Když před lety ukončila dlouholetý vztah a zůstala sama s malou dcerou, rozpadl se jí malý vesmír. Pomocnou ruku v období plném sebelítosti jí podala nová práce a také nový muž, ale ani on jí často nebyl dost dobrý. V době pochybností, jestli je na správné cestě, jí pomáhal deník. Ten si psala od září do září v dopravních prostředcích nebo v nově nalezeném útočišti – pátém patře bez výtahu. A tak vznikl osobní materiál, často úsměvný a sarkasticky humorný. A někdy také smutný, ostatně – jako život sám.
