Milé čtenářky, milí čtenáři, náš nový ediční plán vychází tentokrát ve znamení „dobrodružky“.
Můžete se těšit na žánrovou klasiku z nejklasičtějších v podobě románů Julese Vernea, které Vás spolehlivě vrátí do věku dospívání, kdy se čtenář prodírá stránku za stránkou v temné peřinové sluji s rozsvícenou baterkou. A až dočtete Vernea, můžete se rovnou vrhnout na Roberta Louise Stevensona, autora Ostrova pokladů , ale také napínavého dobrodružství Únos, nebo na nervy šponující román Srdce Edinburku od romantického dobrodruha Waltera Scotta.
O tom, že dobrodružství může mít spoustu podob, a zdaleka ne každé chutná po exotickém ovoci, Vás přesvědčí literární tvorba Arnošta Lustiga inspirovaná skutečnými hrůzami holokaustu. Soubor děl vydáváme u příležitosti výročí sta let od autorova narození, a to ve spolupráci s programem Praha město literatury a především s Nadačním fondem Arnošta Lustiga, který nás poctil přizváním do široce rozkročeného, humanisticky zaměřeného ročního mezinárodního projektu FestivAL 100.
To ovšem zdaleka není všecko. Začtěte se třeba i do poetické prózy ruského nobelisty Ivana Bunina nebo se nechte unést strhujícím biografickým psaním Edy Kriseové.
A co dál? Přece spousta a spousta e-knih, volně dostupných a pro každého, jak už jste od nás zvyklí!
Dobrodružné čtení přeje Vaše redakce E-knihovny.cz
Při přípravě některých textů byl využit nástroj AI Gemini. Redakčně upraveno.
Na obálce: ilustrace z Verneovy Cesty do středu Země od Édouarda Riou
Na str. 4 motiv z Ex Libris od Renáty Fučíkové
Arnošt Lustig (1926–2011)
Arnošt Lustig je jedním z našich nejvýznamnějších poválečných spisovatelů. Ve svém rozsáhlém povídkovém a románovém díle čerpá především z vlastní zkušenosti z druhé světové války, během níž prošel koncentračními tábory a na poslední chvíli unikl z transportu smrti. S hluboce lidskou perspektivou nahlíží osudy hrdinek a hrdinů z řad nejzranitelnějších, ocitajících se v mezních situacích, které pro ně nachystaly velké dějiny. Z autorových příběhů sálá odhodlání čelit zlu a touha po svobodě a štěstí. „Píšu povídky, v kterých hledám záhadu života, to nádherný přízemní, co člověka povznáší nad hvězdy, co ho sráží do pekel. Čím je člověk tím nejúžasnějším, co se ve vesmíru objevilo. Čím je dobrý, čím je horší…“ (Dobrý den, pane Lustig. Myšlenky o životě, 1999)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Ve své nejproslulejší novele autor postupně odhaluje léčku nacistů připravenou na bohaté Židy, kteří sedí ve vlaku do koncentračního tábora. V naději na vykoupení upisují svým věznitelům stále vyšší částky, až jim nakonec nezbývá nic – ani ona naděje. Paralelně vyprávěný příběh sleduje osud židovské dívky Kateřiny Horovitzové, která se v dramatickém finále pomstí svým vrahům za sebe, své blízké i celý židovský národ.
Dita Saxová
Jaké je to žít s traumatem prožitého holokaustu? Dita Saxová strávila mládí v terezínském ghettu, kde byla nucena živit se prostitucí, a posléze v koncentračním táboře v Osvětimi. Jako jediná ze své rodiny přežila a pokouší se vést normální život. Ale jak se vrátit k sobě samé po všem, co viděla a zažila? Lustig ve své psychologické novele nahlíží do nitra člověka, jemuž zkušenost druhé světové války nedovolí prožít plnohodnotný a šťastný život.
