Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West Texas. under the Act of Congress of August. 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) 11. BitEZNA (MARCH) 1936.
tiSLO 18.
OJ 0 "BILE ZLATO." RESIDENT ROOSEVELT nedal se ve svem poctivem Usili o zdolani deprese a pozvednuti vYnosno,sti zemedelstvi zviklati zapornYm nalezem nej yyeeiho spolkoveho soudu, jimt byl zakon AAA prohlaeen neristavnim. Bez zbyteeneho ()Olen' svolal sve radce k poradam. na nich yypracovan byl zakon nahradni, majici ristavni oporu na podkladu zachovani firodnosti pfidy, ktera jest majetkem celeho naroda, Aeneroci dneenich jak budoucich. Osnova proela obema domy kongresu pies oposici kongresnika slouticich *imam Wall Streetu. President Roosevelt novelisovanY AAA podepsal, osnova opraveneho zakona veela v platnost. Koncem min. tYdne konany hromadne schfrze zastupcfr odboru zemedelstvi a farinata, na nich probrany jednotlive smernice dobrovolneho omezovani produkce hlavnich plodin a protote doba setby je v ptimoti Texasu v proudu a postupne odsud na sever zahajena bude nejblitei dny, ba ylnati volani budou do okresnich schuzi, kde se jim dostane informaci, dle nich budou se pti kooperaci k dosateni tadouciho omezeni produkce baviny Planovita produkce baviny jako jinYch hlavnich plodin jest za dneeni situate svetovYch trha s yrchovane dilletita. Jest jedinYm vYchodiskem k udrteni alespori takove prosperity, joke jsme se doekali zavedenim AAA. Nechcerne snad navrat 5c baviny, — kterY je nejen motnY, ale dokazane jistY — bude-li jednotlivY format set bavinik dle sve vale? 0mezeni byt' dobrovolne je nutne, je ve skuteenosti zachranou. Pro pochopeni nutnosti omezeni osevne plochy baviniku, podavame v ease jiste ptihodnem vYriatek ze znamenite knihy A. Zischky: "Boj o bavinu." Otete pozorne, uvatujte o nem. Jestlite studujeme boje, vedene o "bile zlato" mezi celYmi kontinenty, musime se bezdeene ptat sami sebe, neni-li to eilenstvim, to na jeclne strane tvoti se z poueti bavinikove plantate, zatim co kvetouci ba ylnikova pole v Americe se amyslne 14. prosince 1934, nekolik dni po prvni sratce Rola. tr, Ual Ualu, kde vznikl prvni boj o to, dostane-li Japonsko bavinikova pole v Africe nedostane, hlasovali 14. prosince v eestnacti SpojenYch Statech majitele baylnikovYch plantati o torn, ma-li byt platnost "Bankhead Cotton Act" o dalei rok prodloutena. Rozhod11, ze tento zakon, kterYrn se vYroba baviny, jakmile ptestoupila 10 miliona balika, zatetovala prohibitivni dani, bude noddle respektovan. Washington prohlasil krome toho, ze ma ptipraveno 100 milionfi dolara jako odekodneni pro ty formate, kteti omezi plochy syYch baylnikovYch plantati. Od roku 1929 spaluje se v Americe ureite mnotstvi baviny. V roce 1932-1933 bylo jit take docileno, ze plocha bavinikovYch poll. se zmeneila o 9 1/2 procent oproti roku 1931. V letech 1929-1931 bylo prumerne 10 milionfi balika neprodane baviny, ktera pomalu piesnivi v americkych skladech. Ptesto yeak Lord Wallington otevrel slavnostne roku 1932 udolni
pfehradu u Sukkuru, ktera bude irrigaenim systemem zavladovati provincii Sind a promeni 3 miliony hektara pouete v ba ylnikova pole. Roku 1920 procestovala vysoka komise, slotend, z Utednikil "Cotton Growing Association" a bombayskeho -guvernera Lord Lloyda rotsablou plochu sindske pouete. Odbornici shledali, ze v ni, mezi Sukkurem a Hydeabadem je nejlepei puda pro bavInikove plantate. IntenYti Harrison .a Musto vypracovali plany obrovskeho systemu zavla,tovaciho a na indicke vlade bylo potadovano, aby se srieastnila kapitalove. Ptedstavitele Hindu se zouf ale branili temto vYloham, ale Anglieanam neelo o okamdite prospechy, nYbrt o pozdejei hospodatske vYhody, Lancashire doufal, to tyto obrovske baylnikove plantate donuti Ameriku ke koncesim. A tak provedlo se zavlateni pou'Ste Sindis proti vuli Indie.
ODEZVA PROVOLANI nagi Illavni tiadovny, jimz sbratrene fady vyzvany byly k finanenimu podporeni fonds: pro uspofidani teskeho Dne a Ceske vYstavky na centenielni vYstave v Dallas, jevi se v prvYch zprivich fadovSTch dopisovateln. tlenstvo na gebo Bratrstva chive dosah, dillefitost na gi akce, rady dle poetu sveho elenstva povoluji y e schilzich slugne obnosy.
