Issuu

1 2 9 Kč

Petr Kolář / Martin Kulík Ferdinand Leffler / Jakub Flejšar Pulse Ostrava

2/25

Dekorativní stěrky pro všechny povrchy

material by OIKOS

WALLFACE s.r.o. l SHOWROOM FIALA l Holýšovská 2923/4 155 00 Praha 13 l www.wallface.cz

kontaktní adresa: K Nouzovu 446, 267 12 Loděnice | jez.sro@janjez.cz | +420 602 666 200 | www.janjez.cz

vaše záruka kvality, profesionality a korektního jednání

INTERIA NÁBYTEK – INTERIÉRY

INTERIÉR: LA BOTTEGA DELI BISTRO FOTO: JIŘÍ BERAN

SHAPES 02/2025

Director Michaela Výtisková michaela.vytiskova@ shapes.cz

Dvouměsíčník o developmentu a architektuře

Editor Tereza Kateřina Sovová Contributors Petr Fischer, Tereza Kateřina Sovová, Monika Ginterová, Vojtěch Eliáš Proofreading Tereza Kateřina Sovová Graphic Design publikum.design

Art Direction Anežka Rozehnalová

www.shapes.cz info@shapes.cz

Cover Michael Tomeš

Social Media IG @shapescz FB Shapes CZ LI SHAPES CZ

Vydavatel CADENCE & CASCADE, s.r.o. Vychází Květen 2025 Periodicita 6x p.a. Místo vydání Praha I Registrační číslo: MK ČR E 24652 Za obsah inzerce odpovídá inzerent. ISSN 3029-6617

Editorial Vychází květnový magazín SHAPES SHAPES je nejen reflexí světa byznysu, ale i hlubším pohledem na propojení investorů s architekty, s užitným designem a skvělými umělci. Zdánlivě neslučitelné dává smysl a vznikají úžasné věci, které Vám teď přinášíme. SHAPES se ptá a zajímá se o příběhy, které stojí na společných pilířích: tvrdé práci, nebojácnosti, nadšení a loajalitě. Zdá se však, že tím nejdůležitějším prvkem, na který byste ve světě peněz hravě zapomněli, je přátelství. A právě přátelství je skrytým motivem tohoto čísla. Pojďme ho společně objevit a ocenit blízké vztahy v byznysu. Martin Kulík a Petr Kolář jsou spolužáci ze střední školy a od té doby vytváří přesně to, co odpovídá naším vizím. Developerské projekty se skvělou architekturou, skvěle propracovaným designem, a jako třešnička na dortu musí být vždy dokonale posazená umělecká díla. Zajděte se podívat do Galerie Golf Hostivař, nebo si přečtěte o tom, jak se tvoří a staví v Kanadě. Třeba se tam někdy všichni setkáme na sjezdovce. V magazínu a na webu SHAPES se můžete dočíst nejen o tom, jak se v zahraničí staví a budují projekty, ale co stojí za úspěchem mezinárodních designových firem. Itálie, design a příběh značky EDRA, která trendy nenásleduje, ale tvoří své vlastní. Děkuji Edře za tato slova. Přátelství s Petrem Kolářem pojí i majitele showroomu Josko Fiala Partners Richarda Fialu. To, co ze společných snah vzniklo, budete moci zažít ještě tento měsíc při křtu květnového vydání. A já pevně doufám, že tam budou k vidění umělecká díla dalšího hrdiny tohoto vydání, charismatického Jakuba Flejšara. Nezbývá mi než Vás na tuto akci pozvat. Přátelé, zastavte se, ráda Vás uvidím! Michaela Výtisková Director

PS: Tento editorial nenapsala AI, tolik lásky a přátelství by nezvládla.

DEVELOPEMENT Děláme

si radost

ARCHITEKTURA

OBSAH

Developer Martin Kulík a architekt Petr Kolář společně vytváří projekt v Novém Skotsku v Kanadě.

Ikonické loftové bydlení

Ve Vanguardu se setkává nadčasová architektura s precizně promyšlenými službami.

Neobvyklé pojetí

Architektka Michaela Záhorovská navrhla rodinný loft v modřanském Vanguardu.

Ocelová lávka

Architekti Stempel & Tesař navrhli na severním svahu nad Berounkou unikátní Vilu Sidonius.

PULSE Ostrava 2025

Hlavním heslem festivalu Pulse v Ostravě je v roce 2025 RESTART a zúčastní se ho více než 1000 profesionálů.

Tři druhy zahrad

Pro Ferdinanda Lefflera z ateliéru Flera je nejdůležitější, aby každá zahrada přinášela radost.

26 40 46 50 64 72

DESIGN

Bionická plastika na Rohanu

A.M.O.S. design vytvořil na Rohanu unikátní bionickou plastiku.

I detail umíme na přání

Do showroomu Josko Fiala Partner chodí architekti hledat konkrétní řešení svých představ.

Helena Limbergová vybudovala Technologie Gazcom před dvaceti lety a vytvořia tradice, spojení lanatakmíru.lídra ve světě luxusních krbů ve světe krbů

Edra trendy nenásleduje. Má své vlastní.

O trendech a novinkách italské značky Edra vypráví její ředitelka Monica Mazzei.

Z Opavy do zahrad z celého světa

Kvalitní a nadčasový zahradní nábytek. Ten vytváří TODUS a jeho pohodlí a funkčnost, zdůrazňuje v rozhovoru Zuzana Kollárovitsová.

Sny vepsané do kamene

Tomáš Štefka a Kateřina Teplárková vyprávějí o jejich práci s kamenem a novém showroomu v Říčanech.

Novinky společnosti Dedon, lídra Nová éra v oblasti venkovního luxusního nábytku. venkovního nábytku a designu

66 70 76 80 84 88 92 15

LIFE STYLE

OBSAH

Výjimečné lokality, kde křupe pizza

Jan Dědíček a Zbyněk Pokorný vytváří v Česku restaurace L´Osteria v historicky a architektonicky unikátních místech.

Sochy. A přesto mluví

Když tvořím, není důležitá myšlenka, ale energie, říká sochař Jakub Flejšar.

Za designem do ŠumPERKU

Za designem hotelu Perk stojí Lucie Koldová. Dominantou jsou lustry od Brokisu.

Vietnamská gastronomie v Paláci Dunaj

V restauraci Taro na Národní je kromě skvělého jídla k vidění skvostný lustr od Lasvitu.

SHAPES v novém sexy kabátu

O nový design magazínu Shapes se postaralo publikum.design.

Nebeský design

V rakouském hotelu Puradies jsou dominantou vstupního lobby svítidla od Bommy.

Dlouhověkost na míru

Hotel Falkensteiner v Mariánských lázních nyní nabízí také program populární Longevity.

97 102 110 114 116 118 122

Aldit, s. r. o. / Lučany nad Nisou / www.aldit.cz E: sales01@aldit.cz / T: 774 858 660, 724 315 500

UBM prodává byty v Rezidenci na Plzeňce

SATPO prodává parcelu u Kunratického lesa

Projekt na pražském Smíchově počítá s byty od 1+kk po 4+kk, tedy od 28 m² do 112 m². Jde o velmi moderní bydlení, byty mají terasy nebo balkony, k dispozici jsou i byty s předzahrád-

kou. Výhodou je vnitroblok plný zeleně. Ekologie je tu na prvním místě: o energetické dodávky se postarají tepelná čerpadla a solární panely.

Stavební pozemek 724 m² na Praze 4 - Krč v klidné ulici V Jehličí. Nedaleko pozemku se budou nacházet nové linky metra D, konkrétně stanice Nové Dvory a Nemocnice Krč. Pozemek je rovinatý, není součástí památkové

rezervace, památkové zóny, zvláště chráněného území ani záplavového území a je určen primárně pro výstavbu rodinného domu. Územní plán dovoluje pozemek využít i dalšími způsoby.

Qarta přestavuje tovární halu v Modřanech Bývalá tovární hala Chirany v pražských Modřanech získává nejen nový kabát, ale spolu s ním se také proměňuje účel celého urbanistického prostoru. Zmizí několik průmyslových hal, časem je nahradí nové bytové domy. Během dvou let vznikne moderní městské bydlení se 133 výjimečnými lofty se světlou výškou 4,3 metru! Poslední dvě patra patří klasickému bydlení, padesáti

bytovým jednotkám ve standardních dispozicích 2+kk a 3+kk. Kromě rezidenční části vyroste v místě nové náměstí, které propojí celou čtvrť s Vltavou. Záměrem investora COOPERA Development (joint venture zkušených developerů KKCG Real Estate Group a Alma Development) i architektů bylo zachovat zdejší genius loci, který tu vydržel i během dlouhých let chátrání.

Horské chalety v Jizerských horách Objevte jedinečné horské chalety v půvabných Lázních Libverda! Moderní projekt v malebné krajině Frýdlantska, jen 20 km od Ještědu a 10

NOVINKY

km od Jizerské magistrály. Soukromé pozemky na slunném jižním svahu s dechberoucím výhledem. Výhradně v Luxent – Exclusive Properties.

Připravila: redakce Foto: archiv

05 Syner staví MUSE7 v Holešovicích Nový rezidenční projekt vznikající v Holešovicích, v jedné z nejdynamičtějších a nejkreativnějších lokalit Prahy. Název unikátnímu projektu daly Múzy, řecké bohyně umění. Architekti v něm kladou důraz na propojení místa a lidí, kteří zde budou žít. Múzy na sedmičce nabízejí

150 moderních bytů od 1+kk po 3+kk, některé ve stylu loftu či s výhledem na park Stromovka a na panorama Prahy. Projekt je součástí širší urbanistické regenerace oblasti Bubny-Zátory, která přináší nový život do této dynamicky rozvíjející se městské čtvrti.

06 Fidurock má showroom pro vinařství Zlati Grič Vinařský showroom spojuje moderní design s tradicí slovinských vín. Resonance prostoru s duchem vína působí přirozeně a autenticky. Jednotlivé části interiéru propojuje dominantní zelená plocha, subtilní kovové prvky

PDS vytváří nájemní bydlení Jalový Dvůr První projekt plánované městské výstavby na Nových Dvorech v Praze 4. Impulsem proměny celé této oblasti je výstavba nové stanice metra linky D, okolo které vznikne nové pulsující

vnášejí do místa lehkost podobně jako šikovný regálový systém, který je organickou součástí designu. Ozvučení showroomu firmou VOIX zajišťuje příjemnou atmosféru a umožňuje lepší vnímání degustovaných vín.

urbanistické a společenské centrum. Jeho součástí bude i Jalový Dvůr, který vyroste na městských pozemcích mezi ulicemi Libušská a Kunratická.

Za projektem Ski City Villas stojí Ivan Kroupa a CONTI Nová městská vilová čtvrť, která dle tvrzení developera „zcela přepisuje pravidla městského bydlení“. Koncept vychází z respektu k prostoru a z přesvědčení, že architektura má rozvíjet možnosti života. Stavba vzniká ve spolupráci s jedním z nejvýznamnějších českých architektů, Ivanem Kroupou.

Čtvrť v jeho pojetí propojuje elegantní minimalismus s chytrou funkčností. Každý prvek – od promyšlených dispozic s výhledem na město po výběr materiálů a přístup k řešení komunitního prostoru – spoluvytváří harmonii mezi soukromým a veřejným. Tak by měl podle Conti vypadat moderní domov.

Na rekonstrukci Intercontinentalu Kvalitář hostí japonské umělce se významně podílí kamenictví JEŽ Galerie Kvalitář již potřetí uvádí díla co jeho syn Shuhei Fukuda pracuje Společnost provádí kamenické práce při rekonstrukci pražského hotelu Intercontinental. Jde o unikátní řemeslnický projekt už proto, že během prací se používá devět druhů kamene, a to na dlažby, obklady,

barové pulty apod. Celkově jde o pokrytí 3700 m2 plochy. Jedná se o třetí největší projekt, na němž kameníci společnosti Jež pracují, po předchozích pracích na V-Tower a v Centru Bořislavka.

významných japonských umělců. Výstava Touches / Doteky se zabývá konfrontací západního a japonského umění prostřednictvím odlišných uměleckých perspektiv. Atsuo Hukuda vytváří subtilní sochařská díla převážně z plátkového zlata, zatím-

s plátkovým stříbrem, které podléhá změnám v čase a prostoru. Kenji Yanagi ve své tvorbě reflektuje témata paměti a vztahu mezi tělem a myslí. Výstava Touches / Doteky bude k vidění od 27. 3. do 14. 6. 2025.

DAM a Premiéři spojují své síly DAM.architekti a PREMIER interiors spojili a vytvořili jedinečné konsorcium – podnikatelské sdružení, které spojuje know-how odborníků na projektování mimořádných kancelářských budov a

unikátních interiérů kanceláří. Od dubna s nimi můžete probrat svůj záměr v PREIMER.point v prostorách kanceláře DAM.architekti v ulici Na Dolinách 6, v Praze 4.

12 Česko na Expo 2025 v Osace Český pavilon se pokouší odrážet myšlenku životní energie a neustálého vnitřního i vnějšího rozvoje. Oba principy spojuje motiv spirály, s nímž architekti pracovali jako s vůdčí linkou. Návštěvníci pavilonu procházejí 260 metrů dlou-

NOVINKY

hou cestou, která se vine kolem objektu a postupně stoupá vzhůru přes čtyři patra, až se vynoří na vyhlídkové střeše. Tento dynamický pohyb symbolizuje nejen plynutí času a rozvoj jedince, ale i osobní a společenský růst.

jarní zvýhodněná nabídka

poslední volné byty

Arcus City ekologická certifikace BREEAM byty 1+kk až 4+kk vhodné k investici a vlastnímu bydlení záruka zhodnocení v čase minuta na metro Stodůlky a 15 minut do centra Prahy nová autobusová zastávka MHD na centrálním náměstí Arcus City v přímém sousedství bioparku Řepora, Prokopského a Dalejského údolí možnost prohlídky vzorového bytu

Praha – Řeporyje

+420 221 111 916

arcus-city.cz

13 Denisa Adolfová vytvořila kabelku Simply A Forma, která následuje funkci. A nezapomíná být krásná. Architektonická silueta inspirovaná érou Art Deco skrývá víc, než se zdá. Uvnitř naleznete psaníčko Little Black - vaší černou perlu na nečekané chvíle, kdy pracovní den plynule přechází ve večerní eleganci. Simply A je dokonalé propojení mezi

funkčností a designem. Kabelka, která myslí na všechno, aby vy jste mohla myslet na to důležité. Je vyrobena z kvalitní hovězí kůže a celý interiér kabelky je zhotovený z jemné lambskin - jehněčí kůže. Navržená ženou pro ženy, které vědí, co chtějí. Simply A není kabelka, ale životní postoj.

14 Šaty z Bílého lotosu k dostání Česku Dlouho očekávaná limitovaná edice šatů australské návrhářky Camilly Franks vytvořená ve spolupráci s brazilským umělcem Lezio Lopes pro kultovní seriál HBO The White

Lotus právě dorazila do Čech. Exkluzivně je k dostání v prémiovém horském boutique SUMMIT-SPORT ve Špindlerově Mlýně nebo na e-shopu summit-sport.cz.

15 Peugeot 3008 jako benzínový maják ve světě elektomobilů Automobilovým světem teď hýbe elektromobilita, nicméně SUV Peugeot 3008 nabízí i řešení, která se obejdou bez externího dobíjení. Jeho mild-hybridní varianta o výkonu 145 koní je úsporná, ekologická a praktická pro každodenní život bez zásuvky. Peugeot 3008 Hybrid 145 e-DCS6 tak osloví řidiče, kteří chtějí jezdit šetrněji, ale nechtějí řešit nabíjecí infrastrukturu. Peugeot 3008 zaujme neotřelým

sportovním profilem s dramaticky skloněnou zádí. Zároveň je mírně vyvýšený, což usnadňuje nastupování a chrání podvozek před nástrahami terénu. V interiéru najdete ultramoderní panoramatický i-Cockpit s obří 21palcovou obrazovkou a novým kompaktním volantem s dotykovými ovladači. Komfort zvyšují ergonomická sedadla s funkcemi ohřevu, ventilace, masáže a adaptivních bočních opěrek.

Děláme si radost Připravil: Petr Fischer Foto: Michael Tomeš, Archiv ADR

Golfový resort v Hostivaři. Skiarena v Krkonoších. Středisko Cape Smokey v Kanadě. Ze spolupráce developera Martina Kulíka a architekta Petra Koláře vznikají uvolněné projekty směřující od užitkovosti ke komplexnímu životnímu stylu. Tak jako v jejich „základním táboře“ v Hostivaři, kde najdete vše, co je třeba k životu: dobré jídlo a pití, sport a umění. I kanadský projekt v Novém Skotsku vzniká ve stejném stylu.

DEVELOPMENT

Shapes: Budeme mluvit hlavně o vašem novém projektu v Kanadě, ale když sedíme tady ve vaší centrále v Hostivaři, musím říct, že mě fascinuje nápad udělat z golfového hřiště také galerii v přírodě. Umělci od Kolíbala přes Opočenského po Černého a spousta dalších, bude i v Kanadě něco podobného? Martin Kulík: Určitě se k tomu časem dostaneme, celý kanadský projekt je hodně podobný tomu, co děláme tady v Česku. My v podstatě pořád děláme to samé. Lyžařské středisko i golf, tady i v Kanadě, domy pro stejné lidi, pro něž stavíme v Česku, pořád dokola. Petr Kolář: My jsme s Martinem dělali už hodně projektů společně, nejen tady v Hostivaři, ale třeba i lyžařské centrum v Malé Úpě. Všechno jsou to projekty, které se od architektury vyvíjejí do takového, řekněme, lifestylu. Lidé, kteří tam bydlí, nebo tam jezdí, už tam nejezdí jenom lyžovat a přespat, ale jsou pro ně důležité všechny ty služby kolem, které to nabízí a které se stále rozšiřují a vylepšují. Stylový život v místě, řekněme. Ukazuje se, že je to velice úspěšné, takže není potřeba nic měnit a my v tom jednoduše pokračujeme dál. A věříme tomu, že to, co je úspěšné tady, bude úspěšné i v Kanadě. Tady v Hostivaři je fascinující propojení přírody, sportu a umění, vytváří to ducha místa, který člověk hned osloví, je tu opravdu průřez novou českou sochařinou, i to v Kanadě využijete? MK: Zrovna umění je zatím v tom projektu v Kanadě úplně minoritní a my s tím spíše začínáme. Teď bereme na místo jednoho českého umělce, který tam pro nás bude tvořit, uvidíme, kam se úvahy v tomto směru budou na místě vyvíjet. PK: To je vždycky až taková třešnička na dortu, krásná třešnička. Nějak se musí nejdříve začít, pak pozorujeme, zda se to vyvíjí správným směrem, a přidáváme další vrstvy. Projekty se vyvíjejí postupně. Neděláme to jako takovou kobercovou zástavbu, nepostavíme všechno najednou.

DEVELOPMENT

Cape Smokey, Nové Skotsko, Kanada, ve výstavbě, ateliér ADR s.r.o.

