Bulletin 2/2026

Chráníme budoucnost generací

EDITORIAL

Vážení klienti, obchodní partneři, kolegové,

dnes je to poprvé, kdy jsem dostal příležitost oslovit vás prostřednictvím našeho editorialu. Rétorikou současnosti řečeno: přijal jsem tuto výzvu a začal intenzivně přemýšlet nad obsahem. Od otázky „co by čtenáře zajímalo“ byl už jen krok k otázce, kterou ve více či méně zdvořilostně zaobalené formě dostávám poměrně často, a to na nástupnictví ve firmě.

Každá rodinná firma, a zřejmě i každý člen takové rodiny, má jiné vnímání, jiné pojetí a jiné pochopení procesu nástupnictví. U nás bylo vždycky tak nějak jasné, že do rodinné firmy s bratrem nastoupíme. Otcovo nadšení pro business bylo a stále je nakažlivé, stejně jako jeho touha něco smysluplného budovat, tvořit. To je to, co nás spojuje. Otázce, jestli umíme oddělit práci a soukromí, vlastně moc nerozumím, protože společná práce nás neskutečně baví. Lhal bych, kdybych tvrdil, že se vždy ve všem na první dobrou shodneme. Naopak, řada našich debat bývá hodně emotivních. Ovšem sdílení otcových zkušeností, konfrontace odlišných, někdy i generačních pohledů, a také nesobecké, bezpodmínečné a vzájemné přání si úspěchu je podle mě jednou z největších výhod rodinného podnikání.

A když se vrátím k otázce nástupnictví – pro mě to není jediný konkrétní moment. Řekl bych, že je to dlouholetá cesta, složená z řady větších či menších příležitostí, zkoušek, výher, proher. Je to proces získávání zkušeností, občas i ztráty iluzí, hlavně však přijímání odpovědnosti.

Jsem tedy opravdu rád za každou příležitost, kterou jsem v rámci firmy dostal. A že jich za těch 15 let nebylo málo: od úplných začátků při zakládání pojistných smluv, přes první osobní kontakt s klientem, první pojistnou událost, u které jsem asistoval, až po dnešní odpovědnost za řízení olomoucké pobočky a práci v rámci představenstva. Každá z těchto zkušeností byla důležitou součástí cesty, o které jsem mluvil.

Michal Kubiš

Jak se zrodil

český model profesionálního zpracování masa

Z vaření v restaurační kuchyni až ke kvalitnímu zpracování českého masa. Tuto náročnou cestu má za sebou jednapadesátiletý Vlastimil Lacina Jiroš. Původně začínal jako mladý šéfkuchař první restaurace Ambiente, dnes stojí za kvalitou masa ve společnosti Amaso. Povyprávěl nám o svých omylech v začátcích, ale i o mýtech kolem biochovů či o takzvané dobré smrti zvířat. Vysvětlil nám i to, proč steak není jen kus masa na grilu, a co vše stojí za tím, než se kvalitní maso dostane na náš na talíř.

Jak se ze slavného šéfkuchaře stane ředitel firmy?

Tady bych trošku krotil ty pojmy, slavní šéfkuchaři jsou jinde. Já jsem prostě jen měl to štěstí, že jsem v roce 1996 nastoupil do restaurace Ambiente v Mánesově ulici v Praze, což byla zcela první restaurace Ambiente, která dnes již neexistuje. A tam jsem se po nějaké době, hlavně díky okolnostem, stal jako poměrně mladý člověk šéfkuchařem.

Kolem roku 2007 jsme pak zjistili, že je zapotřebí restauraci někam popostrčit, potřebovali jsme nějaký nový impuls. Tehdy už byla otevřena řada dalších restaurací Ambiente, které začaly fungovat líp, byly zajímavější a my jsme chtěli přinést nějakou změnu konceptu.

A tak vznikl Čestr. Na světě byl koncept, který se nám líbil. Šlo o práci s českým masem. Jenže nám nezapadl do restaurace na Mánesově ulici, proto jsme hledali jiné prostory. Nakonec jsme se přestěhovali do bývalého Federálního shromáždění, kde jsme Čestr otevřeli (jde o novou budovu Národního muzea v horní části Václavského náměstí, pozn. redakce).

Co znamená zkratka Čestr?

Je to česká stračena?

Správně je to český strakatý skot, ale říká se mu i česká nebo červená stračena a je to tradiční české kombinované plemeno skotu.

Takže jste oslovili různé chovatele a pustili jste se do toho?

No, na začátku jsme si to představovali trochu jednoduše. Jaká to bude paráda, že se spojíme s někým, kdo pro nás bude maso dělat, a bude ho dělat tolik, kolik potřebujeme. Vlastně se to i dařilo, dodavatelů byl dostatek, ale s rostoucím zájmem a naplněností naší jsme potřebovali mít garantované množství ve stabilní kvalitě, a proto jsme se rozhodli, že si maso musíme začít dělat

sami. Nějaké zkušenosti jsme měli, tak jsme se rozhodli založit firmu, která se tomu bude věnovat. Ale nebylo to úplně jednoduché.

Takže zpočátku vše nešlo hladce?

Na začátku jsme si prošli ohněm. Byli jsme kuchaři, kteří chtěli dělat maso. Takže to byl docela pokus a omyl. Měli jsme představu, že přijedeme na jatka, tam si vybereme ty steakové kousky, dáme je zrát, bude to paráda a my budeme brzy bohatí. A nebude to ani velká práce.

Tohle, prosím, berte jako legraci, ale když jsme se do masa pustili, netušili jsme, že se budeme muset zabývat i tím celým procesem, než je z hovězího steak. Takže ve finále jsme zjistili, že musíme využít celá zvířata, že musíme vybrat i správné chovatele. Já vždycky říkám, že maso, aby bylo dobré, tak potřebuje čtyři věci: je to dobrý život, dobrá smrt, dobrý řezník a dobrý kuchař. Když se tohle všechno naplní, tak se může podařit výborná věc.

Původní záměr tedy byl uspokojit poptávku po kvalitním mase především pro restaurace sítě Ambiente, ale proč vznikly kamenné prodejny Naše maso?

Ano, původní záměr to byl. Ale brzy jsme dospěli k tomu, že kvalitní potravina zajímá koncového zákazníka stejně, jako kvalitní večeře v restauraci. Podařilo se nám najít vhodný prostor a vytvořit prémiové řeznictví Naše maso. Aktuálně máme dvě tyto provozovny. Ta nedávno otevřená v Holešovické tržnici má úplně neskutečný design. Zase jsme to posunuli o kus dál. Mám velkou radost nejen z toho, jak to tam vypadá, ale i z toho, jak dobře funguje.

Postupně jste se tedy za dlouhé roky práce propracovali k tomu, co nyní nabízíte. Jak u vás například zraje maso?

Zrání se v základním dělení rozděluje na mokré neboli vakuové zrání, kdy je maso hygienicky zabalené a je zamezen přístup vzduchu. Pak existuje takzvané suché zrání neboli dry aged beef, doslovně přeloženo jako hovězí maso stařené nasucho. Nám přišel striktní překlad takový komplikovaný, tak jsme tomu dali krásný název: staření. To nám přišlo fajn. Jedná se vlastně o suché zrání. Jinak ale u nás používáme oba způsoby: suché i mokré zrání. Obecně je způsobů víc – maso zraje například i v sádle, alkoholu či čokoládě. To už jsou ale takové speciality.

Které maso u vás tedy zraje mokře, a které staříte?

Ty prémiovější partie, jako jsou roštěnce, tak ty u nás primárně zrají suchým zráním, ty ostatní menší, mokrým zráním. Vychází to z toho, že když zrajete na sucho, tak tam nemáte žádný obal. U roštěnce jej nahrazuje ze dvou stran kost a z třetí strany tukové krytí. Pak nepřicházíte nikde o maso – o tu svalovinu. Samozřejmě že v některých částech maso osychá, to se pak musí okrojit.

Co sušení masa?

Věnujete se i tomu?

Myslíte jako jerky? Jde o maso sušené v sušičce. My v Amaso to přímo neděláme, respektive dříve jsme maso sušili, ale předali jsme to do nového konceptu, kde se věnujeme přípravě hotových jídel zavařených do sklenic podle receptur z podniků Ambiente. Tam jsou sušičky průmyslové. Maso se musí nejprve nakrájet na plátky, pak marinovat, nakládat a následně sušit v sušičce.

Zpracováváte všechny druhy masa?

Zpracováváme hovězí a vepřové maso, v omezené míře také mléčné telecí. Do jehněčího se nepouštíme. Ještě se u nás objevují určité tendence směrem ke zvěřině, spíše však formou jednotlivých výrobků než že bychom zpracovávali celá zvířata. Zatím ani nemůžeme a nechceme zpracovávat drůbež. V tomto závodě to ani není možné, protože taková výroba nemůže být pod jednou střechou s ostatní produkcí.

Využíváte jen maso z českých chovů?

Hovězí a vepřové pochází z českých chovů. U hovězího jsme dlouhodobě pracovali především s plemenem český strakatý skot (Čestr). Současná situace na trhu, nejen u nás, ale i v celé Evropě, je však komplikovaná – hovězího masa je nedostatek. To vytváří obrovský tlak jak na cenu, tak na samotnou dostupnost suroviny, a je stále náročnější zajistit dostatek kvalitního masa. To je dnes obrovský problém.

Dlouho jsme se drželi toho, že chceme zpracovávat pouze český strakatý skot, ale na trhu ho začalo být málo. Během patnácti let existence Amasa už víme, jak s masem pracovat a mohli jsme tak udělat rozhodnutí a začít pracovat i s širším mixem plemen z českých chovů. Navázali jsme spolupráci s CS FARMAMI, v jejichž chovech je zastoupen Čestr i další plemena, která mají neméně kvalitní maso.

U vepřového masa z devadesáti procent pracujeme s přeštickým černostrakatým prasetem. Do hospod Lokál však dodáváme i cenově dostupnější variantu: prase plemene duroc, které také pochází z českých chovů. Děláme to proto, aby pro ně maso nebylo příliš drahé. Přeštík je specifický, dražší, ale chuťově výrazný a hodně tučný. Dá se říct, že je to takové wagyu (japonský skot, pozn. redakce) mezi vepřovým.

Když jste zmínil wagyu, je to jen výsada Japonska?

Co se týče wagyu, tak tento hovězí skot i u nás chová více chovatelů, a my s ním pracujeme. Už zhruba osm let spolupracujeme s rodinou Krontorádových ze Sloupnice u Litomyšle. Za tu dobu jsme ušli obrovský kus cesty. Jen v loňském roce jsme nechali porazit přes dvacet kusů českého wagyu. Kvalita masa se podle mého názoru dnes vyrovná australskému nebo americkému wagyu. Japonské linie jsou geneticky jiné a specifické, ale v rámci těchto světových standardů jsme plně srovnatelní.

Zároveň zhruba čtyřikrát až pětkrát do roka dovážíme wagyu také přímo z Japonska. Je to v podstatě jediná surovina, kterou bereme ze zahraničí. Vybíráme pouze určité partie.

Ne všichni však steaku z wagyu přijdou na chuť.

Čím to je?

Myslím si, že problém může být v tom, že s tím u nás zatím neumíme správně pracovat. Kultura steaků se k nám dostala relativně nedávno, hodně pod vlivem Ameriky. Dříve tu z dob minulých v podstatě existovala jen svíčková nebo roštěná, často připravená spíš na podrážku. Postupně se začaly dělat steaky i z dalších partií a myslím si, že i naše firma k téhle osvětě přispěla. Začalo se víc pracovat s různými řezy a steak se stal běžnější součástí gastronomie.

Jenže jsme pak stejným způsobem přistoupili i k wagyu: vzali jsme ho a začali z něj dělat klasické steaky. A to není úplně ideální způsob přípravy. Wagyu není maso určené k tomu, aby člověk snědl třísetgramový nebo půlkilový steak. Je extrémně mramorované, velmi tučné, rychle zasytí a ve větším množství je těžké do žaludku. Ta chuť je mimořádně intenzivní, výrazná a přitom jemná. Je to trochu jako s kaviárem, také si ho nedáte kilo.

Mnohem vhodnější je úprava wagyu na tenké plátky nebo hranolky, podávané v malém množství. Stačí lehké zatažení, žádné výrazné grilovací cik-cak efekty, spíš citlivé zacházení a správné dochucení. Pak může být zážitek úplně jiný a člověk z toho může být nadšený. Je možné, že někomu wagyu jednoduše nesedne, ale často jde spíš o to, že se připravovalo nevhodným způsobem.

Vyrábíte také uzeniny?

Uzeniny dnes tvoří důležitou součást naší výroby, i když původně jsme chtěli dělat jen hovězí steaky. Ale brzy jsme pochopili, že pokud chceme pracovat poctivě a udržitelně, musíme zpracovávat celé kusy masa – ideálně jalovice, voly nebo obecně tučnější zvířata. Postupně jsme si uvědomili, že při porcování vzniká také ořezové maso, které je potřeba smysluplně využít.

Zásadní roli v tomto posunu sehrál František Kšána, mistr řezník Amasa a náš společník. Právě on nás přesvědčil nejen k práci s přeštickým černostrakatým prasetem, které do firmy přivedl a významně pomohl znovu prosadit, ale také k výrobě uzenin. Tehdy jsme se tomu bránili, dnes ale víme, že to byl správný krok.

Proč jste nakonec změnili názor?

Výroba uzenin totiž celý proces zpracování zvířete logicky uzavírá –umožňuje efektivně využít surovinu beze zbytku. Vyrábíme tradiční české uzeniny. Inspiraci čerpáme z historických postupů a zároveň z receptur a norem používaných v minulém režimu. Paradoxně právě tehdy byla výroba uzenin přísně kontrolovaná a musela splňovat jasně dané kvalitativní parametry.

Neznamená to, že bychom bezvýhradně přejímali tehdejší praxi, ale z hlediska složení a podílu masa šlo často o poctivější výrobu, než jakou známe z pozdější doby, kdy se začalo více pracovat s náhražkami a aditivy. Naše

současná produkce je tak kombinací tradičních řemeslných postupů a důrazu na kvalitní surovinu.

Používáme maso jako základ, nepřidáváme zbytečné náhražky a technologické postupy volíme tak, aby respektovaly fyzikální a chemické vlastnosti masa. Například při kutrování se přidává led – nikoli kvůli navyšování objemu, ale proto, aby se směs nepřehřála a nesrazily se bílkoviny. Cílem je zachovat strukturu, chuť i kvalitu výsledného produktu.

Zastavme se u označení bio. Není z toho dneska tak trošku modla a marketingový tahák?

Pojem bio respektuji, ale zároveň si myslím, že je dnes velmi nadužívaný a do určité míry i vyprázdněný. Často se s ním operuje tak, jako by automaticky znamenal vyšší kvalitu. Pro mě to ale není jednoznačná známka kvality. Měl jsem možnost navštívit jak konvenční, tak biochovy. V obou případech jsem viděl farmy, které byly nádherné a fungovaly skvěle, ale také takové, které byly v opravdu špatném stavu. Samotná nálepka tedy podle mě ještě nevypovídá o skutečné úrovni chovu.

Stejně tak je to i s pojmem pastevní chov. My netvrdíme, a ani tvrdit nemůžeme, že pracujeme výhradně se zvířaty z čistě pastevních chovů. Naše zvířata pocházejí převážně z uzavřených, tedy konvenčních chovů. Některá tráví část života na pastvě a následně přecházejí do stáje na výkrm, jiná jsou ve výkrmu ustájena. Tento způsob je pro nás důležitý především z hlediska kvality masa. Pokud má mít maso dostatečné krytí tukem na povrchu a zároveň potřebné mramorování uvnitř, musí být zvíře správně vykrmeno. Právě tuk je nositelem chuti a klíčovým faktorem výsledné kvality, kterou od masa očekáváme.

Takže pro vás je kontraproduktivní, když se zvíře prohání po pastvinách?

Ano, dá se to tak říct. Do velké míry je to také o krmné dávce, kterou zvíře dostává. Správně nastavená výživa je klíčová k tomu, aby zvíře dobře narůstalo a vytvořilo potřebné množství tuku, a to jak na povrchu, tak ve svalovině. Do celého procesu samozřejmě vstupuje i ekonomika. O tom se nemusíme dlouze bavit, protože náklady hrají roli vždycky.

U některých plemen ale lze určitého stupně zatukování dosáhnout i pouze na pastvě. Je však potřeba říct, že takové zvíře pak neroste 20 až 3 0 měsíců, ale klidně 50 měsíců.

A to zásadně mění ekonomiku chovu – delší doba výkrmu znamená vyšší náklady na ustájení, péči i celkové provozní výdaje. Není to tedy tak jednoduché, jak se někdy může zdát.

Navíc je tu otázka klimatických podmínek. Naše podnebí není nastavené tak, aby většina zvířat mohla být celoročně venku, a už vůbec ne, aby byla po celý rok pouze na pastvě. I z tohoto důvodu je kombinace pastvy a následného výkrmu ve stáji v našich podmínkách často racionálním a funkčním řešením. Jsem rád, když vidím zvířata na pastvách, to říkám otevřeně. Přirozené prostředí a možnost pohybu jsou důležité a dává mi to smysl. Na druhou stranu v rámci toho, co děláme my, a s ohledem na parametry masa, které potřebujeme pro kvalitu, na kterou cílíme, je nutné, aby zvíře část svého života strávilo ve výkrmu. Bez toho jednoduše nedosáhneme potřebného zatukování a mramorování, která jsou pro nás klíčová.

Je možné to v praxi udržet?

Ano, právě takto máme nastavenou spolupráci i s CS FARMAMI. Zatím jsme spolu vyzkoušeli určité objemy a pilotní kroky, ale hlavní spolupráce by měla

naplno začít letos na podzim, kdy už budou k dispozici konkrétní výsledky toho, co jsme si společně nastavili. Princip je jednoduchý: část produkce z jejich pastevních, často i biochovů, projde po období na pastvě finální fází výkrmu. A právě z této části vzniká maso určené pro nás. Je to nastavené přímočaře, bez zbytečných příkras.

Na spolupráci s CS FARMAMI si cením toho, že jsou to silní obchodníci, ale zároveň seriózní partneři s jasnou představou o dlouhodobém fungování byznysu. V současné situaci na trhu jsme se bohužel setkali i s tím, že někteří dlouholetí partneři pod tlakem okolností opustili dřívější dohody a stabilitu nahradily krátkodobé zájmy. Někdy jsme se dokonce dostávali do velmi nepříjemných situací.

Dohody, které jsme spolu uzavřeli, nám dávají perspektivu, že zhruba třetinu naší produkce budeme schopni pokrýt v rámci tohoto modelu. Pro nás je to zásadní, protože nám to přináší větší jistotu a předvídatelnost. Vnímám to jako velmi důležitý krok pro budoucnost.

Jedna věc je kvalita masa, druhá pak jsou kuchaři.

Tak my jsme dříve kuchaři byli, takže umíme teď jako současní řezníci maso dostatečně opečovávat, vyzrát a pěkně ukrojit. Prostě hezky se o něj postarat a kuchařům maso připravit. Pak jim to jen předáme a oni to nesmí pokazit.

