MENDEL GREEN 1/2022

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 1  /2022

MENDEL GREEN

Soutok Moravy a Dyje je území promarněných šancí EXPERT: ROBOTY JE POTŘEBA GLOBÁLNĚ ZDANIT UNIVERZITA ODSOUDILA RUSKOU AGRESI A UJALA SE UPRCHLÍKŮ

volba rektora 16. 3. 2022

MENDEL GREEN 2022/1 — úvodní slovo

ÚVODNÍ SLOVO Letošní rok měl být pro naši univerzitu zejména rokem oslav 200 let od narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Škola si také zvolila nové vedení, které ji povede další čtyři roky. Tyto události jsou pro Mendelovu univerzitu v Brně samozřejmě klíčové, obě ale zcela zastínila válka na Ukrajině. Podobně jako při covidu nebo tornádu na jihu Moravy se na MENDELU hned v počátcích válečného konfliktu vzepjala vlna solidarity, tentokrát s ukrajinským lidem. Vždyť každý z nás někoho z této země, která je nám tak blízká lidsky i jazykově, zná osobně. Škola začala rychle organizovat pomoc. Hledala především ubytovací kapacity a zázemí pro uprchlíky. Příběhy některých z nich si můžete přečíst i v tomto čísle Mendel Greenu. Další témata se týkají tradičních oblastí, na které se naši univerzitní vědci zaměřují. Česká republika má hned několik národních parků a nová vláda chce vyhlásit dva další. Jeden z nich má být i na jihu Moravy v lokalitě Soutok. Zda je podobný postup vhodný a co území vlastně potřebuje, si můžete přečíst v rozsáhlém rozhovoru s odborníkem. V čísle, které držíte v ruce, samozřejmě nezapomínáme ani na Mendela. V opatství, v němž dělal svoje pokusy, dodnes zůstaly základy historického skleníku, ve kterém přišel na základy genetiky. Jak Mendelův skleník vlastně vypadal, co z něj zbylo a jak bude vypadat skleník nový – to je také jedno z témat tohoto čísla. Filip Vrána šéfredaktor

MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně

Obsah

Ročník 14 / číslo 1 / rok 2022 Vychází 3× ročně Mendelova univerzita v Brně

Novým rektorem je Jan Mareš ��������������������������������������������������������������������������������������

Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz

TÉMA/ Univerzita odsoudila ruskou agresi a ujala se uprchlíků �����������

Šéfredaktor: Filip Vrána

Veterinářka utekla do Brna za dcerou �������������������������������������������������������������������

Telefon: 545 135 010

Základy Mendelova skleníku vydaly poklady ����������������������������������������������������

E‑mail: filip.vrana@mendelu.cz

Náměstí ozdobí Hrachovina �����������������������������������������������������������������������������������������

Grafická úprava: Kateřina Páleníková

Marada dostal Cenu za krajinu ����������������������������������������������������������������������������������

Foto na titulní straně: Václav Šálek Tisk:

MENDELOVI NÁSLEDOVNÍCI/ Z plevele jídlo na talíř. Kopřivy budeme jednou i oblékat �����������������������������������������������������������������������������

Ing. Vladislav Pokorný – LITERA BRNO

ROZHOVOR/ Expert: Roboty je potřeba globálně zdanit �����������������������

Elektronická podoba: mendelgreen.mendelu.cz

STUDENTI MENDELU/ START UP se na trhu ujal, studentka jej bude dál rozvíjet ���������������������������������������������������������������������������������

Redakční rada: Ivana Chatrná (AF) Jana Kuncová (LDF)

Problémy s učením má čím dál více studentů, souvisí to i s pandemií ���������������������������������������������������������������������������������������������������

Martina Lichovníková (REK) Veronika Malá (FRRMS) Hana Martinková Kuchyňková (ZF)

Do stájí proniká automatizace. Ve filmové vesničce střediskové nahrazuje pracovní sílu ������������������������������������������������

Jiřina Studenková (REK) Věra Svobodová (ÚVIS) Jiří Urbánek (PEF) Martina Urbánková (ICV) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 5. 3. 2022 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

14 2

4 9 10 13 14 17 18

ROZHOVOR/ Soutok Moravy a Dyje je území promarněných šancí ������

Vydává:

21 22

26 28

30

4 Alternativou pro budoucnost je nízký a střední les �������������������������������������������������������������������� KRÁTCE/ Práce vinařů z Lednice počinem roku �������� Vědci testovali nové složení hojivých náplastí. Jako první zkombinovali nanočástice a rybí olej ���������������������������������������������������������������������������������������������� Nový stroj na pařezy pracuje ekologicky ������������������������

32 33

Nový web informuje o zdraví v Česku a nerovnostech v něm ���������������������������������������������������������������

Mechanizace proniká i do vinic, vyspělé vinohradnické země postupně doháníme ���������������������������������������������������������������

46 48

34 36

V univerzitních lesích řeší, co s přemnoženou zvěří ������������������������������������������������������������� K zadržení vody v krajině může přispět i správně vysazený trávník �����������������������������������������������������

STUDENTI MENDELU/ Zahraniční studenty překvapila česká láska k pivu ���������������������������������������������

37

38 40 42 43

Designéři byli opět úspěšní ���������������������������������������������������� KRÁTCE/ Stolek zaujal originalitou �������������������������������������� Rekordman v kurzech rád vaří a miluje přírodní vědy �����������������������������������������������������������������

44

21 3

ROZHOVOR

Soutok Moravy a Dyje je území promarněných šancí Současná vláda Petra Fialy si dala do programového prohlášení, že vytvoří z obory Soutok v samém jižním cípu Moravy národní park. Na první pohled se jedná o razantní gesto, které by konečně mělo ochránit přírodu na soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Jenže kdyby to bylo tak snadné a jednoznačné, už Fialovi předchůdci by na tomto území nějakou formu velkoplošné ochrany přírody vyhlásili. TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: Václav Šálek

nou přírodu Soutoku, která je po staletí

Jaké přírodní fenomény tedy stojí na Soutoku za ochranu?

dotčená lidskou činností, je mnohem širší

Dlouho nám trvalo, než se vyjasnilo, co

a hlubší. A ředitel Školního lesního pod‑

by se kvůli ochraně přírodních feno‑

niku Křtiny Tomáš Vrška, který se řadu

ménů mělo dělat. Posunuli jsme se

let podílel na výzkumech na Soutoku, jej

sice dál, ale konsenzus zúčastněných

považuje za „území promarněných šancí“.

stran ne­existuje. V území je tolik zájmů

To proto, že v současnosti už mohla mít

a pohledů, že asi ani není možné tam

vláda k dispozici dostatek dat na základě

poskládat všechny. To si spousta lidí

výzkumů a praktických pokusů, z nichž

neuvědomuje. Když chceme území

by bylo možno víceméně objektivně po‑

chránit, tak si musíme nejprve ujasnit

soudit, kde je potřeba ponechat přírodu

pořadí důležitosti ochrany jednotlivých

samovolnému vývoji, kde a na jak velkých

fenoménů. Vědecky je lokalita popsaná

plochách je potřeba obnovního manage‑

až posledních 25 let, protože předtím

mentu, který zajistí podmínky význam‑

byla za železnou oponou a nesmělo se

ným přírodním fenoménům, které jsme

tam. Na Soutoku žije řada ohrožených

se zavázali chránit, a v jakých lokalitách

druhů živočichů, hlavně bezobratlých,

může dále probíhat pěstování dubu pro

kteří jsou potravně či kvůli rozmnožování

hospodářské využití.

vázaní na mohutné a částečně odumí‑

„Protože však v minulosti nebyla vůle vy‑

rající stromy. Mají tam tisíce mikrostano‑

mezit experimentální plochy pro obnovní

višť, v nichž populace přežívají. Také jsou

management a nezkoušelo se nic, tak

zde dvě národní přírodní rezervace pra‑

se místo expertních rozhodnutí dosud

lesovitého charakteru Cahnov‑Soutok

činila taková, která odpovídala tomu, kdo

a Ranšpurk a několik dalších porostů po‑

měl jaké silové postavení. Podle mě by

nechaných samovolnému vývoji, i když

bylo ideální, aby stát vyhlásil chráněnou

nemají statut chráněných území. A jsou

krajinnou oblast, protože jejím cílem je

tam také komplexy luk, na něž jsou

chránit kulturní harmonickou krajinu.

vázané populace například krátkokříd‑

Zůstane místo jak pro hospodaření,

lých ptáků, jako je chřástal. V souvislém

tak bude možné ponechat část území

komplexu lužních lesů hnízdí pravidelně

nerušenému vývoji a bude možné na ur‑

ojedinělá populace velkých dravců, kteří

čitých plochách dělat takové zásahy,

v době hnízdění vyžadují klid. Jedná se

které povedou k ochraně vytipovaných

o orly či rarohy, což jsou největší vzdušní

druhů. A administrativa bude jednoduchá,

predátoři. Žijí a hnízdí tam také čápi bílí

protože CHKO bude sídlit v Břeclavi či

a tak dále. To jsou klíčové fenomény

Lanžhotě a všichni se budou domlouvat

ochrany.

Problém, jak chránit výjimečnou a krás‑

jen se správou CHKO,“ myslí si Vrška.

4

Zmínil jste ale i hospodářské využití území. Proč je důležité, aby se zde mohly aspoň na části území duby dále pěstovat?

„

Vědecky je lokalita popsaná až posledních 25 let, protože předtím byla za železnou oponou a nesmělo se tam.

Protože tu roste nejkvalitnější dub, který lze na trh z tuzemských zdrojů dodat. Je potřeba si uvědomit a jasně si říci, že jsou tu vedle biologických i obrovské hodnoty hospodářské. Kdyby tu byl národní park, tak se na převážné většině plochy pře‑ stane dub pěstovat, nepůjde na trh a je otázkou, jak ho nahradit. Dubové dřevo má

ohrožených živočichů, rostlin a hub do‑

největší trvanlivost. Dubové parkety mů‑

statečný prostor k existenci. A zde vidím

žete mít 200 let a jsou v pohodě. Z dubu

problém v komunikaci. Nikdo nikdy tento

Nutí Česko i vnější okolnosti, aby alespoň část území a jeho fenomény chránilo?

jsou nejudržitelnější výrobky, dokážou

koncept nevyzkoušel v praxi. Kdyby

Celé území je součástí evropské sousta‑

nejdéle vázat uhlík. Budeme místo toho

Lesy ČR před 15 nebo 20 lety postu‑

vy NATURA 2000. Překrývá se s ptačí

vozit kvalitní dříví ze zahraničí?

povaly takticky, tak vyčlenily například

oblastí a jsou zde lokality pro ochranu

200 hektarů lužního lesa pro tento expe‑

stanovišť a druhů. A Česká republika se

Navíc je to tak, že i vědci z různých oborů se nedokážou plně shodnout na principu ochrany, že?

riment a požádaly biology a ochránce

zavázala vůči EU zajistit ochranu výše

přírody, ať jim ukážou, jak management

jmenovaných fenoménů. Neznamená

světlých lesů uskutečňovat. Připomínám,

to, že se v území nesmí nic dělat,

Dvacet čtyři let jsem se živil vědou.

že nikdo neměl praktickou zkušenost,

ale pro světlomilné druhy je potřeba

Každá skupina vědců se zajímá o určité

jak vyznačovat stromy k těžbě (ani les‑

management zintenzivnit a pro druhy,

organismy a vidí ty svoje a jejich pohledy

níci, protože ti znají modely výnosového

co potřebují klid, musíme ochranu také

se střetávají. Někteří chtějí biotopy pro

hospodářského lesa), jak prostorově

přizpůsobit. Základní premisa soustavy

hmyz a rostliny náročné na světlo a tep‑

rozčlenit porosty, jak zajistit obnovu

NATURA 2000 je udržet dochovaný stav

lo, ti by chtěli les prosvětlit. Ale dravcům

dubu a podobně. Ale to se nestalo.

předmětů ochrany anebo ho zlepšit.

vyhovuje komplex pralesovitých porostů.

Dnes jsme mohli mít rozběhnutý experi‑

Proto probíhá každých šest let moni‑

Je tam také množství tlejícího dřeva,

ment, poučení z chyb, biologové by byli

toring a reporting do Evropské komise.

na které jsou vázané druhy hub a orga‑

více v realitě, nevymýšleli nerealizova‑

A problém se nám pořád vrací – ne‑

nismy vázané na vlhká a tmavší stanovi‑

telné a lesníci by měli rozšířenější obzor

máme koncepčně ujasněno, na jakých

ště. A současně dává smysl na Soutoku

o tom, co je to multifunkční lesnictví.

plochách se má ten který typ manage‑

hospodařit – jsou to produkčně nejhod‑

Mohli bychom říci, že víme, jak to dělat,

mentu dělat a jaké plochy zůstanou pro

notnější stanoviště v České republice.

aby zůstaly stabilní populace rostlinných

hospodaření zejména s dubem letním.

Takže každý porostní typ lesa, nebo

a živočišných druhů. A mohli bychom

chcete‑li každý typ managementu, má

se bavit o nějaké ztrátě na hektar a rok,

opodstatnění a diskuse by se měla vést

kdybychom omezili hospodaření. K tomu

o tom, kolik plochy kterému typu man‑

mohla probíhat relevantní společenská

agementu vyčleníme a jak je uspořádá‑

diskuse, co a na jakých plochách dělat

Přitom diskuse o vzniku CHKO se vedly už před 15 lety, ale nakonec ztroskotaly na odmítavém postoji obcí.

me do prostorové mozaiky v krajině.

a jaké jsou priority. Problém ministerstev

Ministerstvo životního prostředí se

zemědělství a životního prostředí ale je,

snažilo před 15 lety domluvit s obcemi

Proč nikdy nedošlo k pokusům, které by vyčlenily určitou část území pro konkrétní typ managementu?

že nejsou schopné otevřít společen‑

na tom, že by zde vznikla CHKO, z mého

skou diskusi a dohodnout se. Místo toho

pohledu nejlepší řešení. Na CHKO bude

čteme přestřelky v médiích s katego‑

skupina odborníků, kteří se budou území

rickými postoji. Pustit se teď do speci‑

věnovat, budou se domlouvat s obcemi

To je otázka pro Lesy České republiky.

álního nevyzkoušeného managementu

a vlastníky lesů. Jsou to jen Lanžhot,

Tím se dostáváme ke zmíněné promar‑

na 4000 hektarech je obrovské riziko.

Břeclav a Kostice, přičemž 90 procent

něné šanci. Lesy ČR, které jsou správ‑

Ale je potřeba začít něco dělat, jinak

území je na katastru Lanžhota. Ale obce

cem státních pozemků na Soutoku,

biologické dědictví postupně zmizí –

se tomu tehdy bránily.

se bránily vyzkoušet na některých

tedy i dnes má smysl začít na oněch

plochách management takzvaného

zmíněných 200 hektarech a nejprve vše

„světlého lesa“. Vědci a pracovníci

experimentálně vyzkoušet.

