. Nebyli proti spravedlivemu odvadeni da,vek a dani, ale potiadovali a jiste zcela pravem, aby v britickem parlamente meli take sve zastoupeni. To bylo jim odepteno. V to done Tomde Paine sepsal spis "ZdrayST rozum". Kdyti knitika vyela, mull i ieny ji detli, nebot' tam byla projevena myelenka svobody a neodvislosti. Bylo to pro lid tehdy neco noveho. Spisek mnoliSun lidem otevi-el odi, byla zde nova idea a s ni take se vzmahala i nova. odvaha. Z rtanSrch kolonii ozSrvaly se hiasy, aby kontinentalni kongres, po vypuknuti revoluce ye Filadelfii shromaklen3"7, zaujal k teto \red rozhodnejei stanovisko. Proto take Richard Henry Lee z Virginie 7. 'derma 1776 ptedlotiil v kongresu desoluci : "Usneeeno, tie tyto spojene kolonie jsou a pravem maji bStti svobodnSmi a neodvis1Sni staty". Nasledujiciho dne kongres o resoluci zahajil formalni rokovani. 0 dva dni pozdeji 10. dervna Benjamin Harrison, ptedseda vStoru, podal zpravu, aby zaletiitost to byla ptedlotiena k projednani pied celSr kongres 1. tervence a dale aby ustanoven byl zvldetni vS7bor ku sestaveni a napsani "Prohlaeeni neodvislosti", kterSrm maji laStti rozpoutany svazky s mateiskou semi: 0 den pozdeji kongres ustanovil tyto mute k sepsani vekopamatneho dokumentu: Tcrrnde Jefferson, John Adams, Benjamin Franklin, Roger Sherman a R. R. Livingstone. Dne 25. eel-ma Pennsylvanie ptedlotiila resoluci, ze pine souhlasi ku provedeni odluky od
Anglie. Delegate z New Jersey 28. eervna 0znamila, tie jim bylo natizeno, aby se s veci neodkladalo. Dne 1. eervence Benjamin Harrison ptedet1 sepsane jiti prohlaieeni a navrhl nasledujici resoluci: "Usneeeno, ze tento kongres vezme zitra v nvahu Prohldeeni, tfltajici se neodvislosti." Potom se rotiptedla debata, behem ktere byl ze zrady obvinen William Zubly, rodem Nemec, Glen delegace z Georgie a tS72 byl potom z kongresu vystreen. Den na to 2. dervence doelo k formalni dohode o resoluci a 3. dervence byly zavereene debaty o opravnenem textu. Dne 4. dervence dodo k NEKLESEJ NARODE. V krvave pfee a nizkosti cestami zloeinfi kradeli, dovedli zpivat o lidskosti kdy2 ji nti do srdce vraeli Aby sve zlodiny ukryli, pohtbili obeli v klatich, proroky do krve ztupili plivali narodu po tvatich Narod ptibitSr na kri21, krvacejici z ran, jednou se hodina priblial — pak bude soudit Ty sam! Jenko hlasovani a schvaleni pamatne listiny, kterou nejprve podepsal John Hancock co predseda kongresu. VSech delegatb. na "ProhlaAeni Neodvislosti" podepsanS7 ch je 56. Panuje domnenka, tie mezi delegaci ze statu Maryland byl 6ech vlastne Moravan, jmenem William Pan, po nernti take jest pojmenovana jedna Wide v Baltimore. Opisy one listiny eteny byly lidu ve vgech statech. Lid ustal od prate a radoval se z nabyte svobody. Potadany byly pravody, prondeeny keel, zapalovany ohne na znameni radosti, & novSi narod zrozenSr v svobode zahajuje novou eru vlady lidu, lidem a pro lid.