To už se ale bavíme o konci procesu, na začátku je porážka a tam je velmi důležité, aby byla provedena takzvaně bezstresově. Dneska kolují mezi lidmi šílené představy, jak zvířata trápíme. Jak špatně žijí, jak je zabíjíme ve stresu a mnoho dalšího. Z mých zkušeností plyne, že to není pravda. Myslím si, že u nás v republice máme velice dobrou kontrolu nad tím, jak se věci dělají. Je to pod přísným veterinárním dozorem. Jsou samozřejmě výjimky, to je bez debat. Ale je jich zlomek a obecně jsme u nás v tomto odvětví na velice vysoké úrovni.

Hovořil jste o bezstresové porážce, ale i o dobré smrti. Co to znamená?

Dobrá smrt nespočívá jenom v tom, že zvíře bude v momentě porážky v pohodě. Ono to začíná u chovatele. Zvíře se musí někde naložit do převozního auta, musí se odvézt na jatka. Takže začíná to už tím, jak má chovatel zvíře připravené. Jestli má třeba problém nastoupit do auta, protože tam už by ten stres mohl začít.

Zvíře je zvyklé na svou skupinu, stádo, se kterým žije. Najednou ho vezmete a chcete naložit do nákladního auta, když na to není připravené, začíná stres. Proto hlídáme, od koho maso bereme. My chceme, aby měl dobytek, který zpracováváme, dobrý život i dobrou smrt.

To je moc pěkný přístup, který my všichni, kteří maso jíme, určitě oceníme.

Děkuji. Je to tak, že dnes dokážeme primárně do našich restaurací v rámci skupiny Ambiente, případně do dalších luxusních restaurací, dodávat výborný produkt nebo v mých očích výborný produkt. A tohle jsem si rozhodně, když mi bylo 20 let, nebo když jsem ve 22 začínal v tom prvním Ambiente dělat šéfkuchaře, nepředstavoval, že to takhle dopadne. Jsem rád, když slyším, že jsme udělali kus dobré práce. Je to fajn.

A co expanze do zahraničí?

Máte takové ambice?

Možná jsem v tomhle směru trochu konzervativní, ale osobně mám rád věci, jak se říká okolo komína, tedy to, co je blízko domova. Když mluvím sám za sebe, nemám vyloženou touhu expandovat do zahraničí. Co se týče Amasa, dlouhodobě nás oslovují partneři ze Slovenska. Zkoušeli jsme tam menší spolupráci v maloobchodu, ale podle mě to úplně nefungovalo. Ten trh je zkrátka jiný.

Teď jsme v kontaktu s jednou slovenskou restaurací a chceme s ní vyzkoušet dodávky. Uvidíme, jak se to vyvine. Upřímně ale expanzi jako takovou aktivně nevyhledáváme. My obecně aktivně nevyhledáváme ani nové zákazníky, spíš se často dostáváme do situace, kdy musíme říkat, že už nejsme schopni navýšit objem nebo další spolupráci kapacitně zvládnout. Navíc řada zákazníků má zájem pouze o steakové maso.

Jenže my potřebujeme prodat celé zvíře, pokud se bavíme o hovězím. Proto nám velmi vyhovuje struktura

Ambiente: máme restaurace, které pracují s prémiovým masem, ale i podniky typu Lokál, kde se zpracovává ta běžnější část produkce. Ideálním partnerem je pro nás třeba Kantýna (jeden z konceptů Ambiente, pozn. redakce), kde se připravují steaky, ale zároveň se maso peče, vaří, dusí, využívají se i vnitřnosti. To je z našeho pohledu perfektní model, protože umožňuje uplatnit celé zvíře.

Co třeba vaše hotová jídla, ty by se mohly vydat do světa?

Ano, u hotových jídel, která zavařujeme do skla, ta situace může být jiná. Prodáváme je pod značkami Naše maso, Lokál, Kantýna a dalšími, například na Rohlíku. U tohoto segmentu si dokážu představit určitou expanzi dál do Evropy. Rohlík není na Slovensku, aktuálně tedy tyto produkty nabízíme společně s cukrářskými výrobky Myšák přes Košík. Takže uvidíme, jak se to vyvine, je to zatím poměrně čerstvé. V případě maloobchodního zboží tedy určitý potenciál vidím, ale jinak si myslím, že naše hlavní místo je stále především na domácím trhu.

Jste bývalý šéfkuchař. Řekněte nám, touží současní šéfkuchaři, kteří vedou

restaurace Ambiente po michelinské hvězdě, nebo už ji někteří i získali?

Myslím si, že by to nemělo být prvoplánové. Protože když je to záměr – uděláme restauraci s michelinskou hvězdou - pak to nemusí všechno úplně fungovat. A jestli už ji máme ve skupině? Jasně, že máme.

Má ji restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise a taky degustační restaurace Štangl, která kromě klasické hvězdy získala i ocenění za mimořádný důraz na udržitelnost. Martin Štangl, který ji vede, je nesmírně pracovitý a pokorný kluk. A ono dostat se k té michelinské hvězdě je obrovská práce. Je to o velkém nasazení, musí tam být správný lídr, který strhne pro své nadšení celý tým. A musí u toho vydržet.

Zdeněk Oudes z restaurace Marie B od michelinských komisařů obdržel zase ocenění Sommelier Award a restaurace U Kalendů získala ocenění Bib Gourmand (vynikající jídlo za dostupnou cenu, pozn. redakce).

Prozradíte něco zpod pokličky Ambiente, nějaké novinky?

Chystá se spousta věcí, otázka je, o čem můžu mluvit. Už tedy tajemstvím není, že jsme na přelomu roku 2025 a 2026 otevřeli druhou cukrárnu Myšák a druhé řeznictví Naše maso v Holešovické tržnici. Tam se taky otevřela slovenská restaurace Skô, což je něco zcela nového.

Hodně čerstvý je teď koncept Biskup, který se chystá na rohu Dlouhé a Hradební ulice. Půjde o podnik, kam si hosté zajdou na rychlý oběd nebo večeři, sní několik menších chodů a pak si vedle nakoupí v obchodě s farmářskou drůbeží, zeleninou a ovocem.

To, že jste se před lety potkal s Tomášem Karpíškem, bylo osudové?

Ano, ovlivnilo to nejen můj profesní, ale také soukromý život. To je bez debat. Setkání s Tomášem, vizionářem, změnilo celý můj život. Je neskutečný v tom, že vidí to, co my ostatní nevidíme. Jezdíme na inspirační cesty, někdy

s ním, jindy bez něj. Prostě se někam jedeme podívat a je pravda, že když jedeme s Tomášem, tak si toho vždycky odneseme daleko víc. A když přijedeme někam, kde to za nic nestojí, on stejně dokáže říct, že tohle je dobrý. Pak si vše nějak poskládá, nikdy nic neokopíruje, ale dokáže si vytáhnout tam tohle, tam zase tamto. Přijde a řekne: „Hele, musíme udělat nový koncept.“

* 1974

Vlastimil Lacina Jiroš

jednatel ve společnosti Amaso CZ, s.r.o.

Jeden ze služebně nejstarších a nejrespektovanějších kuchařů v Ambiente, který stál u úplných začátků. V roce 1996 nastoupil do první restaurace Ambiente – Ambiente The Living Restaurant, zvané Máneska, v Mánesově ulici v Praze. Poté spolu se zdejším týmem zakládal restauraci Čestr a vedl tamní kuchyň. V roce 2012 předal žezlo a přesunul se do Amasa, kde jako jeho spolumajitel působí

dodnes. Společně s kuchařem Radkem Chaloupkou a řezníkem Františkem Kšánou se zaměřili na staření českého masa, zpracování českého hovězího z jalovic a volů a českého vepřového z přeštických černostrakatých prasat. Amaso dodává maso nejen do restaurací Ambiente, ale i do podniků po celé České republice.

ODBORNÝ ČLÁNEK

Parametrické pojištění: Revoluce v krytí rizik?

Aneb když o pojistném plnění

a

jeho výši nerozhoduje škoda,

ale data.

Klimatická rizika jsou dnes rychlejší než tradiční pojistné procesy. Firmy potřebují jistotu likvidity ve chvíli, kdy extrémní jev nastane – ne až po týdnech administrativního posuzování. Parametrické pojištění proto představuje jiný přístup ke krytí rizik: pracuje s daty, předvídatelností a jasně definovanými pravidly hry. Pro koho je vhodné a jak mění roli zprostředkovatele?

Většina pojištění je postavena na principu odškodnění. Klient utrpí škodu, nahlásí ji, pojišťovna vyšle likvidátora, ten posoudí rozsah a výši škody, sníží ji o spoluúčast, případnou amortizaci či upotřebitelné zbytky a vyplatí pojistné plnění. Jedná se sice o prověřený proces, ale v době extrémních výkyvů počasí může být někdy pomalý a nepředvídatelný.

Zde právě přichází parametrické pojištění (někdy také indexové pojištění, pozn. redakce), které není založeno na fyzické škodě jako takové, ale na výskytu konkrétního přírodního jevu definovaného měřitelnými parametry.

Změna paradigmatu:

Od likvidace k indexu

Základní rozdíl spočívá v tom, co spouští výplatu pojistného plnění, takzvaný trigger (spouštěč, pozn. redakce).

• U tradičního pojištění je to vzniklá škoda na majetku.

• U parametrického pojištění je to dosažení nebo překročení stanovené hodnoty indexu (například rychlost větru, úhrn srážek, intenzita sucha nebo magnituda zemětřesení) v konkrétní lokalitě.

Jakmile nezávislý zdroj dat (například satelitní snímky, meteorologické stanice či seismografy) potvrdí, že parametr byl naplněn, pojišťovna automaticky vyplácí předem dohodnutou částku.

Hlavní výhody pro klienta a zprostředkovatele

Pro zprostředkovatele pojištění představuje tento produkt řešení tam, kde tradiční pojetí naráží na své limity:

• Rychlost výplaty: Jelikož není nutná návštěva likvidátora ani dokládání faktur, výplata může dorazit na účet klienta v řádu dnů. Obvykle je to do 14 –3 0 dnů od události. To je klíčové pro udržení cash-flow.

• Absence sporu o plnění: Výplata je binární – buď indexu bylo dosaženo, nebo ne. Odpadají diskuse o příčinné souvislosti nebo výlukách v pojistných podmínkách.

• Krytí nepřímých ztrát: Parametrické pojištění může krýt i ztráty, které nejsou spojeny s fyzickým poškozením majetku. Příkladem je pokles výnosů zemědělce kvůli suchu, ztráta tržeb hotelu kvůli nedostatku sněhu či naopak kvůli nadměrným dešťům.

• Transparentnost: Klient předem přesně ví, kolik peněz dostane, pokud nastane definovaná situace.

Kde parametrické pojištění dává největší smysl

Lídři v tomto oboru se zaměřují především na čtyři klíčové segmenty:

1. Zemědělství a lesnictví: Ochrana před suchem, mrazem nebo nadměrnými srážkami. Satelitní sledování indexu listové plochy (NDVI) umožňuje pojistit úrodu bez nutnosti fyzické kontroly polí.

2. Energetika (Renewables): Ochrana proti nedostatku větru (pro větrné parky) nebo nedostatku slunečního svitu (pro fotovoltaiku), což zajišťuje stabilitu výnosů pro investory.

3. Přírodní katastrofy (NatCat): Rychlá likvidita pro firmy v oblastech ohrožených hurikány, povodněmi nebo zemětřesením.

4. Udržitelný rozvoj a biodiverzita: Inovativní řešení pro obnovu ekosystémů, jako jsou korálové útesy nebo mangrovy, které slouží jako přirozená ochrana pobřeží.

Role zprostředkovatele při sjednání

Proces sjednání vyžaduje od zprostředkovatele analytičtější přístup. Například podle metodiky AXA Climate probíhá ve čtyřech krocích:

5. Identifikace rizika: Definování kritického jevu (například mráz v dubnu), lokality a požadovaného limitu plnění.

6. Modelování a návrh struktury: Pojišťovna navrhne vhodný index a strukturu výplaty (například lineární nárůst plnění s rostoucí intenzitou jevu).

7. Indikativní nabídka: Stanovení ceny na základě historických dat a pravděpodobnosti výskytu.

8. Uzavření: Smlouva musí být potvrzena obvykle minimálně dva týdny před začátkem rizikového období.

Co je to basis risk

Je potřeba znát i úskalí tohoto pojetí pojištění. Hlavním specifikem je takzvaný basis risk (báze rizika). Jde o situaci, kdy klient utrpí škodu, ale index těsně nedosáhne stanovené hranice pro výplatu (nebo naopak index je aktivován, ale škoda je minimální). Správné nastavení parametrů a pochopení korelace mezi indexem a reálnou ztrátou klienta je proto klíčovým úkolem při designu pojištění.

Závěr

Parametrické pojištění nenahrazuje tradiční majetkové pojištění, ale ideálně jej doplňuje. Pro zprostředkovatele je to cesta, jak se stát strategickým poradcem, který dokáže klientovi zajistit okamžitou likviditu v momentech, kdy se klima postaví proti jeho podnikání. Je to nástroj, který převádí klimatickou nejistotu na předvídatelné finanční náklady.

ODBORNÝ ČLÁNEK

Pojištění sucha – ochrana před klimatickým rizikem

Sucho není jen absence deště, ale stav, kdy voda chybí tam, kde je potřeba.

V souvislosti s pojištěním je sucho chápáno jako riziko finanční ztráty způsobené dlouhodobým nebo výrazným nedostatkem srážek, případně půdní vláhy. To negativně ovlivňuje ekonomickou činnost nebo majetek pojištěného. Půdní sucho se projevuje nedostatkem vláhy v půdě, což omezuje růst plodin a vegetace. Liší se podle oblasti, roční doby a je často důsledkem kombinace nízkých srážek a vysokých teplot.

Pojištění je jedním ze základních nástrojů řízení rizik. Umožňuje přenést finanční důsledky nepříznivých událostí a zajistit ekonomickou stabilitu pojištěných subjektů.

Když se podíváme do minulosti, zjistíme, že koncept tohoto typu pojištění se postupně vyvíjel z širších forem indexového či parametrického pojištění počasí. Podle dostupných historických záznamů už v roce 1920 indický ekonom P. C. Chakravarti přišel s myšlenkou „pojištění proti srážkovému deficitu“ pro zemědělce. Šlo vlastně o předchůdce moderního pojištění sucha založeného na měřitelných indexech srážek.

První komerčně realizované pojištění proti nízkým srážkám pro farmáře pak bylo zaznamenáno v roce 2003 v Indii, když společnost Climate Risk Management Group pomáhala s pojištěním plodin na základě srážkových dat. Ve stejném roce Mexiko spustilo program CADENA, který poskytoval parametrické krytí drobným zemědělcům s výplatami podle dešťových indexů.

A jaká je situace v pojištění sucha na pojistném trhu v České republice?

První komerční produkt „Indexové pojištění sucha“ začala v roce 20 16 nabízet Agra pojišťovna, která ho nabízí dodnes. Během let toto pojištění prošlo drobnými změnami, ale princip je stále stejný: jedná se o parametrické pojištění, které nevyžaduje klasické dokazování škody na konkrétním poli a plodině, za fyzické účasti likvidátora, ale výplata pojistné události je řízena podle předem definovaných meteorologických ukazatelů.

V případě tohoto produktu se nárok na plnění posuzuje podle úhrnu srážek pro referenční body. Výpočet srážkového deficitu probíhá přímo na úrovni jednotlivých obcí a od něj se automaticky vypočítává výše plnění.

Těchto referenčních bodů je na území České republiky zhruba šest tisíc, proto tento systém pojištění funguje velmi efektivně a jednoduše. Navíc se produkt neustále vyvíjí a rozšiřuje.

Nejprve bylo možné pojistit pouze vybrané plodiny, například kukuřici, slunečnici, ozimnou pšenici. Poté se nabídka pojišťovaných plodin rozšířila o sóju, ozimé tritikale, ozimé žito a ozimý oves, následně také o řepku ozimou.

Od letošního roku lze pojistit i jarní varianty již stávajících plodin, ječmen a trvalé travní porosty.

Druhým a zároveň v současné době posledním produktem pojištění sucha v Česku je SmartSucho+. Jde o indexové pojištění, které vzniklo ve spolupráci české technologické společnosti TUITO a globální pojišťovny Liberty Mutual Group. Funguje trochu jinak než u Agra pojišťovny: neměří úhrn srážek, ale půdní vlhkost. Základem tohoto pojištění je denní vyhodnocování půdní vlhkosti z evropského systému Copernicus ERA5-Land, tedy z nejspolehlivějších veřejně dostupných meteorologických dat v Evropě.

Celá Česká republika je rozdělena do více než jedné tisícovky čtverců (gridů) o velikosti devětkrát devět kilometrů.

V nich se automaticky měří půdní vlhkost v rizikovém období a porovnává se s historickou referenční hodnotou. Pokud v rizikovém období vlhkost v půdě klesne pod sjednanou hranici, systém automaticky identifikuje, že nastalo sucho, které má dopad na výnos plodin a tím i nárok na plnění.

Vlhkost půdy se měří v hloubce 7–28 centimetrů (podornice).

Produkt je určen pro podniky všech velikostí a vztahuje se na nejrozšířenější české plodiny. Mezi ně patří řepka ozimá, jarní i ozimé obilniny, kukuřice, slunečnice, sója, trvalé travní porosty, brambory, mák, cukrová řepa a chmel.

Na oba zmíněné produkty lze čerpat státní podporu z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

Jde o dotaci na pojištění, na kterou jsou zemědělci zvyklí z tradičního pojištění plodin.

Gabriela Vránová

Hudební večer s obchodními partnery v

Rudolfinu

Hudební večer v Sukově síni Rudolfina přinesl partnerům i kolegům z uskupení OK HOLDING jedinečný kulturní zážitek a zároveň prostor pro osobní setkání a neformální rozhovory.

Sešli jsme se 23. února 2026 v Sukově síni Rudolfina v Praze na hudebním večeru věnovaném dílu Antonína Dvořáka. Zazněly Biblické písně v podání operního pěvce Jana Martiníka s klavírním doprovodem Davida Marečka.

Mnozí si myslí, že klasická hudba není jejich světem. Ale možná jí jen nedali skutečnou příležitost. Jsme přesvědčeni, že stojí za to jí prostor dát, na chvíli se zastavit, ztišit mysl a nechat na sebe působit sílu tónů, které člověka postupně vtahují.

Někdy stačí jeden večer, jeden hlas nebo jediný hudební motiv, aby v člověku probudily vášeň pro hudbu, kterou do té doby jen míjel.

Ředitel České filharmonie David Mareček nám při našem setkání řekl: „Vážná hudba není synonymem pro hudbu klasickou. I klasická hudba umí být hravá a probouzet velmi pozitivní emoce.“

Věříme, že nejen hudbou, ale i přátelskými debatami po koncertě jsme v sobě probudili pouze tyto emoce.

Uskupení OK HOLDING podpořilo

vydání alba Biblické písně interpretů

Jana Martiníka a Davida Marečka.

OK HOLDING Bulletin uspěl v Czech TOP 100

OK HOLDING Bulletin vydáváme od roku 2017. Za tu dobu prošel výrazným vývojem. Od prvních čísel se svorkovou vazbou až po dnešní lepenou podobu. Měnily se titulní strany, struktura i obsah. Jedno však zůstává stejné. Nadšení všech, kteří se na jeho přípravě podílejí, a snaha nabídnout čtenářům vždy alespoň jeden článek, který je zaujme, ať už z odborné oblasti, příběhů našich klientů nebo z nově zařazené lifestyle sekce.