Proč vnímáte CHKO jako ideální nástroj správy území?

ochrany přírody dokládají, že to musí být

CHKO jako kategorie velkoplošného

na větších plochách, aby měly populace

chráněného území v sobě zahrnuje

5

6

Obora Soutok Území o velikosti zhruba 4200 hektarů se rozkládá v cípu jižní Moravy mezi řekami Dyjí a Moravou, které tvoří přirozenou hranici s Rakouskem a Slovenskem. Na soutoku těchto řek se nachází trojmezí. Do území ještě vtéká menší řeka Kyjovka. Území se výrazně změnilo po dokončení ohrázování řeky Moravy v roce 1976 a částečně po napuštění Novomlýnských nádrží v 80. letech minulého století. Zejména ohrázování Moravy zcela změnilo vodní režim dříve pravidelně zaplavovaných lužních lesů. Dnes je území protkané množstvím vodních kanálů, několika hrázemi, je zde řada slepých ramen a tůní. Jsou zde dvě maloplošné národní přírodní rezervace pralesovitého charakteru Ranšpurk a Cahnov‑Soutok. Největší podíl rozlohy tvoří lesy, a to téměř 3400 hektarů, přes 500 hektarů patří zemědělským plochám, především loukám, a přes 300 hektarů tvoří vodní plochy. Na loukách se také nachází velké množství solitérních, často již mrtvých stromů. Území jako oboru pro zvěř nechali oplotit v roce 1872 Lichtenštejnové, aby neutíkala do okolních polí. Dodnes se zde chovají jeleni, srnci, daňci a také divoká prasata. Území je cenné díky zbytkům lužních pralesů, hnízdí zde velcí dravci a další ptáci typičtí pro mokřadní biotop a také řada vzácných druhů hmyzu. Na druhou stranu se zde také intenzivně pěstuje a těží dub.

7

i maloplošné rezervace, kde bude les

jednoho druhu. Nic lepšího zde nemáme

velcí brouci, trvá jim to i tři čtyři roky, to

ponechaný samovolnému vývoji. Dále

a díky tomu můžeme sledovat kompe‑

není jako kůrovec s několika generacemi

jsou v ní přírodní památky, na nichž fun‑

tiční vztahy dřevin v době klimatické

za rok. A jedná se o poslední biotop, kde

guje management pro ochranu jednoho

změny, vidíme, jak se který druh chová

se můžou množit. Je tam i cenná bylinná

dvou fenoménů. A CHKO má také svoji

k jinému. To má význam i pro hospo‑

vegetace, která je pod mulčem utlu‑

zonaci, která určuje intenzitu manage‑

daření v lesích. Můžeme od výzkumů

mená. A je otázka, jestli dokážeme tyto

mentů i hospodaření. Na části území by

kompetičních vztahů odvozovat modely

typy hospodaření rozmístit, abychom

se tak mohl dál pěstovat dub. Umíme

hospodaření v hospodářských lesích,

mohli hospodařit a současně zachovali

pracovat s různými modely hospodaření,

abychom nedělali zbytečné chyby

cennou přírodu.

které nebudou vázané na dvouhekta‑

a zásahy. Je potřeba zájmy na Soutoku

rové holiny a dá se řešit hospodaření

dobře poskládat. Vyhlášení národního

s frézováním pařezů či bez něj.

parku mi přijde jako laciný krok.

Proč vám naopak nepřijde jako vhodný nástroj národní park?

Má stát připravenou vůbec nějakou koncepci ochrany?

zhruba 1/120 lesa. Část už je z biologic‑

Národní park je od toho, aby na převážné

Ministerstvo životního prostředí připravi‑

ještě ne. V území klidně může být část

části území probíhal nepřerušený přírodní

lo vyhlášení obří národní přírodní památ‑

porostů, kde se bude frézovat, ale je

vývoj, tedy alespoň na 51 procentech

ky, která má mít přes 4000 hektarů, což

potřeba vyváženost, aby měly chráně‑

plochy. Ale podle pravidel IUCN, ke kte‑

je velikost srovnatelná s CHKO Blaník.

né druhy prostor. K tomu jsme se jako

rým se ČR hlásí, je to 75 procent území.

Kategorie národní přírodní památka je

republika zavázali. Aby tam dále byl pro‑

To je na Soutoku mnohonásobně víc než

přitom maloplošná kategorie ochrany

stor pro samovolný vývoj a zároveň aby

dnes, víc, než je křehký kompromis, víc

na rozdíl od chráněné krajinné oblasti

tam bylo místo pro růst kvalitního dubu.

než dává logika ochrany na světlo ná‑

nebo národního parku, což jsou vel‑

Dříví by na trhu chybělo, protože na něj

ročných druhů. Plochy luk by musely být

koplošné kategorie ochrany přírody.

navazují naše zpracovatelské kapacity.

v zóně soustředěné péče, tedy trvale

Lesy ČR se proti vyhlášení odvolaly

Museli bychom je vozit někde z Podunají

obhospodařované, takže za mě kategorie

a zatím tedy žádná územní ochrana není

nebo ze Srbska. A právě kvalitní dub vy‑

národní park nemůže naplnit na Soutoku

na pořadu dne. To jenom svědčí o ne‑

drží nejdéle v podobě výrobků ze dřeva

všechny současné požadavky a závazky

schopnosti státu pracovat efektivně.

a nejdéle váže uhlík.

Dá se z toho všeho usuzovat, že situace je na mrtvém bodě?

Jak dlouho už takhle státní podnik hospodaří? Frézují přes deset let a každý rok obnoví kého pohledu poničená, ale velká část

v ochraně přírody, které ČR má.

Ano. Cítím, že národní park je vnímaný

kam jít. Na všech stranách jsou nějací

Proč stát do hospodaření Lesů ČR nezasáhne tak, aby neprováděl veškerou těžbu na Soutoku frézováním?

jako obchodní značka, brand pro turis‑

hráči, kteří to chtějí někam stáhnout.

Lesy ČR by měly mít nějakou dlouhodo‑

tický byznys, a to je špatně. CHKO se dá

Překvapuje mě, že vládní koalice dala

bou koncepci, která by se dodržovala,

jako brand také využít a současné CHKO

národní park do prohlášení, když paní

byla projednaná a schválená. Ale nemají.

to využívají. Chrání člověkem vytvořenou

ministryně Anna Hubáčková zrovna tyto

Kdo jiný než stát by měl říct, jak se

kulturní harmonickou krajinu s podporou

věci z jihomoravského krajského úřadu

budou plnit ekosystémové služby lesa?

mimoprodukčních biologických funkcí.

zná a odborně je koncept národního

Stát ukazuje, jak je slabý v rozhodování,

Soutok je také kulturní krajina. Poldr jsou

parku v tomto případě zpochybnitelný.

a z pohledu nestátních vlastníků je to

sice říční naplaveniny s hloubkou pět

Myslím, že vědci proti němu budou vět‑

hodně špatné. Nestátní vlastník rozho‑

šest metrů a je to přírodní fenomén, ale

šinově, protože některé druhy se uměle

duje mnohem koncepčněji, a to je hroz‑

les je po staletí hospodářsky intenzivně

udržují díky cíleným zásahům.

ná škoda. Opakem je například diskuse

Nezní prostě národní park laikům lépe než CHKO?

Naprosto. Je to na rozcestí a nikdo neví,

o poslání zemských lesů ve spolkových

využívaný.

Co se dá vytknout Lesům ČR v jejich hospodaření?

zemích v Německu, to je úplně jiný level.

Diskutabilní je frézování pařezů. Když se

o tom, jak velké procento lesů bude

stromy pokácejí, pařezy se zfrézují, aby

plnit primárně mimoprodukční funkce,

Pralesy jsou extrémně cenné lokality, ale

se výsadba mohla dělat mechanizovaně.

a zajistí to a ekonomickou ztrátu doplatí.

bez zásahu jsou ponechané až od roku

Po frézování vznikne štěpka, která se

To bychom měli umět stejně i u nás. Ale

1932, tedy až sekundárně. Dříve to

rozprostře a funguje jako mulč. A buřeň

musí se k tomu vést společenská disku‑

byly pastevní lesy. Lze v nich sledovat

pak lze také vyžínat mechanizovaně.

se a musí se najít konsenzus.

dynamiku dřevin, jak si konkurují druhy

Z provozního hlediska to je výborné, ale

mezi sebou a jednotlivé stromy uvnitř

biologicky průšvih. V pařezech se vyvíjejí

Ani pralesy ponechané samovolnému vývoji nejsou původní...

8

Tam se přijímají politická rozhodnutí

„MENDELU je schopna v podstatě dávat odpovědi na všechny strategické otázky v rozvoji lidstva, od surovin pro stavební, nábytkářskou a energetickou výrobu z dřevní hmoty po lesnictví a tvorbu krajiny, od buňky po bezpečné potraviny. To vše umíme fyzicky provést i ekonomicky vyhodnotit pro optimální provozní nasazení,“ uvedl nový rektor.

Novým rektorem je Jan Mareš Akademický senát zvolil novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně dosavadního děkana Agronomické fakulty Jana Mareše (60). O funkci v pořadí 34. rektora se ucházeli tři kandidáti. Čtyřleté funkční období začalo novému rektorovi 31. března.

ŽIVOTOPIS

Podle Mareše je MENDELU školou se zvyšujícím se vědeckým výko‑

Jan Mareš se narodil 18. prosince 1961 ve Strakonicích. Vystudoval Střední ry‑ bářskou technickou školu ve Vodňanech a v roce 1985 absolvoval specializaci rybářství na Vysoké škole zemědělské v Brně. V roce 2014 byl jmenován profeso‑ rem v oboru rybářství. V současné době vede Oddělení rybářství a hydrobiologie na AF MENDELU. V rámci vědecko‑výzkumné činnosti se zabývá problematikou technologie chovu ryb v různých produkčních systémech, vý‑ živou a krmením ryb, kvalitou rybího masa, hematologií ryb nebo mimo­‑produkčními funkcemi rybníků. Věnuje se tak například vlivu podmínek chovu a výživy ryb na kva‑ litu rybího masa nebo vývoji a optimalizaci recirkulačních chovů ryb.

nem, je úspěšná v získávání projektů a má respekt mezi odbornou ve‑ řejností, který chce nový rektor do budoucna ještě posílit. „Odborné zaměření naší univerzity reaguje na hned několik aktuálních výzev, kte‑ ré před námi jsou, zejména zajištění dostatku kvalitních a bezpečných potravin, od jejich produkce a zpracování až po ekonomický dopad,“ uvedl Mareš. Z dalších výzev a témat zmínil například hospodaření v krajině nebo cirkulární ekonomiku. Dále pak rozvoj regionů a obecně deglobalizaci. V nové funkci chce mimo jiné podporovat další rozvoj laboratorní i prak‑ tické výuky, posílit zapojení studentů do výzkumné činnosti. Chce také podporovat vytváření výzkumných týmů napříč univerzitou a spolupráci s externími subjekty za využití potenciálu multidisciplinárního přístupu. Odborností nového rektora je rybářství, tedy obor spojený s vodou v krajině a hospodařením v krajině, což jsou podle Mareše věci, které spolu úzce souvisí. „Zodpovědný přístup k naší přírodě, zemědělství a hospodaření je věc, která mne velmi zajímá, včetně provázání na roz‑ voj regionů a deglobalizaci,“ uvedl Mareš.

9

TÉMA

Univerzita odsoudila ruskou agresi a ujala se uprchlíků Vedení Mendelovy univerzity v Brně ostře odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Prakticky vzápětí po zahájení invaze vypovědělo smlouvy s běloruskými a ruskými institucemi a škola se zapojila do pomoci uprchlíkům. Řada z nich během několika málo dní našla zázemí na kolejích univerzity, někteří pak i práci na MENDELU. Podle odborníků agrese Ruska semkla Evropu a změnila také azylovou politiku.

„Silné projevy solidarity ze strany české veřejnosti a ochota poskytnout nejrůznější formy pomoci uprchlíkům z Ukrajiny dokázaly téměř ze dne na den změnit českou azylovou a migrační politiku. Česká veřejnost i politici přitom migraci v poslední dekádě a ještě před několika týdny vnímali především jako nevítanou nutnost, či dokonce jako hrozbu,“ uvedl odborník na migraci Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty MENDELU. Právě tato fakulta pak dala práci prvním expertům z Ukrajiny, kteří uprchli před válkou. Jde o tým kolem profesora Volodymyra Rodčenka, který je prorektorem Charkovské národní univerzity V. N. Karazina. Ten přišel ve své zemi nejen o bydlení, bombové útoky ruských invazních vojsk se nevyhnuly ani charkovské univerzitě. Jeho tým

TEXT: Filip Vrána

v minulosti pracoval například na stra-

FOTO: Ivana Tresová (AVC), Filip Vrána

tegii ekonomického rozvoje Charkova, zelených energiích a podobně. „Charkov

10

Ruský konzulát v Brně

11

profesor Rodčenko na děkanátu PEF, vlevo absolventka MENDELU Natálie Veselá

dnes není místo k životu. Vzali jsme

na univerzitě i za práci, rozhodně chce-

ve vazbě na studenty, pedagogy či jiné

me být přínosem a ne jen sedět se

zaměstnance školy. Často přitom nebylo

založenýma rukama,“ uvedl Rodčenko,

možné určit, kdy se do ČR dostanou.

který před šesti lety v Charkově zakládal

Před příjezdem bylo nutné udělat řadu

Karazin Business School. Jako prorektor

telefonátů a nově příchozí si také museli

působí od poloviny loňského roku a za-

vyřizovat pobyt v Brně. „Mluvíme jedním

bývá se oblastí HR a digitalizací.

jazykem, jsem ráda, že mohu pomoci.

děti a všechny další, koho jsme mohli,

Nikdo z nás nechce být běžencem

a jeli,“ uvedl Rodčenko, který do Brna

Rodčenko s rodinou získal bydlení

a žít na dávkách,“ uvedla koordinátorka.

dorazil po čtyřech dnech cesty.

na univerzitních kolejích. Škola hned

Přinosilovou, která má v Brně českou

po začátku ruské invaze vyčlenila pro

rodinu a také maminku, česká pomoc

S rodinou a ostatními jeli dvěma auty.

uprchlíky více než stovku míst v Brně

překvapila. „Ta podpora je obrovská,

První přejezd dlouhý 230 kilometrů jim

a Lednici, které se rychle zaplnily.

Ukrajinci ji zatím neumí přijímat,“ uvedla.

zabral sedm hodin, druhý dlouhý 500 ki-

Na jídlo a ubytování uprchlíků se začaly

lometrů trval 17 hodin, třetí pak 31 ho-

scházet peníze díky transparentnímu

Na kolejích pomáhali i studenti univerzi-

din. „Problémem byl nedostatek paliva,

účtu. Na kolejích začaly brzy působit

ty, kteří připravovali pokoje pro uprchlíky.

hodně lidí proto odjíždělo vlakem,“ uvedl

i koordinátorky pro uprchlíky mluvící

V rámci dalších brněnských organizací

Rodčenko. Na univerzitu měl ukrajinský

rusky a ukrajinsky.

se zapojili i do pomoci, kde byla potřeba.

profesor už vazby z minulosti. „Dělali

Na MENDELU byl zřízen sklad hygie-

jsme spolu nějaké projekty, psali člán-

Jednou z nich je Ukrajinka žijící v Brně

nických potřeb. ICV organizuje výuku

ky,“ doplňuje svého staršího kolegu ab-

Hanna Přinosilová, která pochází z města

češtiny pro uprchlíky.

solventka MENDELU Natálie Veselá, kte-

Dnipro, kde zůstala část její rodi-

rá s ním byla po celou dobu od začátku

ny. Většina uprchlíků ubytovaných na ko-

invaze v kontaktu. „Jsme rádi za zázemí

lejích přijížděla v první vlně zejména

12

Veterinářka utekla do Brna za dcerou Až z dalekého Dnipra utekla do Brna

z dostupných zdrojů kontrolovala,

Její maminka byla dojatá obrovskou

za svou dcerou, studentkou

zda je cesta bezpečná. Z hranice se

solidaritou a masivním dobrovolnic-

Agronomické fakulty MENDELU, Olga

uprchlíci dostali autobusem do přijíma-

kým hnutím. „Je strašně důležité, co

Aleksejenko. Před osmi lety zažila

cího centra ve slovenské Ubľe. „Tam

nejvíce umenšit stres pro děti. Už

uprchlickou vlnu z druhé strany, kdy se

jsme uvedli, kam chceme jet, a čekali

na Slovensku se o to všichni snaži-

do jejího města na východě Ukrajiny

na dobrovolníky, kteří nás odvezli,“ po-

li,“ uvedla Aleksejenko. „Lidé na kole-

uchýlili lidé z doněcké a luhanské

pisuje anabázi Olga Aleksejenko.

jích nám hodně pomohli s ubytová-

oblasti. Nyní se stala obětí války i ona. Cesta do bezpečí jí trvala čtyři dny.

ním. Máme společnou jednu buňku, Jména dobrovolníků, kteří se jich a dal-

takže jsme pospolu jako jedna rodina.

