Issuu

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 2/2020

MENDEL GREEN Nerudová: KAŽDÁ KRIZE JE VÝZVA Studenti pomáhali v zemědělství Památník holokaustu v Letech na Písecku bude mít symbolickou podobu lesa

MENDEL GREEN

ÚVODNÍ SLOVO Milí čtenáři, ve svém úvodním slovu k minulému číslu časopisu Mendel Green jsem vzpomínala na loňský rok, který byl pro naši školu v mnoha směrech výjimečný. V té době ještě asi nikdo z nás netušil, co nás letos všechno čeká. Máme za sebou největší zkoušku posledních let, pro řadu z nás šlo v období koronavirové krize pravděpodobně o největší test vůbec. Znovu musím říct, že jsem hrdá, jak jsme v něm obstáli. Naše univerzita byla první tuzemskou vysokou školou, která s příchodem onemocnění COVID-19 přešla z preventivních důvodů na distanční výuku. Univerzitní kampus se v době, kdy běžně býval přeplněný studenty, prakticky vyprázdnil. Tomu, jak jsme tuto situaci přestáli a jak škola v době nouzového stavu fungovala, jsme věnovali celou polovinu Mendel Greenu. Odstup několika měsíců nám pomohl zamyslet se nad tím, co se povedlo a na co se ještě připravit. Velmi si vážím všech, kteří se zapojili a pomáhali. Studenti vyrazili na brigády v zemědělských a lesnických oborech, zaměstnanci šili roušky, využili jsme i kapacity počítačové sítě, 3D tiskáren, na MENDELU se vyráběla desinfekce. Krize znovu ukázala potenciál univerzitní komunity. Život se už postupně vrací k normálu, i když je otázkou, jak tento „normál“ bude vypadat na začátku školního roku. Druhá polovina časopisu Mendel Green je tedy taková, na jakou jsme byli dosud zvyklí. Dočtete se v ní opět o řadě zajímavých témat, s kterými je MENDELU spojená. Čtenáře určitě zaujme článek popisující, jak vypadala květinová výzdoba na hradech a zámcích v minulosti, řada stránek časopisu se pak věnuje také přírodě a krajině. Přeji Vám příjemné čtení

Danuše Nerudová, rektorka

OBSAH MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně Ročník 12 / číslo 2 / rok 2020 Vychází 3× ročně Vydává: Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz Šéfredaktor: Filip Vrána Telefon: 545 135 010 E‑mail: filip.vrana@mendelu.cz Grafická úprava: Kateřina Páleníková Foto na titulní straně: AVC MENDELU Tisk: ASTRON studio CZ, a. s., Praha Elektronická podoba: mendelgreen.mendelu.cz Redakční rada: Kateřina Čechová (FRRMS MENDELU) Markéta Fedorová (AF MENDELU) Jana Kuncová (LDF MENDELU) Martina Lichovníková (AF MENDELU) Hana Martinková Kuchyňková (ZF MENDELU) Jiřina Studenková (KAN REK) Věra Svobodová (ÚVIS CP) Hana Urbánková (PEF MENDELU) Martina Urbánková (ICV MENDELU) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 30. 6. 2020 Registrační č. : MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

Nerudová: KAŽDÁ KRIZE JE VÝZVA �� 4 Milníky koronavirové krize �� 6 MENDELU pomáhá �� 7 Studenti pomáhali zemědělcům �� 9 REPORTÁŽ: Konečně jsem dokázal zpomalit �� 11 Pedagogové se naučili streamovat a točit videa �� 14 Koronavirus některé projekty změnil, jiné odsunul �� 15 Čekám na signál aneb práce psychologa v době krize �� 16 Jak koronavirus ovlivnil pracovní příležitosti pro studenty? �� 17 Lékem na pandemii jsou spíše koníčky než víra �� 18

Mezi památkami a rostlinami musí být soulad, zajistí jej nový výzkum �� 20 Vzájemný respekt – základ úspěšné komunikace mezi pedagogem a studentem �� 25 Nábytek z kontejneru �� 26 Rektoři jednali na MENDELU �� 27 Marada: krajina jako prostor pro tvorbu a radost z ní �� 28 V Žabčicích vyrostl moderní kravín ušitý skotu na míru �� 32 KRÁTCE: Investiční projekt pomáhá financovat vybavení �� 35 Šumová: na turnaje jezdíme s obytným přívěsem �� 36 Památník holokaustu vLetech na Písecku bude mít symbolickou podobu lesa �� 38 Okolí silnic a dálnic se může stát rájem pro hmyz i pastvou pro oči �� 42 KRÁTCE: Sdílená knihovna v arboretu Křtiny �� 45 Demonstrační farma MendelFarm �� 46 Univerzita obnovila unikátní pěšinu �� 48

MENDEL GREEN KORONAVIRUS

NERUDOVÁ: KAŽDÁ KRIZE JE VÝZVA Koronavirová krize prověřila fungování nejen českých univerzit. MENDELU byla první školou v České republice, která přešla na distanční výuku. O tom, jak se s nepředvídatelnou bezprecedentní situací vypořádala, jsme si povídali s rektorkou Danuší Nerudovou. „Každá krize nás může něco naučit, každá krize je výzva a můžeme si z ní odnést něco pozitivního,“ říká v rozhovoru rektorka. To hlavní, co si z krize sama odnesla, je podle ní nadšení z přístupu studentů i zaměstnanců MENDELU. TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC

KORONAVIRUS MENDEL GREEN Mendelova univerzita jako první z českých univerzit přešla na distanční výuku. Co Vás k tomuto rozhodnutí vedlo? Potřeba adaptovat se na novou situaci byla velmi rychlá a nečekaná. Preventivní opatření, která jsme hned po prvních oznámených případech koronaviru v České republice udělali, byla zodpovědná vůči studentům, zaměstnancům i celé společnosti. Máme zhruba deset procent zaměst nanců ve věku nad 60 let. Celá řada z nich trpí chronickými chorobami, jako jsou třeba diabetes nebo kardiovasku lární onemocnění. Stále si myslím, že přejít na distanční výuku bylo nejlepší možné řešení, které jsme v danou chvíli mohli udělat. Rozhodovali jsme navíc v den, kdy dva ze tří nakažených v České republice byli student a aka demik. Vedení řady dalších univerzit náš krok brzy následovalo. Přejít ze dne na den na distanční výuku je v podstatě bezprecedentní změna. Jak ji s odstupem času hodnotíte? Byla to samozřejmě velká změna a distanční výuka prezenční nikdy ne nahradí. Praxe, laboratorní testy prostě na dálku udělat nejdou. Všichni jsme si museli zvyknout na řadu novinek. Současné informační technologie nám však dovolují zajistit kvalitní výuku i na dálku. Myslím si, že pro studenty to nebyl až tak velký zásah jako pro pedagogy. Někteří se na „stará kolena“ naučili streamovat, točit videa a podobně. Pro studenty v posledních ročnících jsme zajistili informační zdroje a provoz knihovny v nouzovém režimu, aby mohli dokončit svoje závěrečné práce. Velkým tématem koronavirové krize byla a je také solidarita a pomoc. Jakou vizitku si podle Vás v tomto smyslu vysloužili lidé na MENDELU? S velkou hrdostí jsem sledovala, jak jsme se napříč celou univerzitou bez váhání zapojili do vývoje, výroby a distribuce ochranných pomůcek všude tam, kde to bylo potřeba. Důležitá byla rychlost. Napříč fakultami se rozjel 3D tisk ochranných štítů, výroba a distribuce desinfekce.

Zapojili jsme se do výroby a vývoje nových materiálů a výrobků – nového bioaktivního biodegrabilního nano materiálu a vývoje robotické výrobní linky na výrobu roušek. Také mě velmi těší, že se naši akademici zapojili a stále zapojují do výzkumu společen ských dopadů pandemie a nabízeli bezplatnou psychologickou pomoc.

byly po návratu do Francie pozitivně testovány na nový typ koronaviru. Bydlely v Brně na kolejích. Okamžitě jsme o tom informovali studenty, kteří bydleli ve stejném bloku, a hygieniky. Více než desítka spolubydlících byla testována a naštěstí všichni byli negativní. Jiné univerzity už takové štěstí neměly.

Co konkrétně jste dělala Vy sama? Mám teď na mysli práci, která bezprostředně nesouvisí s rektorskou funkcí. I já jsem se samozřejmě snažila přispět svojí troškou do mlýna, ostatně stát stranou není můj styl. Zapojila jsem se do práce Ekonomického týmu Ústředního krizového štábu při tvorbě opatření na obnovu ekonomiky České republiky. Spolu s dalšími ekonomy jsme založili ještě občanskou platfor mu KORONERV. V jejím rámci pracu jeme na strategii Ekonomické obnovy ČR. Je to forma občanské angažo vanosti, vznikla i podobně zaměřená právnická platforma. Krize, kterou virus přinesl, je jednou stránkou mince, tou druhou je v podstatě bezprecedentní zastavení ekonomiky a následky, které to s sebou ponese. Koronavirová krize se nějakým způsobem dotkla všech aspektů lidské činnosti, jak rychle se její dopady podaří odstranit v životě země, záleží hodně také na ekonomech. Vidím v tom i třetí roli univerzit – angažovat se ve veřejné sféře, což platí tím více v době, kdy se společnost dostala do krize, která v novodobé historii nemá obdoby.

Lze si naopak z koronavirové krize odnést nějaká pozitiva? V každé krizi se ukáže, kdo jaký je. Zda stojí stranou, nebo začne pomáhat a hledat řešení. Ta doba byla charakte ristická především spoluprací a to mě velice potěšilo. Kooperací nejen mezi univerzitami, institucemi a fakultami, ale i odděleními a jednotlivci. To, že nikdo nečekal na výzvy a pokyny a všichni se automaticky zapojili, kde bylo potřeba. Každá krize nás může něco naučit, každá krize je výzva a něco pozitivního si z ní můžeme odnést. Já osobně jsem si odnesla nadšení z přístupu zaměstnanců i studentů MENDELU. Dnes vím, že díky solidaritě a vzájemné pomoci a spolupráci zvládneme i další výzvy. Těší mě, že jsme v této výzvě obstáli, že jsme silná univerzita a že krizový čas ukázal jednak nenahraditelnost a důležitou roli Mendelovy univerzity v Brně a všech našich součástí, jednak solidaritu a lidskou stránku naší komunity. Podle mého názoru se také projevila jednota mezi zaměstnanci a studenty.

Co byl pro Vás osobně asi nejkritičtější okamžik? Když jsme přešli na distanční výuku, tak v podstatě nikdo nevěřil, že na naší univerzitě nemáme žádného nakaženého. Museli jsme vysvětlovat, že jde opravdu jen o preventivní krok. To, že jsme situaci zvládli, je určitě i dílem velkého štěstí. Univerzity jsou ze své podstaty otevřené instituce, kam proudí studenti a kantoři z celého světa. Ten potenciál na šíření nemoci je zde opravdu velký. Všem nám zatr nulo v okamžiku, kdy jsme se dozvě děli, že dvě studentky, které na naší univerzitě pobývaly v rámci Erasmu,

A jaké poučení přinesla krize z pohledu ekonomky? Ukazuje se, že ekonomická teorie neomezeného hospodářského růstu se už vyčerpala. Pořád sledujeme, jak se vyvíjí náš hrubý domácí produkt, ale to je špatný ukazatel ekonomického růstu. Nevypovídá nic o zadluženosti země ani o prostředí, ve kterém společnost žije. Věřím, že koronavirová krize je druhou šancí, kterou nám dává příroda. Je to příležitost zamyslet se, že bychom měli směřovat k jiné ekonomické teorii. A tou by měla být teorie udržitelného ekonomického růstu. To znamená, že bychom se neměli hnát za nekonečným ziskem, který nás dovedl například k tomu, že