Na konci roku 2025 získal OK HOLDING Bulletin 2. místo v kategorii Nejlepší časopis pro zákazníky roku 2025 v rámci hodnocení Czech TOP 100.

Slavnostní vyhlášení proběhlo 15. prosince v Obecním domě v Praze. Za uskupení OK HOLDING převzala ocenění Marieta Vodrážková Melichárková, členka představenstva OK GROUP.

Czech TOP 100 je platforma, která hodnotí firmy a projekty v oblasti podnikání a firemní komunikace v České republice. Umístění v této soutěži proto vnímáme jako potvrzení kvality obsahu, grafického zpracování i práce celého týmu, který Bulletin připravuje.

Od vydání 01/2026 prošel Bulletin další výraznou proměnou. Změnili jsme vizuální styl. Přesto jsme jej do soutěže přihlásili ještě v předchozí podobě.

I za tímto designem si totiž stojíme. Byl výrazný, kvalitní a dlouhodobě reprezentoval naši značku. Jen nastal čas posunout se zase o krok dál.

OK HOLDING Bulletin přináší pohled do dění napříč jednotlivými společnostmi, rozhovory, případové studie i odborné komentáře z praxe. Každé číslo vzniká díky zkušenostem, příběhům a expertize našich kolegů.

Poděkování proto patří všem zaměstnancům, klientům, autorům i spolupracovníkům, kteří se na jeho tvorbě podílejí. Toto ocenění je společným výsledkem práce mnoha lidí. Pro nás v redakci je zároveň motivací pokračovat v tom, aby Bulletin byl i nadále čtením, ke kterému se rádi vracíte.

Zlatý volant oslavil 50 let tradice

Padesát let historie, osobností a mimořádných výkonů připomněl jubilejní ročník ankety Zlatý volant. Nejstarší motoristické ocenění v České republice se letos konalo 10. února 2026 v Praze a jeho partnerem byla společnost OK GROUP.

Zlatý volant je od roku 1976 symbolem uznání a respektu v oblasti automobilového sportu. Jubilejní ročník se zaměřil na dlouhodobý a výjimečný přínos osobností českého i světového motorsportu a současně připomněl význam tradice v tomto oboru. Během večera bylo rozdáno mnoho ocenění ve všech kategoriích ankety. Členka představenstva OK GROUP, Marieta Vodrážková Melichárková, předávala ocenění Zlatý volant Classic pro Auto Oldtimer Express za rok 2025, které získal Oto Kůn za svůj vůz MG TA (1937). Další ocenění si odnesl například Josef Zajíček, vedoucí ROBOT Expedice – o jeho cestě do Osaky si můžete přečíst v našem OK HOLDING Bulletinu 4/2025 na stranách 38–43.

Kompletní řešení škod

po požáru i vytopení bez

starostí

Společnosti MIBAG sanace a OK GROUP navazují partnerskou spolupráci. Cílem je nabídnout klientům rychlé, profesionální a komplexní řešení škod způsobených požárem nebo vodou.

Díky propojení technického know­how MIBAG a makléřských služeb OK GROUP získají zákazníci jedinečnou kombinaci odborné sanace a jistoty správně vyřešené pojistné události.

Klient bude mít k dispozici sehraný tým, který se postará o celý proces od prvního zásahu až po návrat poničených prostor do původního stavu. A je jedno, zda se jedná o byt, rodinný dům, kancelář či rozsáhlý průmyslový objekt. Co tato spolupráce přinese našim klientům představil Petr Ondráček, výkonný ředitel společnosti MIBAG sanace.

Sanace po požáru: když i malý oheň znamená velký problém

Požár nepřináší jen viditelné škody. Do ovzduší se uvolňují toxické látky a agresivní plyny, které kontaminují stěny, stropy, podlahy, nábytek i technické vybavení. Právě proto je zásadní rychlá reakce odborníků. Tým ze společnosti MIBAG zajišťuje kompletní sanaci po požáru. Jedná se o statické zajištění budovy, odsání sazí z elektrospotřebičů a elektrických rozvodů, sanaci strojního vybavení průmyslových provozů, ale i vysoušení konstrukcí po zásahu hasičů či kompletní odstranění zápachu. Pracovníci MIBAG zajistí i komunikaci s pojišťovnou, přípravu objektu na výmalbu či veškeré práce související s odstraněním škod. Tým se postará i o vybourání a demontáž nevratně poškozených částí objektu. Právě propojení s OK GROUP umožní klientům hladký průběh pojistného plnění, protože technická část i administrativa jsou řešeny koordinovaně a bez zbytečných průtahů.

Vysoušení vytopených objektů

Prasklá hadička, porucha spotřebiče nebo havárie potrubí dokážou během chvíle napáchat značné škody. MIBAG poskytuje okamžitou pomoc při vytopení bytů, domů i velkých provozů. Navrhne klientům optimální postup prací, profesionální vysoušení zdiva, podlah a stropů, ale i sanaci mokrých konstrukcí. Tým opět zajistí i komunikaci s pojišťovnou a navazující stavební práce. Cílem je odstranit vlhkost důkladně, aby se předešlo vzniku plísní a minimalizovaly se budoucí náklady.

Moderní technologie čištění a sanace

MIBAG nabízí také specializované čištění povrchů zasažených ohněm, vodou, mastnotou nebo jiným znečištěním. Používány jsou moderní metody: čištění suchým ledem, suché i mokré pískování, mechanické čištění, chemické čištění, ale také pulzní laserové čištění. Tyto technologie jsou šetrné k materiálům a nevytvářejí sekundární odpad. Umožňují tak efektivní obnovu citlivých povrchů jako jsou kámen, beton či kov.

Více než 25 let zkušeností a zásahy po celé ČR

Společnost MIBAG se sanacím po požárech, povodních a haváriích věnuje již více než 25 let. S vlastními technologiemi, moderní sanační technikou a proškoleným týmem působí po celé České republice s pobočkami v Praze, Brně a Liberci. Veškeré zakázky jsou realizovány takzvaně na klíč – od odstranění poškozeného vybavení, přes dekontaminaci ploch až po kompletní obnovu stavebních prvků.

Partnerství s OK GROUP: technická odbornost spojená s pojišťovací jistotou

Nové partnerství společností MIBAG sanace a OK GROUP přináší klientům zásadní výhodu, kterou je propojení profesionální sanace s kvalitním pojišťovacím poradenstvím. OK GROUP pomáhá s nastavením pojistné ochrany i s řešením samotných škod, zatímco MIBAG zajišťuje rychlý odborný zásah a kompletní obnovu majetku.

Eva Odehnalová specialistka korporátního pojištění významných klientů OK GROUP

U jednoho z našich firemních klientů, který řešil požár administrativní části budovy se velmi rychle ukázalo, jak důležité je mít vedle sebe silného partnera. Nešlo jen o viditelné škody, ale i o následky, které nejsou na první pohled patrné a mohou způsobit další komplikace. Spolupráce s MIBAG proběhla velmi profesionálně. Reagovali okamžitě a celý zásah měl jasný řád. Velmi oceňuji zejména jejich schopnost kooperace s námi i s pojišťovnou. Díky tomu byl celý proces plynulý a klient se mohl soustředit především na obnovení svého provozu. Výsledkem byla rychlá stabilizace situace a korektně uzavřená pojistná událost.

Karolína Emmerová

specialistka likvidace pojistných událostí OK GROUP

Moje zkušenost se spoluprací s MIBAG souvisí s případem rozsáhlého vytopení kancelářských prostor po havárii vodovodního potrubí. Situace byla časově velmi citlivá, protože každá hodina znamenala další škody. MIBAG zasáhl bez prodlení, navrhl konkrétní postup a převzal organizaci technického řešení. Klient ocenil především to, že nemusel koordinovat více firem a že měl po celou dobu jasné informace o tom, co se děje a jaký bude další krok. Celý proces proběhl efektivně a bez zbytečných komplikací.

Jitka Maťková

specialistka korporátního pojištění významných klientů OK GROUP

Následky menšího požáru ve výrobním provozu mohou být ve skutečnosti složitější, než se na první pohled zdá. Zejména pokud jsou zasaženy technologie. V tomto případě bylo zásadní najít řešení, které nebude znamenat zbytečně vysoké náklady na výměnu zařízení. Zapojení společnosti MIBAG umožnilo šetrnou obnovu technologií a minimalizaci celkového rozsahu škody. Z naší strany jsme zajistili potřebnou součinnost, aby vše proběhlo v souladu s podmínkami pojištění. Klient ocenil profesionální přístup obou týmů i rychlý návrat do běžného provozu.

„Vážíme si doporučení, které je pro nás zavazující.“

Petr Ondráček

Robert Tachovský jednatel společnosti výkonný ředitel

ODBORNÝ ČLÁNEK

Autonomní vozidla II.

V minulém čísle našeho Bulletinu jsme se věnovali otázce pojištění autonomních vozidel a dopadům této technologie na odpovědnost za škodu. Autonomní mobilita se však rychle posouvá z teoretických úvah do každodenní reality. Autonomní vozidla už dávno nejsou jen vizí budoucnosti, postupně vstupují do běžného provozu a spolu s nimi přicházejí nové otázky, které se dotýkají každého z nás. Nejde přitom jen o technickou vyspělost, ale také o soukromí, etiku, odpovědnost, bezpečnost a důvěru.

Aniž si to uvědomujeme, moderní vozidla budou během jízdy shromažďovat ohromné množství informací o svém okolí, trase i samotných pasažérech. Senzory, kamery a algoritmy sledují každý pohyb, aby dokázaly správně reagovat. Z pohledu bezpečnosti jde o velký krok vpřed, ale zároveň to znamená, že hranice mezi běžným provozem a sledováním se začíná nebezpečně stírat. To je na jednu stranu příslibem bezpečnější dopravy, na druhou stranu to ale přináší zásadní společenské dilema, které zní: „ Jak daleko jsme ochotni zajít, aby technologie rozhodovala za nás?“

V následujícím textu se pokusím nastínit nejdůležitější etické a právní otázky, které autonomní mobilita otevírá – od slavného tramvajového dilematu (trolley problem, pozn. redakce), přes odpovědnost výrobců a programátorů, až po ochranu soukromí a riziko algoritmických předsudků.

Tramvajové dilema: rozhodování, kde neexistuje správná volba

Jde o situaci, kdy nehodu nelze odvrátit a stroj je postaven před morální volbu. Příkladem může být situace s dítětem, které vběhlo do silnice: má auto zachránit své pasažéry, nebo nechráněného chodce?

Panuje shoda, že algoritmy nesmí diskriminovat podle věku, pohlaví nebo jiných znaků. Auto by se mělo chovat tak, aby minimalizovalo celkovou újmu. Jenže co je ta nejmenší újma? A kdo ji definuje?

Moderní přístup se snaží těmto situacím předcházet, a to například omezením rychlosti či reaktivnějším brzděním v rizikových místech. Etické komise (například českého ministerstva dopravy) zdůrazňují, že cílem není hodnotit životy lidí podle kategorií, ale snížit pravděpodobnost takových extrémních situací na minimum.

Právní odpovědnost: kdo je vinen, když „řídí“ algoritmus

S příchodem autonomních aut se může měnit i tradiční pojetí odpovědnosti za škodu, resp. povinnosti uhradit vzniklou újmu. Zatímco při provozu běžného vozidla odpovídá zpravidla jeho řidič, u autonomního systému může za nehodu nést odpovědnost jeden či více subjektů, a to například výrobce vozidla, vývojář softwaru, vlastník vozu či provozovatel infrastruktury.

Obecně je navrhována takzvaná strict liability, což je objektivní odpovědnost výrobce za škody způsobené autonomním vozidlem.

Algoritmická zaujatost: mohou být auta neúmyslně nespravedlivá

Umělá inteligence se učí z dat. Pokud jsou data plná předsudků, tak se zobrazí i v chování vozu. V této souvislosti je jako příklad zmiňován problém horší detekce osob s tmavší pletí.

V praxi to může znamenat různý stupeň rizika pro jednotlivé skupiny lidí. Například auto si chodce některých charakteristik všimne později, nebo algoritmus může špatně vyhodnotit situaci. Různí lidé budou fakticky méně chráněni než jiní.

Proto je nutné dbát na transparentnost trénovacích dat, provádět nezávislé audity algoritmů a stanovit mezinárodní etické standardy pro vývoj autonomních systémů.

Data, soukromí a kyberbezpečnost: auta jako pojízdné sběrače informací

Autonomní vozidla shromažďují obrovské množství informací o každém metru jízdy, o okolí, o lidech venku i uvnitř vozu. Je proto nezbytně důležité vědět, kdo bude tato data vlastnit, kdo k nim má nebo může mít přístup. Jedná se zejména o informace, které mapují historii tras, styl jízdy, chování pasažérů, videozáznamy okolí či informace o okolních objektech a lidech.

Velkým rizikem je také možnost hackerského útoku na data vozu, což může způsobit únik osobních údajů a ohrozit tak jeho datovou bezpečnost, ale i fyzické zneužití vozidla jako zbraně. Toto riziko se netýká jen jednotlivců, ale může ohrozit i bezpečnost širokého okruhu osob.

Společenský dopad: kdo bude mít z autonomních aut skutečný prospěch

Autonomní mobilita změní nejen silnice, ale i trh práce. Je nutné zde upozornit na ekonomické i sociální dopady, kdy může dojít k nahrazování profesionálních řidičů umělou inteligencí.

Zároveň je důležité řešit bezpečnost chodců a cyklistů, férový přístup k technologiím, zvyšování bezpečnosti všech účastníků provozu a přiměřenou službu autonomních vozů majitelům i společnosti.

V tomto ohledu je nutné upřednostnit v širší míře celospolečenské zájmy vůči zájmům jednotlivce, a to v kontextu bezpečného provozu autonomních vozidel a jejich využití.

Důvěra je klíčem k budoucnosti autonomní dopravy

Autonomní vozidla jsou spojnicí techniky, etiky a práva. Právě tato kombinace z nich dělá jednu z největších technologických výzev současnosti. Autonomní mobilita není jen o chytrých autech, ale o zásadní proměně toho, jak přemýšlíme o bezpečnosti, soukromí a odpovědnosti.

Aby autonomní vozidla získala důvěru veřejnosti, musí být technicky bezpečná, chránit naše data, být eticky spravedlivá, mít jasně definovanou odpovědnost a být využitelná pro všechny, tedy nejen pro vyvolené. Budoucnost autonomní dopravy tak nebude určena jen technologií, ale především hodnotami, které si jako společnost zvolíme.

Moderní zemědělství není popřením tradice, ale jejím rozšířením

Michal Smetana má

určité životní poslání a tím

je zemědělství. Pohybuje

se v něm už přes dvacet let.

V současnosti má v uskupení

CS FAREM na starosti

7 společností, které.

v Jihomoravském a Zlínském

kraji obhospodařují více

než 5 000 hektarů půdy.

Snaží se to dělat moderně, s rozmyslem a zejména

s respektem k přírodě.

Co pro vás znamená pojem moderní zemědělství?

Když mluvíme o moderním zemědělství, nemáme na mysli jenom nové stroje. Patří sem využívání moderních technologií, digitalizace, přesnější práce s půdou a plodinami, ale také důraz na udržitelnost i efektivní hospodaření s přírodními zdroji.

Jak se tedy liší moderní zemědělství od toho tradičního, minulého?

Dřív se v zemědělství hodně spoléhalo na zkušenost a cit pro půdu, prostě na to, co fungovalo po generace. Dnes k tomu přibyla technika, která zemědělcům pomáhá rozhodovat se přesněji. Nejde o to dělat všechno jinak, ale dělat to chytřeji, s pomocí počítačů, strojů a moderních technologií.

Můžete být, prosím, konkrétnější? Jak chytřeji?

To například znamená vědět, kdy a kam zasít, kolik hnojiva nebo vody je opravdu potřeba, nebo se také rozhodnout, kdy je prostě lepší nechat půdu odpočinout.

Moderní zemědělství není popřením tradice, ale jejím rozšířením. Pořád je to o půdě, počasí a práci lidí v terénu, jen mají k ruce nástroje, které šetří čas, náklady i krajinu. Cílem tedy není jen sklidit co nejvíce, ale hospodařit tak, aby pole dobře sloužila i za mnoho let, a ne jenom jednu sezónu.

Zastáváte i názor, že zemědělství má fungovat s respektem k přírodě. Je to v současné době možné? Jak toho lze docílit?

Jednoznačně to v současnosti možné je. Důkazem jsou naše ekologické farmy, kde nepoužíváme chemické prostředky ani umělá hnojiva. Vše funguje v souladu s přirozenými procesy, tedy od přirozené plemenitby až po péči o půdu a plodiny.

Snažíme se, aby jednotlivé postupy probíhaly v součinnosti s přírodou i s místními obyvateli. Naše hospodaření v ekologickém režimu ukazuje, že je možné zemědělství dělat šetrně a zároveň efektivně.

A co vaše konvenční farmy?

I na konvenčních farmách je dnes možné pracovat s respektem k přírodě. Hledáme tu správnou rovnováhu mezi ekonomikou a udržitelností u jednotlivých úkonů. Dbáme na dlouhodobou udržitelnost půdy, vodních zdrojů i krajiny a snažíme se nastavovat postupy, které nezatěžují přírodu více, než je nezbytné.

Přeje vůbec současná ekonomika a situace v Evropě farmám a zemědělství?

S čím nyní bojujete?

Současná situace není pro farmy úplně jednoduchá. Bojujeme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, ale také s výkyvy výkupních cen komodit. Navíc se potýkáme s náročnou legislativou a zejména s obrovskou byrokracií. V České republice stále není jasně definována role zemědělství. Tyto faktory dohromady znesnadňují plánování a dlouhodobé investice.

Může v tom „boji“ pomoci i pojištění farem?

Pojištění považuji za nezbytnou součást zemědělské prvovýroby. Sám jsem už několikrát řešil škody, ať už v rostlinné nebo živočišné výrobě, případně na mechanizaci. Pojištění nám poskytuje jistotu v nepředvídatelných situacích a dobře kompenzuje škody, které by pro farmy mohly být likvidační. I když je potřeba upozornit, že nelze pojistit úplně všechno.

V jakém stavu je tedy podle vás české zemědělství?

V zemědělství se pohybuji už dvacet let a nejsem zastáncem jednoduchého hodnocení jeho stavu. Z mého pohledu jde o obor, který je nezbytné co nejvíce automatizovat a zjednodušit, protože zájem o práci v českém zemědělství mezi lidmi rapidně klesá.

Současně však české zemědělství prochází transformací: přicházejí noví investoři, hledají inovativní propojení a moderní cesty hospodaření. Klasické, tradiční způsoby zemědělství postupně mizí, což otevírá prostor pro nové formy a postupy v oboru.

Čím si vysvětlujete to, že zájem o práci v zemědělství v Česku rapidně klesá?