ší maminky s dítětem ujali, ani nezná,

Na kolejích nám pomáhají s ubyto-

Povoláním veterinářka se vydala

ale na dálku jim děkuje. „Od ponděl-

váním i jídlem, jiní ale takové zázemí

na cestu den po vypuknutí konflik-

ního večera (tedy 5 dní po začátku

nemají,“ říká Sofiia, studentka oboru

tu. Manžel, který zůstal na Ukrajině,

invaze – pozn. autora) jsme s mamin-

molekulární biologie a biotechnologie

ji přivezl se synem ke slovenským

kou a bratrem spolu. Dobrovolníci mi je

AF. Pro všechny utečence je podle ní

hranicím. Dceři Sofiii Lymarenko

přivezli rovnou ke kolejím,“ uvedla její

nejdůležitější zázemí v podobě ubyto-

posílali průběžně svou polohu, a ta

dcera Sofiia.

vání. Vše ostatní se vyřídí později.

13

Základy Mendelova skleníku vydaly poklady

i části potrubí, které rozvádělo teplo uvnitř skleníku. Nikoliv překvapivě jsme z těchto sutin získali i zlomky květináčů,“ uvedla Sedláčková. Práce na Mendelově skleníku byla pro ni i kolegy vzrušující. Po odstranění suťové destrukce archeologové každým dnem objevovali nové a nové konstrukční detaily, které v konečném výsledku skládají úchvatný pohled na vnitřní podobu skleníku v úrovni podlahy. „Obdivovat tak můžeme kamennou dlažbu lemovanou řadou cihel, nádrž na zálivkovou vodu,

Vzrušující prací bylo pro archeology odkrývat skleník, ve kterém Gregor Johann Mendel objevoval základy genetiky. Podle odborníků zbytky skleníku představují unikátně dochovanou památku zahradního stavitelství, o které se donedávna vůbec nevědělo. Experty zaujal zejména systém vytápění, který takzvaný Mendelův skleník řadí mezi výjimečné technické památky. Archeologové v augustiniánském opatství na Starém Brně pracovali v druhé polovině roku 2021. Letos se místo po dlouhých dekádách, kdy byly vidět jen základy, dočká zbrusu nové podoby. Jde o jednu z akcí souvisejících s výročím 200 let od narození zakladatele genetiky.

cihlové sloupky, které původně nesly Skleník nechal patrně v roce 1854 po-

konstrukci pro upevnění polic, ale pře-

stavit opat augustiniánského kláštera

devším systém tří topenišť a topných

na Starém Brně Cyril František Napp,

kanálů, které zajišťovaly vytápění sklení-

který patřil k výrazným Mendelovým

ku, byť právě tato část byla v minulosti

podporovatelům. „Toto datum je

nejvíce přestavována a při bourání skle-

uváděno na základě existence projek-

níku nejvíce poškozena. Zvláště tento

tového plánu skleníku. Zda byl skleník

důmyslný systém vytápění činí ze sklení-

opravdu v tomto roce postaven, však

ku velmi zajímavou a unikátní technickou

s jistotou nevíme. Existují totiž ještě dva

památku,“ uvedla archeoložka.

další plány zobrazující skleník, žel blíže nedatované. Lze však předpokládat, že

Společně s kolegy našla na místě nejen

vznikly před rokem 1870, kdy byl výrazně

množství zlomků květináčů, ale napří-

poničen větrnou smrští a lze předpoklá-

klad i skleněnou pivní láhev schwarzen-

dat, že musel být opraven,“ uvedla Lenka

bergského pivovaru v Třeboni, která

Sedláčková z Archaia Brno.

pochází z období před rokem 1900, nebo krejcar Františka Josefa I. z roku 1879,

Je poměrně paradoxní záležitostí, že

který ležel v jednom z topných kanálů.

historie skleníku, v němž Mendel došel

Neméně zajímavé věci odborníci odkryli

na své unikátní objevy, je dosud nezpra-

v bezprostředním okolí skleníku. Přímou

covaná. Z interiéru se podařilo najít jen

spojitost se skleníkem mají štětové vrst-

jednu fotografii z roku 1935. Ty další jsou

vičky, které v tomto prostoru dokládají

úplně bez data. Poslední známé snímky

přítomnost záměrně upravovaných ces-

jsou z roku 1961, takže ani není jasné, kdy

tiček. S existencí a fungováním skleníku

byl skleník zbořen. V dnešní dochované

pravděpodobně souvisí i tři odvodňovací

podobě základového zdiva dosahuje

kanálky.

délky 28,5 m a široký je 5,5 m, přestože v původní podobě byl asi o pět metrů

Archeologický výzkum na Starém Brně

kratší.

byl v mnoha směrech unikátní, protože k podobným nálezům a objektům se

Archeology pod úrovní terénu překva-

experti často nedostanou. Tyto stavby

pilo nejen samotné zdivo, ale i jinak

jsou ještě příliš mladé, a proto opomíje-

neporušený interiér. Vnitřek skleníku

né. Jedním z důvodů je i fakt, že k těmto

byl totiž z velké části „zakonzervován“

stavbám většinou existuje projektová

vlastními sutinami. Při bourání byla část

dokumentace, dobová vyobrazení i pí-

nadzemních konstrukcí shozena do jeho

semné zmínky, jejichž výpověď je pova-

TEXT: Filip Vrána

interiéru a ponechána na místě. „To

žována za zcela dostatečnou. „Bohužel

FOTO: Archaia Brno, AMB,

mimochodem dokládá množství cihel ze

stále platí, že co se ukrývá pod zemí

zdiva skleníku, zlomky střešních tašek,

a není vidět, jako by nebylo. Archivní

skleněných okenních tabulek, ale třeba

prameny nám ovšem většinou vypovídají

Společně, o.p.s., Filip Vrána

14

jen o jedné vývojové etapě památky, přičemž možné přestavby stejně jako podoba a vybavení interiéru bývají neznámé,“ upozorňuje archeoložka. Zánik takzvaného Mendelova skleníku byl doposud spojován s větrnou smrští v roce 1870. Již při zběžném pohledu na mapové podklady z období po tomto roce se ale ukázalo, že skleník je v nich stále vyznačen, a to ještě v 1. polovině 20. století. „Šťastnou shodou náhod se nám během výzkumu podařilo získat fotografie skleníku z roku 1935 a především sérii fotografií z roku 1961, které společně s archeologickým výzkumem mylnou informaci o jeho zániku již v 19. století jednoznačně vyvrací,“ zmínila Sedláčková. A tam, kde není situace dostatečně prozkoumaná a zmapovaná, můžeme očekávat ještě další objevy. Jen na okraj stojí za doplnění, že skleník stál v širším prostoru přemyslovského hradu z 11. století. Přestože se samotné centrum raně středověkého Brna nacházelo pravděpodobně o něco jižněji, prostor nynějšího výzkumu je pouhých 60 m od nejstaršího brněnského kostela – takzvané 1. starobrněnské rotundy. „Je tedy vysoce pravděpodobné, že i v těchto místech lze očekávat raně středověké osídlení. To se ovšem s jistotou nachází hlouběji, než jsme mohli na základě projektové dokumentace v této fázi výzkumu zkoumat,“ dodala Sedláčková.

15

Skleník v roce 1961 Archiv města Brna, fond U5 Sbírka fotografií, sign. IIe 39

Nový skleník Hrách ve všech vývojových fázích 365 dní v roce uvidí návštěvníci skleníku, který do konce roku vyroste na stejném místě, kde Gregor Johann Mendel položil základy genetiky. Skleník za 38 milionů korun postavený převážně ze skla a oceli vyroste na půdorysu původního, kde v polovině 19. století Mendel pracoval na svých pokusech s hrachem. Součástí skleníku bude dvoukubíková nádrž s vodou, která poslouží k aeroponickému pěstování hrachu. Aeroponie je moderní metodou, u které není potřeba využívat substrát. Rostliny bude možné spustit k zemi, a lidé si tak budou moci zralé lusky utrhnout. Skleník bude určený pro další vzdělávání, školní návštěvy a obecně edukaci. „Je to pro nás odkaz pro budoucí generace, který v sobě spojuje víru a vědu,“ uvedl vyšší představený augustiniánského řádu Opatství Staré Brno Juan Provecho. Augustiniáni budou skleník po jeho dokončení také spravovat. V budoucnu v areálu konventu vznikne i gymnázium.

16

Náměstí ozdobí Hrachovina Mendlovo náměstí v Brně ozdobí bronzový monument nazvaný Hrachovina. Jeho autorem je brněnský umělecký slévač a sochař Jaromír Gargulák. Umělec se snažil během soutěže co nejlépe proniknout do tajů Mendelem definovaných zákonů dědičnosti. Dokonce si kvůli tomu koupil domů hrách, který zasadil, aby ho mohl v jednotlivých etapách pěstování pozorovat.

„Připadal jsem si jako dřív na základ-

rozhodlo v závěrečném hlasování pro

ní škole, kdy sledujete, jak ten hrách

dílo s názvem Hrachovina, které by

roste, probouzí se k životu, a na základě

mělo současným i budoucím generacím

toho jsem začal skicovat a modelovat

připomínat přelomový objev Gregora

stély. Manželka s dcerou si ze mě dělaly

Johanna Mendela.

legraci, vůbec nevěřily tomu, že bych mohl vyhrát. V průběhu času jsem si

„Vítězný návrh se skládá celkem ze čtyř

pohrával i s variantou rozmnožová-

samostatných objektů a obsahuje

ní, zvažoval jsem jít i někam směrem

všechny Mendelem definované zákony

k DNA, ale protože Mendel pracoval

dědičnosti, přičemž v monumentál-

s rostlinami, tak mě to stále vracelo

ní části díla je znázorněno křížení alel

zpátky k tomu hrachu. Mendel vychá-

při úplné dominanci, kde dochází při

zel během svého křížení z barevnosti

použití Mendelova čtverce k výsledné-

a tvarů semen a následně objevil i slav-

mu fenotypovému štěpnému poměru.

ný poměr 9:3:3:1, který je dominantní

Ten je na plastice, kde je dominantním

i na mé plastice,“ přibližuje autorský

materiálem bronz, přesně znázorněn,“

proces Jaromír Gargulák. TEXT: Filip Vrána

vysvětluje člen odborné poroty emeritní profesor a akademický sochař Kurt

FOTO: Společně, o.p.s.,

Právě detailní souznění Gargulákova ná-

sochapromendela.cz

vrhu s Mendelovými zákony dědičnosti

Gebauer.

17

FOTOREPORTÁŽ

Marada dostal Cenu za krajinu Krajina by měla být jako dobrá kniha, plná zajímavých kapitol, říkal před dvěma lety na stránkách tohoto časopisu akademik MENDELU a ekologický zemědělec Petr Marada. Letos jeho práci ocenil Jihomoravský kraj Cenou za krajinu. Porotcům učarovala proměna okolí Šardic na Hodonínsku, které se Marada věnuje cíleně od roku 2006. TEXT: Markéta Chumchalová, Redakce FOTO: Archiv Petra Marady

Část půdy, kde se před lety rozkládaly jen lány polí, Marada zalesnil, založil tam mokřady a postupně i další přírodní pásy, zejména v místech největšího odtoku vody. „Daří se nám dlouhodobě dobrá věc, ze které máme radost. Naše aktivity v životním prostředí naší i okolních obcích mají smysl a jsou velmi významné. V rámci soutěže jsem chtěl prezentovat, co smysluplného se dá dělat tak, aby bylo lépe,“ uvedl Marada, který na svých pozemcích vysadil také ovocná stromořadí, sady a vybrané plochy pravidelně osévá jetelotravní směsí. Pro Maradu jsou zakládání, péče a údržba o krajinotvorná opatření a přírodě blízké hospodaření životním projektem. „Každá koruna, která se nám podaří vydělat, směřuje právě do tohoto projektu, kde se taví ve skutečné přírodní bohatství, které má zcela jistě význam nejen pro naše hospodaření, ale má prokazatelně celospolečenský přesah,“ říká akademik MENDELU. Sám krajinu Moravského Toskánska vnímá jako prostor pro tvoření. „Máme z toho radost nejen my, ale i jiní, kteří u nás na vesnici a v okolí ví, že život nekončí v místech s přeškrtnutou cedulí, ale v prostupné, pestré a atraktivní krajině, která nás na Kyjovském Slovácku obklopuje,“ uvedl Marada.

18

Akademik z Agronomické fakulty tvrdí, že jeho největší motivací je vrátit život do činností člověka poškozené krajiny, chránit půdu, vodu a učinit životní prostředí i v podmínkách typické zemědělské krajiny, i v období přicházející klimatické změny, atraktivní. Hlavním problémem zemědělské krajiny kolem Šardic je její abnormální orba. Systém hospodaření je přizpůsobený zemědělské mechanizaci bez ohledu na místní podmínky. „Vzhledem k podmínkám, absenci krajinných prvků a jiné zelené infrastruktury i díky většinovému systému hospodaření je problémem významná erozní ohroženost půdy a pokles její úrodnosti. Krajina není schopna zadržet vodu a následně mírnit negativní vlivy v období stále se vracejícího a prohlubujícího se sucha,“ vyjmenovává hlavní problémy Marada. Pozemky v okolí Šardic v minulosti cíleně nakoupil. Na svých parcelách začal hospodařit a z velkých půdních bloků začal vytvářet mozaiku menších. Díky novým polním cestám postupně začala být krajina více prostupná a díky jiným osevním postupům a nově vznikajícím plochám i více pestrá. „Krajinu a půdu od prvopočátku vnímám jako prostor pro tvoření a následnou radost z něj. Tím tvořením je pro mě zemědělství,“ uzavírá Marada.

19

MENDELOVI NÁSLEDOVNÍCI

Kopřivu pěstujeme in vitro, což je sterilní kultivace na živném médiu – tedy rostliny ve skleničkách. Úspěšně jsme namnožili během pár měsíců z pěti mateřských rostlin asi 1 600 jedinců, kteří dali základ prvnímu vyrovnanému porostu pro průmyslové zpracování.

Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie.

