SHAPES 02 2026

PROSTORY, KTERÉ FUNGUJÍ

Od prvního návrhu po finální detail.

Komplexní realizace moderních kancelářských interiérů pro moderní firmy.

SHAPES

02/2026

Magazín o developmentu a architektuře

Director

Michaela Výtisková michaela.vytiskova@ shapes.cz

Editor

Klára Čikarová klara.cikarova@shapes.cz

Proofreading František Skalský

Art Direction

Anežka Rozehnalová anezka.rozehnalova@ shapes.cz

Graphic layout publikum.design

Cover Martin Faltejsek

Vychází Červen 2026 Periodicita čtvrtletní

Místo vydání Praha I Registrační číslo: MK ČR E 24652 Za obsah inzerce odpovídá inzerent.

www.shapes.cz info@shapes.cz

Social Media IG @shapescz

FB Shapes CZ LI SHAPES CZ

Editorial

Michaela Výtisková Director

„Muži v černém“ z aktuální titulky nejsou developery, architekty ani designéry, ale úzce s nimi spolupracují. Jejich práci najdete v interiérech – ať už v kuchyni, koupelně nebo v zasedačce. A ač se na ni často myslí až v té poslední fázi, bez spolehlivých dodavatelů interiérového vybavení by dobrý projekt nevznikl. Druhé letošní vydání magazínu Shapes vám v pěti rozhovorech představuje vize mužů, kteří stojí za nejsilnějšími značkami na poli high-end interiérového vybavení v Česku a často i za hranicemi. Firmy JAP Future, Miele, Grohe, ProInterier a Langard nespojuje produkt, ale přemýšlení o uceleném řešení i způsob, jakým dělají byznys. Všechny totiž vědí, že úspěšný byznys je založený na dobrých vztazích, o které je potřeba pečovat.

A na stejné myšlence stojí i Shapes. Jejím zhmotněním se stal například galavečer předávání cen Shapes of 2025, jehož atmosféru i vítěze si můžete připomenout na následujících stránkách. Potkat jste se s námi mohli i na festivalu Pulse v Ostravě, z nějž vám přinášíme reportáž. A další příležitostí k setkání bude i křest tohoto čísla magazínu, který proběhne 25. června v Miele Experience Center. Praní špinavého prádla tam ale nečekejte – i když i to je tam možné zažít!

V aktuálním čísle vás také bereme na místa s úchvatnými výhledy. První z nich najdete na pražských Hřebenkách, kde během roku vyrostl unikátní rezidenční projekt se čtyřmi byty, za které by se nestyděl ani James Bond. Luxusní projekty dokážou citlivě zapadnout ale i do přírody, když máte respekt ke krajině a spolupracujete s kvalitními architekty a designéry. Potenciál českých hor se rozhodla využít i Penta Real Estate, která se chystá proměnit „český Aspen“, tedy centrum Špindlerova Mlýna. V Peci pak pod taktovkou studia OVA staví resort Svatá Barbora, jehož podobu Shapes popsali architekti Tunicate, kteří stojí za jeho interiérem. Ti otevřeně promluvili i o přerodu ze své někdejší značky Formafatal. Přinášíme vám také reportáž z Královky, kterou proměnil místní podnikatel Tomáš Fotul, jenž se chystá stavět i obrovský apartmánový projekt v Harrachově. Na výlet vás vezmeme také do nového hotelu v Mariánských Lázních a do dalších míst, kde se daří kvalitnímu designu i dobrému jídlu.

Příjemný letní odpočinek v dobré společnosti vám přeje

DEVELOPEMENT

Výhledy ve stylu

Jamese Bonda

Proměna Špindlu

Rezidenční projekt Sky Dream Hřebenky od architekta Pavla Fanty pro General Public Development.

Tři finálové návrhy na proměnu centra Špindlerova Mlýna v režii Penta Real Estate.

ARCHITEKTURA

Nový nádech pro hory

V Jizerských horách vyrostl nový hotel s apartmány. Co dalšího chystá majitel Královky Tomáš Fotul?

Chodím a dívám se Pulse: Budoucnost stojí na spolupráci

Architekti Jan Roučka a Katarína Varsová o přeměně studia Formafatal na Tunicate.

42 48 54 Tunikátní interiéry

Rozhovor s rektorkou ARCHIPu Reginou Loukotovou.

Ohlédnutí za květnovým festivalem Pulse v Ostravě.

Miele: Od spotřebičů k emocím

Nejen podlahy stavíme na

důvěře Podporujeme obor, který AI nenahradí

Štěstí jako byznys plán

Šéf značky prémiových spotřebičů Miele Josef Jelínek o nové strategii.

Rozhovor s obchodním ředitelem firmy ProInteriér Petrem Zahálkou.

Leader značky Grohe Jan Raszka o spolupráci s architekty, developery i instalatéry.

Spoluzakladatel firmy Langard Pavel Arazim v rozhovoru o propojení designu a technologií.

Detail je důležitý, ale síla je v systému

Výchozím bodem designu je člověk

Majitel JAP Future Petr Paksi o úspěchu firmy, která dodává interiéry do celého světa.

Rozhovor s hvězdným italským designérem Pierem Lissonim.

60 68 76 84 92 102

Ceny Shapes of 2025

Reportáž z předávání ocenění

Shapes of 2025 a připomínka nejlepších projektů.

Pět domů, jeden hotel

V Mariánských Lázních otevřel nový pětihvězdičkový Swissôtel postavený podle návrhu A69 architekti.

Mexická

Pražskou restauraci Mexická pro skupinu Together navrhlo studio 20 – 20 architekti.

Kounicův dům v České Lípě bude sloužit dětem

Historický dům v centru České Lípy vyhořel a chátral, teď díky městu vstává z popela.

Sticks’n’Sushi

míří do Prahy

Do Prahy letos vstoupí dánsko-japonský koncept restaurací Sticks’n’Sushi.

Křest magazínu

Fotoreportáž ze křtu letošního prvního čísla Shapes v prostorách firmy Capexus.

Můj strom

Wellness resort My Arbor v italském Brixenu s výjimečnou architekturou.

Flexibilita

je v cateringu zásadní

Bílý koník na Jadranu

Rozhovor s majitelem firmy Gourmet Catering Martinem Urbánkem.

Nový pětihvězdičkový rodinný resort Cavallino Bianco v italském Caorle.

110 120 124 127 132 128 136 140 130

Věříte, že si váš projekt zaslouží cenu? Přihlaste jej!

Kategorie, které budeme oceňovat:

◌ Interiér

◌ Administrativní stavba

◌ Udržitelnost

◌ Rodinný dům

◌ Veřejná stavba

◌ Best of Shapes

◌ Rezidenční stavba

◌ Hospitalita

◌ Osobnost

Redakce magazínu Shapes vyhlašuje ocenění Shapes of 2026. V tomto speciálním projektu bude naše redakce spolu s pečlivě sestavenou odbornou porotou hodnotit zajímavé a výjimečné projekty, které se objeví na stránkách magazínu Shapes nebo na webu wwwshapes.cz. Kromě úspěšných projektů vybereme také osobnost roku magazínu Shapes.

Více info k projektu nebo registraci na e-mailu: michaela.vytiskova@shapes.cz.

Praha

schválila

Metropolitní plán

Od 1. září začne platit nový územní plán Hlavního města Prahy a nahradí tak dokument z roku 1999. Takzvaný Metropolitní plán schválili zastupitelé po mnohahodinové debatě na konci května, a to 50 hlasy z celkových 65.

Podle vedení města zrychlí výstavbu v metropoli, kritici však oponují, že mnoho připomínek nebylo zohledněno. Jde o klíčový dokument, který určuje, kde a v jakém rozsahu se smí ve městě stavět.

Passerinvest na Brumlovce dokončil Hilu

Developerská společnost Passerinvest Group dokončila hrubou stavbu multifunkční budovy Hila na pražské Brumlovce. Jedná se zde o první projekt, který kombinuje kanceláře, bydlení, obchody a služby. Patnáctipodlažní budova dosahuje v nejvyšším bodě výšky 55 metrů a stává se novou výraznou součástí panoramatu této části metropole. Budova nabízí 20 200 m² kanceláří, 71 plně vybavených nájemních bytů a 2 300 m² obchodních ploch k pronájmu. Za architektonickým návrhem stojí Aulík Fišer architekti.

Chybik + Kristof navrhují londýnské Colosseum

V Londýně by měla pod taktovkou developera Jericho Estates vyrůst největší sportovní aréna ve Velké Británii. Za jejím návrhem stojí české studi Chybik + Kristof, které tak ve větším měřítku využilo své zkušenosti z realizace Horácké arény v Jihlavě. Multifunkční aréna London Colosseum ve Stratfordu ve východní části Londýna by měla mít kapacitu

až 25 tisíc diváků a má ambice hostit zápasy připravované soutěže NBA Europe, světový box i velké e-sport turnaje. Hala je navržena tak, aby umožňovala variabilní uspořádání hlediště podle potřeb konkrétních akcí. Zásadní součástí projektu je také multifunkční věž obsahující konferenční prostory, kanceláře, hotel i bytové jednotky.

Penta v Hybernské postaví prémiové kanceláře

Penta Real Estate získala stavební povolení pro butikovou kancelářskou budovu Hybe na místě bývalé pošty v Hybernské ulici. Autorem vítězného návrhu je architekt Jakub Klaška (Klaška Ltd). Dokončení projektu za zhruba 1,1 miliardy korun je naplánováno na třetí čtvrtletí roku 2028. Kromě prémiových nájemních kancelářských prostor

vznikne i retailový parter s prémiovou gastronomií a službami. Historická část bývalé pošty a její památkově chráněné prvky zůstanou zachovány. Na ně naváže moderní nástavba s venkovními terasami. Hybe je dalším krokem proměny oblasti Masarykova nádraží a bude propojena s připravovaným přestřešením kolejiště.

Připravila: Redakce Foto: Archiv

Turnov dostavěl novou knihovnu od A69

Typ moderní knihovny 21. století, která funguje jako multifunkční veřejný prostor – to je hlavní myšlenka nové Knihovny Antonína Marka v Turnově, postavené podle projektu ateliéru A69. Návrh vzešel ze soutěže vyhlášené městem před osmi lety. Jeho hlavním tématem je propojení knihovny s parkem a letním kinem. Tvar budovy vychází z křivky původního promítacího

plátna, které určovalo i maximální výšku objektu. Architekti se inspirovali krajinou Českého ráje, především motivem skal – a to jak na fasádě s otvory, která připomíná pískovcovou strukturu, tak u 3D tištěné recepce i vnitřních lávek mezi patry. Během zemních prací byl nalezen a zakonzervován sklípek, kde se dříve mačkaly skleněné kuličky. Pro veřejnost se objekt otevře 1. září.

PSN otevírá cowork v ikonickém Grandu

V rámci rekonstrukce funkcionalistického obchodního domu Grand v Pardubicích, který byl nedávno oceněn jako nejlepší rekonstrukce roku v soutěži ThePrime Awards, vytvořila společnost PSN nový coworkingový prostor Grand Space. Jeho součástí jsou kromě otevřeného prostoru s kapacitou 11 míst také variabilní zasedací místnosti pro 24 osob a venkovní

terasa, kterou lze využít i pro eventy. Prostor je součástí širší transformace jedné z nejvýznamnějších staveb od architekta Josefa Gočára, kterou před několika lety započala PSN podle návrhu ateliéru OVA. Koncept navazuje na původní detaily, jako jsou mramorové schodiště nebo geometrická dlažba, a rozvíjí je současným výrazem doplněným o umělecké instalace.

06

Pardubická Pernerka ve výstavbě

Developerská společnost Redstone House staví v Pardubicích nový projekt Pernerka podle návrhu architektonických kanceláří Chapman Taylor a Obermeyer Helika. Obchodně-společenské centrum na ploše přes 32 000 m² vzniká revitalizací areálu bývalého lihovaru v těsné blízkosti historického centra Pardubic, naproti vlakovému nádraží. Polyfunkční komplex Galerie Pernerka nabídne prostory pro obchodní jednotky, supermarket, služby, restaurace a kavárny, ale také kanceláře nejvyššího standardu, prostory pro multikino a společenský sál pro konference, kulturní a společenské akce s kapacitou až tisíc hostů. Součástí záměru je též multiplex, jump arena, dětská zóna či spa. Své místo tu najde také čtyřhvězdičkový hotel ze sítě AC Hotels by Marriott – první zástupce tohoto brandu v Česku.

Tančící dům slaví 30 let výstavou

V Tančícím domě do 18. října probíhá výstava k 30. výročí této ikonické stavby. Prozrazuje peripetie vzniku domu na pražském nábřeží od architektů Franka Gehryho a Vlada Miluniče, ukazuje neznámé skici, plány i modely. A připomíná i další osobnosti, které se podílely na neortodoxní podobě domu znázorňu -

jícího tančící pár Ginger a Fred, jako je například architektka Eva Jiřičná. Pomocí dobových fotografií mapuje stavbu domu a nechává návštěvníky nahlédnout i do jeho technického zázemí. Na interaktivní obrazovce pak mohou prozkoumat jeho různá zákoutí a detaily od skleněné koruny až po sklep.

Arboré se zabydlel na Vinohradské

Pražská adresa Vinohradská 81 nově patří showroomu značky Arboré, zaměřené na designový nábytek z masivního dřeva a nadčasové interiérové solitéry. Nový prostor není pouze místem prezentace jednotlivých kolekcí, ale také přirozenou platformou pro setkávání architektů, designérů i všech, kteří mají blízko k poctivým materiálům, řemeslu a současnému designu. Interiér prostoru vychází z čistého architektonického

konceptu, který nechává vyniknout materiál i precizní zpracování jednotlivých produktů. Dominují zde přírodní povrchy, tlumená barevnost a otevřený prostor, v němž hlavní roli hraje masivní dřevo, detail a cit pro proporci. Showroom je navržen tak, aby nepůsobil jako tradiční prodejní galerie, ale spíše jako autentický obytný interiér, kde lze nábytek vnímat v jeho přirozeném kontextu a každodenním použití.

Vše pro koupelnu v Hub in Bath

V pražském Karlíně byl otevřen nový koncepční showroom Hub in Bath, který společně vytvořily čtyři renomované značky z oblasti koupelnového a sanitárního vybavení – Hüppe, Hansgrohe, Kaldewei a Rako. Představuje odbornou platformu pro efektivní návrh a realizaci koupelnových a sanitárních řešení v profesionálních projektech. Hub in Bath je místo, kde na jednom místě objevíte vše pro koupelnu – od inspirace přes design až po konkrétní řešení. Prostor je primárně určen odborné veřejnosti, zejména architektům, projektantům, developerům a investorům, a slouží jako poradenské a konzultační centrum pro návrh soukromých i veřejných staveb. Na ploše více než 300 m² je prezentován ucelený přístup k návrhu koupelen a sanitárních prostor s důrazem na design, technické parametry, dlouhodobou udržitelnost, koordinaci jednotlivých profesí i ekonomiku provozu. Připravila: Redakce

Organic Oasis Lab získala mezinárodní ocenění

Rodinná značka prémiových výživových doplňků ze Slovenska Organic Oasis Lab dosáhla dalšího významného úspěchu na mezinárodní scéně. Již potřetí v řadě získala ocenění v prestižní soutěži Beauty Shortlist Wellbeing Awards, čímž potvrdila kvalitu svých produktů a schopnost konkurovat významným světovým značkám. V letošním ročníku soutěže porota ocenila pět produktů značky Organic Oasis Lab. Čtyři produkty vyhrály ve své kategorii a pátý produkt získal ocenění Editor’s Choice.

Helena Dařbujánová v novém showroomu i se šperky

Designérka Helena Dařbujánová se po dvanácti letech na pražské Letné přestěhovala do nového showroomu ve Vršovicích. Při příležitosti otevření prostoru, který vznikl v přízemním bytě v Kodaňské ulici, představila také novou kolekci šperků Pro královnu, již vytvořila ve spolupráci se značkou Tiami.

Jde o dva zlaté prsteny s diamanty – jeden subtilnější, druhý masivnější, přičemž oba zdobí laboratorní diamanty, motiv korunky a určeny jsou na ukazováček. Designové krabičky pro šperky navrhl Matěj Činčera a obsahují vizuály od fotografky Bet Orten. K prstenům zanedlouho přibudou ještě brože.

Šperky Korbička v Brně i Praze

V brněnském šperkařském ateliéru Korbička vznikají spojením uměleckého designu a poctivé řemeslné zlatnické práce jedinečné šperky podle návrhů designéra a zlatnického mistra Luboše Korbičky. K vidění jsou i v pražském showroomu na Senovážném náměstí. Zakladatel značky, která nese jeho jméno, se již v počátcích své profesní cesty zamiloval do přírodních barevných drahokamů. S týmem zlatníků, kteří jeho návrhy přivádějí k životu,

je ve svých solitérních špercích používá dodnes. Nabízí ale i diamantové zásnubní prsteny a snubní prsteny v originálním designu. Mistři řemesla v dílně Korbička respektují tradici ruční výroby, ale zároveň pro zpracování unikátních šperků ze zlata a drahokamů využívají nejmodernějších technologií. Především ale dbají na respektování přání zákazníků, pro které jsou šperky celoživotní hodnotou a spojením s jejich osobními příběhy.

14

V kanceláři jako v hotelu

Jubilejní 10. ročník soutěže Kanceláře roku, pořádané společností Prochazka & Partners, přilákal přes 80 realizací z celé ČR. Mezi vítězi uspěly například kanceláře Sekyra Group, Direct pojišťovny, Czech Games Edition, ABUGO Group či Scott. Weber Workspace, cenu poroty získala Škoda Auto. Odborná porota ocenila rostoucí úroveň českého kancelářského designu. Současným trendem jsou hybridní a flexibilní kanceláře, důraz na wellbeing, udržitelnost a tzv. hotelifikaci pracovního prostředí.

15 16

SaSaZu otevřelo nový koncept Ya-Zu

SaSaZu přináší do Holešovické tržnice autentickou atmosféru asijského street foodu v podobě nového konceptu YaZu. Navazuje na renomé, které si SaSaZu vybudovalo ve fine diningu a v podobném stylu představuje pestrý výběr pokrmů pouliční kuchyně napříč Asií v uvolněnějším a dostupnějším pojetí. Nabízí vietnamské a thajské speciality i pokrmy inspirované Bali či Indonésií. Menu je postaveno na možnosti kombinovat jednotlivé chutě, suroviny i způsoby přípravy podle vlastních preferencí. Součástí prostoru je také letní terasa pro neformální posezení, kde je plánován i doprovodný program.

Odpočinek v srdci Hané

Nedaleko Mohelnice na Olomoucku byl citlivě zrekonstruován a nově dostavěn tři sta let starý statek, který nyní slouží k relaxačním pobytům, gastronomickým zážitkům i firemním eventům. Doubravický DOsTatek spojuje klid venkovského prostředí s profesionálním zázemím pro pracovní jednání, které lze následně spojit s odpočinkem na zahrádce

s vířivkou s výhledem do okolní krajiny nebo privátním wellness. Hosté mají k dispozici pokoje a apartmány navržené s důrazem na komfort a styl. Autorkou celého konceptu je Jana Cahová. Restaurace pracuje s lokálními surovinami a hostí gastronomické eventy, jako jsou například grilovačky s Romanem Paulusem a Daliborem Porubským.

Na nejvýše položeném pozemku v Praze vyrostl unikátní rezidenční projekt Sky Dream Hřebenky, který v jednom domě s úchvatnými výhledy na Prahu nabízí dva penthousy s terasou a dva mezonety se zahradou. Pro společnost General Public Development jej navrhl architekt Pavel Fanta a v rámci jejího portfolia jde o první krok mimo oblast velké rezidenční výstavby.

Připravila: Klára Čikarová

Foto: BoysPlayNice

Na parcele přímo naproti strahovskému stadionu, na samé hranici Prahy 5 a Prahy 6, vyrostl nový rezidenční projekt výjimečný svou lokalitou i architektonickým zpracováním. Sky Dream Hřebenky navazuje na bytovou zástavbu ve svahu, pod nímž vede Strahovský tunel, až na jeho samé špičce, ale přitom se snaží svou hmotou nenarušovat ráz okolí. Za návrhem domu se čtyřmi samostatnými bytovými jednotkami stojí architekt Pavel Fanta a postavila jej společnost General Public Development, která nyní byty s exkluzivními výhledy na Prahu nabízí k prodeji. Do budovy se vchází společným vchodem přes desetimetrový ocelový most, který slouží i jako vjezd do parkovacího výtahu. Pod ním byl ponechán zelený prostor pro biokoridor od Petřína k Ladronce. Po straně pozemku vede úzké schodiště oddělující dům od sousedních parcel, které umožňuje průchod do spodní části ulice. Jde o poslední pozemek v řadě, kde se dlouho nikdo neodvažoval stavět. A také o nejvýše položenou stavební parcelu v Praze.

Menší objem, více plochy

Ač na toto místo byla původně naprojektována větší stavba, developer se rozhodl již povolený projekt nevyužít a pro nový návrh oslovil architekta Pavla Fantu. „Projekt jsme v roce 2022 nabyli již se stavebním povolením, jehož příprava a projektování sahají až do roku 2012. Nicméně uplynulá dekáda si vyžádala výrazné změny dispozic i celkového designu, aktuální požadavky klientů jsou jinde,“ vysvětluje rozhodnutí společnosti General Public Development projektový manažer Miroslav Knížek. Projekt Pavla Fanty si developer vybral proto, že při menších vnějších rozměrech dokázal vytěžit výrazně více obytné plochy. „Zalíbil se nám i kontrastní dynamický design celku,“ dodává.

„Chtěl jsem domu trochu ubrat na povoleném objemu, a to se mi povedlo. Byl to okamžitý nápad. Směr, kterým jsem chtěl jít, jsem nakreslil v podstatě přes víkend a i samotná realizace pak probíhala velmi hladce,“ říká Pavel Fanta. Na každém ze čtyř pater je oproti původnímu návrhu asi o třicet metrů více. „Díky tomu se podařilo vytvořit maximální odstup od okolních domů,“ vysvětluje Pavel Fanta. I z pohledu od Strahovského stadionu se snažil dům odsadit co nejdál, aby výhledy na městské panorama a protější zelený kopec, z nějž vykukuje vila Karla Gotta, zůstaly maximální.

Výhledy ve stylu Jamese Bonda

Náročná statika

Přibližně rok a půl trvalo řízení o změně stavby před dokončením a na něj navazující nové povolení pro inženýrské sítě. „V této fázi, i v průběhu přípravy projektové dokumentace, jsme úzce spolupracovali s HIP společnosti EXA,“ říká Miroslav Knížek. Samotná stavba pak trvala něco přes rok.

Nejtěžší bylo připravit pískovcové podloží tak, aby vyhovovalo nárokům na statiku. Pukliny v kameni bylo třeba vylít betonem a zpevnit. To trvalo zhruba půl roku, než mohl dům začít růst do výšky. „Kvůli stavbě jsme postavili akustické stěny, abychom neobtěžovali sousedy. Revanšovali jsme se jim pak tím, že jsme jim pomohli opravit terasu nebo střechu. Být dobrý soused pro mě hodně znamená, a tady jsme se dokázali dohodnout,“ říká architekt.

Kvůli statice bylo třeba přesně určit místa, kde je možné přidat další schodiště nebo kam se dají na terase případně umístit vířivky. „Máme i vytipovaná místa, kde by se případně daly byty propojit,“ říká architekt. Nyní jsou byty koncipovány jako mezonety se samostatnými vstupy oddělenými vchody ze schodiště nebo výtahu, s možností byty propojit a získat tak parametry rodinné vily. „Již ve fázi plánování dispozic jsme společně s architektem, projektanty a statikem důkladně promýšleli budoucí možnosti propojení jednotlivých bytů a maximální flexibilitu případných dispozičních změn. Objekt je samozřejmě možné zakoupit i jako celek – a plně funguje i jako rezidence pro jediného majitele,“ dodává Miroslav Knížek.

Pavel Fanta nemá rád fráze a klišé, že architekt musí mít předvídavost, osobní empatii nebo vysokou míru kreativity. To vše je pro něj samozřejmost, o které není třeba mluvit. Zdůrazňuje však důležitost definování strategie, čerpání z osobních zkušeností získaných cestováním, prosazování inovací v oboru, neustálého sebevzdělávání i edukaci dalších generací. Jeho vlastními slovy: „Tvorba? Nebuďte módní – buďte moderní. Hledejte, nacházejte, nikdy to nevzdávejte, neustále zkoušejte, stanovte vizi. Překvapte! Nečekejte!! Dejte se do práce!!! Nikdy nezestárněte (buďte navždy mladí)!!!!“

Sky Dream pro mě znamená barokní myšlení, jen jazykem jedenadvacátého století. Vnímám v něm podobnou dynamiku a pohyb.

Sky Dream nebo Sky Fall?

Architekt Pavel Fanta původně vystudoval i filmovou scénografii na FAMU a svižnost celého procesu vzniku této stavby mu připomněla práci na natáčení: „Nebyly tu roky příprav, nečekalo se na žádná povolení,“ říká. A filmovou atmosféru připomněl nový dům i jeho prvním návštěvníkům: „Jedna dáma při otevírací party prohlásila, že jsou to byty ve stylu Jamese Bonda. A něco na tom bude,“ dodává architekt. Do svého návrhu ale zároveň promítl i barokní tvarování hmoty, které jako pražský rodák vnímá ve městě odmala na každém kroku. „Sky Dream pro mě znamená barokní myšlení, jen jazykem jedenadvacátého století. Vnímám v něm podobnou dynamiku a pohyb. Mám pocit, že se nám povedlo něco, co do Prahy patří.“

Zvenku působí dům nenápadně i díky své decentní barevnosti v odstínech antracitu a champagne. Vizuální styl si pohrává s šipkou z písmene „K“ ze slova Sky, který se propisuje do grafiky navigačního systému na chodbách i třeba do vzoru na zábradlí. Drobné hříčky lze najít i v poskládání parket v bytech, jejichž pravoúhlost se přelévá do spárořezu terasy, kdy půdorysy dvou dominantních horních pater jsou obdélníky se zkosenými rohy. Suterénní parkovací podlaží je prostavěno až na hranice pozemku. Vejde se sem osm aut, která sem vjíždějí výtahem z ulice. Každý byt tu má i své sklepní prostory.

Půdorysy bytů jsou chytře prolnuté tak, že umožnují různé výhledy na různé světové strany.

Čtyři živly

Dům je rozdělen do čtyř samostatných jednotek, každá z nich funguje jako mezonet s vlastním soukromým vstupem na příslušném podlaží. Každý byt má jinou atmosféru. Pojmenovány jsou podle přírodních živlů – Aero, Aqua, Ignis a Terra. Dva byty jsou koncipovány jako větší rodinné, s plochou 180 metrů čtverečních, další dva o dispozicích většího 2+kk a ploše 140 m² jsou určené spíše pro pár nebo velkorysé single bydlení. Ke každé ložnici přiléhá vlastní koupelna, obytné prostory propojují velké šatny. Aktuálně jsou interiéry vybaveny v hrubém designu – i když finálními podlahami, bezfalcovými interiérovými dveřmi a kompletně vybavenými koupelnami laděnými do černobílé. „Architektonické a designové pojetí interiéru pak přebírá do rukou sám klient, který si jej může svobodně sestavit přesně podle svých potřeb, vkusu a životního stylu. Tento přístup považujeme u nemovitostí tohoto kalibru za zcela přirozený,“ říká Miroslav Knížek. Velký potenciál pro další úpravy mají především prostorné terasy, kde se nabízí místo pro zeleň i případné dobudování pergoly. „Nechali jsme na klientovi, aby si je případně doplnil, kotvení je připraveno,“ říká architekt. Horní patra skýtají široký panoramatický výhled do údolí od východu přes jih na západ, ruch silnice a běžný provoz sem nedoléhá. Půdorysy bytů jsou chytře prolnuté tak, že umožnují různé výhledy na různé světové strany. Ke spodním bytům přiléhají malé zahrádky, které nabízejí klid a soukromí. Plotem jedné z nich je rezavý korten, který pohledově ladí s cihlovou fasádou protějšího domu i zemitým stylem bytu, další připomíná spíše meditativní japonskou zahrádku.

