Sbírka básní zrozená z pocitů méněcennosti a absolutního vyhoření. Zachycuje okamžiky prázdnoty, únavy i tíhy, které se nenápadně vplétají do naší každodennosti – z deprese se tu nestává póza, ale přirozená součást lidské zkušenosti. Každý text je záznamem vnitřního pohybu, pádu i pomalého zvedání, ztráty i tichého smíření… až k nekonečnému bloudění mezi touhou a útěkem, které graduje v závěrečné baladě a do kterého se nevyhnutelně vkrádá šílenství.