I to, co vidíte tady v Hostivaři, vzniklo postupně, nikdo na začátku, když to tady Martin koupil, nevěřil tomu, že by z toho mohl vzniknout tak pestrý a zajímavý komplex, jaký tu dnes je. Je to ale práce patnácti dvaceti let. Trvá to, než to vybudujete, než přesvědčíte lidi, aby tu bydleli, aby sem jezdili. To je dlouhodobý proces. Co bylo klíčové pro úspěch v Hostivaři? PK: Být tu. Martin kdysi dávno udělal správný krok, se kterým jsem tedy nebyl nejprve moc happy. On mě vlastně přesadil sem do Hostivaře, když říkal, ať tady také bydlím. Protože když tady budu bydlet, budu vše daleko víc a lépe vnímat, než když tady bydlet nebudu. A měl pravdu. Tady je všechno, nepotřebuji chalupu, užiju si přírody, máme tu pekárnu, pivovar, sportovní zařízení. A když si chci užít města, jsem tam za patnáct minut. A stejně měl Martin pravdu, když mě donutil, abych si postavil chatu v Malé Úpě, a já si myslel, že je to úplná blbost, a dneska jsem za to vděčný. Když jste, žijete na místě, všechno potom vnímáte mnohem intenzivněji. Dokážete si věci víc představit, než když je to takové beze vztahu, anonymní. Líbí se mi, jak mluvíte za Martina… MK: To je v pořádku… (smích) PK: (smích) My se známe desítky let, a potom my se opravdu vidíme velmi často, máme tady kanceláře vedle sebe, věci spolu neustále probíráme, otevřeně si říkáme své názory a oba se navzájem respektujeme. A tenhle náš společný dialog je, myslím, také cestou k tomu úspěchu. Petr mluvil o tom, jak je důležité být na místě, aby člověk vůbec věděl, kde tvoří, kde bude stavět. Kanada je přece jen trochu z ruky, nebo jste i tam potřebovali být notnou chvíli na místě, abyste mohli vytvářet svůj projekt? MK: Kanada, tedy ten projekt v Cape Smokey, ať jsme přesní, je možná specifická hlavně v tom, že my tam neděláme

DEVELOPMENT

prioritně pro kanadský trh. My to děláme pro sebe. My vlastně všechno celý život děláme pro sebe. Zaplaťpánbůh jsem nikdy nebyl nikde zaměstnaný a celý život si dělám to, co mě baví. Když mě baví hrát tenis, postavím si tenisovou halu. To samé Kanada. Kanada je opravdu „exit v naší hlavě“, který si umíme představit. My tam ale nechceme utíkat, chceme být tady. Já jsem takový, řekněme, „zaprděný Pražák“, který by jinde neuměl žít, ale tam si to najednou umím představit. Čím to? MK: My se tam nemusíme ničemu a nikomu moc přizpůsobovat. Přišli jsme tam do nádherné přírody, do místa, kde nás chtějí, kde nám nedávají žádná omezení, kde si můžeme dělat, co chceme, což je neuvěřitelné. A my si to zase takhle průběžně vymýšlíme. Jestli tam postavíme sto nebo tisíc domů, to nikdo zatím neví. Bude se to rozvíjet dalších dvacet třicet let, budou na tom pracovat naše děti. Je to velký projekt a my ho chceme dělat co nejlíp, ale tak, abychom si to užili. PK: Začalo to ale stejně jako vždycky. Postavili jsme si tam takový zajímavý dům na útesu a začali jsme tam jezdit. A jak tam trávíte čas, ono vás to nějakým způsobem osloví a začnete přemýšlet, co dál. Není to tak, že jedete autem kolem a najednou si řeknete, hele, tady by se dal koupit pozemek a něco tu postavíme. Na tom místě jsme třeba už deset let. A postupně jsme došli k závěru, že je to neuvěřitelně kouzelné místo, kde v létě máte oceán tři metry od domu, v zimě sjezdovky a na lyžích zase dojedete až do bytu. Hodně jsem cestoval po světě, ale tohle skoro nikde nenajdete. Na tom místě se nabijete energií, dá se tam provozovat spousta aktivit. To je vidět i na videích, která máte na webu, je to uchvacující. Budou to moci využít i místní, jinak řečeno, budete ty nové apartmenty prodávat i Kanaďanům, nebo jen Čechům? MK: V první etapě, kterou teď děláme, nabízíme bydlení pouze Čechům, protože je to pro nás jednodušší. Obecně

A věřím tomu, že to, co je úspěšné tady, bude úspěšné i v Kanadě.

máme obavy z legislativního procesu, sice jsme tam už jeden dům postavili a vším tím prošli, ale dnes už stavíme spíše část města a to znamená, že musíte udělat čističku, kanalizaci, kruhové objezdy apod. a to je jiné stavění.

50+ domů je v plánu postavit ročně

To vše je i v Kanadě povinné ze zákona… MK: Samozřejmě, ale je to samo sebou, když postavíte sto či tisíc domů, musíte je nějak odkanalizovat, přivést do nich vodu, elektřinu. To jsou velké infrastrukturní stavby, které nás čekají. A dokud nezkolaudujeme první etapu, což by mělo být na konci letošního roku, nechtěli jsme nabízet domy cizím lidem. Dnes pořád prodáváme jen známým, protože víme, že když bude problém s nějakým slovíčkem ve smlouvě, že s nimi ho snadno změníme. Další etapy výstavby už ale půjdou normálně na kanadsko-americký trh. Jak vypadá jednání s kanadskými úřady ve srovnání s byrokracií, kterou znáte z České republiky? MK: To je to, co nás moc těší, protože práce je v Kanadě v tomto směru strašně jednoduchá. Například když chceme cokoliv udělat v Malé Úpě, je to peklo, opravdu peklo. My nemáme až takové problémy v Praze, protože za prvé projektů tu neděláme tolik a za druhé se nepouštíme do žádných kontroverzních staveb. V Malé Úpě je to úplné šílenství. V Kanadě je to obráceně.

Jak to tedy probíhá v Kanadě? MK: Stavební povolení máte prakticky v průběhu několika dnů, u větších věcí maximálně v týdnech. Všichni nás tam chtějí, nikdo nám nehází klacky pod nohy. Neexistují tam žádné iniciativy, které by nám říkaly, abychom nestavěli. Nevím o nich. Jsme tam vlastně patnáct let a nenarazili jsme na nic, co by bylo špatně. Je to tam opravdu divné… (smích) PK: Ten velkorysý přístup je možná dán i velikostí Kanady. V každé zemi jsou nějaké problémy, ale většinou jsou tam nějaká pravidla, jak stavební povolení získáte. A když je dodržíte, máte ho. Je to strašně jednoduché. Celý problém u nás v ČR spočívá v tom, že u nás žádná pravidla nejsou. A když stavební povolení nakonec získáte, ještě to neznamená, že můžete stavět. Nám se teď stalo, že už tři roky od nabytí právní moci stavebního povolení stojíme, nemůžeme stavět, protože jisté občanské sdružení se s námi soudně přetahuje, zda můžeme nebo ne. Není tu žádná jistota, že když do něčeho investujete peníze a něco chcete vybudovat, budete to moci také v dohledné době udělat. MK: V Kanadě je to rychlé, v řádech týdnů tam můžete realizovat, co si tady vymyslíte. V Čechách se stává, že projekt stojí i deset let, ale pak, když už je povolený, je zastaralý a musí se překreslovat, dělat znovu. V Kanadě, když to někdo nakreslí, můžete do půl roku stavět.

Pro Čechy neuvěřitelné! Je to jenom legislativou nebo i pozitivním nastavením lidí na úřadech? MK: Je to vším. Oni jsou velká země, chtějí, aby tam lidé jako my přicházeli. Když přijdete do Krkonoš, že tam postavíte tisíc domů a sjezdovky, tak to nejde. V Kanadě naopak všichni tleskají a říkají, my chceme ty investice, chceme tam v těch místech mít život, a to platí pro celé Nové Skotsko. To má přece jen víc prostoru než Krkonoše. MK: To ano. My jsme v Novém Skotsku a to má milion obyvatel a je velké skoro jako celá Česká republika, z toho půl milionu lidí žije v hlavním městě Halifax. Oni samozřejmě chtějí, aby tam byli lidé. PK: Když navíc přijdete s výjimečným projektem, jaký, jak si myslíme, máme my, je to pro ně o to zajímavější. Oni se pak dostanou do médií a začnou ten projekt, tedy i vás, propagovat kvůli turistickému ruchu. Já si toho moc vážím, je to milé. MK: My tam opravdu přinášíme něco jiného. To, co tam postavil náš kolega Jirka tady s Petrem před těmi dvanácti lety, to je pro ně fakt jako ufo z Marsu. Doposud tam měli papundeklové domečky, co všichni známe z Ameriky, když je odfoukne hurikán, najednou tam přicházíme my a stavíme v kvalitě, o které se jim nezdálo. Má to samozřejmě i praktické problémy, a to je nedostatek zaměstnanců. Navíc vysvětlit těm, kteří tam jsou, že třeba spára má být opravdu uprostřed toalety, je někdy dost těžké. Na stavbě pro vás pracují tedy i místní, české firmy tam nejsou? MK: Vezli jsme tam třeba česká okna i pár dřevěných domů z Čech na zkoušku, abychom ukázali, že to umíme i z Čech, a získali od místních nějakou lepší cenu. Ale jinak využíváme místní. V tom projektu nejste jen vy dva. Od začátku v něm byl Jiří Kejval, pořád ještě předseda Českého olympijského výboru, který, tuším, koupil ty pozemky v oblasti Ingonish.

DEVELOPMENT

MK: Jirka ještě s jedním kolegou z New Yorku. A já jsem vlastně celoživotní parťák Jirky v různých firmách, takže pak jsem do toho přistoupil já a pak je tam ještě pár opravdu hodně minoritních akcionářů. Architektonické návrhy dělá všechny Petr, tedy společnost ADR? PK: Ano, návrhy děláme sami, ale technické výkresy necháváme dělat v Kanadě, protože technické normy jsou tam samozřejmě jiné. Na tomto projektu ještě pracuje Ateliér 8000. Vytvářejí jeden z domů a podílejí se i na části urbanistického rozvoje. Scelující rukopis, který tam vzniká, je ale náš. Jak byste ten rukopis popsal? PK: Vždycky, když to vidím na papíře, mám strach, jak to bude vypadat v reálu. Tady to bylo jiné ještě v jedné věci. My jsme jinak takoví geometričtí, tady jsme ale vymysleli trochu náhodný urbanismus, v němž jsme se podřídili přírodě a nechtěli jsme ji znásilňovat. Dneska, když vidím ty domy, které tam v tom nahodilém urbanismu vyrostly, mám strašnou radost, že to nejen velmi dobře vypadá, ale dobře to ladí i s místní přírodou. A to byl váš hlavní cíl. PK: Ano, protože když tam jedete, chcete si užít hlavně ten oceán, nádherné lesy a hory, nechcete mít pocit, že jste najednou uprostřed nějakého developerského sídliště, které tam nepatří. Mám fakt radost, že se to povedlo. Co z místa jste ještě do toho projektu zapustili? PK: Ty domy, které vidíte na fotkách a které vypadají, že jsou na to pobřeží volně rozsypané, nemají ještě fasády. A ty budou červené, vytvořené z místního dřeva, z kanadského cedru. Bude se střídat taková přírodní šedá s tou lehounce červenou. MK: Budeme do detailu dotahovat i vybavení interiérů, ale hlavně tam hraje ta příroda, vždyť máte dům pět metrů od moře, a to je málokde na světě.

1200 m Čeští investoři postavili takto dlouhou kabinovou lanovku

AMOSDESIGN

PK: Ale zažijete tam i něco, co my ve střední Evropě nikdy nezažijeme. Stojíte u okna a najednou přiletí orel bělohlavý a loví ryby a vy na něj koukáte z pár metrů. To je fakt nádhera. Jedete na golf? Dávejte pozor na medvědy, a určitě si přečtěte, co dělat, když se s nimi potkáte, nebo když narazíte na vlky. Je to pro nás v našem věku takový ráj, z něhož chceme mít radost. MK: Ale jedna z našich strategií, kromě toho, že budeme prodávat domy na rekreaci, je i to, že to chceme provozovat jako volnočasové středisko. Tedy že tam lidé nebudou bydlet, ale někdo se o to bude starat a oni tam budou jezdit aktivně relaxovat nebo to někomu na rekreaci půjčovat. Proto chceme, aby tam jezdili Britové, kteří to mají letadlem pět hodin. PK: Je tam opravdu všechno, můžete lovit kraby, surfovat, jezdit na lyžích i na běžkách nebo se projet na skútrech. Na horských kolech. Skialpy. Lyžování je tam nádherné, protože je tam úpl-

DEVELOPMENT

ně jiný sníh. Nebo můžete pozorovat velryby, tuleně, jít na lov. Sbírat houby. V každém ročním období si tam něco najdete. Máte při rozvíjení projektu v Kanadě nějaký developerský limit, nějakou stopku, dál už nestavíme? MK: Nevím, záleží na tom, na co budeme mít energii, která není jako před třiceti lety. Ale hlavně to budou dělat naše děti, které to třeba uvidí jinak. Těm se na Cape Smokey líbí? MK: Líbí. Jirky syn tam už pracuje, je šéfem toho volnočasového areálu. Bydlí tam, už má kanadské občanství. Vypadá to, že by tam chtěly i moje děti. Jedno už tam pracuje, ale jinak ještě studují. Nevíme, co bude dál. Ale nakupujeme další a další pozemky ve stovkách hektarů přímo v té lokalitě, kterou možná někdy za 30 let nebo za 100 let budeme developersky rozvíjet. Něco tam určitě bude.

Tavaru - Teppanyaki and Wine cellar, Velaa Private Island Maldives, 2011-2012, ateliér ADR s.r.o.

Mám radost, že to nejen velmi dobře vypadá, ale dobře to ladí i s místní přírodou. Můžete lovit kraby, surfovat, jezdit na lyžích i na běžkách nebo se projet na skůtrech.

Aragu - fine dining restaurant, Velaa Private Island Maldives, 2011-2012, ateliér ADR s.r.o.

V Kanadě je to rychlé, v řádech týdnů tam můžete realizovat, co si tady vymyslíte. V Kanadě, když to někdo nakreslí, může do půl roku stavět. 36

DEVELOPMENT

Budete si dál vybírat lidi, komu domy prodáte? MK: Další fáze určitě budou už veřejné, teď je to opravdu jen užší okruh lidí a není to úplně veřejný prodej. My ani nehledáme klienty, jen chceme, aby se to trochu dostalo do povědomí lidí. Dělám developerskou práci celý život a vždycky říkám, že nás musejí přemlouvat kupující, ne my je. PK: Martin si za svůj život vybudoval určitou klientelu, která mu věří a jde za ním. Mají dům tady na golfu, ale i na Malé Úpě. My tu třeba s lidmi od nás z ulice sedíme a dáváme si oběd na golfu a večer už pijeme pivo v pivovaru Trautenberk v Krkonoších. A tohle je něco podobného. Obklopili jsme se lidmi, kteří podobně myslí a mají radost z toho, co děláme, a zapojují se a pomáhají. A také vědí, že za věcmi jdeme a realizujeme je, nikdy to nejsou jen řeči. Jsou do projektu v Kanadě vložené jen české peníze, nebo jsou do financování zapojeny i kanadské či americké subjekty? MK: Zatím tam byly jen naše peníze, které jsme do toho dali jako akcionáři. Nemáme zatím žádné půjčky, ale protože výstavbu chceme akcelerovat a nestavět 30 domů ročně, ale možná 50 nebo 100, musíme řešit i financování. S českými i kanadskými bankami. Co bude výhodnější? MK: Přesně tak. Kanaďani nás mají sice strašně rádi, ale jsou tam vyšší úrokové sazby než u nás. Takže se bavíme i s českými bankami. Ale nejprve chceme do konce roku dodělat tu první etapu a teprve potom jít na trh. Doposud jsme investovali vyšší stovky milionů korun. Kromě domů a části infrastruktury, která se dodělává, jsme za to postavili i osmikabinovou lanovku. Bylo tam nějaké lyžařské středisko předtím, než jste přišli? Jak to tam vůbec vypadalo? MK: Ano, lyžovalo se tam, bylo tam středisko se starým vlekem. PK: Byl tam základ sjezdovek a lyžařského vleku, jinak nic.

MK: Koupili jsme to středisko za strašně málo peněz, oni ale chtěli, aby ho koupil někdo, kdo tam bude investovat. V té době tam jezdila jen malá poma a byla tam rozpadlá deset let nejezdící čtyřsedačka, totálně vybydlené. Ten areál historicky špatně fungoval, protože tam v zimě nebyli lidi, neměli totiž kde bydlet. Bylo tam krásné ubytování na léto, ale ne na zimu. A my jsme přišli s nápadem udělat z toho středisko s celoročním provozem. PK: Já tyhle situace miluju. Stalo se mi to několikrát v životě. Přijdete na místo, kde máte něco postavit, a před vámi je hustý les, kterým se nedá projít. Nevíte ani, jak pozemek, který máte, vypadá. Cítíte jen tu vůni oceánu a teď vám někdo řekne, tady postav vesnici. Když jsme stavěli v tropických pásmech, vysekávalo se všechno mačetou, tady to ale bylo jiné… MK: Jeden dva roky jsme chodili kolem a říkali, který strom uřízneme, který necháme. Kanaďani jsou v tom jiní než my, klidně vám řeknou, jestli to musíte pokácet, pokácejte, bude to ale trvat sto let, než tu bude další strom. PK: Nakonec jsme zjistili, že tam moc vzácné stromy nejsou, a tak se pracovalo až do dnešní podoby. Není tam skála, a tak jsme celý ten terén začali tvarovat. Pořád se to předělávalo. Domy jste chtěli od počátku mít

v nějakém dialogu s přírodou? PK: Já mám rád, když je hned poznat, co je ten prostor či dům zač, tedy když jdu do banky nebo do divadla, že jdu do banky či do divadla, a ne abych na náměstí dlouho přemýšlel, který dům by mohl být banka, nebo kde je divadlo. Musí to být na první pohled jasné. A stejné to bylo tady. Snažili jsme se přizpůsobit designu přírody. Ty domy jsou velmi jednoduché, obložené kanadským cedrem, jak už jsem říkal. Vynechali jsme všechny plastové materiály, všude jsou přírodní. Chtěli jsme, aby ty domy byly nenápadné. V Kanadě se staví přesně naopak, ty domy jsou bílé, viditelné, mají spoustu střech a stříšek. Taková klasika. Ok. My jsme chtěli být jiní, aby lidé, když jedou kolem, si těch domů skoro ani nevšimli.

Platí to i pro jachtařskou a rybářskou marinu, kterou tu plánujete? PK: To je ještě daleko, ale vlastně ano, takto to chceme. Aby tam byly nějaké rybářské lodě, které si člověk bude moci pronajmout, anebo když někdo bude chtít zaparkovat plachetnici, bude mít kde. MK: Marina tam už jakási je, máme ji pronajatou a je součástí přímo toho našeho místa, což je výhoda. My se i v Čechách trochu bavíme jachtingem, takže v plánech to zahrnuté máme. Minimálně půjčovnu menších lodí a kotviště pro charterové plachetnice nebo něco takového. PK: Postavit to nebude problém, celý život stavím uprostřed oceánu, bál bych se spíš, kdybych měl postavit něco v centru města… (smích) Děláte věci jen pro sebe, říkali jste na začátku. Myslíte, že po Kanadě ještě přijde něco podobného? MK: Nevím. PK: Když to přijde, tak ano. Věci fungují spíš takto… MK: Já jsem nikdy nechtěl mít moc velkou firmu, proto to všechno vlastně děláme s kamarády a jsou to malé věci, které pak na sebe nabalují další.

MgA. Petr Kolář Světově uznávaný český architekt, vysokoškolský pedagog a galerista. Společně s architektem MgA. Alešem Lapkou vlastní přední českou architektonickou kancelář ADR. Architekt MgA. Petr Kolář je zároveň držitelem řady prestižních ocenění v oblasti architektury a designu s mezinárodním přesahem. Mezi významné, laickou i odbornou veřejností ceněné projekty mimo jiné patří:

Martin Kulík Absolvoval stavební fakultu ČVUT. V roce 1993 založil developerskou společnost RODOP. RODOP se od svého vzniku zaměřuje na výstavbu a provoz nemovitosti pro bydlení, sport a volný čas

Hotelový resort Velaa Private Island na Maledivách Hotelový resort Saba Rock v Karibiku Developerský projekt pro cca 1500 obyvatel v Kanadě Developerský projekt areál Golf Hostivař včetně občanské vybavenosti Olympijské domy pro ČOV (Londýn, Rio de Janeiro, Pchjongčchang, Paříž)

DEVELOPMENT

Proč jste nechtěl velkou firmu? MK: Protože chci být sám svým pánem… Chcete všude dohlédnout? MK: Přesně tak, ale také chci žít to místo. Proto se mi strašně líbí tady v Hostivaři na golfu. To, co tu stavíme už od roku 2002. Můžu být na té stavbě denně a jsem to pořád já. Neříkám dělníkům, co dělají špatně nebo dobře, ale chodím a koukám kolem sebe a pořád se něco snažím řešit. A to, když budu stavět v Jihlavě, nebude. PK: Martinovi se to v jeho oboru povedlo, mně v mém úplně ne ◌

POWER. DRIVEN.