Krok mimo známé teritorium

General Public Development se historicky soustředí spíše na bytovou výstavbu a lokality s rodinnými domy, tedy na projekty s jasně definovaným trhem a prověřenými postupy. Sky Dream pro developera představuje vědomý krok mimo jeho známé teritorium, jímž je rezidenční výstavba. „Stěžejní část naší činnosti se soustředí na zázemí Prahy, ale v minulosti jsme realizovali i projekty v Karlových Varech a okolí,“ říká Miroslav Knížek.

V Českém Brodě GP Development postavila Rezidenci Palackého s přibližně stovkou bytových jednotek a loni byl dokončen rozsáhlý projekt Rezidence Antico se 140 byty. „Letos na jaře se první obyvatelé stěhují do projektu Pod Malechovem s 75 jednotkami,“ říká Miroslav Knížek. Aktuálně zahajuje GP Development výstavbu první etapy 292 bytů v nedalekém Klučově, kde vstupuje do historické části obce a v úzké spolupráci s místní samosprávou formuje i veřejný prostor. A připravuje i další projekty – například Bydlení za Vinicemi v Loděnici u Berouna nebo resort Letná v Karlových Varech.

„Sky Dream byl pro nás od počátku výzvou i novou zkušeností zároveň. A právě to bylo jedním z důvodů, proč jsme do projektu vstoupili,“ vysvětluje Miroslav Knížek. „Dalším příležitostem v segmentu luxusního bydlení se rozhodně nebráníme – musí se však sejít více faktorů najednou, aby projekt skutečně oslovil tuto náročnou a úzkou skupinu klientů,“ dodává ◌

RAINSHOWER AQUA TILES

NEJVYŠŠÍ STANDARD OSOBNÍ PÉČE

Rainshower Aqua Tiles ztělesňují skutečně personalizovaný zážitek ze sprchování. S modulárním řešením můžete nejen kombinovat různé režimy proudů, ale celou sprchu si poskládat podle jednotlivých komponentů i tvarů. Dopřejte si uklidňující sprchový rituál šitý na míru vašim individuálním potřebám. grohe.cz

Proměna Špindlu

Připravila: Redakce

Foto: Sadovsky & Architects, ADR, OV Architekti

Srdce nejznámějšího českého horského střediska projde velkou proměnou v režii Penta Real Estate. Do finále soutěže na jeho podobu se dostaly návrhy tří ateliérů – ADR, OV Architekti a Sadovsky & Architects, z nichž porota vybere vítěze poté, co přihlédne k připomínkám místních obyvatel. Výstavba by měla začít v roce 2029.

Vzhled centra Špindlerova Mlýna, tedy území na levém břehu Labe v okolí křižovatky cest na Špindlerovskou a Svatý Petr, již řadu let neodpovídá významu tohoto místa. Urbanistická struktura je nesourodá a nová zástavba není řešena koncepčně. Centrum je dnes z velké části jen křižovatkou a nenabízí dostatek prostoru pro setkávání ani pro pořádání městských společenských či kulturních akcí.

Město a investor Penta Real Estate se domluvili, že konkrétní řešení podoby nového centra bude, při respektování této vize, hledáno v urbanisticko-architektonické soutěži.

Ta zahrnovala území o rozloze téměř 25 tisíc m². Součástí návrhu měla být urbanistická struktura včetně návrhu veřejných prostranství, modro-zelené infrastruktury a celkového dopravního řešení, ale i řešení architektury všech objektů v území i architektonických detailů veřejných prostranství.

„Chceme, aby centrum žilo v průběhu celého roku a sloužilo místním obyvatelům stejně dobře jako návštěvníkům. I proto pořádáme otevřenou soutěž s nezávislou odbornou porotou. Naším cílem není jen kvalitní architektura, ale především celoročně funkční urbanistický koncept pro celé území,“ říká David Musil, CEO Penta Real Estate.

Hvězdná porota i participace

Nyní urbanisticko-architektonická soutěž na budoucí podobu centra Špindlerova Mlýna míří do finále. Tři finálové týmy – ADR, OV Architekti a Sadovsky & Architects – odevzdaly své návrhy, které ukazují, jak by se v budoucnu mohlo centrum Špindlerova Mlýna proměnit. Finální workshop poroty s architekty proběhl v den, kdy bylo toto vydání magazínu Shapes již v tiskárně. Již předtím architekti spolu s investorem Penta Real Estate představili své návrhy veřejnosti přímo v centru Špindlerova Mlýna a diskutovali o nich s místními. O vítězném návrhu rozhodne odborná porota složená z předních českých i zahraničních architektů a urbanistů. Jejími členy jsou například londýnský urbanista Igor Marko, spoluzakladatel studia Chybík + Krištof Michal Krištof nebo světově uznávaní čeští architekti Eva Jiřičná a Zdeněk Fránek.

„Z celkem třiatřiceti přihlášených týmů, z nichž dvacet tři odevzdalo soutěžní návrh, máme finálovou trojici a každý z návrhů nabízí jiný pohled na to, jak by mohlo vypadat nové centrum města na levém břehu Labe. Všechny ale mají urbanistickou i architektonickou kvalitu potřebnou k tomu, aby vytvořily reprezentativní centrum Špindlerova Mlýna pro další generace. Osobně jsem velmi zvědavý i na výsledek další fáze participace, v níž budou mít sami obyvatelé možnost návrhy komentovat. Mohu slíbit, že porota všechny podněty a připomínky při svém rozhodování pečlivě zváží,“ říká předseda poroty Igor Marko.

Otevíráme prostor novým možnostem.

Nové náměstí

Společným jmenovatelem všech návrhů je vznik nového veřejného centra Špindlerova Mlýna s velkorysým náměstím, návštěvnickým centrem, novými obchody a službami pro místní obyvatele i návštěvníky a také úprava dopravního řešení včetně přeložky komunikace za budovu pošty. „Právě přesunutím komunikace za poštu chceme získat prostor pro nové centrální náměstí určené pro setkávání, kulturní akce i každodenní život města. Takové místo si Špindlerův Mlýn zaslouží,“ říká David Musil, CEO Penta Real Estate.

Dokončení soutěže, respektive výběr vítězného návrhu, zároveň nebude znamenat okamžitý začátek stavby. Výsledek soutěže bude podkladem pro další jednání města a investora o budoucí podobě území, zejména o výsledném rozsahu zástavby, funkční náplni a případných úpravách územního plánu. Pokud budou další přípravy a navazující jednání probíhat podle plánu, výstavba nového centra by mohla začít v roce 2029.

Desatero nového centra Špindlerova Mlýna

1

Respekt k identitě místa

Nové centrum naváže na historický charakter a genius loci města. Zástavba bude respektovat morfologii terénu, průhledy na okolní svahy a začlení do centra řeku Labe. Architektura bude odpovídat významu centra a harmonicky doplní stávající urbanistickou strukturu.

2

Živé a celoročně fungující centrum

Vznikne reprezentativní, živé náměstí, které bude přirozeným místem setkávání obyvatel i návštěvníků města. V parteru budov obklopujících náměstí budou služby, obchody, kultura a gastronomie, které podpoří život v centru i mimo hlavní sezony. Náměstí bude dějištěm trhů, festivalů a dalších akcí po celý rok.

3

Bydlení a občanská vybavenost

Občanská vybavenost umístěná v parteru objektů v okolí nového náměstí zvýší atraktivitu centra pro obyvatele města i jeho návštěvníky. Zároveň zde z důvodu ekonomické udržitelnosti projektu vzniknou i nové byty. Nastaveny však budou takové modely jejich užívání, které omezí dlouhodobě prázdné byty a podpoří celoroční život v centru města.

4

Kvalitní veřejný prostor

Nové náměstí i všechna na něj navazující veřejná prostranství budou řešena v jednotném vizuálním stylu a vysoké architektonické kvalitě. Součástí centra bude dostatek zeleně.

5

Dostatek zeleně

Součástí veřejných prostranství centra města bude dostatek zeleně tak, aby bylo jasné, že přestože jsme v centru města, jsme v centru Krkonoš. Respektována bude památná jedle a vedle ní stojící smrk.

6

Větší propojení s řekou Labe

Centrum města bude víc provázáno s řekou, bude možné se dostat přímo k vodě. Bude zkvalitněno propojení obou břehů řeky, tedy propojení parku a hotelové promenády na pravém břehu s novým náměstím.

7

Bezpečný pohyb pěších a cyklistů

Centrum bude otevřené, prostupné a bezpečné. Většina veřejných prostranství bude sloužit primárně pro bezpečný pohyb pěších, cyklotrasy budou napojeny tak, aby nedocházelo ke kolizím.

8

Zpřehledněná automobilová doprava

V centru města bude zpřehledněna a minimalizována automobilová doprava. Zachována bude dopravní obslužnost stávajících hotelů, penzionů a občanské vybavenosti. Z prostoru náměstí bude odkloněna komunikace Svatopetrská.

9

Parkování řešené z velké části pod zemí

Parkování nových objektů i část návštěvnických stání budou řešena v podzemí. V podzemních garážích budou všechna místa maximálně využita, aby nezůstávala dlouhodobě prázdná. Na povrchu krátce zaparkují návštěvníci obchodů a služeb v centru.

10

Udržitelnost a technologie

Využity budou moderní technologie s minimálními dopady na životní prostředí a energeticky i ekonomicky efektivním provozem ◌

Nový nádech pro hory

Oblíbený výletní cíl Jizerských hor, nad Bedřichovem a Janovem se tyčící rozhledna Královka, nenabízí už jen úchvatný výhled do kraje. Rekonstrukcí staré turistické chaty a přístavbou nových apartmánů tu nedávno vznikl moderní čtyřhvězdičkový hotel s wellness a špičkovou gastronomií. A jeho spolumajitel Tomáš Fotul připravuje se svými společníky na českých horách i další projekty.

Připravila: Klára Čikarová

Foto: Hotel Královka

Liberecký rodák Tomáš Fotul se po letech v cizině a podnikání v Praze vrátil do Bedřichova, kde nejen žije, ale i působí v komunální politice. A ve vedlejší obci Janov také podniká – i když v tomto případě zdaleka nejde jen o byznys: „Chodil jsem kolem rozhledny a trhalo mi srdce, jak chátrá. Ubytovna byla zdevastovaná a nikdo sem nejezdil. Přihlásili jsme se do dražby a v červnu 2013 jsme Královku vydražili za 17 milionů,“ říká spolumajitel dnešního hotelu Královka. „Na účtu jsem měl v té době ale asi tři sta tisíc, tak jsem začal shánět peníze. Spojil jsem se se svým společníkem Pavlem, prodali jsme další nemovitosti, které jsme měli, zbytek jsme si půjčili a rozhodli jsme se investovat pouze do tohoto místa,“ dodává.

Nejdříve se rozhodli opravit právě rozhlednu, která již pro turisty nebyla bezpečná. Ta úplně původní byla postavena v roce 1888, ale strhnul ji vítr a v roce 1907 na jejím místě během čtyř měsíců vyrostla kamenná rozhledna z iniciativy Německého spolku turistů. Začíná ve výšce 859 m n. m., měří 24 metrů a vede na ni 102 schodů. Původní balkonky byly při rekonstrukci nahrazeny ochozem do tří světových stran a z Královky zmizela většina antén. „Ty, co zbyly, jsou ale důležitým zdrojem příjmu, ze kterého můžeme opravy rozhledny průběžně financovat,“ říká Tomáš Fotul.

geotermálních vrtů napájí tepelná čerpadla v hotelu

Respekt k původnímu

Hned první rok otevřeli u rozhledny stánek a ve spodním traktu začali budovat samoobslužnou restauraci alpského stylu. Inspiraci nabíral Tomáš Fotul v podobných podnicích v Rakousku a ve Švýcarsku, kde kdysi pracoval v gastru.

„Táckovou restaurací jsme chtěli cílit na cyklisty a pěší turisty, aby se mohli po cestě rychle občerstvit,“ říká. Po čase se propojili i s Jizerskou o.p.s., která sem protáhla běžkařskou stopu.

Původní dům, ve kterém bývala ubytovna, rozebrali až po spodní kamenný obklad a vystavěli ho nově podle dobových fotografií objektu z roku 1934. Nová architektura respektuje původní podobu objektu a přístavba je přívětivá i k okolní přírodě. K původní budově přibyla ještě wellness terasa s výhledem na Jizerky a v jejím sousedství vyrostly tři nové stavby s apartmány.

Soutěž na přestavbu hotelu, výstavbu nových apartmánů i interiéry vyhrálo liberecké architektonické studio Sia Design, které začalo dávat dohromady původní objekt pod vedením architekta Richarda Černého. „Nastínili jsme, kam bychom chtěli podobu směřovat, a každý stůl, židli i další prvky technicky nakreslili, spojili se s našimi truhláři, elektrikáři nebo instalatéry,“ říká o vzniku interiéru Tomáš Fotul. Mezi výrazné prvky patří například kartáčované dřevo: „Koupili jsme si kvůli tomu z Rakouska kartáčkovačku a kilometry tohoto materiálu opracovávali flexami,“ vzpomíná. Zajímavostí je i původ dřeva podlahy – jde o úpravu původních tesaných trámů ze třicátých let, které stály ve staré továrně Ton v Mimoni, odkud byly zachráněny při její demolici.

Kromě elektřiny jsme nyní plně soběstační. Jsme hotelový areál s nejvyšším počtem geotermálních vrtů.

Vlastní teplo i voda

Největší zajímavosti nového hotelu Královka jsou však technického rázu. Nová budova splňuje moderní standardy na vytápění, statiku, požární předpisy i hospodaření s vodou. „Kromě elektřiny jsme nyní plně soběstační. Jsme hotelový areál s nejvyšším počtem geotermálních vrtů. Máme jich 48 a některé jsou až do hloubky 150 metrů. Napájí tepelná čerpadla a starají se nám o teplo a v zimě i chlad uvnitř budovy,“ říká Tomáš Fotul.

Zdroj vody zajišťuje 180 metrů hluboká studna s vlastní čistírnou odpadních vod. „Každý měsíc musíme posílat vzorky do laboratoře v Liberci, abychom splnili přísná kritéria. Zdejší voda obsahuje větší množství plynu radonu, který musíme prohánět sprchami v obrovském rezervoáru a odvádět ven ventilátory,“ popisuje zdejší zajímavost majitel hotelu. Připouští, že moderní technické prvky, jako je vodní hospodářství, vzduchotechnika či topení sice stavbu prodražily, ale nyní se jim investice vrací na nákladech za energie.

Další etapa

V sousedství hlavní budovy postupně vznikly tři solitérní apartmánové domy s 32 samostatně zkolaudovanými jednotkami a původní myšlenkou bylo, nabídnout je k prodeji. Nakonec se ale společníci rozhodli jít jinou cestou: „Představte si, že by každý apartmán měl jiného vlastníka, to by mohlo hotel omezovat. Rozhodli jsme se proto vzít si další úvěr a apartmány si nechat,“ říká Fotul.

Stavěli během covidu, ale další etapa se prodražila kvůli ruské invazi na Ukrajinu. „Měli jsme podepisovat smlouvu s generálním dodavatelem další etapy, ale rázem z původních 180 milionů korun bylo 280. A tak jsme to nakonec nepodepsali a přibrali jsme dalšího společníka, který drží roli investora,“ říká Tomáš Fotul. „Co na Královce vyděláme, se tu snažíme investovat zpátky. To místo za to stojí,“ dodává.

Kapacita areálu je momentálně 144 lůžek, během sportovních akcí, jako je Jizerská 50 nebo ČT Author Cup bývá úplně plno. „Máme schválené stavební povolení na pátou etapu, která by měla rozšířit areál o dalších sto lůžek, kongresový sál, dvacetimetrový bazén a další restauraci,“ představuje majitel další plány.

metrů hluboká studna zajišťuje vlastní zdroj vody

Pro firmy, rodiny i sportovce

Zkušenosti z hor

102

schodů vede na rozhlednu

Královka

V současné době v hotelu pracuje osmdesát zaměstnanců, ale o lidi je podle Tomáše Fotula velká nouze. „Ruce nám tu chybí. Lidí v gastru a službách je velmi málo, a ti, co přijdou po škole, nejsou zvyklí makat,“ přiznává absolvent hotelové školy v Liberci, který řadu let pracoval v gastru v zahraničí. Na Královce spoustu let i sám vařil: „Rád se věnuji asijské kuchyni, a proto jsem ji sem také zavedl. V covidovém období se nám sem podařilo získat Patrika Bečváře, který tehdy pracoval jako šéfkuchař francouzské restaurace v Obecním domě v Praze. Nyní nás reprezentuje na mistrovství světa šéfkuchařů,“ říká Fotul. Nová restaurace otevřela na Královce dveře i pro náročnější a firemní klientelu, která pomáhá plnit kapacitu hotelu i ve všední dny během roku. Víkendy tu však bývají beznadějně plné. Dveře jsou otevřené všem – jak turistům, kteří si chtějí dát jen něco rychlého u stánku, tak rodinám s dětmi, které se mohou posadit na terase vedle hřiště. Aby se lidé zastavili po obědě na kávu, zákusek nebo drink, vznikl na terase také aperol bar podobný konceptu, který majitel viděl ve francouzském Nice. Královka je nyní nejen oblíbeným výletním cílem, ale také místem konání různých společenských akcí. Jednou z nich bude v létě například chystaný Porsche Fest.

Díky stavbě Královky, ale předtím i vlastního domu v bedřichovských lesích, získal Tomáš Fotul cenné zkušenosti s developmentem v horských oblastech, kde je třeba vše konzultovat tak, aby nebyla narušena ochrana přírody. Královkou proto nic nekončí: „Nyní se nám díky těmto zkušenostem daří úspěšně schvalovat i další projekty v Jizerkách a Krkonoších, kde jednáme s KRNAPem,“ říká Tomáš Fotul. Spolu se svými společníky se chystá stavět například velký aparthotel v Harrachově, pro nějž si vybrali projekt od ateliéru Perspektiv. „Bude se jednat o dům o tisíci lůžkách,“ prozrazuje Tomáš Fotul. Nedávno společně koupili také hotel Orion mezi Libercem a Bedřichovem, pro nějž vytvořilo projekt opět liberecké studio Sia Design: „Bude v něm rehabilitačně-rekreační areál, kde chceme starý dům spojit s moderní architekturou, kterou citlivě začleníme do okolního lesa,“ popisuje další chystaný projekt ◌

AR ARCHI ARCHITEK ARCHITEKTURA

ARCHITEK ARCHITEKTURA

Tunikátní interiéry

Připravila: Klára Čikarová

Foto:

Architektonické studio Formafatal se letos potichu přetransformovalo na Tunicate, plynule ale navazuje na práci, kterou začalo před svou novou etapou. Co stojí za touto změnou a jak

budou

architekti pokračovat dál, Shapes probíral se zakladateli Tunicate, Janem Roučkou a Katarínou Varsovou.

Na dveřích pavlače v prvním patře vnitrobloku, v němž se rozléhá halas ze zahrádky známé pražské pivnice U Vejvodů, ještě zůstala viset cedule Formafatal. Hned vedle ní je už přilepeno ale i nové logo Tunicate. Stejné místo, stejní lidé, stejné projekty, jen jiný název. S jednou podstatnou změnou – vše už tu probíhá bez architektky Dagmar Štěpánové, která studio Formafatal v roce 2015 zakládala. Devítičlenný pražský tým architektů Formafatal se proměnil v Tunicate a vedou jej Jan Roučka s Katarínou Varsovou.

Věhlas projektů, které Dagmar Štěpánová před šesti lety rozjela na Kostarice, začal přehlušovat práci zbytku jejího studia, které ale ani v Praze nelenilo. Zatímco se věnovala práci v zahraničí, kam se i přestěhovala, pod hlavičkou Formafatal v Praze zůstal tým, který se dále věnoval navrhování interiérů. „Přišlo nám škoda, aby bylo studio vnímáno jen přes Dášinu práci na Kostarice, když i my tady děláme pěkné věci. A tak jsme se domluvili, že bude přirozené, se oddělit,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů Tunicate Jan Roučka. „Na dálku a s časovým posunem nebylo úplně komfortní práci konzultovat ani udržet její kontinuitu a klienti postupně přestávali rozumět tomu, kdo vlastně jsme,“ přiznává spoluzakladatelka Tunicate Katarína Varsová. Ač nechtěli přijít o renomé značky, kterou spolu vybudovali, nastal čas se posunout dál. „Došli jsme společně k tomu, že nejjednodušší bude se přejmenovat a vysvětlit klientům, že pro ně se nic nemění,“ shodují se architekti.

Atypická řešení

Název Tunicate vymysleli s marketingovými experty. V překladu to je mořský živočich pláštěnec, který připomíná průsvitný lalok vyrůstající z korálových útesů, ale jde o zkratku odkazující ke slovní hříčce s claimem „Tune to create“. „Vysvětlovali jsme, že se odlišujeme tím, že se zakázkami hodně zaobíráme, dlouho je navnímáváme a tvoříme tak, aby byly unikátní a na míru ušité zákazníkovi,“ vysvětluje Jan Roučka s tím, že interiéry zkrátka pečlivě „tuní“, aby v nich všechno sedělo.

Při tomto procesu často zjistí, že s tím, co je dostupné na trhu, kýženého efektu nedosáhnou. „Proto tíhneme k tomu, vymýšlet atypické prvky,“ říká Jan Roučka. Týká se to nejen nábytku, ale i světel a dalších prvků. Není to však samoúčelně,, aby se za každou cenu odlišili, ale zároveň těmito návrhy řeší konkrétní dispozice daného prostoru. Příkladem je třeba krb, který v Tunicate navrhli do oceňovaného projektu Vila M – nedávné rekonstrukce prvorepublikové vily v Praze, která si z posledního ročníku soutěže Interiér roku odnesla cenu zahraničních médií. „Umístění krbu má své prostorové opodstatnění a ani řešení jeho plechového obkladu z patinovaných měděných plechů není jen estetickým prvkem. Výrazné členění obkladu štěrbinami elegantně skrývá odvětrávací mřížky,“ popisuje realizaci Katarína Varsová. Ocenění vnímá jako hezký bonus, ale základem spokojenosti s prací pro ni je vytvořit něco, co funguje a co nejlépe odpovídá klientovým potřebám.

Pracovat v symbióze

Rekonstrukcí dělají Tunicate zhruba stejně jako novostaveb. U novostavby je přitom podle Jana Roučky podstatné, aby klient přišel včas: „Ideálně když se ještě nestaví, aby se dala i lehce změnit dispozice, když je to potřeba,“ říká Jan Roučka a dodává, že interiérové studio není jen od toho, aby k sobě vybíralo vhodné kusy nábytku. „I samotné zadání se dá vylepšit – přidat novou funkci, zbourat příčku, prostor otevřít nebo zvariabilnit třeba posuvnými dveřmi či skleněnou stěnou.“ U rekonstrukcí se podle něj sice dispoziční změny nedělají snadno, protože je třeba přistupovat k prostoru s úctou k jeho historii, ale i tam je možné přijít s něčím unikátním. „Nebo spíše tunikátním!“ směje se architekt.

Jako čím dál častější fenomén vnímá Jan Roučka to, že si investor najme současně interiérové studio i architekta. „Aby to fungovalo, musíme se navzájem respektovat a pracovat

v symbióze, abychom mohli prostor posunout dál. A většinou to tak také je. Často nás pak architekti investorovi rovnou doporučují,“ říká Jan Roučka a jako příklad uvádí například ateliér Machar &Teichman, ateliér Edit nebo architekta Aleše Fialu a dva projekty dělali také s ADR. V současnosti Tunicate pracují i s ateliérem OVA, a to na projektu Resortu Svatá Barbora v Peci pod Sněžkou. I tam má vzniknout spousta atypických skleněných svítidel nebo skleněných stěn. Onyxová recepce je totiž také vlastně z masivního kamene – onyxu: „Podobně jsme v jedné vile navrhli také kuchyňský pult z lámaného pískovce. Kus kamene se tam musel postavit ještě předtím, než se betonovaly podlahy,“ říká Katarína. Sjednocujícím prvkem ve Svaté Barboře má být odkaz k textilní tradici kraje, který se promítne do novodobě pojatého macramé, použitého třeba i na autorská svítidla.

Styl vzniká v dialogu

Na stole v ateliéru, u nějž se bavíme, přitom svítí zelená lampička ve tvaru magazínu Shapes, již vyrobila firma Brokis jako trofej pro vítěze cen Shapes of 2025. Studio Tunicate si ji odneslo za projekt Jabloneček, na němž právě pracují spolu s dalšími architekty a developerem Sergem Borensteinem. Nyní už pod novým názvem. Pro chystaný wellness resort v Ralsku navrhli první kompletně 3D tištěný dům z betonu, v němž má být concierge, ale také chalety, spa i budovu někdejší Německé školy. „Jde o systém prefabrikovaných dílů, jako jsou schodiště, sloupy nebo obklady, které se pak sestaví na místě,“ vysvětluje Jan Roučka a jeho kolegyně dodává: „3D tisk je pro nás zajímavou technologií, která se stále vyvíjí, a v současnosti si osaháváme její limity. Částečně totiž předurčuje podobu možných tvarů.“

Definovat vlastní styl z hlediska estetiky se Tunicate zdráhají – shodují se, že jejich estetický styl vnímají spíše jako mnohovrstevnatý a tvárný, formovaný dialogem s konkrétním klientem, kontextem i charakterem projektu. Každé nové zadání tak skýtá možnosti jak jej naplnit klientovi na míru. „Je pro nás podstatná pravdivost materiálů,“ říká Jan Roučka. „Když tvoříme moodboard na nový projekt, jde nám o to, aby byl materiálově bohatý. Snažíme se najít atmosféru ve správném sladění materiálů. Využíváme sílu jejich autenticity v tom, jak působí. U nás je dřevo dřevem, a plech je plech,“ doplňuje Katarína Varsová. Podstatná je atmosféra, kterou se snaží vytvořit v souladu s funkcí: „K interiéru asijského fastfoodu přistupujeme jinak než k bytu nebo rekonstrukci funkcionalistické vily. Snažíme se přitom nesklouzávat k trendovosti, aby interiéry fungovaly stejně dobře i po letech,“ tvrdí architekti.

Tíhneme k tomu, vymýšlet atypické prvky.

Mantinely zadání

Ve stejné době jako na Vile M, tedy v roce 2018, začali v Tunicate pracovat i na projektu rekonstrukce pavlačového domu na Valdštejnském náměstí. Investor Tunicate oslovil spolu s Atelierem SAD a pro klienta, který koupil nejmenší byt v tomto památkově chráněném domě, navrhovali i jeho interiér, pod projektovým názvem Byt v pokoji. „Původně jsme developera přemlouvali, ať tam byt nedělá, protože je ten prostor velmi malý. Na výměru to byl náš vůbec nejmenší projekt,“ říká Jan Roučka. Omezené možnosti tohoto projektu, tedy malá plocha, skromný budget, ale třeba i stropní klenby, studio přirozeně dovedly k neobvyklým řešením. „Společné prostory domu byly pojaté velkoryse – patinové povrchy, pravý kámen, štuky, atypická svítidla a podobně. A tady jsme najednou měli použít lamino. Většinou býváme barevnější, ale to se nepotkalo s klientem, a tak jsme se snažili nalézt společný průsečík mezi preferovanou střídmější barevností bytu a materialitou společných částí domu. Zvolili jsme jemný metalický povrch v barvě šampaňského,“ popisuje Jan Roučka.