Protože zaměstnání v zemědělství je často vnímáno jako podřadná a nedoceněná práce, a to snižuje dostupnost kvalifikované pracovní síly. Sehnat kvalitní zaměstnance je proto dnes v českém zemědělství stále těžší. To klade na zaměstnavatele vysoké nároky, protože je potřeba nejen lidi najít, ale také je motivovat, školit

a udržet si je. Práce v zemědělství je sice náročná, ale zároveň nabízí kontakt s přírodou, rozmanitou práci a možnost být součástí něčeho dlouhodobě hodnotného. Jen je zapotřebí, aby se o tom lidé dozvěděli a ocenili to.

Které zemědělství v zahraničí bychom mohli následovat, kde se můžeme inspirovat? Co třeba v Polsku?

Polsko vnímám jako leadera a inspiraci i pro české zemědělství, ale nejsem si jistý, zda je možné u nás dosahovat podobných výsledků. Hlavním důvodem je to, že česká ekonomika a společnost nejsou v současnosti tolik zaměřené na český venkov a krajinu. Vnímání patriotismu, vztah k půdě a zájem o rozvoj domácího zemědělství jsou klíčové pro dlouhodobý úspěch oboru. Inspiraci ze zahraničí můžeme přebírat, ale musíme ji přizpůsobit našim specifickým podmínkám a hodnotám.

A kromě Polska?

Inspirativní je také například Nizozemsko. Přestože je to malá země, dokáže díky precizní mechanizaci, digitalizaci a intenzivnímu využívání

technologií produkovat velké množství potravin na malém prostoru. Navíc dbá na udržitelnost a inovace, například v automatizovaném skleníkovém pěstování a recyklaci vody. Takové přístupy mohou být pro české farmy cenným návodem, samozřejmě s přihlédnutím k našim podmínkám.

Co plánujete do budoucna?

Chcete se ještě rozšiřovat?

Plány do budoucna jsou v kompetenci majitele, na to přesně odpovědět neumím. Možnosti rozšiřování určitě existují, ale dnes téměř všechny investice narážejí na nedostatek kvalifikovaných lidí. Proto je důležité pečlivě zvažovat, zda je plánovaná investice skutečně smysluplná a přínosná. Obrovským problémem je také naprostá absence skutečné zemědělské politiky našeho státu a samozřejmě i Evropské unie. V rámci České republiky je to bohužel také o obrovské zátěži tohoto odvětví ze strany státních orgánů nejrůznějšího druhu a neskutečné byrokratické administrativy. To vše bude jistě ovlivňovat rozhodování majitele o případném rozšiřování.

Michal Smetana

Šestačtyřicetiletý zemědělec z Třebíče na Vysočině. Je otcem dvou dcer a manželem, který se snaží skloubit práci a rodinu. Vystudoval střední školu obchodu a služeb, následně získal veškeré znalosti a zkušenosti praxí.

Postupně pracoval na různých pozicích ve větších zemědělských uskupeních. Baví ho práce s lidmi i s přírodou, rád čelí novým výzvám a hledá inovativní řešení. Jako typický střelec je otevřený novým možnostem, ale zároveň dbá na principy a svobodu. Je pragmatický a cílevědomý.

Jeho velkým přáním je, aby české zemědělství nebylo na okraji pozornosti společnosti, ale stalo se jedním z pilířů budoucnosti. Nikomu podle něj nemůže být jedno, jakou vodu pijeme, co jíme, kde se pohybujeme a jaký životní prostor zanecháme našim dětem.

CS FARMY

CS FARMY patří do skupiny zemědělských prvovýrobců vlastněných českým majitelem. Farmy obhospodařují více než 5 000 hektarů zemědělské půdy v Jihomoravském a Zlínském kraji. Jejich cílem je moderní a efektivní hospodaření, které ctí principy správné zemědělské praxe a klade důraz na zdravý chov v přirozených podmínkách.

Obyčejná lidskost a profesionalita mohou v roce 2026 porazit umělou inteligenci

Technologie se sice v posledních letech mění raketovým tempem, ale to nejcennější, co budou firmy v roce 2026 hledat, je překvapivě lidské a ne umělé. Nová data z trhu práce totiž naznačují zajímavý paradox: zatímco téměř všichni mluví o umělé inteligenci, manažeři volají po návratu profesionality a základních komunikačních dovedností.

Jak by tedy vypadal ideální kandidát v roce 2026? Podle hiring manažerů (člověk ve firmě, který přímo rozhoduje o tom, koho přijmout na konkrétní pracovní pozici, pozn. redakce) to v žádném případě není technologický vizionář srostlý s umělou inteligencí, firmy totiž nehledají lidské roboty. Hledají profesionály, kteří sice technologie ovládají, ale jejich superschopnostmi jsou hlavně spolehlivost a emoční inteligence.

A to je dobrá zpráva – do hry se tak vrací rovnováha.

AUTOR: Michaela Škrobánková

Konec války – vítězí technika společně s emoční inteligencí

Dlouhá léta se vedly debaty, zda je důležitější technická expertíza, nebo osobnostní nastavení. Data pro rok 2026 tento spor de facto ukončují. Dvaašedesát procent manažerů uvádí, že hard skills a soft skills (konkrétní odborné znalosti a dovednosti; osobnostní a sociální dovednosti, pozn. redakce) jsou stejně důležité. Pouze čtrnáct procent totiž upřednostňuje čistě technické dovednosti.

V praxi to znamená posun v náboru. Už nestačí najmout geniálního analytika, který nezapadne do týmu, nebo charismatického manažera, který neumí otevřít Jiru (firemní

nástroj pro řízení projektů a evidenci pracovních úkolů, pozn. redakce). Budujeme týmy, kde se technická kompetence snoubí s emoční inteligencí. Jedno bez druhého sice může v některých specifických kontextech fungovat, jen to nebude ani zdaleka ideální. Ideální je mít obojí a náboráři hlad po takových lidech jen potvrzují.

Firmy by proto měly investovat do lidí, kteří mají potenciál růst v obou směrech. Pokud máte kandidáta se skvělým technickým základem, vaše onboardingová strategie (onboarding je proces začlenění nového zaměstnance do firmy a jeho zapracování, pozn. redakce) musí zahrnovat trénink měkkých dovedností a naopak.

Naše zkušenost dlouhodobě potvrzuje, že ve chvíli, kdy technicky silný jednotlivec začne narušovat atmosféru v týmu, klesá výkon celku. A to i přesto, že daný člověk může krátkodobě podávat nadstandardní individuální výsledky. Výkon týmu ale nikdy není jen součtem čísel, je odrazem důvěry, komunikace a ochoty převzít odpovědnost.

Mezi měkkými dovednostmi vítězí komunikace a profesionalita

Možná nejzajímavějším zjištěním celého reportu je žebříček měkkých dovedností. Zatímco komunikace si drží neotřesitelné prvenství (bez ní totiž v hybridním světě nic nefunguje), na druhém místě se objevila profesionalita.

Co to znamená pro HR strategii (HR – zkratka z anglického Human Resources, tedy lidské zdroje, pozn. redakce)?

Nejde o návrat k přehnaně formálnímu firemnímu stylu. Jde o kultivaci jakési obchodní zralosti. Manažeři si pod profesionalitou v roce 2026 představují odpovědnost, schopnost stát si za výsledky a umět přiznat chybu. Důležitá je například schopnost ustát změnu, oklepat se a jít dál, nebo schopnost řídit si svůj čas.

Tvrdé dovednosti pro rok 2026 staví AI do role nástroje, nikoli spasitele

Pokud čekáte, že umělá inteligence bude na vrcholu žebříčku tvrdých dovedností, data vás vyvedou z omylu. Znalost AI nástrojů skončila až na 1 0. místě.

Důvod je prostý, umělá inteligence se stává neviditelnou infrastrukturou. Podobně jako dnes v životopise neuvádíte – umím vyhledávat na Google – v roce 2026 bude práce s generativní AI základní gramotností. Konkurenční výhodou tak není samotný nástroj, ale schopnost jej kriticky řídit. Na špici tvrdých dovedností se drží schopnost ovládat nástroje, které firma denně používá. Firmy také chtějí lidi, kteří rozumí datům a umí na jejich základě doporučit akci. S nárůstem AI roste sofistikovanost útoků. Důležitá je proto také základní bezpečnostní hygiena, a to pro každého. Data nám říkají jasně, že umělá inteligence může napsat kód nebo text, ale člověk musí zajistit, aby informace byly jasné, logické a použitelné. Proto se například technické psaní a dokumentace umístily výše než samotná AI.

Strategický plán pro přípravu

firmy na rok 2026

Důležité je proto v letošním roce budovat ve firmách prostředí, kde je profesionalita formou vzájemného respektu. Ukažte zaměstnancům, že spolehlivost a dochvilnost nejsou

staromódní buzerace, ale způsob, jak si vzájemně neplýtvat časem a snižovat stres v týmu. To je ta pravá podpora work-life balance.

Také není dobré nutit lidi jen učit se ovládat nový software. Je zapotřebí učit je kritickému myšlení a řešení problémů. Cílem je mít zaměstnance, který dokáže říct, že mu umělá inteligence vygenerovala tento výsledek, avšak na základě datové analýzy a kontextu klienta doporučuje jiný postup. U pohovorů je důležité se ptát na situace, které testují odolnost a adaptabilitu. Není důležité ptát se, zda člověk umí používat ChatGPT. Důležitější je, aby dokázal popsat situaci, kterou se rozhodl řešit jinak, než mu navrhla umělá inteligence, proč se tak rozhodl a jak své rozhodnutí obhájí.

Lidskost jako konkurenční výhoda

Data pro rok 2026 navíc ukazují uklidňující trend. Technologie nás nepřeválcovaly. Naopak, čím více nástrojů máme, tím více si ceníme lidí, kteří se umí domluvit, kteří převezmou odpovědnost a na které je spolehnutí.

Pro lídry a HR profesionály je to výzva vrátit se k základům. Firmy musí o své lidi pečovat, dávat jim jasná vodítka a investovat do jejich schopnosti spolupracovat. Protože v roce 2026 nebude vítězem ten, kdo má nejlepší AI, ale ten, kdo má nejlepší lidi, kteří ji umí chytře a efektivně používat.

Reakce na článek o nových datech z trhu práce

S výše uvedenými výstupy se jako personalistka ztotožňuji téměř beze zbytku. Ne proto, že by přinášel revoluční myšlenky, ale právě naopak, protože pojmenovává návrat k základům, které v praxi nikdy nepřestaly fungovat.

Profesionalitu nevnímám jako soubor formálních pravidel nebo naučených frází. Je to komplexní postoj k práci a k lidem: kombinace odbornosti, etického chování, osobní odpovědnosti a schopnosti budovat dlouhodobou důvěru směrem ke klientům i dovnitř týmů.

Odbornost se totiž dá naučit. Nástroje se dají doučit. Charakter, přístup a schopnost fungovat s ostatními lidmi se ale mění jen velmi těžko. Čím rychleji se svět práce mění, tím více se potvrzuje jedno: skutečnou konkurenční výhodou nejsou technologie, ale lidé, kteří s nimi dokážou smysluplně pracovat.

ZDROJ: https://www.resumetemplates.com/ hiring-managers-reveal-the-most-important-hard-and-soft-skills-for-2026

LIDÉ V TÝMU

Personální změny v OK HOLDING

Růst firmy se neměří jen čísly, ale především lidmi, kteří do ní vstupují. Každý nový kolega přináší vlastní zkušenosti, pohled i energii – a tím přirozeně ovlivňuje to, jak se OK HOLDING vyvíjí dál. Naše řady nerozšiřují pouze lidé s dlouhou praxí a bohatými zkušenostmi. Je zapotřebí dát prostor i mladým a ambiciózním, kteří mohou přinést nový, svěží pohled. A naopak od těch zkušenějších se zase oni mohou něčemu přiučit. Ze vzájemné spolupráce tak všichni mohou mít radost.

OK LANDSCAPE MANAGEMENT

Ing. Patrik Chmelníček

V roce 2025 dokončil inženýrské studium oboru Agrobyznys. Odborně se zaměřuje na precizní zemědělství a aktuálně se věnuje implementaci aplikačních dronů do českého zemědělského sektoru. Svou profesní dráhu zahájil po úspěšném složení státních zkoušek a od července loňského roku působí jako projektový manažer ve společnosti OK LANDSCAPE MANAGEMENT. Ve volném čase se věnuje motorsportu a dále se rozvíjí v oblasti agrární politiky.

OK GROUP

Matěj Marič

Absolvoval ekonomickou školu v Roudnici nad Labem, kde studium kombinoval s individuálním fotbalovým plánem. Ze SK Roudnice nad Labem se následně prosadil do Dukly Praha, kde měl tři roky profesionální smlouvu a nastoupil i v 1. fotbalové lize.

Po ukončení sportovní kariéry se rozhodl pro výraznou profesní změnu a zamířil do pojišťovnictví. V pojišťovně Generali působil devět let, specializoval se na strojní pojištění a pojištění elektroniky. Pracoval jako upisovatel v oddělení makléřského obchodu se zaměřením na velká rizika.

Od srpna loňského roku je součástí OK GROUP, kde pracuje jako správce pojistných smluv.

Ve volném čase zůstává věrný sportu – trénuje fotbal a aktivně se věnuje golfu, nohejbalu i futsalu. Adrenalin vyhledává při lezení po skalách a relax nachází při vaření.

Silné zázemí, otevřená kultura a lidé, kteří dávají práci smysl

Jsme moc rádi, že se stále rozrůstáme a že si nás vybírají tak zajímaví a kreativní lidé s různorodými zkušenostmi. Můžeme jim nabídnout pevné zázemí naší firmy, odborníky mezi kolegy, otevřenou komunikaci, důvěru, ale i spolupráci napříč našimi společnostmi.

Zázemí a stabilita

Noví kolegové k nám přicházejí do prostředí, které stojí na pevných základech, fungujících procesech a zkušených lidech. Záleží nám na tom, aby se u nás dokázali rychle zorientovat a cítili jistotu v tom, co dělají. Stabilita a důvěra jsou pro nás základem. Díky nim může naše práce přinášet skutečné výsledky. Takové prostředí ocení zejména ti, kteří hledají dlouhodobou spolupráci a jistotu v dobře nastaveném fungování firmy.

Odbornost a profesionalita

Na kvalitě práce si v OK HOLDING opravdu zakládáme. Nově přicházející se stávají součástí týmů, kde hraje roli odbornost, odpovědnost a respekt k tomu, co každý přináší. Sdílení zkušeností a vysoké profesní standardy nám pomáhají posouvat společnou práci i celé uskupení dál.

Cítit dobře se tak zde budou hlavně odborníci, kteří chtějí svou práci dělat kvalitně a záleží jim na tom, aby za sebou viděli konkrétní výsledky.

Lidé a kultura spolupráce

Za každou odborností stojí konkrétní lidé. V OK HOLDING podporujeme otevřenou komunikaci, spolupráci a vzájemnou podporu v každodenní práci. Věříme, že dobré vztahy a lidský přístup vytvářejí prostředí, ve kterém má práce smysl a pracovníci se v něm mohou rozvíjet. U nás to bude vyhovovat těm, kteří chtějí pracovat v týmu, kde se spolu mluví otevřeně, a kde na lidských vztazích záleží.

Spolupráce

napříč firmami

Výhodou uskupení OK HOLDING je propojení lidí, týmů i firem. Noví kolegové se tak přirozeně zapojují do spolupráce napříč společnostmi, sdílejí zkušenosti a přinášejí nové pohledy.

Právě tato spolupráce pomáhá vytvářet řešení, která mají skutečný dopad. Spokojení tak u nás budou zejména ti, kteří chtějí přesahovat hranice jednoho týmu a rádi se podílí na společných projektech.

Nové povinnosti pro firmy v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) je úzce spjata s technickým risk managementem v pojišťovnictví. Úroveň péče o tyto oblasti odráží úroveň bezpečnosti provozu, ochrany majetku a v neposlední řadě i ochrany zdraví na pracovišti.

V tomto článku vám přinášíme výňatek důležitých novinek a změn, které zasahují do těchto oblastí.

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Nové nařízení vlády pro hlášení a evidenci pracovních úrazů z letošního roku kompletně nahrazuje to z roku 20 1 0 a přináší zásadní změny. Zejména jde o povinnou digitalizaci prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Prvotní přihlášení do portálu musí provést statutární zástupce zaměstnavatele, a to prostřednictvím své elektronické identity. Statutární zástupce může dále v portálu zplnomocnit další osoby k evidenci a hlášení úrazů.

Pracovní úrazy jsou nyní nově rozčleněny do čtyř kategorií, a to na smrtelné, závažné (hospitalizace více než pět po sobě jdoucích kalendářních dnů), s dočasnou pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a na pracovní úrazy, u kterých nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo nepřesahující tři kalendářní dny.

Hlášení úrazů se provádí prostřednictvím portálu do 15 dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozví. Úpravou prošla také kniha úrazů a záznam o úrazu, kde se vypouští několik údajů oproti minulé úpravě. Archivace záznamu o úrazu je stanovena na dobu deseti let.

Povinný příspěvek na produkty spoření na stáří

Zákon zavádí povinnost zaměstnavatele poskytovat příspěvek zaměstnancům pracujícím v rizikové kategorii práce číslo 3 pro alespoň jeden z následujících faktorů: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celkovou fyzickou zátěž.

Zaměstnavatel musí poskytovat příspěvek jen tehdy, když zaměstnanec skutečně pracuje v prostředí, kde je vystaven uvedeným rizikovým faktorům. Tedy nestačí, že je pracovní pozice jen formálně zařazena do rizikové kategorie. Výše příspěvku činí čtyři procenta z vyměřovacího základu za rozhodné období.

Odškodňování pracovních úrazů

Ministerstvo práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2025 uvádí, že pro účely odškodňování pracovních úrazů pro rok 2026 je stanovena sazba za jeden bod 481,71 Kč.

Pracovnělékařské prohlídky

Samostatnou oblastí jsou pracovnělékařské prohlídky. Novela vyhlášky z loňského roku o specifických zdravotních službách zavádí vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci.

Co se týká vstupních pracovnělékařských prohlídek, tak jsou pro práci v kategorii jedna bez profesních rizik 1 nepovinné. Jedná se o činnosti vykonávané na základě pracovní smlouvy (HPP), tak i dohod (DPP/DPČ).

Nadále platí, že vstupní prohlídku je nutné provést vždy, pokud o to požádá zaměstnavatel nebo zaměstnanec či uchazeč o práci.

Vstupní prohlídky mladistvých, bez ohledu na jejich pracovněprávní vztah, jsou výslovně zakotveny od 1. června 2025 takzvanou flexinovelou zákoníku práce (Zákon č. 120/2025 Sb.). Vstupní prohlídky těchto osob jsou povinné. Pravidelné prohlídky jsou pak prováděny jedenkrát ročně.

Co se týká periodických prohlídek, tak od 1. ledna 2023 došlo ke zrušení povinnosti periodických prohlídek u HPP.

V současné době jsou prohlídky postaveny na bázi dobrovolnosti. Toto se týká prací zařazených v kategorii číslo 1 a 2 bez profesních rizik.

Dne 3 0. září 2025 došlo také ke zrušení povinných pracovnělékařských prohlídek u prací na DPP/DPČ zařazených do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví opět s podmínkou bez profesních rizik. Dle společného stanoviska MPSV a MZd jsou vstupní lékařské prohlídky pro „dohodáře“ povinné jen od druhé rizikové kategorie prací výše, to znamená v kategorii druhé rizikové, třetí a čtvrté.