DBX S Nejrychlejší a nejvýkonnější SUV ve své třídě.

Ikonické loftové bydlení Připravila: redakce Foto: PSN

Vanguard Prague přetváří industriální dědictví v prostor, kde se setkává nadčasová architektura s precizně promyšlenými službami. Přestavba někdejší továrny Microna zachovala původní charakter budovy a zároveň jej doplnila o prvky, které odpovídají současným požadavkům na komfortní bydlení. 40

DEVELOPMENT

Pod záštitou renomované developerské společnosti PSN v projektu Vanguard vyrostlo celkem 150 loftů s jedinečnou industriální atmosférou. Lofty jsou připravené k dokončení dle vlastního přání jejich obyvatel. Vanguard Prague představuje bydlení, které posouvá hranice pohodlí i stylu. K loftům náleží i celá řada dalších unikátních benefitů.

Péče o každodenní záležitosti Vanguard Prague přináší úroveň služeb, která je běžná v nejlepších světových hotelích. Concierge tým je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, aby zajistil vše od správy doručených zásilek přes rezervaci stolu v top restauracích až po organizaci úklidu či údržby bytu. Obyvatelé mohou využívat speciální mobilní aplikaci, která umožňuje snadnou komunikaci s týmem concierge a pohodlnou správu všech nabízených služeb.

Parkování přímo u bytu Vanguard Prague jako jeden z mála rezidenčních projektů v Česku nabízí autovýtah, který umožňuje rezidentům zaparkovat vůz přímo u svého bytu. Tento prvek běžný na prestižních adresách světových metropolí zajišťuje nejen komfort, ale také vyšší úroveň soukromí a bezpečí. Díky autovýtahu odpadá nutnost hledání parkovacího místa, což ocení zejména ti, kteří upřednostňují efektivitu a pohodlí.

Fine dining v pohodlí domova V přízemí Vanguard Prague vzniká restaurace, která obohatí místní gastronomickou scénu. Kromě možnosti osobní návštěvy nabídne i donáškový servis přímo do loftů, což obyvatelům umožní vychutnat si prvotřídní gastronomii v soukromí svého domova. Restaurace bude zaměřena na sezónní menu z kvalitních surovin a propojí moderní přístup s prvotřídní úrovní servisu.

Promyšlené prostředí pro regeneraci

Střešní terasa s panoramatickým výhledem

Privátní wellness v bývalém protiatomovém krytu navržené architektonickým studiem OOOOX vytváří exkluzivní prostředí pro relaxaci i aktivní odpočinek. Obyvatelé mohou využít finskou saunu, parní lázeň, ochlazovací bazén i 18metrový bazén umístěný v proskleném tubusu. Fitness centrum Technogym je vybaveno nejmodernějšími stroji, které umožňují sledování individuálního tréninkového progresu a přizpůsobení cvičení na míru.

Součástí společných prostor je střešní terasa ve výšce 60 metrů nad Prahou, která poskytuje jedinečné výhledy na Vltavu i širší panorama města. Venkovní kuchyně a panoramatická sauna dělají z této terasy ideální prostor pro setkávání s přáteli, večerní posezení nebo jen chvíle klidu nad městským ruchem.

DEVELOPMENT

Privátní kino a multifunkční prostory

Vanguard Prague: spojení industriální estetiky a moderního komfortu

Vanguard Prague nabízí také soukromý kinosál vybavený špičkovým ozvučením Dolby Atmos, který lze využít nejen pro filmové večery, ale také jako prostor pro soukromé večírky či menší kulturní akce. Multifunkční místnosti pak poskytují zázemí pro práci, setkání i volnočasové aktivity.

Projekt Vanguard Prague přináší originální koncept loftového bydlení v kombinaci se službami, které odpovídají současným požadavkům na prémiový městský životní styl. Díky své lokalitě, unikátní architektuře a pečlivě promyšleným detailům nabízí rezidentům prostor, kde se historie setkává s moderními nároky na pohodlí a funkčnost ◌

Neobvyklé pojetí Připravila: redakce Foto: Pavla Frauenterková

Flexibilní režim, promyšlené řešení Zadáním bylo vytvořit útulný a současně neobvykle pojatý loft, který kombinuje přírodní materiály s industriálními prvky. Díky otevřenému přístupu investora bylo možné zvolit neobvyklé designové komponenty i odvážnější materiálové kombinace. Kuchyně z kovolaminátu, limitované designové kusy jako křeslo Airborne z kovové sítě, čalouněné skříně a autorská tapisérie Bohemian Rugstory určují charakter interiéru. Materiály byly zvoleny s důrazem na strukturu, odraz světla a akustické

DEVELOPMENT

vlastnosti. Kov, zrcadlo, dřevo a textilie pracují ve vzájemném kontrastu a zároveň podporují variabilitu prostoru mezi denním a večerním režimem. Zeleň byla začleněna jako doplněk, který sjednocuje materiálové prvky a usnadňuje orientaci v prostoru. Zohledněna byla také údržba a životnost použitých řešení.

Funkční dispozice s respektem k prostoru Byt o ploše 55 m² je osvětlen pouze z jedné strany a kvůli výšce stropu není možné vestavět patro. Ložnice je oddělena pro-

sklenou příčkou, pod podiem tak vznikl úložný prostor přístupný z více stran. Díky zapuštěným soklům a zavěšenému nábytku prostor působí větší a otevřenější, podlaha opticky pod nábytkem pokračuje ke zdi. Veškeré technické prvky byly integrovány tak, aby nenarušovaly celkové řešení. Byt je vybaven skrytými nabíjecími místy, úložným prostorem pro robotický vysavač, vestavnými skříněmi a výsuvným pracovním stolem. Ten navazuje na kuchyňský blok a v zavřeném stavu působí jako součást nábytkové stěny. Návrh odpovídá požadavku na vysokou funkčnost a zachování čistého vzhledu ◌

Architektka Michaela Záhorovská navrhla v rámci projektu Vanguard interiér loftu, který se přizpůsobuje dennímu i večernímu režimu své majitelky. Přes den slouží jako pracovní zázemí, večer poskytuje klidné prostředí pro soukromé využití. Světelný scénář a výběr povrchových úprav reagují na změny intenzity osvětlení během dne. Dispozice i vybavení bytu odpovídají vysokým nárokům na design, funkčnost a komfort. Návrh pracuje s konkrétními potřebami majitelky a reaguje na její požadavky v oblasti organizace, provozu i soukromí.

Ing.arch. Michaela Záhorovská Absolventka ČVUT, obor Architektura a stavitelství. Pod vlastní značkou www.zahorovska-architekt.cz se věnuje zejména návrhům interiérů a jejich realizacím. Klienty provede celým procesem od úvodní skici přes realizaci až po poslední dotek homestagingu.Každý její návrh je vytvořený s porozuměním pro místo, jeho historii a potřeby klientů. Vyhledává originální zadání a vyhýbá se zajetým architektonickým stereotypům, díky čemuž její návrhy překračují hranice běžného. Úzce spolupracuje s developery – PSN (projekt VANGUARD Prague) a OPBH development

AR ARCHI ARCHITE ARCHITE 48

EK EKTURA 49

Ocelová lávka Připravila: redakce Foto: Filip Šlapal

Projekt Vily Sidonius vznikl v unikátní lokalitě na severním svahu nad řekou Berounkou, kde vilová čtvrť s dlouhou historií postupně ožívá novou výstavbou. Architekti ze studia Stempel & Tesař navrhli dům na jedné z nejprudších a nejvýše položených parcel, kde byla klíčovým zadáním orientace na výhled i sluneční světlo.

ARCHITEKTURA

Kvůli výraznému sklonu pozemku a omezenému přístupu ke slunci se architekti rozhodli pro odvážnou mostní konstrukci. Dům stojí na dvojici železobetonových pilířů, které spojuje osmnáctimetrová ocelová konstrukce z profilů HEB 300. Konstrukce funguje jako most nad svahem a obytné prostory orientuje směrem k Českému krasu.

Ocel, vrty a švýcarská okna Celý dům je nejen architektonickým, ale i stavebně-technologickým experimentem. Tradiční postupy byly nahrazeny výběrem nejmodernějších řešení – od patentovaných oken Air-lux přes inteligentní systémy chlazení a vytápění až po tepelná čerpadla s hlubinnými vrty. Cílem bylo vytvořit stabilní a komfortní vnitřní klima i v domě s nižší akumulační schopností.

Propojení interiéru a terénu Vstup do domu vede podzemním tunelem kolem garáže s ateliérem a fitness. Výtahem se pak dostanete až na obytnou úroveň. Obývací pokoj s jídelnou a kuchyní se otevírá na jižní terasu, která plynule přechází do horní zahrady s bazénem. Dvě vykonzolované části stavby oddělují zónu pro děti a rodiče. Na návrhu zahrady spolupracoval krajinářský architekt Vladimír Sitta. Výsledkem je břidlicový svah s březovým hájem, který doplňuje architektonický koncept. Vila vznikla jako výsledek spolupráce architektů, specialistů i samotného investora, který se na návrhu a realizaci aktivně podílel ◌

Autoři projektu prof. Ing. arch. Ján Stempel doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D. Kontakt / Vizitka Stempel & Tesar architekti Thákurova 9, kancelář 837 (FA ČVUT), 160 00 Praha, Česká republika T: +420 777 081 580 E: tesar@stempel.cz

PULSE Ostrava

2025

ARCHITEKTURA

Svět se mění - a s ním i role architektury a designu. Konference a festival PULSE Ostrava 2025 se s heslem RESTART bude zabývat tím, jak mohou kreativní obory reagovat na naléhavé globální změny. Cílem je podpořit mezioborový i mezinárodní dialog a propojit více než 1000 profesionálů ze středoevropského regionu i světových hvězd. Připravil: Vojtěch Eliáš Foto: archiv Pulse

M�Y 15—16/2025 → O�TRAVA

Restart: architektura a design v měnícím se světě 15.–16. května 2025 | Dolní Vítkovice, Ostrava Festival PULSE se vrací již potřetí po dvou mimořádně úspěšných ročnících, tentokrát s odvážným tématem: RESTART. Letošní edice se zaměří na nutnost přehodnotit roli architektury a designu v kontextu společenských, ekologických a ekonomických změn. Více než 1 000 předních architektů, designérů, lídrů byznysu, akademiků i zástupců municipalit z celé střední Evropy bude diskutovat o tom, jak může architektura a design reagovat na éru nejistoty – s důrazem na odolnost, flexibilitu a regenerativní přístupy.

INT�RNATIONAL FESTIV�L �F A�CHITECTURE & DESI�N

INTERN�TIONAL F�STIVAL OF A�CHITECTURE & DESI�N M�Y 15—16/2025 → PUL�E OSTR�VA

WI�Y M�AS

Dva dny, dvě stage, diskuze, přednášky, inspirace a mezinárodní spolupráce. V konferenční části festivalu vystoupí více než tři desítky výrazných osobností z oblasti designu, architektury a urbanismu. Budou jimi například francouzský produktový designér Patrick Norguet, architektka světového renomé Eva Jiřičná, současný primátor Bratislavy Matúš Vallo, polský designér a umělec Oskar Zięta, oceňovaný autor rekonstrukce Slovenské národní galerie, architekt Pavol Paňák, česko-rakouský designér, a architekt Michael Vašků nebo slovenská designérka působící v New Yorku Kickie Chudikova. Architekturu budou reprezentovat mimo jiné spoluzakladatel nizozemské kanceláře MVRDV Winy

ARCHITEKTURA

�VA JIRIC�A

Maas, polské progresivní studio JEMS Architekci, vůdčí osobnosti současné české architektury Ondřej Chybík ze studia Chybík+Krištof a Lenka Míková z Lenka Míková Architekti, vídeňští Querkraft Architekten, experimentální slovenské ZeroZero a mnoho dalších. Novinkou letošního ročníku je FORBES Stage, která přinese živé rozhovory, panelové diskuse i neformální setkání napříč světem designu, architektury a byznysu. Ve spolupráci s magazíny Forbes z celé střední Evropy nabídne tato scéna čerstvý pohled na klíčová témata, propojí špičkové tvůrce s investory a výrobci a vtáhne publikum přímo do dění. Součástí festivalu budou také výstavy, instalace a interaktivní zážitky představující vizi propojení architektury, designu a technologií ◌

P�TRICK NOR�UET

Privátní kinosál

LANGARD s.r.o. | Dolnoměcholupská 1418/12 | Praha 10 - Hostivař | www.langard.cz

Připravil: Vojtěch Eliáš Foto: Atelier Flera, BoysPlayNice

Tři druhy zahrad

Navrhuje zahrady, napsal 3 knihy, měl vlastní televizní pořad, věnuje se tvorbě na YouTube a své zkušenosti předává studentům. S Ferdinandem Lefflerem z ateliéru Flera jsme si povídali o tom, jaké to je pracovat s různorodými klienty, proč je důležité spolupracovat s dalšími odborníky a jaké to je tvořit zahrady v zahraničí. Dotkli jsme se také spolupráce s úřady v Česku. Pro Ferdinanda je však nejdůležitější, aby každá zahrada přinášela radost.

Zahrada je vlastně takový velký obývák, který nám dává prostor splnit si spoustu snů. Co nemovitosti přináší kvalitní zahrada a proč bych si ji měl nechat navrhnout architektem? Zahrada je skutečně významné zkvalitnění bydlení a dá se tím splnit mnoho přání, která v rámci interiéru nejsou možná, nebo na ně nezbyl prostor. Protože i na úplně malinkaté zahradě u řadovky, která má jen 200 metrů čtverečních, se dá vytvořit ten největší „pomyslný“ pokoj domu. Opravdu si zde můžete splnit velké množství snů – například sauna, fitko, velké ohniště. Je to vlastně takový velký obývák, který nám zahrada dává. Myslíte si, že lze navrhnout zahradu, která by se měnila společně s potřebami uživatelů? Je možné navrhnout zahradu, která by mohla být mezigenerační? Hodně to souvisí právě s tím, v jaké se nacházíte sociální a ekonomické situaci, po 30 asi budete spíš hledat na zahradě úplný relax. Později, když máte děti, tak jim vytváříte místa, kde se

mají možnost pořádně vyběhat, vykoupat a hrát si. My pořádáme kurzy, kde ukazujeme, že vaše zahrada je taková laboratoř, kde si můžete vyzkoušet v podstatě cokoliv. A hlavně to není nic pracného, na vytvoření zapuštěného ohniště vám stačí v podstatě dva víkendy a pomoc souseda. Když se bavíme o různých režimech zahrad, dají se rozdělit na tři druhy – soukromé, sdílené a veřejné. Jaké jsou v nich rozdíly a jak se liší práce s klientem? Jsou to hlavně úplně jiné disciplíny, protože pro nás kvalitní architektura vzniká u zadání uživatele a ten je vždy jiný. Soukromý klient, který chce vlastní zahradu, je v podstatě nejjednodušší na komunikaci, protože on je ten cílový uživatel a já tak poznám, co přesně pro něj mohu navrhnout. Pokud se ale bavíme o práci s developery, je pro nás důležité mít mezi sebou důvěru a je pro nás naprosto zásadní se potkávat přímo s nimi nebo jejich projektovými a marketingovými týmy a zjistit, na koho cílí, jaký má být výsledek, a v podstatě s nimi to zadání tvaruji úplně stejně jako s někým, kdo chce vlastní zahradu. My se i často na ta místa vracíme a sledujeme, zda to funguje, jestli využívají ty lavičky tak, jak jsme je navrhli. Tím získáváme další zkušenosti a hlavně důvěru mezi námi a developery.

Přírodní jezírko místo zahrady Rozloha: 610 m2 Lokalita: Pardubický kraj Autoři: Ferdinand Leffler, Katka Svobodová ve spolupráci s atelierem Flera Realizace: Miroslav Chomjak, Virtoni, Kořenovky.cz, rok realizace 2016, foceno 2023

Pro mě je umění ve veřejném prostoru hlavně o tom, aby zpříjemňovalo den. 60

ARCHITEKTURA

Jak často spolupracujete s experty z jiných oborů? Mělo by to být mnohem častěji. Většinou to je tak, že pokud je tam vůle města, tak ty sociologické výzkumy dostáváme už od nich, protože vědí, jak na to a že to je ta správná cesta. Takto například spolupracujeme s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Stejně tak mám velmi rád veřejné participace, a to i když jsou tam nakonec slyšet ty nejvíc nespokojení občané. Vy vidíte, jak na to reagují ostatní, a je to odraz té situace, která tam momentálně v té společnosti je. Pro mě jako pro architekta je to naprosto zásadní vstup a vidím, jestli třeba nedělám nějakou zásadní chybu. V jaký moment je pro vás ideální vstupovat do projektu? Nám vyhovuje být v tom procesu od začátku, tedy rovnou, když se navrhuje dům. Zahrada prostě není 2D, ale je 3D, a už jen usazení domu do zahrady je velké téma, kdy architekti dělají chyby. Často ty domy uloží tak, že nepočítají s tím, že by někdo mohl využívat zahradu, nebo klasické rychlé svahování od domu je zlo českých zahrad. Troufnu si říct, že dneska, když projektujeme, tak na nás často i ti architekti dají v tom, jaké volit materiály a fasády, protože možná dobře vypadají v katalogu, ale v reálu vůbec nefungují, a když se povede tenhle vzájemný respekt, tak je to určitě přidaná hodnota i pro klienty.

KORI

design Studio Segers

Todus Showroom Na Zátorách 5 Praha 7 www.todus.cz

Co je typická česká zahrada? A jak se liší od zahraničí? My jsme se tu bavili o AI, tak si zkuste z legrace zadat, ať vám vytvoří, co je to typická česká zahrada. Opravdu autentické jsou chalupy na okraji vesnic, kde jsou sady, grunty a zeleninové záhony. A tohle, když někdo vezme za správný konec, tak je to moc krásné. A já obecně nejradši říkám, že česká krajina je naprosto famózní i v tom, jak se mění v rámci čtyř ročních období. Vy máte zkušenosti s realizací v zahraničí, ať je to na Zanzibaru, Kostarice, Kanadě? My teď hodně děláme ve Španělsku, kde si Češi kupují nemovitosti například v okolí Marbelly a Malagy. Obecně nás teď hodně zajímají projekty v jižní Evropě, protože se tam snažíme vnést jinou filozofii. My se ale samozřejmě nemůžeme vše učit sami a jen říkat, co mají na jihu dělat. Vždy si k sobě zveme lokální architekty, zemědělce, kteří ví, co je možné na konkrétních místech vypěstovat.

ARCHITEKTURA

Ferdinand Lefller Je zakladatelem ateliéru zahradní architektury Flera, který patří k největším ve střední Evropě. Vystudoval obor Krajinné plánování v kombinaci se zahradním inženýrstvím na České zemědělské univerzitě. Svými vystoupeními a publikacemi usiluje o osvětu v oblasti zahradní architektury a o konstruktivní diskusi mezi odbornou a laickou veřejností.