Naopak minimálně svázáni zadáním byli v Tunicate při tvorbě interiéru vinného baru Autentista, pod kterým jsou podepsáni jako autoři právě Jan Roučka s Katarínou Varsovou, i když ještě pod značkou Formafatal. Jako zadání tu dostali v podstatě jen to, že chtěl klient

dřevěnou podlahu. „Jsou klienti, kteří popíšou svůj cíl jako atmosféru, kterou od naší práce očekávají, ale konkrétní představu nemají,“ říká Katarína Varsová a její společník dodává: „Zadání si s klientem snažíme rozpitvat, abychom ho skutečně pochopili. To, jak lidé něco popisují slovy, nemusí skutečně odpovídat jejich představě. Je třeba rozkrýt ji konkrétně.“

Interiér tohoto vinného baru je sice poměrně strohý, ale odráží atmosféru vinného sklepa. „Do noty nám tu hrály klenuté stropy, použili jsme strohé materiály, ale zároveň si hrajeme s podprahovými vjemy,“ říká Katarína Varsová. Gradientní tisky na stolech vycházejí z představy, jako by se na dýhu vylilo červené víno. Pod obklady stěn architekti umístili bronzové zrcadlo, díky němuž návštěvník podprahově vnímá odraz okolí. Vinotéku protíná na míru dělané svítidlo z ohořelého akátového kmene, které se používají na viničních tratích, a to je doplněno nástěnnými atypickými svítidly inspirovanými naplněnou vinnou sklenicí. Nejvíce pyšní jsou tu Tunicate ale na řešení vinotéky, která elegantně zakončuje celý prostor.

V současnosti pracuje studio také na několika větších soukromých vilách v okolí Prahy, několika menších bytech nebo také na penthousu v Rohan City. „Zajímají nás nejen projekty exkluzivní umístěním nebo plochou, ale i takové, kde je krásné zadání,“ uzavírá Katarína Varsová ◌

Před patnácti lety založila první mezinárodní soukromou vysokou školu architektury v Česku, s cílem změnit příliš konzervativní způsob vzdělávání architektů. Studentům poskytla kontakt se zahraničím, zkušenosti z praxe i přístup k aktuálním trendům. Teď se rektorka

ARCHIPu Regina Loukotová rozhodla vykročit i do komunální politiky, aby mohla prosazovat změny v širším měřítku.

Připravila: Klára Čikarová

Foto: ARCHIP, Štěpán Hon, Marek Musil

Školu ARCHIP jste zakládali s touhou po změně systému vzdělávání architektů. Co se za těch patnáct let, kdy funguje, v této oblasti změnilo?

Na evropské úrovni se atmosféra ve vzdělávání architektů proměnila velmi. Školy vedou mladší lidé s lepším vzděláním a mají k tomu úplně jiný, otevřenější přístup. ARCHIP je členem asociace EAAE (European Assiciation of Architectural Education), která sdružuje téměř všechny evropské školy architektury. V rámci ní se jednou za rok potkávají děkani na Deans Summitu. Letošní ročník se zabýval design & build projekty, ale zároveň i revidováním studijních programů. Mluvila na něm například Vera Kaps z ETH Curych, která představovala změny studijních programů na této top škole. Připravují je už pátým rokem, přistupují k nim velmi důsledně, participačně, s ohledem na vývoj architektury. U nás se změny ve veřejném vysokém školství bohužel prosazují velmi obtížně. Ač se děkan Fakulty architektury ČVUT Dalibor Hlaváček snaží a obklopuje se schopnými lidmi, studijní program bohužel zaznamenal málo změn. Sedím ve vědecké radě jak Fakulty architektury ČVUT, tak VUT v Brně a dříve jsem byla i v Liberci, a tak vím, že se občas tyto školy inspirují tím, jak ke studijním programům přistupujeme my. A to mě ubezpečuje v tom, že to, co děláme my už patnáct let v ARCHIPu, děláme správně.

Co je na současném modelu výuky v Česku tak zastaralé?

Vzdělávání architektů v Česku je velmi konzervativní. Až příliš se zabýváme historií, téměř nemyslíme na budoucnost, o tom, co bude ani nespekulujeme. Měla jsem možnost nahlédnout do studijních plánů Fakulty architektury ČVUT a VUT v Brně z 30. let 20. století a dodnes se základní kostra programů téměř nezměnila. Profese se přitom mění velmi turbulentně a je třeba, aby školství bylo k těmto změnám flexibilní a otevřené. Model mistrovsky vedených ateliérů už neodpovídá tomu, jak funguje dnešní svět. Můžeme si vzít příklad ze Skandinávie, kde je architektonické vzdělávání multidisciplinární, předměty se prolínají a není výjimkou, že propojuje zdánlivě nepropojitelné oblasti.

Jak se za těch patnáct let změnil samotný ARCHIP?

Jsme si o hodně jistější v tom, co děláme. Když jsme začínali, šli jsme do toho s velkým nasazením a obětovali jsme tomu všechno. Začínali jsme s jedním ročníkem, dnes jich máme pět. Máme okolo stovky studentů a většina z nich přichází ze zahraničí. Procento studentů z Česka ale stoupá, máme jich okolo 20 %. Připravujeme doktorský program, chceme se mezinárodně akreditovat. V procesu akreditace ze strany britské RIBA (Royal Institute of British Architects)

Chodím a dívám se

jsme postoupili do dalšího kola a v říjnu se chystáme na návštěvu hodnoticí komise. Zároveň chystáme oslavy 15 let existence školy.

Na co se nejvíce zaměřujete ve výuce?

Témata výuky se konstantně proměňují a nepopírám, že s příchodem zahraničního hostujícího profesora Winyho Maase ze studia MVRDV i více, než jsme očekávali. Dále také začínáme s  novým projektem Rethinking Logistics, který řeší velké logistické parky. Dostali jsme na něj grant od soukromé dánské instituce Ramboll a účastní se jej i dánská kancelář Henning Larssen, která vyhrála soutěž na Hlavní nádraží v Praze. Náš přístup k výuce nemapuje tolik historii architektury, ale zaměřuje se na budoucnost. Věci se dají předpovídat, jen je třeba naučit se klást ty správné otázky a nebát se experimentovat. Když se budou stále dokola jen navrhovat domy bez širších souvislostí, architektura nikam nepokročí.

Jaké projekty se studenty řešíte?

Vždy jsme pracovali především na pražských projektech ve spolupráci s ostatními partnery z veřejného i soukromého sektoru. V rámci tohoto konceptu mimo jiné pořádáme pro všechny studenty školy uprostřed semestru týdenní workshopy s lidmi z praxe, ať už jde o developery, neziskový sektor nebo municipality. Podílejí se na zadání, poskytují ceny a komentují výsledky. Pro studenty se tak otevírají možnosti, čemu by se mohli věnovat ve své budoucí kariéře a učí se například i to, jak jednat s klientem. A zároveň naši partneři díky čerstvým očím mladých architektů dostanou neotřelý pohled na to, jak by mohli ke svým projektům přistupovat.

S kým konkrétně jste tímto způsobem pracovali?

Spolupracovali jsme takto například s Petrem Cichoněm, který vlastní Bageterii Boulevard. Předložil nám pět prodejen, které by rád vylepšil. Zapojili se všichni studenti, pracovali ve dvanácti teamech. Dozvěděli se podrobnější informace o fungování firmy, navštívili daná místa a vedli rozhovory jak se zákazníky, tak se zaměstnanci prodejen. Při závěrečné prezentaci pak byli studenti vystaveni otázkám a komentářům majitele i architektů ze studia Labor 13, kteří pro Bageterii Boulevard zpracovávali architektonická řešení. V jiném projektu pro společnost Medicon a jími provozované polikliniky studenti zkoumali, jak tato zařízení vyhovují po architek-

tonické stránce – jak funguje orientační systém budovy, jestli jsou dobře vyřešeny čekárny, jak působí interiér kliniky na pacienty a zároveň, jak vypadá okolí objektu. Poslední workshop probíhal s magistrátem města Pardubice a věnoval se břehům řek. Do něj se online zapojily i studentky z dívčí školy architektury v Pune v Indii, které zároveň na podobném projektu pracovaly ve svém městě.

Zapojují se i naši studenti do zahraničních projektů?

S dívčí školou architektury v indickém Pune spolupracujeme od loňska. Spolupráce spočívá ve vzájemném propojování zadávaných témat. Jeden z našich dalších projektů se týkal Ougadougu, hlavního města Burkina Faso. Tam studenti navrhovali venkovní kino na tržišti a opět ve spolupráci s tamními studenty. To nám umožnila spolupráce s Michaelou Solnickou, která vede pobočku pražské kanceláře Jakuba Ciglera – experimentální architektonickou platformu Unlimited Jakub Cigler Architekti. Jsme ale samozřejmě v úzkém kontaktu i s evropskými školami architektury a s mnoha z nich se setkáváme právě třeba na eventech pořádaných EAAE. V současné době také chystáme nový program se školami architektury v Saúdské Arábii. Připravujeme šestitýdenní letní školu architektury pro studenty a mladé profesionály z několika tamějších škol.

Jak tato spolupráce vznikla?

Když jsem vedla v roce 2011 workshop v Egyptě, v krásné oáze Siwa u libyjské hranice, podpořila nás česká ambasáda v čele s panem velvyslancem Pavlem Kafkou. Po pár letech jsme na sebe narazili v turecké Ankaře a nyní právě v Saúdské Arábii. Tamní společnost se velmi proměňuje. Ještě před několika lety tam ženy neměly možnost řídit auto, dnes už běžně pracují v architektonických kancelářích a vedou vysoké školy. Mají tam program Vision 2030, ke kterému se váže nejen právě připravované EXPO, jež se tam bude konat za čtyři roky. V rámci něj se budou stavět i nové části Rijádu. Workshopy budou zaměřené na veřejný prostor i na využití AI. Povede je mimo jiné Ivan Kučina – srbský architekt, který žije v Římě a dlouhá léta učil v  německém Dessau, rodném městě hnutí Bauhaus, a zaměřuje se na sociální rozměr architektury – komunitní projekty, promýšlení architektury jako společenského projektu.

let od založení školy ARCHIP

Regina Loukotová je architektka a rektorka ARCHIP, mezinárodní vysoké školy architektury v Praze. Svou architektonickou praxi, kterou zahájila v roce 1999 společně s architektem Martinem Roubíkem, spojuje s pedagogickou činností. Vystudovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde absolvovala postgraduální studium s tématem Architektura a veřejnost. Její ateliér se zúčastnil desítek národních i mezinárodních soutěží, přičemž mimořádný úspěch zaznamenal v rámci návrhu Velkého egyptského muzea z roku 2003. V roce 2017 absolvovala Fulbrightův program na Carnegie Mellon University, School of Architecture v Pittsburghu. V současnosti je členkou pracovní skupiny Vzdělávání v ČKA a zároveň působí ve vědeckých radách Fakulty architektury a dopravní ČVUT v Praze a Fakulty architektury VUT v Brně.

NENÍ TO JEN ŠPERK Z KOVU A KAMENE, JE TO KOUSEK

VAŠÍ OSOBNOSTI, KTERÝ NOSÍTE. ŠPERK S PŘÍBĚHEM.

ATELIÉR BRNO

RYBNÍČEK 621/1

BRNO 602 00

SHOWROOM PRAHA

SENOVÁŽNÉ NÁMĚSTÍ 1565/16

PRAHA 110 00

Přenášejí už vaši absolventi způsob přemýšlení o architektuře, který se u vás naučili, i do praxe v architektonických kancelářích?

Než se architekti etablují, nějakou dobu to trvá. Na to je patnáct let ještě krátká doba, zejména pak v tuzemském kontextu, kde jsou povolovací procesy extrémně dlouhé. Mnoho našich zahraničních studentů tu zůstává a začínají pracovat v českých kancelářích nebo si zakládají vlastní kanceláře a začínají s malými projekty. Jiný přístup k architektuře nám sem přinášejí ale i čeští studenti, kteří vyjeli do zahraničí. Zabývají se už jinými problémy, než je třeba kompozice fasády, neřeší architekturu jen jako stavbu, ale i jako to, jaký má dopad na okolí, jak je položena v terénu a podobně.

Zaměřují se začínající architekti rovnou i na mezinárodní soutěže?

Najít si soutěž v zahraničí není problém, je jich nepřeberné množství. Řada mladých architektů na zahraničních projektech spolupracuje, ale v českém prostředí je bohužel zcela výjimečné, že by se účastnili nebo uspěli v mezinárodní soutěži. Ale výjimky existují. Soutěžit je velmi drahá záležitost a pro začínající architekty je to čím dál těžší. Ale i začít s vlastní praxí není vůbec jednoduché. Bohužel se nám nepodařilo uhlídat honorářový řád. Ve většině západních evropských států honoráře nikdo nerozporuje a projekty jsou zpracovávané na základě jasných pravidel. U nás se bohužel vždy najde někdo, kdo část práce udělá klidně zadarmo, aby zakázku dostal. Dále je v zahraničních kancelářích běžné, že se architekti věnují výzkumu, něco testují a získají pro to i klienta. To je u nás zatím nemyslitelné, klienti tu nejdou do nejistoty a je to škoda, protože experimenty architekturu posouvají.

Jak vlastně vaši školu financujete?

V kampani budu vycházet ze své představy o podobě veřejného prostoru a nabídnu pohled na to, jak kvalitu života může podpořit architektura.

Když jsme školu nadšeně zakládali, žila jsem v přesvědčení, že se podporovatelé školy z oblasti stavebnictví a developmentu jen pohrnou, aby mohli podporovat vzdělávání architektů. Do té doby tu přece nebyl mezinárodní pohled ve výuce tak samozřejmý. Ale nestalo se. Nesehnala jsem žádné sponzory s jedinou výjimkou, a tou je architekt Ivo Slamják, který má malou developerskou firmu Doma.as. Tehdy nám poskytl velkorysou finanční podporu, ale za těch patnáct let byl jediný. Náš příjem plyne zejména ze školného a z několika málo grantů.

procent studentů ARCHIPu přichází ze zahraničí

Vaše pozice zasahuje nejen do obchodní sféry, ale i do politiky. Vy jste se rozhodla na podzim kandidovat za STAN na Praze 6. Vnímáte vstup do politiky jako přirozené pokračování vaší práce?

Rozhodla jsem se před dvěma lety, když bylo zřejmé, že se v parlamentních volbách nevyhneme vítězství ANO. Řekla jsem si, že není na co čekat. Nestačí pouze kritizovat, ale je třeba něco dělat. A tak jsem se rozhodla, že to zkusím a STAN jsem si vybrala jako mně ideově nejbližší stranu. Chci do voleb jít hlavně jako odborník. V kampani budu vycházet ze své představy o podobě veřejného prostoru a nabídnu pohled na to, jak kvalitu života může podpořit architektura. Chodím a dívám se kolem sebe a časem mě to dovedlo k rozhodnutí, že bych tyto věci měla začít i ovlivňovat. Další problémy jsou samozřejmě doprava, parkování, vizuální smog a tak dále. V tom jsme trochu zaspali. Navíc dodnes vznikají projekty bez participace, o kterých rozhodují lidé, kteří tomu nerozumějí.

Je architektura v politice téma?

Mám dojem, že každý druhý politik mluví o tom, jak rozumí územnímu rozvoji. Takových odborníků je ale ve skutečnosti opravdu málo i mezi architekty. Výuka územního plánování i urbanismu byla do roku 1989 silně ideově poznamenána a minimálně do konce 90. let byla její výuka na škole pouze návazností na předešlé období. Tomu odpovídala i kvalita tehdy zpracovaných plánů. Lídr naší pražské kandidátky do podzimních komunálních voleb Petr Hlaváček je náměstkem pro územní rozvoj, ale moc dalších odborníků v politice v této oblasti nevnímám.

Česká komora architektů nedávno vydala publikaci Teze ČKA komunální politiky architektury. Čemu pomůže?

Je to strategie, jak pracovat na kvalitním veřejném prostoru, s majetkem města, strategickým plánováním i důležitou pozicí městského architekta na územním plánu a architektuře. Svým zaměřením je ale určena spíše jako doporučení pro politiky v menších městech – jako takové základní desatero. Je ale skvělé, že něco takového vzniklo ◌

Vzdělávání architektů v Česku je velmi konzervativní. Až příliš se zabýváme historií, téměř nemyslíme na budoucnost.

Pulse:

Budoucnost stojí na spolupráci

Do ostravského Gongu se v květnu z mnoha zemí opět sjeli špičkoví spíkři z oborů architektury, designu a developmentu. Letošní ročník mezinárodního festivalu Pulse Architecture & Design s podtitulem

Critical Cooperation otevřel debatu o tom, proč se právě schopnost mezioborové a mezinárodní spolupráce stává jednou z klíčových podmínek budoucího rozvoje kreativních oborů.

Připravila: Redakce

Foto: Martin Faltejsek

Inovace nevznikají izolovaně uvnitř jednotlivých disciplín, ale na průsečíku profesí, institucí, technologií, výroby a veřejného prostoru. A právě na této myšlence stojí i festival Pulse, který propojuje středoevropské profesionály z různých kreativních oborů a oblastí byznysu, které spojuje architektura. Úspěch v této oblasti záleží především na spolupráci – té mezioborové i v rámci jednotlivých týmů. Vystoupení jednotlivých řečníků se proto často nesla právě v duchu, který vyzdvihoval lidskou stránku jejich profesionálního úsilí – ať už v oblasti nastavení procesů v rámci ateliéru nebo firmy, ocenění práce kolegů i spolupráce v rámci vlastních týmů i napříč profesemi. Klíčovými byly také otázky, jak vytvářet spolupráce s reálným dopadem a jak může architektura nebo design fungovat jako aktivní součást širších ekonomických a kulturních procesů. „Hodnota už dnes nevzniká uvnitř jediné disciplíny, ale v kvalitě propojení mezi nimi. Právě schopnost spolupráce napříč architekturou, designem a byznysem považujeme za jedno z klíčových témat současnosti,“ dodává ředitelka festivalu Pulse Eva Kozarová.

Hlavní stage letošního ročníku spojila výrazné osobnosti světové architektury, designu i kreativního businessu. S nonšalancí

sobě vlastní jejich práci uváděl oblíbený moderátor Daniel Stach a na Forbes Stage pak tyto osobnosti měly prostor do hloubky debatovat o konkrétních palčivých tématech oboru spolu s dalšími erudovanými moderátory.

Mezi keynote speakery patřili produktový designér a zakladatel Michael Anastassiades, italský designér a executive chairman skupiny Flos B&B Italia Group Piero Gandini, španělský architekt Eduard Callís či italský architekt a interiérový designér Massimo Adario. O utužování vztahů a přeshraniční spolupráci kolegů v rámci velkého světového architektonického studia Snøhetta hovořila architektka Mo Ching Ying Lai. Aplaus za svůj bezprostřední projev sklidil nizozemský vizuální umělec a grafik Rik Oostenbroek, který už dnes pracuje především v digitálním prostředí. Na dálku se k videokonferenci připojil také italský architekt a urbanista známý svými projekty vertikálních lesů, Stefano Boeri. Představil nejen svou inovativní vizi městské zeleně, ale také nejnovější realizace svého studia – redesign jižní části římského Colossea, při kterém byla nezbytná kooperace architektů s archeology, nebo památník Buddhova stromu v Nepálu, jehož projekt konzultoval s religionisty.

Mezioborová setkání

Festival ale není pouze přehlídkou známých jmen. „Důležité je, že ukazuje, jak mohou mezinárodní i mezioborové spolupráce skutečně fungovat v praxi a jaký mají dopad na podobu prostředí, měst i celého regionu. Co nás těší nejvíce, je fakt, že už mnoho takových spoluprací vzniklo napříč Evropou i díky setkání osobností právě na festivalu Pulse,“ doplňuje Eva Kozarová. Vedle světových keynote speakerů dostaly v programu silný prostor také osobnosti a studia reprezentující pět zemí střední Evropy, které Pulse již čtvrtým rokem systematicky propojuje. Regionální scénu zastoupily například designérka Eva Eisler a architektka Eva Jiřičná, které jsou také členkami poroty Pulse Awards. Nejnovější úlovky svého putování za světovou architekturou a jejich provázanost se zeměmi středoevropského regionu představil Adam Štěch. Designér Jakub Pollág zase představil svůj projekt Why It Takes Time, který si klade za cíl zviditelnit v procesu vzniku nových produktů i ty části postupu a práce, které nejsou vidět.

O své zkušenosti se podělili třeba také čeští architekti CMC Architects, Eva Le Peutrec nebo studio Neuhäusl Hunal, které na příkladu spolupráce s gastro brandem KRO ukázalo, jak může studio vyrůst spolu s klientem a jak se mohou vzájemně obohacovat. V rámci festivalu vystoupil také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který měl možnost setkat se s výrobci, designéry i zástupci kreativního průmyslu a diskutovat o budoucnosti české výroby, exportu a inovací v kontextu architektury a designu. Své zástupce vyslala také slovenská studia Kilo/Honč a ZeroZero. Z Polska přijeli své ideje sdílet například designér Krystian Kowalski nebo studio CUDO, které zdůraznilo význam marketingu architektonických projektů a spolupráci s odborníky při brandingu a komunikaci.

Rakouskou perspektivu přinesly architektka Eva Mair, designérka Barbara Gollackner a kancelář PSLA, maďarskou pak studia Archikon a Építész. Ovace sklidil například architekt Gaspar Bonta, který otevřeně hovořil o vyhoření z práce a vztazích s náročnými klienty.

Praktický princip architektury

Téma Critical Cooperation se tedy v programu neobjevovalo jen jako abstraktní motto, ale jako praktický princip, který dnes určuje způsob práce v architektuře, designu i kreativním byznysu. A jde proti častému nešvaru kreativních oborů, které často vyzdvihují kult ega a přední osobnosti ateliéru, ale nenahraditelnou spolupráci ostatních kolegů přitom opomíjejí.

Ukázalo se, že skutečně relevantní projekty vznikají tam, kde se potkává veřejný zájem, ekonomická udržitelnost, výrobní know-how, kulturní identita i zkušenost uživatelů. Silně rezonovala spolupráce mezi designéry a výrobci, význam lokální produkce i otázka, jak mohou kreativní studia vytvářet dlouhodobě životaschopné modely fungování. Letošní téma tak v Ostravě získalo velmi konkrétní podobu: jako schopnost vést dialog, sdílet odpovědnost a hledat řešení napříč obory, zeměmi i institucemi.

Pulse tak zároveň znovu potvrdil svou roli platformy, kde nevznikají pouze diskuse, ale také konkrétní profesní propojení a nové spolupráce napříč regionem. Příkladem je spolupráce studia Chybik + Kristof s partnery z Maďarska a Rakouska, která vedla k úspěchu v mezinárodní soutěži o nové budapešťské nádraží. Další vazby vznikly mezi výrobci, kulturními institucemi i architektonickými studii napříč střední Evropou. Právě schopnost vytvářet prostředí pro podobná propojení patří k nejdůležitějším ambicím celé platformy.

Platforma, která spojuje

Pulse Ostrava 2026 znovu potvrdil, že platforma dnes dalece přesahuje formát klasického festivalu. Stává se dlouhodobým prostorem pro sdílení know-how, vznik profesních vazeb i formování širší debaty o budoucnosti kreativního průmyslu ve střední Evropě. Během slavnostního galavečera Pulse Ostrava 2026 vystoupil orchestr Stro.My, který svým čerstvým pojetím klasické hudby doprovázel představení finálových projektů, z nichž budou na podzimní edici festivalu vybráni vítězové Pulse Awards. Toto mezinárodní ocenění každoročně mapuje nejzajímavější projekty architektury, interiérového a produktového designu vznikající ve středoevropském regionu. Nejen za zvuku skladby Jiřího Trtíka, inspirované Sinfoniettou Leoše Janáčka, zazněl skleněný svítící hudební nástroj, který na Pulse v Ostravě premiérově uvedla společnost Preciosa Lighting. Na tento unikátní křišťálový xylofon si nejednou s gustem přišli zacinkat spíkři i členové poroty, která o vítězích rozhodne.

Další velké setkání platformy proběhne již na podzim v rámci PULSE Prague 2026, které naváže na letošní ostravský ročník a bude dále rozvíjet debatu o budoucnosti architektury, designu, businessu a mezinárodní spolupráce ve střední Evropě. Další ročník festivalu PULSE Ostrava proběhne ve dnech 13. a 14. května 2027 ◌

Značka prémiových spotřebičů Miele pod vedením Josefa Jelínka posiluje na českém a slovenském trhu vztahy s architekty, designéry a developery. V rámci své Strategie 2030 – Building Tomorrow

Together se chce více zaměřovat na projektový byznys. Stěžejní jsou pro ni produktové kategorie spojené s kuchyní, ale také komplexní pojetí systému spotřebičů, podpořené novými zákaznickými zážitky a prací s novými technologiemi.

Připravila: Klára Čikarová

Foto: Martin Faltejsek, Tomáš Teglý

Miele: Od spotřebičů k emocím

Jakým způsobem se Miele obvykle zapojuje do architektonických projektů – bývá tím, kdo vás obvykle osloví, architekt či interiérový designér nebo klient? Působíme na trhu jak přes naše vlastní kanály, tak přes naše B2B partnery, v rámci architektonických projektů zejména přes kuchyňská studia. V tom prvním případě poptávka přichází většinou v momentě, kdy se projekt dostává od plánování do realizační fáze a řeší se kuchyně. Ten, kdo ji dělá, potřebuje vědět, se kterými přístroji má počítat, aby ji mohl navrhnout a dodat zákazníkovi na míru. V ten moment nás napří-

mo oslovuje architekt. A v rámci B2B kanálů je to podobné – v téže fázi nás osloví architekt skrze našeho partnera, s nímž spolupracuje.

Je tomu tak i u větších developerských projektů?

V takovém rozměru, jako byla například naše realizace v Praze v domě U Milosrdných, jsme zpravidla přítomni od prvopočátku, kdy se vypisuje tendr na zakázku. To se právě děje u jednoho rezidenčního projektu v Brně, kde bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele interiéru a kuchyní. Jakmile se taková nabídka objeví

na trhu, začnou se jí zabývat všichni. A tak se nám stalo, že se během jednoho týdne sešlo sedm poptávek na jeden a ten samý projekt.

Jak v takové situaci postupujete?

Snažíme se být maximálně transparentní, abychom nešli proti našim partnerům. Musíme najít balanc v tom, co nabízíme investorovi, ale zároveň jaké podmínky nabízíme pro účast v tendru našim obchodním partnerům. Musíme být konzistentní napříč trhem, bez ohledu na to, jestli poptávka přichází od smluvního partnera nebo přímo přes naše Miele Experience Centra.

Věnujete se v rámci firmy i samotnému navrhování interiérů?

Naší rolí je přinášet komplexní řešení pro architekty. Nemáme ambice vytvořit vlastní architektonické studio, nedokázali bychom takto opečovávat všechny projekty. Proto máme obchodní partnery, kteří jsou v tom nejlepší. My jsme tu od toho, abychom prodávali službu a vysvětlovali, že pokud si zvolí spolupráci s Miele, volí bezstarostný život.

Vybavení spotřebiči nastává až v posledním článku realizace projektu, a tak se často stává, že se na něj nedostane tolik peněz, kolik by bylo potřeba. Proč by si investoři měli vybrat právě vaši značku, která je v porovnání s konkurencí na vyšší cenové úrovni?

Miele je po několika desítkách let na českém trhu již etablovanou značkou. Stále slýcháváme, že jsme drazí. Tento narativ se v nové strategii snažíme změnit. Jde nám o to, aby spotřebitelé, architekti i developeři pochopili, že nenabízíme produkt, ale službu; ucelený řetězec, který dává smysl teprve jako celek. Architekt chce vytvořit prostředí, ve kterém se klientovi bude žít příjemně a jeho součástí jsou i kvalitní spotřebiče, které umožní bezstarostný život. Než jakýkoli produkt pustíme na trh, testujeme jej na životnost dvaceti let a na stejné období držíme i náhradní díly. S tím samozřejmě souvisejí i náklady, které se promítnou do vyšší pořizovací ceny, ale je to naše výhoda.