1 Profesní rizika jsou definována částí II. přílohy č. 1 Vyhlášky č. 79/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Oblast požární ochrany

Nově upravená vyhláška o požární prevenci přináší zejména novinky v zařazení prvků požární ochrany. Jde o prvky CENTRAL STOP a TOTAL STOP, které jsou nově zařazené mezi požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ). Tato novinka znamená, že každá společnost má povinnost minimálně jedenkrát ročně provádět kontroly provozuschopnosti těchto zařízení prostřednictvím odborně způsobilé osoby v požární ochraně nebo technika požární ochrany. Kontrola musí být doložena dokladem.

Dalšími novinkami jsou možnost podpisu školení o požární ochraně elektronicky a rozšíření požadavků na požárně bezpečnostní řešení staveb a doplnění přílohy číslo 7, která stanovuje další požadavky pro návrh vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení.

Stručný přehled kategorizace prací.

Jedná se o významnou část mající vliv na zabezpečení požární bezpečnosti staveb. Tímto je jasně definován rozsah požárně bezpečnostních zařízení, která jsou nedílnou součástí projektové dokumentace, a která stanovují například požadavky na požární odolnost konstrukcí, dělení objektu do požárních úseků, šířku a délku únikových cest, vybavení objektu hasicími přístroji apod. Tato zařízení jsou zejména v hledáčku risk manažerů, kteří se zaměřují na jejich funkčnost a rozsah krytí v daném objektu.

Příloha číslo 7 stanovuje u jednotlivých systémů požární ochrany to, co musí v rámci návrhu do stavby splňovat.

Zaměstnavatel má za povinnost zařadit do jedné ze čtyř, respektive pěti kategorií každou pracovní pozici.

KATEGORIE 1 – práce bez rizika

Hlášení na Krajskou hygienickou stanici NE .

Práce bez předpokládaného vlivu na zdraví zaměstnance.

Typicky administrativní práce či obchodní činnost.

KATEGORIE 2 – práce s potenciálním rizikem

Hlášení na Krajskou hygienickou stanici ANO

Nepříznivý vliv na zdraví lze očekávat jen výjimečně a hygienické limity nejsou překračovány.

Patří sem např. kuchaři, skladníci, kadeřníci či obráběči kovů.

KATEGORIE 2 – práce riziková riziková

Hlášení na Krajskou hygienickou stanici ANO

Práce zařazené do kategorie 2, které KHS v určitých případech označí jako rizikové.

Příkladem mohou být zdravotní sestry.

KATEGORIE 3 – práce s riziky

Hlášení na Krajskou hygienickou stanici ANO.

Dochází k překračování hygienických limitů a existuje zvýšené riziko vzniku nemocí z povolání. Nutné je používání ochranných prostředků a další opatření BOZP. Jde například o svářeče, hutníky, lakýrníky, práci v mrazírnách či trvalou noční práci.

KATEGORIE 4 – vysoce rizikové práce

Hlášení na Krajskou hygienickou stanici ANO

Práce s vysokým rizikem poškození zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při použití ochranných prostředků. Patří sem například práce v galvanovnách, hornictví nebo specifických biologických laboratořích.

Silný globální hráč, který posiluje své

ambice ve střední a východní Evropě

– to je Berkshire Hathaway Specialty Insurance

Andreas Krause, manažer Berkshire Hathaway Specialty Insurance (BHSI) Německo, se v rozhovoru rozpovídal o komerčním pojištění, které nabízejí téměř v celé Evropě, ale také o tom, čím se liší od ostatních pojišťoven. Svěřil se i s dalšími plány rozšiřovat se ve střední a východní Evropě.

Berkshire Hathaway Specialty Insurance: A strong global player strengthening

its

ambitions in Central and Eastern Europe.

Andreas Krause, manager of Berkshire Hathaway Specialty Insurance Germany, gave us an interview discussing not only the commercial insurance they offer across most of Europe but also what sets them apart from competitors. Furthermore, he revealed plans for continued expansion into Central and Eastern Europe.

Představte nám, prosím, společnost BHSI?

Kde sídlíte? Jak působíte v Evropě?

Berkshire Hathaway Specialty Insurance (BHSI) je globální poskytovatel komerčního pojištění a je součástí skupiny Berkshire Hathaway. Zaměřuje se na pojištění majetku, úrazové pojištění, pojištění manažerů a profesionálů, námořní pojištění, úrazové a zdravotní pojištění, nadnárodní programy a další. To vše s podporou mimořádně silné a stabilní finanční situace společnosti Berkshire Hathaway.

V celé Evropě působí BHSI prostřednictvím společností Berkshire Hathaway European Insurance DAC (BHEI) se sídlem v Irsku a BHIIL se sídlem v Anglii a Walesu. Naše evropská působnost zahrnuje pobočky v Belgii, Francii, Německu, Irsku, Itálii, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii, stejně jako rostoucí přítomnost v severských zemích. Zaměstnáváme více než 400 lidí v 15 evropských kancelářích a podporujeme zákazníky ve 178 zemích prostřednictvím nadnárodních kapacit.

Jaké produkty nabízíte?

BHSI nabízí pojišťovací řešení v oblasti majetku, úrazů, odpovědnosti vedoucích pracovníků a profesionálů, námořní dopravy, odpovědnosti za zdravotní péči, transakční odpovědnosti, ručení, úrazů a zdraví, cestovního pojištění, programů/MGA a nadnárodních programů.

Čím se vaše společnost vyznačuje? Čím se odlišujete od ostatních společností na trhu?

Společnost BHSI poskytuje pojištění na základě pojistných smluv skupiny pojišťoven Berkshire Hathaway’s National Indemnity, které mají finanční rating A++ od agentury AM Best a AA+ od agentury Standard & Poor’s. Naše rozsáhlá a stabilní finanční rozvaha nám dává výjimečnou schopnost řešit komplexní rizika; umožňuje nám poskytovat konzistentní kapacitu a inovativní, flexibilní řešení. Znamená to také, že můžete mít maximální důvěru v naši schopnost hradit kryté škody, a to bez ohledu na to, jak velké škody způsobí katastrofické riziko nebo jak dlouhodobá je odpovědnost našeho klienta.

Vynikáme také naší filozofií CLAIMS IS OUR PRODUCT® (naším produktem jsou pojistné události), která je ústředním bodem identity naší značky – poskytování rychlých, spravedlivých a odborných služeb v oblasti pojistných událostí. Při každé interakci s našimi zákazníky, kolegy a obchodními partnery se řídíme tradicí společnosti Berkshire Hathaway, která spočívá v tom, že děláme správné věci a získáváme si reputaci díky důvěryhodnosti, integritě a obezřetnému přijímání rizik. Naše organizace je od základu zaměřena na zákazníka. Upřednostňujeme jednoduchost před složitostí a přinášíme do světa pojišťovnictví snadnost, rychlost a efektivitu.

Jaké jsou vaše plány v regionu střední a východní Evropy, konkrétně v České republice a na Slovensku?

Před třemi lety jsme začali věnovat větší pozornost poptávkám z regionu střední a východní Evropy, když se k našemu týmu v Německu připojili upisovatelé E&P (finanční produkty) se zaměřením právě na tento region. Naším cílem je budovat důvěryhodnost a důvěru u zákazníků a makléřů ve střední a východní Evropě a chceme se stát významným partnerem.

V našem úpisu rizik, stejně jako v obchodních plánech, stanovujeme dlouhodobou perspektivu. Od začátku našeho působení v Evropě jsme postupně otevírali nové kanceláře a rozšiřovali naši místní přítomnost do nových zemí. Itálie a Švédsko jsou našimi nejnovějšími pobočkami otevřenými v roce 2024. Nejprve chceme, aby zákazníci a makléři poznali BHSI, naši strategii úpisu rizika a naše schopnosti. V současné době zapojujeme pojistitele z naší německé pobočky do jednání s makléři z různých oborů. Díky pravidlu volného poskytování služeb můžeme nabízet pojistná řešení zákazníkům v mnoha zemích střední a východní Evropy včetně České republiky a Slovenska.

Can you please introduce BHSI?

Where is your domicile?

How do you operate in Europe?

Berkshire Hathaway Specialty Insurance (BHSI) is a global commercial insurance provider and part of the Berkshire Hathaway group of insurance companies. It focuses on property, casualty, executive & professional lines, marine, accident & health, multinational programs and more, supported by Berkshire Hathaway’s exceptionally strong balance sheet. Across Europe, BHSI operates through Berkshire Hathaway European Insurance DAC (BHEI), domiciled in Ireland, and BHIIL, domiciled in England & Wales. Our European footprint includes offices in Belgium, France, Germany, Ireland, Italy, Spain, Sweden, Switzerland and the UK, as well as a growing presence in the Nordics. We employ more than 400 people across 15 European offices and support customers in 178 countries through multinational capabilities.

What products do you offer?

BHSI offers insurance solutions in Property, Casualty, Executive & Professional, Marine, Healthcare Liability, Transactional Liability, Surety, Accident & Health, Travel Insurance, Programs/MGAs, and Multinational Programs.

What is specific about your company? How do you differentiate from rest of the market?

BHSI underwrites on the paper of Berkshire Hathaway’s National Indemnity group of insurance companies, which hold financial strength ratings of A++ from AM Best and AA+ from Standard & Poor’s. Our large and stable balance sheet gives us an exceptional ability to tackle complex risks; it enables us to provide consistent capacity and innovative, flexible solutions. It also means you can have the utmost confidence in our ability to pay covered claims – no matter how large the catastrophe or “long-tailed” the liability. We also stand out with our CLAIMS IS OUR PRODUCT® philosophy, which is central to our brand identity—delivering fast, fair, and expert claims service. In our every interaction with our customers, colleagues and business partners, we live the Berkshire Hathaway tradition of doing the right thing and earn our reputation for trust, integrity and prudent risk taking. Our organization is customer-first, through and through. We choose simplicity over complexity – and bring ease, speed, and efficiency to the world of insurance.

What are your plans in CEE region and in more detail in the Czech Republic and Slovakia?

We’ve started 3 years ago taking even closer look on the enquiries coming from CEE Region, once an E&P (financial lines) underwriter joined our Team in Germany with a clear focus on that Region. We aim to build credibility and trust with the Customers and Brokers in Central and Eastern Europe and we want to become a relevant partner. In our underwriting, as well as in business plans we take a long-term perspective. Since the beginning of our operations in Europe, we were opening new offices gradually, adding our local presence to new countries – with Italy and Sweden being our latest openings in 2024. At first, we want the Customers and the Brokers get to know BHSI, our underwriting appetite and capabilities. Currently we engage underwriters located in our German Branch in discussions with the Brokers, across different lines of business. Thanks to the Freedom of Services rule, we can offer insurance solutions for Customers in many CEE countries, including Czech Republic and Slovakia.

Začátek roku 2026

byl ve znamení nových marketingových aktivit

Začátek roku 2026 přináší pro celé uskupení několik důležitých marketingových novinek. Spuštění nových webových stránek, pravidelný newsletter i spolupráce s novou PR agenturou posilují naši komunikaci směrem ke klientům, partnerům i zaměstnancům.

Jedním z prvních kroků letošního roku bylo spuštění nových webových stránek pro celé uskupení. Důvodem změny byla snaha dlouhodobě reagovat na potřeby klientů i zaměstnanců a přizpůsobit online prostředí současným nárokům na jednoduchost, přehlednost a dostupnost informací.

Novinkou na webech je také sekce Blog, která slouží jako informativní portál. Na jednom místě jsou publikovány aktuality z oblasti legislativy, novinky napříč uskupením i odborná témata z praxe. Blog zároveň přináší informace o událostech, kde se značka OK HOLDING objevila – ať už jde o sponzoring, účast na konferencích nebo další významné aktivity.

Na Blog navazuje pravidelný Newsletter, který bude vycházet každý měsíc. Prostřednictvím e-mailu přinese přehled toho nejdůležitějšího, co by klientům, partnerům ani kolegům nemělo uniknout. Cílem je usnadnit orientaci v novinkách a poskytnout stručný a přehledný souhrn klíčových informací.

Od začátku roku spolupracujeme s profesionální PR agenturou Tempus Media, která má za úkol systematicky rozvíjet mediální obraz uskupení. Zajišťuje tak vztahy s médii, přípravu tiskových zpráv, PR článků a rozhovorů, podporu klíčových témat i strategické poradenství.

Naskenujte QR kód a prozkoumejte nový web

Alena Zlatinská

Naša obchodníčka zažila olympiádu naživo

V termíne 10.–13. februára 2026 sa jedna z našich obchodníčok zúčastnila výnimočného výletu na Zimné olympijské hry 2026 v talianskom Miláne. Tento nezabudnuteľný zážitok získala vďaka súťaži organizovanej spoločnosťou Allianz.

Súťaž bola určená pre najaktívnejších obchodníkov a predstavovala jedinečnú príležitosť spojiť pracovný úspech s atmosférou svetového športového podujatia. Účasť priamo v dejisku olympiády bola nielen odmenou za dosiahnuté výsledky, ale aj veľkou motiváciou do ďalšej práce.

Celý pobyt bol zorganizovaný na vysokej úrovni – každý detail bol premyslený a precízne dotiahnutý do poslednej bodky. Od programu, cez sprievodné aktivity až po samotnú športovú atmosféru – všetko bolo perfektne pripravené. Bol to zážitok, ktorý predčil očakávania a mnohí by si ho ani nevedeli predstaviť v takej kvalite a rozsahu.

Nezabudnuteľné chvíle, športový adrenalín, emócie priamo z tribún a jedinečná olympijská atmosféra – to všetko si odniesla domov ako zaslúženú odmenu za svoju skvelú prácu, nasadenie a profesionálny prístup. Sme hrdí, že máme v tíme kolegyňu, ktorej úspechy ju doviedli až na tak prestížne svetové podujatie.

Anežka Lörinczová

Splnený sen v súťaži

Bikini

Fitness

18. octóbra 2025 sa konala súťaž federácie ICN, ktorá na jednom pódiu spojila odhodlanie, eleganciu a silu ženskosti. Medzi súťažiacimi nechýbala ani naša obchodníčka, ktorá sa rozhodla nasledovať svoj sen a postavila sa na pódium v kategórii Bikini Fitness 40+.

Nebola to len súťaž, ale skúška odvahy veriť si aj v momentoch, keď prichádzajú pochybnosti.

Každý tréning, každá príprava a každý krok vpred dokazujú, že sny nemajú vek – len čakajú, kým sa ich rozhodneme naplno realizovať.

S novým tímom trénerov pokračuje ďalej – nielen v Bikini Fitness, ale aj v kategórii Runway, kde sa spája elegancia so sebaistotou. Jej cesta pripomína, že na svoje sny netreba čakať.

Stačí sa k nim prikloniť a vykročiť.

Sme hrdí, že môžeme zdieľať inšpiratívnu cestu našej kolegyne, ktorá ukazuje, že odvaha, vytrvalosť a viera v seba samú dokážu otvoriť dvere k novým výzvam a príležitostiam. Veríme, že o jej úspechoch budeme ešte počuť.

Formula 1 v Katare 2025

Posledný novembrový víkend, v dňoch 28.–30. novembra 2025, mali naši obchodníci spolu so zástupcami OK GROUP SLOVAKIA jedinečnú príležitosť zažiť atmosféru svetového motoršportu na vlastnej koži. Zúčastnili sa prestížnych pretekov Formuly 1 v Katare – podujatia, ktoré patrí medzi najvýznamnejšie športové udalosti na svete. Účasť na tomto prestížnom podujatí bola zároveň odmenou za ich skvelé výsledky, každodenné nasadenie a profesionálny prístup.

Preteky na modernom okruhu Lusail, známe večernou kulisou púšte, priniesli nezabudnuteľné momenty plné rýchlosti, adrenalínu a emócií, ktoré si budeme ešte dlho pamätať.

Atmosféra burácajúcich motorov, napätie na štarte i strategické súboje tímov dokonale podčiarkli výnimočnosť tohto podujatia.

Energia svetovej Formuly 1 nám pripomenula, aké dôležité sú presnosť, stratégia a tímová spolupráca – hodnoty, ktoré nás sprevádzajú aj v našej každodennej práci.

Súčasťou programu bola aj prehliadka moderného mesta

Doha, ktoré nás očarilo kontrastom tradičnej architektúry a futuristických mrakodrapov. Spoločne sme si vychutnali obed v perzskej reštaurácii Parisa at Souq Waqif v historickom trhovisku Souq Waqif, kde sme mali priestor na neformálne rozhovory a spoločné stretnutie.

Spoločne strávený čas posilnil tímového ducha a motiváciu napredovať. Sme radi, že máme takýto tím, a veríme, že aj podobné spoločné chvíle nás posúvajú ďalej.

OK GROUP SLOVAKIA podporila medzinárodné lyžiarske preteky

Spoločnosť OK GROUP SLOVAKIA sa aj tento rok zaradila medzi partnerov významného športového podujatia Interkritérium Vrátna 2026 – medzinárodné preteky v zjazdovom lyžovaní pre mladé talenty.

Už 43. ročník pretekov sa uskutočnil v termíne 19.–21. januára 2026 v obľúbenom horskom stredisku Vrátna Malá Fatra.

Podujatie patrí medzi najprestížnejšie detské lyžiarske preteky na Slovensku v rámci seriálu FIS.

Každoročne sa na štart postaví približne 200 pretekárov z viac ako 20 krajín sveta, ktorí súťažia v slalome a obrovskom slalome v kategóriách U14 a U16. Podujatie tak ponúka jedinečnú príležitosť pre mladých športovcov porovnať sily v medzinárodnej konkurencii a zbierať cenné skúsenosti na začiatku svojej kariéry.

Program sa začal slávnostným otvorením za účasti organizátorov a partnerov, po ktorom nasledovali súťažné dni zakončené ocenením najlepších pretekárov aj tímov. Ocenených bolo až 48 športovcov v ôsmich kategóriách.

Podpora športu a mladých talentov je pre OK GROUP SLOVAKIA prirodzenou súčasťou spoločenskej zodpovednosti. Veríme, že investícia do športových podujatí pomáha rozvíjať budúce generácie športovcov a zároveň podporuje hodnoty ako vytrvalosť, férovosť a tímová spolupráca.

Sme hrdí, že sme mohli podporiť podujatie s dlhoročnou tradíciou a zároveň budúcu generáciu športovcov – OK GROUP SLOVAKIA bude aj naďalej podporovať iniciatívy, ktoré pomáhajú rozvíjať šport a mladé talenty na Slovensku.

ROZHOVOR

Ovládol mikrofón

Známy organizátor súťaží krásy Jozef Oklamčák vstupuje do novej etapy svojej kariéry. Po desaťročiach strávených v zákulisí prestížnych spoločenských akcií sa teraz dostáva do centra pozornosti ako moderátor. Jeho prirodzený šarm a skúsenosti z organizovania stoviek podujatí mu otvárajú dvere k novým profesionálnym príležitostiam.

V poslednom období vás možno častejšie vidieť s mikrofónom v ruke.

Odkedy sa datuje váš vzťah k moderovaniu?

Môj vzťah k verejnému vystupovaniu má hlboké korene. Už počas strednej školy som mal tendenciu byť akýmsi spojivom medzi ľuďmi. Organizoval som školské akcie a prirodzene som ich aj uvádzal.