Existují ve vaší práci nějaké normy a limity, které vás omezují? V první řadě jsem rád za všechny úřady, CHKO, památkáře a další instituce, protože si dobře dokážu představit, co by se dělo za zvěrstva, kdyby tyto instituce nebyly. Vždy ale můžete narazit na úředníka, který si slepě vykládá své předpisy, aniž by chápal, proč existuje. Nám dnes na CHKO například doporučí, jaký kámen máme použít, a doporučí nám i kontakty na kamenolomy, kde by ten typ mít mohli. Například zákon, že 3 metry od hranice pozemku nelze sázet stromy, umí být velmi omezující, pokud máte úzkou zahradu. A přitom dnes je velmi potřeba sázet stromy, abychom ochladili města. Často ve vašich realizacích najdeme umělecká díla. Jaká je spolupráce s umělci? Podle mě to je hlavně o pochopení funkce umění, ať už je na zahradě nebo ve veřejném prostoru, a myslím, že většina lidí to nechápe a neví, proč to tam je. A i já se to stále učím. Pro mě je to hlavně o tom, aby umění ve veře jném prostoru

přinášelo radost, aby umělo zpříjemnit den. I když je mi jasné, že většina kurátorů a odborníků na umění bude nesouhlasit s tím, že má vyvolávat otázky. Ale pro mě je to jednoduše o tom, že ten veřejný prostor, který navrhuji, má dělat radost.

Art Villa, Lokalita: Kostarika Autoři: Ferdinand Leffler, Anna Chomjaková Realizace: lokální zahradníci Architektura - Refuel works, Formafatal Developer: Filip Žák

Myslíte si, že v zahradách existují nějaké trendy, a bude třeba nějaký letošní? V zahradách se to nemění tak rychle, jako je to v jídle nebo módě. Hodně se teď vznáší otázky nedostatku vody a sucha a jak navrhovat zahrady, které jsou odolné a umí šetřit vodou. Do zahrad se dnes dostává spoustu věcí, které se dají sníst a můžeme si je pěstovat, a není to o tom být soběstačný, ale dávat tomu péči. Když si lidé hodně dělají zahrady sami, myslíte si, že by mohla existovat zahrada, kterou si objednám z katalogu, a firma mi doručí vše potřebné ke kompletaci, kterou si já pak udělám sám? Dělám online kurz, který se jmenuje Žijte ve své zahradě, a když si podle našich rad naplánujete záhony, tak vám umíme poslat v takových bedýnkách všechny rostliny i s návodem, jak si vše máte udělat a zasadit sami. A ty výsledky jsou fantastické, protože je to stejné jako z doby katalogových domů Franka Lloyda Wrighta. Jednoduše nejste schopen se sám naučit všechny kombinace, které máme vyzkoušené a fungují, a to my s tím balíčkem dodáme. V mém druhém kurzu Chytře na realizaci, kde se lidé učí dělat například schody, jim říkáme, co vše si mají objednat, a to už je fakt krůček od toho, aby jim to někdo poslal v krabici ◌

Zahrada prostě není 2D, ale 3D, a už jen usazení domu do zahrady je velké téma. 63

Bionická plastika na Rohanu

DESIGN

Připravila: redakce Foto: Jiří Šebek

Administrativní budova Rohan City A1 na prestižní adrese na Rohanském nábřeží se pyšní kompaktním designem s celoprosklenou fasádou. Ta zajišťuje vysoce kvalitní světelné podmínky i v budově, která je primárně určená k práci v kancelářských prostorech. Architektonický návrh budovy pochází od světoznámé architektky Evy Jiřičné, což už samo o sobě zaručuje výjimečný design a profesionalitu zpracování.

Díky promyšlené koncepci nabízí budova efektivní a flexibilní využití prostor a zároveň hospodárný provoz. Budova Rohan City A1 disponuje osmi nadzemními a jedním podzemním podlažím, kde se nacházejí moderní kancelářské prostory třídy A s vysokým standardem a ergonomickým uspořádáním. Na jižní straně je budova definována přilehlou komunikací, kde dlouhá prosklená fasáda podlehla doplnění o externí stínění. To bylo realizováno pomocí organicky tvarovaného lineárního prvku z perforovaného plechu, který je zavěšen před skleněnou fasádou, čímž efektivně stíní nežádoucí sluneční svit v letních měsících.

Inspirováno přírodou Design budovy se inspiruje lehkostí oblaků a hladinou vody. Organické tvarování fasádního stínícího prvku pak dodává budově jedineč-

SHAPES AMOS DESIGN

ný charakter. Stejná inspirace se promítla i do dekorativní plastiky ve vstupním lobby. Vstupní prostor o výšce 8 metrů a šířce 13 metrů je výrazným živým prvkem, jenž přitahuje pozornost všech kolemjdoucích a návštěvníků. Tvarování organické plastiky nazvané bionická stěna bylo založeno na geometrické struktuře buněk — takzvaném Voroného diagramu. Tyto tvary a křivky byly vyvinuty pomocí umělé inteligence, zatímco finální podoba byla vytvořena za použití programu RHINO, aby dosáhla požadované reálné podoby. Bionická stěna je doplněna recepčním pultem jednoduchého, avšak organického tvaru. Cílem návrhu je upoutat pozornost uměleckou instalací, která se v různých světelných podmínkách proměňuje. V jedné chvíli vypadá dramaticky a plná stínů, v jinou se naopak prosvětluje a působí křehce jako plující oblak na nebi.

Charakteristický prvek

8 13 metrů velký vstupní prostor 68

DESIGN

Celá bionická stěna byla vyrobena z umělého kamene LG HIMACS. Ten nabízí možnost prudkých ohybů a je realizována společností A.M.O.S. DESIGN specializující se na náročné realizace. Unikátní konstrukce kotvení na zadní betonovou stěnu zajišťuje stabilitu objektu. Tento poutavý prvek je osvětlován zvenčí různými typy zdrojů a nabízí návštěvníkům proměnlivý vzhled, který dokáže skvěle reagovat na měnící se osvětlení. Prostor lobby je dále doplněn světelným objektem od společnosti Lasvit, který má také organické tvary a přispívá k celkovému dojmu tohoto výjimečného místa. Tato administrativní budova v Rohan City A1 není jen pracovištěm, ale i uměleckým dílem, které na jednom místě harmonicky spojuje funkčnost, estetiku a inovaci ◌

AMICI CLUB STAHUJ APLIKACI A UŽIJ SI JEJÍ VÝHODY PRÁVĚ TEĎ!

umíme na přání

I detail

Připravila: Monika Ginterová Foto: Michael Tomeš

Točité schodiště, které působí jako socha, jednací místnost jako vinotéka nebo třeba šest metrů dlouhý stůl z jednoho kusu dubu. „Nabízíme návštěvníkům více než jen produkty, chceme je inspirovat, poskytnout zážitek. Mnozí si nedokážou představit, jak například vypadá podlaha na větší ploše nebo v kombinaci s kamenným obkladem,“ vysvětluje Richard Fiala, majitel firmy Fiala Josko Partner, jedinečnost pražského showroomu. A právě na tomto místě mají možnost vidět celé kóje, kde okna, dveře, podlahy, osvětlení i nábytek jsou ve společném souladu. „Sem přicházejí architekti hledat konkrétní řešení svých představ,” dodává. 70

DESIGN

SHAPES FIALA JOSKO PARTNER

Co vás vlastně přivedlo k tomu, že jste založil značku vaší firmy? Rozhodla o tom stavba mého prvního domu ve Znojmě před více než dvaceti lety. Tehdy jsem hledal dodavatele dřevohliníkových oken a bezrámového zasklení. V České republice tehdy s tímto typem neměl nikdo zkušenosti a ani se neposkytovala záruka na větší rozměry. Například u oken vysokých 2,6 m. Rozhodl jsem se proto hledat řešení v Rakousku a tam jsem objevil značku Josko. Už tehdy nabízeli okna vysoká až 3,2 metru, a to se stejnou zárukou. Okamžitě mě oslovily jejich detaily a celkové provedení, takže volba pro můj dům byla jasná. A protože zkušenosti s produkty JOSKO byly výborné, rozhodl jsem se značku přivést na český trh a vybudovat její zastoupení.

Tedy i otevřít showroom? Ano, ale první roky jsem osobně představoval produkty architektům i klientům a často s nimi jezdil přímo na centrálu do Rakouska, což bylo extrémně časově náročné. Vytvořit showroom s produkty ve skutečné velikosti včetně stavebních návazností jsem chtěl od začátku.

DESIGN

↘ Další partneři firmy Fiala Josko Partner ◌ Interia – zakázkový nábytek ◌ Aldit – české designové osvětlení ◌ Kamenictví Jež ◌ Wallface – designové stěrky ◌ 3C Concept – elektroinstalace a řízení domu Loxone ◌ M21 – projektové řízení ◌ AVS Integration – audio/video technologie , Bang & Olufsen ◌ ECLIPSEENERGY – vodíkové systémy pro ukládání energie

První prostor jsem si pronajal, měl nejprve 130 m², později jsme jej zdvojnásobili, ale už v roce 2017 jsem věděl, že to nebude stačit. Protože jsem ale už nechtěl platit vysoké nájmy, rozhodl jsem se postavit si vlastní. A o dva roky později se mi podařilo koupit budovu o ploše 1000 m² a vybudovat v ní dnešní showroom. Takže se vám podařilo splnit si své přání. Ano. Budova má pro mě obrovský význam. Jak jsem zmínil, klíčové je, že jsme jejími vlastníky. Investice přesáhla 70 milionů korun. A hlavně věřím, že i klienti vnímají vlastnictví jako záruku stability a profesionality. Protože nejsme žádná malá firma v nájmu, ale dlouhodobě budujeme zastoupení značek Josko a Trapa. A za výjimečný považuji i celý koncept prezentace a propojení produktů v uceleném prostoru. Architekturu showroomu realizoval architekt Petr Kolář. Jaké prvky designu považujete za nejpoutavější? S Petrem Kolářem se známe už asi 17 let, jsme přátelé i v osobním životě. Spolupráce na showroomu byla výborná, je skvělý a velmi zkušený architekt. Velkým přínosem bylo jeho do-

poručení zakoupit obě patra budovy, propojit je výrazným točitým schodištěm a vytvořit zázemí pro naše partnery. Celý showroom tak funguje jako jeden celek, kde produkty prezentujeme společně. A za nejpůsobivější považuji právě schodiště, které vnímám jako sochu. Oblíbené jsou ale i jednací místnosti, vinotéka a horský chalet, mají unikátní atmosféru. Výjimečné jsou tady také podlahy. Máme zde přes 1300 m² přírodního dřeva, například prkna dlouhá 8 metrů a široká 50 cm, což dělá velký dojem. Taková atmosféra určitě působí i na ty, kdo showroom navštíví, s čím si přejete, aby odcházeli? Chceme návštěvníkům nabídnout víc než jen produkty – chceme je inspirovat. Mnozí si nedokážou představit, jak například vypadá podlaha na větší ploše nebo v kombinaci s kamenným obkladem. U nás vidí celé kóje, kde jsou sladěny okna, dveře, podlahy, stěrky, osvětlení i nábytek. Architekti k nám často přicházejí jen se studiemi, ale tady hledají už konkrétní řešení. Důležitá je možnost vidět stavební detaily ve skutečné podobě. Aby to bylo komplexní, spolupracujete i s dalšími značkami, dodavateli, partnery. Jak si je vybíráte? Všichni partneři jsou pro mě stejně důležití – dohromady totiž pak poskytujeme klientům vysokou úroveň servisu. Důležitá je pro mě profesionalita, smysl pro detail a schopnost partnera přistupovat k zakázkám se stejným nasazením jako my. Spolupracujeme proto s firmami, které známe dlouhodobě, a víme, co od sebe můžeme očekávat. Spolupracujete také na developerských projektech? Primárně se zaměřujeme na individuální výstavbu rodinných domů. Ta nám umožňuje věnovat se detailu a potřebám konkrétního klienta. Ale máme za sebou i několik developerských projektů, na které jsme opravdu hrdí. Mezi ty nejvýznamnější patří například vila Epoque v Praze nebo projekt hotelu Barbora ve Špindlerově Mlýně. Na těchto realizacích se podařilo díky úzké spolupráci se všemi partnery vytvořit výjimečný celek, jak po stránce estetické, tak technické. Velmi si vážím developerů, kteří přistupují k projektům s důrazem na kvalitu a nadčasovost. Dnešní klient je náročný, ochotný investovat, ale očekává adekvátní kvalitu ve všech aspektech.

DESIGN

Pro nás je klíčové, aby každý kontakt s klientem byl inspirací, zážitkem, a nakonec i potvrzením, že si vybrali správně.

Tedy od oken, dveří, přes povrchy až po finální interiérové řešení. A právě tam vidím prostor, kde můžeme být silným a spolehlivým partnerem. Do budoucna se tak rozhodně nebráníme rozšíření spolupráce v developerské oblasti, pokud půjde o projekty, které mají jasnou vizi, důraz na kvalitu a prostor pro společný růst. Jakou roli hraje technická podpora a poradenství v rámci služeb, které poskytujete svým zákazníkům? Technická podpora je pro nás zásadní. Josko má precizně zpracované detaily a podporu pro architekty i projektanty. Disponujeme online databází, kde lze snadno stáhnout výkresy včetně řezů, doplňků a návazností. Vše kontrolujeme v projekční fázi a následně naši technici připravují výrobní dokumentaci pro každý prvek zvlášť. Tento přístup výrazně usnadňuje výstavbu, minimalizuje chyby i vícenáklady. Co chystáte dále? Budete pokračovat v rozšiřování firmy? Ano, určitě. Právě jsme dokončili rozsáhlou rekonstrukci druhého patra našeho showroomu. Po pěti letech provozu jsme si uvědomili, že některé kancelářské prostory se efektivně nevyužívají, a tak jsme se rozhodli je přetvořit na funkční výstavní zázemí. A to, co začalo původně jako menší úprava, nakonec vyústilo v kompletní rekonstrukci. Od vzduchotechniky, topení a chlazení až po elektroinstalace. Výsledkem je ale prostor, který dnes slouží nejen k velkým jednáním, ale právě i jako inspirativní vzorkovací centrum. Máme zde například šest metrů dlouhý jednací stůl z jednoho kusu dubu nebo celoplošně nový vzor podlahy Trapa. A z bývalé technické místnosti jsme vytvořili designovou chlazenou vinotéku. Tento prostor tak není jen praktický, ale i zážitkový, protože přesně tak chceme, aby naši klienti vnímali celý proces navrhování a realizace svého vysněného domova. A je v plánu další expanze? V krátkodobém horizontu se chceme soustředit na další zefektivnění našich služeb, důslednější zavádění nových technologií a neustálé vylepšování klientského zážitku. V dlouhodobém výhledu pak věříme v další organický růst – ať už formou rozšíření našich služeb nebo vstupem na nové trhy. Pro nás je ale zejména klíčové, aby každý kontakt s klientem byl inspirací, zážitkem, a nakonec i potvrzením, že si vybrali správně ◌

SHAPES FIALA JOSKO PARTNER

Technologie a tradice, spojení ve světe krbů

DESIGN

Společnost Gazcom působí na trhu od roku 2005 a za dvacet let si vybudovala silnou pozici jako lídr v oblasti luxusních plynových a bioetanolových krbů. Zakladatelka Helena Limbergová reagovala na tehdejší absenci kvalitních produktů na českém trhu a postupně vybudovala firmu, která dnes patří k renomovaným dodavatelům krbových řešení na míru. V rozhovoru reflektuje nejen klíčové milníky své podnikatelské cesty, ale také výzvy spojené s růstem firmy, vstupem na mezinárodní trh a zapojením své dcery, což se dnes odráží i v nové vizi společnosti.

Připravila: redakce Foto: archiv Gazcom

Letos slavíte 20 let od založení společnosti Gazcom. Jakým vývojem za ty dvě dekády prošla společnost? Upřímně větším, než jsem čekala. Firmu jsem založila spíše jako reakci na situaci na trhu. V těch letech jsme si stavěli dům a hledali jsme krb. Krb, který bude krásný, na plyn, velký, pro nás bezúdržbový, a v České republice jsem nenašla nic. Vysněný krb jsme znali z Londýna od přátel a tady prostě nebyl a nikdo mým požadavkům nerozuměl. Tak jsem se rozhodla, že je přivezu do Čech. Trvalo to pár let, až lidé začali rozumět mým produktům. Nevěřili, nechápali, nedovedli si představit a jak šel čas a Gazcom rostl, najednou jsem byla v situaci, že lidé o mně, mých produktech a celém Gazcomu mluví, že chtějí něco víc, že chtějí do svých nemovitostí investovat a že volají a jsou zvídaví. Začali jsme dělat školení, tým se mi rozrůstal pod rukama a já upřímně moc nechápala, jak je tohle možné. Tu firmu jsem založila více méně z trucu (směje se). Vaší vizí bylo přinést na trh moderní a luxusní krby. Co vás k tomu tehdy vedlo? Že u nás v roce 2005 nebylo prostě nic. Jenom krby na dřevo, které se hodí možná do chalup našich babiček, pak nepřeberné množství krbů s páčkou a obkladem z červených cihliček. V té době to prostě stačilo a vysoké nároky klientů nebyly vyslyšeny, nebo vlastně ani vůbec řečeny, protože ač to byl rok 2005, tak jsme byli mnoho a mnoho kroků za světem a já to chtěla změnit. Alespoň v tomto odvětví.

SHAPES GAZCOM

S jakými výrobci aktuálně spolupracujete, kdo jsou Vaši přední dodavatelé? S výrobci to bylo trošku složitější. Musela jsem dozrát, moje firma musela dozrát. Když jsem vstoupila na trh, v Evropě bylo pár lídrů, kteří formovali trh, byli drazí, měli překrásné výrobky, obrovské čekací lhůty na výrobu krbu a já je chtěla. Ale oni nechtěli mě. Od začátku mi dali jasně najevo, že to, abych je prodávala, přijde, až když budu mít obraty, až budu mít reprezentativní showroom, až budu mít zkušenosti. Těch až, až, až bylo moc… Zařekla jsem se, že bez těchto produktů v portfoliu nemá smysl na trhu být, že bych splynula s davem, Gazcom by nenabízel nic exkluzivního a to jsem nechtěla. Čas běžel, a i když jsme krásně prodávali lepší značky, já pořád chtěla ty TOP. Jejich odpovědi, že chtějí vidět obraty a showroom, nebyly nijak specifikovány. Co je pro ně rozumný obrat? Co je pro ně reprezentativní showroom? Tak jsem čekala a všechno, co požadovali, jsem získávala. A světe div se, všechny TOP značky, co mám, mě zpětně oslovily samy. Prostě mě sledovaly. Přišel čas a Gazcom se stal jejich výhradním zástupcem jak pro Českou republiku, tak Slovensko. Teď se konečně stěhujeme a v novém showroomu budou právě vystavené značky, jako je Matalfire, Vero Design, The Flame, Bellfire, Barbas a Planika. Dřív jsem měla spoustu značek, měla jsem na část z nich výhradní zastoupení, ale po získání těch zmiňovaných klenotů jsem portfolio zmenšila. Gazcom se stal jedinečným. Přesně tím, čím jsem chtěla, aby byl.