KALENDAR. 9. eervence. Vefejna sehfize krajanil v sini e.S.P.S. v Ellinger, Tex. za iteelem zalokni Odbodky Sdrukni A. C. v T. 9. Cervence. Piknik dlena S.P.J.S.T a R.V.O.S. v Narodni sini v Cameron, odpoledne vetejna, schilze za adelem zalokni Odbodky Sdrukni A. C. v T. iteenikem bude redaktor Vestniku F. Mondka. 9. eervenee. Piknik pro svfij DetskSr Odbor potadd tad Karel Jona' v East Bernard. 9. 6ervence. Vefejna schfize osadniku Penelope k vuli zalotieni Odboely Sdrutieni A. O. T. ke6nikem redaktor Aug. J. Morris. 16. eervence. Divadlo s detmi a dorostem pod nazvem "Jano" ptipravuje tad 8.tefanik v Houstonu. Co se ehyst.i. Oslavu 25. vSgroei trvini* kadu pkipravuji dleni tadu Spravedinost v Moulton,
TAJNE HNUTI PROTI IUTLEROVI PRY SILY
Podrobnosti o torn, jak nemec. protinazisticka tajna organiza'oe operuje v burcovani nemeckeho lidu, aby povstal proti kancletovi Hitlerovi, jsou vYlieovany v Collier's Weekly z 22. eeryna, spoluredaktorem tehoti, Quentin Reynoldsem, jenti prave dokonell vyeettovani teto kampane, za nehoti zaj .el do Berlina, LondSma, PatHe a jinSrch sttedisk, z nich einnost tato jest fizena. Reynolds pravi, tie }Ahem uplynuleho roku vice nett milion kusa proti-hitlerovske propagandy, z nichti mnoho neslo podpisy takov3ich proslul3"rch exulanta jako Thomas Mann, Heinrich Mann a Lion Feuchtwanger, bylo rozeiteno v Nemecku methodami a ae neinek zaeind bSrti pocit'ovan. Veteina tohoto materialu je clodd y:Ana poetou, aveak v aliecich oznaeenSich, tie ,obsahujici nejake zbotii. "Po celem Nernecl7u,' pile Reynolds, "mt01 a leny dostavaji podivne darky od listonoeti. Na p tiklad v °bake oznaeene firmou berlinske spotitelni hanky, najde adresat po jeji ,oteviceni historickou odpoved' Thornase Manna Bon.nske universite, kdyti odvolala eestn3i doktorat, kterS7 mu venovala. "Nazistirke a u t o r i t y, vycvieene potirati yzpouru, kdyti se jedna o brannou sil.u, jsou bezmocny proti teto propaganda. A poprve Nemci se dovidaji, co jini narodove mysli o nerneckSich vadcich a methodach vlady. "Zprvu ministerstvo propagandy pokou:eolo se potirati tuto kampali ktikem, ze je to east svetoveho tiidov.skeho spiknuti. Aveak Thomas Mann, lehoti Imeno bylo podepsano na veteine pamfleta, neni lid. Anil naziste nemohli potidal nieeho s jejich vlastnim volanim, & je to komunisticke spiknuti. Bratti Mannove a Feuchtwanger se nikdy nehlasili ke komunisttlm. Mimo to pamflety nebyly proti-nemecke, byly pouze proti-hitlerovske." Balieky jsou tel posilany dlenam Gestapa a ti se ocit'uli v choulostive situaci, neb miti takovou propagandu u sebe se tresta smrti. V kaldem letaku neb brolurce byl zdfiraz- • nen jeden fakt: ze pisatele jsou Nemci, kteti miluji svoji vlast a doufaji, ze zmena ptijde, tak aby sa mohli do ni vratiti. Smetanova nesmrtelna Libuk na praiskem rczhlasu. Kratkovinna vysilaci stanice v Praze upozornuje, tie bude vysilati nadhernou zpevohru "Libuei' dne 6. dervence, na vine 25 metro, frekvence 15,230 megc. Dle zprav radiovSrch f anoueka je poslech nyni velmi dolmj' a proto zkuste uvedenou stanici zachytit. Vira v sebe je soueasti nagi viry v mravni tad sveta. V tomto rade ma sve misto jak jednotlivec, tak take narod. Price pro flared stoji na vire v jeho poslani v tomto mravnim fade svela.