20

Z plevele jídlo na talíř. Kopřivy budeme jednou i oblékat Roste jako plevel v podstatě všude, přesto se využitím kopřivy zabývá jen málokdo. Tato rostlina má přitom před sebou budoucnost. Dost možná se stane brzy běžnou součástí jídelníčku, hodí se díky výborným termoizolačním vlastnostem i jako textil. Zpracovat se dá na tisíc způsobů. Vědci z Agronomické fakulty tento pro mnohé nepopulární plevel pěstují tak, aby byl využitelný nejen v různých podobách v potravinářství, ale také jako nutričně bohaté krmivo pro zvířata. Většina lidí už někdy pila kopřivový čaj nebo jedla oblíbený špenát z mladých kopřiv či velikonoční nádivku. Podle Kamily Širůčkové Lónové z Ústavu biologie rostlin AF MENDELU je to jen začátek. TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: Archiv MENDELU Cílem vědců je podpořit v kopřivách laboratorním pěstováním

dali základ prvnímu vyrovnanému porostu pro průmyslové

vlastnosti, které jsou žádané pro potravinářské využití. Zatím

zpracování,“ popsala vědkyně. Vědci rostliny vybrali na základě

šlo především o velké šťavnaté listy vhodné pro konzumaci

fenotypu, tedy souboru vnějších znaků. Díky vegetativnímu

jako zelenina, případně také dlouhý stonek využitelný na přad-

množení in vitro se pak vybrané vlastnosti přenesou na nově

né vlákno. Od roku 2019 spolupracují na výzkumu kopřiv s ex-

vzniklé jedince. „Bez šlechtění, na základě zkušeností a díky

terní firmou, která se dlouhodobě zabývá jejím zpracováním

vegetativnímu množení jsme získali unifikovanou linii, která

jako potravinového zdroje.

dává základ dalším budoucím vyrovnaným porostům a také

Aktuálně vědci zkouší takzvanou biofortifikaci neboli obo-

materiálu pro další výzkum,“ uvedla pracovnice Ústavu bio-

hacení kopřivy o mikroprvky, například selen nebo zinek,

logie rostlin. V dalších krocích by vědci chtěli spolupracovat

které většinou přijímáme ve formě potravinových doplňků.

na rozšíření „kopřivového portfolia“, a vytvořit tak kopřivovou

Takto obohacená rostlina by se uplatnila jak ve výživě lidí,

genovou banku. Ta ve výsledku umožní množit a uchovávat

tak zvířat. „Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky přijala.

různé genotypy kopřiv, českých i zahraničních.

Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné

„Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifika-

formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány

ce aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se

kupříkladu u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ vysvětlila vědkyně.

velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci

Nejznámějším příkladem fortifikace potravin je jodování soli.

či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila vědkyně. Z kopřiv

Pokud se podaří dostat stopové prvky ve vyšší míře i do ko-

se už nyní dá dělat například sirup z kopřivové šťávy, existuje

přiv, bude uplatnění této rostliny mnohem pestřejší. „Kopřivu

zelené pivo s výtažky z kopřivy nebo sýr zrající na kopřivovém

lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů,

listí. „Na trhu jsou k dostání těstoviny s přídavkem kopřiv, jako

a tím, že by byla obohacena o tyto prvky, bychom spojili

doplňky stravy jsou použitelné kopřivové extrakty v podobě

příjemné s užitečným. Jelikož kopřivy mají samy o sobě řadu

kapek, bonbónů či limonád. V prodeji jsou tabletky vyrobené

prospěšných látek,“ poukázala Širůčková Lónová. Podobné

lisováním sušené kopřivové suroviny,“ vyjmenovala vědkyně.

obohacení pak chtějí vědci dostat i do krmných směsí hos-

Kopřiva má využití i mimo potravinářství – v podobě šampónů

podářských zvířat, pro která jsou stopové prvky také důležité.

a přípravků na podporu růstu vlasů i jako vlákno pro výrobu

V krmivářství existují různá omezení. Obohacením rostlinné

textilu. „V dnešní době by textil z kopřivového vlákna asi nikdo

suroviny obsažené v krmných směsích by odpadla nutnost

moc rád nenosil, protože kouše, ale technologie jdou dopředu

dodávat prvky ve formě aditiv.

a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblí-

Množení rostlin probíhá v řízených podmínkách. „Kopřivu

benou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti,

pěstujeme in vitro, což je sterilní kultivace na živném médiu –

a kopřiva jako plevel roste skoro všude,“ popsala výhody

tedy rostliny ve skleničkách. Úspěšně jsme namnožili během

Širůčková Lónová.

pár měsíců z pěti mateřských rostlin asi 1 600 jedinců, kteří

21

ROZHOVOR

Expert: Roboty je potřeba globálně zdanit Globální pracovní trh začíná čelit masivní robotizaci, což s sebou přináší i otázky, jak tyto roboty zdanit. Důvodem je jednoduchý předpoklad, že čím méně lidí bude v budoucnu pracovat, tím více se budou snižovat příjmy státních rozpočtů. Místo aby lidé do rozpočtů aktivně přispívali, stane se část z nich naopak příjemcem sociálních podpor. Jak navrhnout zdanění tak, aby bylo spravedlivé a přínosné, nad tím přemýšlí i Pavel Semerád z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Jako hlavní věc zdůrazňuje potřebu globálního řešení, v opačném případě je velmi pravděpodobné, že i v této oblasti vzniknou daňové ráje.

Rozveďte úvahu, proč vůbec o zdanění uvažovat? Důvodem je skutečnost, že v nejbližší době – odhaduje se, že do roku 2030 – bude 30 až 40 procent dnešních pracovních míst nahrazeno roboty. Předpokládejme, že vzniknou i nová místa, ale lidem, kteří přijdou o práci, může trvat déle, než se této změně přizpůsobí. A část z nich se možná ani nebude chtít rekvalifikovat. Je proto nutné už teď přemýšlet, jak kompenzovat tento výpadek na straně státního rozpočtu.

O co všechno stát přijde, když část pracovníků nahradí roboti? Zaměstnanci odvádějí pravidelně

TEXT: Zdeněk Meitner FOTO: AVC, stock.adobe.com

zdravotní a sociální pojištění. Stejně tak za své zaměstnance odvádí zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatel. Pokud tedy zaměstnanci ztratí práci, stát o toto pojištění přijde. Kromě toho přijde i o daň z příjmů. Již dnes sice nízkopříjmoví zaměstnanci díky různým daňovým úlevám tuto daň neplatí, takže to na první pohled nemusí vypadat tak vážně, ale nezapomínejme na to, že nezaměstnaní pobírají sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti. A tady se už bavíme o výrazném navýšení deficitu veřejných financí.

22

23

Které pracovní pozice roboti ohrožují?

by se při pořízení mohla navýšit sazba DPH a plátce by neměl nárok na odpo-

Diskutuje se zdanění robotů už na mezinárodní úrovni?

Netroufám si odhadnout, koho to po-

čet. Řeší se také, zda nenavýšit sazbu

Zatím ne, řeší se to jen na lokální státní

stihne víc a koho méně. Lidé si obvykle

daně z přidané hodnoty u výrobků

úrovni. Najít jednotné řešení nebude

představí robota jako stroj, který něco

a služeb produkovaných roboty. I tyhle

jednoduché a je otázka, kdo by měl

vyrábí, ale v Průmyslu 4.0 dochází i k au-

varianty ale jsou administrativně náročné

jednání organizovat. Možná OSN, která

tomatizaci některých služeb a tohoto

a postihly by plošně celý trh. My se spíš

spojuje více než 190 států. Určitě budou

sektoru se to dotkne také. V bankov-

přikláníme k samostatné dani z robotů,

některé státy proti a je otázka, jak je

nictví se například používají roboti pro

která však musí být zavedena celosvě-

přesvědčit. Sankce budou vytvářet

schvalování půjček, protože nepodléhají

tově. Pokud by se zaváděla jen lokálně,

jen nerovnosti a komplikovat vzájemné

emocím. Úředník se může nechat ovliv-

vzniknou daňové ráje a výroba by se

vztahy mezi státy. Dobrá by byla situace,

nit, roboti ale mají striktně nastavená

přesunula do těchto států.

pokud by se ke zdanění odhodlaly státy

pravidla a bez empatie rozhodnou o tom,

G7. Pak je pravděpodobné, že se přidají postupně další. Pokud se ale rozhodne

nevíte, že si píšete s robotem, který

Mnohým firmám se roboti už vyplatí, některým nikoliv. Co ovlivní rychlost robotizace?

podle klíčových slov nabízí předem

Dělali jsme si modelovou studii, co je

najít společné řešení. Pak zbudou jen ta

definovanou odpověď. Předpokládá se,

výhodnější. Zda člověk, nebo robot.

polovičatá.

že robotizace postihne obory, které jsou

Vyšlo nám, že robot je výhodnější,

rutinní a je pro ně možné vytvořit algo-

jsou na něj nižší náklady. Rozdíl je mezi

ritmus. V těchto oborech roboti časem

70 až 90 procenty. To je pro firmu velká

Vidíte nějaký horizont, do kdy je to potřeba vyřešit?

člověka nahradí.

konkurenční výhoda. Předpokládá to ale

Zcela určitě se to musí vyřešit

samozřejmě vyšší počáteční investici.

do roku 2050. Do té doby plno pracov-

U kterých oborů to zatím moc nehrozí?

Pokud přistoupí k robotizaci jedna firma,

ních míst zanikne. Je tomu potřeba

musí se přidat v daném oboru další, aby

přizpůsobit nejen daňový systém, ale

Studie ukazují, že je to zatím oblast soci-

dokázaly být i nadále konkurenceschop-

i školství. Je potřeba motivovat lidi, aby

álních služeb. V takové práci je potřeba

né. Pak se rozběhne masivní proces

se byli ochotni vzdělávat po celý život.

cit a emoce. Robot si s vámi může po-

nahrazování lidské práce roboty. Ti navíc

Pořád v nás totiž přetrvává pocit, že

vídat a může se od vás učit, ale empatii

dokážou pracovat ve ztížených pod-

člověk má jedno zaměstnání či obor

ještě tolik neumí.

mínkách. Už dnes se například uvažuje

celý život, ale není tomu tak. Lidé mění

o tom, že roboti budou ve vesmíru těžit

a budou měnit pracovní místa a do bu-

Vyjmenoval jste poměrně široké využití robotů. Jak posoudit, co je robot a co ještě robot není? Podle čeho se takový robot bude zdaňovat?

nerostné suroviny a osidlovat vzdálené

doucna se z nich, obrazně řečeno,

planety.

stanou samostatné jednotky, které se

To bude obrovský problém, zatím to

Bill Gates (zakladatel společnosti

totiž říct neumíme. Kritériem by mohly

Microsoft) v roce 2017 mluvil o tom, že

být čipy, mikroprocesory, objem paměti

by se roboti měli zdaňovat. Firmy o tom

či množství toho, co robot vytvoří. Půjde

vědí. Samozřejmě se tomu budou bránit,

V Česku a ve státech s podobným demografickým rozložením ten problém ale přijde ještě dřív?

o novou daň, o které se mluví teprve

ale z pohledu lidstva moc variant není.

V Česku už bude problém po roce 2040,

posledních pět, maximálně deset let.

Roboti budou využíváni mnohem ma-

možná 2045, kdy do důchodu odejdou

sivněji, lidstvo je chce a potřebuje, aby

populačně silné ročníky, a je otázkou, jak

Když se povede definovat, co je robot, jaké jsou potom možnosti formy zdanění?

mohlo žít pohodlnější život, ale je otázka,

je stát bude financovat. A jestli přijdou

jak budeme průběžně doplňovat veřejné

o práci další lidé kvůli robotům, bude

rozpočty. Stát z něčeho musí financovat

to velmi kritické. Chci se vyhnout slovu

Mluví se o navýšení sazby daně z příjmů

poskytování zdravotní a sociální péče

státní bankrot, ale bez změny budeme

fyzických a právnických osob. Podnik

a bude muset z něčeho vyplácet dů-

mít obrovský deficit státního rozpočtu.

by tak platil vyšší procento ze základu

chody. Myslím, že je tedy logické, že se

Přitom je potřeba zajistit lidem alespoň

daně. Tohle opatření ale nemusí být

zdanění nevyhnou ani velké technologic-

nějaký důchod, který zaručí jejich dů-

účinné, protože základ daně lze i v me-

ké firmy, které sbírají o lidech spoustu

stojné žití. Rozhodně to ale nebude ten

zích zákona optimalizovat, tedy snížit.

dat a používají je k dosahování zisků.

standard, na který jsme dnes zvyklí.

jestli vám půjčku poskytnou. V marketingu se používají chatboti. Mnohdy ani

Další možností je, že by se zrušily odpisy u zařízení definovaných jako roboti. Také

24

Čína či USA, že zdanění nepodpoří a budou ho bojkotovat, bude velký problém

budou slučovat s ostatními pro jeden

Máte představu, jak se na zdaňování robotů tváří firmy?

projekt, pak se rozejdou a zase budou dělat s jinými něco jiného.

Pavel Semerád, Ústav účetnictví a daní PEF MENDELU Vystudoval finance na PEF, kde od roku 2011 učí účetnictví a daně české i zahraniční studenty. Dlouhodobě se věnuje problematice daňových podvodů, dani z robotů a netradičním formám zdanění. Ve volném čase píše blog a nahrává podcast O studiu.

25

STUDENTI MENDELU

START UP se na trhu ujal, studentka jej bude dál rozvíjet TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv FESTADA

Není úplně běžné, aby se nápad ještě během studia převtělil do seriózního podnikatelského záměru. Třiadvacetiletá studentka Agronomické fakulty Dominika Sokolová s unikátním systémem FESTADA na evidenci ovčích a kozích stád v krátké době uspěla a snaží se zaplnit díru na trhu. První velkou zakázku získala na Slovensku. Na začátku příběhu byla bakalářská prá-

mnoho strategických kontaktů, motivaci

Důležitou částí je také možnost vy-

ce. Dominika zjistila, že pořádná aplikace

k celosvětové expanzi a chuť na projek-

tvoření podúčtu, který slouží k prochá-

na evidenci ovcí a koz neexistuje, proto

tu ještě usilovněji pracovat. Díky účasti

zení vybraných dat a může být použit

se do ní pustila. Původní nápad se jí

i dalších českých projektů jsme se

například pro účely dálkového přístupu

v hlavě zrodil v roce 2018, další dva roky

seznámili s českou startupovou komuni-

veterináře, který se tak k informacím

probíhalo testování. Její nápad pak uspěl

tou,“ uvedla Sokolová.

o zvířatech včetně jejich fotografií do-

v prvním ročníku startupové soutěže

stane bez nutnosti fyzické přítomnosti

O nejlepší podnikatelský plán MENDELU.

Po návratu z USA FESTADA uzavřela

na farmě a bez dlouhého vyhledávání

Dominika tehdy uvedla, že její motivací

výhradní spolupráci se slovenským

záznamů. Aplikace FESTADA však umí

nebyla jen výhra, ale především snaha

Svazem chovatelů ovcí a koz. Pro slo-

mnoho dalších funkcí, jako je výpočet

ukázat široké i odborné veřejnosti, že

venský trh bylo nutné aplikaci upravit

porodu, přehled stáda či čtení ušních

chov ovcí a koz není jen okrajová záleži-

a testovat s tím, že od března 2022 je

známek přes fotoaparát v telefonu.

tost, ale odvětví, které by se mělo pod-

přístupná všem chovatelům. „Celkově

Ze všech nahraných dat umí vytvořit

porovat a vytáhnout ze stínu velkých

máme v aplikaci již tisíce zvířat, desít-

přehledné grafy a poskytnout tak cho-

hospodářských zvířat.

ky chovatelů a v rámci dokončování

vateli souhrnné či průřezové informace

testování jsme ladili k dokonalosti i ty

o stádu.

Celkově máme v aplikaci již tisíce zvířat, desítky chovatelů a v rámci dokončování testování jsme ladili k dokonalosti i ty nejmenší detaily.

nejmenší detaily. Po ustálení na slovenském trhu chystáme expanzi do dalších

Výhledově se však chceme dostat

zemí, s čímž nám částečně pomáhá také

do dalších zemí, pravidelně se účastnit

agentura CzechTrade,“ uvedla Sokolová. Aplikace v současné době nabízí využití

českých i zahraničních zemědělských veletrhů a neustále zlepšovat naši aplikaci.