Významné bolo obdobie, keď som pracoval ako dídžej – to nebolo len o púšťaní hudby. Na rozdiel od súčasných dídžejov, ktorí často stoja mlčky za mixážnym pultom, ja som aktívne komunikoval s tanečníkmi. Vytváral som vlastnú verziu vtedy obľúbenej relácie „1 0 stupňov ku zlatej“ – súťažiaci odpovedali na otázky a vyhrávali odmeny. Bavilo ma vytvárať interaktívnu atmosféru.

Čo nasledovalo po týchto začiatkoch?

Keď som vstúpil do pracovného života, začal som organizovať koncerty kapiel. Vtedy ma napadlo robiť niečo úplne nové – po vystúpeniach som organizoval diskusie s interpretmi, ktoré som sám viedol. Bola to rarita, nikto podobné formáty nerobil. Pamätám si besedu s Mariánom Vargom a Collegium Musicum – to bolo presne pred päťdesiatimi rokmi!

Počas štúdia žurnalistiky a neskôr ako hovorca mládeže som viedol desiatky tlačových konferencií. Organizoval a moderoval som ich na festivaloch v Bojniciach, Martine, na Bratislavských jazzových dňoch… Po revolúcii som bol hovorcom revolučnej mládeže pri Rade mládeže Slovenska. Paradoxne som si vtedy vôbec neuvedomoval, že robím profesionálne moderovanie, vnímal som to ako prirodzenú súčasť mojej práce.

Výhodou teda bolo, že ste mali kompletný prehľad o podujatiach, keďže ste ich sami pripravovali?

Áno, to bol kľúčový faktor. Pri väčších akciách som najprv písal detailné scenáre pre externých moderátorov. Vysvetľoval som im koncepciu, dával inštrukcie… Až postupne mi dochádzalo – prečo to nerobím sám? Veď mám všetky informácie, poznám pozadie, viem presne, čo treba komunikovať.

Prelom nastal pri kastingoch na naše súťaže – Miss, Missis, Lady, Modelka, Mister, či pri organizovaní ankety Slovenský slávik. Zistil som, že je efektívnejšie, keď podujatie vedie človek, ktorý ho vytvoril. Je to prirodzenejšie a vierohodnejšie. A samozrejme, ekonomickejšie! (Smiech.)

V ktorom momente ste pochopili, že moderovanie môže byť samostatnou profesiou, nie len doplnkom k organizovaniu?

Významným momentom bolo, keď som začal sám viesť naše Jozefovské párty – tie priťahovali až tisíc hostí. Podobne to fungovalo pri aktivitách spojených s Československým levom. Dokonca som nosil mikrofón stále pri sebe, aby som mohol okamžite zasiahnuť, ak program potreboval oživiť.

Skutočný zlom však nastal pred trinástimi rokmi. Môj priateľ, Doc. MUDr. Juraj Štofko, primár a zástupca prednostu I. neurologickej kliniky UK LF a UNB v Bratislave, dekan Fakulty zdravotníckych vied na UCM v Trnave, hľadal na svoju šesťdesiatku moderátora. Profesionáli žiadali vysoké honoráre, tak som mu navrhol: „Zvládnem to ja“ – oslava prebehla fantasticky, Juraj na to spomína dodnes. Vtedy mi definitívne došlo, nemusím hľadať externých moderátorov, zvládam to sám.

Aký je váš moderátorský prístup? Čím sa odlišujete?

Nikdy som nebol typom, ktorý sa učí texty naspamäť. Mám výbornú pamäť na kľúčové informácie, ale nerád recitujem pripravené frázy. Som spontánny, reagujem na atmosféru v sále. Môj štýl je uvoľnený, priateľský, chcem, aby sa ľudia zabávali a odchádzali s úsmevom. Hovorím to, čo cítim, ale vždy s jasným zámerom a pointou.

Aké sú vaše najnovšie moderátorské skúsenosti?

Tento rok priniesol prelomové momenty. Na Univerzitnom plese som spolupracoval so Štefanom Skrúcaným a Ondrejom Kandráčom. Štefan mal oficiálnu líniu, ja som prinášal spontánnosť. Naša spolupráca fungovala perfektne, publikum sa skvele bavilo. O dva týždne neskôr som to na Leteckom plese v Haliči zopakoval, ale

tam som spolupracoval s René Štúrom. A koncom februára na záver plesovej sezóny, na 1. Kávovom plese na svete v Holiday Inn v Trnave s Jurajom Bačom.

Dlho ste vnímali moderovanie ako vedľajšiu aktivitu. Čo vás presvedčilo, aby ste to brali vážnejšie?

Bol to práve Štefan Skrúcaný. Trávime spolu čas na rôznych akciách a on si všimol, ako publikum reaguje na moje vstupy. Povedal mi, že mám na to, aby som moderoval profesionálne. Jeho povzbudenie bolo pre mňa kľúčové. Považujem ho za jedného z najlepších slovenských moderátorov a jeho názor si veľmi cením. V podstate ma „nakopol“ do novej kariéry. A navyše som si zobral na starosť marketing a distribúciu jeho špeciálnej edície 4 druhov alkoholu Skrúcaná – Slivovica, Marhuľovica, Hruškovica a Čerešnovica, ktoré boli vyrobené len v limitovanom počte, z každej po 375 kusov a – sú s jeho zlatým podpisom na fľaši.

Znamená to koniec vašej kariéry krasológa?

Určite nie! Krása zostáva mojou srdcovkou, budem sa jej venovať, kým budem môcť. Sledujem však trendy vo svete a nie som s nimi spokojný. Dievčatá si dnes nechávajú robiť neprirodené úpravy, tetovanie, plastické operácie. Moja filozofia je jasná – krása má byť prirodzená. Ak budem pokračovať so súťažou, nazvem ju „Miss – Prirodzená krása“.

Súčasne chcem byť aktívny ako moderátor alebo hostiteľ podujatí. Ľudia ma poznajú, spájajú si ma s červenou farbou, vedia, že prinesiem dobrú náladu. Táto kombinácia, láska ku kráse a moderátorský talent, mi umožňuje robiť to, čo ma napĺňa.

Na každom podujatí, kde budem moderovať, plánujem vyhlásiť „Najsympatickejšiu dámu večera“, „Lady večera“ alebo „Pár večera“ či „Miss podujatia“. Robili sme to kedysi

na Plese východniarov v Bratislave aj na Jozefovských párty. Je to moja pridaná hodnota a takmer 40 rokov skúseností so súťažami krásy. Už som to dokonca začal realizovať aj v tomto roku, keď som na Leteckom plese vybral Lady plesu, na Kávovom plese Queen plesu.

Získali ste už aj ďalšie ponuky na moderovanie?

Som rád, že môžem potvrdiť – áno! Po mojich posledných vystúpeniach sa mi ozvalo viacero organizátorov so záujmom o spoluprácu. Je to pre mňa obrovská motivácia. Teším sa, že môj prirodzený štýl moderovania nachádza odozvu a že svoje dlhoročné skúsenosti môžem využiť novým spôsobom. V mojom veku je fantastické objavovať nové výzvy! (Úsmev.)

Ladies Club by OK KLIENT

Ladies Club by OK KLIENT nevznikl jako další

jednorázový event. Je to komunitní prostor pro ženy ve financích. Mohou zde sdílet zkušenosti, inspirovat se navzájem a rozvíjet se nejen profesně, ale i osobně. Společně podporujeme sebevědomí, rozvíjíme dovednosti. Pro všechny také přinášíme zajímavé benefity i akce.

Ve finančním světě dnes působí stále více žen, které dosahují skvělých výsledků. Přesto často chybí platforma, která by byla cíleně zaměřena právě na jejich témata. Za zásadní vnímáme sebevědomí v byznysu, budování vlastní značky, hledání rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, práci s klienty nebo vzájemnou podporu. Ladies Club vznikl proto, abychom tuto mezeru zaplnili a vytvořili komunitu, která má dlouhodobý smysl.

Jsme přesvědčeni, že vzájemná podpora mezi ženami posiluje nejen jejich profesní růst, ale pozitivně ovlivňuje i kvalitu služeb pro klienty. Silná komunita znamená větší jistotu, odvahu vystoupit z komfortní zóny, sdílet know how a posouvat hranice toho, co je možné.

První setkání Ladies Clubu proběhlo v Brně v prostředí plném třpytu a jemnosti. Byli jsme hosté renomované zlatnické dílny KORBIČKA ŠPERKY. Atmosféra elegance a důrazu na detail symbolicky podtrhla naši myšlenku, že i kariéra se buduje stejně precizně jako šperk, tedy krok za krokem, s vizí a hodnotou, která přetrvá.

Druhé setkání se konalo v Praze ve střešní restauraci s výhledem a baru FLY VISTA, v 8. patře ikonického obchodního domu Máj Národní. Pohled na město z výšky hezky podtrhl naši myšlenku dívat se na věci s odstupem, vnímat nové příležitosti a nebát se mířit výš.

Ladies Club není jen o samotných setkáních. Pro ženy nabízíme různé benefity a další novinky s aktivitami postupně připravujeme. Plánujeme tematické akce zaměřené na krásu a péči o sebe, odborné vzdělávání, rozvoj prezentačních a komunikačních dovedností, sportovní aktivity i workshopy podporující sebevědomí a osobní značku. Naším cílem je nabídnout ženám komplexní podporu od profesního růstu až po osobní well-being, tedy stav životní pohody.

Regionálky pomáhají řešit

informační chaos

Pojišťovací zprostředkovatelé dnes pracují

v prostředí, kde se informace mění rychleji než kdy dříve. Každý den přicházejí nové pokyny, úpravy a aktualizace, které je potřeba sledovat. Právě proto vznikl v OK BROKERS systém regionálních setkání, který pomáhá udržet si přehled.

Stačí „krátká“ kontrola e-mailů a tři hodiny jsou pryč. Tuto situaci zažívá většina pojišťovacích zprostředkovatelů, často i každý den. Do schránek přichází tolik zpráv, že je téměř nemožné je všechny zodpovědně projít. Obchodní informace, produktové změny, metodické pokyny, legislativní aktualizace, interní sdělení. A do toho ještě otravné spamy, které zahlcují schránku a odvádějí pozornost. Není výjimkou, že se denní přísun vyšplhá ke stovce zpráv.

V takovém prostředí je stále těžší rozlišit, co je podstatné a co může počkat. Důležité informace mohou snadno zapadnout mezi méně významnými sděleními, což vede k tomu, že zprostředkovatelé tráví čas dohledáváním, opravováním nebo řešením situací, kterým by se jinak mohli vyhnout. A to je problém, který se časem navíc prohlubuje.

V reakci na tuto situaci proto vznikl v týmu OK BROKERS koncept pravidelných regionálních setkání, která se konají dvakrát ročně. Jsou navržena tak, aby partnerům nabídla strukturovaný a srozumitelný přehled nejzásadnějších novinek nejen z finančního trhu, ale i z uskupení OK HOLDING.

Součástí setkání je také možnost otevřené diskuse. Partneři mohou konzultovat konkrétní situace z praxe a získat odpovědi na otázky, které by se v e-mailové komunikaci snadno ztratily. Osobní forma zároveň

umožňuje lépe porozumět souvislostem a poskytuje cennou zpětnou vazbu pro další zlepšování procesů i poskytovaných služeb.

Regionálky, jak setkáváním říkáme, tak nejsou pouze dalším informačním kanálem. Jsou především nástrojem, který pomáhá zprostředkovatelům udržet si přehled, soustředit se na priority a věnovat více času tomu, co je pro jejich práci klíčové: tedy klientům a odbornému poradenství.

Navzdory náročnému tržnímu prostředí zůstal zájem o investiční dotace vysoký. Agroteam byl u toho! V jarním i podzimním kole Programu rozvoje venkova dominoval počtem podaných projektů a potvrdil roli klíčového partnera českých zemědělců při modernizaci jejich podnikání.

Rok 2025 byl pro společnost Agroteam CZ velmi úspěšný. V tento pro nás vrcholný rok se nám podařilo nejen potvrdit pozici jedničky na trhu v oblasti dotačního poradenství, ale opět jsme velmi významně předstihli konkurenci.

V uplynulém roce se zopakovala dvě hlavní dotační kola pro zemědělce, tedy jarní a podzimní kolo Programu rozvoje venkova. V obou kolech jsme dominovali a podali více než 1 500 žádostí. Konkrétně v podzimním kole to bylo přes 1 200 projektů. Podzimní kola jsou dlouhodobě pro zemědělské podnikatele investičně zajímavější, a to především z toho důvodu, že jsou podpořeny stavby a technologie pro živočišnou a rostlinnou výrobu, nebo také stroje, či investice spojené se zpracováním zemědělských produktů.

Naši pozici v oblasti dotačního poradenství v České republice potvrzuje i fakt, že v některých sektorových záměrech (jako například investice do chovu skotu, drůbeže, či prasat) tvoří projekty zpracované našimi poradci i více než 40 procent všech podaných projektů v zemi.

Dlouhodobě se také naše úspěšnost, tedy počet schválených a našimi poradci zpracovaných projektů, pohybuje vysoko nad průměrem celého Česka. Úspěšnost klientů, kteří podávají projekty s námi, je dána zejména pečlivou přípravou strategie celého záměru a také tím, že nám zpracovávaný významný objem žádostí umožňuje efektivně odhadnout šance konkrétních projektů.

Právě uplynulý rok ukázal, že o investiční dotace je stále velký zájem, a to i přesto, že ceny komodit klesají. Zemědělští podnikatelé tak uvažují zcela racionálně a hledají možnosti, jak zefektivnit práci a snížit náklady na produkci. A to bez investic není reálné. Skutečnost, že stále více zemědělců osloví pro poradenství v oblasti dotací právě Agroteam CZ, dokazuje nejen profesionální přístup našich poradců, ale také kvalitu našich služeb.

Rokem 2025 ale naše práce neskončila. Nejen, že svým klientům stále poskytujeme kompletní servis, tedy poradenství po dobu celé administrace projektu, ale také jsou před námi dotační příležitosti roku 2026.

Počet napsaných projektů v AGT a celková výše jejich investic

Ekologie jako filozofie, uhlík jako

příležitost

Příběh společnosti

Agro Svoboda

Ekologické zemědělství, regenerativní přístup a otevřenost uhlíkovým projektům.

Agro Svoboda ukazuje, že moderní hospodaření nemusí být o radikálních

skocích, ale o postupném posouvání hranic. I o tom, proč má být uhlíkové zemědělství doplňkem a ne dogmatem, hovořil Pavel Svoboda mladší s Danielem Benediktem z OK CARBON.

Pavle, můžete krátce představit Agro Svoboda?

Kde hospodaříte, v čem jste specifičtí a na co se zaměřujete?

Agro Svoboda je rodinný podnik, jehož historie sahá do 9 0. let minulého století, kdy můj otec se společníky privatizoval část tehdejšího státního statku Šumava. Postupně ve společnosti zůstala naše rodina a pod značkou Agro Svoboda fungujeme od roku 20 13. Hospodaříme zhruba na 1 51 0 hektarech, z toho asi 150 hektarů je orná půda a zbytek jsou trvalé travní porosty. Věnujeme se především pastevnímu chovu skotu (Aberdeen Angus, Limousin) a na orné půdě pěstujeme tržní plodiny – hlavně obiloviny. Všechno děláme v certifikovaném ekologickém režimu. Důležité je i to, že součástí našeho provozu je i bioplynová stanice o výkonu 0,5 MW, kterou provozujeme výhradně na travní senáž, bez využívání kukuřice či cíleně pěstované biomasy.

V ekologickém režimu jste začínali hned?

Do ekologie jsme vstoupili v roce 20 15. Přiznám se, že první motivace byla především ekonomická. Spousta lidí nám totiž říkala, že řadu věcí už děláme „eko“ a nedává smysl nechat si ujít podporu a příplatky. Postupně mi to ale začalo dávat mnohem větší význam. Zjistil jsem, že kolem ekologie koluje mnoho mýtů a polopravd. Třeba o antibiotikách a tom, že se nesmí používat a zvířata tak trpí. Ve skutečnosti má vždy poslední slovo veterinář: když je potřeba léčit, zvíře léčbu dostane. Rozdíl je v plošných, preventivních postupech. Ekologie pro nás neznamenala zásadní investice, naopak nám přinesla i možnost lépe zhodnotit produkci, a to ať už obilí, nebo skotu.

Vnímáte ekologii spíš jako splnění legislativní definice, nebo jako styl myšlení a přístup?

Pro mě je to určitá životní filozofie a způsob hospodaření. Samozřejmě existuje „eko na papíře“, ale troufnu si

říct, že většina lidí to tak nemá. Pro mnoho zemědělců je to cesta, které věří, a proto by ji dělali i bez příplatků.

Je v přístupu k ekologii vidět generační rozdíl?

Vy jste rodinný podnik – jak to bylo u vás?

Určitý generační rozdíl existuje. U nás byl otec zpočátku spíš skeptický – bál se, že je to bublina a že se budou pravidla pořád měnit. Řekl jsem, že si vezmu administrativu a ekologii na starost. Ukázalo se, že to nebylo špatné rozhodnutí. Dnes je vidět, že s generační obměnou na farmách roste i počet ekologických podniků.

Byla ekologie pro vás i vstupní bránou k uhlíkovému nebo regenerativnímu zemědělství?

Vyvinulo se to docela přirozeně. Když už jsme se v ekologii rozkoukali, přemýšleli jsme, jak dál: co zlepšit pro půdu i pro zvířata. Přes Jihočeskou univerzitu jsem se dostal na akce a konference podporované Evropskou komisí, kde se mluvilo o uhlíkovém zemědělství. Pro mě to bylo nové, ale pochopil jsem, že se to bude do budoucna pravděpodobně promítat i do politik a podpor. A zároveň mi došlo, že část věcí už v praxi děláme – hlavně v pastvě a v omezování orby. Regenerativní zemědělství nemá zatím jasnou definici, ale aplikujeme to, co nám dává smysl. Pojmenoval bych to jako takové „semi-regenerativní“ zemědělství.

Popisujete to jako „semi-regenerativní“ přístup. Co to u vás konkrétně znamená?

U nás je limit v tom, že máme řádově stovky kusů krav bez tržní produkce mléka. Úplně učebnicově regenerativní pastvu, kde se stádo denně přesouvá, není realistické dělat v režimu, který bychom lidsky zvládli (regenerativní přístup v rámci masné produkce skotu doporučuje intenzifikaci pastvy

a častější přehánění skotu mezi pastvami, pozn. redakce). Ale nejdeme ani opačným směrem, kdy by zvířata byla rok někde bez dozoru. Pastviny dělíme na menší celky a v pravidelných cyklech stádo přesouváme. U orné půdy se snažíme omezovat orbu a testujeme bloky bez orby – s meziplodinami a jarním setím.

Kde je pro vás největší výzva, když se snažíte omezit orbu v ekologii?

Je tam určitý konflikt: část regenerativních postupů je často spojená s herbicidy, ale ty v ekologii použít nemůžeme. Takže hledáme střední cestu. Pomáhá mi, že mám šikovného traktoristu, kterého to baví a sám to chce zkoušet. Na podzim jsme založili meziplodiny bez orby, na jaře chceme zkusit bezorebně založit jarní obiloviny například jarní pšenici a oves. Beru to jako cílený pokus na části ploch.