Proč?

V současné době se projednává nová legislativa v oblasti oprav výrobků, která vychází ze směrnic EU z roku 2024, které podporují tzv. „právo na opravu“ (Right to Repair). Jedním z témat pro výrobce je nutnost držet náhradní díly dostupné až 10 let. A my na to jsme již připraveni. Jsme na trhu 126 let a vše, co děláme, děláme s dlouhodobou vizí a perspektivou. Nejde jen o pořizovací cenu spotřebiče, ale „total cost of ownership“. Možná máme vyšší cenu na začátku, ale když se podíváte na životní cyklus produktu a úsporu, kterou

vám přinese, tak dražší nejsme. Spotřebiče ostatních značek během těch dvaceti let vyměníte dvakrát i třikrát.

Jak je to se servisem?

Operujeme v rámci dvou obchodních modelů – Přístroje pro domácnost a Přístroje pro profesionální využití. Dohromady máme v Česku a na Slovensku 62 servisních techniků a 95 procent servisních zakázek řeší naši vlastní zaměstnanci. Každý z nich má dodávku, nářadí, speciální kufr, který dokáže detekovat závady, notebook s licencí SAP, telefon a tak dále. S tím vším jsou sice spojené náklady navíc, ale máme servis pod kontrolou.

Rozhodli jste se vyrábět i vlastní chemii, jako jsou prášky na praní a další přípravky. V čem je to pro vás výhoda?

Jsme jedinou značkou na trhu, která má ucelený program s vlastní chemií v rámci programu Péče o prádlo, ale i u kuchyňských spotřebičů, jako jsou myčky nádobí. Se systémem TwinDos® se automaticky dávkuje správné množství pracího prostředku ve správný čas, prostředek do myček na nádobí PowerDisk byl vyvinut speciálně pro myčky nádobí s technologií AutoDos a rozpustí i odolné zbytky. Oba systémy šetří nejen životní prostředí, ale i náklady, což podporuje již zmíněný „total cost of ownership“.

Proměňuje se v poslední době typ projektů, do kterých dodáváte své spotřebiče?

Mění se business model, jakým fungují developeři, ale i zákaznické chování. Dosud platilo, že když se někde staví nový projekt, jde o nejlepší poměr cena/výkon. To znamená, že značky zapojené do fáze interiérového designu, musely jít až na hranu nákladů, aby se do projektu dostaly. Čím dál více zákazníků už ale nechce shell & core, chtějí koupit byt již plně vybavený. U spotřebičů ocení bezstarostný a dlouhý životní cyklus i za cenu vyšší vstupní investice. Nájemní bydlení začíná být trendem i ve vyšších cenových úrovních, bohatí lidé chtějí žít více teď a tady a přesouvají se

Až se zeptáme v roce 2030, chceme, aby spontánní odpovědí bylo, že Miele = Kuchyně.

procent servisních zakázek řeší naši vlastní technici

Nová Myslivna je rezidenční projekt usazený v lesoparku v Masarykově háji, na kopci tyčícím se nad Pisáreckým údolím, odkud máte celé Brno jako na dlani. Koncepce projektu propojuje prémiové bydlení se špičkovými službami vybudované a provozované s respektem k přírodě, kdy nabídku tvoří exkluzivní byty s dispozicemi 1+kk až 6+kk vhodné pro rozmanité styly a fáze života.

od dlouhodobých investic k zážitkům a wellbeingu. Ve světě je to tak již delší dobu a nyní se i v Česku a na Slovensku staví více takových projektů. Cílovou skupinou jsou firmy nebo lidé, kteří mají několik nemovitostí, tráví v daném městě jen pár dní v měsíci, ale chtějí tam mít k dispozici byt. Nemají čas řešit vybavení, chtějí přijít k hotovému a mít jistotu, že mají to nejlepší. A tady cítíme obrovskou příležitost. Když nosíte kvalitní oblečení, za které dáte vyšší desítky tisíc, nechcete, aby vám je levná pračka znehodnotila…

Můžete zmínit nějaký konkrétní projekt tohoto typu, jehož je Miele součástí?

Spotřebiče Miele jsou součástí prestižních rezidenčních projektů, jako je White City Living v západním Londýně nebo One St John’s Wood. Tyto realizace propojují špičkový design, technologie a každodenní komfort, a právě tento standard chceme přinášet i na náš trh. Momentálně se společností Infinity

Estate pracujeme na projektu Nová Myslivna v Brně. Bude tam celkem cca 180 bytů ve vyšší cenové kategorii a 80 z nich se na trh bude uvádět už kompletně vybavených. My jsme uspěli v tendru na domácí spotřebiče a máme definovaný set, který budeme dodávat do oněch 80 bytů a momentálně řešíme, jakým způsobem přistoupíme k těm zbývajícím. To vše ve spolupráci s partnerem, který dělá interiéry.

Jedním z takových projektů byla i pražská rezidence U Milosrdných. Jakým způsobem tam probíhala spolupráce s developerem? Developer vypsal výběrové řízení a nám se sešlo několik partnerských poptávek. Od začátku developer věděl, že chce naši značku a řešilo se pouze to, kdo nabídne další incentivy z hlediska interiéru. Nakonec projekt vyhrál jeden z našich B2B partnerů, který jej vybavoval na klíč a my jsme pro něj dodávali sety kuchyňských spotřebičů. Dalším příkladem větší projektové realizace byl

Hotel Elements v Tatranské Lomnici. Zakázku jsme získali přímo od investora – dohodli jsme se na dodání přístrojů do apartmánů a hotelových pokojů. Do prezidentského apartmánu jsme plně vybavili kuchyň, s naší divizí „Professional“ pak i hotelovou prádelnu a čistírnu a v prostorách wellness jsou naše vinotéky. Na takových projektech je radost pracovat. Chceme ale podchytit i individuální bydlení. Nedávno jsme vybavili například krásný byt na Žižkově, kde nás ke spolupráci oslovila architektka Barbora Léblová.

O jakých trendech se dá dnes hovořit v souvislosti s vybavením domácími spotřebiči?

Za mě je největším trendem to, aby byly spotřebiče uživatelsky příjemné a splňovaly požadavky i těch nejnáročnějších zákazníků. Naše spotřebiče mají nadčasový elegantní design, ale zároveň jsou intuitivní a jednoduché na ovládání. Díky aplikaci Miele Smart Home dokážeme proměnit každodenní

rutinu v zábavu - od dálkového spuštění pračky, předehřátí trouby cestou domů až po kontrolu obsahu chladničky v supermarketu. Pomáháme získat čas na to, co je důležité.

Jak vzniká design spotřebičů Miele?

Je to systematický proces, na němž se podílí mezinárodní tým odborníků v designovém centru v německém Güterslohu. Návrhy se testují pomocí prototypů i virtuální reality, aby co nejlépe odpovídaly reálnému používání. Velký důraz se klade na detail i celkový uživatelský zážitek. Designéři přitom úzce spolupracují s vývojáři i dalšími týmy, aby byl výsledek jednotný a funkční.

Které kategorie spotřebičů jsou pro vás stěžejní?

Naší globální strategickou prioritou jsou spotřebiče související s kuchyní. V portfoliu máme i produkty péče o podlahu nebo péče o prádlo. Covidové roky pro nás znamenaly boom – všichni reno -

V hotelu Elements v Tatranské Lomnici spotřebiče Miele přirozeně doplňují prémiový vizuál jednotlivých apartmánů a vybraných pokojů a podtrhují důraz na komfort, funkčnost i elegantní detail.

Miele testuje své produkty na životnost

20 let

vovali, opravovali, nakupovali. Já jsem do tohoto odvětví přišel právě v roce 2022, když byl trh na vrcholu a poslední čtyři roky pak logicky stagnoval, až klesal. V posledních letech přichází velmi aktivní konkurence čínských značek, nicméně my jsme za konkurenci rádi, protože nás posouvá dál. Máme výhodu 126 let zkušeností, alemusíme značku posouvat. Z průzkumů víme, že pokud v Česku, na Slovensku řeknete Miele, první si spotřebitelé vybaví pračku, sušičku nebo vysavač. Tento mindset se nyní snažíme změnit. Až se zeptáme v roce 2030, chceme, aby spontánní odpovědí bylo, že Miele = Kuchyně, protože tam se tvoří spokojenost. Právě tam budou v následujících letech směřovat naše hlavní investice.

Jak kategorii kuchyní posilujete konkrétně?

Když říkám kuchyně, mám na mysli hlavně velké přístroje. Nevyrábíme mixéry nebo fritézy, ale chceme být synonymem pro vestavný konvektomat, vestavnou myčku, troubu, lednici, indukční desku nebo vestavný kávovar. Asi před třemi lety značka Miele koupila výrobce outdoorových grilů Otto Wilde a v posledních letech jsme pracovali na tom, abychom propojili naše know-how. Loni jsme na veletrhu IFA představili nový koncept mobilní outdoorové kuchyně Miele Dreams.

match“ prostředí, servisu, jídla a naplnění všech smyslů. To, čemu my říkáme bezstarostný život. Na Slovensku je naší tváří Martin Novák – asi nejznámější slovenský šéfkuchař díky pořadu Na nože. S ním spolupracujeme už od roku 2023. A třetí tváří Miele je Kristína Nemčková – vítězka soutěže Master Chef z roku 2019, s níž spolupracujeme již šest let. Dlouhodobě přesahuje úroveň Česka a Slovenska, pracovala ve vyhlášených restauracích po celém světě, buduje si z mého pohledu globální osobní brand. V tuto chvíli připravuje otevření restaurace Lume v Manile na Filipínách, aspirující na Michellinskou hvězdu.

Josef Jelínek

je manažer s více než dvacetiletou praxí v mezinárodním obchodním prostředí prémiových značek. V současnosti působí jako Country Manager společnosti Miele, kde odpovídá za strategický rozvoj a řízení společnosti v České republice a na Slovensku. Během své kariéry zastával seniorní pozice ve společnostech jako Adidas, kde naposledy vedl tým pro klíčové zákazníky v regionu CEE. Má rozsáhlé zkušenosti s řízením týmů, rozvojem trhů a nastavováním dlouhodobých strategií. Zastupuje společnost Miele v Applia CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů, je členem dozorčí rady společnosti Elektrowin, zabývající se provozováním a řízením kolektivního systému a je aktivním členem mastermindové platformy Expertní Board 21. Ve svém volném čase je členem správní rady neziskové organizace Srdcem Robinson, která komplexně pečuje o celé rodiny s vážně nemocnými dětmi.

V německy mluvících zemích byl tento produkt uveden na trh letos v únoru a postupně přijde i k nám. V podobných inovacích a rozšiřování produktového portfolia vidím budoucnost. Chceme dominovat v kuchyni od určité cenové úrovně nejen doma, ale i venku, protože máme rádi ucelený systém, který dává smysl.

Zaměření na kuchyň se promítá i do vašeho marketingu, v rámci nějž spolupracujete se známými šéfkuchaři. Kdo jsou vaši hlavní ambasadoři?

Do loňského roku to byl Zdeněk Pohlreich, od ledna je naší hlavní tváří Radek Kašpárek. Jeho restaurace Field představuje to, v čem vidím „perfect

Jaká bude vaše další strategie? V loňském roce jsme představili strategii „Building Tomorrow Together“, kterou chceme naplnit do roku 2030 a kterou jsme nedávno aktualizovali. Primárním pilířem je kuchyně a vše co s ní souvisí. Chceme být lídrem trhu ve spotřebičích vyšší cenové úrovně. Druhým pilířem je „Premiumness“  cokoli co budeme dělat, budeme dělat jen na prémiové úrovni. Třetí pilíř jsou architekti a developeři, čtvrtý pilíř je umělá inteligence a digital všeobecně. To je pro nás z hlediska domácích spotřebičů základ, na kterém chceme stavět. Dodáváme k tomu ale pátou, lokální iniciativu, kterou jsou takzvané „hot spoty“. Nechali jsme si zpracovat marketingový výzkum, abychom poznali své zákazníky; jestli naši značku znají, jak ji vnímají a kde probíhá jejich rozhodovací proces. Teď víme, s kým máme tu čest a jak s ním komunikovat. Následujeme v Česku a na Slovensku naše globální kampaně, ale snažíme se je maximálně adaptovat na lokální trh. S tím mimo jiné souvisí i výjimka pro lokální claim značky – „Láska na celý život“. Potvrzuje se nám už ve třetí generaci uživatelů, že kdo jednou zkusil Miele, už nikdy nechce jinak. Brand ambasadoři jsou proto jen třešničkou na celém dortu – spolupracujeme i s dalšími šéfkuchaři, ať už v Miele Experience Centrech nebo u našich Monobrand partnerů, tzv. Miele Centrech.

V čem spočívá koncept vašich showroomů Miele Experience Center?

V Brně a Bratislavě jsou již v novém konceptu, v Praze nyní slavíme 20 let našeho Miele Experience Centra. Hledáme přitom nový adekvátní prostor, kde bychom mohli naši značku odpovídajícím způsobem prezentovat. Pracujeme na tom, abychom naplnili slovo „experience“ v názvu a posunuli jej na novou úroveň. Chceme, aby se k nám lidé chodili nejen radit, ale aby u nás rádi trávili čas. Pořádáme bezplatné kurzy péče o prádlo, vysávání a žehlení, ukazujeme, jak maximálně využít potenciál našich přístrojů.

V oblasti kuchyně nabízíme tři koncepty: „Vaření s Miele“, „Fine Dining“ a „Master Class“. Náš šéfkuchař vám ukáže, jak naše spotřebiče fungují, které řešení je optimální pro vaši kuchyni a ochutnáte Miele všemi smysly. Fine Dining je aktivita určená zejména pro majitele spotřebičů Miele, kteří chtějí posunout své znalosti o jejich používání

na další úroveň. Na Master Class se pod vedením našich šéfkuchařů ponoříte do tematicky připraveného několikachodového menu. Co si navaříte, to si sníte, naučíte se něco nového a užijete si příjemný večer.

Chceme jít ale dál – pořádat eventy pro architekty, designéry, developery i obchodní partnery i na mezinárodní úrovni. V rámci naší strategie definujeme jednoduchou budoucnost pro značku Miele v České republice a na Slovensku do roku 2030: „Nebudeme prodávat produkt. Nebudeme prodávat ani službu. Chceme se posunout a transformovat vše, co děláme tak, abychom prodávali emoce a zážitky. A začínáme křtem tohoto čísla Shapes – 25. června v prostorách pražského Miele Experience Centra ◌

Minimalistický byt na Žižkově propojuje světlý, vzdušný interiér s nadčasovými materiály, chytrými technologiemi a prémiovým komfortem. „Spotřebiče Miele jsou do prostoru integrovány tak, aby nerušily čistou architekturu bytu, ale přirozeně podpořily jeho dlouhodobou kvalitu a eleganci,“ říká autorka návrhu, designérka Barbora Léblová.

Nejen podlahy stavíme na důvěře

Připravila: Klára Čikarová

Foto: Martin Faltejsek, Pavel Prokeš, Jana Volková, Aleš Jungmann, Tomáš Hejzlar

V segmentu kobercových čtverců dnes patří mezi lídry trhu. Vyrábějí a instalují zdvojené podlahy pod vlastní značkou, realizují fitouty a do budoucna chtějí posílit i kaučukové podlahy značky Nora. Společnost ProInterier má navíc silného partnera – značku Interface, která patří mezi nejekologičtější výrobce na světě. Nejen o tom, jaké výhody jí to přináší, jsme hovořili s obchodním ředitelem firmy Petrem Zahálkou.

Jaké produkty a služby tvoří základ vašeho byznysu?

Naše začátky sahají do devadesátých let, kdy jsme se zaměřovali na kobercové čtverce americké společnosti Interface. Podařilo se nám získat její zastoupení pro český trh a postupně jsme rozšířili portfolio o kompletní servis podlahových krytin, fitouty a zdvojené podlahy, které dnes dodáváme pod vlastním brandem

ProSystem. Kompletní dodávky kancelářských prostor na klíč jsme začali realizovat v roce 2002 po stavební i technologické stránce s tím, jak nás klienti postupně oslovovali i s dalšími požadavky od malování až po komplexní úpravy interiérů. Dalším důležitým momentem byl rok 2011, kdy nás oslovil německý výrobce kaučukových podlah Nora s nabídkou distribuce. Vybudovali jsme silné zastoupení pro český, slovenský a maďarský trh. Od roku 2017 značky Nora i Interface spadají pod jednu skupinu, což dále posílilo naše postavení v regionu. Zatímco kobercové čtverce směřují přibližně z 90 % do kancelářských a komerčních interiérů, kaučukové podlahy nacházejí hlavní uplatnění především ve zdravotnictví, školství a dalších veřejných budovách.

Jak se firma vyvíjela od svého vzniku a kdo za ní stojí?

Společnost byla založena v roce 1990 a dnes působí ve třech zemích – v Česku, kde máme centrálu v Praze a pobočky v Brně a Ostravě, a také na Slovensku a v Maďarsku. Já jsem do společnosti nastoupil v roce 1996, kdy jsme fungovali v týmu čtyř lidí a dosahovali obratu přibližně 30 milionů korun. V roce 2003 jsme společně s kolegyní Simonou Neumannovou převzali vedení firmy s obratem kolem 50 milionů korun. Následující roky byly ve znamení dynamického růstu – v roce 2008 jsme dosáhli obratu půl miliardy korun. Dnes se v Česku pohybujeme na úrovni 600 milionů korun ročně a celá skupina dosahuje obratu okolo miliardy korun. Zaměstnáváme u nás zhruba 50 lidí na hlavní pracovní poměr a na realizacích se denně podílí přibližně stovka pracovníků.

Co za dynamickým růstem stálo? Za úspěchem stojí kombinace kvalitních produktů, systematické práce a především dlouhodobých mezilidských vztahů. Nikdy jsme se nebáli firmu rozvíjet ani expandovat do zahraničí, ať už na Slovensko, nebo do Maďarska. Zásadní roli sehráli lidé. Přibližně polovina zaměstnanců je s námi 15 až 20 let, což je v dnešní době poměrně výjimečné. Fungujeme v oboru, kde je důvěra a kontinuita klíčová, a právě dlouhodobé vztahy – jak uvnitř firmy, tak s klienty – považujeme za jeden z hlavních pilířů našeho byznysu.

Jaký je dnes poměr mezi prodejem produktů a realizací fitoutů?

Přibližně 60 % obratu tvoří prodej produktů a 40 % kompletní realizace fitoutů. Významnou výhodou je, že většinu produktů, které prodáme, také sami instalujeme. V oblasti kobercových čtverců se pohybujeme kolem 250 tisíc metrů čtverečních ročně. Realizační část firmy dnes představuje zhruba dvě třetiny celého provozu – zahrnuje techniky, projektové manažery, rozpočtáře, přípraváře i výrobní vedení. Naší dosud největší zakázkou z hlediska ob -

ratu byla rekonstrukce hotelu Clarion pro společnost CPI v hodnotě téměř 300 milionů korun, na které jsme pracovali v covidu.

Nezvažovali jste rozšíření o architektonické služby a model design & build?

Rozhodli jsme se touto cestou nevydat. Návrhy interiérů ponecháváme zkušeným architektům, které vnímáme jako klíčové partnery. My se soustředíme na obchodní a realizační část projektů. Pokud klient potřebuje architekta nebo projektanta, snažíme se ho propojit s vhodným partnerem. Dlouhodobě spolupracujeme přibližně s 350 architektonickými ateliéry, developery, stavebními firmami a především koncovými uživateli. Tato spolupráce je pro nás zásadní, protože právě architekti často specifikují produkty do projektů a nastavují jejich standardy.

Jaké typy zakázek realizujete nejčastěji?

Ročně realizujeme přibližně 2500 zakázek. Rozsah je velmi široký – od drobných dodávek v řádu desítek metrů čtverečních až po velké projekty v hodnotě stovek milionů korun. Průměrný fitout se pohybuje mezi 20 až 50 miliony korun, větší zakázky mezi 50 až 100 miliony. Výjimečně realizujeme i projekty v hodnotě 150 až 200 milionů korun. V oblasti koberců a kaučukových podlah se průměrná zakázka pohybuje kolem 1 až 3 milionů korun, ale i zde realizujeme projekty v hodnotě desítek milionů.

Proč jste se rozhodli spolupracovat právě se značkou Interface? Interface je původně americká značka založená na přelomu 70. a 80. let vizionářem Rayem Andersonem. Ten si již tehdy stanovil ambiciózní cíl – dosáhnout nulového dopadu na životní prostředí, tzv. „Mission Zero“. Naplnil jej do roku 2020. Na něj navazuje strategie „Climate Take Back“, jejímž cílem je, aby se firma do roku 2040 stala uhlíkově negativní. Interface dnes patří mezi nejpokročilejší firmy v oblasti udržitel-

nosti – jeho výroba je téměř plně recyklovaná a některé produkty dokonce aktivně přispívají ke snižování uhlíku v atmosféře.

Kde se tyto produkty vyrábějí?

V roce 1989 Interface koupil nizozemskou firmu Heuga, historicky prvního výrobce kobercových čtverců, jejichž výroba tam dodnes probíhá. Celkově má Interface šest výrobních závodů po celém světě. Kaučukové podlahy i zdvojené podlahy se vyrábějí v německém Weinheimu. Značka kaučukových podlah Nora skvěle doplňuje naše portfolio, protože nachází uplatnění v jiných typech projektů. Jejich materiál je zčásti přírodního původu a zčásti syntetický. Do budoucna chceme tento segment výrazně posílit a zvýšit jeho podíl na trhu.

Je ekologický aspekt v Česku silným argumentem?

Před dvaceti lety jsme byli v tomto ohledu spíše průkopníci a často jsme naráželi na nepochopení. Postupně se ale situace změnila – developeři začali více řešit ekologické certifikace budov a ukázalo se, že spolupráce s Interface je velkou výhodou. Dnes konkurence v oblasti udržitelnosti roste, ale Interface si stále drží náskok.

Jak funguje recyklace koberců v praxi?

Chceme posilovat osvětu v oblasti využívání kaučuku ve veřejných budovách, kde vidíme potenciál pro růst.

Program zpětného odběru jsme v Česku poprvé realizovali v loňském roce. Poprvé jsme jej vyzkoušeli ve spolupráci s projekční kanceláří Casua a Olegem Hamanem, který je i členem poroty soutěže Kanceláře roku, kterou spolupořádáme. Použité koberce jsme odvezli zpět do továrny, kde byly vyčištěny a mohly být znovu využity, například v sociálních službách. U novějších produktů je už možné materiál plně recyklovat a vrátit zpět do výroby. Interface produkty vykupuje zpět podle jejich kvality, takže klient může získat část investice zpět. Chceme o tomto programu dále zvyšovat povědomí a aktivně ho představovat developerům i mezinárodním společnostem.

Jak často se interiéry renovují?

Životnost podlahových krytin se obvykle pohybuje kolem 10 až 15 let, samotné interiéry se však renovují častěji – zhruba po 5–7 letech. Tento cyklus je často navázán na nájemní smlouvy. Při jejich prodloužení navíc nájemci často získávají finanční příspěvek na úpravu prostor, který bývá využit právě na renovaci včetně výměny podlah. Existují ale i realizace s delší životností. Máme projekty, které jsou i po patnácti letech v dobrém stavu. Jedním z nich je kaučuková podlaha v Národní technické knihovně, realizovaná v roce 2008. Její design znázorňuje pnutí betonu a dodnes působí velmi kvalitně.

V jaké fázi do projektu obvykle vstupujete?

U kobercových řešení je to nejčastěji ve chvíli, kdy si klient vybírá architekta a společně definují podobu budoucího interiéru. Naše produkty pak volí buď architekt, nebo přímo klient. Často se přitom snažíme vystupovat v roli generálního dodavatele a zajistit realizaci interiéru kompletně na klíč. U kaučukových podlah je situace odlišná. Významnou část realizací tam tvoří veřejné zakázky, například nemocnice či školy a obvykle nás oslovuje stavební firma. Klíčovou roli zde hrají projektanti, kteří v počáteční fázi určují standardy a technické parametry budovy.

Na jaké státní zakázce jste se například v poslední době podíleli?

Nedávno jsme dokončili budovu Lékařské fakulty v Hradci Králové, která pro nás představovala největší realizaci kaučukových podlah v historii firmy. Šlo o téměř 40 tisíc m² v rámci projektu Mephared, v hodnotě přibližně 75 milionů korun. Objekt bude sloužit studentům i laboratornímu výzkumu. Šlo o mimořádně rozsáhlý projekt, který zahrnoval kompletní přípravu podkladů, stěrkování i samotnou pokládku. Celý proces trval devět let – od prvního oslovení projektantů až po finální realizaci. U větších kaučukových projektů se obecně pohybujeme v horizontu pěti a více let. Naopak menší zakázky, například pro

Petr Zahálka do společnosti ProInterier nastoupil v roce 1996, od roku 2003 je jejím obchodním ředitelem. Předtím tři roky pracoval v reklamní agentuře a má také zkušenosti z brokerské firmy. Má rád cestování, golf a motorky.

školy a školky, mívají velmi rychlý průběh, protože realizace se musí často stihnout během letních prázdnin.

Mění se v posledních letech požadavky klientů i to, jaké produkty a služby vyhledávají?

Kancelářský trh prošel výraznou proměnou, což je dobře vidět i na projektech přihlášených do soutěže Kanceláře roku. Budovy se dnes navrhují ve vyšším standardu, pracuje se s kvalitnějšími a modernějšími materiály a mění se i celkový přístup firem k tomu, co očekávají od pracovního prostředí i zaměstnanců. To vše se následně promítá i do podoby interiérů. Zatímco před deseti lety byl běžným standardem open space doplněný o několik zasedacích místností a coffee corner, dnešní kanceláře se více blíží příjemnému, téměř „obývacímu“ prostředí, které umožňuje i neformální setkávání. Na trh nastupuje nová generace zaměstnanců s odlišným pohledem na pracovní i firemní kulturu a tomu se musíme umět přizpůsobit.

Kancelářský trh zažil zemětřesení v době covidu. Začíná se situace opět měnit?

Firmy se dnes snaží zaměstnance postupně zase vracet zpět do kanceláří. Výrazně se za tu dobu posunuly technologie i způsob práce. Online meetingy a digitální nástroje se staly běžnou součástí pracovního dne a přinesly větší flexibilitu, rychlejší komunikaci i efektivnější propojení týmů. Tyto změny zůstávají dodnes. Zároveň se ale proměnilo fungování trhu práce. Klíčové je, jaké podmínky a benefity dokáže firma nabídnout, aby přilákala kvalitní lidi. Bez nich neuspěje ani špičkový produkt, pokud dochází k chybám při realizaci, klient se už nevrátí. Český trh je malý, a proto je pro nás zásadní udržet si dobrou reputaci.

hodnotě téměř 90 milionů korun. Velmi zajímavou realizací bylo také sdílené pracoviště Honest v Říčanech u Prahy, které v loňském roce získalo jedno z ocenění v soutěži Kanceláře roku. S ohledem na to, jak se tato lokalita dynamicky rozvíjí, dává stále většímu počtu lidí smysl nejezdit za prací až do centra Prahy a využívat místní sdílené pracovní prostory. Součástí tohoto projektu jsou kromě tří pater kancelářských a pracovních ploch také kvalitně vybavené hotelové kapacity, díky nimž je možné zde pohodlně organizovat i celofiremní setkání a meetingy.