O to se sama snaží, od své alma mater

v rámci dvou licenčních balíčků, a to

dostala pár desítek tisíc na rozjezd

základní péče a každodenní péče. Kromě

projektu, další finance zainvestovala z ro-

základního přehledu zvířat souhrnně

Cílem studentky 5. ročníku oboru

dinných úspor. Ostatně její rodina patří

i individuálně je doplněná o problema-

zootechnika je mimo jiné prosadit se

mezi uznávané chovatele ovcí plemene

tiku reprodukce, kde si chovatel může

v mezinárodní databázi OSN pro české

suffolk. Dominice a jejímu týmu pomohla

sám vytvořit připouštěcí plány, krycí listy

exportující firmy. FESTADA pracuje

i stáž v Silicon Valley. Program v USA byl

i vyhodnocení. „Výpočet koeficientu

na projektech v tuzemsku, přislíbe-

zaměřený na bussinesové dovednosti

příbuznosti a automatická tvorba rodo-

nou má spolupráci v Kanadě, Rusku,

pro start upy. „Z USA jsme si přinesli ze-

kmenů zamezují inbreedingu a podporují

Německu, Francii, Chorvatsku, Řecku,

jména pohled na mezinárodní podnikání,

také welfare zvířat,“ uvedla Sokolová.

Paraguayi nebo Argentině. „Mezi naše

26

další plány patří dokončení aktuálních projektů, a hlavně příprava na dokončení mého inženýrského studia v červnu, což je důvodem lehkého pozastavení plánů. Výhledově se však chceme dostat do dalších zemí, pravidelně se účastnit českých i zahraničních zemědělských veletrhů a neustále zlepšovat naši aplikaci. Stále si pohrávám i s myšlenkou rozšíření evidence na ostatní hospodářská zvířata, všechno má ale svůj čas,“ dodala Sokolová.

Z USA jsme si přinesli zejména pohled na mezinárodní podnikání, mnoho strategických kontaktů, motivaci k celosvětové expanzi a chuť na projektu ještě usilovněji pracovat.

27

Problémy s učením má čím dál více studentů, souvisí to i s pandemií Věděli jste, že Albert Einstein, Thomas Alva Edison nebo Pablo Picasso měli problémy s dyslexií? Přesto se ve vědě a umění neztratili. Odborníci odhadují, že s nějakou formou poruchy učení se potýká pět až deset procent české populace. S jistým handicapem v této oblasti se musí vyrovnat také studenti vysokých škol a covidová pandemie ukázala, že problémy se spíše zvýrazňují. Poradenské centrum MENDELU přišlo s řešením a nabízí program, který studentům pomáhá.

Také na Mendelově univerzitě v Brně je

nejčastěji selhávají. Jde typicky o práci

aktuálně velký přetlak zájemců o služ-

s texty, verbální dovednosti, plánování,

by psycholožek. Několik desítek z nich

paměť a prostorovou orientaci. V České

přitom čeká, až na ně bude mít odbor-

republice zatím ucelenější systém pro

ník čas. „Jedním z klíčových témat je

dospělé dyslektiky neexistuje. „Učíme

i téma studia a studijních obtíží, strachu

studenty o učení přemýšlet a využívat

ze selhání, strachu z distanční výuky

toho, co je pro lidi s dyslexií přirozené,

a podobně,“ uvedla Veronika Matějková

a to je vyšší míra kreativity, schopnost

z Poradenského centra MENDELU. Jen

dřít a hledat vlastní cesty. Využíváme

na této vysoké škole vzrostl zájem

předností a silných stránek každého

o trénink studijních strategií během koro-

studenta individuálně. Tím se dostávají

nakrize na čtyřnásobek u individuálních

od pasivního přijímání služeb, jako je čas

konzultací a skupinové kurzy s tematikou

navíc, k aktivnímu konání. Jednoduše se

učení se vždy zaplní do pár dnů.

snaží například přetvořit studijní mate-

TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

riály k obrazu svému. Používají barvy, V poradně studenti nejčastěji zmiňují

obrázky, dopisování, odstavce, zvýraz-

strach. Bojí se, že něco nezvládnou,

nění, lepicí lístečkynebo si na výuce

že nemají dostatek znalostí, nebo se

prostě řeknou, co potřebují jinak,“ uvedla

nemohou dokopat a mají k online učení

Matějková.

odpor. Proto od odborníků na začátku spolupráce dostanou SWOT analýzu, kde

Příkladem je studentka zootechni-

se zamýšlí nad sebou jako studentem.

ky na Agronomické fakultě Veronika

„Znalost sebe sama a procesu učení,

Kubešová, která v hodinách zoologie

tedy jak se vlastně učím já sám a jaké

plete, aby lépe dovedla zacílit svou

mám schopnosti a možnosti, zvyšuje

pozornost pouze na přednášejícího.

jistotu a psychickou pohodu i ve zkouš-

Sama už od základní školy musí u učení

kovém období,“ uvedla Matějková. Počet

vynakládat nemalé úsilí, aby si věci dobře

dyslektiků na vysokých školách patří

zapamatovala. Rozptylují ji okolní ruchy,

vedle psychických onemocnění k nej-

nedaří se jí udržet pozornost. Na studijní

rychleji rostoucím, což se táhne jako

poradenství dochází od léta 2021. Kvůli

tenká červená nit už od nižších stupňů

problémům musela studia na fakultě už

Podle statistik ministerstva školství

vzdělávání. Podle odhadů odborníků je

jednou zanechat, ale vrátila se a pra-

na českých veřejných vysokých školách

v české populaci 5 až 10 procent lidí

cuje na sobě dál. „Získala jsem už větší

v době pandemie vzrostl počet studentů

s nějakou formou poruch učení. Vysoké

pocit jistoty. Vím, za kým jít, co mohu při

s poruchami učení. Za rok 2021 minister-

školy na to reagují rozšiřující se nabídkou

studiu využít, co mi při učení funguje.

stvo evidovalo 1561 vysokoškoláků, kteří

služeb s cílem studenty aktivizovat.

Pro mne je to kreativní práce s tabletem,

mají prokazatelně specifické poruchy

háčkování ve výuce, časté přestávky,

učení a potřebovali tomu přizpůsobit

Poradenské centrum MENDELU nabízí

rozmluvy se spolužáky, vlastní obrázky.

studium. O rok dříve jich bylo 1249 a před

program Já na to mám! pro VŠ, který

Zlepšit ještě potřebuji prokrastinaci

pandemií v roce 2019 pouze zhruba tisí-

je unikátní v tom, že ve sjednocené

a denní režim. Už se ale nebojím, že by

covka. Za poslední dva roky se tak jedná

podobě poskytuje dospělým s dyslexií

mě třeba další lockdown o můj milovaný

o nárůst o zhruba 50 procent.

procvičení právě těch oblastí, ve kterých

obor znovu připravil,“ uvedla studentka.

28

Jací jsou dyslektici na VŠ? Často mají průměrné až nadprůměrné IQ a i přes svůj zdánlivý handicap prošli přijímacími zkouškami a maturitou. Dyslexie sama o sobě však nemá souvislost s hodnotou IQ. Mozek dyslektika pracuje jinak, ale ne hůř. Pro učení je to přesto handicap. Pokud dyslektici chtějí studium zvládnout, musí hledat nové cesty a pracovat jinak. Řada z nich pak exceluje ve vědě nebo umění.

Jak funguje program Já na to mám! pro VŠ studenty o učení přemýšlet zkouší měnit takzvanou je vytváření mnemotechnic→ Učíme → Studenti → Časté a využívat toho, co je pro lidi modalitu svých studijních kých pomůcek: tím, že si dyslektici →

s dyslexií přirozené, což je vyšší

materiálů, tedy způsob, jak jsou jim

nedokonale osvojují čtení a psaní,

míra kreativity, schopnost „dřít“

informace předkládány – z textu

musí hledat nové cesty, jak zvládat

a hledat vlastní cesty.

tvoří tabulky, myšlenkové mapy,

studium (například. složitým gra-

časové osy, výpisky, nákresy.

fickým symbolům v hlavě přiřazují

Program využívá pracovních listů,

Při práci probíhá neustálá reflexe,

vali, nebo vytváří rýmy a básničky

aby si student uvědomoval, co

na dané učivo, akronyma a akrosti-

s vlastními studijními materiály (pre-

dělá, proč to dělá a zda je to právě

ka, absurdní příběhy o učivu).

zentace, skripta, knihy, zápisky).

pro něj efektivní.

které student plní ve spolupráci s lektorem, později se pracuje

→

→

zvuky / barvy, aby si je zapamato-

Lektor a student se setkávají pravidelně, dokud je to žádoucí,

→

Odborníci využívají i studentův

→

Významná je také práce se slovníky (oborový, cizích slov,

soukromý život a jeho zájmy, třeba

etymologický a další) a jinými

a to asi 1x za týden. Na začátku se

plánují studium jako tréninkovou

informačními zdroji, aby se

dohodnou, co je cílem zlepšit: nej-

jednotku pro závod v rádiovém

studenti naučili nespokojit se jen

častěji proces plánování, odbourání

orientačním běhu nebo učení

s jednou definicí nového pojmu,

prokrastinace, práci s texty a jejich

se na zkoušku jako trénink

kterou se mechanicky naučí, ale

pochopení, lépe si věci zapamato-

fotbalového družstva.

hledali porozumění.

vat a následně si je vybavit a prezentovat a podobně.

29

Do stájí proniká automatizace. Ve filmové vesničce střediskové nahrazuje pracovní sílu Nedostatek pracovních sil v posledních letech významně zasahuje i do odvětví živočišné výroby. Jednou z cest, jak se s problémem vypořádat, může být automatizace některých procesů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně navrhli systém automaticky řízeného pohybu dojnic ze stáje do místa dojení a zpět, který nejenom šetří lidem čas, ale zároveň přispívá i k větší pohodě zvířat. Novinku testovali v bývalém zemědělském družstvu, které se objevilo v kultovní české komedii Vesničko má středisková. TEXT: Ivana Chatrná FOTO: Archiv AF MENDELU

30

Zemědělský podnik Neveklov se rozkládá na jihu Středočeského kraje. Tvoří ho několik poboček. Železná vrata s nápisem JZD a rudou hvězdou, před kterými pochodovali filmový Otík s panem Pávkem, dodnes najdou fanoušci komedie v obci Křečovice. Jen o sedm kilometrů dál se nachází druhá z neveklovských poboček, stáje Stranný. Právě tam vědci z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty nainstalovali systém automatického nahánění dojnic.

„Chov dojnic s produkcí mléka je jedním

v mnohých případech spíš negativní

přeučení se na nový systém netrval

z nejsložitějších výrobních procesů

efekt. „Zaměstnanci někdy sami bývají

kravám déle než týden, protože většina

a vyžaduje velké množství lidské práce.

nervózní, což se projevuje tak, že třeba

z nich reagovala už na samotné otevření

Cílem našeho projektu bylo vytvořit

na zvířata křičí nebo s nimi nevhod-

branky a důležitý pro ně byl i obvyklý čas

takové technologické zařízení, které

ně zacházejí. Právě eliminace stresu

dojení.

by zajistilo řízený přesun dojnic ze stájí

je přitom pro chovy dojeného skotu

do dojírny a zpět bez nutnosti využití

klíčová. Vyvolaný stres negativně působí

Součástí instalace technologického

lidského faktoru,“ říká garant projektu

na produkci mléka u krav v laktaci. Při

zařízení do kravína byl i dílčí experiment.

za Agronomickou fakultu Daniel Falta.

snahách o rychlý přesun mohou navíc

V něm vědci hodnotili, jak systém ovlivní

V běžném provozu musí krávy do do-

zvířata častěji upadnout a zranit se nebo

celkový čas vyhánění ze sekcí, délku do-

jírny nahánět zaměstnanci podniku.

si například poškodit paznehty,“ vyjmeno-

jení, množství nadojeného mléka i tepo-

Vědci testovali variantu, kdy se v čase

vává vědec.

vou frekvenci zvířat. Výsledky pokusu

vyhánění zvířat na dojení spustí ve stáji

ukazují, že bezobslužný systém průkazně

řetízkový pás, který se za doprovodu

Na výzkumu vědci spolupracovali

nezpomalil proces dojení, ale naopak

zvukové signalizace začne pomalu po-

s Výzkumným ústavem zemědělské

vedl ke zklidnění zvířat během dojení

souvat z jedné strany sekce na druhou,

techniky a s firmami AGIN, s. r. o.,

a v souvislosti s tím k vyšší produkci

směrem k automaticky otevírané brance

a AGROMONT Vimperk, s. r. o. Systém

mléka. „Můžeme tedy říct, že se neje-

vedoucí do dojírmy. Krávy tak bez lidské

v kravíně společně spustili loni v létě.

nom ušetřila lidská práce a zvýšila její

asistence samy přejdou na zvolené mís-

„Na základě zkušeností z prvních měsíců

produktivita, ale zároveň systém přispěl

to a teprve v dojírně se poprvé setkají

provozu mohu říct, že se automatizace

k větší pohodě krav, které díky tomu, že

s člověkem.

procesu osvědčila. Podle zaměstnanců

nejsou ve stresu, zvládnou vyprodukovat

je hlavní výhodou celkové zklidnění krav

větší množství mléka,“ dodává Falta.

Nejenže se tak ušetří lidská práce,

při přesunu. Potvrdil se tak náš teore-

ale navíc mají krávy na přesun více

tický předpoklad, že díky automatizaci

Vědci teď plánují další experimenty.

klidu. Přítomnost člověka má totiž

budou zvířata ve větší pohodě. Krávy

Z filmové vesničky střediskové by se

neberou stroj jako agresora, což mnohé

tak inovativní systém mohl brzy rozšířit

usnadňuje,“ říká Falta. Celý proces

i do dalších chovů v Česku.

vědec Daniel Falta před vjezdem do legendárního JZD

31

Alternativou pro budoucnost je nízký a střední les Tvary lesa nízký a střední les jsou známy tisíce let téměř po celé Evropě, a tedy i v českých zemích mají historickou tradici. Dlouhá desetiletí se v odborných kruzích diskutuje o návratu k těmto tvarům lesa. Nakonec nejen probíhající klimatická změna ukazuje, že nemáme jinou možnost. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny se touto cestou, jako jeden z mála v ČR, již vydal. TEXT: Monika Pevná FOTO: Jan Kadavý

32

S odvoláním na klimatickou změnu je zřejmé, proč pro převod na nízký les (pařezinu) byla vybrána nejjižnější, teplotně nejvíce exponovaná, část na školním lesním podniku. Poprvé školní lesní podnik metodu využil před sedmi lety v lo‑ kalitě mezi městskými částmi Brno‑Soběšice a Brno‑Lesná, kde zahájil převod na nízký les (pařezinu). V případě tohoto tvaru lesa jsou dřeviny v pravidelných intervalech osekávány nebo seřezávány blízko země a následně z pařezů vyráží nové výhony (výmladky). Takto lze dřeviny seřezávat opakovaně. Pro tento převod byla vybrána plocha o rozloze 100 ha. Pro převod na les střední, respektive les sdružený, což je kombi‑ nace obnovy převážně výmladkové, ale i semenné, byla vybrána homogenní plocha o stejné rozloze mezi městskou částí Brno – Královo Pole (lokalita Kociánka) a městskou částí Brno‑Lesná.