MENDEL GREEN KORONAVIRUS jsme svým drancováním přírody snížili kvalitu půdy nebo že jsme v honbě za levnou pracovní silou část výrob ních kapacit přesunuli do Indie a Číny. Nemoc COVID‑19 časem zvládneme, zdravotníci vyvinou lék nebo vakcínu, ale sucho a nedostatek vody zůstane. A ten boj bude mnohem složitější, pro tože budeme muset změnit chování naší konzumní společnosti a přistupo vat k přírodě jinak, navíc možná už teď je pozdě. Důležitost univerzit zamě řených naším směrem tedy podle mě ještě více poroste.

MILNÍKY KORONAVIROVÉ KRIZE

Změnily se nějak priority MENDELU? A dojde i k úpravě výuky? Doba koronavirová nás hodně naučila. Online vzdělávání budeme určitě dál rozvíjet, v menších skupinkách tato forma dokonce vytváří prostor pro bližší kontakt mezi pedagogem a studentem. Klade však vysoké nároky na pedagogy, proto tuto formu musíme profesionalizovat a různými nástroji našim vyučujícím pomoct. Koronavirová krize pedagogy hodila do digitálních vod, ale není možné jen si stoupnout před monitor a přednášet. Digitální přednášky musí být atraktivní, jinak by je studenti nesledovali. Dovedu si představit, že část výuky může být v budoucnu distanční. Například nově otevíraný studijní program Administrace IS/ ICT bude zkušebně přednášky pro studenty prezenční formy současně dávat k dispozici on‑line přenosem studentům kombinované formy. Rozvíjet budeme elektronickou pod poru přednášek i například meetingů studentů. Většina našich oborů je však technicky zaměřená, některé jsou pak zaměřené umělecky, a jak praktická výuka, tak experimenty budou i nadále jejich součástí. Porozumět lesnictví, zahradnictví nebo zemědělství jen při pohledu do počítače samozřejmě možné nikdy nebude. Získané zkuše nosti ovšem určitě využijeme pro lepší podporu kombinované formy studia a budeme připravovat některé kurzy k realizaci on‑line.

Testy odhalily první případy nákazy v ČR, byl mezi nimi i vědec z jedné z pražských vysokých škol. 2. března – poslední den přednášek na MENDELU. Škola jako první v ČR od 3. března přechází na distanční výuku. Ostatní VŠ do tohoto režimu přešly cca o týden později. MENDELU se prakticky uzavřela pro studenty, zaměstnanci postupně přešli na režim home office s cílem maximum záležitostí vyřizovat online.

ÚNOR

20. BŘEZNA

Rektorka MENDELU nařizuje omezit zahraniční mobility související s rizikovými zeměmi, lidé vracející se z těchto zemí jdou do karantény. Opatření se postupem času dotkne všech mobilit.

Škola řeší spolu s epidemiology zřejmě nejzávažnější případ. Dvě zahraniční studentky byly po návratu do Francie pozitivně testovány na COVID‑19. Bydlely v Brně na kolejích, hygiena nechala otestovat více než desítku studentů, všichni byli negativní.

1. BŘEZNA

12. BŘEZNA Vláda vyhlásila na území ČR nouzový stav. Od 13. března byly zakázány akce s účastí nad 30 osob. Vláda s platností od půlnoci na 16. března zakázala cizincům vstup do ČR a Čechům cestování do zahraničí.

15. BŘEZNA Vláda rozhodla o aktivaci Ústředního krizového štábu. Pro něj později začala pracovat skupina ekonomů s cílem radit, jak podpořit hospodářství v době koronavirové krize. Hlavou dvanáctičlenného týmu se stal ekonom Jan Švejnar. Členkou poradního orgánu je i rektorka MENDELU Danuše Nerudová.

18. BŘEZNA Kabinet schválil zákaz vycházení bez zakrytí nosu a úst.

21. BŘEZNA Počet případů nákazy překročil v ČR tisícovku.

31. BŘEZNA Končí standardní termín přihlášek ke studiu na MENDELU. Fakulty termíny prodlužují řádově o týdny. Většina z nich pak volí formu přijímacího řízení na základě prospěchu nebo online testů.

20. DUBNA Součástí uvolňování opatření byla od tohoto data možnost realizovat individuální aktivity pro studenty v posledních ročnících studia vysokých škol, tedy konzultace a laboratorní měření v max. počtu 5 studentů. To se týká zejména studentů posledních ročníků. V dalších etapách se tento počet navyšuje a režim se celkově uvolňuje.

5. KVĚTNA Počet vyléčených překonal polovinu všech nakažených.

17. KVĚTNA Po 66 dnech přestal v ČR platit nouzový stav. Na VŠ se začínají ve větším počtu vracet studenti. Musí však dodržovat přísná hygienická opatření, vstup do kampusu je nadále přes vrátnici. Od 18. 5. se otevírá velká menza.

KORONAVIRUS MENDEL GREEN

MENDELU POMÁHÁ TEXT: Redakce FOTO: Archiv MENDELU

↘

POČÍTAČE v učebnách Odboru informačních technologií MENDELU v době koronavirové krize sice nevyužívali studenti, ale přesto nezahálely. Mendelova univerzita v Brně se připojila k projektu Folding@ home, který využívá volný výpočetní výkon počítačů k tzv. distribuovaným výpočtům. Do pro jektu se zapojili i jednotlivci. Zatímco uživatel pokračoval v každodenních činnostech, jeho počítač se snažil najít lék na COVID‑19.