Roku 1922 pracovalo 80.000 domorodcil za thaveho slunce na obrovskYch kanalech. Nedaleko Sukkur byla postavena velkolepa • ptehrada ze 'duly a betonu, ktera mohla hromaditi dostateane vody k naplriovani obrovskYch kanalii. Nejdaletitejei z nich je ka• RoH ,kterY je o polovinu eirei net SuerskY kanal. Za deset mkt bylo zde vykopano na 9000 mil techto umelYch vodnich cest. Nemene net 8000 delnikt zemtelo pti torn epidemiemi, rirazy pri praci, vysilenim. Piece yeak vznikaly velke havinikove plantate. Pro transport baviny byla postavena nova telezna draha, yedouci k nejbliteimu ptistavu — Karachi. Brzy se ukazalo, ze piistav nestaei pro mnotstvi dovatene baviny; byla proto stavena nova nabfeti a nova zatizeni pro nalod'ovani. Domaci obyvatelstvo poznalo, de bavina se dobie vyplaci — zanedbavaji svoje °blind pole. Na pomezi Sindu objevuje se hlad .. . Roku 1932, pti slavnostnim otevteni posledni komory Adolni ptehrady prohlaeuje vicekral indickY: "Dokonale dilo techniky odstranilo nahodne deete." Zapomina ale ptipojit, spekulanti v Liverpoolu a v New Yorku maji osud zeme v rukou. Zatim co jeete teeni — padaji ceny baviny na burse at k nule. Domorodci, kteri krvi zaplatili nrodu na nov9ch
polich — jsou odkazani na podpory viady. Pracuji- dnem i noci, ale stale jsou v nebezpeei,ze budou jednoho dne zase hladoveti. 2ivot jejich je horei net divot americkYch otroku pied valkou secesse. Tehdy staff otrok — negr at 2000 dolart — proto katdY plantatnik pedoval o sve otroky nechte ztraceti zbytedne investovanY kapital. Dnes? Za katdeho hynouciho delnika — dostane se jich deset. A delnici nejsou otroky — proto se take za ne nic neplati. Ale to tee je vedlejei vac pro Lancashire. Hlavni vac, de v Indii roste bavina. Sklizeri 3.7 mil. baliku v roce 1915 stoupla na 6.2 mil. balika v roce 1925. Podle navrhu Lloyd George, je jmenovana zyldetni komise"Empire Cotton Growing Commitee" — tedy vladni organ, kterY me za fikol hledati testy, jak by se pesteni baviny v britske iisi mohlo zvelebiti — stava se tedy cim dale jasnejei — "What Lancashie thinks to-day, England will say to morrow." "British Cotton Growing Association" je ✓ roce 1920 ptemenena na "Empire Cotton Growing Corporation" a vybavena obrovskini statnimi Avery a at hrtzu vzbuzujici moci. Zatim co amerieti f i lmovi operateti potizuji film — kde president Roosevelt odevzdaVa 517 dolora jakemusi panu William Morrisovi, kterY se odhodlal jako prvni pteorati syYch 447 okra bavinikove plantate — na druhe strane filmuji anglieti operated historickY moment: slavriostni sveceni ptehrady Bhakrea v Britske Indii, ktera, promeni rozsahle plochy Punjabu ✓ bavinikove plantaIe. Ziskati novYch firodnYch poll je yeti opravdu nadhernou, a veechna, prace "CottonGrowing Association" zasluhovala by jen pochvaly, kdyby se ji vYroba zveteila. Kdyby dokazala toho, aby ceny baviny tak klesly, de by milionum lidi, ktere jeete dnes chodi nazi, opattila alespori kosile. VYroba yeak nestoupd — meni pouze svoje misto. Zatim co plochy bavinikovYch planted"). v Indii vyrostly od roku 19311934 o 23 procent, zmeneily se v Americe o 26 procent. V Americe od roku 1933 ledi ladem 25 miliona okru kultivovane baylnikove Jedna miliarda lidi na svete chodi bud' na• nebo polonaha. V Evrope neni mnoho lidi, kteti by se mohli pochlubiti, to maji mnoho pradla. Ale naee distribute vazne Nenadli jsme dosud jine metody, net vyrovnani mezi nabidkou a poptay kou. A tak nova plantate v Indii vedou k omezeni plantati v Americe. V roce 1910 byla celkova svetova vYroba baviny odhadnuta na 21 mil. bahkfi, v roce 1935 — eini 25 mil. balikfi. Toto zvYeeni vYroby odpocelkem vyeeimu eislu svetove populace. • Boj Anglie o neodvislost, bavinatska valka mezi Lancashirem a Amerikou jsou velkolepYm divadlem, ale ph torn naprosto zbyteenYm. A to by mela ptedeveim Anglie vedet. Zkireenost zda se byt knihou do ktere veichni pieou, ale v nit nikdo neete. Dnes chce Anglie dostati do s yYch rukou pestitele baviny, tak, jako se zmocnila pied padesati lety vgech pestitelu kauduku.