Vaši lidé se každoročně školí přímo u výrobců. Je v oboru tak rychlý technologický vývoj, že je to nutnost? Strašně rychlý. Zejména výrobci mění své produkty, vyškrtávají z portfolia různé typy a přidávají nové. Vzhledem k době, kdy je na smart home systém a na wifi napojeno téměř všechno, je nemyslitelné, že tyto high end krby nebudou napojené. Technologie jdou velkým tempem dopředu tak, aby přinesly klientovi co největší komfort. Navíc tím, že jsou moji lidé jako jediní na trhu pravidelně proškolováni u výrobců, získávají certifikáty. Prodáváme a instalujeme zejména krby na plyn a bioetanol. Jsou to hořlaviny a nikdy bych nepustila pracovníka Gazcomu na projekt, aniž by nevěděl, co má přesně dělat. Tato školení jsou podle mého názoru povinná. A pak se dostáváme do situací, že nám volají lidé s tím, ať přijdeme na stavbu my, protože je co po někom jiném opravovat. Jsem za to ráda, ale na druhou stranu mě tato situace vytáčí. Mít high end krb není o tom, že mi klient zaplatí enormní částku a já pošlu bratrance na stavbu s tím, že napojí krabici ke komínu. Ale zase jsme u tématu, že vše potřebuje čas, a lidé už začali chápat. Nabízíte komplexní servis od návrhu po realizaci. Co všechno tato služba zahrnuje? Ano, nabízíme kompletní servis. To znamená projekt A-Z. Od prvotní schůzky s klientem přes výkresy, plány, projekt, všechny možné změny, objednání, dovezení, instalaci krbu, instalaci obestavby, instalaci kamene nebo aplikaci stěrky po zkoušku a zaškolení klienta. Instalujeme komíny, instalujeme velké nosné konstrukce, které následně nesou stovky kilo kamene nebo jiného obkladu. Každou část projektu děláme precizně a přesně. Postarat se takto o klienta zabere cca 3-4 měsíce, ale klient má čistou hlavu, jen nám zadá, co by si přál, často nám dokonce předávají klíče od svých domovů a kanceláří s tím, že na nějaký čas budou pryč a až se vrátí, chtějí mít hotovo. Můžete zmínit některé z projektů, na které jste v historii Gazcomu obzvlášť hrdá – ať už z minulosti nebo z nedávné doby? Projektů máme za sebou přes dva a půl tisíce a každý z nich byl můj vnitřní pocit úspěchu, ale na co jsem opravdu pyšná, je OAKS, V tower, Hotel Augustine, velké množství bytů v Pařížské ulici, a že tam je to vždy oříšek kvůli stáří domů nebo památkářům, celý projekt Jenerálka, rezidence Pomezí a spoustu dalších. Tyhle projekty mi extra

DESIGN

Klient nám často předá klíče od domu a odjede. Chce mít po návratu hotovo.

utkvěly v paměti, protože nás naučily pracovat s velkými developery, jako je EBM, Metrostav, KKCG, Arendon a tak dále. S každým projektem jsme narostli. A ano, jsem hrdá. Moc. Které realizace pro vás byly nejkomplikovanější a proč? Právě ty zmíněné spolupráce s velkými developery. Tam to chtělo velkou sílu a čas, aby si před například 15 lety všimli Gazcomu. V té době jsme nebyli známí. Ale protože nikdo jiný na trhu nenabízel to, co Gazcom, vzali nás a staly se z toho krásné spolupráce, kdy jsou obě strany spokojené. Tito giganti nám pomohli růst. Jaké máte představy o budoucnosti Gazcomu v horizontu deseti let?

SHAPES GAZCOM

To je hezký dotaz — a až to řeknu, lusknutím prstu to zařídíte? (směje se). Gazcom jsem vybudovala z ničeho a sama a dostala jsem ho na úžasnou pozici na trhu. Samozřejmě chci zvětšovat, chci prodávat stovky a stovky krbů ročně, nabírat zaměstnance, mít více showroomů, ale to, jak se věci budou mít v budoucnu, je na mé dceři, která se přidala ke Gazcomu před rokem a půl. Dlouho jsem ji přemlouvala, a když se přidala, najednou přišel do Gazcomu nový a svěží vítr, ukázala mi, že jdou věci i jinak. Tvář Gazcomu se mění, mění se to, jak nás lidé chápou, mění se jeho vzhled, mění se místo. Takže jak bude vypadat Gazcom za deset let? Zeptejte se jí, ona plány má a ne malé. A já bych za 10 let chtěla být jen šťastná, že to, čemu jsem dala život, žije ◌

Edra trendy nenásleduje. Má své vlastní

Když se řekne Edra, co si má člověk představit? Pohodlí, eleganci a výkon. Pohodlí ale přesahuje pouhou jednoduchost a zahrnuje všechny smysly. Elegance, to je zase důraz na detaily a schopnost být v souladu s tím, co nás obklopuje. Ať už jde o krajinu, klasické či moderní prostředí. A výkon, to je kvalita, která vychází z výzkumu a experimentování s materiály, konstrukcemi či tvary, a zároveň jde o spojení řemeslné zručnosti s technologií. Pro Edru je tedy typické, že základem každého kousku v kolekci je studie, respektive zmíněný příběh. Co přesně to ale znamená? Především dlouhou cestu. Na začátku jsou autoři, kteří přicházejí s myšlenkou nebo vizí, ale nikdy ne s hotovým projektem. Vyprávějí nám o kráse a touze objevovat nové obzory a nové výrobky jsou tak vždy výsledkem procesu a často také dialogu. Po prvotní myšlence proto následně zkoumáme a testujeme materiály a hledáme nejlepší konstrukci v nekonečném množství prototypů, abychom se co nejvíce přiblížili dokonalosti. Někdy to opravdu trvá velmi dlouho. Jde o proces, který má blíže ke světu umění, kde má objekt svou vnitřní hodnotu. Výrobek vzniká v souladu autora, tvůrčího génia a odborníků, kteří dokáží jeho vizi nejlépe zrealizovat.

Připravila: Michaela Výtisková Foto: Archiv Edra

Dobrý design je tím, co proměňuje prostor v domov a krásu v každodenní zkušenost, zamýšlí se ředitelka italské firmy Edra se sídlem v Toskánsku Monica Mazzei. 80

DESIGN

Francesco Binfaré, Jacopo Foggini nebo Fernando a Humberto Campana. To jsou zvučná jména vašich návrhářů. Každý je ale jedinečný. Jak se vám daří jejich kolekce sladit tak, aby byl znát jednotný rukopis Edry? Nebo to tak nefunguje? Edra nesleduje jednotnou stylovou linii, ale naše modely mají silnou osobnost. Jde často o jedinečné kusy, které však spojuje nejen řemeslné zpracování, ale i technologický výzkum. Ale také kvalita materiálů, důraz na detail nebo univerzálnost využití a elegance. Je to krása, která se projevuje sice někdy i ve velmi odlišných tvarech, a přesto na první pohled rozpoznatelné jako modely Edra.

Jak se vám při takové rozmanitosti s architekty pracuje? Spolupráce s každým z nich je především nesmírně inspirující. Jak už jsem i zmínila, tvůrčí proces v Edře probíhá právě tak, že přestože mají autoři odlišné osobnosti a vnímání, pokaždé nás vedou k objevování nových světů. A my jim dáváme naprostou svobodu projevu. Například Francesco je hluboký myslitel, který dokonale zná měkký materiál a i po mnoha letech vzájemné spolupráce nás stále dokáže překvapit. Je básníkem, malířem, spisovatelem. Je jedinečný. U Binfarého je klíčová intelektuální rovina, ale stejně důležitá je také práce s tvarem, detaily, kresbami a nádhernými modely z plastelíny. A bratři Campanové zase vždy přistupovali k materiálu experimentálně a pracovali s myšlenkou recyklace. Foggini má pak svůj vlastní materiál - polykarbonát. Dokáže z něj vytvářet jedinečné objekty plné světla, barev a hmoty, je to hotové kouzlo. Proč je podle vás design v každodenním životě důležitý? Protože právě předměty utvářejí prostor, ve kterém žijeme, a zároveň i vztahy, které navazujeme s ostatními. Filozof Emanuele Coccia řekl, že domov začíná zdmi, stropy a podlahami, ale doslova zůstává neobyvatelnou pouští, dokud jej nezaplníme těmi nejrůznějšími věcmi a objekty. Jsou to právě naše volby, které vypovídají o tom, kým jsme. A čím podle vás může nábytek přispět k pocitu pohody v interiéru? U nás si například každý může najít svůj vlastní způsob pohodlí a volnosti díky Smart Cushion, polštáři nastavitelnému podle potřeby. Slouží jako opěrka i područka a je charakteristickým prvkem mnoha našich modelů od Standard přes Standalto až po Grande Soffice. Nebo díky patentovanému materiálu Gellyfoam®, mimořádně měkkému a schopnému přizpůsobit se i podpořit každý pohyb. Do domácího prostoru zároveň také přinášíme přírodu. Stačí si vzpomenout na On the Rocks, Pack nebo kolekci Flowers z roku 1990 s křesly

SHAPES EDRA

ve tvaru květin. Tedy prostřednictvím krásy, která se vyjadřuje v různorodých objektech i povrchových úpravách, tak jako v opravdových uměleckých dílech. Z jakých materiálů především vyrábíte? Pracujeme s velmi různorodými materiály a jsou pro nás klíčové. Jsou tím, z čeho projekt vzniká, nebo se stává jeho nedílnou součástí. A jediným kritériem je, aby šlo vždy o materiály nejvyšší kvality. Edra byla v průběhu let průkopníkem několika inovativních technologií. Jsou důležité? Rádi říkáme, že technologie je přítomná i velmi pokročilá, ale nevnucuje se. Je skrytá, diskrétní. Ale dává prostor kráse materiálu a detailům, které jsou často pouze výsledkem ruční práce. Jak je pro Edru důležitá udržitelnost? Zásadní, a to pro celý dodavatelský řetězec. Počínaje od výběru materiálů s co nejnižším možným dopadem na životní prostředí a vždy kvalifikovaných pracovníků, protože to je klíčové pro dosažení vysoké kvality a řemeslných standardů naší kolekce. Ale především to pro nás znamená vytvářet objekty, které díky své vysoké kvalitě a stylu vydrží po mnoho let a přitom dokážou reagovat na změny v našem způsobu života, aniž by ztrácely na aktuálnosti. Co považujete za klíčové v designu kvalitního nábytku? Originalitu. A to ve smyslu skutečné inovace. A také absolutní kvalitu. Jakým způsobem začleňujete aktuální trendy bytového designu do svých kolekcí? Jak už jsem zmínila, pro nás jsou především důležité styl a elegance, které obstojí v čase. Nemáme zájem o módu ani o trendy. Všímám si také, že i některé magazíny, které by přece jen měly být vnímavější, zveřejňují modely, které nápadně připomínají naše návrhy vytvořené třeba

DESIGN

před dvaceti lety, a přitom je prezentují jako „novinku“ nebo „trendový design“… Máte nějaké své oblíbené výrobky, kterých si v Edře opravdu ceníte? Jsem hrdá na všechny produkty v naší kolekci. Vznik každého z nich byl zkušeností, která nás posunula dál a umožnila nám objevovat nové věci. Tedy materiály, práci se světlem, prostorem i s různými způsoby sezení. Od začátku se věnujeme především vnějším materiálům, které modely pokrývají. Každá jejich součást od konstrukce přízí až po texturu finálního povrchu je samostatným projektem. Povrchové materiály se často vymýšlejí tak, aby co nejlépe odpovídaly danému modelu. Výzkum v tomto ohledu nikdy nekončí. Loni jsme například představili kolekci MINERALS inspirovanou světem minerálů. Na posledním veletrhu Salone del Mobile v Miláně jsme uvedli hned tři nové kolekce. Gems inspirovanou čistou krásou drahých kamenů. Dále Glossy Matt, tedy měkký, zářivý, bohatý materiál z hebkého buklé z vlny, kompaktní a přírodní, s výraznou strukturou a lesklým matným efektem. A pak Every Stone, tedy trojrozměrná a nepravidelná textilie ideální pro venkovní použití. Ta podtrhuje barevné variace typické pro přírodní kámen, zejména mramor, ze kterého čerpá inspiraci. Jsou pro tvorbu vašich kolekcí důležití i samotní zákazníci? Pro nás je naprosto zásadní znát jejich spokojenost. Tento klíčový bod nás utvrzuje pak v přesvědčení, že pouze krásné a kvalitně zpracované věci si získávají pozornost. Právě výzkum a touha po inovaci jsou cestou, jak se co nejvíce přiblížit přáním těch, kteří si nás vybírají. Jak se vlastně proměnil segment prémiového nábytku za posledních deset let? Co ráda pozoruji, je stav krásy a pohody. Jde o předměty vyrobené z nejkvalitnějších materiálů, s ušlechtilými povrchovými úpravami, jako v našich nejnovějších kolekcích. Ty nabízejí jinou, hodnotnou verzi objektů vytvořených tak, aby vydržely. Věřím, že právě to je

opravdový luxus, který v životě hledá vnímavé a citlivé publikum. Obecně dnes ale slovo jako luxus nebo design často míří módním směrem, ten nám ale není vlastní, to už jsem zmínila. Jakým způsobem se snažíte udržovat silnou značku v době, kdy se trendy a preference zákazníků neustále mění? Tím, že důsledně jdeme cestou, kterou jsme si zvolili už od samého začátku, a zůstáváme sami sebou. S postupem času se tato jistota stále více potvrzuje díky uznání našich zákazníků. A právě to je pro nás zdrojem hrdosti, která nás utvrzuje v tom, že směr, kterým jdeme, je správný. Co v Edře připravujete pro tento rok? Právě jsme se vrátili z milánského veletrhu, kde jsme na klasických modelech naší kolekce představili nové materiály. Jak tady, tak i v našem stálém showroomu EDRA PALAZZO DURINI, jsme představili kolekci nábytku, zejména sedacích prvků, z nichž každý je originální a znovu oživený díky novým materiálům. Jaké trendy v oblasti interiérového designu bychom měli sledovat? Vždy nás inspiruje krása. Tedy svět, příroda, umění. Ale také poezie a myšlenka, které lze najít v každém objektu kolekce EDRA ◌

V Edře věříme, že technologie má sloužit kráse, ne ji zastínit. SHAPES EDRA

Z Opavy

Každý prostor venku je jedinečný a jeho krásu může podtrhnout kvalitní a nadčasový zahradní nábytek. „Takový, který zákazníkům splní očekávání při každé události. Každodenní i slavnostní. A ještě musí být pohodlný a funkční,“ zdůrazňuje spolumajitelka firmy Todus Zuzana Kollárovitsová. Všechny produkty jsou proto navrženy například tak, aby se nemusely schovávat před deštěm. A lokální výroba v Opavě garantuje, že je firma schopná reagovat na každé individuální přání zákazníka, ať už je odkudkoliv. 84

DESIGN

do zahrad po celé Evropě Připravila: redakce Foto: archiv Todus

Vraťme se úplně na začátek, jak vznikla značka Todus? Značku založil v roce 2008 můj otec, Bohdan Krmášek, společně s průmyslovým designérem Jiřím Španihelem. Otec tehdy jako spolumajitel výrobní firmy, která od roku 1991 dodávala venkovní nábytek do německých hobby marketů, musel reagovat na proměny na evropském trhu. Pokud chtěl jako výrobce obstát v konkurenci levného nábytku, který se na něj začal dovážet z Asie, bylo nutné nabídnout zákazníkům něco víc, nějakou přidanou hodnotu. A právě proto se rozhodl založit značku Todus. A ta se od svého počátku zaměřila na výrobu prémiového venkovního nábytku. Už několik let tedy firma vyrábí prémiový venkovní nábytek a úspěšná je i v zahraničí. Na čem staví svůj úspěch? Je to souhra několika klíčových faktorů. Zásadní je mít produkty, které obstojí v mezinárodní konkurenci. Ty naše stavíme na nadčasovém designu, špičkových materiálech a precizním zpracování. Velkou roli hraje také lokální výroba, díky níž dokážeme rychle reagovat na individuální požadavky zákazníků. Nezbytnou součástí je ale i promyšlený marketing, věnujeme mu velkou pozornost. Konkrétně například nové kolekce vždy fotíme na pečlivě vybraných lokacích v jihoevropských státech, abychom zákazníkům a našim partnerům ukázali nábytek v architektonicky zajímavých kulisách a evokovali příjemnou letní atmosféru. Jak se za ty roky změnily vaše produkty? Preference zákazníků se také mění… Naše produktové portfolio jsme budovali od základů s jasnou vizí, nabídnout kompletní sortiment outdoorového nábytku, který pokrývá veškeré potřeby. Od jídelních sestav přes lehátka až po modulární sedačky. Vnímáme zároveň

SHAPES TODUS

zpětnou vazbu od našich obchodních partnerů, která je pro nás cenným zdrojem inspirace. Přesto je pro nás při navrhování každého produktu klíčové zejména to, aby byl nadčasový, a to esteticky i kvalitativně. Věříme, že právě takový nábytek si najde své místo v různorodých exteriérech a obstojí v čase i proměnách vkusu. Jaká je hlavní filozofie u designu vašich produktů? Při vývoji nového produktu máme tři hlavní kritéria: nadčasový vzhled, komfort a funkčnost. Všechny tři aspekty vnímáme jako rovnocenně důležité. Pokud bych však měla jeden z nich vyzdvihnout, byla by to určitě funkčnost. U venkovního nábytku mají zákazníci totiž jiná očekávání než u toho interiérového – a právě na tato specifika při návrhu klademe velký důraz. Naším cílem je, aby péče o nábytek byla co nejjednodušší a zákazník si mohl užívat pohodlí bez zbytečných starostí. Všechny naše produkty jsou proto navrženy tak, aby mohly zůstat venku po celý rok. I naše sedačky obsahují speciální rychleschnoucí pěnu, díky které není nutné schovávat polstrování při dešti. Používáme výhradně kvalitní outdoorové látky, které jsou odolné vůči slunečnímu záření i ostatním vlivům počasí. Velkým tématem, které hýbe všemi obory , je udržitelnost. Jakou velkou roli ve výrobě i designu hraje ve vaší firmě? Udržitelnost je nedílnou součástí naší filozofie už od samotného vzniku značky. Vyrábíme lokálně v Opavě, používáme materiály výhradně od evropských dodavatelů a naše produkty navrhujeme tak, aby svým majitelům sloužily dlouhé roky. Právě trvanlivost považujeme za jednu z klíčových forem udržitelnosti – a proto nabízíme také opravy nábytku v případě poškození. Věříme, že kvalitní produkt s dlouhou životností je tou nejlepší alternativou k rychlé spotřebě.