↘ Univerzita plně využila kapacitu na 3D TISK OCHRANNÝCH ŠTÍTŮ.

↘ Období koronaviru bylo výzvou

i pro univerzitní KNIHOVNÍKY. Spojili síly, aby pomohli studentům, kteří dokončovali své závěrečné práce. Nejen jim zaměstnanci knihovny nabídli téměř 500 000 online titulů, půjčili 1 273 knih a odpověděli na skoro 400 dotazů. V době největší koronavirové krize fungovalo výdejní okénko a knihy se dostaly k adresátům po předchozím objednání e‑mailem a vyzvednutí v předem dohodnutou hodinu.

Tisk probíhal na Agronomické fakultě, Lesnické a dřevařské fakultě a Provozně ekonomické fakultě. Ochranné pomůcky byly využity pro tzv. první linii a dále pro CEITEC VUT. „Naše tiskárny jely 2 týdny nonstop jen pro tyto pomůcky, ty se následně hygienicky zkompletovaly a distribuovaly prostřednictvím FabLabu Brno. Všechny díly na výrobu štítů jsme darovali,“ uvedl Jan Zítka z Ústavu chemie a biochemie. Chemici univerzity vyráběli pro potřeby školy i DESINFEKCI, která byla na začátku koronavirové krize nedostatkovým zbožím. „Naše výroba byla bohužel limitována dodávkami ethanolu, na nějž se vztahují legislativní omezení odebíraného množství,“ uvedl Petr Čapek z Ústavu chemie a biochemie. Na Ústavu nábytku, designu a bydlení se tiskly štíty zhruba měsíc. „Podařilo se nám vytisknout komponenty na 2 280 kusů ochranných štítů. Obsluhu tiskáren zajištovalo 6 osob,“ zmínil vedoucí ústavu Jiří Tauber. Jednu tiskárnu zapůjčil Ústav techniky a automobilové dopravy (AF). Kompletace ochranných štítů pro potřebu Mendelovy univerzity v Brně byla zahájena 29. dubna. „Za 3 dny se podařilo zkompletovat 240 kusů, naše štíty používají například i zaměstnanci univerzitní knihovny,“ říká Tauber. Během června pak bylo zkompletováno ještě 480 kusů ochranných štítů. Část z nich byla použita pro potřeby univerzity a 200 kusů ochranných štítů směřovalo v létě do brněnské dětské nemocnice.

MENDEL GREEN KORONAVIRUS

↘

↘ Studenti se zapojili do širokého spek tra dobrovolnických aktivit. Hlavní výzvu škola společně s dalšími univerzitami po dobného zaměření směřovala na pomoc v ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ, kde chyběli pracovníci. Do této výzvy se zapojily desítky studentů. Výsledkem meziuniverzitní spolupráce byla i práce studentů MENDELU v Krizovém operačním centru Masarykovy uni verzity. DOBROVOLNÍCI přijímali žádosti o pomoc skrze SMS, telefonáty a e‑maily. Nejčastěji lidé poptávali roušky. Počet vyřízených objednávek se pohyboval mezi 80 a 100 denně. „Původně jsem myslel, že se situace za chvíli uklidní, takže jsem volno ze začátku chtěl využít k dodělání restů. Nicméně jak bylo zřejmé, že se krizová situace bude protahovat, rozhodl jsem se využít svůj čas smysluplně a pomoct hlavně seniorům, pro které je tato situace mnohdy extrémně stresující,“ uvedl Petr Kodýtek, student 3. ročníku oboru Finance na PEF. Právě senioři nejčastěji poptávali pomoc s nákupy a vyzvednutím léků. Dobrovolníci dál plánovali efektivní rozvozy roušek. „Sem tam se stalo, že se nám starší lidé začali při telefonátech hroutit, tak na nás byla i určitá mentální podpora. Práce byla mnohdy dost vyčerpávající, ač se to sezení u počítače a telefonu tak nemusí zdát. Ale vždycky, když slyšíte v telefonu vděčnost lidí, kterým pomůžete, tak vás to zase naplní energií a je chuť pomáhat dál,“ dodal Petr Kodýtek.

↘ S ohledem na to, že se dostaly do nouzové situace i útulky pro

ZVÍŘATA, vytvořili dobrovolníci z MENDELU FB stránku, kde vyvraceli mýty a předsudky o zvířatech z útulku a také vybírali finanční částku na kon krétní útulek.

Šití ROUŠEK se stalo v době koronavirové pandemie opravdovým fenoménem v celém Česku. Lidé se rozpomenuli na vlastní schopnosti a využili je v nelehké době. Roušky šily především ženy napříč univer zitou a směřovaly je k zahraničním studentům. K šití roušek se přidaly například i členky Klubu Univerzity třetího věku MENDELU. I když patří z hlediska nemoci COVID‑19 k rizikové skupině, chtěly v rámci svých možností pomoct ostatním. Po vyhlášení karantény se pustily do šití roušek pro neziskovou organizaci NADĚJE, která zabezpečuje služby pro seniory v rámci města Brna. Univerzita také věnovala starý reklamní textil na materiál pro šití roušek do Divadla Husa na provázku v rámci aktivity Šijeme roušky. Laser využívaný na Lesnické a dřevařské fakultě přede vším na řezání a vypalování do dřeva, byl během března použit na řezání látky na roušky v rámci aktivity „Šijeme roušky v Brně“.

↘ Institut celoživotního vzdělávání spustil speciální webové stránky

s názvem UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU V DOBĚ PANDEMIE. Seniorům škola nabízela tipy pro studium různých témat v rámci kurzů, kam prezenčně docházeli. „Na stránkách uvádíme odkazy na odborné i popularizační články či audio‑ a videoreportáže našich akademiků a od borníků z praxe. Součástí stránek jsou také tipy pro trávení volného času v době nouzového stavu. Nechyběly ani videolekce cvičení, speciálně vytvořené pro seniory. Právě podporu a udržení fyzické kondice seniorů považujeme za velmi důležité. Pokles fyzické kondice seniorů v důsledku karantény je jedním ze zásadních témat této skupiny obyvatel, o kterých se příliš nemluví,“ uvedla Lenka Kamanová z ICV MENDELU.