Démanty noci
Také v povídkové knize Démanty noci se autor vrací ke svému velkému tématu druhé světové války. V jedenácti chronologicky řazených povídkách čteme sugestivně vylíčené osudy obětí a přeživších holokaustu a spolu s nimi zjišťujeme, že bída a utrpení – na rozdíl od ozbrojeného konfliktu – nikdy nekončí. Kniha byla v šedesátých letech filmově zpracována režisérem Janem Němcem.
Chystáme: Neslušné sny, Ulice ztracených bratří, Noc a naděje, Propast, Miláček a další…
Eda Kriseová (* 1940)
Eda Kriseová působila jako novinářka v redakci časopisu Mladý svět, po revoluci se stala mluvčí Václava Havla a prezidentovou poradkyní. Od roku 1992 se věnuje literární činnosti. Její rozmanitá tvorba sahá od reportáží z exotických zemí a povídek přes psychologické a historické romány až k hororově laděným rozhlasovým hrám. Je laureátkou exilové Ceny Egona Hostovského.
Kočičí životy
Ve svém nejznámějším románu Kočičí životy autorka sleduje osudy dvou volyňských Češek – matky a dcery, které jsou pod tíhou dějin nuceny čelit tíživému osudu. Během druhé světové války musí přesídlit z Ukrajiny do Čech. Přestože okolní svět je krutý, je třeba brát věci s nadhledem takové, jaké jsou. Vytříbeným poetickým jazykem rozehrává autorka působivé rodinné drama, z něhož prýští radost stejným dílem jako utrpení.
Chystáme: Václav Havel, Arboretum, Mezi pannou a babou, Ryby raky, Pompejanka a další…
Zeptali jsme se…
Co je pro vás na literatuře důležité?
Literatura nám přináší zprávy o tom, kdo jsme a jací jsme. Rozšiřuje nám slovní zásobu, učí nás pojmenovávat a tím i porozumět, pochopit, co se kolem nás a v nás děje.
Na čem právě pracujete?
Píšu Paměti.
Jakou knihu, kterou jste minulý rok četla, byste doporučila?
Výjimečný stav: Jak dobře žít ve zlých časech od Martina M. Šimečky.
„Pochopila jsem, že děti jsou asi v cizině a jeho čeká stáří. Že mu děti asi posílají barevné fotografie svého krásného barevného života. Možná ale děti bydlí ve stejném městě jako on a ani se na něj nepřijdou podívat, anebo když přijdou, vždycky něco chtějí. Seberou, co kde je, a utečou, dnes už to s dětmi skoro jinak nevypadá. A zatím Thuja gigantea, matriarchálně rozložená, požívá lásky a úcty všech svých potomků. Na Dálném východě jsou staří lidé dosud uctívaní, mají čas i puzení dozrát k moudrosti, jíž si mladí váží. Ten, kdo je moudrý, je učitel, a to je nejvyšší titul, jehož se může člověku dostat. U nás jsou staří lidé trpěni a okřikováni a učitelé si radši nic nemyslí. Kdo něco doopravdy umí, má s tím potíže.“
(Arboretum, 1991)
Ondřej Hübl
(* 1976)
Autor se živí jako reklamní kreativec a scenárista. Podílel se na tvorbě řady reklamních kampaní, které znáte z televize a billboardů. Jako spisovatel debutoval povídkovou knihou Hod mrtvou labutí a o čtyři roky později mu vyšel první román Opona . Spolu s Miroslavem Krobotem je spoluautorem televizní minisérie
Zkáza Dejvického divadla.
Opona
Hüblův první román Opona je dystopickým návratem do tuhé totality padesátých let. Majitel firmy zaměřující se na umělou inteligenci pořídí zážitkový pobyt „zpátky v padesátých letech“ pro svou dospívající dceru, aby ji „vyléčil z levičáctví“. Pobyt se však brzy zvrhne v boj o holé přežití. Příběh plný jízlivosti a černého humoru byl původně psán jako scénář pro režiséra Jiřího Stracha.