Které hodnoty jsou pro vás ve výrobě klíčové? Kvalita. Ta je pro nás zásadní v každém detailu od výběru materiálů až po finální zpracování. Věříme, že jen skutečně dobře vyrobený produkt má šanci obstát ve zkoušce času. Vím, že váš výrobní areál v Opavě v loňském roce během povodní zaplavila voda. Jaké ztráty jste utrpěli? Škody byly obrovské. Měli jsme více než dva metry vody ve výrobní hale i kancelářích. S vodou ve výrobní hale jsme počítali, ale její množství a škody, které napáchala, nás zaskočily. Spočítali jste, kolik kusů nábytku skončilo pod vodou? Hotové výrobky se nám naštěstí z velké části podařilo zachránit, protože jsme je den před zaplavením výroby převezli do externího skladu. Polotovary určené k dalšímu zpracování jsme ve většině případů mohli znovu využít. Největší škody jsme utrpěli u výplňových pěn, které používáme do sedaček. Ty se bohužel kvůli hygienickým standardům nedaly zachránit a musely se zklikvidovat. Jak moc tato nepříjemná událost ovlivnila značku? Měsíce, které následovaly po povodni, byly pro nás i naše zaměstnance mimořádně náročné. Po prvotním šoku jsme si ale řekli, že to nevzdáme a pokusíme se na celou situaci dívat jako na příležitost znovu začít. Měli jsme obrovské štěstí, že povodně přišly v září, kdy už máme po hlavní sezóně a obvykle se věnujeme vývoji nových výrobků a připravujeme se na další sezónu. Pokud by nás povodeň zasáhla v období, kdy výroba jede na plno, byla by situace závažnější. Zaměstnáváte několik desítek lidí, jak situaci vnímali oni? V takové situaci bylo klíčové zůstat pozitivní a dát najevo, že to společně zvládneme. Jsme nesmírně vděční za to, jak se celý tým semkl a pomohl nám obnovit provoz v co nejkratší době. Většina zaměstnanců u nás pracuje řadu let a prošla s námi i jinými náročnými etapami. O to více si jejich loajality, nasazení a vzájemné podpory vážíme. A navíc jsme cítili i velkou solidaritu ze strany našich zákazníků a obchodních partnerů. Zvlášť bych ráda vyzdvihla podporu firem, se kterými jsme sdruženi v rámci Aso-

DESIGN

2008 v tomto roce založil značku Bohdan Krmášek

ciace českého průmyslového designu. Pomoc od majitelů společností, jako jsou Preciosa, mmcité, Ravak, LD Seating, Fleysen, Polstrin a dalších si nesmírně vážíme. V těžkých chvílích se naplno ukázalo, jak silné a cenné je toto profesní společenství. Dnes když na tyto chvíle vzpomínáte s odstupem, řekla byste, že by se v nich dalo najít i něco pozitivního? Určitě. Především nás velmi překvapila a povzbudila zmíněná solidarita, která přicházela často z nečekaných míst. Navíc to, že jsme museli téměř celou výrobu vybudovat znovu, nám umožnilo posunout se vpřed jak technologicky, tak v oblasti efektivity. Tato zkušenost nás nejen zocelila, ale otevřela i nové možnosti pro zlepšení našich procesů. Nedávno proběhl veletrh Salone del Mobile v Milánu. Ten bývá klíčový pro designový průmysl i pro další zakázky firem. Jak se vám na něm dařilo? V Miláně jsme představili nejen výběr z našeho stávajícího portfolia, ale především novou kolekci KORI, kterou pro nás navrhlo Studio Segers. Toto belgické studio bylo zároveň autorem naší letošní výstavní expozice. Reakce návštěvníků na stánek i samotnou kolekci byly velmi pozitivní, což nás nesmírně těší. Kolekci KORI považujeme za velmi podařenou a věříme, že bude úspěšná také u našich zákazníků. A první ohlasy z Milána náš dojem už potvrdily. Co vás čeká dál? Letos hned několik krásných projektů i zajímavé privátní realizace. Už zanedlouho se otevře velká střešní terasa hotelu W Prague na Václavském náměstí, kam jsme dodávali kompletní řešení venkovního nábytku. S radostí se také vrátíme v říjnu na pražský Designblok, na kterém jsme v loňském roce chyběli kvůli povodním. Zároveň chystáme několik akcí pro partnery v našem pražském showroomu, který sdílíme se značkami Dechem a Master&Master. A v této chvíli už také pracujeme na vývoji nových produktů, které uvedeme v následujících sezonách ◌

Velkou roli hraje lokální výroba. Díky ní dokážeme rychle reagovat na individuální požadavky zákazníků. SHAPES TODUS

Sny vepsané do kamene

Velmi světlé. Nebo naopak zcela černé. „A přírodní kámen a keramické obklady – jejich kombinace je to, co nám stále více dává smysl,“ přibližují majitelé firem Millennium Stone a Millennium Design Tomáš Štefka a Kateřina Teplárková. Oba se realizací interiérů a exteriérů zabývají už řadu let. „Technologie opracování a povrchové úpravy, se kterými aktuálně pracujeme, nám dávají možnost vytvářet originalitu a detail, který pozvedá každý interiér,“ dodávají. Připravila: redakce Foto: archiv Millennium, Jan Branč

O co je tedy aktuálně největší zájem? Kateřina Teplárková: Jednoznačným bestsellerem je kvarcit, tedy přírodní kámen, v béžových odstínech: Tajmahal. Jeho barvy jsou neutrální a velmi univerzální a nabízí lesklou i saténovou povrchovou úpravu. Skvěle se vyjímá jak v tradičních interiérech starších klasických bytů, tak v moderním designu. Dobře se kombinuje s dalšími materiály, jako jsou mramory nebo i keramické obklady. V čem jsou přírodní kameny tak výjimečné? Tomáš Štefka: Kvarcity a travertiny přinášejí do interiérového designu nové barvy a struktury. Konkrétně kvarcity jsou v exklusivních odstínech a kresbách vhodné pro použití na pracovní kuchyňské desky, lepená umyvadla nebo jako obklady krbů či podlahy. Travertin je zase svými barvami, a hlavně texturou, která je v přírodě jedinečná, originálním a nestárnoucím prvkem každého designu. Ale máme i standardní nabídku mramorů, onyxů, žuly a travertinu, které jsou v základním portfoliu využitelné napříč stavbou od exteriérů až po interiér. A hodí se přírodní kámen opravdu všude? Tomáš Štefka: Určitě je potřeba vždy znát okolnosti a způsob využití materiálu jako takového, především nároky na tvrdost, křehkost, nasákavost a odolnost vůči agresivnímu prostředí. Jasné pravidlo je to například u mramoru, ten je velmi náchylný na skvrny, tím není vhodný na kuchyňskou

SHAPES MILLENNIUM

pracovní desku. Máme však klienty, kteří si mramorovou desku do kuchyně přejí a přijímají i rizika, že káva nebo víno nechá stopu, i když je kámen impregnován. Ale v zahraničí je třeba mramor na kuchyně velmi žádaným a luxusním artiklem. S přírodním kamenem už pracujete třicet let, jak se za tu dobu proměnil tento segment? Tomáš Štefka: Když jsem v oboru kamene začínal a na přelomu milénia jsem zakládal kamenickou firmu v Chicagu, byla jednoznačným trendem žula. Ta se používala na desky v kuchyni i koupelně, na krby i podlahy. A to v hnědých, červených a zelených odstínech. Tam se používají žuly z jižní Ameriky, které jsou na našem trhu dostupné jen výjimečně. Klasika v koupelnách byl vždy mramor, exkluzivní Calacatta, Carrara, béžová Crema Marfil nebo černá Marquina. Dnes pracujeme s velmi světlými materiály, nebo naopak zcela černými. Technologie šly dopředu, proto se těží více exotických materiálu, které svojí krásou lákají investory i architekty. Technologie opracování a povrchové úpravy, se kterými pracujeme aktuálně, nám dávají možnost vytvářet originalitu a detail, který pozvedá každý interiér. Jaký je váš proces spolupráce s architekty a designéry při vytváření projektů? Tomáš Štefka: Když nás osloví architekt s projektem, vždy konzultujeme vhodnost a praktičnost použití všech materiálů, kte-

ré dodáváme, ať jde o kámen nebo keramický obklad. Chápeme, že na konci každé zakázky je klient, který má být spokojený nejen s designem, ale musí dostat i funkční řešení. Koordinujeme se také s ostatními dodavateli a řemeslníky, kteří s naší částí zakázky souvisejí, a společně skládáme optimální řešení pro perfektní výsledek. Kdo je vlastně nejčastěji vaším klientem? Tomáš Štefka: Nejčastěji je to skutečně až koncový zákazník, tvoří jich asi 60 % našich odběratelů. Zbývající jsou pak architekti, stavební firmy a stavební dozorovatelé. Ti se starají o své portfolio klientů a jednoduše řečeno „hájí jejich zájmy“. S většinou už spolupracujeme dlouhodobě. Na jaké projekty nebo realizace, na kterých jste se podíleli, rádi vzpomínáte? Tomáš Štefka: Každý projekt je svým způsobem originální a jedinečný. Samozřejmě odrazovým můstkem byl pobyt v zahraničí a práce na exkluzivních zakázkách, které vás naučí se vcítit jak do materiálu, tak do vizí designera nebo architekta. A ti mají v zahraničí u klientů nejednou poslední slovo. Ale učíme se neustále a nové trendy přinášejí nové výzvy. „Vaše nápady a sny u nás nemají omezení — realizujme je!” Tak zní vaše motto. Jakou nejzajímavější nebo nejkuriosnější realizaci máte za sebou? Tomáš Štefka: Takových je mnoho. Napří-

Dnes pracujeme s velmi světlými materiály, nebo naopak zcela černými.

klad realizace exklusivních a náročných interiérů v John Hancock Tower, Travertinový dům, Da Vinciho zborcené šnekovité schodiště, intarzie z mramoru na podlahy či prosvícené kamenné obklady na krbech a stěnách. Jaké jsou další plány společnosti? Tomáš Štefka: Stále se rozvíjíme technicky i s rostoucími nároky klientů. Milujeme naše řemeslo a rádi bychom dále plnili sny snoubením dokonalosti přírody a originalitou praktické keramiky, která je dnes designově téměř nerozeznatelná od kamene. Kombinace materiálů je to, co nám dává smysl a čemu se chceme v následujících letech věnovat. Nedávno jste otevřeli nový showhroom v Říčanech. Co vás vedlo k tomuto rozhodnutí? Kateřina Teplárková: Nelze si nevšimnout rozvíjejícího se trendu v keramických obkladech. My se už sedmým rokem specializujeme na velkoformátové obklady od velikosti 120x280 a větší. Jako zkušení kameníci víme, jak s velkými formáty zacházet, známe technologie výroby tzv.

DESIGN

kamenických rohů a víme co od velkých formátů očekávat. Rovněž tady máme trend keramických obkladů používajících se na kuchyňské pracovní desky. Showroom nám umožňuje tyto materiály vzorkovat v širokém portfoliu a nabídnout i veškeré doplňky. Jaké produkty a značky najdou návštěvníci v novém showroomu? Kateřina Teplárková: Soustředíme se převážně na italské keramické obklady. Vidět u nás můžete širokou nabídku vzorků velkoformátů v imitacích mramoru, kvarcitu, betonu i stěrek, ale také malých kachlí od rodinné italské firmy, která každý kus vyrábí ručně. Dále máme v portfoliu 3D obklady a designové stavební prvky, ze kterých lze tvořit například stěny. Najdete u nás i vzorky přírodního kamene, kuchyňské dřezy a baterie nebo koupelnový nábytek, baterie, zrcadla, osvětlení a další doplňky. Showroom nabízí velkoformátové keramické obklady, co si pod tím máme představit? Kateřina Teplárková: Ty největší jsou o velikosti 120x280 - 160x320 cm, menší pak

120x120 nebo 60x120 cm, ty už ale považujeme za dnes běžný formát k realizaci koupelny. Většina firem dbá na dobrý zákaznický servis, na čem ho stavíte vy? Kateřina Teplárková: Za léta praxe si zakládáme na tom, že známe každého našeho zákazníka osobně, jeho potřeby a sny. Jsme realizační firma, nejen prodejci, a s tímto přistupujeme ke každému, kdo nás osloví nebo navštíví. Vždy nabízíme konzultaci, dobrou kávu a plnou pozornost. Naším cílem je, aby se u nás zákazník cítil opečovaně a pohodlně, aby věděl, že nasloucháme jeho potřebám a že pro něj najdeme skvělé řešení. Plánujete v novém showroomu i nějaké speciální akce nebo výstavy? Kateřina Teplárková: Určitě jsou v plánu akce pro architekty a designery. A byla bych velmi ráda, aby si náš showroom našli i pro své vlastní aktivity jako místo, kde jejich klientům poskytneme plný informační servis a příjemné zázemí. Plánů a vizí máme v tomto ohledu více, ale zatím si je necháme jako překvapení ◌

OBJEVTE

THE DRESS PRAGUE Více než 600ks krásných designových šatů ve velikostech XXXS až XXXL pro jakoukoliv společenskou nebo významnou událost s kompletním servisem. Nabízíme zapůjčení šatů a jejich úpravu, doplňky, make-up a hairstyling.

ZAŽIJTE POCIT ČERVENÉHO KOBERCE V KARLOVÝCH VARECH V období od 4. do 12. července 2025 v hotelu Imperial v Karlových Varech vytvoříme prémiovou beauty & fashion lounge, kde na vás bude čekat nezapomenutelný zážitek. Můžete se těšit na všechny naše služby, beauty ošetření od našich partnerů a na mnohem více.

Rezervujte si naše služby v Karlových Varech s předstihem pomocí QR kódu, abyste měli ty nejlepší termíny.

Více o nás na www.thedressprague.com nebo na instagramu thedressprague

Nová éra venkovního komfortu a designu

DESIGN

Společnost DEDON, lídr v oblasti luxusního venkovního nábytku, který se vyznačuje inovativním designem, trvalostí a udržitelností, slaví 15 let ikonické kolekce SEASHELL a představuje novinky, které zkrášlí jakékoli venkovní prostory.

Připravila: redakce Foto: archiv společnosti

S více než 30letou historií nabízí DEDON širokou škálu produktů, které transformují venkovní prostory do sofistikovaných a funkčních oáz. Společnost je známá nejen svým vysokým standardem řemeslné výroby, ale i průkopnickými materiály jako DEDON Fiber, které zajišťují dlouhotrvající krásu a komfort. DEDON je spojením designu, přírody a svobody. Společnost vytváří a přináší na trh produkty, které nejen skvěle vypadají, ale i odolávají náročným venkovním podmínkám. „Naší misí je vytvářet venkovní nábytek, který je krásný, trvalý a zároveň respektuje přírodu. Novinky pro rok 2025 jsou oslavou našeho dědictví, ale také pohledem do budoucnosti, kde design a udržitelnost jdou ruku v ruce,“ říká Toni Bowers, kreativní ředitel DEDON.

Ikonická kolekce SEASHELL DEDON hrdě slaví 15 let od uvedení ikonické kolekce SEASHELL, která si získala celosvětovou popularitu díky své nadčasové eleganci a špičkovému řemeslnému zpracování. Kromě oslav značka také představuje řadu inovativních návrhů, které ctí dědictví značky, ale zároveň otevírají nové možnosti pro současný životní styl. Pro rok 2025 DEDON představuje dvě novinky, a to SEASHELL GRAND a SEASHELL NUO. SEASHELL GRAND rozšiřuje původní kolekci, která nabízí větší a prostornější variantu ideální pro větší venkovní prostory. Je to symbol pohodlí a elegance, který dodává každé zahradě nebo terase nádech luxusu. SEASHELL NUO přináší elegantní a sofistikovaný design, který zůstává věrný duchu kolek-

SHAPES DEDON

ce SEASHELL, ale je navržen s moderními prvky a jemnými detaily, které podtrhují současný trend venkovního bydlení „naboso“.

Nové kolekce pro rok 2025 — FLLAIR, ATOLO a KIDA FLLAIR navržený Samuelem Wilkinsonem je nápadná kolekce jídelního nábytku, která spojuje moderní vzhled s funkčností a vynikajícím zpracováním. FLLAIR je ideálním řešením pro ty, kteří hledají elegantní venkovní jídelní prostor, který je nejen velmi elegantní, ale zároveň také praktický. ATOLO od Studio Bellini je kolekce, která přináší dokonalou rovnováhu mezi formou a funkcí. ATOLO se vyznačuje minimalistickým designem a nekompromisní kvalitou, která je charakteristická pro celou značku DEDON. KIDA, ikonická kolekce od Stephena Burkse, byla pro letošek rozšířena o nové kousky, které vynikají jak lehkostí, tak i pohodlím. Burksova filozofie v rámci kolekce KIDA je spojena s dokonalým pohodlím a snadnou manipulací.

Inovace Mystique Fiber pro kolekci MU DEDON neustále inovuje jak design, tak i materiály, a proto v roce 2025 představuje nový Mystique Fiber, který je součástí aktualizované kolekce MU. Tento nový povrch vyniká svou dynamikou a krásou, zvýrazňuje čisté designové linie a využívá pokročilé technologie ve výrobě venkovního nábytku. Mystique Fiber je důkazem neustálého vývoje značky v oblasti udržitelnosti a estetického přístupu k venkovnímu designu ◌

DESIGN

Výjimečné lokality, kde křupe

pizza Připravila: redakce Foto: Jan Branč, archiv L‘Osteria

Kde voní v Česku Itálie tak, že se na stůl s voňavou pizzou, která přetéká okraj talíře, čeká ve frontě? V české L‘Osterii. Stojí za ní Jan Dědiček a Zbyněk Pokorný. Ještě před deseti lety se ti dva neznali, dnes je spojuje hned několik restaurací v historicky nebo architektonicky unikátních místech. Začátek ale jednoduchý nebyl. „V prvních deseti měsících rozjezdu byly i momenty, kdy jsme byli na hraně,“ přibližují v rozhovoru. Na konceptu L´Osterií v České republice se od začátku podílí také architekt Radim Hubička. 96

LIFESTYLE

Jak vůbec vznikl nápad přenést franšízový koncept sítě restaurací L’Osteria do Česka? Vždyť jste se ani neznali, každý pocházíte z jiného oboru … Jan Dědíček: To je pravda – expert na gastro je tady Zbyněk. Já jsem stavař, mám stavební firmu. Před devíti lety mě oslovil můj německý společník, jehož dcera Caroline Dippold je dvorní architektkou interiérů sítě L’Osteria, zda nechci přivést tento koncept do Česka. Je pravda, že jsem jim tehdy říkal, jestli to myslí vážně, protože jsem rozuměl stavbám, ale restauracím jen z pohledu zákazníka, ne provozovatele. Ale řekl jsem si tehdy, že když najdu někoho, kdo tomu bude rozumět, tak proč ne. A našel jste… Jan Dědíček: Oslovil jsem svého kamaráda, o kterém jsem věděl, že se pohybuje v prostředí přestaveb retailových jednotek, včetně těch gastronomických – a to byl architekt Radim Hubička. A ten mi tehdy řekl, že jediný, kdo ho napadá, je Zbyněk Pokorný. Po dvou měsících jsem se potkal s jiným kamarádem, Michalem Farníkem, kterému jsem dal stejný dotaz, jestli nezná někoho, kdo by se mnou mohl spolupracovat na expanzi L‘Osterií do ČR. Jeho odpověď byla stejná – Zbyněk Pokorný. A tak jsme se dali dohromady. Ale trvalo to zhruba dva roky, než jsme otevřeli první podnik. Proč tak dlouho? Jan Dědíček: Nejdříve jsme se museli se Zbyňkem definitivně dohodnout, že koncept L'Osterie do České republiky opravdu přivedeme. A to zabralo několik měsíců. Já jsem osobně navštívil poprvé L’Osterii v Regensburgu. L’Osteria tam je na hlavním náměstí, kde je dalších několik restaurací, ale jen před ní se tvořila fronta lidí. To mě překvapilo. A když jsme vešli dovnitř, bylo to ještě zvláštnější. Byli tam turisté, studenti, důchodci – prostě směs všech typů lidí. A začal jsem přemýšlet, proč zrovna tato restaurace táhne tolik lidí, když v okolí jsou jiné, krásné a kvalitní podniky. A dospěl jsem k tomu, že to bude tou zvláštní atmosférou. Ale Zbyněk hned přesvědčený nebyl. Zbyněk Pokorný: Přiznám se, že do chvíle, než Honza s touto myšlenkou za mnou přišel, jsem o L’Osterii nikdy neslyšel. Shodou okolností jsem v té době měl cestu do Bratislavy a následně zjistil, že jedna z L’Osterií se nachází v outletovém centru v Parndorfu, který je od Bratislavy vzdálen 20 minut cesty, a tak jsem se rozhodl

tuto pobočku navštívit. Tato návštěva mě ovšem moc nepřesvědčila. Restaurace měla hezký interiér, dobré jídlo, příjemnou obsluhu, ale nic, co bych z toho v Praze postrádal a dávalo mi smysl tento koncept do České republiky dovést. Až po dalším setkání s Honzou a společné dohodě, že navštívím více poboček v různých zemích, jsem podnikl delší poznávací cestu, a tam jsem začal vnímat to, co Honza popisoval ze své vlastní zkušenosti – ve všech restauracích byla skvělá atmosféra, hrála fajn hudba, každý podnik měl svůj specifický duch, a co především, téměř všechny byly v době mé návštěvy plně obsazené bez ohledu na čas mé návštěvy. A tehdy jsem si uvědomil, že v Praze takový typ restaurace chybí. Takže jste se domluvili. A dále? Zbyněk Pokorný: Pak následovala další dlouhá fáze, kdy probíhala jednání s německou centrálou o získání master-franšízové smlouvy, tedy licence pro Českou republiku. A teprve ve chvíli, kdy byly všechny smlouvy podepsané, tak došlo jednak k předání know-how a k hledání vhodné lokality pro první pobočku v Praze. Vytvořili jsme tým asi deseti lidí, kteří odjeli na tříměsíční školení a trénink do Německa a Rakouska, na různé pobočky. I já jsem

LIFESTYLE

Jan Dědíček: Klíčové pro úspěch? Čeští zákazníci. Čekali jsme na ně deset měsíců. se toho účastnil. Během školení jsme všichni pochopili, jak sofistikovaný systém a koncept to je. Zvenku to působí jako standardní italská restaurace, ale díky velikosti a faktu, že působíme v několika zemích, dnes má L'Osteria přes 200 poboček, jsou ty standardy velmi přísné a systémy jasně nastavené. Takže etablovat se na českém trhu už šlo dobře a rychle? Jan Dědíček: Ne tak úplně, cesta to byla poměrně trnitá. Když jsme v létě 2018 otevřeli úplně první restauraci L'Osteria Národní, potýkali jsme se s velmi nízkou návštěvností. I centrála nás od místa odrazovala s tím, že jsme tam příliš zapadlí, když přicházíme s novým konceptem, který lidé zatím neznají. Ale my jsme byli o místě přesvědčeni, což se ve finále potvrdilo. Prvních deset měsíců ale bylo opravdu složitých. Byly tam i momenty, kdy jsme byli na hraně. Když jsme

L´Osteria Ostrava

otevřeli, tak jsme měli zhruba 65 % hostů turistů nebo cizinců, kteří znali L'Osterii z Německa nebo Rakouska, ale jen asi 35 % hostů byla česká klientela. Pak se to ale otočilo a návštěvnost začala rapidně růst – objevili nás čeští zákazníci. Nechci říkat, že jsme věděli, že máme vyhráno, ale to byl klíčový moment k úspěchu. A pak přišel covid… Zbyněk Pokorný: Ano, pak nás čekaly dva roky „prázdnin“. Ale i během všech těch mezifází a dočasných otevření jsme vnímali, že se zákazníci vrátí, až jednou covid skončí.