KORONAVIRUS MENDEL GREEN

↘ Provozně ekonomická fakulta

analyzovala DISTANČNÍ VÝUKU formou dotazníkového šetření mezi studenty a zaměstnanci. Studenti hodnotili kladně zejména pravidel nou komunikaci vyučujících, připra venost podkladů k výuce, zpětnou vazbu od vyučujících, a zejména kvitovali větší množství volného času. Pozitivní hodnocení převládá i na straně zaměstnanců. „Díky ope račním programům Evropské unie máme naštěstí dobře vybavené učebny, které využíváme i nyní pro přípravu distančních pomůcek pro výuku a poslouží nám i v průběhu prázdnin, kdy se vynasnažíme lépe připravit na další nepředvídatelné situace. Všem učitelům se evident ně nepodařilo nastavit výukové nástroje ideálně, což bylo ovšem zčásti způsobeno rovněž tím, že i na ně a jejich rodiny dopadla přija tá opatření stejně jako na studenty a všechny ostatní občany – učili se se svými dětmi, starali se o své rodiče a řada z nich se zapojila do dobrovolnických aktivit,“ uvedl děkan PEF Pavel Žufan.

STUDENTI POMÁHALI ZEMĚDĚLCŮM Desítky studentů Mendelovy univerzity v Brně se zapojily v období koronavirové krize do brigádnické práce v zemědělství a lesnictví. K usměrnění nabídky a poptávky jim pomáhal web agroprace.cz jako společná aktivita několika zemědělsky zaměřených univerzit a ministerstva zemědělství. TEXT: Filip Vrána Foto: AVC a Archiv farmy Bezdínek

Mendelova univerzita také spolupracovala s jednotlivými firmami, z nichž některé z nich vedou i její absolventi. Příkladem byla farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku s největším produkčním hydroponickým skleníkem v ČR, kde v normálním režimu pracuje okolo 230 lidí. V době pandemie však měla farma asi 60 zaměstnanců na OČR, a brigádníky proto potřebovala. „Z důvodu rozložení rizika karantény a uzavření skleníků, což by bylo vzhledem k povaze naší výroby likvidační, jsme byli nuceni rozdělit všechny pracovníky do dvou směn, které se vzájemně nepotkávaly,“ uvedl vedoucí provozu Jan Fučík, který je absolventem MENDELU. Na farmě měl i dva studenty prvního ročníku. Rostislav Berezjuk studuje na Lesnické a dřevařské fakultě technologii zpracování dřeva a Marie Javorská Hospodářskou politiku a správu na PEF. „Práce tedy s našimi obory příliš nesou visí, ale aspoň jsme si vyzkoušeli něco nového,“ uvedla Javorská. Ona – stejně jako její kolega Berezjuk – se rozhodla nejen pomoct a zároveň se trochu

MENDEL GREEN KORONAVIRUS „vyvětrat“, ale i si něco přivydělat ke studiu. Při systému dvoudenních směn se oba mohli věnovat rov něž distančnímu studiu. Ve skleníku na zvedací plošině Berezjuk spouštěl a srovnával jednot livé rostliny. „Práce nebyla rozhodně jednotvárná. Vedení firmy i celý kolektiv byli velice příjemní a ochotní pomoct, vše v klidu vysvětlili a odpo věděli nám na každý dotaz,“ popisoval

student LDF. Jeho kamarádka Marie Javorská se pro práci v zemědělství rozhodla ve snaze využít čas k smyslu plné činnosti. Na starost měla vyvazování rostlin a odstraňování nepotřebných výhonků rajčete. Podle Fučíka byli studenti a ostatní brigádníci zařazováni na pozici operátora skleníku, což obnáší veškeré pracovní operace okolo rostlin – vyva zování, sklizeň, řez listů, úprava květů,

vyštipování výhonů, svěšování rostlin. „I v normálním režimu zde na farmě máme vysoký hygienický standard – dezinfekce, čisté zóny, zaměstnanci mají každý den připravené vyprané pracovní oděvy, při práci si pravidelně dezinfikují ruce a pracovní nářadí atd. V koronavirové krizi byla opatření ještě přísnější,“ uvedl Fučík. Firma pracov níkům denně měřila tělesnou teplotu, všichni nosili roušky. Výzva poslat studenty do zemědělství se týkala i lesnictví. Také zde byla pomoc potřeba, obzvláště v období, kdy se řada lesnických firem musí vypořádat s nahodilými těžbami a sá zením nových stromků. Dobrovolníci se hlásili i Školnímu lesnímu podniku Masarykův les Křtiny. Studenti pomáhali zkušeným lesníkům zejména s vysazováním nových stromů, dále pak ve školkách při vyzvedávání sazenic a při třídění. Část stromy také přímo sázela v lese. Lesníci měli letos před sebou náročný úkol. Do konce dubna museli vysadit asi půl milionu sazenic na ploše 72 hektarů. Za celý letošní rok to bude 800 tisíc sazenic na ploše 104 hektarů. Uměle osázená plocha v posledních letech roste, loni to bylo 46 hektarů, o rok dříve jen 30. Tento vývoj souvisí s klimatickou změnou.