Vidíte ve sdílených pracovištích budoucnost kancelářského trhu? Dosud byla většina sdílených pracovišť soustředěna především do center velkých měst, tento trend se ale postupně mění. Dříve šlo spíše o doménu start-upů, OSVČ a menších firem, dnes se tento model stává běžným i v dalších segmentech. Technologické společnosti dynamicky rostou a zmenšují se, a není pro ně efektivní zavazovat se k pětiletému pronájmu velkých kancelářských ploch ve chvíli, kdy není jasné, jak bude jejich potřeba vypadat za rok. V České republice dnes tvoří tento typ budov přibližně 5 % kancelářského trhu, přičemž světový standard je zhruba dvojnásobný. Je tedy zřejmé, že prostor pro další rozvoj je zde stále významný.

Jsou nějaké realizace, ke kterým se vracíte opakovaně?

Společnost ProInterier poskytuje produkty a služby pro tvorbu a vybavení komerčních interiérů. Vše od návrhu až po realizaci formou přímých dodávek od výrobců a z vlastní výroby. Je zástupcem světových lídrů designu Interface a Nora. Spolupořádá také soutěž Kanceláře roku, která letos v červnu vyhlásila vítěze již desátého ročníku.

Kterým směrem se nyní ubírá vaše práce v oblasti fitoutů?

V dubnu jsme v Karlíně dokončili realizaci fitoutu pro společnost Scott Weber v budově PernerKa pro přibližně 5,5 tisíce m² kancelářských prostor, v celkové

Dvakrát jsme například realizovali rekonstrukci kongresového hotelu Clarion ve Vysočanech pro společnost CPI. Nejprve jsme se podíleli na úpravách kongresového sálu a následně jsme byli vybráni jako generální dodavatel rozsáhlejší rekonstrukce, která zahrnovala přibližně pět set pokojů, chodby a společné prostory. Celá realizace probíhala zhruba rok a půl, avšak ve dvou etapách, protože v březnu 2020 do projektu zasáhl covid. Během následujícího roku jsme dokončili zbývající pokoje i společné prostory. Tato zakázka pro nás dodnes patří mezi nejvýznamnější reference. Jako mimořádně zdařilou

vnímám i nedávnou realizaci pro společnost Mews, kde jsme dělali dvě a půl patra koberců v historické budově v Praze na I. P. Pavlova. Rádi vzpomínáme také na realizaci dvou nejvyšších pater herního centra v budově Máj. Architekti z Procházka & Partners zde vytvořili výrazný interiér, který svým charakterem připomíná „české Las Vegas“.

Ve kterém dalším segmentu kromě kanceláří nebo hotelů vidíte potenciál?

Zaměřujeme se na oblast školství, od mateřských škol až po univerzity a rozsáhlé vysokoškolské kampusy. V posledních deseti letech v Česku vznikla v rámci vzdělávací infrastruktury řada mimořádných projektů, které byly financovány ze státních zdrojů nebo z fondu EU – a to jak v Praze, tak v Brně či Pardubicích. Vedle již zmíněného projektu Mephared v Hradci Králové jsme například před dvěma lety reali -

zovali také velmi povedený projekt pro Univerzitu Karlovu v Jinonicích.

Co pro vás bylo za těch třicet let, kdy ve firmě působíte, nejtěžší?

Důležité je neupadat do stereotypu a průběžně vnímat nové trendy a aktivně na ně reagovat. Učit se od mladší generace a zároveň firmu neustále posouvat a optimalizovat. Stavebnictví je náročný obor a v současnosti je stále složitější získat kvalitní lidi do firmy i do výroby. Chybí kapacity pro realizace fitoutů i pokládku systémů, které dodáváme. Díky tomu, že máme celý proces pod kontrolou od počátečních jednání až po finální předání, jsme ale schopni klientovi garantovat vysokou úroveň kvality v každé fázi projektu.

Jaké máte s firmou plány do budoucna?

V horizontu dvou až pěti let chceme posilovat osvětu v oblasti využívání

kaučuku jako materiálu ve veřejných budovách, kde vidíme potenciál pro růst. V řadě zemí už není možné používat PVC ve školách a školkách. V Česku to tak zatím není, ale věříme, že se tím směrem posuneme.

S velkými firmami i developery se aktivně zabýváme možností zpětného odkupu použitých koberců. Osvětu se snažíme rozvíjet už na úrovni studentů architektury, oslovujeme začínající projekční kanceláře i architektonické ateliéry, pořádáme odborné přednášky. Promítáme na nich i film Beyond Zero, který vypráví příběh zakladatele Interface Raye Andersona. Rozhodl se uchopit podnikání jiným způsobem, a právě v tom nacházíme inspiraci i my. Snažíme se jít podobnou cestou udržitelného rozvoje nejen v oblasti produktů, ale i v přístupu k lidem, partnerům a dlouhodobým vztahům ◌

Kvalitní vybavení koupelny je nezbytnou součástí každého projektu.

Jan Raszka, leader značky Grohe, která je na českém a slovenském trhu jedním z hlavních hráčů v tomto odvětví, v rozhovoru pro Shapes popisuje, jakým způsobem firma spolupracuje s architekty a developery.

A nastiňuje také směr, kterým se ubírá jejich byznys i celý obor.

Podporujeme obor, který AI nenahradí

Připravila: Klára Čikarová

Foto: Martin Faltejsek, Grohe

Značka Grohe letos slaví dvacet let na českém trhu. Jak vůbec vznikla?

Vaše firma cílí vedle koncových zákazníků i na spolupráci s architekty, designéry a developery. Jakou část vašeho byznysu tvoří právě projektový segment?

Je pro nás jednou z klíčových oblastí. Vedle architektů, designérů a developerů do něj řadíme také investory a instalační firmy, protože právě jejich spolupráce rozhoduje o výsledné kvalitě

Když se dnes řekne Grohe, většina lidí si vybaví koupelnové baterie nebo sprchové systémy. Historie značky ale sahá mnohem dál. Její kořeny najdeme v Německu ve 30. letech minulého století, kdy začal vznikat podnik zaměřený na sanitární techniku a práci s vodou. Postupem času se z něj stala mezinárodní značka, která dnes působí po celém světě. Od svého vzniku je značka Grohe spojována s technologickými inovacemi. Stála u zrodu řady řešení, která změnila způsob, jakým dnes pracujeme s vodou v koupelně i kuchyni. Mezi ně patří například rozvoj jednopákových baterií nebo technologie termostatických baterií, ve kterých si dlouhodobě udržujeme pozici jednoho z lídrů trhu. Vývoj produktů i nadále probíhá v Německu, kde sídlí naše centrála a právě tam vznikají nové technologie i designové koncepty. Český tým se zaměřuje především na rozvoj značky na místním trhu, spolupráci s architekty, developery a obchodními partnery. A také na to, aby byly naše produkty dostupné zákazníkům napříč celou republikou.

projektu. Naše práce stojí především na dlouhodobých vztazích. Nejsme partnerem pouze ve chvíli, kdy se vybírají konkrétní produkty do projektu. Snažíme se být architektům a developerům k dispozici průběžně – sdílet zkušenosti, poskytovat technickou podporu a představovat nové možnosti v oblasti designu i technologií. Díky tomu se na nás často obracejí už v raných fázích přípravy projektu.

Jak?

S architekty a developery jsme v pravidelném kontaktu. Představujeme jim novinky z našeho portfolia, sdílíme aktuální trendy v oblasti koupelen a wellness a pořádáme odborná školení či inspirativní setkání. Dlouhodobě jsme také partnerem cen Grand Prix Architektury a zakladatelem festivalu GPAF, který je s touto událostí úzce spojený a letos se uskuteční již poosmé. Inspirací nám byl World Architecture Festival, jehož je značka Grohe také zakládajícím

partnerem na mezinárodní úrovni. Myšlenku otevřené diskuse o kvalitní architektuře a propojení odborné komunity jsme chtěli přenést také do českého prostředí.

Spolupracujete s architekty už od počáteční fáze, když samotný návrh teprve vzniká?

Liší se to projekt od projektu. Někdy vstupujeme do procesu až ve fázi výběru vybavení, jindy jsme u samého začátku. Architekt nebo investor nám představí svou vizi a my následně připravíme několik variant řešení, které se mohou lišit designem, materiálovým provedením i cenou. Vždycky tomu ale předchází dialog s architektem, jehož cílem je se sladit na designovém, materiálovém a funkčním očekávání.

Se kterými konkrétními architektonickými ateliéry v Česku spolupracujete a na jakých projektech?

Nejčastěji působíme v rezidenční vý -

Intenzivně se zabýváme myšlenkou na vlastní showroom.

Designová centra nepracují pouze pro značku

Grohe, ale sdílejí know-how napříč celou

skupinou Lixil, jejíž jsme součástí.

stavbě, ale naše produkty nacházejí uplatnění také v kancelářských budovách, hotelech nebo zdravotnických zařízeních. Součástí portfolia jsou i specializovaná řešení určená pro nemocnice a operační sály, kde musí vybavení splňovat specifické požadavky na hygienu a ergonomii. Architektů, kteří s námi spolupracují a specifikují do svých projektů naše produkty, je opravdu hodně. Podíleli jsme se například na projektech Nová Cihelna (Lineare PVD), D.O.K. Radlice (Essence), Hotel Central Jasná (Essence Phantom Black), Hotel Clarion Brno (Essence PVD), Dancing House hotel Tančící dům (Lineare PVD) nebo nejnověji na Nové Myslivně v Brně (Essence PVD).

Čím byl specifický právě aktuální projekt Nové Myslivny?

K projektu Nová Myslivna v Brně jsme byli přizváni již v rané fázi příprav. Na základě požadavků investora jsme navrhli několik konceptů koupelen a společně hledali řešení, které nejlépe odpovídalo charakteru celého projektu. Je to přesně ten projekt, který ukazuje, že prémiové bydlení má velký smysl. Nová Myslivna působí jako místo, kde se moderní architektura přirozeně potkává s klidem okolní přírody a výhledy, které člověku každý den připomenou, proč je domov tak důležitý. Je to projekt pro ty, kdo hledají nejen vysoký standard bydlení, ale i atmosféru, která má eleganci, soukromí a opravdový pocit výjimečnosti. A my jsme vděční za příležitost být u toho.

Vaše produkty neprodáváte napřímo, ale přes síť distributorů. Jak to probíhá?

Grohe je výrobce a na českém trhu spolupracuje se sítí specializovaných distributorů a koupelnových studií. Právě jejich prostřednictvím se naše produkty dostávají jak ke koncovým zákazníkům, tak do developerských a architektonických projektů. Naším úkolem je zajistit, aby byla značka prezentována v kvalitním prostředí a v souladu s hodnotami, na kterých stojí – tedy s důrazem na design, technologie, kvalitu a udržitel-

nost. Velkou pozornost proto věnujeme podobě showroomů, vystavení produktů i školení obchodních partnerů. Věříme, že zákazník by měl mít možnost produkty nejen vidět, ale také pochopit jejich funkci, materiálové zpracování a celkový koncept, který za nimi stojí.

Neuvažujete o svém vlastním monobrandovém showroomu?

Ano, je to téma, kterým se v poslední době intenzivně zabýváme. Impulz přichází mimo jiné od architektů a designérů, kteří se nás na vlastní showroom ptají stále častěji. Vnímají potřebu místa, kde by mohli vidět celé portfolio značky v jednom prostoru a pracovat s ním při návrhu projektů. V Praze dnes funguje Grohe Life Centrum na Bělehradské ulici, kde jsou vystaveny výhradně produkty Grohe a Grohe Spa. Nejde však o náš vlastní showroom v pravém slova smyslu, protože jej provozuje náš dlouholetý partner, společnost Dorint. Vedle tohoto showroomu nás ale najdete skoro v každém koupelnovém studiu.

Ve vašem portfoliu najdeme dvě značky – Grohe a Grohe Spa. Čím se liší?

DNA značky Grohe stojí na čtyřech základních pilířích: kvalitě, technologiích, designu a udržitelnosti. Grohe je naše hlavní značka, zatímco Grohe Spa představuje její nejvyšší a nejvíce individualizovanou úroveň. Je to takový nový přírůstek do rodiny. Nejde jen o jednotlivé produkty, je to koncept, který vnímá koupelnu jako osobní prostor pro regeneraci a každodenní wellbeing. Architektům dává větší svobodu při tvorbě unikátních interiérů a klientům možnost vytvořit prostředí přesně podle jejich představ. Z pohledu designu, materiálového zpracování i technologického řešení představuje to nejlepší, co dnes dokážeme nabídnout.

Který produkt z vašeho portfolia je pro vás stěžejní?

Pokud bych měl vybrat jednu kategorii, pak jsou to bezpochyby koupelnové baterie. Právě na nich značka Grohe

vyrostla a dodnes v nich patříme mezi technologické lídry trhu. Klíčovou roli přitom hraje to, co zákazník na první pohled nevidí – kartuše, tedy samotné srdce baterie. Vyvíjíme a vyrábíme si je sami a využíváme v nich vlastní technologie s keramickými destičkami a speciálními povrchovými vrstvami. Díky tomu dosahují mimořádné životnosti a dlouhodobě si zachovávají plynulý a přesný chod. Zatímco běžným standardem v oboru bývá přibližně dvacet tisíc pohybů ovládací páky, naše technologie zvládnou až desetinásobně více. Právě důraz na kvalitu, spolehlivost a dlouhou životnost je jedním z důvodů, proč si architekti i zákazníci značku Grohe dlouhodobě vybírají.

Jaká je obliba oddělených kohoutků na teplou a studenou vodu v porovnání s jednopákovými bateriemi, které vodu mísí?

Jednopákové baterie dnes jednoznačně převažují. Nabízejí intuitivní ovládání, komfort při každodenním používání a pro většinu projektů představují přirozenou volbu. Dvoupákové baterie si však stále nacházejí své místo, zejména v prémiových a designově orientovaných interiérech. Působí výrazněji, mají silnější estetický charakter a často se stávají dominantním prvkem koupelny. Architekti je využívají především tam, kde chtějí podtrhnout individualitu prostoru nebo navázat na konkrétní designový jazyk interiéru.

Právě individualizace je jedním z hlavních témat značky Grohe Spa. Proto spolupracujeme například se společností Caesarstone, která je známá svými prémiovými povrchy na bázi přírodního křemene. Díky této spolupráci mohou architekti kombinovat různé materiály, struktury a povrchové úpravy a vytvářet koupelny s osobitým charakterem až do posledního detailu.

Se kterými dalšími výrobci ještě spolupracujete?

V rámci značky Grohe Spa spolupracujeme také s londýnským designovým studiem Buster + Punch, které je známé svými svítidly, vypínači, úchytkami

Grohe baterie se testují na trojnásobek jejich záruky, tedy na

Jan Raszka Grohe, Country Leader CZ & SK

Jan Raszka vede od roku 2018 český a slovenský trh značky Grohe, která je součástí skupiny Lixil. Má plnou odpovědnost za P&L, strategii a rozvoj postavení značky v regionu CZ/SK. Zaměřuje se na obchodní strategii, rozvoj distribučních kanálů a budování výkonné firemní kultury. Pod jeho vedením Grohe posílilo svou tržní pozici a opakovaně získalo ocenění Nejdůvěryhodnější značka v kategorii umyvadlových baterií. Před Grohe pracoval v nadnárodních společnostech GlaxoSmithKline nebo L´Oreal, kde zastával seniorní obchodní pozice.

a dalšími interiérovými prvky s výrazným charakterem. Tuto spolupráci jsme představili mimo jiné letos na Milan Design Weeku, kde se setkala s velmi pozitivní odezvou ze strany architektů i designérů. Smyslem partnerství je nabídnout možnost sjednotit různé prvky interiéru prostřednictvím stejných materiálů, povrchových úprav a designového jazyka. Architekti tak mohou pracovat s konzistentním konceptem napříč celým prostorem – od koupelnových armatur přes doplňky až po osvětlení nebo vypínače. Výsledkem není jen vizuální sladění jednotlivých produktů, ale komplexnější a promyšlenější pojetí interiéru jako celku. V Praze již Buster + Punch působí a aktuálně hledáme možnosti, jak naši spolupráci propojit na lokálním trhu.

Posouvají se standardy toho, co architekti poptávají do základního vybavení?

Jednoznačně ano. Koupelna dnes není vnímána jen jako funkční místnost, stává se plnohodnotnou součástí interiéru, kde hraje roli každý detail. A právě proto roste význam materiálů, povrchových úprav a možností individualizace. Ještě před několika lety byl chrom u baterií prakticky automatickou volbou. Dnes se mnohem více pracuje s materiály, barvami a celkovou atmosférou interiéru, což se promítá i do výběru baterií a dalších prvků vybavení. Častěji vidíme zájem o prémiové povrchové úpravy, zejména technologii PVD (Physical Vapour Deposition). Umožňuje širší škálu barevných odstínů a zároveň přináší vyšší odolnost proti poškrábání a opotřebení. Pro architekty je důležitá možnost sladit v jednom provedení baterie, sprchové systémy, doplňky i další prvky koupelny. Nejpopulárnější jsou povrchové úpravy, které připomínají třeba mosaz, jdou do lehkých odstínů červené nebo vypadají podobně jako matný chrom. Populární je také černá, kterou nabízíme práškovanou i lakovanou. Vzniká stejnou technologií, jakou se matně lakují auta – a my jsme jediní na trhu, kdo ji nabízí i v koupelnových doplňcích.

Kdo a jak tvoří design vašich produktů?

Design vzniká především v našich vlastních designových studiích. Máme mezinárodní tým specialistů, který působí od centrály v Německu přes Londýn až po další pobočky v Asii. Díky tomu dokážeme propojit různé kulturní vlivy, designové přístupy i zkušenosti z jednotlivých trhů. Designová centra zároveň nepracují pouze pro značku Grohe, ale sdílejí know-how napříč celou skupinou Lixil, jejíž jsme součástí. Díky tomu můžeme čerpat inspiraci i zkušenosti z různých částí světa a přenášet je do nových produktů i konceptů.

Jak Grohe využívá synergií v rámci skupiny Lixil?

Začlenění pod skupinu Lixil nám přineslo mnoho pozitiv. Lixil měl v portfoliu několik technologií, které jsme mohli převzít a uvést do Evropy. Příkladem je Grohe SmartControl, tedy intuitivnější způsob ovládání sprchových systémů.

Dnes patří mezi naše nejúspěšnější produktové koncepty. Dalším příkladem jsou sprchové toalety, které mají v Japonsku dlouhou tradici a představují běžnou součást každodenního komfortu.

Jsou sprchové toalety rozšířené i v Česku?

Sprchové toalety tu zatím nejsou standardem, ale jejich popularita roste.

V některých rezidenčních a hotelových projektech už dnes představují běžnou součást vybavení a očekáváme, že jejich význam bude v následujících letech dále posilovat. Některé technologie, které jsou v Japonsku naprostou samozřejmostí, se postupně stávají součástí evropského pojetí komfortu a wellness v domácnosti.

Jakým způsobem pracujete s instalatéry?

Na centrále vznikl celosvětový vzdělávací projekt GIVE, který podporuje

polytechnické školy. Usilujeme na nich o budování technických místností. Základem tohoto projektu byla naše iniciativa na polytechnické škole v Brně, kde jsme postavili první místnost. Dnes už je máme na dvanácti školách a spolupracujeme s více než třiceti. Naší lokální misí je, aby se instalatérské řemeslo dál rozvíjelo, hlásilo se do něj více studentů a zůstávali v oboru i po škole. Měli by mít přístup k nejnovějším technologiím, učit se obor na aktuálních produktech a vědět, co vše je dnes k dispozici. Obor se posouvá, nové technologie jsou komplikovanější a nestačí už jen ovládat napojení trubek, často jde i o zapojení elektriky. Jsme generálním partnerem soutěže Učeň instalatér a na nadnárodní úrovni i soutěží EuroSkills a WorldSkills – mistrovství Evropy a světa řemesel. Když pracujete s nejnovějšími produkty a spolupracujete s architekty, je to krásná práce, kterou AI nikdy nenahradí ◌

Štěstí jako byznys plán

Připravila: Klára Čikarová

Foto: Martin Faltejsek, Penta Real Estate, CMS Cameron McKenna, Nabarro Olswang advokáti, archiv

Firma Langard slaví patnáct let na trhu, posiluje v segmentu řídicích systémů budov a chystá se měnit svou strukturu i přestěhovat do větších kanceláří. Jeden ze zakladatelů firmy Pavel Arazim v rozhovoru pro Shapes připomíná, na čem vyrostli, popisuje, jak spolupracují s architekty a investory a přidává i pár tipů pro dobře fungující workplace.

Firmu Langard jste zakládali před patnácti lety převážně jako skupina kolegů, kteří se znali z předchozího zaměstnání. Bylo těžké se na trhu etablovat?

Založení firmy byl trochu punk. Odcházeli jsme jako dvanáctičlenný tým a přemýšleli, co dál. Několik z nás se nakonec rozhodlo zariskovat, a zkusit se postavit na vlastní nohy. Měli jsme dlouhodobé přátelské i rodinné vazby, a tak jsme byli taková partička, co zkusila, jestli se z ní trh posadí na zadek. No, neposadil. Neměli jsme kapitál,

takže budoucnost se tehdy jevila dost nejistě. Právě kvůli tomu je nás tolik společníků – kromě nás pěti zakládajících byli u začátku ještě dva další kolegové coby naši první zaměstnanci. Jeden z nich odešel asi po roce, druhý je s námi, s krátkou pauzou, dodnes. Začínali jsme na dodávkách high-end audio, video distribuci a řešení „chytrých domů“ pro náročnější klientelu do dražších projektů, kde bylo potřeba skloubit požadavky na design, snadnou obsluhu a spoustu technologií v členitých objektech.

Jak jste se od realizací techniky do soukromých vil posunuli k dodávkám do velkých komerčních projektů?

Dělali jsme luxusní rodinné domy, byla to práce v hezkém designovém prostředí a bavilo nás na ní i to, že jsme měli možnost pracovat se zajímavými lidmi – ať už klienty nebo architekty. Byla to ale práce extrémně náročná, a to i časově. Na takovém projektu pracujete třeba i pět let – od chvíle, kdy jej kreslí architekti až do doby, kdy se realizuje. Potřebovali jsme ale rychlejší

cash flow. Využívali jsme veškeré příležitosti, které se nám cestou naskytly.

Ačkoli jsme ještě neměli žádné velké reference ani zkušenosti, vrhali jsme se i do projektů za desítky milionů.

A reálně, asi bychom je tehdy nezvládli zrealizovat. Kolega tomu s nadsázkou říkal, že ozvučujeme Karlštejn. Častokrát jsme neuspěli, ale když jsme pak zvládli zakázky za milion nebo dva, otevřelo nám to dveře i k těm větším a klientela se rozrůstala.

Co bylo nejdůležitějším milníkem v rozvoji firmy?

Těch bylo několik, třeba první větší zakázka pro firmu. Firmy od nás chtěly reference z firemních realizací, a ty bez zakázek nezískáte. Po prvním větším takovém projektu to bylo snazší. Druhým pak bylo asi získání našeho největšího zákazníka. Volal mi kamarád, že jeden jeho známý by rychle potřeboval pomoci s takovou malou nefunkční krabičkou v zasedačce. Šlo o převodník asi jen za pět tisíc korun, a my jsme ho do druhého dne sehnali a nainstalovali. Klient nás hned oslovil na další techniku, kterou potřeboval řešit, a přicházely další požadavky. S tímto klientem přišel i náš první zahraniční projekt v Bratislavě, který brzy následovaly další. Za těch třináct let jsme spolu realizovali více než 150 projektů v asi deseti zemích. Snad díky tomu, jak nás vycvičili rezidentní klienti, jsme se i o firemní zákazníky starali s o něco větší péčí než konkurence. A to se snažíme udržet, i když je to někdy fakt náročné.

Liší se v rámci projektů v různých zemích přístup k systémové integraci audiovizuální techniky a řídicích systémů?

Pracujeme pro firmy, které se snaží držet si svůj standard i v zahraničí. To je i jeden z důvodů, proč nás po realizaci v Česku často oslovují i na projekty v dalších zemích. Celkem máme realizace ve více než patnácti zemích, a to nejen v Evropě, ale i v Indii, na Blízkém východě či v USA. Většina našich klientů se k nám pak opakovaně vrací. Přístup k realizacím hodně vychází z firemní kultury, ale často

je to v zahraničí rychlejší a jednodušší.

Zrovna realizujeme v Rumunsku konferenční sál pro dvě stě lidí a spolupráce s místními je perfektní. Ale třeba projekt v Chorvatsku, který jsme dokončili předloni, se potýkal s velkými komplikacemi ze strany developera a projekt v Abú Dhabi byl specifický tím, jak moc realizaci komplikovali místní odboráři, kteří zdržovali stavbu.

Na jakém typu zakázek teď pracujete nejčastěji?

Nejčastěji je to řešení pro firmy, jejich kanceláře a hlavně zasedací místnosti. Videokonference je dnes běžnou součástí firemního vybavení. Naše firma má ale více různých „divizí“. Ta určená pro rezidentní projekty řeší smart home a high-end hifi, tedy to, s čím jsme začínali. K tomu patří i řešení privátních kin – taková radost jednou za čas. Je to poměrně nákladná záležitost, ale vzhledem k tomu, že to v těchto projektech řešíme nejen audio video a řízení, ale často i kompletní vybavení včetně sedaček, akustiky a někdy i designu, je to i zábava. Další divizí je právě řešení firemních kanceláří, resp. vybavení AV a konferenční technikou. To je to, co nás živí nejvíce, a kde rosteme v posledních letech o desítky procent. Další divizí je řešení pro komerční budovy – elektro silnoproud. Slaboproudé technologie, jako datové sítě, kamerové systémy, přístupy, a řízení budov – BMS (Building management systém, pozn. red.) – to je to, co nyní hodně posilujeme. Typickými klienty jsou administrativní budovy, obchodní centra, cílíme na hotely a developerské projekty. Zde máme velké ambice, a trh nám zatím signalizuje, že prostor pro růst je obrovský.

Plánujete firmu dále rozšiřovat?

Jsme zatím menší, v podstatě rodinná firma – ve firmě pracuje i moje žena, její bratr je můj společník a další společník je manžel jeho sestřenice. Je nás pět vlastníků, máme asi třicet zaměstnanců a letos bychom chtěli pár dalších přibrat. Sídlíme už ve třetích prostorách, a i ty nám začínají být malé. Zatím se můžeme rozšířit v rámci stávající bu-

milionů Kč byl obrat v roce 2025

Založení firmy byl trochu punk. Neměli jsme velké reference ani zkušenosti, ale vrhali jsme se i do projektů za desítky milionů. Kolega tomu s nadsázkou říkal, že ozvučujeme Karlštejn.

dovy, ale je jasné, že do budoucna to budeme muset řešit. Personálně se firma za poslední tři roky zdvojnásobila, ale s růstem je důležité mít správně nastavené procesy a vizi struktury. Naším cílem je mít strukturu firmy nízkou a širokou. V rámci komerčních AV projektů jsme z pohledu růstu opatrní. Někteří konkurenti se stali obětí svého úspěchu a s růstem se vytratil kontakt s klienty a realizacemi. S příliš vysokou strukturou se ztrácí i kvalita a na to si musíme dát pozor. Větší potenciál růstu vidím v rozšiřování divize pro komerční budovy – technologie a řízení. Na to je ale potřeba kvalitní know-how, dobrý tým a i notná dávka štěstí. Od začátku máme štěstí jako byznys plán. Vím, že to nestačí, ale pomáhá to.

Promítá se toto štěstí i do obratu?

Nevím, jestli je to štěstím, ale firma roste. V letech 2022–2024 jsme měli obrat zhruba okolo 90 milionů korun, loni jsme skončili na 147 milionech a chceme dále růst. Vždy jsem v létě skeptický, ale na podzim bývám příjemně překvapen. Jednotlivé divize se rozvíjejí každá jinak, ale všechny mezi sebou hodně

kooperují. V tom je mimochodem ta obrovská výhoda flexibility kapacit napříč naším portfoliem. Ale to štěstí je potřeba, abychom měli zajímavé projekty, dostali důvěru od klientů a měli skvělé kolegy – profesionály, kteří vědí, jak na to, a nedělají věci napůl. Na lidi máme štěstí a díky tomu firma dobře funguje.