Architekt Radim Hubička: L’Osteria v Čechách má oproti zahraničním pobočkám tu výhodu, že se nachází ve výjimečných lokalitách.

Skončil a vy jste se mezitím dále rozrostli. Nejnovější pobočka je v Paláci Kinských, to je velmi výjimečná lokalita. Jak moc složité bylo získat takovou adresu? Jan Dědíček: To nebyla úplně naše zásluha. Oslovil nás původní provozovatel restaurace v tomto prostoru, jestli bychom si místo nepřevzali a neotevřeli L'Osterii. Možnost získat prostor na Staroměstském náměstí se nenaskýtá každý den, takže jsme se tím začali zabývat. Dneska jsou to už možná tři

roky, možná i déle. Přizvali jsme k tomu Radima (architekta Radima Hubičku), ale naráželi jsme na to, že prostor byl pro nás malý. Máme totiž poměrně velké nároky na zázemí a skladovací prostory. Velkou většinu zboží dovážíme z Německa, máme jednoho generálního dodavatele a nejsme schopni se tak zásobovat každý den. První tři roky jsme měli jen jeden zásobovací slot týdne, ale dnes máme již zásobovací dny dva a je to pro nás jednodušší. Ale restaurace tady nakonec je. Jan Dědíček: Ano, vstoupili jsme do jednání s Národní galerií Praha, která nám ukázala další sousední nevyužité prostory. Konkrétně bývalou konírnu. Radim Hubička: Podařilo se nám tyto prostory otevřít a propojit přes původní průjezd, který jsme povýšili na plnohodnotný restaurační prostor. Díky vysokým stropům a specifickému charakteru historických objektů jsme mohli pracovat s velkou světlou výškou, která nám umožnila dotvořit prostor pomocí dominantních osvětlujících prvků. Zbyněk Pokorný: Palác Kinských byl ale náš určitě nejnáročnější a největší projekt. Měl značný časový skluz oproti plánovanému otevření, ale dnes si myslíme, že výsledek za to stojí.

100

LIFESTYLE

L´Osteria Masaryčka Praha

Jak moc bylo náročné jednání s památkáři při úpravách Paláce Kinských? Radim Hubička: Jelikož se jedná o národní kulturní památku, bylo nutné od začátku komunikovat nad prvotním záměrem s Národním památkovým ústavem i Odborem památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. Celý proces navrhování a veškeré průzkumné činnosti na místě byly průběžně s památkovou péčí konzultovány. Na základě místních šetření byl ověřen skutečný stav zachovaných historických prvků, které byly následně zapracovány do finálního návrhu. Dále byly provedeny sondy k ověření případného zachování historických maleb pod stávajícími novodobými omítkami. Přístup obou institucí byl konstruktivní a při následné žádosti o finální stanoviska šlo už víceméně o formalitu, protože s projektem už byli obeznámeni, doložili jsme historický průzkum a veškeré diskutované body byly v projektu splněny. Každá pobočka L’Osterie je ale tak trochu jiná. Ale většinou jsou to opravdu výjimečné prostory. Radim Hubička: L’Osteria v Čechách má skutečně oproti jiným zahraničním pobočkám tu výhodu, že se nachází ve výjimečných lokali-

Zbyněk Pokorný: Ve všech restauracích byla skvělá atmosféra, hrála fajn hudba, každý podnik měl svůj specifický duch.

L´Osteria Palác Kinských Praha

tách. Ať je to přestavba barokního paláce na Národní třídě známého jako DRN – kde je část naší restaurace v historické budově, která prošla rekonstrukcí, a část je v novostavbě. Nebo Masaryčka od Zahy Hadid – tato budova sice není historická, ale je významná ze současného architektonického i urbanistického hlediska. V Ostravě se nacházíme v areálu Dolních Vítkovic, který je sám o sobě industriální památkou. Restaurace je umístěna přes prostorné nádvoří naproti plynojemu Gong v hale U6, která dříve sloužila jako VI. energetická ústředna. Projekt respektoval a zachoval veškeré její technické prvky. Tato pobočka má jedinečnou atmosféru díky unikátnímu kontrastujícímu mixu syrovosti těžkého průmyslu a měkkosti hravého barevného interiéru. A zmíněný palác Kinských je barokní palác s interiéry ve stylu rokoka. Původní restaurace Café Kinský zabírala jen část prostoru, kdy zadní část byla uzavřená kvůli vestavěné kuchyni. My jsme celý prostor ale otevřeli a propojili se zadním traktem historické konírny s mramorovými napajedly. Po úspěšném otevření v Praze jste tedy zamířili do Ostravy a chystáte se i do Brna. Prozradíte víc? Jan Dědíček: Brno mělo být první mimopražskou pobočkou, kterou jsme začali řešit počátkem roku 2021, ale bohužel nedošlo k dohodě s majitelem objektu. Mezitím se naskytla možnost otevření restaurace v Ostravě. Ostraváci byli nadšeni, naopak kamarádi z Brna nám vyčítali, že Ostrava bude první. Následně se nám opět ozvali z Brna a na podmínkách jsme se již dohodli. Ihned poté započaly přípravné práce na projektu a před několika měsíci došlo k zahájení stavby. A kdy plánujete otevření? Zbyněk Pokorný: Doufáme, že otevřeme na přelomu června a července, kterého roku upřesní pan architekt (smích). Radim Hubička: I v Brně má L’Osteria opět výjimečný prostor. Bochnerův palác je novorenesanční stavba, která byla součástí areálu vlnařské továrny. Palác původně sloužil jako rodinné sídlo majitele a později se administrativně využíval. Celý areál byl zbourán – kromě paláce. A právě v jeho přízemí dnes budou prostory pro restauraci částečně rozšířené do nové administrativní budovy. Prostor je propojený a rozdělený průjezdem. Vzniklo tak vstupní lobby, které ho dělí na dvě části. Opět tak vzniká jedinečné spojení historického a nového, což je pro českou L´Osterii typické ◌

101

Ačkoliv jsou jeho figurální plastiky převážně z kovu a dřeva, působí zároveň hravě a jemně. „Když tvořím, není tolik důležitá myšlenka, ale energie, kterou na vás umění působí a vy z ní čerpáte a hrajete si,“ zamýšlí se v rozhovoru výrazný sochař mladšígenerace Jakub Flejšar. Konečná podoba plastik bývá proto často překvapením i pro něho samotného. A i názvy děl mluví samy za sebe: „Touha vzletět, Nový začátek, Ostrý jazyk nebo Co jako? Připravila: Michaela Výtisková Foto: Zuzana Flejšarova Panska, Iveta Kopicová, Archiv ADR

Sochy. A přesto mluví… Jak si vás vlastně získala sochařina? Vy jste měl přece blízko i ke sportu, proslavil jste se jako snowboardcrossový trenér olympijské vítězky Evy Adamczykové Samkové… Svět umění si mě vlastně našel sám. Já jsem měl v úmyslu jet snowboardovat do Ameriky, a ne jít studovat vysokou školu. Ale nedostal jsem tehdy vízum, tak jsem šel na zkoušky na pražskou Vysokou školu umělecko-průmyslovou. A nějakým záhadným způsobem jsem po každém kole postupoval do kola dalšího. Ale místo toho, abych měl radost, jako obvykle mívají ti, co se jim při zkouškách daří, tak mi to kazilo představu, že ze mě bude snowboardista, co si bude cestovat po světě. A nakonec jsem se na školu opravdu dostal a časem i zjistil, že i tahle cesta je zajímavá.

A umění si vás získalo… Ano, i když je pravda, že ještě během školy jsem se věnoval více snowboardingu, než abych tolik tvořil. Ale můj profesor vždy říkal, že se jednou budu muset rozhodnout, co z toho budu dělat, že umění nejde dělat polovičatě. Tenkrát jsem si myslel, že nemá pravdu, že zvládnu obojí. A měl? Ano. Teď už se dostávám do fáze, kdy si říkám, že pravdu měl. Pozornost nejde dělit. Dělat něco pořádně znamená obětovat tomu veškerý svůj čas a schopnosti. Dobře. Kde hledáte inspiraci pro tvorbu? To se nedá jednoznačně říci. Neumím to specifikovat, všude a nikde zároveň. Často je to ale tak, že sochu tvoříte pro nějaký konkrétní prostor,

103

a tak se snažíte zachytit jeho energii a tu buď nějakým způsobem změnit, anebo ji naopak ctít. Inspirace ale vychází i z materiálu, se kterým pracuji. Ten má svá omezení. Nemůžete ho úplně „znásilňovat“, takže si vnitřně uvědomujete jeho specifická pravidla, která chcete a vlastně musíte dodržovat. A taky je inspirací vlastně i samotný život. Jak vy sám tedy vnímáte své sochy? Je to vlastně taková moderní figurativní sochařina hodně založená na anatomii a znalosti pohybu. I když jsou mé plastiky geometrické, tak pořád v nich dokážete zachytit například smutek, nostalgii nebo naopak třeba optimismus. Takovou tu skrytou radost ze života, který nemusí být vždycky jednoduchý, ale rozhodně je stále zajímavý. Například? Teď jsem třeba dělal podzimní „figuru“ z plátků železa a jemných tyček. Vypadá, jako když ze stromu padá podzimní listí. Je taková nostalgická, možná až trošku depresivní, ale pořád zachycuje i jemné porozumění a snad i nadše-

104

LIFESTYLE

Prázdnota, kov, 300 x 160 x 20 cm, 2017

ní z podzimu. Už samotný materiál tyhle pocity vyjadřuje, vy ho vlastně jenom dostáváte pod ruku a hrajete si s ním. Častokrát jsem vlastně sám překvapený z výsledku. S jakými materiály se vám pracuje nejlépe? Asi s jakýmkoliv hmotným, ale ne umělohmotným. Klasika je pro mě železo. Rozumíme si spolu, strávil jsem s ním docela dost času už ve škole. A s dřevem je to podobné, to mne baví vlastně už od mala. Je takové voňavé a zaoblené, ale pořád tam jde chytit i ostrou linku. Má své záhyby a prolákliny a kazy a suky a je víc spojené s přírodou. Pocitově je jemnější než železo. Ale mám rád i bronz nebo kámen. Každý materiál má svá specifika. Co 3D tisk? Je vlastně pravda, že v tomto případě mi plast zase tolik nevadí. Malé figurky jsou i v něm pěkné. Pokud se skenuje už existující objekt, pak vlastně vzniká nová socha na základě předlohy, která existovala třeba ve dřevě a je tam uložený ten pocit přírodního materiálu. Ale zatím si

s tím jen hraji, učím se s touto formou pracovat, počítačům totiž vůbec nerozumím. Je nějaký materiál nebo technika, kterou jste ještě nezkusil, ale chtěl byste? Sklo. S tím jsem zatím pracoval minimálně. A je to krásný materiál. Ale zároveň časově náročný. Musíte s ním strávit nějaký čas, abyste se s ním sžili, pochopili, jak funguje, a dokázali se mu přizpůsobit. Potřebujete ho dokonale znát, abyste mohli pokusovat s formou a abyste se nevzdálili sami sobě. Vy už jste naznačil, že se snažíte zachytit ve vaší tvorbě emoce. Nesou si vaše díla v sobě tedy i nějaké konkrétní poselství? Já vlastně ani nevím, jestli se vyloženě o emoce snažím. Ony je ty figury vyjadřují samy od sebe, bez mé extrémní snahy. Já se pouze rozhodnu, že chci, aby v nějakém prostoru byla figura, stanovím si měřítko, aby tam dobře fungovala, a udělám ji. A její výraz, ten stanoví pravděpodobně už ten samotný prostor. Jak jsem zmínil, je to vlastně spíše nevědomý proces, který i mě následně překvapí výsledkem. A jestli mé sochy mají přinášet nějaké poselství? Mám pocit, že všichni si myslí, že umění má mít nějakou myšlenku a tu má předávat. Ale já si myslím, že myšlenka není to, co je v umění důležité. Důležitá je podle mě energie, kterou na vás umění působí. Protože zjednodušeně řečeno, nějakou myšlenku najdete vždycky, když chcete.

Je pravda, že se celkově nerad vzdávám svých děl. Protože tím dávám pryč i kus sebe.

Pokora, kov, 600 x 300 x 400 cm 2024

Jak to myslíte? Když tady rozleju na zem vodu a řeknu, že to je umění, tak za tím můžeme hledat hned několik myšlenek. Například, že v současné době je málo srážek a já tím chci ukázat, že jde o ekologický problém. Nebo že naše spotřeba a nenasytnost otravují vodu všude na světě. Nebo že voda je a bude, protože nemá jak z planety zmizet. A proto si myslím, že v umění nemá být primární myšlenka, ale pocit, se kterým to děláte a který ta věc následně vyzařuje. A ten pocit čerpáte jinde než v myšlenkovém světě. To je prostě nějaký druh energie, který umí umělec zachytit, a jenom si hraje jako dítě. Proto jsou dětské kresbičky to nejzajímavější umění – jsou bezmyšlenkovité, svobodné, hravé… Musíte mít ke každému prostoru, pro který tvoříte, i nějaký vztah? Ano. Musím. Musí na mě nějak působit, musím ho pochopit. Častokrát také musím do jednoho

105

a téhož prostoru zajít vícekrát, protože když tvořím, tak se to ve mně formuje postupně a já si tak musím po čase potvrdit, že dílo tam bude fungovat. Odmítl jste tedy už nějakou spolupráci jen proto, že vám prostor nesedl? Ne. Myslím, že ne. Ale to, že jsem si nesedl s lidmi, pro které jsem měl tvořit, to se mi stalo. Ale neříkal bych tomu odmítnutí. Zkrátka to tak nějak „vyšumělo“, protože obě strany pochopily, že to zřejmě není správná cesta. A pokud se dostanu do fáze, že vím, že mě klienti chtějí, ale mají jinou představu o plastice do prostoru, než mám zrovna já, tak se snažím najít nějaký základní společný jmenovatel a od toho to pak posunout směrem, kde budeme spokojení všichni. Nejsem rozhodně takzvaný „umělec s egem“, co vám řekne, že to musí být prostě tak, jak řeknu. Naopak, to hledání společné cesty mne posunuje. Takže když jeden návrh nesedí, nevadí, řekněte mi to narovinu a snažme se společně přijít na něco jiného. Má pro vás osobně nějaká socha speciální význam? Na kterou třeba rád vzpomínáte, když vznikala, nebo kterou máte rád? Je jich víc, vlastně všechny a nejčastěji vždycky ty poslední, ty, kde jsem se zrovna někam po-

106

LIFESTYLE

Myšlenka není podle mne v umění důležitá. Důležitá je energie, kterou na vás umění působí.

Dvě figury, kov 550 x 300 x 120 cm, 400 x 400 x 120 cm, 2021

WWW.IEMSPA.CZ

sunul a něco objevil. Pravdou je, že se celkově nerad vzdávám svých děl. Protože tím dávám pryč i kus sebe. I když vím, že pramen inspirace je nekonečný, tak se vždycky trochu bojím. Čeho? Asi toho, že bych už nikdy nedokázal udělat tu samou věc se stejným pocitem, který z ní vyzařuje. Protože vždycky, když dílo skládám, tak si hraju a měním ho a málokdy to jde zopakovat úplně stejně. Ale vlastně je to úplně zbytečný strach, protože vím moc dobře, že dokážu udělat věc jinou a zase jinak zajímavou, možná i lepší. Když už jsme u toho, jak se vám tedy spolupracuje s architekty? Vaše díla vznikají například s Petrem Kolářem. To jo, taky proto moje věci vypadají docela dobře nebo zajímavě, právě proto, že zapadají do skvělých míst na základě výběru nebo spolupráce s lidmi jako Petr, který se tím dokáže bavit a jehož práce mají svou kvalitu. Konkrétně Petr Kolář mi dal první zakázku ještě v době, kdy jsem studoval. To je tak dvacet, možná pětadvacet let zpátky. Tenkrát to bylo pro jeho první dům, co si postavil v Chabrech. A pak následovaly práce pro jeho klienty. Děsně mě tím posunul a vlastně rozhýbal moji sochařskou kariéru. Postupem času se rozběhl projekt galerie pod širým nebem v hostivařském golfovém areálu, kde jsou díla velkých českých sochařů, a já měl šanci být při tom. Spolupráce s architekty a designéry je pro nás umělce opravdu zásadní, oni nás pak doporučují dále a tak rozšiřují klientelu. Takže jsem spolupracoval například i s architektem Honzou Aulíkem v prostorách, co navrhl pro KKCG. Často vymýšlíme projekty s Flerou a zahradním architektem Ferdinandem Lefflerem a dalšími. V současné době už společnost dospěla do stádia, kdy si uvědomuje, že umění má svůj význam, a tak se zapojuje do mnoha developerských projektů hned od jejich vzniku. Tomu všemu hodně napomohl Petr Kolář, který s tím v novodobé historii začal. Vy spolupracujete s architektem Petrem Kolářem i na velkém českém developerském projektu v městečku Ingonish u kanadských břehů Atlantiku. Čeští investoři tady koupili lyžařské středisko Cape Smokey a začínají stavět i domy, hotely, apartmány nebo restaurace a další vyžití – a tuhle část nakreslil právě Petr Kolář.

108

LIFESTYLE

Místodržitel, kov, 450 x 350 x 160 cm, 2024

Má inspirace vychází i z materiálu, se kterým pracuji. Ten určuje finální podobu díla.