KORONAVIRUS MENDEL GREEN

KONEČNĚ JSEM DOKÁZAL ZPOMALIT Až na dalekých Filipínách zastihla epidemie nového typu koronaviru studenta Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Arcvina Babajana. Jak se s novou situací vypořádal, jak ho i okolní svět zpomalila, o tom se dozvíte v následující výpovědi. TEXT a FOTO: Arcvin Babajan

MENDEL GREEN KORONAVIRUS Kdo by to tušil, že se poměry mohou tak rychle změnit a celá Země se během jednoho měsíce zastaví. Najednou to, na co jsme byli zvyklí, přestane existovat. I pro mě to bylo překvapení. Navíc v zemi, kam jsem teprve dorazil a kde nikoho neznám. V zemi, kde se uzavřely celé ostrovy a zůstaly napospas osudu. Na univerzitě, odkud nejdřív odjeli zahraniční studenti z Asie a o týden později prakticky ze dne na den utekli i další dva Češi, kteří sem přijeli za studiem. Odjeli a nechali mě tady. A co čert nechtěl, na jeden e-mail mi chodila jedna výzva za druhou z české ambasády, abych se okamžitě vrátil a na druhý zase psala Mendelova univerzita v celkem podobném duchu. Aby vzniklá situace zlomila i toho nejtvrdšího, tak se moje pojišťovna rozhodla v ten nejlepší moment vydat prohlášení: „Kdo se nevrátil domů, tomu automaticky rušíme pojištění.“ Ve filipínské nemocnici se nechcete ocitnout ani tak, natož bez pojištění. V době apokalyptické pandemie by se člověk bez takové zprávy obešel. Přesto všechno sedím ve svém apartmánu v trenýrkách a koukám z okna na hory prorostlé pralesem. Obvykle jsem byl touto dobou na pláži. V tento čas je většinou moře klidné a spolu s příjemnou teplotou můžu nerušeně meditovat nebo se tam jen tak procházet. Téměř celý můj nynější život se odehrává v kampusu Visayas State Univerzity. Je to velký kampus, kde jsou školy, obchody i nemocnice a kde bývá denně přes deset tisíc lidí. Je to bývalá americká vojenská základna táhnoucí se od vulkanické pláže až po úpatí divokých hor. Nyní je to perfektně izolované město duchů a ideální místo, kde se zase můžu stát tím malým sígrem, který objevuje svět. Tentokrát však bohužel bez zvonkoher, rozbíjení oken a jiných, lidem život znepříjemňujících aktivit. I tak jsem tu měl během prvních týdnů karantény dostatek aktivit na zabavení. Postupně jsem zjišťoval, kde se dají trhat banány, jak si vyšplhat pro kokos, v jaké řece se můžu vykoupat, kde sehnat nářadí na opravu motorky i jak

si užít bizarní aktivity, jako je například projíždění zatáčky tak dlouho, než se mi podaří škrtnout šlapátkem skútru o zem. Konečně jsem dokázal zpomalit. Nejen sebe, ale taky hlavu, která měla ze setrvačnosti pocit, že musí neustále něco dohánět a dělat nové a nové věci. Postupně jsem některé bláznivé akti vity opustil a začal víc a víc času trávit u moře. Viděl jsem tolik krásných zá padů Slunce, že kdybych uměl napsat román, tak bude o Slunci zapadajícím za Čtyřmi ostrovy, o moři klidném jako ledové kluziště, o šustících stromech, zpívajících ptácích a o tichu. Krom těchto činností se mi daří posouvat plánovaný projekt k redukci a třídění odpadu, na kterém v pauzách pracuji. Mám velké štěstí, vedení univerzity jej schválilo. Ale ne zase tak veliké, protože všechno trvá velmi dlou ho. Filipínci snadno přivykli nové situaci a jejich již tak pomalé tempo se téměř zastavilo. Opatření vůči koronaviru jsou tady v porovnání s Evropou velmi přísná. Nakonec jako student nesmím vůbec vyjít z domu, to se týkalo i osob nad 65 let. Velká města jsou uzavřená a jsou před nimi vojenské checkpointy. Všude se měří teplota. V cca 20.55 se rozezní hlučné sirény a od 21.00 platí zákaz vycházení. Počty nakažených nesleduji stejně jako zprávy. Zjistil jsem, že tyto informace k životu nepotřebuji. Naoko jsou opatření velmi efektivní. Reálně to však funguje jako ty infrateploměry, kterými měří každého, kdo vstupuje do kampu su. Většinou mi naměří 33 stupňů. To znamená, že kdyby sem přišel někdo šel se čtyřicítkou, tak má konečně normální teplotu. Vzhledem k tomu, že si mě oblíbila manželka prezidenta školy, mám prak ticky volný pohyb po kampusu. Snažím se však být co nejvíc nenápadný, hlavně proto, ať to nevypadá, že jsem jediný, kdo porušuje pravidla. Akorát je to těžké, protože jsem jediným cizincem, mam jediný fousy a strašně hlučnou motorku. Téměř nic si neplánuji. Věci přicházejí velmi spontánně a spontánně je pak

vykonávám. Má to něco do sebe, kéž by se to tak dalo zabudovat i do běžného života. Jeden plán ovšem přece jen mám, a to je cestování. Vzhledem ke karanténě je to v tuto chvíli však nemožné. Pokud tedy nemá člověk správné kontakty na správných místech. Ostatně kontakty jsou v rozvojových zemích jedna z nejdůleži tějších komodit. Daří se mi dělat výlety alespoň v rámci ostrova. Z této situace mám husí kůži. Doufám, že se vyžado vání různých podobných povolenek nestane naším každodenním chlebem, protože bychom ztratili svobodu, se kterou jsme se ještě ani pořádně nenaučili pracovat. Jak je nicméně vidno, karanténa může být i příjemným zpestřením života. Lehkovážnost, optimismus a vnitřní rebelie – budu doufat, že mě to nakonec nezabije. A co mě nezabije, to mě posílí! A proto se také těším na nový svět, který tady právě vzniká. Nechť je místem opravdového štěstí a harmonie.