Kde se s vaší prací setká „běžný občan“, který nevidí do oborů developmentu nebo architektury?

Mimo zasedací místnosti ve firmách, kam jde třeba na jednání, jsme realizovali i řadu veřejných budov. Například distribuční systém pro video na budově Národního muzea nebo řízení audiovizuální techniky na Žižkovské věži. Pracovali jsme i pro Muzeum Jana Palacha nebo Muzeum Jana Ámose Komenského či galerii Kunsthalle. Do Paláce Hybernia jsme dělali řízení expozice na velkou projekci u recepce a kavárny. Pomáháme i s péčí o AV techniku v Muzeu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Naše práce, i když ne vždy viditelná, je i ve velkých obchodních centrech nebo kancelářských budovách na Pankráci, v Karlíně a dalších lokalitách převážně v Praze.

V projektech, do kterých jste dodali techniku, zajišťujete i následný servis?

Ano, je to nezbytné. U komerčních budov je to běžné, u rezidentních projektů zásadní, protože se jedná o custom řešení. Je to jako s jakoukoli jinou technologií – o všechno je třeba se starat, stejně jako o auto, zahradu i dům. U rezidentních projektů díky tomu s klienty vznikají velmi dobré dlouhodobé vztahy.

Na kterých projektech pracujete v současné době?

Mezi naše klienty patří velké i menší společnosti, často jsou to primárně české firmy, ale stejně tak i nadnárodní korporace. U velké části projektů máme NDA (dohodu o mlčenlivosti, pozn. red.), ale mohu říci, že pracujeme např. pro společnosti Penta, Dr.Max, Crestyl, Fortuna, Accolade, Adastra, DHL, Shoptet, 3M a některé banky, pojišťovny a farmaceutické firmy. Máme cca 280 aktivních

klientů, a ročně realizujeme více než 150 projektů. Jedním z viditelných projektů je naše spolupráce s firmou Scott Weber, pro kterou pracujeme několik let. Realizovali jsme pro ni kompletní vybavení čtyř coworků a většinu těch stávajících vylepšujeme. Zajímavostí jednoho z nich, NR7, je podzemní konferenční sál v prostorách bývalého trezoru, kde zůstaly asi půl metru tlusté dveře. Tato lokace má také eventový prostor s prosklenou střechou a vypadá to tam skvěle. Posledním dokončeným projektem v této spolupráci je pak nová budova od KKCG v Pernerově ulici, kde vzniklo zatím největší konferenční centrum Scott Weber i s malým kinosálem.

Jak vůbec probíhá vaše spolupráce s architekty a interiérovými designéry?

Dříve jsme přicházeli spíše před dokončením projektu, ale to už se změnilo i díky tomu, že se nám podařilo si vy-

budovat pověst na trhu. Díky tomu můžeme pomoci se správným nastavením pro technické prostory, prostupy i řešením osvětlení u rezidentních objektů. Projektujeme kompletní elektro a v souladu s architekty i klientem pomáháme celý projekt dotvářet. U komerčních AV projektů, tedy typicky zasedaček a firemních prostor, nabízíme své zkušenosti pro co nejlepší řešení prostor nejen z pohledu AV a konferenční techniky, ale i dispozic, akustiky, pracovních nástrojů a řízení, a celkového flow.

Podílíte se i na podobě komerčních interiérů?

Nemáme ambici mluvit do práce architektům, ale společně s nimi tvořit příjemné a efektivní prostředí. Neřešíme, jestli má být to či ono zelené nebo modré, ale jde nám o to, aby spolu všechny komponenty dobře fungovaly – a to často zasahuje i do designu. Radíme třeba s technologiemi a materiály Masaryčka

Musíme zjistit, co klient potřebuje – a často to není to, co chce – a tyto dvě věci pak dostat do rovnováhy.

kvůli akustice a nabízíme i netradiční projekční řešení. Pomáháme design dotvořit atypickými prvky, které slouží k vizuální komunikaci a dotváří design prostoru. Takovým je například nová technologie interiérového videomappingu. Dalšími inovativními produkty jsou i průhledné obrazovky, kde je obsah viditelný jen z jedné strany. Z nich se dají vyskládat i fasády nebo výlohy. Anebo fólie na sklo, která „zakryje“ obsah na obrazovce, takže nikdo zvenku nevidí, co si v zasedačce pouštíte.

Nabízíte zákazníkům i konzultace co se týče workplace strategie. Jaké trendy v této oblasti poslední dobou sledujete?

CMS

Bratislava, CMS / Storytelling Architects

Realizovali jsme už přes tisíc zasedacích místností a průběžně tam řešíme techniku, a tak vidíme, co se v kancelářích děje. Pomáháme konzultovat velikost místností, dispozice, pracovní flow i výběr pracovních a komunikačních nástrojů, akustiky a podobně. Mění se to s technickými možnostmi i stylem práce. Když jsme začínali, byly tu na videokonference asi tři značky a byly velmi drahé. Proto si jimi firmy zpravidla vybavovaly jen tu největší místnost. My jsme první Microsoft Room dělali v roce 2013 pro jednu kosmetickou firmu, běžel na technologii Microsoft Lync a byl to takový pokus o konkurenci tradičním videokonferenčním platformám. Jenže videokonference se zpravidla účastnili tři nebo čtyři lidi a ti ostatní velkou zasedačku blokovali. Pak přišel Skype a přetvořil se pod Microsoftem do Teamsů a všechno se zlevnilo. Místo jedné místnosti mohla být videokonference v pěti nebo deseti a to, co stálo miliony, se najednou dalo pořídit za sto tisíc. S covidem pak videokonferenci najednou potřeboval každý a stala se dostupnou v každém zařízení.

Covid zapříčinil odliv lidí z kanceláří na home office, se kterým se firmy potýkají dodnes. Jak to ovlivňuje vaši práci?

Firmy potřebují dostat lidi zpět do práce, protože zjistily, že doma lidé nemají disciplínu a navzájem se neznají. Pod-

Privátní kinosál, Česká republika

poruje to fluktuaci a snižuje se tím efektivita práce. Zároveň ale chybí lidé a firmy chtějí vyhovět požadavkům uchazečů na home office. Trendem proto je, vytvářet v rámci kanceláří místa, kde mohou lidé pracovat v týmu, ale i taková, kde nikoho neruší, když telefonují. Když máte špatně nastavené rezervační systémy, udělají si zaměstnanci ze zasedaček vlastní kanceláře, zavřou se tam na celý den a blokují je. A každý metr stojí firmu velké peníze. Naším hlavním úkolem je proto zjistit, co klient potřebuje – a často to není to, co chce – a tyto dvě věci pak dostat do rovnováhy.

Co vás odlišuje od konkurence ve vašem oboru?

Potkáváme se na trhu asi s pěti firmami, s nimiž si konkurujeme na větších projektech. Nejtěžší boje vedeme ale se střelci, jakými jsme byli před dvanácti lety i my. Snaží se totiž prodrat do větších projektů za téměř jakoukoli cenu.

A my nemůžeme být vždy nejlevnější – máme know-how, kvalitu, vybavení, lidi, support a podobně, a to všechno nás už něco stojí. Jako výhody oproti konkurenci ale vnímám naši firemní strukturu, záběr projektů i to, že působíme v zahraničí. Umíme jak rezidenční, tak komerční projekty a ještě k tomu máme building management a elektro. Když přijdeme do nového projektu, vždy máme co nabídnout. Zatímco konkurence většinou funguje pod nějakou mezinárodní skupinou, my vše řídíme z Česka, ale přitom v zahraničí realizujeme až 30 % obratu. Máme tým ještě v Bratislavě, protože tam máme již desítky realizovaných projektů a chceme být klientům co nejblíže. Teď strukturu firmy více profesionalizujeme, ale musíme to udělat tak, abychom nepoškodili DNA firmy. Naší ambicí jsou silnější týmy v jednotlivých divizích. Nechceme ztratit schopnost empatie k zákazníkovi a vidět za ním jen čísla ◌

Pavel Arazim

Jeden z pěti zakládajících společnosti LANGARD v roce 2011, zodpovědný především za obchod, řízení financí a firemní strategii. Vede také většinu zahraničních projektů. Původně vyučený kuchař, což se brzy ukázalo jako slepá ulička. Po přechodu k obchodu, a doplnění ekonomického vzdělání, působil ve velkoobchodní firmě, a také v interiérovém studiu jako krizový manažer. Před založením firmy LANGARD působil několik let ve firmě BaSys a Mediacontrol na pozici projektového manažera. Ve firmě LANGARD působí s původními zakladateli v nezměněném formátu po celou dobu fungování firmy, kterou stále považují za rodinnou.

LOUNGE

SE VRACÍ JIŽ POTŘETÍ

NA MEZINÁRODNÍ

FILMOVÝ FESTIVAL KARLOVY VARY!

ZAŽIJTE SVŮJ RED CARPET MOMENT, REZERVUJTE SI ZKOUŠKU ŠATŮ NEBO PROFESIONÁLNÍ LÍČENÍ JEŠTĚ DNES.

Detail je důležitý, ale síla je v systému

Dnes architekti nehledají jen jednotlivé produkty. Hledají partnera, který dokáže propojit detail, systém a realizaci do jednoho funkčního celku,“ říká Petr Paksi, který před více než dvaceti lety začal z malé firmy v Přerově budovat jednu z nejúspěšnějších firem v Česku. Dnes jeho JAP Future pracuje se špičkovými architekty pro ty nejnáročnější zákazníky a dodává interiéry do celého světa. Na co se zaměřuje ve svém byznysu a co podle něj hýbe celým oborem?

Připravila: Klára Čikarová

Foto: Martin Faltejsek, JAP Future

Kdyby měl být úspěch v byznysu koktejlem, jaké ingredience by v něm byly namíchané?

Myslím, že by to byla kombinace disciplíny, odvahy, lidí a obrovské práce. My jsme nikdy nehráli na rychlý úspěch. Většinu toho, co firma vydělala, jsme vraceli zpátky do výroby, technologií, vývoje a lidí. Hodně firem si vydělané peníze vybírá. My jsme je dlouhé roky investovali. A důležitá byla i jedna věc – nebát se detailu. Já jsem vždycky věřil, že právě detail rozhoduje, zda firma bude průměrná nebo výjimečná. A pak jsou to samozřejmě lidé – bez správného týmu by nic z toho nešlo.

Co je pro vás dnes největší prioritou? Do čeho v současné době nejvíce investujete?

Dnes už nechceme být jen firma na dveře. Nejvíce rozvíjíme celý systém interiéru – tedy návaznost dveří, skrytých zárubní, posuvů, obkladů, šaten a dalších prvků do jednoho čistého celku. Hodně investujeme do vývoje, automatizace výroby, showroomů, technické podpory a hlavně do vztahů s architekty. Protože právě tam vznikají ty nejhezčí a nejzajímavější projekty.

Jak funguje vaše spolupráce s architekty a jak přistupujete k budování a udržování vztahů s nimi?

Snažíme se být pro architekty partner, ne pouze dodavatel. Architekt dnes nepotřebuje další katalog. Potřebuje někoho, kdo dokáže převzít odpovědnost za celek. Proto hodně investujeme do showroomů, technické podpory a výroby. Když architekt přijede k nám do Přerova a vidí výrobu na vlastní oči, většinou se na naši práci začne dívat úplně jinak a pochopí, co všechno za produktem stojí.

Máte vlastní designérský tým v čele s Kateřinou Šindelářovou.

Jak se zapojuje do projektů, kde si architekta vybral už sám klient?

Ta největší architektonická studia v republice obvykle mají i své designéry, ale některá jen vyprojektují dům a pak zakázku předají designérským studiím, která ji dokončí. My se snažíme pracovat jak s těmi prvními, tak s těmi druhými.

Máme zákazníky, kteří si nechají od jednoho studia nakreslit dům a od druhého vybavit interiér. Musíme pracovat i s projektanty, abychom je naučili, jak prvek zakreslit do samotné stavby. Málokdy se nám stává, že jdeme do výběrových řízení až ve chvíli, kdy už je nakreslen podobný výrobek. Spolupracujeme s architekty klidně i rok předtím, než vůbec začnou dům kreslit. Snažíme se je školit, aby měli dostatek informací o produktech, které mohou použít.

Jaké jsou dnes vaše nejsilnější produkty?

V JAP Future věříme jednoduché filozofii: Jeden detail. Jeden systém. Jeden interiér. Velmi silně dnes rostou skryté zárubně, velkoformátové dveře, stavební pouzdra, obklady stěn a prémiové šatní systémy. Velkou budoucnost vidíme v interiérových systémech, jako jsou Luminar, Mirante nebo Slidera. Propojují se v nich minimalismus, technika a architektura do jednoho čistého detailu. Největší silou naší společnosti je ale to, že máme ucelené portfolio produktů, které na sebe navazují. V tom jsme jedineční i na světě. Architekti proto nemusí poptávat šest nebo sedm firem, které by dodaly dveře, skryté zárubně, vestavěné skříně, obklady stěn,

Kdo zvládne high-end zákazníky na českém trhu, zvládne celý svět.

za pocitem svobody, oblékněte si jej.

zábradlí a schodiště. Vše u nás dokážou vyřešit v jednom showroomu – vše rovnou naceníme, zaměříme, nakreslíme a provedeme montáž. Ve výsledku je komunikace mnohem jednodušší, na stavbu nemusí docházet šest různých firem a nevzniká žádný prostor pro potenciální tipaře. Navíc lze interiér rovnou sladit do stejné barvy a materiálové úpravy, což se s různými dodavateli koordinuje těžko. Detail je sice důležitý a produkty samozřejmě obstojí i zvlášť, ale systém jako celek je silnější, v tom je naše kvalita.

Podnikáte zhruba v šedesáti zemích světa. Jak se liší požadavky českých klientů od těch světových?

Všichni si myslí, že v zahraničí je zákazník náročnější. Pro nás je ale, možná trochu překvapivě, největší školou ten český. Český klient je dnes mnohem dál než třeba před deseti lety. Dříve řešil především cenu, dnes lidé více řeší kvalitu, detail, akustiku, komfort, materiály a dlouhodobou hodnotu. I dnes chce mít sice všechno nejlevněji, ale také nejkvalitněji a všechno na míru. Ve světě je to podobné, jen někde je větší důraz na emoci a „wow efekt“ – třeba v Dubaji, kdežto v Evropě je dnes silnější minimalismus a klidnější elegance. Řekl bych ale, že kdo zvládne high-end zákazníky na českém trhu, zvládne celý svět. Český klient je mimořádně náročný na detail. Právě proto nás naučil přemýšlet v souvislostech, ne v jednotlivých produktech. Právě naše zkušenosti s náročnými českými „rýpaly“ nám pomohly v tom, abychom byli i ve světě úspěšní.

Které zahraniční projekty jsou pro vás stěžejní?

Velmi cennými pro mě byly první velké projekty v Dubaji, na základě nichž jsme si tam vybudovali vztah s naším hlavním partnerem v regionu. Je to developer, který působí i v Africe a my dnes pro něj dodáváme i do projektů v Maroku, Tunisku a dalších státech. Zajímavostí jeho byznysu je, že kupuje staré nemovitosti v dubajské Marině nebo na

Džumeiře a kompletně je rekonstruuje. My bychom řekli, že jde o bydlení na vysoké úrovni, pro tamější trh už jsou to ale vybydlené nemovitosti. Jsou to proto zakázky, kde jde hlavně o rychlost a přesnost. Díky tomu, že jsme tyto projekty prezentovali na veletrhu Big 5 Global v Dubaji, jsme získali partnery v Saúdské Arábii, Bahrajnu, Kataru a dalších státech.

Co vás v poslední době nejvíce inspirovalo v Evropě?

Nejvíc mě inspiruje propojení designu, výroby a servisu. Například v Itálii umí skvěle pracovat s emocí a značkou a Němci mě zase inspirují disciplínou a technickou přesností. A my se snažíme spojit obojí: cit pro design a zároveň technickou jistotu.

Dnešní svět ale příliš jistý není. Jak se to promítá do vašeho odvětví?

Právě v tom, že lidé dnes mnohem víc jistotu řeší. Chtějí vědět, že projekt dobře dopadne, že firma dodrží termín, zvládne servis a že bude fungovat i za několik let. A myslím, že právě v tom mají stabilní firmy dnes velkou výhodu.

Na jakých developerských projektech spolupracujete v Česku?

Jako firma se na developerské zakázky vůbec nesoustředíme, ty světové, o kterých jsem mluvil, jsou výjimkou. A i tam platí, že jde většinou o privátní vily, které staví developer. V Česku i dalších zemích se soustředíme většinou na architekty, kteří pracují přímo s high-end klienty a spolupracujeme prakticky se všemi z té nejužší české špičky.

V čem se liší přístup k soukromým klientům v porovnání s projektovým byznysem?

Největší silou naší společnosti je ale to, že máme ucelené portfolio produktů, které na sebe navazují.

Soukromý klient často řeší emoci a atmosféru prostoru. Chce, aby interiér měl charakter a fungoval dlouhodobě. Developer zase více řeší koordinaci, termíny, opakovatelnost, servis a technickou jistotu. Ale dnes se oba tyto světy hodně propojují. I developeři v prémiových projektech už velmi řeší design, detail a kvalitu prostoru.

Budoucnost máte ukotvenou přímo v názvu firmy. Jaká je vaše dlouhodobá vize a jak cestu k ní budujete společně s vaším synem, který firmu jednou bude přebírat?

Chtěl bych, aby JAP Future byla první firma, která architekta napadne, když bude dělat prémiový interiér. Ne kvůli reklamě, ale kvůli důvěře, detailu a jistotě. Že do firmy postupně vstupuje můj syn, je pro mě obrovsky důležité. Už dnes buduje vztahy s architekty hlavně na Slovensku a přináší do našeho podnikání nový pohled i energii. Nesnažím se mu předávat jen firmu, ale spíše celý způsob přemýšlení, který je založený na tom, že kvalita se nedá ošidit, že detail rozhoduje a že důvěra se buduje roky.

A jak vnímáte budoucnost architektury?

Myslím, že architektura bude čím dál klidnější. Lidé už nejsou tolik fascinovaní okázalostí. Čím dál víc chtějí čistotu, kvalitní materiály, ticho a nadčasovost. Hodně se dnes mluví o „tichém luxusu“ a myslím, že to ten směr přesně vystihuje. A současně poroste i důležitost detailu – nejen estetického, ale i tech-

nického. Bude stěžejní, jak věci fungují, jak na sebe navazují a jak dlouho vydrží.

Ve svém marketingu pracujete s claimem „Rozum a vášeň“. Jak jste k němu došli?

Je to zkrátka ta nejsilnější kombinace – ani bez jednoho, ani bez druhého to dlouhodobě nejde. Pro nás se rozum vztahuje k výrobě, disciplíně, číslům a procesům. Vášeň zase znamená chuť tvořit nové věci a posouvat firmu dál. Když firma funguje jen na emocích, často narazí. A když funguje jen na číslech, ztratí energii. Klient rozum čte tak, že se dostane na přijatelnou cenu a vášeň pro něj znamená, že se mu nový interiér líbí a má z něj radost.

Která část vaší práce vás osobně nejvíc naplňuje a proč?

Nejvíc mě baví ta chvíle, kdy se z nápadu stane skutečný prostor. Když vidíte, že detail funguje přesně tak, jak jste si představovali. Ale asi mě pořád nejvíc naplňuje vývoj – hledání nových řešení, detailů a systémů. Mám radost, když vidím, že česká firma může obstát vedle světových značek kvalitou, výrobou i důvěrou ◌

Petr Paksi je jednatel a většinový vlastník rodinné firmy JAP Future, kterou vede více než 30 let. A to s důrazem na jasnou vizi, osobní odpovědnost a spolupráci založenou na důvěře a delegování pravomocí. Neustále vyhledává inspiraci a zkušenosti úspěšných firem, které následně přenáší do rozvoje společnosti i svého okolí. Pod jeho vedením se JAP Future zařadila mezi přední české výrobce prémiových stavebních a interiérových systémů s důrazem na minimalistický design a inovace. Úspěchy firmy potvrzují významná ocenění i spolupráce s předními architekty v České republice i v zahraničí. Ve volném čase se věnuje zdravému životnímu stylu, pravidelnému sportu a rodině, která je pro něj dlouhodobě největší životní hodnotou.

Krajská náplavka mezi nejlepšími stavbami kraje

Návrat řeky do života města proměnil zanedbané území podél

Nisy v moderní veřejný prostor určený k odpočinku, setkávání i kulturním akcím. Revitalizace přinesla nové možnosti využití nábřeží a posílila přirozené propojení města s řekou.

V roce 2026 byla Liberecká náplavka nominována do soutěže Karla Hubáčka – Stavba roku Libereckého kraje. Projekt proměnil dříve zanedbané území podél řeky Nisy v živý veřejný prostor určený pro odpočinek, setkávání i kulturní akce. Nová piazzetta, promenáda, schodiště k vodě a citlivě navržené úpravy zeleně vracejí řeku zpět do života města. Součástí projektu je také sousoší „Vyhnání - Útěk - návrat“ od Magdaleny Jetelové.

Investorem byl Liberecký kraj, autorem a projektantem re:architekti s.r.o., krajinářské řešení zpracovalo Symbio studio s.r.o. a realizaci zajistila společnost Gardenline s.r.o.

Výchozím bodem designu je člověk

Kritizuje design, který se řídí módou a vzniká jen proto, aby se stal ikonou. A když tvoří nový projekt, musí to být v úzké spolupráci s klientem. Těchto hodnot se italský designér Piero Lissoni drží i ve vedení značky luxusního nábytku Living Divani, která si i díky němu desítky let konzistentně drží svou pozici na poli high-end designu.

Značce Living Divani vdechujete styl téměř čtyřicet let. Mění se za tu dobu její identita a směr, kam se posouvá?

Značka Living Divani je postavena na myšlence tiché elegance. Design, který vytváříme, nemusí křičet, aby byl rozpoznatelný. Věřím, že styl značky spočívá v rovnováze proporcí, lehkosti, preciznosti a určité decentní sofistikovanosti. Je to designový jazyk, který je moderní, aniž by se řídil módou. Living Divani má velmi silnou identitu, protože si jako značka zachovala v průběhu času konzistenci. Zároveň se ale neustále vyvíjí prostřednictvím detailů, technologií a materiálů.

Přinesly nové materiály a technologie včetně umělé inteligence do světa designu i nové tvary a příležitosti? Technologie jsou neuvěřitelně užitečné nástroje a umělá inteligence se stává součástí mnoha tvůrčích procesů. Co mě znepokojuje, je možnost, že bez dostatečné kultury, studia a kritického myšlení by umělá inteligence mohla generovat určitou průměrnost bez kvality. Design není jen o rychlém vytváření obrázků nebo forem. Vyžaduje znalosti, citlivost a schopnost rozhodovat se.

Nikdy jsem nenavrhoval produkty s ambicí, aby se staly ikonami.

Každý projekt se musí rodit ve velmi úzké spolupráci s klientem.

Co si myslíte o konceptu designových ikon? Opouští svět designu „hype“ okolo ikonických produktů ve prospěch čisté formy a funkce?

Myslím, že slovo „ikona“ se dnes často nadužívá. Ikonický objekt není ten, který vznikl za účelem, aby se stal ikonou. Ikonou se stává přirozeně v průběhu času, díky své schopnosti zůstat relevantní, moderní a smysluplný napříč různými generacemi. Nikdy jsem nenavrhoval produkty s ambicí, aby se staly ikonami.

Kromě Living Divani spolupracujete s mnoha dalšími značkami a partnery. Na kterých projektech nyní pracujete ve svém vlastním studiu?

Pokud jde o architekturu, v současné době pracujeme na široké škále projektů po celém světě. V Brazílii vyvíjíme velký rezidenční projekt, který se skládá z jedenácti budov mezi São Paulem a Rio de Janeirem. Do Splitu a Bombaje navrhujeme hotely, v Číně pracujeme na obchodním domě a také máme řadu projektů napříč Amerikou od Texasu po Turks a Caicos. Vyvíjíme také novou globální identitu pro multibrandové butiky Bucherer po celém světě. Kromě toho pracujeme na několika soukromých rezidenčních projektech, od Šanghaje po San Francisco.

I na nábytek a další objekty se můžeme

dívat jako na malé architektonické počiny. Jak vás architektura inspiruje ve vaší designérské práci?

Architektura a design jsou hluboce propojené světy. Netvoříme jen estetiku, budujeme celé tvarosloví – dáváme jazyku tvar. Architektura a design stojí na stejném základu, a tím jsou lidé. Jako architekt i designér tvořím objekty, které zabydlují prostory, jež zase existují v architektuře. Ale vše musí být vztaženo ke konkrétním lidským bytostem – mým výchozím bodem je vždy člověk.

Který moment je pro vás v tvůrčím procesu tím nejdůležitějším, ať už se věnujete architektuře, interiéru nebo objektu?

Projekt je intelektuální cesta, disciplína, proces. Studujete, testujete, měníte a pak znovu studujete, znovu testujete a znovu měníte. A pak te -

prve začíná nabývat tvaru. Každý projekt se ale musí rodit ve velmi úzké spolupráci s klientem, v každodenním dialogu a diskusi s ním.

V listopadu 2025 jste vystoupil na pražské edici konference Pulse jako její hlavní řečník. Jaký dojem ve vás zanechalo setkání s českou architektonickou a designérskou scénou?

Vnímal jsem, že jsem ve společnosti, která se neustále rozvíjí a k tomu nezbytně potřebuje firmy, které jsou schopny vyvíjet se podobným tempem. Mám dojem, že v Česku toto odvětví roste, strukturuje se a začíná budovat své vlastní nové příběhy. K tomu, abyste vytvořili smysluplné designové příběhy, potřebujete silné průmyslové základy – nebo alespoň vysokou úroveň řemeslného zpracování. Tento proces u vás už začal a teď už bude jen nějakou dobu trvat, než plně pochopíte jeho potenciál a směr ◌

Přijďte si pro svůj beyou pocit

Najdete nás v Praze v Holešovicích vedle Trojského mostu.

Partyzánská 18/23, Praha 7, 170 00

www.beyoustudio.cz

YOGA - BARREPILATESBISTRO - CAFÉ

2 patra

600m²

zahrádka u řeky eventové prostory teambuildingy

Prostor navržený pro pocit.

Feng shui sál s teplem dřeva a výhledem na vodu.

Zrcadlový sál s energičtější atmosférou.

Vyhřívaná podlaha, zvuk Bose, Vlastní místo v sále.

A bistro se zahradou u řeky.

Každý detail je navržený s jediným cílem, aby vám v něm bylo dobře.

Ceny Shapes of 2025

Připravila: Klára Čikarová

Foto: Martin Faltejsek, Dan Hromada, Marek Musil

Magazín Shapes slavnostně vyhlásil vítěze prvního ročníku cen Shapes of 2025 pro nejlepší projekty v oblasti architektury a developmentu. Vítězové devíti kategorií si 26. března 2026 v pražském Clam-Gallasově paláci za účasti předních osobností v těchto oborech převzali cenu od společnosti Brokis.

Prostory barokního Clam-Gallasova paláce v centru Prahy zažily ve čtvrtek 26. března poslední společenskou akci předtím, než zde vznikne nové muzeum skla. Lepší načasování pro vyhlášení Cen Shapes of 2025 pro nejlepší projekty v oblasti architektury a developmentu, které se objevily na stránkách magazínu Shapes, už tedy být nemohlo. Záštitu nad akcí převzal Magistrát hlavního města Prahy jménem náměstka primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petra Hlaváčka.