KRÁTCE — Práce vinařů z Lednice počinem roku Prestižní cenu Počin roku 2021 získal v rámci soutěže Vinařství roku Ústav vinohradnictví a vinařství zahradnické fakulty MENDELU za uvedení do živo‑

Pro výběr lokalit, kde se výzkumné plochy na ŠLP nachází, hovoří i fakt, že vědci LDF MENDELU mají dokladováno, že v minulosti takový les rostl právě v těchto místech. Jan Kadavý z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky přiznává, že položení lokalit blízko brněnské městské zástav‑ by občas vytváří třecí plochy a uvítal by, kdyby se pohled lidí v budoucnu změnil: „Lidé by na to měli nahlížet jako na možnost podívat se do historie, jak se tradičně hospodařilo v pařezinách. A skvělé by bylo, kdybychom na to dokázali napojit aktivity, které se v pařezinách tradičně dělaly, ať to bylo pastva, hrabání steliva, výroba nástrojů, ale především palivového dřeva z paře‑ zin a podobně,“ míní Kadavý.

ta inovativního projektu na opětovné využití kvasných plynů, jejich jímání bě‑ hem fermentace a upotřebení do vi‑ nařské technologie či potravinářských produktů. Technologie jímání kvasných plynů už vzhledem ke své velikosti s úspěchem používají pivovary, nové možnosti se ote‑ vírají i vinařským podnikům. „Vzhledem k enormnímu množství CO2, které lze najímat během fermentace, se z kvas‑ ných plynů stává ekologická a široce využitelná komodita s vysokým ekono‑

Jsou tu ale i další důvody, které hovoří ve prospěch návratu k tvarům nízkého a středního lesa na vhodných lokalitách škol‑ ního lesního podniku. Lesy v jeho správě jsou lesy univerzitními určenými pro výzkum a vzdělávání. Studenti zde musí mít mož‑ nost seznámit se s různými tvary lesa a porozumět co nejširší škále modelů hospodaření a jejich fungování. Po 150–200 letech hospodářské činnosti převažuje nejen na ŠLP tvar vysokého lesa, zatímco tvar nízkého a středního lesa prakticky zmizel. „Bylo tedy potřeba jednat. Společně s kolegy jsme se rozjeli do zemí, kde to funguje, především do Rakouska a Francie, a následně jsme psali projekty nebo se spolupodíleli na je‑ jich řešení, jako například pro Ministerstvo životního prostředí ČR: Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráně‑ ných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě NATURA 2000 (2007–2011). Výsledkem bylo založení experi‑ mentálních ploch nízkého a středního lesa na území ŠLP Křtiny,“ popisuje Jan Kadavý. Logickým vyústěním po skončení tohoto projektu pak bylo zakomponování postupů převodu na nízký a střední neboli sdružený les do Lesního hospodářského plánu ŠLP Křtiny. Do budoucna se zde s tímto tradičním způso‑ bem hospodaření provozně počítá, stejně jako s pokračujícím výzkumem.

mickým potenciálem. Vlastnosti získané směsi plynů představují slibnou škálu uplatnění v potravinářském průmyslu a samozřejmě zpět v průmyslu vinař‑ ském,“ uvedl vedoucí ústavu Mojmír Baroň. (red)

33

Vědci testovali nové složení hojivých náplastí. Jako první zkombinovali nanočástice a rybí olej Nové složení hojivých náplastí na popáleniny testovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s dalšími institucemi zkusili jako první do základu náplastí přidat organické nanočástice se zabudovaným rybím olejem. Výsledky experimentu ukazují, že v některých případech působilo nové složení náplastí na hojení kožních ran lépe než v současnosti běžně používané postupy. TEXT: Ivana Chatrná FOTO: Tomáš Komprda, Zbyšek Sládek, Andrej Bátik „Inspirací pro celý výzkum byli lékaři z Fakultní nemocnice

se známým antibiotikem mupirocinem lépe na přepis genů

u svaté Anny v Brně. Oslovili nás s tím, že mají s rybím olejem

ovlivňujících proces hojení, tedy například na tvorbu nových cév

dobré zkušenosti. Využívali ho u onkologických pacientů, kte‑

a tvorbu kolagenu. Kromě výzkumníků z Ústavu technologie

rým po vyoperování nádoru zůstaly rozsáhlé rány, a ty se díky

potravin pracovali na dílčích částech experimentu také vědci

nápojům obsahujícím rybí olej údajně lépe hojily,“ říká vedoucí

z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat AF MENDELU,

projektu Tomáš Komprda z Ústavu technologie potravin. Vědci

Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu

na základě toho naplánovali rozsáhlý experiment, v rámci které‑

veterinárního lékařství.

ho testovali šest variant náplastí a sledovali několik parametrů

„Rozhodně v tuto chvíli nejsme ve stavu, kdy můžeme říct, že

spojených s procesem hojení kůže.

začneme do všech náplastí na hojení popálenin přidávat nano‑

Jako kontrola sloužil základ náplasti, takzvaný kryt. Ten vy‑

částice s rybím olejem. Léčení kožních ran jsme určitě nevyřešili.

tvořila vedoucí výzkumné skupiny Pokročilých biomateriálů

Dílčí výsledky jsou nicméně zajímavé a ukazuje se, že náplasti

Lucy Vojtová z CEITEC VUT. Do něj pak vědci vložili samotné

mohou fungovat zase o něco lépe než ty v současnosti použí‑

organické nanočástice, samotný rybí olej a samotné antibioti‑

vané,“ říká Komprda.

kum mupirocin, které se při hojení kožních ran běžně používá.

U některých z mnoha sledovaných parametrů se nicméně efekt

Dále odborníci připravili variantu, kdy do krytu vložili nanočástice

využití organických nanočástic, ať už s rybím olejem, nebo bez

se zabudovaným rybím olejem a nanočástice se zabudovaným

něj, výrazněji neprojevil. Podle Komprdy to může být hned z ně‑

mupirocinem.

kolika důvodů. „Ten hlavní asi je, že paní docentka Vojtová uděla‑

Hotové náplasti vědci následně testovali na prasatech

la už základní kryty tak perfektní, že měly samy o sobě výraznou

a po dobu tří týdnů sledovali, jak kryty s různými složeními ovlivní

hojivou schopnost, což z velké míry překrylo efekt účinných

hojení kožních ran. „Problém je, že většina podobných pokusů

látek, které jsme do náplastí přidávali. Výsledek ovlivnila také

se dělá na hlodavcích. Kůže potkana se ale hojí jinak než kůže

skutečnost, že odezva jednotlivých prasátek na použité účinné

člověka a prasete, které se naopak hojí stejně. Proto jsme zvolili

látky se výrazně lišila,“ popisuje vědec. Svou roli mohla sehrát

finančně nákladnější variantu experimentu,“ vysvětluje Komprda.

i opatření spojená s vypuknutím pandemie nemoci covid‑19.

Testovaná kombinace organických nanočástic a rybího oleje

„Naše doktorandky vyvinuly organické nanočástice pro expe‑

nejlépe ze všech sledovaných parametrů působila na tvor‑

riment na Státní Louisianské univerzitě v USA. Kvůli covidovým

bu hydroxyprolinu, což je stěžejní aminokyselina pro tvorbu

opatřením k nám ale nanočástice putovaly místo několika dní

kolagenu, hlavní strukturní bílkoviny pojivových tkání. „Kolagen

deset týdnů, což mělo za následek jejich částečné znehodno‑

musí vznikat ve správném množství, aby se rána dobře hojila, ale

cení,“ dodává Tomáš Komprda.

zároveň nevznikaly velké jizvy. V experimentu se nám ukázalo,

Už nyní proto vědci přemýšlí nad dalšími variantami experimentů

že vlivem spojení nanočástic a rybího oleje se tvořilo skutečně

a možnostmi, jak by se léčivé účinky náplastí pro hojení kožních

více hydroxyprolinu, než jsme pozorovali v ostatních vzorcích, “

ran daly ještě více zlepšit. Nabízí se například využití anorganic‑

říká vědec. Odborníci také zjistili, že rybí olej působí v porovnání

kých nanočástic místo těch organických.

34

Snímek zobrazuje rozdílný vývoj nových krevních cév (hnědá barva) na okraji rány u kontroly (vlevo) a po aplikaci antibiotika mupirocinu (vpravo) po 14 dnech hojení.

Obrázek znázorňuje případ hojení 14 dnů po aplikaci antibiotika mupirocinu a po obarvení na kolagen. Vpravo je patrný okraj rány s nově vytvořeným kolagenem, jako předpoklad pro zdárné dokončení hojicího procesu.

35

trhání pařezů

čistění od zeminy a nežádoucích materiálů

zarovnání povrchu

Nový stroj na pařezy pracuje ekologicky Těžba stromů je neodmyslitelnou součástí lesního hospodářství. Čím šetrnější je likvidace pařezů, které po těžbě zůstávají v zemi, tím větší je pak šance, že živiny v půdě nebudou nenávratně zničeny. Vědci Ústavu techniky LDF MENDELU vyvinuli novou klučicí hlavici, která pracuje efektivněji než dosavadní používané stroje. Zpracované pařezy a těžební zbytky navíc slouží jako obnovitelný zdroj energie. Česká republika v tomto směru následuje trendy, které už fungují například ve Finsku. TEXT: Monika Pevná

a technologie neuměly. Prototyp nové

důležitým zdrojem bioenergie. „Například

FOTO: Archiv MENDELU

klučicí hlavice tak má potenciál přinést

ve Švédsku odhadují, že těžba pařezů

nové ekonomické možnosti s vazbou

by mohla nahradit 2,5–5 % energie, která

Hlavní předností hlavice je možnost

využití na liniových stavbách, jako jsou

se v současné době získává z fosilních

s pařezem po vytržení z podloží po‑

například dálnice,“ říká jeden z autorů

paliv. Vytrhávání pařezů se stává nejvíce

hybovat tak dlouho, dokud se zemina

prototypu Radomír Ulrich z Ústavu tech‑

využívanou metodou získávání lesních

a ostatní nežádoucí materiály neoddělí

niky LDF MENDELU.

biopaliv také ve Finsku, kde je od jihu

od vytrženého pařezu. Spodní část těla

Stroj už odborníci využili při úpravě

k severu 9 elektráren na spalování

hlavice následně dokáže půdu upravit,

terénu pro dálnici D4. Konkrétně šlo

energetické štěpky,“ popisuje zahraniční

zarovnat, zhutnit a připravit pro ná‑

o vytrhání 26 158 pařezů na sedmatřice‑

zkušenosti s těžbou pařezů coby obno‑

slednou mechanizovanou obnovu lesa.

tikilometrovém úseku. Tím ovšem práce

vitelným zdrojem energie Ulrich.

Části pařezů se ukládají na hromady, kde

neskončily. „Části pařezů a těžebních

Ačkoli je hlavním účelem těžby pařezů

postupně vysychají do vlhkosti 30 %,

zbytků byly následně uloženy tak, aby

získání dřevní biomasy, má tato metoda

a následně se přes drtič nebo štěp‑

mohly být po požadovaném vysychání

i další výhody. Dobývání pařezů naru‑

kovač upraví na energetickou štěpku

odvezeny a uloženy na skládkách pro

šuje horní vrstvy minerální půdy, čímž

putující do spalovny či elektrárny. Takto

energetickou štěpku, kde budou zpra‑

dochází k jejímu nakypření a promíchání.

vzniklá štěpka má optimální výhřevnost

covány a odkud poputují do elektrárny

Půda je pak dostatečně mineralizována,

a představuje obnovitelný zdroj energie

nebo spalovny, které jsou vybírány v ta‑

schopná přijímat srážky a nedochází

vyprodukovaný z lesního hospodářství.

kové vzdálenosti, aby byla zachována

k jejímu splachování na svazích. Odpadá

„Za jednu hodinu práce je zkušený

ekonomická rentabilita,“ uvedl Ulrich.

také příprava půdy pro následnou lesní

operátor schopen v průměru zpracovat

Pařezy a jejich silné kořeny se

obnovu.

až 20 pařezů, což dosavadní technika

stávají v době klimatické změny

36

V univerzitních lesích řeší, co s přemnoženou zvěří Pěstovat pestré lesy v době klimatické změny s sebou nese řadu úskalí. Jedním z nich je vysoký stav zvěře, která okusuje mladé stromky. Nastavit správně plán lovu, a tedy početní stavy spárkaté zvěře pro jednotlivá území, není nic jednoduchého. Vyhodnocovat dlouhodobější trendy podle přesných dat, které se pak odrazí v mysliveckém hospodaření, chtějí univerzitní lesníci v lesích na sever od Brna. Záměr je v mnoha směrech unikátní. TEXT: Monika Pevná FOTO: Archiv MENDELU V roce 2021 proběhla v univerzitních le‑

jsou odrazem mysliveckého hospodaře‑

víceméně noční zvěří,“ uvedl Dobrovolný.

sích celoplošná statistická inventarizace

ní,“ vysvětlil Lumír Dobrovolný, vedoucí

Lov v noci má podle něj mnohá úskalí,

škod zvěří na obnově lesa. Čísla ukazují,

Oddělení rozvoje a pedagogiky ŠLP

včetně legislativních omezení.

že zvěř poškodila 23 procent obnovy –

Křtiny. Univerzitní podnik nyní testuje

Na ŠLP se v posledních letech ročně

přirozené i umělé. U zmlazeného buku či

možnost využití těchto reálných dat při

uloví celkem více jak 1 tisíc kusů spár‑

dubu s hustotou v řádech desítek tisíc

sestavování plánu lovu, který má reflek‑

katé zvěře. Výrazné navýšení odlovu se

stromků na 1 ha to až tak velký problém

tovat skutečný stav lesa. Tato vize je

přitom týká zvěře černé, tedy divočáků.

není. „Problémem s často fatálními

v rámci ČR průkopnická, ostatně k tomu

Ročně jde o zhruba 800 kusů, což je asi

důsledky pro pestrost přirozené obnovy

má univerzitní majetek sloužit.

trojnásobek oproti roku 2001, a tento

a následnou tvorbu porostních směsí

Personál ŠLP se intenzivně věnuje

fakt souvisí s jejich všeobecně rostoucí

je ovšem minimum jedle a cenných

odlovu veškeré spárkaté zvěře. „Zvěř

populační hustotou. „Na území ŠLP jsme

listnáčů. Jsou totiž okousávány těsně

výrazně změnila své životní návyky. Už

zaznamenali citelné škody při vyrývání

u země a do inventarizačních záznamů

dávno nevychází na pastvu za soumraku

a ožírání sazenic a zmlazení nebo na se‑

se vůbec nedostanou. Proto je třeba

a za ranního rozbřesku. Stala se, z důvo‑

menných úrodách žaludů a bukvic. Srnčí

obnovu opakovaně inventarizovat a vy‑

du extrémního tlaku na rekreační aktivity

zvěř působí škody okusem a vytlouká‑

hodnocovat dlouhodobější trendy, které

veřejnosti v lesích a dalších faktorů,

ním. Významnější začíná být i okusování terminálů listnáčů zajícem,“ popsal pro‑ blémy Dobrovolný, podle kterého oprav‑ du destruktivní škody na mladém lese způsobují mufloni, ale díky razantnější úpravě jejich početních stavů se již daří tyto škody omezit na lokální ohniska. Zvěř vysoká pak přes území ŠLP migruje. Škody okusem a loupáním mají proto více lokální či sezónní charakter a odlov se tak realizuje řádově v desítkách kusů ročně. ŠLP plánuje i nadále pokračovat ve sni‑ žování stavů zvěře na únosnou míru v duchu své leso‑pěstební koncepce. Optimálních početních stavů však nelze dosáhnout z roku na rok. Velkou pomocí přitom může být i působení zvířecích predátorů, jakým je například

V popředí okus přirozené obnovy jedle bělokoré srnčí zvěří vně oplocení – srovnej se stejně starými stromky uvnitř oplocení. Permanentně okousávaná jedle prakticky nemá šanci odrůst, spíše jen přežívá.

Škody vysokou zvěří – tzv. loupání kůry ve smrkové tyčovině. Takový smrk je prakticky odsouzen k zániku.

rys ostrovid. Ten se v tomto směru na území ŠLP v nedávné minulosti velmi osvědčil, avšak v současnosti se zde už nevyskytuje.