Vladimír
Neff (1909–1983)
Rozsáhlé dílo spisovatele, překladatele a filmového scenáristy Vladimíra Neffa čítá na desítky knih. Pocházel z bohaté obchodnické rodiny a toto prostředí se propisuje i do jeho románů. Nejprve pracoval v otcově obchodu, ale brzy se vydal na dráhu spisovatele. Působil jako redaktor a cizojazyčný lektor v nakladatelství Melantrich, později jako scenárista na Barrandově. Za své dílo získal titul národního umělce.
Sňatky z rozumu
Úvodní díl rodinné ságy o osudech dvou rodů – Bornů a Nedobylů – nás přenese do Prahy druhé poloviny 19. století. Tehdy ze sebe hlavní město teprve pozvolna střásalo provinční atmosféru a pokoušelo se konkurovat kulturní Vídni. Na pozadí brilantně vykreslené a historicky autentické atmosféry sledujeme proplétání příběhů obou rodů deroucích se vzhůru na společenské výsluní.
Chystáme: Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj, trilogie Petr Kukaň z Kukaně a další…
Vladimír Škutina
(1931–1995)
Vladimír Škutina byl český novinář, spisovatel, autor seriálových scénářů a výrazná osobnost veřejného života druhé poloviny 20. století. Proslul odvážným humorem a neústupnou kritikou komunistického režimu, za niž byl opakovaně vězněn. Na konci 70. let emigroval a působil v exilu, mimo jiné v rádiu Svobodná Evropa. Po návratu do Československa pokračoval v publicistické i beletristické tvorbě.
Prezidentův vězeň
Roku 1962 byl jako břitký satirický svědek své doby odsouzen a uvězněn za urážku prezidenta republiky. Autobiografická kniha Prezidentův vězeň líčí celou peripetii s notnou dávkou humoru a nadsázky. Situaci podává až švejkovsky tragikomicky. Pod vrstvou humoru se však skrývá tvrdý politický komentář obnažující nesmyslnost a zlovolnost komunistického režimu.
Chystáme: Svět jako skleněná duhová kulička, Bez vavřínů, Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů, Máš na hlavě zahrádku, řekli moji rozkošní spolužáci
Jiří Marek (1914–1994)
Panoptikum starých kriminálních příběhů
Panoptikum starých kriminálních příběhů je první z trojice povídkových knih, které jsou známé především díky filmovému zpracování s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli rady Vacátka. Jednotlivé případy vtáhnou čtenáře do nostalgické prvorepublikové atmosféry. Setká se v nich s podivuhodnou řadou zlodějíčků a vrahounů galérky pražské periferie, ale i s mazanými příslušníky mordparty, kteří nenechají žádný zločin nepotrestán.
Chystáme: Můj strýc Odysseus, Panoptikum hříšných lidí, Panoptikum města pražského
Miroslav
Skála (1924–1989)
Cesta kolem
mé hlavy za 40 dnů
Středoškolský učitel češtiny Robert Kilián se po nervovém zhroucení ocitá v léčebně Sluneční dvůr, kde se pokouší zotavit. Během čtyřiceti dnů zdejšího pobytu nachází překvapivá zákoutí mysli nejen svojí, ale i ostatních pacientů a jejich doktorů. Miroslav Skála s nadhledem a humorem líčí prostředí psychiatrie a potměšile se u toho zubí na onu věčnou otázku – co znamená být člověkem?
Chystáme: Svatební cesta do Jiljí, Uvěřitelné příhody doktora Papula
Jules Verne
(1828–1905)
Francouzský spisovatel dobrodružné literatury Jules Verne je považován za jednoho ze zakladatelů vědeckofantastické literatury. Přestože má na kontě řadu divadelních her a básní, proslul především romány z cyklu Podivuhodné cesty, čítajícího na šedesát děl, která se doposud těší velké oblibě u dospívajících čtenářů a čtenářek a která stále definují etalon dobrodružné literatury. Po autorovi je příznačně pojmenován také jeden z měsíčních kráterů.