Ten zároveň zasedl v pětičlenné odborné porotě, která v osmi kategoriích (Interiér, Rodinný dům, Rezidenční výstavba, Administrativní stavba, Hospitality, Veřejná stavba, Udržitelnost a Osobnost Shapes) rozhodovala o vítězných projektech a osobnostech. A to spolu s nizozemským architektem Winym Maasem (MVRDV), majitelem vydavatelství New Look Media Milošem Štěpařem, partnerem ve společnosti Cushman & Wakefield Jiřím Kristekem a ředitelkou Shapes Michaelou Výtiskovou. Vítěze v deváté kategorii Best of Shapes vybrala redakce magazínu.

Vítězové si odnesli svítidlo v podobě obálky

magazínu Shapes, které vyrobila společnost Brokis podle návrhu designéra Borise Klimka.

Příležitost k setkání

Hlavním smyslem této akce nebyla odborná architektonická soutěž, ale propojení lidí z oboru a ocenění dobré práce. „Nechceme se stavět do role soudců současné architektury – což vyplývá už ze samotných pravidel soutěže, kdy podmínkou nominace byla publikace projektu na stránkách magazínu Shapes. Hlavní misí eventu bylo vytvořit zajímavou příležitost pro setkání architektů, designérů a investorů a program spojený s networkingem lidí, kteří by jinak neměli možnost se propojit,“ vysvětluje Michaela Výtisková.

Soutěž stejně jako samotný magazín Shapes propojuje obory architektury, developmentu, designu a umění a oproti ostatním je výjimečná v tom, že umožňuje účast nejen již realizovaným projektům, ale i těm, které se teprve staví nebo dostaly stavební povolení. Do nominací prvního ročníku akce se dostalo přes třicet projektů a osobností. Vítězové si odnesli svítidlo v podobě obálky magazínu Shapes, které vyrobila společnost Brokis podle návrhu designéra Borise Klimka. „Cena vznikla recyklací střepů z výroby svítidel Memory od Borise Klimka a má LCA certifikát. Umožňuje tři různé polohy svícení a lze nabíjet pomocí USBC,“ představil ji majitel společnosti Brokis Jan Rabell. Slavnostní večer se svým osobitým humorem moderoval herec Jiří Vyorálek. V jeho průběhu zaznělo i hudební vystoupení v podání člena sboru Státní opery Dalibora Pavelky v doprovodu klavíristy Kristiana Badarovského. Akce se konala za podpory partnerů Langard, Hansgrohe / Axor, JAP, Brokis, Decoland / Edra, Galerie Kvalitář, Gourmet Catering, Magistrát hlavního města Prahy, BuyDubai, Capexus, Studio Masár, Arboré, LD Seating, Cushman & Wakefield, The Dress, Miele, Kahotski, Galard, Prim, Sisley, Amazing Places, Home Rent a Iem Spa.

Kvalita se pozná podle emocí

Příjemně naladěným večerem se prolínalo téma dobrých pocitů – z kvalitní architektury, interiéru i ve veřejném prostoru. „Cítím se dobře v takovém interiéru, kde je dobře zvolený produkt, dobře nainstalovaný a funkční,“ řekl Petr Sládek ze společnosti Hansgrohe, když vyhlašoval vítěze kategorie interiér. Stal se jím pražský bar Forbína od Olgoj Chorchoj. Designér Jan Kanica pak vyzdvihl detaily jako osvětlení od Jakuba Pollága nebo intarzie od Michala Bačáka. Když Petr Paksi ml. ze společnosti JAP předával cenu pro nejlepší rodinný dům, dodal, že kvalitní stavba sama o sobě nestačí, ale musí přinášet emoce. To potvrdil i majitel vítězné stavby, tedy Vily Sidonius od studia Stempel & Tesař architekti. Vyzdvihl především obývací pokoj, který je propojen s krajinou kolem řeky Berounky. Nejlepší projekt v oblasti rezidenční výstavby přišla vyhlásit realitní makléřka Zuzana Mičke Pham z BuyDubai a předala ji ateliéru A69 a Sekyra Group za SM8 ve Smíchov City. Leoš Anderle za investora při té příležitosti vzpomněl kromě urbanismu a jednotlivých staveb i zaměření na cirkulární ekonomiku.

Hlavní misí eventu bylo vytvořit zajímavou příležitost pro setkání architektů, designérů a investorů a program spojený

lidí, kteří by jinak neměli možnost se propojit.

Modlitba

za klid

Cenu pro nejlepší administrativní stavbu pak předával CEO společnosti Capexus Tomáš Míček a odnesl si ji projekt Vinohradská 8, který pro Penta Real Estate a PSN navrhl Jakub Cigler. Ten si později na pódium došel i pro cenu za nejlepší veřejnou stavbu – nádraží Praha-Bubny, a to spolu se zástupkyní Správy železnic Evou Schreierovou. Když jim ji umělecký ředitel galerie Kvalitář Jan Dotřel předával, lobboval za to, aby architekti a investoři ve veřejném prostoru mysleli i na umění.

Nejlepší „hospitalitou“ se stalo vinařství Zlati Grič od architektů Chybik + Kristof pro investora Fidurock, které by mělo stát do dvou let ve Slovinsku. Přebírali ji z rukou Miloslava Kolaříka, majitele společnosti Decoland, který popíchl architekty, aby do hotelových pokojů nenavrhovali prosklené koupelny a toalety a zaměřili se také více na odhlučnění stěn. Moderátor Jiří Vyorálek jeho výzvu s vtipem glosoval jako „modlitbu za toaletní klid“.

Početné delegaci vítězného projektu v kategorii udržitelnost – projektu Jabloneček – pak gratuloval majitel společnosti Arboré Aleš Ottmár. Připomněl při tom, že udržitelnost se nemusí vylučovat s designem.

Ideální spolupráce

Osobností Shapes se stal architekt Radan Hubička, který cenu přebíral od Lukáše Masára ze Studia Masár. „Dobrý architekt by měl být psycholog, dobrý obchodník i vizionář, který umí svou vizi prodat,“ podotkl přitom. Čerstvě oceněný laureát však přidal, že je to trochu složitější: „To, aby vznikla kvalitní architektura, nezáleží jen na architektovi, ale především na investorovi, který by měl být mentálně vyzrálý, mít pro to cit i drive.“

Velkým překvapením byl vítěz kategorie Best of Shapes, jemuž předával cenu majitel společnosti Langard Pavel Arazim. Redakce ji udělila jednomu z členů poroty – architektu Winymu Maasovi. Ten ocenil prostředí, které podněcuje diskusi i dobré vztahy mezi architekty a developery. „Měli bychom více komunikovat a lépe se navzájem poznávat, abychom došli ke konstruktivním nápadům, které hledí dál do budoucnosti,“ podotkl. Ideální spolupráce architekta a developera podle něj vyžaduje vzájemný respekt a uznání a měla by být i zábavná. A to do puntíku splňoval i slavnostní večer Shapes of 2025.

Příjemně naladěným večerem se prolínalo téma dobrých pocitů – z kvalitní architektury, interiéru i ve veřejném prostoru.

Vítězové cen Shapes of 2025

Kategorie Interiér

Bar Forbína od Olgoj Chorchoj

Na Národní třídě v Praze v roce 2024 otevřel nový bar ve zrekonstruovaném prostoru Paláce Lažanských, do nějž se vchází společným foyer s kavárnou Slavia. Celý včetně koktejlového menu je inspirován divadelní tematikou. Provozovatel baru Jozef Onderka oslovil studio Olgoj Chorchoj, aby navázalo na ostatní prostory budovy využitím kamene Taj Mahal s úpravou leather nebo dřevěných obkladů z palisandru. Součástí interiéru jsou i autorské intarzie s přírodními motivy od Michala Bačáka nebo sametová opona.

Kategorie Rodinný dům

Vila Sidonius od Stempel & Tesař architekti

Na severním svahu nad řekou Berounkou navrhli architekti ze studia Stempel & Tesař na jedné z nejprudších a nejvýše položených parcel dům s klíčovým zadáním „orientace na výhled“ a „sluneční světlo“. Kvůli výraznému sklonu se rozhodli pro odvážnou mostní ocelovou konstrukci na dvojici železobetonových pilířů. Vstup do domu vede podzemním tunelem, obytná úroveň, z níž se vychází do zahrady s bazénem, je zevnitř přístupná výtahem. Na návrhu zahrady spolupracoval Vladimír Sitta.

Kategorie Rezidenční výstavba

Budova SM8 ve Smíchov City od architektů A69 pro Sekyra Group

Jde o největší projekt v moderních dějinách Prahy; kompletní revitalizací lokality smíchovského nákladového nádraží vzniká nová čtvrť s množstvím kancelářských, obchodních a rezidenčních novostaveb, která se staví na etapy. V rámci té druhé vznikne rezidenční blok SM8, který přinese 12 bytových domů celkem s 280 jednotkami, na jejichž řešení se podílelo více architektonických ateliérů. Urbanistický návrh rezidenčního bloku s pestrou uliční strukturou, který vytváří základ celého projektu, pro Sekyra Group vytvořil ateliér A69. Dokončení je naplánováno na rok 2032.

Kategorie Administrativní stavba

Vinohradská 8 od Jakub Cigler Architekti pro developery Penta Real Estate a PSN

Na parcele někdejší budovy Transgasu staví Penta Real Estate společně s PSN multifunkční objekt, který přinese kancelářské, komerční i rezidenční prostory pro více než tisíc lidí. Půjde o městský blok s vnitřním prostorem, jehož podobu navrhl architekt Jakub Cigler. Jeho cílem je současně i proměna celého okolí a propojení Vinohrad s Václavským náměstím. Čelí přitom velkým výzvám – podzemím vedou železniční tunely, v těsné blízkosti stojí studia Českého rozhlasu.

Kategorie Hospitality

Vinařství Zlati Grič od architektů Chybik + Kristof pro investora Fidurock

Investiční skupina Fidurock několik let vlastní vinařství Zlati Grič, které se rozprostírá na 80 hektarech krajiny severovýchodního Slovinska kolem města Slovenske Konjice. Nyní jej začíná transformovat na destinaci, kde plánuje i výstavbu luxusního hotelového resortu s wellness centrem a restaurací. Mezinárodní architektonickou soutěž, kterou na jeho návrh investor vypsal, vyhrálo studio Chybik + Kristof. Přesvědčila jej jejich práce s okolní krajinou. Výstavba by měla začít během dvou let.

Kategorie

Veřejná

stavba

Nádraží Praha-Bubny od Jakub Cigler Architekti pro Správu železnic

V loňském roce byla dokončena stavba nového vlakového nádraží Praha-Bubny podle návrhu Jakub Cigler Architekti. Otevřena byla včetně úseku železniční trati do nové zastávky Výstaviště, která má později pokračovat až na pražské letiště. Halové přestřešení nástupiště je řešeno tak, aby v budoucnu bylo možné stavět nad samotným kolejištěm. V přízemí jsou obchodní prostory a počítá se také s propojením do vestibulu metra. V budoucnu tento nový dopravní uzel obklopí výstavba nové rezidenční čtvrti na přilehlém brownfieldu a výstavba Vltavské filharmonie.

Kategorie Udržitelnost

Jabloneček – developer Serge Borenstein, So Concrete, Formafatal, Chybik + Kristof, Atelier Partero, Mjölk, Kogaa

Investor Serge Borenstein se spolu se Stanislavem Ludvíkem rozhodl revitalizovat údolí Jabloneček v Ralsku, na místě zaniklé obce a někdejšího vojenského újezdu. Masterplan na rozvoj území od Chybik + Kristof počítá s obnovou okolní přírody, využitím lokálních surovin i obnovitelných zdrojů energie. Krajinářské úpravy a rekultivaci krajiny si vzal pod křídlo Atelier Partero. Materiál z ruin zdejších staveb by měl být využit ve stavebních materiálech i uměleckých dílech. V areálu vzniknou hotel s restaurací, chalety, spa i concierge.

Kategorie Best of SHAPES

Winy Maas (1959)

Nizozemský architekt a spoluzakladatel ateliéru MVRDV již několik let působí v Praze jako pedagog i architekt. Vedl ateliér na ČVUT a nyní vyučuje na soukromé škole ARCHIP. Za své projekty v oblasti urbanismu a architektury získal mezinárodní uznání. Pracuje s inovativními přístupy, jeho cílem je vytvářet zelená, uživatelsky definovaná a udržitelná města. Mezi jeho oceňované realizace patří například Markthal a Depot Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu, Crystal Houses v Amsterdamu nebo Pyramida v albánské Tiraně. Je spoluzakladatelem think tanku

The Why Factory na Technické univerzitě v Delftu. Věnuje se i řadě projektů v Česku – je autorem podoby chystané přístavby

Letiště Václava Havla nebo areálu nového univerzitního kampusu v Brně. Spolu s Federicem Díazem loni zastupoval Česko na Bienále architektury v Benátkách.

Kategorie Osobnost SHAPES

Radan Hubička (1960)

V roce 1985 dokončil studia na Fakultě architektury ČVUT a poté odjel na praxi do Vídně, kde spolupracoval s architekty Tadeuszem Spychalou a Borisem Podreccou. V roce 1995 založil vlastní studio AARH (Architektonický ateliér Radana Hubičky). S ním o deset let později zvítězil v soutěži na podobu rezidenčního objektu V Tower v Praze na Pankráci, který výrazně ovlivnil pražské panorama. Stojí za realizacemi, jako je Office Hybernská (Stavba roku 2021), bytový dům XY (nominace na Cenu Miese van der Rohe) nebo Vila Baba.

Ocenění dobré práce i příležitost k setkání. Slavnostní večer vyhlášení vítězů prvního ročníku Shapes of 2025 se nesl ve znamení navazování nových profesních a osobních vazeb. Hosté měli po předání cen prostor pro networking s inspirativními osobnostmi z oborů architektury, developmentu a designu. Uvolněnou atmosféru podpořilo jedinečné prostředí Clam-Gallasova paláce i skvělé občerstvení.

Pět domů, jeden hotel

Připravila: Redakce

Foto: Swissôtel Mariánské Lázně

Nový pětihvězdičkový Swisotel Mariánské Lázně přináší do Česka

švýcarskou wellness tradici s moderním designem. Vnější plášť hotelu a atrium navrhlo české studio A69 architekti, na realizaci interiérů a zachování kvality původních návrhů se ve spolupráci

s tureckou architektkou Yeşim Kozanli podílely pražské kanceláře Ateliér SECCO a DBDA.

V srdci Mariánských Lázní, jen pár kroků od Kolonády a Zpívající fontány, letos otevřel nový Swissôtel Mariánské Lázně. Pětihvězdičkový hotel nabízí 125 pokojů včetně 23 apartmánů a je součástí prémiové značky Swissôtel Hotels & Resorts, patřící do portfolia nadnárodní skupiny Accor, která zahrnuje více než třicet hotelů po celém světě. Do západočeského lázeňského města, které je součástí UNESCO, švýcarský koncept přináší nejmodernější wellness zázemí, zdravou a moderní gastronomii i pokoje s vlastním fitness. Swissôtel Mariánské Lázně sídlí v komplexu pěti historických budov z devatenáctého století, spojených moderním proskleným atriem do jednoho celku. Původní penzion Apollo z roku 1864 dal hotelu později secesní podobu.

LIFESTYLE

Ještě dříve vznikl lázeňský dům Evropa a tyto dvě stavby spolu s budovou Fortuna po válce sloužily jako ubytovny ROH. Původní penzion Waldheim, později Schiller, za války sloužil jako vojenská nemocnice a poté ošetřovna. Tyto čtyři budovy doplňovala ještě Vila Bellaria z majetku rodiny Kolbenschlag, jíž po roce 2001 nahradila její kopie, Villa Lions.

Interiér hotelu je inspirovaný švýcarskou precizností i okolní mariánskolázeňskou přírodou. Hotel stojí na hraně městského dění a zeleně: vedle kolonády a parků začíná Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Náleží k němu také Royal Golf Club Mariánské Lázně, Park miniatur Boheminium, pavilon Lesního pramene, Chopinův dům i Galerie Marienbad.

Zkameněliny v mramoru

Vnější plášť hotelu a atrium navrhlo české studio A69 architekti, na realizaci interiérů a zachování kvality původních návrhů se dále podílely pražské kanceláře Ateliér SECCO a DBDA. Za interiéry stojí mezinárodně uznávaná turecká architektka Yeşim Kozanli, která se specializuje na hotely pro movitou klientelu.

Hosty v atriu uchvátí unikátní schodiště z pětibarevného mramoru těženého v Itálii, v jehož kresbě lze najít zkameněliny prehistorických živočichů. Ty, stejně jako výrazná interiérová zeleň, odkazují k okolní přírodě a cennému geologickému podloží hotelu s minerálními prameny. Dominantou atria je třítunový skleněný lustr z více než tří tisíc ručně foukaných zelených a čirých baněk, pod nímž zurčí fontána. Recepce je vyzdobena zlatým stropem a orientální mozaikou. To vše doplňují moderní smart technologie pro co nejnižší energetickou náročnost provozu. Pro rodiny s dětmi je připravena bohatě vybavená herna s výhledem do proskleného atria hotelu tak, aby si i jejich rodiče mohli v hotelu užít všechny wellness procedury.

Vitalita pro tělo a mysl

Celým hotelem se prolíná koncept Vitalita pro tělo a mysl. „Pobyt stavíme na třech pilířích – chytrém pohybu, špičkovém zdravém jídle a kvalitní regeneraci. K tomu slouží náš unikátní koncept Pürovel Spa & Sport pro restart těla, hammamové rituály a masáže, soukromé koupelové rituály, moderní privátní fitness centrum i lehká a výživná jídla bez zbytečných kompromisů,“ říká Gilles Felgen, General Manager Swissôtelu Mariánské Lázně.

Wellness zóna Pürovel Spa & Sport tvoří jádro hotelu a nabízí dvě bazénové části s hydromasážními prvky, širokou škálu masáží pro jednotlivce i páry, bio- a finskou saunu, solnou místnost s vysokým obsahem minerálů či zónu určenou pro turecké lázně hammam kombinující horkou páru, jemnou pěnu a pečující masáž pro hloubkové čištění a regeneraci. V nabídce je také diskrétní relaxační zóna, dva Vitality bary, fitness studio, ledová fontána pro zlepšení krevního oběhu a posílení imunitního systému, ošetření pleti a pokožky prémiovou organickou kosmetikou i vlastní minerální pramen zajištěný na základě geologického průzkumu.

Specialitou Swissôtelu pak jsou koupelové rituály ve vlastním pokoji, Vitality pokoje s vlastním elegantním fitness vybavením pro cvičení v soukromí nebo kurátorované outdoorové aktivity – hike pod vedením hotelového kouče ve Slavkovském lese, zážitková procházka po okolních léčivých pramenech nebo lesní terapeutická stezka, která podporuje duševní rovnováhu, snižuje stres a posiluje imunitu.

Nedílnou součástí wellness rituálů jsou kosmetické produkty značek Susanne Kaufmann a Pharmos Natur. Pohodu a odpočinek hostů zajišťují i takové detaily, jako je například program Spánek à la Carte. V každém pokoji je možné si vybrat z jednoho ze čtyř typů polštářů, například s hoblinami ze švýcarské borovice limbové nebo se špaldou.

Swissôtel Mariánské Lázně sídlí v komplexu pěti historických budov z devatenáctého století, spojených moderním proskleným atriem do jednoho celku.

Na jídlo i na drink

Středobodem gastronomické části hotelu je restaurace 105 Dining Lounge, postavená na moderní zdravé kuchyni s přísně lokálními a sezonními surovinami. Menu nabízí propojení tradičních českých receptů s mezinárodním přesahem týmu kuchařů pod vedením Ondřeje Havlíčka. Restaurace nabízí čtyři salonky a doplňuje ji veřejně přístupné Swiss Café, z nějž se vychází přímo na kolonádu.

Do lobby hotelu kombinující mramor, dřevo a zeleň, je zasazen The Bohemian Bar, který nabízí signature drinky míchané hostům na míru. V posledním patře funguje letní rooftop Pod oblaky Lifestyle Bar – místo pro party s uvolněnou atmosférou a panoramatickým výhledem na střechy a věže historického centra Mariánských Lázní i okolní přírodu.

O hosty je tedy postaráno po všech stránkách – od špičkové wellness a spa zóny, přes prémiové fitness, zdravou a současnou gastronomii nastavenou podle nejmodernějších longevity a výživových poznatků, až po pohodlně a designově zařízené pokoje a apartmány nebo relaxační zóny s panoramatickým výhledem na historické centrum Mariánských Lázní ◌ LIFESTYLE

Mexická

Připravila: Redakce

Foto: Boys Play Nice

Na počátku celé akce stála gastroaliance Together s Davidem Petříkem v čele. Právě on považuje na světové gastronomické scéně za největší hráče Asii, Itálii a Mexiko, doplnit si tedy portfolio právě o Mexickou bylo jen otázkou času. Zadáním bylo vytvořit v Praze monumentální prostor nabízející nejen středoamerickou kuchyni, ale zážitek z její kultury jako takový. Od začátku se pracovalo s myšlenkou otevřené kuchyně, velkých pecí na dřevo a hlučné mexické haciendy. Z Mexické se měl stát největší podnik společnosti Together.

Unikátní na celé restauraci je její koncepce jako celek. Už sám fakt, že do převýšeného prostoru varny bývalého holešovického pivovaru vestavujeme dvě patra ochozů s centrální dvoranou, je dostatečně výjimečný a přidáme-li k tomu několikaramenné prosvětlené zlatem se třpytící schodiště odkazující na historii Mexika v době Mayů, je jasné, že hostům je připraven architektonicky nevšední zážitek.

Nevšední a zajímavé je i prolnutí prostoru restaurace s originální kuchyní, kde se přímo před zraky hostů pečou tortilly, připravuje tacos,

Vzdušný prostor bývalého holešovického pivovaru s otevřenou kuchyní podtrhují zlaté schody, odkazy na tajemný svět Mayů i živá atmosféra mexické haciendy. Tak vypadá pražská restaurace Mexická, kterou pro skupinu Together navrhlo studio 20 – 20 architekti. Kromě kulinářského zážitku nabízí i nevšední architekturu, která získala první místo v soutěži Interiér roku v kategorii Veřejný interiér I.

pokrmy na grilu a na dřevem roztápěné peci. V části s nádrží na ryby se připravují ceviche a jednotlivé ingredience jsou takřka na dosah ruky. Kuchyně stejně jako velký koktailový bar v patře má autentické tvarové a materiálové řešení včetně nápojové vitríny procházející nad barem do dalšího ochozu.

Ochozy jsou vynášeny sloupy obloženými kamennými reliéfy s motivy mayského obrázkového písma, do kterých jsou přeneseny originální znaky abecedy vytvořené jen pro Mexickou restauraci grafikem Petrem Štěpánem ve spolu-

práci s architekty a sochaři. V prostoru restaurace je tedy ukryt i tento promyšlený rébus.

Latinskoamerickou atmosféru dotváří spojení odkazů na dávné civilizace neodmyslitelně spojené s mexickou kulturou, možná i stopa koloniálního ducha promítnutá do monumentální symetrie prostoru, a nakonec i typická syrovost mexické ulice, kde převažuje účelnost a výzdoba vzniklá jen jako přirozený otisk času.

Nově vestavěné ochozy jsou tvořeny ocelovým nosným rámem z masivních profilů v tyrkysově modré barvě a pochozími dubovými fošnami. Horní lávka podesty centrálního schodiště jako by levituje v prostoru a prosklená podlaha je vynášena pouze subtilními kovovými profily na dvou kruhových sloupech. Co nejvzdušnější dojem pak dotvářejí černé ocelové sítě nahrazující zábradlí.

Unikátní je především materiálové a tím i vizuální řešení stupňů schodiště. Ty jsou pro dosažení zamýšleného efektu složeny z jednotlivých vyfrézovaných desek, které jsou sešroubovány a celý stupeň je pak vylit epoxidovou pryskyřicí s příměsí „zlatých“ plátků. Jednotlivé stupně jsou spojeny šrouby a opatřeny pochozím sklem. Bodovým osvětlením se pak schody v celé své hmotě rozzáří a dominují jinak monochromaticky pojatému interiéru ◌

Kounicův dům v České Lípě bude sloužit dětem

Rozsáhlý dům v centru České Lípy, který v minulosti vyhořel a chátral, teď díky městu vstává z popela.

Připravila: Redakce

Foto: Archiv Česká Lípa

Historická památka čp. 100 v centru České Lípy vznikla koncem 18. století jako celní a solní úřad. Její existenci poznamenaly celkem tři rozsáhlé požáry, poslední v roce 2015. A právě po tomto posledním neštěstí se nyní dům opět vrací k životu. „Tehdejší majitel se o dům nestaral, několik let zcela nekrytý chátral a v centru města vznikal brownfield. Do věci se pak vložilo město a po dohodě s majitelem dům v roce 2018 za necelé dva miliony korun odkoupilo,“ popisuje začátek cesty starostka města Jitka Volfová. „Město dům staticky zajistilo, postavilo provizorní střechu a zabednilo okna a dveře. Začalo se pracovat na projektové dokumentaci s jediným účelem, aby dům po opravě začal sloužit dětem, konkrétně Domu dětí a mládeže Libertin. Ten nyní sídlí v církevním objektu na Škroupově náměstí, který není v dobrém stavu a aktivitám organizace již prostorově nestačí,“ doplnila starostka.

Starostka města Ing. Jitka Volfová v domě před rekonstrukcí.

Kompletní rekonstrukce Kounicova domu začala v srpnu 2024, provádí ji sdružení firem Metrostav CZ, CL-EVANS a BAK stavební společnost. Náklady na celkovou rekonstrukci jsou nyní okolo 290 mil. Kč, stavba by měla být stavebně dokončena na konci roku 2026.

„Kounicův dům je kulturní památkou, o to citlivěji k jeho kompletní rekonstrukci přistupujeme. Tam, kde je to z hlediska dalšího využití možné, používáme repliky původních materiálů, například speciální cementovou dlažbu. V interiéru jsme ponechali i původní zábradlí, původní krb, jehož základy jsme objevili. Dům je obrovský, zastavěná plocha je okolo 1200 metrů čtverečních, snažíme se zde tedy dělat i opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti stavby. Musíme ale vše dělat velmi citlivě a v souladu s památkáři, protože zachraňujeme cennou kulturní památku v centru města,“ doplnil místostarosta Martin Brož, který má stavbu za město na starosti.

Součástí Kounicova domu bude i kavárna, která bude přístupná široké veřejnosti. Stát bude v největším sále celého domu s nádhernými klenbami. Zázemí v novém domě tedy nenajdou jen děti, ale všichni, kteří budou mít zájem tyto nádherné prostory s úctou využívat.

„V létě se pustíme společně s Libereckým krajem do úprav okolí vodního hradu, koupili jsme opuštěnou budovu hned naproti nové úřadovně, rekonstruujeme Škroupovo náměstí. Postupně dáváme centrum města dohromady a vytváříme zde příjemné prostředí pro všechny, místní i návštěvníky našeho města,“ uzavřela Jitka Volfová ◌

Sticks’n’Sushi míří do Prahy

Do Prahy letos vstoupí značka restaurací Sticks’n’Sushi – dánsko-japonský koncept, který působí v Dánsku, Velké Británii a Německu a je založen na sdílení, výrazných chutích a uvolněné atmosféře. Za první pražskou restaurací, která otevře na podzim na Jungmannově náměstí, i uvedením značky na český trh stojí Zbyněk Pokorný a Jan Dědíček, držitelé master franšízy L’Osteria pro Českou republiku.

Připravila: Redakce

Foto: Sticks’n’Sushi

Jedna z nejzavedenějších a nejrespektovanějších gastronomických skupin v Dánsku, Sticks’n’Sushi, která působí nejen v Dánsku, ale i ve Velké Británii a Německu, vstoupí ještě letos na český trh a otevře svou první restauraci na Jungmannově náměstí v samotném centru Prahy. Otevření restaurace je plánováno na podzim letošního roku.