37

K zadržení vody v krajině může přispět i správně vysazený trávník Na rozdíly mezi travami se dlouhodobě zaměřují vědci z Agronomické fakulty. Nově se snaží zmapovat, jak jednotlivé druhy dokážou zadržet vodu v krajině. Trvalé travní porosty v Česku zaujímají rozlohu zhruba milion hektarů. Při vhodně zvolené výsadbě tak mohou tyto plochy významně přispět k udržení vody v půdě. TEXT: Ivana Chatrná FOTO: AVC MENDELU

„Mezi travami jsou velké rozdíly, není tráva

louky a pastviny. „V současnosti je hodně

jako tráva. My chceme vyřešit otázku,

diskutované téma ozeleňování parků

které druhy dokážou zadržet vodu lépe,

ve městech nebo zakládání zelených

které hůře a v jakém množství,“ říká ve-

ploch v obytných zónách. Jde nám o to,

doucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství

aby když už se někde rozhodnou pro

Jiří Skládanka. K výzkumu plánují vědci

obnovu travního porostu, byla ta obnova

využít takzvaná odtoková pole, která mají

v souladu s tím, jaké rostliny jsou pro

k dispozici na pokusné stanici ve Vatíně

dané území přirozené. Tedy abychom

poblíž Žďáru nad Sázavou. Pole vypa-

do krajiny dostávali druhy, které tam patří,

který je navíc suchovzdorný. Naopak tráva

dají jako nakloněné plochy, které jsou

ale zároveň abychom mysleli i na to, které

kostřava červená, která se v Česku vy-

ve spodní části zakončené korytem. Z něj

druhy jsou schopné v té krajině lépe

skytuje velmi často a ve velkém množství,

odtéká voda kanálem do sběrné nádoby

zadržet vodu,“ vysvětluje Skládanka. Cílem

může v letních měsících zasakování vody

pod úrovní povrchu půdy. „Po každých

vědců je tak poznatky z odtokových polí

zhoršovat. „Kostřava červená vytváří hus-

srážkách musí někdo sejít do šachty

využít při přípravě travních směsí, které

tý a dobře zapojený trávník. To znamená,

a změřit množství vody, které z pole

by odpovídaly požadavkům na trávník

že když si na zahradě někdo bude chtít

odteklo. Data se sbírají průběžně celý rok,

v městském parku, na louku nebo pas-

vytvořit exkluzivní zelenou plochu, použije

a tak máme okamžité srovnání,“ doplňuje

tvinu, a přitom byly sestavené tak, aby

zřejmě právě ji. Jenže kvůli té hustotě

Skládanka.

dokázaly co nejvíce udržet vláhu v půdě.

travního drnu nemá voda šanci dostat se

Vědci se chtějí postupně soustředit

Lépe podle Skládanky dokážou zadržet

pryč,“ říká vědec. S tím souvisí i otázka,

na všechny typy porostů, tedy trávníky,

vodu jeteloviny, například štírovník růžkatý,

jak často a na jakou výšku trávníky sekat.

k povrhu půdy, vsáknout se, a tak odteče

38

„Když se o trávník nebudu starat, vysoké

nesmíme zapomínat ani na místo výsevu.

půdě, jako jsou kukuřice, brambory nebo

druhy trav při dešti jednoduše polehnou

Abychom trávy, které se přirozeně vysky-

pšenice. „Tyto plodiny už jsou poměrně

a voda zase odteče pryč. Otázka využí-

tují v blízkosti vodních toků, nevysévali

dobře zmapované a my teď chceme

vání těch porostů je proto další oblastí,

na suchá místa a neměnili tak úplně dru-

navázat travami a jetelovinami. Říká se,

které bychom se na odtokových polích

hovou skladbu krajiny. To znamená, že ani

že Česká republika je střechou Evropy,

chtěli věnovat,“ dodává.

kostřavu rákosovitou, která se jeví dobře,

což opravdu platí. Jenomže z té střechy

nemůžeme vysazovat úplně všude,“ upo-

také všechno odteče pryč. Voda bude

zorňuje Skládanka.

do budoucna čím dál vzácnější zdroj a my

Schopnost trávy zadržet vodu závisí nejenom na hustotě jejího drnu, ale také

musíme zajistit, aby jí na té naší střeše,

na rozloze kořenového systému. Zejména

Vědci výzkumem navazují na předchozí

v té naší půdě, zůstalo co nejvíce. K tomu

jeteloviny prorůstají do větších hloubek

experimenty. Už dříve na odtokových

chceme přispět právě výzkumem trávy,

a v půdě pak vytvářejí až jakési drená-

polích sledovali, jak vodu v půdě zadrží

kterou nacházíme v trávnících, na loukách

že. „Kromě výše zmíněných faktorů ale

například plodiny pěstované na orné

a na polích,“ dodává Jiří Skládanka.

39

Nový web informuje o zdraví v Česku a nerovnostech v něm Nerovnost ve zdraví je odborný termín označující nespravedlivé rozdíly v něm patrné ve společnosti. Úroveň kvality zdraví lidí žijících v jedné oblasti by měla být zhruba stejná, jenže ono tomu tak ani v podmínkách současného Česka není! Nespravedlivé rozdíly, které mohou být na první pohled skryty, nejsou záměrnou diskriminací. Důvodů, proč jsou v úrovni kvality zdraví mezi lidmi například ze stejných regionů někdy až propastné rozdíly, je mnoho.

pracovníci městských či krajských úřadů

přímo či nepřímo působí na stav zdraví

a ministerstev, je cenným zdrojem

obyvatelstva. Samozřejmě, že nás v ob‑

informací nejen pro odborníky z mnoha

lasti životního prostředí zajímala kvalita

profesí od ochrany přírody přes zdraví až

ovzduší nebo úroveň dopravy, ptali jsme

například po stavebnictví. Web lze využít

se ale také například na dostupnost

zdarma. K dispozici jej má i široká veřej‑

zdravotní péče, ale i příjmy obyvatel

nost. Web je jedním z výstupů projektu

daných regionů nebo na výši jejich

nazvaného Nerovnosti ve zdraví v České

dosaženého vzdělání,“ uvedla Hübelová.

republice: význam a vztah determi‑

Každá z oněch osmi oblastí měla mnoho

nant zdravotního stavu obyvatelstva

podoblastí. Samostatnou devátou oblast

v územních disparitách. Byl financován

pak tvořily informace získané při dotaz‑

Technologickou agenturou ČR v progra‑

níkové akci uspořádané mezi obyvateli

mu ÉTA.

okresů České republiky.

Kvalita zdraví každého jedince je sa‑

Z výzkumu, který byl součástí sběru

mozřejmě ovlivněna tím, co ve svých

dat, vyplývá, že zdraví prospívá vzdělání,

genech podědil po předcích. Nicméně

a čím je vyšší, tím je daná osoba zdravěj‑

TEXT: Vladimír Klepáč

přesto je nerovnost ve zdraví naprosto

ší. Prostě a dobře se více o sebe zajímá

FOTO: Archiv MENDELU

jasně patrná, popsatelná a doložitelná

a stará. Vzdělaný člověk jde nad rámec

MAPY: Archiv Dany Hübelové

i ve vyspělých zemích. Tyto rozdíly u lidí

státem či zaměstnavatelem hrazených

například ze stejného bydliště, s obdob‑

preventivních zdravotních prohlídek.

Se svými kolegy se na ně zaměřila

ným zaměstnáním, se stejnými koníčky

vedoucí Ústavu sociálních studií Fakulty

nebo stravovacími návyky mohou vzni‑

S vyšším vzděláním se obvykle pojí

regionálního rozvoje a mezinárodních

kat mimo jiné kvůli sociálním, ekonomic‑

i vyšší finanční příjem. Takový člověk si

vztahů Dana Hübelová. Výsledkem jejich

kým, environmentálním či geografickým

může dovolit více utrácet, a to nejen

dvouletého sběru dat je unikátní web

rozdílům.

za nejrůznější požitky, ale také za své

health‑insights.eu, který předkládá infor‑ mace o stavu zdraví obyvatelstva Česka, a to včetně oněch nerovností. Veškerá data jsou rozložena do map. Zorientuje se v nich tedy i laik.

zdraví. Je pro něj dostupnější wellness,

Zkoumali všechny okresy

sauna či masáže, sportovní aktivity, poři‑ zuje si vitamíny či ozdravné pobyty nebo si připlácí za kvalitnější lékařské ošetření. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mimo jiné

„Indikátory nerovností ve zdraví jsme si

také většinou vnímají na rozdíl od ostat‑

Web byl sice vytvořen především pro

rozložili do osmi oblastí a velmi podrob‑

ních své zdraví jako kvalitnější.

potřeby Státního zdravotního ústavu

ně jsme se ve všech 77 okresech Česka

a hygieniků, již nyní z něj ale čerpají

podívali doslova na všechny vlivy, které

Ony nespravedlivé rozdíly ve zdraví jsou ukryty v souvislostech, které si mnozí neuvědomují. Například mnozí obyva‑

„

Ptali jsme se také na dostupnost zdravotní péče, ale i příjmy obyvatel daných regionů.

telé těžbou uhlí a těžkým průmyslem postižených oblastí Moravskoslezského kraje si nemohou finančně dovolit jen tak se přestěhovat do ekologicky čisté krajiny. Zdaleka již neplatí ono zažité, že kdo si koupí domek na venkově, zajistí si celoroční pobyt na zdravém vzduchu.

40

Tito lidé se pak v zimě, kdy sousedé spalují v kamnech na tuhá paliva, co se dá, nestačí divit. Mnohdy je v ma‑ lebných vískách v předjaří horší ovzduší než ve městech. Jiní by si sice rádi zajistili kvalitní zdravotní péči, nicméně právě v jejich regionu není dobře dostupná nebo si ji prostě nemohou dovolit. Když vědci srovnali tvrdá data, tedy informace o zdraví obyvatelstva z dostupných databází, okresy zhodnotili. Pomyslným vítězem tohoto indexu zdraví mezi regiony je Praha, dále pak Praha‑západ a na třetím místě skončilo Brno‑město. Na druhém konci žebříčku skončily Karviná, Ostrava, Teplice a Most. Kde zůstaly všechny ty turi‑ stické ráje Čech, Moravy a Slezska, jejichž chloubou je malebná příroda? „Pokud zhodnotíme ekonomické možnosti obyvatelstva všech okresů zajistit si kvalitnější zdraví, pokud například vezmeme v potaz to, že ve měs‑ tech je lékařská péče dostupnější, a uvědomíme si, že velká města investují stále více do své zeleně, není divu,

Mapa s výsledky za environmentální oblast ukazuje nejhorší výsledky v oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou, která se stává zdrojem emisí (viz Moravské úvaly a Polabí → horší než například v oblastech s těžbou uhlí nebo ve velkých městech).

že právě velká města vyhrála,“ uvedl Hübelová.

Překvapení z Jesenicka Jenže výsledky dotazníkového šetření dopadly jinak. Velkým překvapením se stal pro výzkumníky okres Jeseník. V prvním hodnocení, kde se vycházelo z tvr‑ dých dat, dopadl neslavně: vysoká nezaměstnanost, špatná ekonomická úroveň regionu, špatná dostupnost zdravotní péče, nízká vzdělanost obyvatelstva, nízké příjmy. Jenže když se vědci dotázali v anketě obyvatel jednotlivých okresů, jak jsou spokojeni se svým životem, jak hodnotí své životní návyky a zdraví, tak vyhrál… okres Jeseník. „Tamní lidé jsou prostě pocitově spokojenější a méně ve stresu než ostatní spoluobčané. Všeobecně také platí, že Moravané mají mnohem rozvinutější pocit spokojenosti ve svém domově než Češi,“ dopl‑

Mapa za oblast 1–8 vyhodnocuje v jednom výstupu všechna data z veřejně dostupných databází jako komplexní hodnocení ukazatelů nerovností ve zdraví.

nila vedoucí projektu. Po Jesenicku se podle ankety nejlépe v Česku žije na Semilsku a Liberecku, naopak nejméně jsou se svým životem a zdravím spokojení lidé z Karvinska a Bruntálska. Sesbíraná data mohou být podle odborníků doslova studnicí cenných informací, která toho jednoho dne může prozradit o obyvatelích Česka mnohem více, než se zatím zdá. Již nyní na webu naleznou zájemci infor‑ mace z let 2007 až 2009. Protože se počítá s tím, že se budou dále doplňovat, bude možné sledovat podrobný vývoj v Česku i v jeho regionech. K celému projektu vznikla kniha a konají se i workshopy, na nichž výzkumníci zájemce učí pracovat se shromážděnými informacemi. Možná se v nich skrývají ještě další odpovědi na otázku, jak žít zdravěji a snižovat přitom nerovnosti ve zdraví.

Mapa z výsledků dotazování souhrnně vyhodnocuje subjektivní (sebe)hodnocení spokojenosti, zdraví a kvality života.

41

Designéři byli opět úspěšní Studenti Ústavu nábytku, designu a bydlení LDF MENDELU opět vezou ocenění z mezinárodní soutěže studentského designu nábytku a interiéru Cena profesora Jindřicha Halabaly. Loni se konala už posedmnácté, tentokrát ve slovenském Zvolenu. FOTO: Archiv LDF MENDELU, Lukáš Urban TEXT: Monika Pevná

Hlavní cenu v kategorii Design interiéru – semestrální práce získal student 2. ročníku navazujícího magisterského studia oboru design nábytku Martin Coufal s návrhem Baroq. Odborná porota ocenila mimo jiné použití moderních prvků citlivě vsazených do historického interiéru. Není bez zajímavosti, že Martin Coufal slavil úspěch i v 16. ročníku soutěže, a to hned dvakrát. Ocenění tehdy získal jednak za chytrou skříň Oloo, jednak v tandemu s Nikol Čapkovou za návrh interiéru luxusního hotelového pokoje spolu s nábytkovou řadou.

42

KRÁTCE — Stolek zaujal originalitou Není vždy pravidlem, že studentská práce najde své uplatnění na trhu. Odkládací stolek TRIANGLE designérky Kateřiny Dohnalové do svého prodejního portfolia zařadil Dřevotvar družstvo – výrobce nábytku a kuchyňského náčiní. Při přemýšlení nad tím, jak by měl stolek vypadat, se jeho autorka nechala inspirovat jednotlivými částmi stromu. Stolek zaujme i matnou povrchovou úpravou a řemeslným zpracováním jednotlivých detailů. Jedním z nich je i neviditelné kování. Uživatelsky příjemný je také zvolený materiál – dubový masiv. Na MENDELU putuje také čestné uznání v kategorii Design nábytku – závěrečné práce 1. a 2. stupně. Získala jej Veronika Trojáčková a její stůl

(red)

CATUNI s tajnými zásuvkami. V tomto případě odborná porota ocenila unikátní propojení technického a výtvarného řešení, které se odrazilo v netradiční konstrukci stolu se zakomponovaným tajným prostorem pro uložení osobních cenností.

43

Rekordman v kurzech rád vaří a miluje přírodní vědy Institut celoživotního vzdělávání organizuje přes 60 nejrůznějších kurzů. Více než polovinu z nich absolvoval během pouhých 4 let Jindřich Rézner. Sám se celý svůj profesní život věnuje ekonomice a účetnictví. Ekonomické kurzy ho udržují v obraze, zajímá se ale také o přírodní vědy a rád vaří. Na kurzech si pochvaluje, že celou jejich paletu najde pod jednou střechou.

ekonomické, manažerské, IT a technické.

velká škoda, že tyty zajímavé kurzy už

Také jsem absolvoval většinu zájmových

v nabídce nejsou.

kurzů, které nějakým způsobem souvisí

Moc rád vzpomínám na kurz Základy

s přírodou a zdravým životním stylem.

včelařství, který vedl doktor Šenfeldr

Z jazykových kurzů jsem zatím chodil jen

a který se nás na rodinné včelnici

na Anglický jazyk pro úplné začátečníky

na okraji Brna snažil zasvětit do tajů „krá‑

a na Letní kurz španělštiny pro začáteč‑

lovství včel“ a předvedl nám včelaření

níky. Co mě zatím moc neoslovilo, jsou

v praxi.

kurzy z oblasti osobnostního rozvoje

Hodně mě zaujal také časově náročnější

a pro pedagogy.