Koloběh, kov, 450 x 800 x 500 cm,

Přesně tak, už mi tam takové jednoduché figury stojí a teď se opět vymýšlí, jak to ještě víc propojit skrze umění. Chcete, aby tam lidé trávili svůj čas, aby je to bavilo. A umění je věc, která vás tam natáhne – i když se o něj jinak moc nezajímáte. Protože prostě když někde máte sochu, tak u ní někdo zastaví a podívá se, vyfotí – je to atrakce, která vás vnitřně obohacuje. No a když je ta socha velká, tak si jí lépe všimnete a chuť roste. Takže když tam uděláte sochařský park, tak se lidé budou vracet jako do Zoo – a vy máte turistickou atrakci navíc. A umění pak nejen peníze stojí, ale jeho hodnota zůstává, a navíc i generuje zisk. A prozradíte, co konkrétně tedy vzniká? Tady se vrátím k tomu, jak je důležitá spolupráce s Petrem. Já udělal návrhy několika druhů figur s tím, že se zasadí různě do krajiny a do vznikajícího města. Petr Kolář mě s tím ale poslal někam, řekl, že figury tam nebudou lidi zajímat a ať zkusím zvířata. Tak jsem začal studovat lokální zvířata a hrát si s materiálem. Udělal jsem asi 10 návrhů mám tady zatím v modelu udělané velryby a medvědy. Následovala zase konzultace s Petrem, vybral jeden druh modelu a říká: „Měla by to být medvědice s medvíďaty.“ No a je vám jasné, že má pravdu, že to cítí, ví, jak tomu dodat takový ten pozitivní vibe. Roztomilost, která bude mít několik tun. Zdá se, že v tomto případě je tedy mozkem, který to vymýšlí. No, to by moc rád slyšel, ale to mu nemůžu přiznat. Ale pravdou je, že je dobrý kritik a někdy může mít i pravdu. A co je úplně skvělé, je, že se díky němu a jemu podobným můžu spolehnout na to, že budu mít krásné práce na neuvěřitelných místech, potkám zajímavé lidi se schopnostmi, které jsou mimo moje chápání, a ještě si mne a mého názoru nejen váží, ale i mne za to platí. Jsem placen za hraní si. Jak jsem teď rád, že mi tenkrát nedali to vízum do Ameriky… Možná na závěr taková osobnější otázka. Jakou radu byste dal lidem, kteří třeba přemýšlejí o tom, že by se chtěli pustit do umění? Jednoduchou – stačí to dělat s nadšením a láskou bez vidiny slávy a peněz, ale prostě jenom proto, že vás to baví. Vnitřně věřte, že vaše cesta má smysl, uvědomujte si, že cesta je ten cíl, že každá zkušenost na té cestě je cenná a neopakovatelná, a pak tak to bude mít smysl vždycky. Zní to možná příliš abstraktně, ale má zkušenost je prostě taková… ◌

109

Za designem do ŠumPERKU Připravila: redakce Foto: Honza Zima, Martin Chum

Na místě, kde bychom to nejméně čekali. V srdci panenské přírody, uprostřed drsného kraje se zrodil Perk. Hotel, kam se klidně vydáte i přes půlku republiky. V cíli na vás totiž bude čekat nejen prvotřídní gastronomie nebo design v nejvyšším standardu, ale také upokojení v podobě faktu, že i čas strávený v kdysi sužovaných Sudetech může být dnes zážitkem, na který budete rádi vzpomínat.

110

LIFESTYLE

Investor přistoupil k projektu hotelu jako k příležitosti vnést do města Šumperk novou energii. Chtěl znovu obnovit místo, kde se budou potkávat nejen místní lidé, ale také cestovatelé či obchodníci hledající profesionální služby pro rozvoj svého byznysu. Svým citlivým přístupem a kladným vnímáním architektury a designu dal vzniknout unikátnímu místu, který pozvedá celý region.

Záruka kvality Její jméno je značka. A nese s sebou kvalitu i noblesu. Stejně přistoupila spolu se svým týmem i k tomuto projektu.

Lucie Koldova Studio přišlo s řešením interiéru restaurace, lobby, hotelových pokojů a relaxační zóny na střeše budovy ve vzájemné koherenci a s respektem k původnímu architektonickému rázu budovy. Velkorysá rekonstrukce objektu vsadila na udržení původních exteriérových rysů, současný design a prostorovou vzdušnost v interiérech, kterou podtrhuje atmosférická plejáda světelných instalací vytvořených na míru. Znovu se z prostoru stal čistý funkcionalistický objekt s využitím nových technologií. Realizace trvala bezmála tři roky a představuje největší soukromou

investici turistického ruchu ve městě. Interiér restaurace byl navržen v tmavších tónech a ležérním duchu. Záměrem bylo odlišit tento přízemní prostor od celkového pojetí ostatních částí objektu a pomyslně jej tím zpřístupnit všem. Funkční interiérové prvky člení restauraci na jednotlivé zóny, to je kavárna, středový prostor s výdejem jídla a soukromější zadní trakt. Křivka baru, jež probíhá celou restaurací, je umocněna barevným cihlovým obkladem. Vybavení jednotlivých zón se liší typem sezení, barevnost však zůstává ve všech částech tlu-

mená a chic se dvěma akcenty v podobě velkých jídelních stolů. Materiálově vévodí kov, dřevo i lana změkčující tvrdý charakter betonu. Náladu prostoru celí tmavá antracitová betonová stěrka na podlaze. Prostor zde výrazně definují vertikální a horizontální svítidla, která vytváří svébytný ambientní charakter soudobého restauračního zařízení.

Pocta prostoru Atypický volný prostor lobby měl za cíl vytvořit galerijní dojem s nepřetržitým světelným komfortem díky velkoformátovým oknům lemujícím celé

111

Prostor zde výrazně definují vertikální a horizontální svítidla Brokis, která vytváří svébytnou atmosféru. 112

LIFESTYLE

patro. V jeho zadní části se rozprostírají dva zcela oddělené konferenční sály. Sedací čalouněné prvky jsou umístěny ve svébytných kompozicích uprostřed lobby a nesou světlejší tóny pískové, tlumené růžové či nugátové barvy. V prostoru se prolínají výrazné prvky z broušeného nerezu jako například recepce, police či barové sezení. Velkorysá instalace kovových závěsných svítidel tu dominuje a prochází skrze otvor v podlaze do patra restaurace. Barevná paleta i materiály v lobby a třiceti pěti hotelových pokojích působí v symbiotických kontrastech. Na podlaze se objevuje lomená bílá betonová stěrka. Barevná typologie ubytování – cihlová, nugátová, olivová, šedomodrá – je zase citlivě určená dle velikosti dispozice či geografickou orientací na pěti podlažích. Doménou interiérového vybavení hotelu je výrazná spolupráce s lokálními značkami jako Master & Master, Brokis, Javorina, Todus či Formdesign. V posledním patře se vedle wellness zóny rozkládají dva apartmány v nejvyšším možném standardu rozšířené o soukromou terasu s výhledy. Původní centrální schodiště v šedorůžové stěrce je tepnou hotelu a tvoří tak spolu se světelným závěsem opálových i tónovaných foukaných koulí dominantu celé budovy. Střešní nadstavbě vévodí dřevo a intimní klima určené k odpočinku. Atmosféru saunového světa určuje povaha světelných objektů rozprostřených v jeho prostoru. Výhled z otevřené střešní terasy pak sahá až na horizont monumentálního horského reliéfu hlavního jesenického hřebene ◌

Vietnamská gastronomie v Paláci Dunaj Milovníci moderní asijské kuchyně mají důvod k oslavě. Oblíbená restaurace Taro, kterou vedou bratři Giang a Khanh Ta, otevřela na zcela nové adrese. Po úspěšných letech na Smíchově se podnik přestěhoval do atraktivnější lokality s jasným cílem – na Národní 10 chce hostům nabídnout komplexní kulinářský zážitek.

114

LIFESTYLE

Připravila: redakce Foto: Honza Zima

Nový začátek ve velkém stylu

Návrat ke kořenům s novou vizí

Nové Taro si zachovává své ikonické barové sezení kolem otevřené kuchyně a degustační menu, které hosté předem neznají. Tím ale podoba s původním konceptem končí. Vylepšení zahrnuje příjemný lounge s welcome drinkem na úvod, prostornější barové sezení i celkově intimnější atmosféru restaurace. Tu dotváří sofistikovaná hra světel od české sklárny Lasvit, která evokuje rýžová pole. Promyšlený interiér doplňují designové prvky od české umělkyně Elis Moonsport. Architektem je Vitalij Borisov ze studia Kist Design. Majitelé si přáli, aby se do interiéru přenesla atmosféra Vietnamu nenápadně a jemně, bez přímých stylizací. Interiér vytváří pocit útulnosti a přírodní harmonie. Mosazné prvky vzdávají hold historické budově a místu. Nové TARO se totiž otevřelo v čerstvě zrekonstruované budově Paláce Dunaj z roku 1930 v centru Prahy. Vysoké stropy, velká okna a industriální charakter prostoru udaly tón projektu a vytvořily ideální scénu pro evoluci konceptu Taro. Taro je ukázkou toho, kde se podařilo vytvořit nejen interiér, ale atmosféru, která vtahuje a uchvacuje. To je podstata Taro – prostoru, kde se architektura a gastronomie spojují v jednotný, živý zážitek.

Menu v novém Taru se vrací k vietnamským kořenům bratrů Ta. „Recepty zakládáme na tradičních vietnamských jídlech, která vylepšujeme a dáváme jim novou, lehce provokativní podobu. Hosté menu neznají dopředu, proto se může průběžně měnit podle dostupnosti surovin a sezóny,“ vysvětluje Khanh Ta, který je také šéfkuchařem. Hosté mohou vybírat mezi tříchodovým obědovým menu a pětichodovou večeří s welcome drinkem. Menu doplňuje vinné i nealkoholické párování. „Jde o logickou alternativu pro ty, kteří nechtějí nebo nemohou pít alkohol. Bez této nabídky by host mohl přijít o důležitou část chuťového zážitku, a to bychom neradi,“ dodává Giang.

Místo, kam se budete chtít vracet Nové Taro je příslibem nejen pro gurmány, ale i pro ty, kteří hledají nepoznané chutě a výjimečný zážitek. „Od založení si restaurace vybudovala pověst jednoho z nejlepších gastronomických míst v Praze a rádi bychom na to navázali. Jsme malý podnik s velkým zápalem pro dobré jídlo a pití,“ uzavírá Khanh Ta ◌

115

SHAPES v novém sexy kabátu Připravila: redakce Foto: Jan Branč

116

LIFESTYLE

Bezprostředně záhy po vytištění prvního letošního vydání už v novém designu byl magazín SHAPES pokřtěn v designovém showroomu Lino Design. O novou grafickou podobu magazínu se postaralo studio publikum.design, Anežka Hrubá Ciglerová, Richard Wilde a Nikola Wilde.

Kolem magazínu SHAPES se vytváří komunita osobností z oblasti developmentu, architektury, designu a umění. Všechna tato odvětví spolu souvisí, SHAPES je tak využíván jako nástroj k aktivnímu networkingu s možností seznámit se osobně s významnými lidmi v oboru!” uvádí Michaela Výtisková, která celý projekt od počátku vzniku řídí. Samotný křest provedli výrazné osobnosti, které najdete i na stránkách prvního vydání. Byli mezi nimi architekt Jakub Cigler, Petr Michálek, generální ředitel developerské společnosti Skanska Residential, Vanja Logara, CEO společnosti Lino Design, známý český umělec Milan Houser.

SHAPES není jen magazín, je to brand, který se buduje s jasnou ambicí — propojit svět developmentu a architektury, designu a umění. Jednotlivá vydání se zaměřují na profilové rozhovory s největšími hráči tuzemské developerské scény, předními architekty a inspirativními osobnostmi ze světa byznysu. V magazínu nechybí ani velkorysá prezentace developerských projektů, které si kladou nemalé cíle. SHAPES vytváří pomyslný most mezi jednotlivými obory, které spolu musí komunikovat, posouvat se, podporovat a propojovat, aby společnost mohla růst, vyvíjet se a měnit život kolem nás k lepšímu ◌

117

Nebeská relaxace

118

LIFESTYLE

Vysněnou dovolenou bývaly exotické pláže. Dnes se čím dál víc cení klid, neponičená krajina, přírodní materiály na dotek. A nemusí to být na úkor současného komfortu. Právě naopak. Hotel Puradies v rakouských Alpách má v základu názvu čistotu i ráj.

Připravila: redakce Foto: archiv Puradies

Sedmdesát kilometrů pod Salcburkem se nachází alpské středisko Leogang. Jedna z těch mnoha malebných vesniček , k teré najdete v každém alpském údolí. Když si ale odmyslíte velká lyžařská centra, mají právě tato méně známá místa svůj největší půvab. Zvláště pak v létě, kdy se návštěvníci přesunou ze sjezdovek na horské vrcholy, na lyžařských svazích se pasou krávy a ovce a v údolích se hraje golf. Každé místo má něco svého, něco specifického. V Leogangu je to každoroční světový pohár horských kol nebo celo-

roční spojení s kulturou a uměleckými instalacemi. A lázně a rodinný hotel Puradies.

Sportovní nabídka V regionu Saalfelden Leogang se řídí heslem "simply hiking", což by se dalo volně přeložit jako “žádný stres, prostě se vydejte do přírody”. A právě k tomu láká rozsáhlá síť turistických tras, které jsou určeny k odpočinku, zpomalení a souznění s přírodou. Najdete zde kouzelné vyhlídky do krajiny, odpočívadla i prostor pro jógu, jejíž lekce tady pravidelně probíhají.

Naturresort Puradies – ráj pro fajnšmekry „Jak vytvořit luxusní wellness centrum, které bude ohleduplné k životnímu prostředí? Jak zacházet co nejšetrněji s přírodou i zdroji? Jak vytvořit něco nového, úchvatného, a přitom se držet tradic a kořenů?” Takové otázky si kladl Michael Madreiter, jeden z majitelů resortu Puradies, když s architekty z renomovaného studia Noa vytvářeli plán lázní Heaven Spa. Rodina Madreiterů hospodaří na pozemcích na slunné náhorní plošině v rakouském

119

Leogangu téměř 300 let. Dnes jí patří 300 000 m², na kterých najdete především lesy, rozkvetlé louky a nekonečné uklidňující ticho. Uprostřed té nádhery stojí přírodní resort Puradies - luxusní chalety a tradiční horský hotel, který rodina desítky let provozuje. V poslední době prošel velkou, a přitom ohleduplnou rekonstrukcí – zvenku zůstala tradiční dřevěná konstrukce, uvnitř je jedno velké dobrodružství pro milovníky designu a architektury.

Wellness svět jako součást krajiny

V regionu Saalfelden Leogang se řídí heslem „simply hiking“. Tedy žádný stres, prostě se vydejte do přírody. 120

LIFESTYLE

Minulý rok zde otevřeli Heaven Spa - wellness centrum o rozloze 1 500 m². “Vodní živel jsme tady už měli v podobě přírodního koupacího jezírka na louce. Samozřejmě ho ale nešlo využívat celoročně, a tak jsme přemýšleli nad vodním světem, který by na okolní přírodu přirozeně navazoval. Vybudovali jsme venkovní bazén, do něhož je vstup prosklenou stěnou z vnitřního bazénu, který ale okolí nijak nenarušuje. Stejně tak působí celá nová budova, v níž je i dětský bazén, designové odpočívárny připomínající re-

laxační ostrůvky, fitness centrum nebo místnost pro jógu pro pravidelně pořádáné jógové pobyty. Jedná se o prostor zalitý sluncem, který má přímý vstup do zahrady a k jezírku. Celá budova je pečlivě zasazena do krajiny. Střechy, po kterých se můžete procházet, a částečně i stěny jsou ozeleněné. „Ekologická geotermální energie vytváří útulnou atmosféru pohody a velké prosklené plochy dokonale zachycují světlo,” popisuje Michael Madreiter s tím, že nad lázněmi se nachází další unikát v podobě restaurace v horním patře s velkou terasou a nerušeným výhledem na panorama hor. “Díky tomu všemu tady hosté pociťují útulnost domova a mohou se oddat odpočinku. Ať už ve formě masáží, pravidelných lekcí cvičení, nebo mohou vyrazit na kolo - na stezky vedoucí k okolním vrcholkům Alp. Anebo na sjezdovky, k nimž je přiblíží lanovky hned vedle našeho hotelu,” vyjmenovává aktivity, kterých je zde v jakoukoliv roční dobu nespočet, Michael Madreiter. Více o resortu Puradies a Leogangu najdete na www. puradies.com ◌

System integrator

LANGARD s.r.o. | Dolnoměcholupská 1418/12 | Praha 10 - Hostivař | www.langard.cz

121

Dlouhověkost na míru Falkensteiner Spa Resort Mariánské Lázně přináší do České republiky jedinečný koncept pro všechny, kteří touží po dlouhověkosti, vitalitě a zdravém životním stylu. Tento prémiový wellness hotel známý svou prvotřídní péčí o hosty představuje inovativní program uVida Dynostics®.

122

LIFESTYLE

Připravila: redakce Foto: Archiv Falkensteiner

Lidský život se prodlužuje, statistiky mluví jasně. Ale abyste se od určitého věku budili do rozzářeného rána jako zamlada a cítili se tak duchem i tělem, to bohužel samozřejmé není. Už proto, že člověk nebyl vývojově stvořen k tomu, aby proseděl většinu dne před počítačem a místo zapojení celého těla a zatížení kardiovaskulárního systému procvičoval jen obsah své mozkovny. Někdo na to přijde dříve, jiný později. Jednoho k podobnému pochopení přivede nečekaná nemoc či úraz, druhého hlasy terapeutů podložené přesnými informacemi. Nejmodernější technika už totiž dokáže porozumět lidskému tělu, rozebrat ho pomyslně na prvočinitele a říci, co je třeba udělat pro dlouhý a spokojený život v každém věku a jak si pak užívat i stáří. A nemusí se to bezpodmínečně odehrávat ve sterilním prostředí zdravotnických zařízení.

Když „láznění“ doplní věda Falkensteiner Spa Resort Mariánské Lázně přináší do České republiky jedinečný koncept pro všechny, kteří touží po dlouhověkosti, vitalitě a zdravém životním stylu. Tento prémiový wellness hotel známý svou prvotřídní péčí o hosty představuje inovativní program uVida Dynostics®, který kombinuje moderní diagnostické metody s individuálně nastavenými výživovými a tréninkovými plány. Díky unikátní technologii přímo na místě odhalíte, jak efektivně spalujete energii, jaký máte metabolismus, poměr tuků a svalů a co vaše tělo nejvíc potřebuje, aby fungovalo na maximum. Žádné univerzální rady, ale šité na míru přímo vám! Nejde o věštění z ruky či z kávové sedliny, ale o vědecky podložené metody spojující nejnovější poznatky v oblasti výživy, pohybu i regenerace.

123

Vše se navíc odehrává v inspirativním prostředí hotelu, jehož srdce tvoří krásná secesní budova. Vždy se v něm kladly ty nejvyšší nároky na uzdravení těla, jakož i mysli. Přispívá k tomu moderní wellness o rozloze 2 400 m², špičková gastronomie stavící na zdravých potravinách s vysokou výživovou hodnotou a individuální péče od certifikovaných odborníků. Klidová metabolická analýza prozradí, jak tělo hospodaří s energií a jak lze snížit úroveň stresu. Naopak zátěžový test dokáže určit optimální tréninkové zóny a pomůže dosáhnout lepší kondice. A pro ty, kteří chtějí komplexní řešení, se nabízí uVida Premium balíček. Komplexní diagnostika včetně personalizovaného plánu jídelního a tréninkového na změnu životního stylu šitého na míru.

Pro každého něco Ať už jste sportovní nadšenec, milovník wellness či ten, kdo touží žít dlouho a být v pohodě, Falkensteiner Spa Resort Mariánské Lázně vám ukáže tu správnou cestu. Ideální je vybrat si balíček Longevity Diagnostic plus, který je navržen na 4 noci. Obsa-

124

LIFESTYLE

huje metabolickou analýzu uVida a celou řadu dalších měření. Kromě toho si užijete lahodné pokrmy v rámci plné penze a 9 procedur holistické terapie s využitím lokálních přírodních léčivých zdrojů. Třeba koupele v pramenité vodě Alexandra, holistickou masáž či celotělový zábal s přírodní rašelinou a koloidním stříbrem. Pokud stojíte především o přesnou analýzu, vyzkoušejte o den kratší balíček Longevity Diagnosis, který obsahuje analýzy uVida a komplexní balíček měření. Díky spirometrii lze zjistit funkci plic, rozšířený krevní obraz poskytuje cenné informace o funkci vašich orgánů, EKG zaznamenává srdeční chod a biopendan stanovuje složení těla s určením podílu tuků, svalů a vody v těle. Propojení prémiových služeb hotelu Falkensteiner Spa Resort Mariánské Lázně s nejmodernější zdravotní diagnostikou je nejefektivnějším způsobem péče o zdraví. Komplexní analýzu si lze objednat i bez pobytu v hotelu. Pro víc informací a rezervaci pobytu kontaktujte recepci na čísle +420 3549 293960 nebo e-mailem na sparezeption.marienbad@falkensteiner.com ◌

Týdeník Euro. Vědět víc. 125