KORONAVIRUS MENDEL GREEN

↘ Pandemie koronaviru přinesla spoustu nečekaných a dříve

netušených situací pracovníkům ZAHRANIČNÍHO ODDĚLENÍ (OMVI). V době vyhlášení nouzového stavu bylo v zahraničí 120 studentů a 15 zaměstnanců MENDELU. Naopak na univerzitě bylo čerstvě asi 250 zahraničních studentů. Již v průběhu víkendu a počátkem následujícího týdne po vyhlášení nouzového stavu někteří z nich chvatně odjížděli zpět do svých domovin. Koleje se však nevyprázdnily, část lidí zůstala v Brně mj. kvůli tomu, že promarnili příležitost, kdy ještě fungovala veřejná přeshraniční doprava. „Našim studentům, kteří v zahraničí uvízli, jsme na dálku pomáhali a společně s ambasádami zajišťovali jejich repatriaci,“ říká vedoucí OMVI Lukáš Kala. Jako příklad uvedl Nigérii, odkud se stihl včas vrátit jen jeden ze tří studentů. Zbylí dva v Nigérii zůstali. Vzhledem k tomu, že jsou oba původem z Afriky, nebyla jejich repatriace zatím možná. Také u zaměstnanců se některé návraty neočekávaně zkomplikovaly nebo nuceně prodloužily. Například Emmanuel Ankomah z FRRMS nedobrovolně strávil přes padesát dnů v izolaci v ghanské Akkře. Na repatriační let čekal týdny, a když už měl konečně nastupovat, dozvěděl se, že pro něj není v letadle místo. To byl však jen začátek dobrodružství. Nakonec se dostal do italského repatriačního letu do Frankfurtu. Jeho letadlo mělo poruchu, z Afriky odletěl o půl dne později. Další nemilé překvapení na něj čekalo na letišti ve Frankfurtu. I přes minimální letecký provoz se zcela nepochopitelně řadě cestujících ztratila zavazadla. Emmanuel byl mezi nimi. Další naši zaměstnanci se rozhodli zůstat v zahraničí a dokončit svoje plánované projekty. Vyhlášení nouzového stavu zaskočilo i studenty na studijních pobytech a praktických stážích v zahraničí. Stát sice všem doporučil návrat, konečné rozhodnutí bylo vždy na jejich uvážení. Pro návrat se rozhodla asi polovina. U několika studentů došlo ke kuriózní situaci, že na víkend přijeli domů a zpět na zahraniční instituci se již nedostali. „Vlastně jsem ani nevypínala telefon a sledovala s obavami každou zprávu. Nebylo neobvyklé, že se student ozval uprostřed noci s dotazem, zda má vyrazit domů a jakým způsobem je to ještě vůbec možné,“ uvedla Tereza Formáčková, referentka OMVI pro naše vyjíždějící studenty.

MENDEL GREEN KORONAVIRUS

PEDAGOGOVÉ SE NAUČILI STREAMOVAT A TOČIT VIDEA Pedagogové i studenti si v době koronavirové pandemie museli zvyknout na řadu novinek, tou hlavní byl přechod na distanční výuku. Někteří se na „stará kolena“ naučili streamovat. Vyučující využívali moderních aplikací a točili videa, která vkládali na kanál You Tube. Lesníci si hned na počátku díky novým aplikacím modelovali vývoj epidemie koronaviru. TEXT: Filip Vrána, Jana Kuncová Takto si to pak budou moct snadno připomenout,“ doplňuje kolegyni Marie Koktavá.

Situaci využil vedoucí Ústavu mate matiky LDF Robert Mařík při výuce Aplikované matematiky. Součástí výuky předmětu jsou i diferenciální rovnice, což je právě ten nejdůleži tější nástroj při modelování průběhu epidemií. „Hned první týden jsem zadal studentům studium SIR modelu epidemie. Zkušenost totiž říká, že když si člověk ověří alespoň modelově, jak se parametry modelu projeví na křiv kách zobrazujících průběh epidemie, je hlouběji přesvědčen o důležitosti příslušných opatření a disciplinovaněji je dodržuje. Potěšilo mne proto, že po pár dnech začali studenti v médiích vídat tytéž křivky, které jsme dostali z našeho modelu,“ popisuje výuku Robert Mařík z Ústavu matematiky LDF. Také se v té době přestalo v médiích mluvit o tom, že se koronavirem po stupně nakazí všichni, ale objevily se serióznější odhady rozsahu epidemie. Přesně tak to z modelu vycházelo

i Maříkovým studentům. „Snažím se studentům ukazovat aplikační možnos ti matematiky tak, aby v ní viděli soubor užitečných nástrojů, a ne směs krkolomných názvů,“ doplňuje Mařík, který šel pro potřeby výuky ještě dál. Naučil se streamovat na twitch. tv. „Po dobu dálkové výuky zde budu konkurovat hráčům, speedcuberům a dalším obyvatelům tohoto serveru se svým streamem o matematice,“ uvedl matematik. Podle některých pedagogů byl korona virem vynucený typ výuky lepší než klasická přednáška a cvičení. „Mohou si danou problematiku opakovaně pus tit, zastavit a promyslet,“ popisuje své zkušenosti Simona Fišnarová, vyučující Inženýrskou matematiku pro lesníky. „Děláme krokované příklady s komen tářem a videa s vysvětlením, která chceme později dávat studentům i během normální výuky. Když to slyší přímo na výuce, je to nové a je toho hodně, a tak si všechno nezapamatují.