Co bylo nejtěžší při zavádění těchto postupů?

Nejtěžší bylo nastavit si hlavu. Spousta věcí je o mindsetu, tedy nastavení myšlení. Nemám rád, když někdo říká, že to nejde. Někdy se sice ukáže, že to opravdu nejde, ale já si to potřebuji ověřit v praxi. V ekologii existují postupy, jak řešit plevele bez chemie, například mechanizací či agrotechnikou, takže cesta obvykle je. A když na to máte lidi, které to zajímá, jde to výrazně snáz.

„Uhlíkové hospodaření má být doplněk a odměna, ne jediná motivace.“

„Ať se toho zemědělci nebojí a zkusí to – nejlépe krok po kroku na pár blocích.“

Jaké ukazatele jsou pro vás nejpraktičtější pro měření dopadů – výnosy, voda, struktura půdy, eroze, organická hmota, uhlík?

Jsou důležité všechny. Je potřeba si přiznat, že výnosy budou v ekologii a podobně i v regenerativním přístupu nižší než v konvenčním systému – s tím pracujeme dlouhodobě. Pro mě je ale silné i ekonomické hledisko: omezením orby se dá výrazně snížit velmi nákladná operace (pohonné hmoty, opotřebení a další). Člověk udělá méně zásahů, ale za menší náklady, takže výsledná ekonomika může být lepší než u vyšších výnosů vykoupených vysokými vstupy. Zdraví půdy je zásadní, jen se neprojeví ve výsledovce hned příští rok. Je to plánování na desítky let.

Proč jste se zapojil do pilotního projektu OK CARBON?

Upřímně i proto, že už dlouhodobě spolupracuji s lidmi z OK HOLDING.

Přes Agroteam jsme řešili řadu úspěšných projektů a mám s nimi dobrou zkušenost. Podobně i v oblasti pojištění nám OK GROUP dlouhodobě spravuje firemní i rodinné portfolio. Když mi přišla nabídka na nový projekt, neváhal jsem. Věděl jsem, že to bude profesionální.

Co vám zatím výpočet a spolupráce přinesly?

Přinesly mi posun v uvažování a jasnější mapu, co lze dělat dál. Třeba jsem díky výpočtu viděl, jak velký rozdíl by udělalo, kdybychom přešli z klasické nafty na ekologický hydrogenovaný rostlinný olej. To je konkrétní krok, o kterém do budoucna uvažuji. Obecně mi to pomohlo identifikovat, kde ještě můžeme snížit naši uhlíkovou stopu a jaké další kroky mají smysl.

Myslíte si, že monetizace formou uhlíkových kreditů bude pro zemědělce důležitá motivace?

Pro řadu zemědělců určitě ano. Pokud se naplní očekávání, že se budou krátit přímé platby a rozpočet bude omezenější, může to být zajímavý další příjem a stabilizační prvek pro konkurenceschopnost farem. Zároveň bych ale nechtěl, aby se podniky transformovaly pouze kvůli uhlíku. Uhlíkové hospodaření má být doplněk a odměna za dobře nastavené postupy a nikoli jediná motivace.

Jak náročný pro vás byl sběr dat v pilotu?

Upřímně – náročnější to bylo asi spíš pro vás. Jsme skupina propojených podniků, každý je trochu jiný, ale navenek fungujeme jako celek. To propojit tak, aby to dávalo logiku, není jednoduché. Navíc sběr probíhal v sezóně a moje komunikace nebyla nejrychlejší. O to víc si vážím, že se to dotáhlo do výsledného konce, a že jsme mohli být součástí pilotního testování.

Když se díváte na Certifikační rámec pro pohlcování uhlíku a další pravidla, vnímáte to spíš jako příležitost, nebo jako byrokratickou zátěž?

Pro farmáře je to příležitost, pokud to bude, jak se říká, stravitelné. Už dnes k nám ročně přijede i několik kontrolních orgánů a je to náročné. Pokud bude nový systém znamenat další horu papírů a dozor, bude to zemědělce odrazovat. Když ale vznikne srozumitelný rámec s reálnými daty, která prokážou zlepšení půdy (např. zadržení vody) a nebude to administrativně drtivé, může to být pro mnoho farem sympatické.

Jak předejít tomu, aby se z uhlíkového zemědělství stalo dogma nebo negativní téma?

Bude záležet na komunikaci a PR (vztahy s veřejností, pozn. redakce). Pokud se toho chopí někdo, kdo to bude prezentovat jako diktát nebo šikanu, veřejnost to bude vnímat negativně. Mělo by se o tom mluvit jako o prospěšném doplňku hospodaření, ne jako o jediné cestě. Zatím je to pro veřejnost relativně neznámé téma. Bylo by dobré, aby kolem toho zbytečně nevznikala polarizace.

Co byste vzkázal zemědělcům, kteří o regenerativních či uhlíkových postupech uvažují, ale bojí se do toho jít?

Ať se toho nebojí a zkusí to. Začít se dá na pár blocích, v pastvě, krok po kroku. Když jim to nebude vyhovovat, nikdo je nenutí pokračovat. Často zjistí, že se tím dá naopak podnikání posunout dál. Jak technologicky tak manažersky.

A co byste vzkázal firmám a institucím, které chtějí uhlíkové zemědělství podporovat?

Ať si vyberou ověřeného partnera a ověřené farmáře. Ať nejde jen o takzvané ukládání uhlíku na papíře, ale i o širší environmentální přínosy, jako třeba péči o krajinu, tůně, stromořadí, ochranu druhů. Ideálně ať se jedou na farmy podívat a vědí, kdo za tím stojí.

Přichází další expert

na korporátní pojištění

Když se spojí zkušenosti, důvěra a společná vize, vzniká silná kombinace.

Právě tak vnímáme příchod Miroslava Holuba do OK HOLDING.

Do našeho týmu přichází profesionál, který má za sebou roky práce

v oblasti korporátního a transakčního pojištění a který věří, že pojištění

má být především kvalitní poradenství, ne pouze produkt.

Mirku, máte za sebou dlouholeté zkušenosti z oblasti korporátního a transakčního pojištění. Co vás přivedlo právě do OK HOLDING a čím vás naše filozofie oslovila?

Jedním z nejdůležitějších důvodů byli konkrétní lidé. Ať už Radek Kubiš, kterého vnímám jako silného leadera a lidsky jsme si od začátku rozuměli, nebo řada zkušených kolegů v top managementu, například Honza Maloch, Marieta Vodrážková Melichárková nebo můj dlouholetý kolega Ivo Matuška. Právě kombinace osobností, hodnot a zkušeností pro mě v rozhodování hrála zásadní roli. Dalším důležitým faktorem byla možnost vytvořit něco nového a aktivně se podílet na dalším růstu skupiny. OK HOLDING nevnímám jen jako stabilní a silnou skupinu, ale jako prostředí, které dává prostor přemýšlet dopředu, rozvíjet nové přístupy a posouvat pojišťovací poradenství na vyšší úroveň.

Ve své praxi jste se věnoval i specializovaným pojistným řešením pro složité transakce. Jak podle vás dnes firmy přemýšlejí o řízení rizik a kde vidíte největší prostor pro kvalitní pojišťovací poradenství?

Zde je podle mě klíčové jedno slovo, a to je právě poradenství. Poslední roky jsem působil v poradenském prostředí

KPMG a je zřejmé, že dnešní pojistný trh už není primárně o klasickém transakčním pojištění ve smyslu „Tohle chceme pojistit, pojistěte to co nejlevněji.“

Stále více firem hledá dlouhodobé partnerství a skutečné poradenství v oblasti řízení rizik: a to jak pojistitelných, tak nepojistitelných. Typickým příkladem může být firma, která investuje 200 milionů korun do flotily vozidel a dalších 20 milionů ročně do jejího provozu. Samozřejmě je nutné flotilu správně pojistit, ale stejně důležité je přemýšlet nad tím, jak celou tuto investici a provoz zefektivnit.

Existují nástroje pro řízení flotil, které umožňují detailní vyhodnocování dat a provozu. Na základě těchto výstupů lze dělat rozhodnutí, která mohou přinést například pětiprocentní úsporu nákladů. A právě to je podle mě správná cesta: dívat se na věci v souvislostech a neustále se klientů ptát, co je skutečně trápí a co potřebují řešit.

Jakou přidanou hodnotu chcete v OK HOLDING přinášet klientům a v čem podle vás spočívá role makléře v dnešním rychle se měnícím byznysovém prostředí?

Na tuto otázku částečně navazuji v předchozí odpovědi. Základem je dívat se na klienta z více úhlů pohledu, umět naslouchat a pochopit

jeho byznys. Klienti dnes chtějí vědět, že mají na své straně kvalitního a zkušeného poradce, který jim pomáhá rizika snižovat. Chtějí vědět, že pokud už se něco stane, dokáže rychle a efektivně pomoci. Role makléře se posouvá od technického zprostředkování pojištění k roli dlouhodobého partnera, který klientům pomáhá dělat lepší a informovanější rozhodnutí.

Na co se mohou těšit kolegové a klienti – jaký styl spolupráce a přístup k práci je vám vlastní?

Vždy jsem zastával názor, že úspěch je týmová záležitost. Jedinec nemůže být úspěšný sám, a neplatí to ani v individuálních sportech, kde je za každým výkonem tým lidí v pozadí. Stejné je to i v našem oboru. Máme tu obchodníky, správce klientů, specialisty, likvidátory i administrativní podporu a teprve dohromady to všechno dává smysl. Kolegové i klienti se mohou těšit na otevřenou spolupráci, sdílení know-how a hledání řešení, která fungují dlouhodobě a dávají smysl všem zúčastněným.

Rok 2025 na finančních trzích

Rok 2025 se z pohledu globálních finančních trhů zařadil mezi nadprůměrně úspěšná období, avšak s velmi specifickou strukturou výnosů. Výsledky jednotlivých tříd aktiv byly výrazně ovlivněny měnovými pohyby, regionálními rozdíly a návratem některých dlouhodobě opomíjených segmentů do centra pozornosti investorů. Z dostupných dat je zřejmé, že investoři, kteří dokázali správně kombinovat regionální diverzifikaci a aktivní práci s měnovým rizikem, dosáhli výrazně lepších výsledků než ti, kteří sázeli na úzké spektrum aktiv.

Jedním z klíčových faktorů roku 2025 byl výrazný pokles amerického dolaru. Dolarový index DXY oslabil přibližně o devět procent, vůči české koruně činilo oslabení zhruba patnáct procent. Tento vývoj zásadním způsobem ovlivnil korunovou výkonnost globálních investic. Zatímco v dolarovém vyjádření vykazovala většina akciových i komoditních trhů velmi solidní růst, po přepočtu do české měny byly výsledky v některých případech výrazně slabší.

Akciové trhy v roce 2025 jako celek přinesly kladné zhodnocení, avšak rozdíly mezi jednotlivými regiony byly mimořádně výrazné. Americké akcie v korunovém vyjádření za celý rok prakticky stagnovaly, což bylo způsobeno především měnovým efektem. Naopak neamerické akcie připsaly zisk kolem třinácti procent a výrazně tak americký trh překonaly. Ještě lépe si vedly rozvíjející se trhy, které investorům nabídly zhruba čtrnáctiprocentní zhodnocení.

Z regionálního pohledu patřily k absolutním vítězům akciové trhy ve střední a východní Evropě, které vzrostly zhruba o padesát procent. Velmi silný rok zaznamenala také Latinská Amerika se zhodnocením přesahujícím třicet procent. Tyto výsledky potvrzují, že regionální diverzifikace nebyla v roce 2025 pouze teoretickým doporučením, ale praktickým zdrojem nadvýnosu.

Dluhopisové trhy nabídly investorům smíšený obrázek. V korunovém vyjádření globální dluhopisové indexy oslabily téměř o osm procent, což bylo opět do značné míry důsledkem oslabení amerického dolaru. Na druhé straně se dluhopisové výnosy do splatnosti pohybovaly na nejvyšších úrovních za posledních patnáct let, konkrétně kolem 3,5 procenta, což výrazně zvýšilo atraktivitu této třídy aktiv z pohledu dlouhodobých investorů.

Pozitivní vývoj zaznamenaly české vládní dluhopisy, které v průměru připsaly tříprocentní zisk. Ty tak znovu potvrdily svou roli stabilizační složky portfolia, zejména pro investory konzervativnější a s kratším investičním horizontem.

Významnou kapitolu roku 2025 představovaly komodity a zejména drahé kovy. Zlato v korunovém vyjádření posílilo přibližně o čtyřicet procent, zatímco stříbro se stalo jednoznačným vítězem celého investičního spektra se zhodnocením přesahujícím sto procent. Tento vývoj odrážel kombinaci geopolitické nejistoty, měnových pohybů a zvýšeného zájmu investorů o reálná aktiva jako ochranu proti dlouhodobým makroekonomickým rizikům.

Naopak širší komoditní indexy jako celek skončily v korunovém vyjádření mírně v záporu, kolem minus jednoho procenta. To jasně ukazuje, že úspěch v komoditním segmentu byl vloni velmi selektivní a závislý na konkrétních komoditách.

Celkově lze rok 2025 hodnotit jako období, které jednoznačně potvrdilo význam diverzifikace napříč třídami aktiv, regiony i měnami. Investoři, kteří dokázali kombinovat akcie, dluhopisy a reálná aktiva a zároveň aktivně pracovali s měnovým rizikem, byli jasnými vítězi. Naopak jednostranná orientace na americká aktiva bez měnového zajištění vedla k podprůměrným výsledkům.

Rok 2025 zároveň vytvořil důležitý základ pro další investiční rozhodování. Upozornil na skutečnost, že prostředí vyšších úrokových sazeb, měnových výkyvů a regionálních rozdílů vyžaduje aktivnější přístup k řízení portfolia. Do budoucna tak bude klíčové nejen správně vybrat jednotlivá aktiva, ale také citlivě pracovat s jejich vahami a vzájemnými vztahy v rámci celkového investičního portfolia.

Družstevní versus osobní vlastnictví bytu

Rozhodnutí mezi družstevním a osobním vlastnictvím bytu není jen otázkou ceny, ale především práv, povinností a možností financování. Každá varianta vlastnictví bytu přináší odlišnou míru svobody, odpovědnosti i přístupu k hypotečnímu úvěru. Správná volba proto závisí nejen na aktuální finanční situaci, ale i na dlouhodobých plánech a očekáváních spojených s vlastním bydlením.

Otázka, zda pořídit byt do osobního vlastnictví, nebo zvolit družstevní formu, patří mezi nejčastější rozhodnutí, která lidé při řešení vlastního bydlení činí. Obě varianty mají svá specifika, výhody i omezení, která se výrazně promítají nejen do práv a povinností vlastníka či nájemce, ale také do možností financování a budoucího nakládání s nemovitostí. Už na začátku je proto důležité si uvědomit, že nejde jen o rozdíl formální či administrativní, ale o právní i ekonomický.

Osobní vlastnictví představuje nejširší možnou formu vlastnického práva k bytu. Kupující se stává vlastníkem konkrétní bytové jednotky zapsané v katastru nemovitostí a současně podílovým spoluvlastníkem společných částí domu a pozemku. S bytem může relativně volně nakládat: prodat jej, darovat, pronajmout nebo zastavit ve prospěch banky. Právě možnost zastavení je klíčová pro financování. Banky standardně poskytují hypoteční úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti, což zpravidla umožňuje získat vyšší částku s delší splatností a výhodnější úrokovou sazbou. Z pohledu bank je osobní vlastnictví nejčistší a nejméně riziková varianta, což se pozitivně promítá do podmínek úvěru.

Na druhou stranu je s osobním vlastnictvím spojena i větší míra odpovědnosti. Vlastník nese plnou odpovědnost za svůj byt, podílí se na rozhodování ve společenství vlastníků jednotek a musí počítat s pravidelnými příspěvky do fondu oprav i s případnými mimořádnými investicemi do domu. Pokud

se například rozhodne o rekonstrukci střechy nebo výměně výtahu, podílí se na financování podle velikosti svého spoluvlastnického podílu. Vyšší míra kontroly tedy znamená i vyšší míru závazků.

Družstevní byt funguje na odlišném principu. Člen bytového družstva nevlastní samotnou bytovou jednotku, ale podíl v družstvu, s nímž je spojeno právo nájmu konkrétního bytu. V katastru nemovitostí je jako vlastník zapsáno družstvo, nikoliv jednotlivý uživatel bytu. To je zásadní právní rozdíl. Výhodou může být nižší pořizovací cena a někdy i menší počáteční finanční náročnost, zejména pokud je část ceny hrazena formou postupného splácení takzvané anuity. Družstva často udržují určitou míru kontroly nad převody podílů, což může přispívat ke stabilnějšímu složení obyvatel domu a dlouhodobější stabilitě bydlení.

Největší rozdíl oproti osobnímu vlastnictví se však projevuje ve financování. Protože kupující nevlastní nemovitost, nelze družstevní byt standardně zastavit ve prospěch banky. Hypoteční financování je tak složitější a často vyžaduje zajištění jinou nemovitostí, případně kombinaci s nezajištěným úvěrem. Některé banky sice nabízejí speciální úvěry na družstevní bydlení, jejich podmínky však bývají přísnější a úrokové sazby mohou být méně výhodné. Významnou roli hraje také skutečnost, zda družstvo umožňuje převod bytu do osobního vlastnictví. Pokud ano, může být financování jednodušší, protože banka počítá s budoucím vznikem zástavního práva.

Družstevní bydlení má i další specifika. Člen družstva je více vázán stanovami a rozhodováním orgánů družstva. Nemůže například bez souhlasu družstva byt dále pronajímat nebo provádět určité stavební úpravy. Rozsah samostatného rozhodování je tedy nižší než u osobního vlastnictví, na druhou stranu bývá správa domu centralizovanější a některé administrativní i technické záležitosti řeší přímo družstvo. Pro část lidí může být tento model pohodlnější a méně časově náročný.

Při rozhodování mezi družstevním a osobním vlastnictvím je proto vhodné zvážit nejen aktuální finanční možnosti, ale i dlouhodobé plány. Pokud kupující uvažuje o budoucím prodeji, investičním pronájmu nebo potřebuje maximální flexibilitu, bývá osobní vlastnictví zpravidla vhodnější. Pokud je prioritou nižší vstupní kapitál a stabilní dlouhodobé bydlení bez ambice byt v dohledné době prodávat, může být družstevní forma zajímavou alternativou.

Neexistuje univerzálně správná volba. Každá varianta má své silné i slabé stránky a rozhodnutí by mělo vycházet z individuální situace domácnosti, z podmínek konkrétního domu i z aktuální situace na úvěrovém trhu. Pečlivé prostudování smluvní dokumentace, stanov družstva a konzultace s finančním poradcem či právníkem mohou předejít budoucím komplikacím. Správně zvolená forma vlastnictví pak může významně přispět k dlouhodobé spokojenosti s bydlením i k finanční stabilitě celé domácnosti.

AUTOR: Radka Vaďurová

Cvičení je spoření na důchod

Tomáš Vrána byl kdysi podle svých slov oplácaným dítětem, které ale moc rádo sportovalo. Jako správný kluk hrál fotbal, tenis, ale i lyžoval. Poté, co v patnácti letech skončil s fotbalem, tak se věnoval smíšenému bojovému umění (MMA). To, co ho ale následně v dospělosti zcela pohltilo, je sportovní disciplína CrossFit. Nyní v ní nejen závodí, ale také trénuje ostatní.