Kurz pro výkon obecných zemědělských činností. Jednalo se o velmi odbor‑

Z naší evidence vyplývá, že jste se zúčastnil celkem 33 kurzů. Vzpomenete si v tom úctyhodném množství, který kurz byl Váš první?

ný kurz vedený docentem Maradou

Na svoje první kurzy si velmi dobře

se s šetrnými způsoby ekologického

vzpomínám. Byly z oblasti vinařství

zemědělství i s moderními trendy. Získal

a vinohradnictví a přivedl mě k nim můj

jsem v něm mnoho užitečných vědo‑

zájem o dobré jídlo a víno. Chtěl jsem

mostí, které rád používám při odborných

se dozvědět víc o pěstování a zpraco‑

diskusích s mým synem. Ten vystudoval

vání vinné révy, o degustaci vína a také

Českou zemědělskou univerzitu v Praze

o jeho správném podávání. Premiéru

a začal pracovat jako agronom v země‑

jsem měl na kurzu Základy vinařství,

dělském družstvu.

a docentem Havlíčkem, ve kterém může člověk získat komplexní přípravu pro výkon zemědělských činností, seznámit

kdy jsme po prvním dnu teoretické

TEXT: Martina Urbánková

výuky na ICV vyjeli na praktickou část

FOTO: AVC MENDELU

do Lednice. S doktorem Prokešem, který

Jak tak velkou spoustu získaných vědomostí využíváte?

kurz vedl, jsme navštívili dvě vinařství,

Celý svůj profesní život se věnuji

Jste bezesporu rekordmanem v počtu absolvovaných kurzů, které ICV pořádá. Dokázal byste spočítat, kolika z nich jste se účastnil?

provoz na Ústavu vinohradnictví a vinař‑

ekonomice a účetnictví, takže nejvíce

ství Zahradnické fakulty a prohlédli jsme

znalostí využívám z kurzů ekonomických

si výrobu vína od prvního zpracování

a manažerských právě ve svém povolá‑

hroznů až po finální lahvování.

ní. Velmi se mi hodí například poznatky

Sám se bojím všechny kurzy spočí‑

podniku. V něm nám paní docentka

tat, protože by mi to číslo asi vyrazilo

Prozraďte, které kurzy patří mezi Vaše nejoblíbenější…

dech. Od roku 2018 jich bylo nespočet.

Zajímám se o přírodní vědy a také rád

jak ve Sbírce listin u rejstříkových kraj‑

Zaměstnanci Institutu celoživotního

vařím. Proto mezi mé nejoblíbenější patří

ských soudů najít co nejvíce informací

vzdělávání (ICV) si o mně šuškají, že cho‑

kurzy potravinářské – zpracování masa

o obchodních partnerech a jejich fi‑

dím na všechno, ale já si to nemyslím.

a výroba sýrů. Velmi pěkný byl kurz Není

nančně‑ekonomické situaci dříve, než je

Dalo by se říct, že mezi mé preferované

vejce jako vejce. Opravdu nezapomenu‑

s nimi uzavřen nějaký obchodní kontrakt.

kurzy patří ty z oblasti zemědělství, les‑

telné byly kurzy Výroba zdravých těsto‑

I když jsem už od roku 1993 členem

nictví, vinařství a vinohradnictví a cel‑

vin, Výroba cukrářských výrobků, Výroba

Svazu účetních v Olomouci, až právě

kově potravinářství. Baví mě ale i kurzy

kváskového chleba a bílého pečiva. Je

paní docentka mi zcela jasně a logicky

44

z kurzu Hodnocení ekonomického zdraví Rajchlová vedle řady jiných věcí ukázala,

vysvětlila, jak se dá v praxi provádět

odborníků na danou problematiku

konsolidace účetní závěrky mezi firmami,

v České republice. Jsem rád za příle‑

které jsou ekonomicky a personálně

žitost s nimi diskutovat o problémech,

spojené ve skupině. Velkým plusem eko‑

se kterými se účastníci kurzů potýkají

nomických kurzů je pro mě i skutečnost,

přímo v praxi. Užitečné je pro mě také

že mě takzvaně udržují v obraze, protože

získání mnoha nových kontaktů na spo‑

předpisy a zákony v oblasti účetnictví

luúčastníky jednotlivých kurzů, kteří již

a daní se často mění. Bez celoživotního

mají v dané oblasti praxi a zkušenosti

vzdělávání bych byl asi brzy ztracen.

a kteří jsou jak z blízkého okolí Brna a jižní Moravy, tak i z „druhého konce“

V čem ještě oceňujete celoživotní vzdělávání na Mendelově univerzitě v Brně? Kurzy celoživotního vzdělávání mi dávají možnost „pod jednou střechou“ vysoké školy získat mnoho nejnovějších a od‑ borných informací od přednášejících, kteří jsou bezesporu jedni z nejlepších

České republiky.

ICV se přes 15 let věnuje organizaci kurzů. Hlásí se do nich jak široká veřejnost, tak i absolventi univerzity, kteří díky nim získávají informace o novinkách a trendech ve svých oborech. V začátcích bylo v nabídce sotva 20 kurzů, dnes jich ICV připravuje více než 60. Za 15 let absolvovalo kurzy celoživotního vzdělávání více než 10 000 zájemců a spousta z nich i více než jen jeden. 45

46

A ČEŠÍCH

Myslím si, že se naše země zas tak moc neliší, ale určitě bych zmínil, že Češi jsou mistři světa v pití piva. V Chorvatsku pije většina lidí po většinu dne kafe, ale tady vidím, jak lidé pijí pivo od časného rána do pozdního večera.

Nemůžu se nabažit svíčkové, která je moje nejoblíbenější české jídlo. Je to perfektní směs sladkého a slaného.

MÝTY O ČESKU

Slyšel jsem, že Češi nejsou moc přívětiví a přátelští. S tím ale vůbec nesouhlasím, protože od chvíle, kdy jsem sem přijel, jsem měl s Čechy skvělé zkušenosti.

A ZEMÍ, ZE KTERÉ PŘIJELI

FOTO: Archiv respondentů

Chorvatsko International Territorial Studies

BEST OF THE BEST

TEXT: Kateřina Červíková

Deni Žiljak

ROZDÍLY MEZI ČR

Přijíždí z celého světa a o Česku se v jejich zemi mnohdy nic neví. Většinu zahraničních studentů, kteří aktuálně studují na MENDELU, překvapilo zejména to, s jakou chutí a v jakém množství pijí Češi pivo. V Bosně je sice oblíbené, ale kulturně rozhodně není tak důležité, říká Aziz Hreljić, student FRRMS z Bosny a Hercegoviny. Nezávisle na tom, odkud pocházejí, si studenti pochvalují českou přírodu, dostupnost služeb, přátelský přístup i studium na MENDELU. Naopak velký vliv má rodná země na to, jak vnímají život v Brně. Pro jedny je to město, kde se zastavil čas, pro druhé naopak pulzující metropole. S jakými mýty o Česku se setkali a jaké vnímají rozdíly oproti zemi, ze které přijeli? Přečtěte si jejich postřehy.

STUDENTSKÉ

STUDENTI MENDELU

Zahraniční studenty překvapila česká láska k pivu

Ariana Selene Saucedo Alvarado Mexiko International Territorial Studies

Mýtem bylo, že jsou lidé v Česku chladní. Ne všichni takoví jsou, dovedou být opravdu přátelští a nápomocní.

Řekla bych, že rozdíl oproti Mexiku je v uspořádání zemí politicky, kulturně i ekonomicky. Nejvýznamnějším rozdílem je ale bezpečnost, to, že se můžete procházet po venku i pozdě v noci.

Cestuji po Česku a je opravdu pěkné, uchvátila mě příroda a krásná města.

Věděli jste, že…? Na MENDELU studuje přibližně 20 % studentů ze zahraničí. Na krátkodobé pobyty jich ročně přijede až 450 (předcovidový rok 2019), nejvíce ze Španělska, Francie nebo Itálie. Na dlouhodobé studium se hlásí nejvíce uchazeči z Ghany (za poslední dva roky téměř 1700), Nigérie, Bangladéše a Indie. Trend zájemců o studium výrazně roste – na univerzitu se jich hlásí až 1000 ročně. Mnoho z nich ale nenastoupí zejména kvůli problémům se získáním víz a nostrifikací předchozího vzdělání.

Mojtaba Hassan Vand

Aziz Hreljić

Toinwa Zoh Eizeumbe

Vuk Kovačević

Írán Wood Material Engineering

Bosna a Hercegovina International Territorial Studies

Kamerun Economics and Management

Bosna a Hercegovina Lesní inženýrství

Většina lidí z mé země neví o České republice vůbec nic. Mezi Íránci mají ale skvělou pověst stroje, které se vyráběly v Československu. Znám mnoho dílen, které je i přes jejich stáří stále používají, než aby je vyměnily za nové levné stroje.

Mnoho mýtů se nakonec ukázala být pravda, třeba to, že Češi milují pivo.

Na Brně je nejlepší, že je opravdu malé, čisté a není tady žádný provoz. Žil jsem například v Teheránu, který má v metropolitní oblasti 16 milionů obyvatel. Tempo v Česku, a zvláště v Brně, je pomalé a není kam spěchat, což mi přišlo hodně zajímavé.

Rozhodně velkým rozdílem je česká posedlost pivem. V Bosně je sice oblíbené, ale kulturně rozhodně není tak důležité. Kromě toho mě příjemně překvapilo, jak je v Brně vše snadno a rychle dostupné.

Nejlepší zážitky z Česka mám z výletů na kole. Miluji cyklistiku a musím říct, že příroda v okolí Brna je pro kolo jak dělaná. Užívám si čerstvého vzduchu a krásné přírody, která mi dodává energii.

České jídlo, které opravdu miluju, je žemlovka. Sladká, s jablky a vanilkovým pudinkem, je zkrátka výborná!

Slyšel jsem, že Češi mluví rusky. Když jsem do Česka přijel, zjistil jsem, že máte svůj vlastní jazyk.

Skoro všechno ke studiu na MENDELU je online v UIS – od rozvrhů, kontaktů až po připojení na wifi. Ve srovnání s Kamerunem jsou výjimečné i možnosti praxe během studia, pracovní příležitosti a množství slev, které mohou studenti využívat. Kromě toho mě překvapilo, jak brzy se v zimě stmívá a pozdě rozednívá – v pět odpoledne mám pocit, jako by bylo devět večer. Když jsem přijel do Brna poprvé, byla půlnoc a ohromilo mě, jak pulzující město v noci je – některé obchody byly stále otevřené, lidé chodili kolem, posedávali v barech a autobusy stále jezdily. Okamžitě jsem cítil, že ve městě a okolí je co dělat 24/7.

Doslechl jsem se, že je v EU a Česku zákaz pálení domácího alkoholu. Když jsem ale přišel do Brna, říkali mi: Vidíš ten kostel? Tak tam nepálí, ale jinak se pálí snad všude.

Překvapila mě vaše bohatá historie a tradice a také to, jak velký zájem mají Češi o sport a přírodu. Česko a Bosna mají ale hodně společného. Rozdíl je pouze v tom, že v ČR je každý člověk expertem na hokej a u nás zase na fotbal.

Byl jsem překvapený tím, jak příjemní, přátelští a hodní lidé v Brně žijí a studují.

47

Mechanizace proniká i do vinic, vyspělé vinohradnické země postupně doháníme Ještě před dvaceti lety byly pracovní operace na moravských a českých vinicích spojeny s vysokým podílem ruční práce. V posledních letech se však tento stav začíná rychle měnit. Náročnou ruční práci začíná v plodných vinicích nahrazovat moderní mechanizace. Týká se to širokého spektra pracovních operací, například čištění kmínků, zavádění letorostů do dvojdrátí opěrné konstrukce, odlistění keřů v zóně hroznů i samotné sklizně hroznů, říká Vladimír Mašán z Ústavu zahradnické techniky Zahradnické fakulty MENDELU. TEXT: Filip Červinka FOTO: Archiv MENDELU Vinohradnictví představuje dynamicky se

posluchačům předáváme nejnovější infor-

rozvíjející odvětví. Réva vinná je celosvě-

mace o sortimentu mechanizace, možnos-

tově nejpěstovanějším ovocným druhem

tech jejich údržby, nasazení v provozních

s plochou takřka 8 milionů hektarů. V pod-

podmínkách, včetně nákladovosti jejich

mínkách ČR činí velikost pěstitelských

provozu,“ uvedl Burg.

ploch 18 tisíc hektarů. Současné technologie pěstování révy vinné vyžadují v tuzem-

Prohlédnout si moderní mechanizaci

sku přibližně 400–500 hodin ruční práce

v praxi mohou nově zájemci z řad odborné

na 1 hektar plodných vinic.

i laické veřejnosti v Kurdějově, kde vznikla ve spolupráci se společností GARDEN

ukázková vinice Kurdějov

stroj pro mechanizovaný předřez

Ve vyspělých vinohradnických státech,

Studio, s.r.o., ukázková vinice, která je

jako jsou Francie, Itálie nebo Německo, je

v současnosti jedinou svého druhu v ČR.

díky využívání moderních mechanizačních

„Výjimečná je z hlediska svého umístnění,

prostředků u převážné časti pracovních

členitosti i svažitosti terénu. Za unikátní lze

operací spojených s pěstováním révy

považovat také samotnou organizaci vý-

potřeba ruční práce výrazně nižší a pohy-

sadby respektující rozdílnou šířku meziřadí

buje se na úrovni 250–300 hodin na hektar.

2,0–2,2–2,4 m, s uplatněním vrcholových

„Jen z tohoto srovnání jasně plyne, jaké

i kordónových tvarů vedení a různých

máme rezervy. Zavádění mechanizačních

typů opěrné konstrukce. Soubor těchto

prostředků jednoznačně podporuje trvale

aspektů plně vystihuje provozní podmínky,

rostoucí cena lidské práce, nedostatek pra-

které převládají u většiny vinohradnických

covních sil znásobený v posledním období

provozů v podmínkách České republiky,“

pandemickou situací, omezeným pohybem

uvedl Burg.

sezónních pracovníků a často i časovou nezvladatelností operací v potřebných ag-

Vinice slouží pro praktické ukázky mechani-

rotechnických lhůtách. K tomu si můžeme

zace, které využívají zájemci z řad uživatel-

přičíst nízkou atraktivitu práce a vysokou

ské praxe při pořádání předváděcích akcí

fyzickou zátěž pracovníků,“ uvedl vedoucí

a současně také posluchači vinohradnic-

Ústavu zahradnické techniky Patrik Burg.

kého studijního programu ze Zahradnické fakulty v rámci studia. „Vedle praktických

akumulátorový vozík

48

Ústav, který vede, je v současnosti jediným

ukázek mechanizace na ukázkové vinici řeší

specializovaným pracovištěm v ČR, jež

posluchači také témata závěrečných prací,

se dlouhodobě zabývá problematikou

která přináší řadu zajímavých výsledků

vinohradnické techniky v oblasti peda-

s možností dalšího uplatnění v provozní

gogiky i výzkumu. „V rámci těchto aktivit

praxi,“ dodal Mašán.

novým rektorem byl zvolen Jan Mareš 16. 3. 2022

www.mendelu.cz