Design restaurace navrhlo berlínské architektonické studio Diener + Diener ve spolupráci s interiérovou designérkou Susan Palanki ze Sushi Group. Třípatrový prostor propojí japonský minimalismus se skandinávským designem a nabídne přibližně 160 míst k sezení včetně soukromého salonku a venkovní terasy s kapacitou 36 míst. Sticks’n’Sushi přináší do Prahy zážitek, který stojí na sdílení, výrazných chutích a přátelské atmosféře. Nové místo, kde se vyplatí zůstat o něco déle.

Japonská kuchyně, dánská pohostinnost

Za úspěchem Sticks’n’Sushi stojí lidé – tým postavený na hodnotách „Velké úsměvy, malá ega“, který každý den vytváří autentický zážitek. Praha nebude výjimkou. „Jsme velmi rádi, že můžeme přivést Sticks’n’Sushi do Prahy. Věříme, že její unikátní koncept, který propojuje japonskou kuchyni s dánským přístupem k pohostinnosti, skvěle doplní pražskou gastronomickou scénu. Naším cílem je vytvořit místo, kam se hosté budou rádi vracet – nejen za jídlem, ale i za celkovým zážitkem,“ říká Zbyněk Pokorný, CEO Sticks’n’Sushi Czech republic. Spolu s Janem Dědíčkem jsou zároveň držiteli master franšízy restaurační sítě L’Osteria, která je stejně jako Sticks’n’Sushi Group součástí portfolia McWin Capital Partners. Společnost Sticks’n’Sushi Group byla založena v roce 1994 v Kodani bratry Jensem a Kimem Rahbekovými a Thorem Andersenem. Dnes provozuje celkem 32 restaurací – z toho 12 v Dánsku, 17 ve Velké Británii a 3 v Německu. Každá restaurace má navržený interiér inspirovaný Japonskem a Dánskem a tím získává svůj unikátní charakter a osobitost. Milovníci sushi se mohou zapojit do věrnostního programu Frequent Fisher prostřednictvím aplikace Sticks’n’Sushi, kde mají možnost získat body za každou návštěvu restaurace.

Menu založené na sdílení

Menu Sticks’n’Sushi je postavené na sdílení a rozmanitosti – nabízí nejen sushi a sashimi, ale také grilované špízy (sticks), vegetariánské, plant-based pokrmy a skvělé dezerty. Sticks’n’Sushi je koncept sushi restaurace, která osloví i ty, kteří nemají ryby zrovna v lásce. Hosté si mohou objednat à la carte nebo formou bohatých set menu. Mezi signature položky patří například Temaki Setto – DIY sushi handrolls s humrem, wagyu tatarákem a avokádem, nebo výběr Maki Maki se čtyřmi ikonickými rolkami. Z grilu pak vynikají Gindara No Miso (černá treska v miso marinádě) nebo Shōyu Tebasaki – kuřecí křídla marinovaná v česneku, zázvoru a sójové omáčce. Mezi nejoblíbenější dezerty patří jemná kokosová rýže s osvěžujícím mangovým sorbetem a marakujovou omáčkou, stejně jako teplý čokoládový fondán s matcha náplní a vanilkovou zmrzlinou.

Nápojový lístek doplňuje pečlivě vybraný sortiment saké, japonských sypaných čajů, moderních koktejlů, prémiových destilátů a piva, včetně japonského rice lageru vytvořeného ve spolupráci s dánským pivovarem Mikkeller ◌

Křest magazínu

První letošní vydání magazínu Shapes jsme slavnostně pokřtili v únoru v prostorách společnosti Capexus. Ač během dne slouží jako kanceláře, večer se proměnily v místo s uvolněnou atmosférou, kde se nad sklenkou dobrého vína setkali architekti, designéři, zástupci developerských společností a další zajímavé osobnosti. Hlavní roli hráli muži z Penta Real Estate, kteří se stali spolu s Davidem Chipperfieldem protagonisty minulé titulky – David Musil, Pavel Streblov a Rudolf Vacek . Na pódiu vystoupili spolu s hostitelem akce Tomášem Míčkem.

LIFESTYLE

Flexibilita je v cateringu zásadní

Základem nezapomenutelného eventu není jen vhodně zvolená lokace, ale především kvalitní občerstvení. „Naším cílem je, aby byl s naším výsledkem klient maximálně spokojený a menu dokonale zapadlo do charakteru celé akce,“ říká Martin Urbánek, majitel společnosti Gourmet Catering. Jak vlastní firmu vybudoval a kam ji chce posouvat dál?

Připravila: Redakce

Foto: Marek Musil

Jak jste se dostal k podnikání v cateringu?

Gastronomie mě bavila odjakživa a postupně jsem zjistil, že mě nejvíce naplňuje právě catering – tedy možnost vytvářet jedinečné akce a zážitky pro lidi. Začínal jsem v gastronomii od základů a postupně jsem získal zkušenosti, kontakty i vlastní představu o tom, jak by měla kvalitní cateringová služba fungovat.

Co vás dovedlo k rozhodnutí založit vlastní cateringovou firmu?

Myšlenka založit vlastní firmu vlastně nevzešla přímo ode mě, ale od mé ženy. Byla to právě ona, kdo mě k tomuto kroku dlouhodobě povzbuzoval a věřil, že máme na to, vybudovat něco vlastního. Viděla ve mně potenciál možná dříve, než jsem ho viděl já sám. Když přišlo rozhodování, jestli opustit jistotu a pustit se do podnikání, stála od první chvíle při mně. Vše jsme budovali společně, sdíleli radosti i starosti a ona byla součástí každého důležitého kroku. Proto dnes beru Gourmet catering nejen jako svůj projekt, ale jako společné dílo nás obou. Bez její podpory, důvěry a odhodlání by firma pravděpodobně nikdy nevznikla.

Jaké investice byly pro rozvoj firmy klíčové? Asi nejdůležitější bylo najít vhodné zázemí, odkud bychom mohli celý catering rozvíjet. Měli jsme štěstí, že v blízkosti našeho bydliště byla volná restaurace. Hned jsme v ní viděli příležitost. Postupně jsme si ji upravili tak, aby vyhovovala našim potřebám a představám. Nebyla to jen investice peněz; firma se na nějakou dobu stala naším životem. Většinu času jsme trávili prací, řešili jsme provoz, zakázky i rozvoj a na volný čas toho moc nezbývalo. Bylo to náročné období, ale zároveň na něj dnes vzpomínáme s hrdostí, protože jsme všechno budovali od začátku společně.

Pamatujete si, jak probíhala vaše první zakázka?

Na svou první zakázku si vzpomínám dodnes. Byla to nádherná servírovaná gala večeře pro 150 hostů pro advokátní kancelář Císař Češka Smutný. Akce se konala v prostorách City Towers v nejvyšším patře, což celé události dodávalo výjimečnou atmosféru. Byla to pro nás obrovská příležitost ukázat, co umíme. Vše proběhlo podle plánu, hosté byli spokojení a my

jsme získali jistotu, že naše cesta má smysl. Dodnes na tuto akci vzpomínám jako na jeden z důležitých milníků naší firmy.

Jak se pak vaše podnikání vyvíjelo v čase? Rostli jsme postupně. Nikdy jsme nechtěli dělat věci napůl. Od začátku jsme na vše dohlíželi osobně, na každý detail od přípravy až k realizaci. Díky tomu jsme přesně věděli, co klientům nabízíme, a mohli jsme si být jistí kvalitou našich služeb. Myslím, že právě tento přístup nám pomohl získat důvěru zákazníků a vybudovat si dobré jméno.

Jaké krize jste musel v podnikání překonat?

Asi jako každý v gastronomii jsme velmi silně pocítili období covidu. Bylo nutné narychlo reagovat, přizpůsobit fungování firmy a hledat nové možnosti. Paradoxně nás to ale naučilo větší flexibilitě a posílilo nás to do budoucna.

Naší první zakázkou byla servírovaná gala večeře pro 150 hostů v nejvyšším patře City Towers.

Co je na vedení cateringové firmy nejtěžší? V dnešní době je asi nejtěžší najít kvalitní a spolehlivé lidi, kteří mají chuť na sobě pracovat, učit se novým věcem a společně s firmou růst. Gastronomie je náročný obor a bez dobrého týmu

se neobejdete. Mám štěstí, že kolem sebe mám skvělé kolegy, na které se můžete stoprocentně spolehnout, sdílejí stejné hodnoty a pracovní nasazení. Právě lidé jsou dnes pro úspěch firmy to nejdůležitější.

Kolik lidí obvykle pracuje na jedné větší akci? Máte stálé spolupracovníky nebo si je najímáte na každou akci zvlášť?

To se nedá říct úplně přesně, protože záleží na tom, pro kolik hostů akce je, jak je organizačně náročná a jak dlouho trvá. Na některých akcích stačí menší tým, na větších akcích se podílí i několik desítek lidí. Máme svůj stálý tým, který podle potřeby doplňujeme o dlouhodobé spolupracovníky, na které se můžeme spolehnout.

Na jaký typ akcí se nyní nejvíce specializujete?

Realizujeme široké spektrum akcí – od firemních večírků, konferencí, přes svatby, až po oslavy.

Dokážete se přizpůsobit všem prostorám, kde akce probíhají? Co je pro vás v daném prostoru klíčové?

Ano, flexibilita je v cateringu zásadní. Každý prostor má svá specifika a my se snažíme vždy najít nejlepší řešení. Klíčová je logistika, dostupnost zázemí a celková atmosféra místa.

Jak vzniká vaše menu? Přizpůsobujete ho na míru klientům, akci nebo sezoně?

Menu vzniká vždy podle představ klienta. Na začátku si vyslechneme jeho přání a představy o akci, pak společně hledáme nejlepší řešení. Postupně nabídku doplňujeme, upravujeme a ladíme jednotlivé detaily tak dlouho, až se potkáme s představou klienta o tom, jak by mělo menu vypadat. Naším cílem je, aby byl s naším výsledkem maximálně spokojený a menu dokonale zapadlo do charakteru celé akce.

Sledujete aktuální gastronomické trendy?

Jaké to jsou v poslední době?

Ano, trendy sledujeme, ale vždy se je snažíme přizpůsobit našemu stylu a potřebám klientů. Pravidelně konzultujeme nové nápady s našimi kuchaři a cukráři a společně vytváříme nová menu, která zařazujeme do nabídky. Inspiraci hledáme nejen v aktuálních trendech a v zahraničí, ale také v tom, co hostům skutečně chutná a o co mají zájem. Důležité je pro nás přicházet s novinkami, ale zároveň si zachovat kvalitu a poctivý přístup ke gastronomii.

Jak důležitý je ve vašem oboru marketing a sociální sítě?

Dnes jsou sociální sítě důležitou součástí prezentace každé firmy. O náš Instagram se stará naše dcera, která je také součástí firmy. Baví ji fotografování a klade důraz na to, jak prezentovat naši práci navenek. Díky tomu mohou lidé vidět nejen výsledky naší práce, ale i zákulisí příprav a atmosféru akcí.

Co vás na vaší práci baví nejvíce?

Největší radost mi dělá spokojenost klientů. Když na konci akce vidím, že si hosté vše užili, jídlo jim chutnalo, klient je spokojený s tím, jak vše proběhlo, je to pro mě ta nejlepší odměna. Právě tyto okamžiky mi potvrzují, že naše práce má smysl a vynaložené úsilí, které do každé akce vkládáme, dává smysl a je naší odměnou.

Kam byste chtěl firmu posunout v následujících letech?

Momentálně jsme dokončili rozsáhlou rekonstrukci naší provozovny a vybavili ji novými, modernějšími technologiemi. Byla to pro nás velká investice i další krok vpřed. Teď se chceme soustředit především na další zkvalitňování služeb a rozvoj firmy tak, abychom našim klientům mohli nabídnout ještě vyšší úroveň servisu. Naším cílem je neustále se posouvat dopředu, ale zároveň si zachovat osobní přístup, kvalitu, na které si zakládáme.

Plánujete rozšíření služeb nebo nové koncepty?

Vždy se snažíme klientům vyjít maximálně vstříc. Pokud je to v našich silách, nezajišťujeme pouze catering, ale pomáháme i s dalšími službami spojenými s akcí. Dokážeme zajistit například květinovou výzdobu, vhodné prostory, mobiliář nebo další doprovodné služby. Naším cílem je, aby klient mohl co nejvíc starostí nechat na nás a užil si akci bez zbytečného stresu.

Jak vidíte budoucnost cateringu jako celého odvětví?

Podle mě budou lidé čím dál více hledat kvalitu a osobní přístup. Každý si dnes umí objednat jídlo, ale to, co dělá catering výjimečným je celkový zážitek. Hosté si chtějí akci užít, cítit se dobře a odcházet s pocitem, že bylo o ně skvěle postaráno. Právě spojení kvalitního jídla, profesionálního servisu a osobního přístupu bude podle mě tím nejdůležitějším i do budoucna ◌

Můj strom

Připravila: Redakce

Foto: My Arbor

Wellness resort My Arbor v italském Brixenu

představuje výjimečný únik z ruchu všedního dne do klidné náruče lesa. Tato oáza tichého

luxusu je utvářená vědomým přístupem, čistotou

přírody, srdečnou pohostinností rodiny Huber a přirozenou spiritualitou, která uklidňuje duši.

V unikátním pětihvězdičkovém wellness hotelu v Dolomitech pouze pro dospělé (16+) hosté nacházejí pocit bezpečí a pohodlí. Snění mezi korunami stromů, koupání v klidu lesa a sbírání sil. Zažívání dojemných okamžiků a klidných zážitků, všude i nikde.

Vše v My Arbor je navrženo s lehkostí: pokoje plavou jako stromové domky, zákoutí působí jako lesní mýtiny, rituály, které ukotvují a uklidňují. Hřejivý pocit lze vnímat v každém momentu, zážitku či službě. Tiché a vědomé okamžiky, které zde hosté zažívají, s nimi už zůstanou; závan lesa, vřelý úsměv, vůně, která jemně přetrvává v paměti… Luxus se zde vytváří skrze pozornost, přirozenost a srdečné teplo. Každý moment je vědomý, s cílem laskavého uzemnění a regenerace. Malá gesta se stávají zdrojem hlubokého klidu. Jednoduchá krása se stává přítomností, příroda se stává spojením.

Apartmány

Idylické spojení s přírodou, klid a šepot větru, který lze vnímat na terase i z postele, nabízí všech 104 apartmánů s výhledem na údolí a hory. Jejich ceny se pohybují od 490 do 900 eur za noc. V resortu je k dispozici 87 apartmánů Nest Suites o velikosti 38 m² od (490 € za noc za celý apartmán), 14 Hangout Suites na ploše 48 m², s oddělenými obývacími a ložnicovými prostory od 600 € za noc a tři stometrové Treetop Suites s vlastní saunou, jacuzzi a terasou od 900 € za noc.

Spa Arboris

Spa Arboris je lesní oáza na ploše 2 500 m². Nabízí celoročně vytápěný vnitřní a venkovní bazén, panoramatickou vířivku, studený vodní bazén, saunový svět s pěti saunami a řadou relaxačních místností, jóga místnost, fitness centrum a masážní místnosti. Spa procedury jsou založené na inovativní koncepci léčivých vlastností místních stromů a rostlin, s produkty přírodní kosmetiky Team Dr Joseph a Pharmos Natur. Služby zahrnují i saunové rituály, jógu, lesní koupel, meditaci nebo možnosti turistiky.

Stromová terapie

Ještě hlubší propojení s okolní přírodou a s vlastním nitrem poskytuje unikátní stromová terapie My Tree Therapy, která zahrnuje tři charakteristické signature procedury – tři speciální masáže, které vedou k uzemnění, posílení i harmonii duše a těla. Výběr masážních olejů a procedur vychází z osobního stromového typu hosta. Síla přírody, jemný dotyk, vědomý dech a vůně lesa vás nádherně uvolní a laskavě vás navede k uvědomění, co je pro vás důležité.

Gastronomie

Tradiční lokální kuchyně se mísí s kreativními pokrmy z celého světa a italskými specialitami. Připravují se výhradně z nejlepších a nejčerstvějších surovin, které z velké části pocházejí z vlastního zemědělství. Na dvaceti akrech půdy pěstuje rodina Huber zeleninu, ovoce, obiloviny, bylinky, olivy a víno. Tři stovky volně žijících slepic každý den snášejí čerstvá vejce. Všechno to, co se tu sklízí, lisuje, pěstuje nebo sbírá, je začleněno do konceptu My Arbor – a to s cílem inspirovat a ctít jednoduchou krásu skutečného, dobrého jídla.

Snídaně se podává formou bufetu a à la carte, obědové menu nabízí bohatý výběr pokrmů, večeře představuje místní gastronomii v sedmichodovém menu. Při pobytu si lze zvolit polopenzi se snídaní a večeří. Unikátní vinotéka nabízí více než 1200 vín.

Lokalita

My Arbor se nachází v Jižním Tyrolsku, v regionu severní Itálie známém svými alpskými pahorky a středomořskými vinicemi. Mírné klima s více než třemi sty slunečnými dny v roce je pro pobyt v přírodě ideální destinací. Brixen, nejstarší město Tyrolska, kombinuje staré město s horským střediskem Plose s výhledem na Dolomity. Stanice Plose je vzdálená jen několik minut chůze od hotelu. V létě si lze užít turistiku, cyklistiku, horské vozy, sjezdové tratě a stravování v horských chatách. V zimě se místo promění v lyžařský ráj se 42 km sjezdovek, nejdelším sjezdem v Jižním Tyrolsku, a skvělou kombinací modrých, červených a černých sjezdovek. Kdo nerad lyžuje, může vyzkoušet sáňkování či sněžnice a stravování v horských chatách. Denní bezplatná jízda zpět lanovkou Plose je v ceně pokoje.

Hotel se nachází jen sedm kilometrů od vlakové stanice v Brixenu, kam jezdí přímé spoje z italských i mezinárodních nádraží. Letiště v Bolzanu je vzdálené 50 kilometrů, do Innsbrucku je to 100 km, do Verony 200 km. Možnost transferu je ale i na letiště Milano Bergamo (280 km), Mnichov (290 km), Benátky (320 km), či Milano Malpensa (370 km) ◌

Bílý koník na Jadranu

Na pobřeží Jaderského moře, ve starobylém městě Caorle nedaleko

Benátek, v květnu otevřel nový pětihvězdičkový luxusní rodinný resort

Cavallino Bianco. Jeho architektura pojímá benátskou tradici moderním stylem a spojuje funkční luxus s rodinnými aktivitami.

Připravila: Redakce

Foto: Cavallino Bianco

Přímo na pobřeží, v historickém městě Caorle nedaleko Benátek, vzniká nový hotelový resort, který myslí do posledního detailu na rodiny s dětmi. Cavallino Bianco je synonymem luxusní a pohodové rodinné dovolené, jak dokládají opakovaná ocenění Nejlepší rodinný hotel na světě na ubytovacích platformách, jako je Trip Advisor, i od profesních organizací a médií. Cavallino Bianco Caorle – Venezia navazuje na úspěšný koncept ikonického rodinného hotelu Cavallino Bianco v Dolomitech. Hotel v Ortisei, jehož název lze přeložit jako Malý bílý kůň (Bílý koník), vybudoval Ralph A. Riffeser s myšlenkou, že skutečným luxusem je společně strávený čas.

Kvalitní čas spolu

Filozofie rodinné regenerace spojuje přírodu, kvalitní architekturu, funkční luxus a promyšlené služby. Heslo hotelu It’s Family Time – Live it Now prostupuje celým konceptem resortu – od architektury a uspořádání prostor až po nabídku služeb a aktivit. Cílem je vytvořit prostředí, kde mohou rodiče a děti trávit kvalitní čas spolu, ale zároveň mít dostatek prostoru pro sebe, pro odpočinek, osobní zážitky i chvíle jen ve dvou. Projekt v Caorle představuje přirozené rozšíření této vize: „Dlouhá léta jsme hledali místo, které by odráželo naše hodnoty. V Caorle jsme našli autenticitu, harmonickou krajinu, vřelou pohostinnost a komunitu otevřenou novým myšlenkám,“ říká Ralph A. Riffeser. Nový resort zde vzniká v areálu bývalé Colonia Pordenone, symbolu citlivé městské obnovy. Caorle je tradiční přímořské město s barevným historickým centrem, dlouhými písečnými plážemi oceněnými Modrou vlajkou a výbornou dostupností z Benátek. Oblast je ideální pro rodiny – nabízí bezpečné koupání, cyklostezky, přírodní parky i klidnou atmosféru mimo masový turismus.

Mezi mořem a borovicemi

Cavallino Bianco Caorle – Venezia nabízí 101 rodinných apartmá family suites o velikosti 46 až 118 m², navržených s ohledem na potřeby moderních rodin. Každé apartmá má soukromou terasu s výhledem na moře nebo přímým vstupem na pláž, dvě koupelny včetně dětské s přebalovacím pultem, plně vybavený kuchyňský kout a oddělené zóny pro rodiče a děti. Design interiérů je inspirován borovicovým lesem, mořem a pobřežní krajinou.

Architektura resortu vychází z benátské tradice, kterou pojímá současným stylem. Velká okna, lehké objemy, barevnost v teplých odstínech a věžičky navozují pocit klidu a bezpečí. Výjimečným prvkem resortu je pětihektarová soukromá pláž s king-size lehátky, uzamykatelnými kabinkami, zelenými dunami, herní zónou pro děti i přímým vstupem do moře.

Odpočinek zde není vnímán jako výplň volného času, ale představuje plnohodnotnou součást pobytu. Nechte se hýčkat v rozsáhlém wellness centru o rozloze přes 4 000 m² s vyhřívanými bazény, saunami, kosmetickou oázou a holistickými procedurami. Dospělí si mohou nerušeně odpočinout v exkluzivním střešním spa s infinity bazénem a panoramatickým výhledem na Jaderské moře, zatímco děti a teenageři se zabaví hrami, sportovními aktivitami, vzdělávacími programy či v kreativních dílnách a divadle v Lino Landu, velkoryse pojatém vnitřním a venkovním světě na ploše 750 m². V hotelu si lze zapůjčit kola pro prozkoumávání okolí, autem, autobusem či lodí lze dojet do Benátek a objevovat ikonické město nebo ostrovy v laguně. Krytá garáž disponuje 170 místy včetně nabíjecích stanic pro elektroauta.

Lokální atmosféra i jídlo

Kulinářské zážitky nabízejí tři restaurace – rodinný Family Restaurant inspirovaný atmosférou benátských náměstí s výběrem formou bufetu, elegantní restaurace Marco Polo určená pouze pro dospělé s à la carte nabídkou a dětská Children’s Restaurant se speciálním menu i herním zázemím. Pokrmy využívají do velké míry lokální suroviny, hotel úzce spolupracuje s místními dodavateli a řemeslníky. Resort funguje nejméně deset měsíců v roce a zaměstnává přes 180 lidí.

Hotel Cavallino Bianco Caorle – Venezia se otevřel teprve v květnu 2026 se zahájením plážové sezony, ale již nyní představuje evoluci celé značky Cavallino Bianco. Posouvá italskou přímořskou pohostinnost na novou úroveň a zároveň prohlubuje jedinečné propojení hor a moře prostřednictvím promyšlených zážitků a sdílených hodnot.

Cavallino Bianco vytváří místa, kde dovolená není pouhou pauzou v každodenním životě, ale příležitostí k opětovnému propojení, obnově sil a prožití emocí, které zůstávají. Caorle tuto filozofii naplňuje v plné míře – jako nový resort pro rodiny, vedený respektem, krásou a tím nejlepším z italské tradice a excelence ◌

T v o ř í m e a s p o j u j e m e

v a š e z á ž i t k y v h o r á c h

T E A M B U I L D I N G

Z a ž i j t e s p o r t o v n ě l a d ě n é , a ť u ž a d r e n a l i n o v é ,

o d p o č i n k o v é i s o u t ě ž n í z á ž i t k y s e s v ý m i k o l e g y .

J e d n o d e n n í i v í c e d e n n í a k c e s p o j e n é s k o l e k t i v n í m i

h r a m i a a k t i v i t a m i v d o p r o v o d u z k u š e n ý c h

i n s t r u k t o r ů p ř e s n ě n a m í r u V a š i m p o ž a d a v k ů m

P r o g r a m z o r g a n i z o v a n ý o d z a č á t k u d o k o n c e

U B Y T O V Á N Í

M í s t a , k d e s e p o t k á v a j í h o r y , k l i d a s k u t e č n é

z á ž i t k y C h a l u p a K o ř e n o v 1 0 n a p o m e z í J i z e r e k

a K r k o n o š a W i l d A l p s A p a r t m e n t s v r a k o u s k ý c h

A l p á c h u ř e k y S a l z y n a b í z í z á z e m í

ú n i k z m ě s t a

p r o t e a m b u i l d i n g , a k t i v n í p o b y t i v í k e n d o v ý

S P O R T O V N Í K U R Z Y A Z Á Ž I T K

Y

O d s k a l n í h o l e z e n í a c y k l i s t i k y a ž p o s k i a l p y , b ě ž k y

a s n ě ž n i c e t v o ř í m e o u t d o o r o v é z á ž i t k y , n a k t e r é

s e n e z a p o m í n á H o r y a p o h y b j s o u p r o n á s

s o u č á s t í ž i v o t a , a p r á v ě p r o t o p ř i p r a v u j e m e k u r z y ,

k t e r é n e j s o u j e n o s p o r t u , a l e h l a v n ě o a t m o s f é ř e ,

s s e b o u o d v e z e t e

s p o l e č n ý c h m o m e n t e c h a z k u š e n o s t e c h , k t e r é s i

EKOSYSTÉM JABLOTRON

Spojení technologie a designu

Zabezpečení

Vytápění

Podlahové vytápění

Větrání

Ovládání

garážových vrat

Bezpečný, pohodlný a úsporný domov, kancelář nebo firma?

To je moderní systém JABLOTRON 100+. Nabízí komplexní kontrolu nad nemovitostí spolu se zabezpečením proti vloupání, požáru či úniku vody. Systém roste společně s vašimi potřebami či potřebami vašich zákazníků – efektivně zabezpečí malou chatu, rodinný dům, firemní prostory, prodejnu, ubytovací zařízení či rozsáhlý průmyslový areál.

Systém JABLOTRON 100+ zahrnuje i řešení ve stupni zabezpečení Grade 3, díky kterým dokážeme pokrýt požadavky s vysokými nároky na bezpečnost.

Chráníme vše, na čem záleží.

Chlazení

DOTYKOVÁ KLÁVESNICE

Dohled

Dotykové klávesnice JABLOTRON Natus zajistí zcela novou koncepci ovládání alarmu. Díky nadčasové a minimalistické konstrukci se stanou designovým prvkem každého interiéru.

Uživatelský komfort zaručuje 5palcový LCD displej a rozhraní sjednocené s mobilní aplikací MyJABLOTRON.

TERMOSTATY

Unikátní propojení termostatu s alarmem poskytuje řadu výhod, díky kterým lze jednoduše docílit úsporu pořizovacích i provozních nákladů.

Varianta s měřením CO2 pak nabízí i možnost napojení na vzduchotechniku.

SENZORY S FUNCÍ TERMOSTATU

Bezdisplejová alternativa k základnímu termostatu. Ideální pro místa, kde není potřeba lokální uživatelské rozhraní, jako jsou penziony, kanceláře, či technické prostory.

Stejně jako u termostatu nabízíme i variantu s měřením CO2.

APLIKACE MyJABLOTRON

Získejte přehled o tom, co se děje doma nebo ve firmě. S aplikací MyJABLOTRON zajistíte alarm, spustíte zavlažování nebo otevřete vrata garáže na dálku. To vše jednoduše přes mobil i přes web. Veškerá data jsou pak uložena v bezpečí na našem cloudu.