Ft
ari Slovartske Podp orapct J ednoty Statu Texas.
BR
AT
ST
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 KoOxix (VOL.) xxii.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 24. tijna, 1934.
OSLO 50.
N TATitICOV TO NEJLEP M 'V ESTNACT rokti givota, gestnact rokii prace, gestnact vYroenich dntl na.gi S obrodne revoluce. . Je doma u rids slava, je v srdcich deskych jas, je v du gich narodnich svatek. Vzpominejme zde Vlasti, naroda, a vzpominejme Osvoboditelti a jich spolupracovnikii. Amerika, es'. Amerika ma vice prava ne g kdokoli jinY vzpominati slavy revoluce. Vgdyt' bez Ameriky by nebylo viterstvi, Bez lasky americke by nebylo rozpadu Rakouska, bez obetavosti arnericke by nebylo slavneho vjezdu Masarykova, viterstvi a triumfu. Neruda se ptal jednou, z eeho musi bYt ten pomnik Ceske slavy, de nevyhubil ho eas krvavY a ghavY. 2e nemri ge bYt z mramoru snad ani, sic by byl eeskou slzou ug vyplakan k nepoznani. A ge nemide ani z duly byt„ sic by co pisek gtvanY byl eeskYm vzdechem rozne gen na v gecky strany. Co by volal Neruda dnes? Po Zborovu, po revoluci? Neruda psal sve ghave zpevy, sve stesky, sva vyznani vrouci v dobe, kdy nas podceriovali. Kdy pany ru gil i zneklidrioval eeskY hlahol, kdy se small eeske sile, rdousili statni pravo a mysleli, i-2e je pochovali, kdy vojska Z' ' igkova jim byla bandou lupiefi a ghatt, vira give Kristovy lasky kacitstvim, brali jazyk slovanske kultury, kdy tuhe C - eske svaly hodily se podmanitelrim ve zlatYch vozech jen k tulle praci, kdy nad Dunajem stavely. palace z krve a mozolri eeskych. Vge nam brali, vge vyugili, a vge jim bylo smegne. Nevedeli, jak nepatrnou a malou byla Hellas jak chudiekou pastYtska Roma, ne g se probrala ku slave a jak malou byla Praha, ne g skrani svou nesmrtelnou se dotkla hvezd. Podceriovali v ge. Oechy, i jejich srdce Prahu, smali se ceprim sedlakri, ohrnovali nos nad 2i2kovYm vojskem,. ze zeme vyhaneli Bratry, nositele kultury 'Ceske, pestitele Cistoty jazyka, v ge, vge jim bylo trnem v oku. A zapomneli, ei u g nevedeli, de ti selgti, cepy vyzbrojeni Bratti, vedeni slepYm vridcem svet rozdrtili. Eli gka Krasnohorska prosila kdysi, abychom givili v sobe jiskru stare pYchy, jiskry z hlav eeskYch, jak od ohniska, a nikdy nezapomneli, ge zdedili jsme lebky z nichg se blYska. Ty jiskry volam dnes, abych oheri obetni zapalila, vzpominky vzbudila. Ja, zvon na poplach bijici! Neg li se v Praze v pondeli 28. tijna 1918 rozjasaly TYnske zvony, ne gli na Vaclayskem namesti o 10. hod. ranni z Narodnich Listri vyjel dr. Ra gim, co ritrap pte glo pies milovane hiavy, co moti bed a psot a muka, zlob! Jaka spousta granatri ghavYch Ceske krve skropilo zemi! Co bleskri na nas padlo z ease mrakii? Co vzdechri se z hrudi vije! A piece nage slovanska tee gije. A bude it na veky! Tak volal basnik„ tak si to zpivame ye slovanske hymne! 2ije! Ale jen pokud nage verne srdce pro na g narod bije! To je to podminka! Bit pro narod, git pro Vlast. Ferdinad PiseckY, ye sve vzpomince na Masaryka popisuje, jak provazel s drem Perglerem Masaryka v ClevelarMe 2918 a pak a New Yor-
ku s Cisaiem, Danielovskm. a Vl. Hurbanem do cvieebneho tabora dobrovolnikri v Stanford& Z improvisovane tribuny promluvil Masaryk k hochtim, ae tu revoluci dela, jako kdya dS7cha. Proste musi a dodal: "Kdybych v tom boji ztratil v ge, drahou aenu, deti, a sviij g ivot, to je jedno, jen kdya narod bude ait!" A narod ail, protoae on a jeho spolupracovnici, protoae legie rektt pro nej dSrchali. Protoa'e vy zde v Americe jste hnuti laskou za0chavali. A tak pies zradu na Moray skem poll pies hrob Bile Hory, pies itdes a krev Staromestskeho ._ namesti, pies ,111'!,1U191110,,,,,
KG,, 8 iijnu. Milog Votik: Co ye vSr§i se tkepota a proklate tam stena? Coa pojala' vse slepota se stala zmena? as Co lidi shluk ten znamena, jena vzhttru zrakem touai? Co stini kopcti temena a nad nimi tam krouil? To stielen orel dvouhlavr,' jena leta vlddl zemi, byl sttelen prave do hlavy ted' ttepe perutemi. Ve vjT'Si smrt s nim zapasi a dolu sktek se sttasl, a lid ten doble Ss eptd, si: ad zhyne — na§e spasa! Jia smrt tarn nad nim vitezi a orel k zemi pada., otroctvi tinei tetezy, vge Svobode hold sklada!