Jak jste se vůbec k tomuto zajímavému sportu dostal?

Řekl bych, že trošku nestandartně, přes zranění. Po konci mého aktivního působení v MMA jsem pár měsíců žádný sport pravidelně nedělal. Zároveň mě tehdy zlobily nedostatečně zrehabilitované a posílené vazy v rameni. Jednoho dne jsem si řekl, že je to třeba řešit. Oslovil jsem svého kamaráda, o kterém jsem věděl, že je CrossFit závodník, ale hlavně velmi dobrý trenér, který má bohaté zkušenosti s návratem do sportovního života po zraněních ramene.

Velmi rychle jsem si tréninky s ním ve funkční tělocvičně oblíbil. Totální zlom pak nastal zhruba po měsíci, kdy jsem se poprvé jako divák dostal na lokální závody CrossFitu. Okamžitě jsem věděl, že mě tenhle sport dost láká, že je to směr, kterým se chci dále intenzivně ubírat.

Co to znamená trénovat CrossFit?

CrossFit vznikl v USA po přelomu milénia. Je to tréninkový systém zaměřený na všestrannou fyzickou připravenost. Původně vznikl pro členy armády, bezpečnostních a záchranných složek. Kombinuje silový trénink, vzpírání, gymnastiku a kondiční cvičení. Na závodech se častokrát setkáme i například s plaváním v kombinaci s dalšími cviky. „Očekávej neočekávané“ je podle mě docela fajn motto, které tuto aktivitu vystihuje.

Pro koho je vhodný?

Pod správným vedením je vhodný pro děti, dospělé, ale i pro seniory.

Co je obvyklou motivací pro začínající? To, že chtějí zhubnout, zlepšit si kondici, nebo srovnání s ostatními sportovci na závodech?

Vždy je to určitě kombinace minimálně prvních dvou věcí. Hned potom většina lidí řekne, že je klasické posilování v běžném fitku zkrátka nebaví, a tohle jim přišlo jako dobrá příležitost začít se hýbat trošku jinak.

Po pár návštěvách skupinových lekcí se u spousty lidí určitě dostaví například i mírná soutěživost ve smyslu, že chtějí chodit po rukou, nebo skákat přes švihadlo stejně jako ostatní na lekci. Ale to je určitě až ta sekundární motivace.

Jaké benefity tento druh pohybu přináší?

Na první pohled se samozřejmě budete zlepšovat nejvíce v aspektech síly, kondice nebo flexibility. Jsem si jistý, že ruku v ruce s touto aktivitou přijde i mentální změna. Po čase zjistíte, že se umíte překonat, kousnout, že vám skupinová lekce po práci fakt pomůže uvolnit endorfiny, ale i vypnout. Naopak vás to ideálně nastartuje na zbytek dne. V neposlední řadě je funkční tělocvična místo, kde je skvělá komunita lidí.

Pokud se pro něj rozhodne někdo, kdo aktuálně spíš prosedí většinu dne v kanceláři nebo v autě, jak by měl začít?

Poradil bych mu, aby si pevně vyčlenil pro sebe dvě okýnka v diáři: každý týden ve stejný den. Stejně tak, jak víte, že v úterý a čtvrtek vyzvedáváte děti z kroužku, tak budete vědět, že středeční a páteční ráno bude patřit jen vám. Říkám tomu, že to je takové spoření na důchod: tedy ne ve formě peněz, ale ve formě vitality a zdraví. To je z mé zkušenosti asi nejdůležitější věc pro pracovně vytížené osoby.

Je nutné mít osobního trenéra, nebo to člověk zvládne pomocí instruktážních videí?

Nikdy se v tom neplácejte sami. Ať zvolíte formu soukromé lekce nebo skupinového tréninku, pořád nad vámi bude mít někdo dohled. Trenér bude dbát na bezpečné provedení cviků, ale také se budete posouvat daleko rychleji, což vás bude bavit. Takže instruktážní videa bych odsunul až na později, spíše jako takové domácí samostudium.

Pro koho se v žádném případě nehodí?

V Americe, kde má tento sport nejčastější zastoupení, zcela běžně cvičí i lidé okolo šedesáti let. Závodní kategorie na CrossFit Games, což je nejprestižnější závod na světě, pamatuje dokonce na věkovou kategorii 69+. Mimochodem Česko na těchto závodech vloni reprezentoval Dominik Orlovský. Dominik má handicapovanou ruku, funkční jednu paži a vůbec to nezabalil. Ba naopak sportuje každý den a patří mezi top 1 0 nejvíc fit lidí na světě s podobným omezením. Dost často si důvody, proč to nejde, nastavujeme jen my sami v hlavě. Takže vlastně neumím odpovědět na to, pro koho se tento sport nehodí.

Je důležité upravit stravu či denní režim?

Vždy záleží na tom, jak velké jsou vaše osobní ambice, ale také jak se vám momentálně daří jich dosahovat. Jídlo je palivo pro naše tělo, tudíž bychom ho měli chtít co nejkvalitnější. Zároveň pro estetickou změnu je důležitější strava, než aktivita dvě až pět hodin týdně. Všechno tohle jde nějak ruku v ruce s tím, že si brzy uvědomíte, že pokud budete obědvat knedlo, vepřo a zelo, tak se vám na lekci od pěti hodin budou fakt špatně skákat angličáky.

To stejné platí u alkoholu. Ještě jsem neviděl člověka, kterému by alkohol pomohl zaběhnout rychleji pět kilometrů, nebo udělat kulatější zadek. Nicméně skok z extrému do extrému není nikdy žádaný, proto změna denního režimu musí nastat přirozeně a plynule. A to jak v četnosti pohybu, tak i v jídelníčku.

Jak často je nutné trénovat?

Tím, že se pomyslně bavíme o „milión boji“, tak samozřejmě čím více se trénuje, tím lépe. Začátečník by měl začít na dvou až třech trénincích týdně. Pokud vás to bude bavit a budete chtít více, samo vás to vtáhne a zjistíte, že pro nácvik

vzpírání, gymnastiky a podobně, potřebujete přijít do tělocvičny třeba čtyřikrát či pětkrát za týden.

Jak vypadá váš běžný denní režim?

Ve dny, kdy mám dva tréninky, můj den vypadá následovně: nejpozději v šest hodin ráno vstávám, pak si dám lehkou snídani v podobě ovoce a od půl sedmé mám první hodinovou fázi. Poté následuje práce a zhruba od čtyř do sedmi mám svou hlavní tréninkovou jednotku daného dne. Podívám se s přítelkyní chvíli na seriál a okolo desáté hodiny usínám. Pokud další den nemusím vstávat na první trénink, tak jen vstávám o něco málo později. Přece jen

kvalitní spánek je nejlepší regenerace a suplement současně.

Co plánujete v budoucnu v oblasti vlastních výsledků, ale i v trénování?

Letos v dubnu mě čekají závody Athnes Throwdown. Tyto závody v řeckém hlavním městě, Athénách, patří k top závodům v Evropě. Tak mi držte palce. A můj dlouhodobý plán je samozřejmě být co nejvíc zdravý a zároveň být i motivací a podporou pro lidi okolo mě, kteří mají podobné cíle jako já.

Jak to vidí: Štefan Tillinger OK KLIENT

Nová vláda před volbami často hovořila o tom, že se postará, aby bylo bydlení pro občany Česka dostupnější. Hovořila i o tom, že hypotéky a úvěry na bydlení budou levnější. Jak to vidíte vy? Je to reálné, aby byly hypotéky zase dostupnější?

Dostupné bydlení je bezesporu velké téma, které má několik podmínek, přičemž dostupnější hypotéky jsou jen jednou z nich. Klíčovým faktorem je dostatečná nabídka bytů a domů.

Právě ta může v současné situaci zabránit tomu, aby ceny nemovitostí rostly stejně závratným tempem jako v uplynulých letech.

Problémem je však délka vyřizování stavebních povolení, která patří k nejdelším v Evropské unii. I to se promítlo do skutečnosti, že v roce 2025 bylo vydáno nejméně stavebních povolení za posledních deset let. Lze proto očekávat, že nabídka na trhu zůstane omezená. Pokud nedojde k zásadní změně, porostou ceny nejen nových, ale i starších bytů.

U hypoték podle prognóz bank nelze očekávat zásadní pokles úrokových sazeb. Důvodů je hned několik. Česká národní banka výrazně nesnižuje svou REPO sazbu, a to například kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům či snaze o stabilitu bankovního sektoru. Současné podmínky refinancování hypoték i mimo fixaci umožňují klientům refinancovat hypotéku bez větších sankcí a banky by utrpěly obrovské ztráty v případě snížení úrokových sazeb. Lze proto předpokládat,

že pokud budou hypoteční úroky klesat, pak spíše velmi pozvolna a v delším časovém horizontu.

Ani v této oblasti tedy nelze očekávat rychlé řešení. Vláda tak bude muset pracovat s více variantami, jak tento problém řešit. Inspirací může být například Slovensko a jeho podpora nájemního bydlení. Uvidíme, jaký směr bude zvolen, ale nepůjde o změnu ze dne na den.

Změny v legislativě se letos dotknou různých oblastí života. Co zásadně rezonuje v roce 2026 v oblasti finančního poradenství a pojišťovnictví?

Nejzásadnější je tlak na ČNB na způsob odměňování vázaných zástupců. Dnes se to konkrétně týká oblasti investic, kde ČNB vydala stanovisko, kterým určuje, že vázaní zástupci v oblasti investic mají být odměňováni fixně, nikoliv provizně. Tento krok výrazně zasahuje do zavedeného obchodního modelu společností našeho typu.

Na situaci již reagují i zákonodárci a v současnosti probíhá v Senátu Parlamentu České republiky bitva o novelizaci zákona, kterým by byl i nadále umožněn současný model odměňování.

Z ČNB však zároveň zaznívají názory, že by se obdobný princip mohl v budoucnu rozšířit i na další oblasti, včetně pojištění. Čeká nás tedy velmi dynamické období a budeme muset velmi důrazně prosazovat naše zájmy v legislativním procesu.

Jak vnímáte situaci v české společnosti ohledně způsobu života? Stále lidé spíše utahují opasky a šetří, nebo se naopak už zase pouštějí do investování a utrácení? Vy sám jste změnil priority v oblastech, kde šetříte či investujete v souvislosti s pandemií covidu, válkou na Ukrajině či aktuální politickou situací?

Nemám pocit, že by naše společnost nějak šetřila. Naopak vnímám, že se lidé mají velmi dobře. Samozřejmě to neplatí plošně, ale některé skutečnosti tomu nasvědčují. Například prudce roste počet prodaných zahraničních zájezdů a cestovní kanceláře hlásí výrazný nárůst cestování seniorů do zahraničí. Jaký závěr si z toho lze vyvodit?

Pokud se podívám na výsledky naší společnosti, zaznamenali jsme velmi dynamický růst objemu produkce napříč všemi oblastmi, včetně investic. Nejvyšší je růst v oblasti hypotečních úvěrů.

Moje osobní strategie zůstává stále stejná. Na prvním místě je vždy investice do nových příležitostí v oblasti našeho podnikání. A je pravda, že pracujeme na několika nových projektech. Druhou prioritou jsou pro mě investice do nemovitostí, konkrétně do investičních bytů, kde se kombinuje výnos z nájmu a růst ceny nemovitostí hnaný nedostatečnou nabídkou. Jsem spíše konzervativní investor. Určitě ne žádné kryptoměny a podobné věci.

Restart vitality: Proč spánek nestačí a jak ovládnout umění komplexní regenerace

První čtvrtletí roku je za námi. Období, které mělo být katalyzátorem nové energie a ambiciózních cílů, však u mnoha z nás vystřídal paradoxní pocit vyčerpání.

Možná jste už v lednu pociťovali naléhavou potřebu dovolené a navzdory optimalizaci stravy, pohybu i délky spánku se dostavil stav, který lze popsat jako chronická mentální mlha. Pokud se cítíte vyčerpaní navzdory veškeré snaze, je čas podívat se pod povrch běžných doporučení. Řešení totiž existuje a jeho efektivita je vědecky podložená.

Zásadním klíčem k obnově sil je precizní rozlišení mezi fyzickou a psychickou regenerací. Pokud je organismus vystaven setrvalému tlaku, dochází k nekontrolované kumulaci kortizolu. Tento stresový hormon může přímo za stav vašeho nervového systému. Pokud ho nebudete aktivně odbourávat, vaše tělo i mysl zůstanou v takzvaném režimu přežití. Pojďme společně změnit váš přístup k odpočinku a nastavit mechanismy, které vám navrátí skutečnou vitalitu.

Fyzický odpočinek:

Biologická očista organismu

Fyzická regenerace není pouhou pasivitou.

Je to aktivní proces obnovy, do kterého řadíme masáže, saunu, vířivku a vyváženou nutriční podporu. Naprostým základem je však spánek, během něhož probíhá fascinující proces samočištění mozku a těla.

• Pro dokonalou regeneraci by organismus měl projít šesti cykly REM spánku

• Je vědecky doloženo, že zatímco mužům postačuje

6–8 hodin spánku, ženy vyžadují pro plnou hormonální a buněčnou obnovu 8–10 hodin

• Největší překážkou je alkohol a kofein. Alkohol drasticky zasahuje do architektury spánku a dokáže zkrátit REM fázi až o polovinu. Výsledkem je, že kortizol neklesá a mozek zůstává v toxickém přehlcení.

Psychický odpočinek:

Osvobození nervového systému

Zatímco fyzický odpočinek opravuje váš hardware, psychická regenerace restartuje váš software. Je to proces, který vás izoluje od nekonečných seznamů povinností a snižuje napětí v nervovém systému.

• Cokoli, co vás vytrhne z každodenní rutiny – od sportu přes vaření a pečení až po četbu či meditaci – působí jako balzám na přetíženou mysl.

• Čas na čerstvém vzduchu je nejsilnější formou regenerace. Výzkumy dokazují, že pouhých 30 minut denně v přírodě radikálně snižuje symptomy deprese.

• Všimli jste si, že na dovolené odpočíváme nejrychleji? Je to díky neustálému pohybu venku a chůzi naboso. Kontakt se zemí tělu dodává elektrony s antioxidačními účinky, které prokazatelně tlumí zánětlivé procesy a regenerují organismus na buněčné úrovni.

Akční

strategie:

Jak z bludného kruhu ven?

Cesta k nové energii vede přes malé, ale důsledné kroky. Pokud tyto postupy aplikujete, výsledky na sobě pocítíte již po prvním týdnu.

Večerní rituál pro hlubokou regeneraci

• Minimálně dvě hodiny před spánkem odpojte tělo i mysl od obrazovek. Televizi nahraďte inspirativní audioknihou nebo podcastem.

• Alkohol nahraďte kvalitním čajem a podpořte spánek kombinací hořčíku, melatoninu či ashwagandhy

• Před usnutím aplikujte techniku progresivní svalové relaxace (k dohledání na YouTube). Pokud preferujete zvukovou asistenci, využijte aplikaci HapiBrain, která je navržena pro maximální kvalitu spánku.

Integrace psychické svobody

• Pokud tápete v hledání koníčků, vzpomeňte si na aktivity, které jste chtěli dělat v dospívání, ale škola či sport vám v tom zabránily. Tam leží váš autentický zdroj radosti.

• Psychický odpočinek zařaďte 1–3x týdně, v období vysokého stresu pak denně po dobu 30–60 minut.

• Nebojte se odložit boty a spojit se se zemí. Nechte své tělo nadechnout a dopřejte mu prostor, být samo sebou.

Pamatujte, že fyzický odpočinek je každodenní nutností, zatímco ten psychický je vaší investicí do vnitřní svobody. Začněte pomalu, buďte k sobě laskaví a sledujte, jak se vaše životní síla vrací v plné intenzitě.

Řiďte se rituály, které pro váš život mají smysl.

Fyzický odpočinek

• Spánková architektura

• Genderové rozdíly

• Eliminace inhibitorů

Večerní rituál pro hlubokou regeneraci

• Digitální bariéra

• Horký rituál a suplementace

• Neuromuskulární uvolnění

Psychický odpočinek

• Fenomén Flow

• Síla exteriéru a uzemnění

• Earthing – návrat ke kořenům

Integrace psychické svobody

• Hledání vnitřního dítěte

• Pravidelnost

• Aktivní pohyb

Majetkové pojištění Bezpečný domov

SV pojišťovna - Když jde o jistotu, jsme na vaší straně

Produkt Bezpečný domov se implementuje do on-line sjednavače CHALoupka.

Využijte speciální obchodní slevu ve výši 30 %.

Proč s ním uspějete u klienta?

Garance bez podpojištění

Při sjednání v doporučeném rozmezí garantujeme, že plnění nebude kráceno. Silný argument při přepojišťování.

Odpovědnost až 50 mil. Kč

Jedno pojištění kryje běžný občanský život, sport, zvířata i vlastnictví nemovitostí. Celosvětová platnost.

Bonusy zdarma

Vedlejší stavby až 500 000 Kč.

Asistence až 15 000 Kč (2× ročně).

Automobil v garáži (EXTRA).

Bydliště dětí studujících v Evropě.

+420 774 696 799 michaela.novotna@svpojistovna.cz

Sjednání

• Stačí m² obytné plochy

• 3 varianty spoluúčasti (0 / 1 000 / 5 000 Kč)

• Budovy až 50 mil. Kč

• Domácnost až 5 mil. Kč

• Přehledné varianty OPTIMAL a EXTRA

Kde vítězí nad konkurencí?

✓ Žádné „levné jádro“ s drahými připojištěními

✓ Nadstandardní limity odpovědnosti

✓ EXTRA varianta bez omezení

✓ Významná krytí automaticky v ceně

✓ Jednoduché sjednání přímo v CHALoupce

✓ Krytí při minimálním zabezpečení nemovitosti

OK HOLDING BULLETIN 2/2026

VYDAVATEL: OK BROKERS s.r.o. ADRESA REDAKCE: Mánesova 3 0 14/16, 612 00 Brno

REDAKČNÍ RADA: Barbora Vilišová • Denisa Doležalová • Lenka Berková • Marek Slivka

GRAFICKÝ DESIGN & LAYOUT: Cyril Vltavský – www.ctyri.media

TISK: RV DESIGN – www.rvdesign.cz

FOTO: Janis Voudouragkakis • Jakub Švejkar • Jiří Zerzáň • firemní archivy

EVIDENČNÍ ČÍSLO MK ČR: E 23 057 • Vychází 4× ročně • Toto číslo vyšlo 1. 4. 2026

V případě dotazů nebo nápadů nás kontaktujte na e ‑mailu: bulletin@okholding.cz • www.okholding.cz

Agroteam CZ

CLARO

IBS-GROUP

OK BROKERS

OK CARBON

OK ECONOMY

OK GRANT

OK GROUP

OK GROUP SLOVAKIA

OK HOLDING PREMIUM

OK KLIENT

OK LANDSCAPE MANAGEMENT

OK PROFIT

OK REAL ESTATE

ÚSTECKÁ MAKLÉŘSKÁ SPOLEČNOST

YSAT PLZEŇ