Dvacet tisíc mil pod mořem
V klasickém románu dobrodružné literatury Dvacet tisíc mil pod mořem nás autor spolu s hrdiny Arronaxem, Conseilem a Landem zavede hluboko pod hladinu oceánu. V ponorce Nautilus, jíž vládne svérázný kapitán Nemo, zažijeme fantastická dobrodružství, setkáme se s pozoruhodnými krásami mořského dna a objevíme mnohá tajemství, která jsou běžnému suchozemci skryta.
Cesta do středu Země
Dobrodružný román Cesta do středu Země vypráví příběh výstředního profesora Liddenbrocka, který objeví starý rukopis naznačující cestu do nitra planety skrz jícen sopky. Spolu se synovcem Axelem a islandským průvodcem Hansem se vydává na nebezpečnou výpravu. V hlubinách Země čelí neznámým tvorům, přírodním silám i vlastním obavám. Jules Verne mistrně spojuje vědu, fantazii a napětí v nadčasovém příběhu o odvaze a lidské zvědavosti.
Tajemný hrad v Karpatech
Tajemný hrad v Karpatech vtahuje čtenáře do světa, kde se zdánlivé nadpřirozeno střetává s chladnou logikou techniky. Hrabě Franz de Télek se vydává po stopách ztracené lásky a odhaluje tajemství posedlosti, klamu i lidské touhy poručit životu i smrti. Jules Verne rozehrává temnou romanci, v níž se věda stává kouzlem a hrad dějištěm neklidné vášně.
Chystáme: Dva roky prázdnin, Ocelové město, Pět neděl v balónu, Tajuplný ostrov a další…
Vydali jsme: Cesta kolem světa za osmdesát dní, Lodivod dunajský
Robert Louis Stevenson (1850–1894)
Robert Louis Stevenson byl literární dobrodruh, který žil stejně intenzivně, jako psal. Muž, který vyměnil bezpečí skotského domova za plavbu po neznámých mořích, nám zanechal příběhy, které definovaly naši představivost.
Pro děti stvořil nesmrtelný mýtus o pirátech v Ostrově pokladů, dospělé vyděsil geniální sondou do rozpolcené lidské duše v hororu Dr. Jekyll a pan Hyde. Stevensonův styl je jako čepel kordu – elegantní, přesný a nebezpečně ostrý. Ve svých dílech se nebál zkoumat hranici mezi hrdinstvím a šílenstvím, civilizací a divočinou.
Únos
Dobrodružný román Únos čtenáře přenese do Skotska, kde právě probíhá pokus o převrat. Skotský rod Stuartovců usiluje o britský trůn a ve společnosti to vře. Hrdina příběhu David Balfour se po smrti rodičů stěhuje ke svému jedinému příbuznému, který jej však lstí vyláká na moře, kde David upadne do otroctví. Tím jeho životní peripetie ovšem zdaleka nekončí.
Chystáme: Kumpáni, Markheim, Katriona
Vydali jsme: Ostrov pokladů, Černý šíp, Putování s oslicí do hor
Walter Scott (1771–1832)
Walter Scott nebyl jen spisovatel, byl to fenomén, který naučil svět milovat historii. Tento skotský patriot s neuvěřitelnou fantazií vzkřísil zapomenutý svět klanů, hrdých rytířů a hradních zřícenin. Právě on stvořil historický román tak, jak ho známe dnes – plný napětí, intrik a velkolepých bitev. Scottův styl je jako bohatě tkaný gobelín: mísí syrovou realitu dějin s romantickou legendou.
Srdce Edinburku
V románu se ocitáme ve Skotsku první poloviny 18. století a sledujeme příběh dvou sester – mladší Effie a starší Jeanie. Mladší dívka se z nerozvážnosti ocitne ve vězení přezdívaném Srdce Edinburku a hrozí jí trest smrti. Jeanie se pokouší svou sestru zachránit, to ji však staví před množství morálně složitých rozhodnutí.