vztek podmanitelt, a ptes zlobu cisatske lazy, patron na g svatV JAI stiehl dravSrch sani tegky, a gije duch slovanskY bude d1t na veky! Zvitezila ldska, a praci svornou, chranili deny a ti co doma zbyli, pildu ornou, a drazi v zakopech a v boji hdje, nivy, strany, plesa, veky, kdya zukil arciknide Bedtich vzteky, habsburskS7ch a hohenzollernskSTch vrahu 'Eisen, a piece nadejne jsme zpivali tu piseri: "hrom a peklo, marne vase proti nam jsou vzteky!" Nevetme nikomu na svete sirem, nemame jednoho ptitele tam„ start' boj za kaadSrm skOva se mirem, neveime nieemu, v'Secko je klam! Vgude nam hrozi za gt Mello vraha, zhubit nas, veend mu jedina, snaha. Nevate! Baltu nam peieje hue!, nevette! Zborova, Bachmaee, Verdunu, Dos Altos varovanY zni hlas: nevette! Minule veky nas uei! Vetme jen sobe; sve praci, a pili, vetme jen svatemu nad geni v rids, vetme jen viterstvi slovanske sily, vetme, 'de narod na g, velika slava s korouhvi lidskosti za gtitem pra y:), dobude korunu velebnYch kris!
Nevetme nikomu! Vame jen sobe! SyStm vildctun poctiqm, sqm kormidelniktim osvedeenSim. Nevetme! Jen sobe! Na‘Sim! 8estnact let rids varuje! Bestnact let samostatnosti void. Ne, samostatnosti nova konjukturou ziskane, ne samostatnosti stare, zlodeji urvane. KrasnV Antonin 8vehla, kter 28. tijna 1918 se Brobarem a RaMlem v Prase divy konal, pravil o slavnostech svatovaclayskch, de je dobte, ae uctivame svetce toho narodniho, aby cizina vedela, "de tu nejsme od veerejSka." Ne, nejsme v historii od vderej§ka. 8vehla, sedlak hlava krasna, moudra, zkt.t.ena, mel pravdu. Nekdo Mica. Masarykovi "Tatieek", nekdo "start pan." Ale oba vYrazy jsou projevy oddanosti. Tatiekovi to nejlep gi. Vzpominky a fictu. Ne vavkin, ne fraze, dobrou vrili, dobte slougit! NebYt nevdeenYmi. Byl jednou eas, kdy narod celY chtel dat tatiekovi to nejlepN. Ten eas nesmi uniknout! Jeneral dr. Rase vykladal peknou vzpominku na Masaryka. Na svateho Vaclava 1917 ptijel na inspekci 5. piuku do Borispolu Lilo jako z konve a cvidiste mezi zemljankami bylo mote blata. Pti defilirce stal Masaryk na tribune v de gti jako socha. A bratti, ho gi nagi krasni silni„ a stateeni matirovali, oei upteny na neho, na tatieka, a glapali ad blato stkikalo k tribune. Po defilirce hogi povidali: "Ktiget jsme nesmeli, a radi ho mame, tak jsme to vy glapali! A potadne. Ad se nam bteeet chtelo!' Dr. Bene g ye sve velke knize zachycuje stesk Masarykilv v dobe, kdy vyhlidky na ftspech revolueniho hnuti byly ohro geny. Masaryk v obavach o revoluci, v obavach o rodinu: "Snad bych se mel vratit domri. Povesill by mne, ale vide]. bych je gte jednou genu„ a dceru by pustili z kriminalu, a dali by ji pokoj. Nag imi doma by to ottaslo a gli by proti Vidni. . Tehdy ani Masaryk ani Beneg nesnili o salonech na pra gSkem hrade. Zamyslete se nad jeho energil, odjet z Ruska do Ameriky — proto ge se mu zda, "de Woodrow Wilson, to nema jasne o to stkedni Evrope." Zamyslete se nad tim, a dejte dries tatiekovi to nejlepgi, dejte mu ujigteni, de nebyly marny obeti, dejte muji gteni vdeku. Ne jemu, ale narodu, zemi lidstvu. Vzpominejte vg eho: Velke udalosti vrhaji sve stiny v pied, poznamenal kdysi mYslitel velkY. U rids to bylo to nadherne hnuti studentstva a delnictva, ktere vykvetlo rudobilYm kvetem mudednicke Omladiny. Tam se sela semena Legii. . . . Patejdl vzpominal, jak v bteznu 1918 prave o svYch narozenialach, Masaryk odjig del z Moskvy. Dal si podat referaty, to ud byl vkupe tteti tidy ye vlaku anglicke mise. Patejdl v ptitomnosti Klecandy a- Schwipla podaval referat o pochodu prvni divise nag i pies Kyjev k vSfchou. Masaryk se sumal a tekl: "Je gte by ti nagi hog i mohli ty Nemce nekde liznout!" Pane a "lizli", poildne, u Bachmaee. . . Slavske Termopyly! Vlast nam zachranily: "8est set Mal u Bachmade smutne k nebi zeje, Best set z Oech Pokradovani na strany