Chystáme: Pověst o Montrosovi
Vydali jsme: Kenilworth, Waverley
Ivan Bunin
(1870–1953)
Básník a spisovatel Ivan Bunin byl prvním ruským nositelem Nobelovy ceny za literaturu a dvojnásobným držitelem Puškinovy medaile. Polovinu života strávil v dobrovolném exilu ve Francii. Je autorem řady básnických sbírek, povídek a novel. Jeho dílo navazuje na klasickou ruskou literaturu a po impresionistickém způsobu evokuje atmosféru Ruska za monarchie. Značná část jeho díla byla v rodné zemi zakázána.
Život Alexeje Arseňjeva
Román Život Alexeje Arseňjeva patří bezpochyby k vrcholům Buninova díla. Na prahu šedesátého roku života autor pojednal své mládí v tomto autobiografickém románu, v němž líčí své dospívání v prostředí chudé venkovské šlechty, první lásky, četné cesty po předrevolučním Rusku a v neposlední řadě vypráví o údělu člověka. Bohatý lyrický jazyk čtenáři přiblíží dávno ztracenou přírodu a též atmosféru předminulého století.
Chystáme: Povídky, Novely
William Makepeace Thackeray (1811–1863)
Hledáte-li ve viktoriánské literatuře autora, který si nebral servítky, je jím právě William Makepeace Thackeray. Zatímco jiní psali o hrdinech bez bázně a hany, Thackeray stvořil „román bez hrdiny“. V jeho nejslavnějším díle Jarmark marnosti ožívá svět intrik, kde si ambiciózní Becky Sharpová lokty prosekává cestu smetánkou. Thackeray nebyl jen spisovatel; byl to břitký satirik s duší malíře, který své knihy doprovázel vlastními karikaturami. Jeho styl je koktejlem cynismu a hlubokého pochopení pro lidské slabosti. Právě on naučil svět, co skutečně znamená slovo „snob“, a s chirurgickou přesností odkrýval prázdnotu za pozlacenými fasádami salonů.
Vznešená bída
Vznešená bída nabízí čtenáři výbor z Thackerayových povídek a črt. Autor jízlivě komentuje soudobou buržoazní společnost, kritizuje touhu středostavovských vrstev po proniknutí mezi smetánku. Obnažuje směšné a protivné lidské vlastnosti a s nimi i společenské jevy, které byly typické pro tehdejší dobu stejně jako pro tu naši.
Chystáme: Spiknutí v Bedfordské ulici, Pendennis, Newcomové
Vydali jsme: Humoristické črty, Jarmark marnosti
Ivan Kmínek (1953–2013)
Přestože byl Ivan Kmínek profesí vědec, jeho doménou nebyla chladná čísla, nýbrž hluboké porozumění lidské povaze. V jeho textech se vědecká preciznost potkává s humanitním nadhledem, což z něj činí jednoho z nejvýraznějších představitelů české intelektuální fantastiky. Proslul především jako autor, který dokázal do kulis jiných světů či budoucnosti nenápadně vplést otázky, které nás pálí i v běžném životě. Jeho styl je charakteristický vypointovaným humorem, elegancí a lehkou melancholií nad tím, jak často jako lidstvo opakujeme stejné chyby.
Utopie, nejlepší verze
V románu Utopie, nejlepší verze vytvořil Ivan Kmínek jeden z nejpozoruhodnějších světů české fantastické literatury. Nečekejte však chladnou technologii nebo vzdálené galaxie; autor nás zve do světa, který je nám v mnoha ohledech povědomý. Je to místo, kde se lidstvo pokusilo naplánovat si štěstí a vybudovat systém bez chyb, jen aby zjistilo, že skutečný život se do tabulek vměstnat nedá.
Chystáme: Ústřední kancelář Vesmíru se neozývá