Videa používala i Petra Oppeltová z Agronomické fakulty, konkrétně pomocí nich vysvětlovala příklady z Hydrauliky, posílala je studentům a oni je pak odevzdávali vypočítané do odevzdávárny. Další formou výuky byly týmové aplikace. Přes jednu z nich učil Tomáš Mašíček cvičení v před mětech Terénní úpravy, Počítačové projektování a Základy GIS. „Pomocí sdílené plochy mohu studentům ukazovat postupy řešení zadaných úloh a vysvětlovat podstatu fungování programů AutoCAD a ArcGIS Desktop stejně jako při kontaktní výuce. Studenti mají možnost se okamžitě dotazovat, pokud něčemu nerozumějí nebo chtějí něco zopakovat. Současně studentům vkládám výukový materiál na SharePoint. Studenti výsledky své práce a projekty odevzdávají na uis do odevzdávárny. Myslím, že se tato forma výuky minimálně ve výše zmíněných předmětech osvědčila,“ uvedl Mašíček. Tuto formu výuky si pochvaluje i studentka prvního ročníku oboru Pozemkové úpravy a ochrana půdy Vendula Hrabinová. „Z dostupných možností je to za mě ta nejlepší volba. Na cokoliv, co nevíme, se můžeme snadno zeptat. Vyhovuje mi, když nám můžete ukázat svou obrazovku, kde projekt vidíme. U výuky se plně sou středím a nemůžu si dovolit při hovoru odejít, což například jen u nahraných videí či prezentaci můžu, a pak se na to tolik nekoncentruji. Výuka touto formou mi zkrátka vyhovuje,“ uvedla Hrabinová.

KORONAVIRUS MENDEL GREEN

KORONAVIRUS NĚKTERÉ PROJEKTY ZMĚNIL, JINÉ ODSUNUL TEXT: Filip Vrána FOTO: pexels.com Nový typ koronaviru na dlouhé měsíce silně zasáhl světovou ekonomiku a prakticky znemožnil cestování. To se samozřejmě dotklo i vědeckých projektů, některé z nich měnily zadání, jiné vědci museli odsunout na pozdější dobu. Jedním z oborů, kterých se koronavirová krize dotkla nejcitelněji, je cestovní ruch. Jak se podnikání, které bylo pro mnohé regiony klíčové, bude pozvolna vracet do normálu, zachytí velký mezinárodní projekt, do kterého je zapojeno 15 uni verzit a výzkumných ústavů z Evropy a Izraele. Původně měli vědci pomoct obcím a krajům při strategickém plánování a kompletně vytvořit nový přístup k chápání a řešení kulturního cestovního ruchu s důrazem na pod poru rozvoje znevýhodněných oblastí. Než se jejich práce stihla rozběhnout naplno, objevila se koronavirová krize.

Výzkumníci museli práci v terénu odložit. Až se tam dostanou, budou shromážděná data významně ovlivně na okamžitými a akutně zaznamenaný mi důsledky koronavirové pandemie. „Získaná data nebudou popisovat stav věcí v normálním provozním režimu, ale spíše po šoku z krize. Tato situace nám však skýtá unikátní možnost využít tuto krizovou situaci k detailní mu zachycení dynamiky změn právě v oblasti kulturního cestovního ruchu, kdy budou podrobně monitorovány první tři roky návratu k normálu z ak tuální recese,“ uvedla Milada Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty MENDELU, která mezinárodní projekt vede. Vědci aktualizovali svoje plány, aby výsledky jejich snažení odpovídaly nejaktuálnějším sociálním a spo lečenským výzvám. „I po uvolnění

opatření bude návrat k normálu velmi problematický a bude trvat dlouhou dobu. Dá se očekávat, že první oživení kulturního cestovního ruchu může nastat na úrovni lokální a regionální, kde většina obyvatel bude preferovat návštěvy národních památek a turis tických míst před cestami do zahrani čí,“ dodala Šťastná. Uzavřené hranice odsunuly také řadu jiných projektů, především ty, u nichž je nutný primární výzkum v zahraničí. Skupina dendrochronologů Mendelovy univerzity v Brně musela kvůli šíření nového typu koronaviru odsunout svoje projekty na Ukrajině a Slovensku. Na Ukrajině chtěli vědci koncem března pracovat na vytváření dubové chronologie, na východním Slovensku pak pomoct s datováním dřevěných kostelíků. Sbírání dat odsunuli o zhruba půl roku.

MENDEL GREEN KORONAVIRUS

ČEKÁM NA SIGNÁL ANEB PRÁCE PSYCHOLOGA V DOBĚ KRIZE Po celý akademický rok mohou studenti i zaměstnanci MENDELU využít zdarma psychologické služby. V Poradenském a profesním centru vám pomohou překonat osobní, rodinné, partnerské i studijní problémy zkušené psycholožky Barbora Šímová a Zdeňka Hort. Jak se jim pracovalo pro lidi bez lidí? TEXT: Veronika Matějková FOTO: Archiv Poradenského a profesního centra MENDELU

Jak COVID zahýbal vaší prací?

Barbora Šímová

Barbora Šímová: „Pro mě jako by se celý svět zpomalil. Nejdřív ale bylo potřeba vymyslet způsob, jak zůstat s klienty v kontaktu a nabídnout jim al ternativu setkávání. Vytvářela jsem pro ně materiály, jak zvládat krizi – návody, jak fungovat i nadále v omezeném reži mu co nejpřirozeněji. Nejzajímavější úkol pak bylo vytvoření podcastů o relaxaci, např. autogenní trénink a Jacobsonova progresivní relaxace. Mám vyzkoušené, že tyto techniky dovedou člověka hezky zklidnit a ukotvit. Zbývalo udělat nahrávky příjemné k poslechu a za věsit je na youtube kanál Poradenské centrum MENDELU.“ Zdeňka Hort: „A snažily jsme se s kolegyněmi dávat vědět do všech stran, že Poradenské centrum funguje na Skypu, MS Teams nebo telefonu, signál naštěstí nezlobil moc často. Jinak pro mě jako mámu to bylo období velké zkoušky organizačních dovedností. Můj svět se spíše zrychlil, ale nakonec se podařilo skloubit téměř všechny role – matky, psycholožky, lektorky i manželky.“

Jaké to pro vás bylo dělat psychologickou práci na dálku?

Zdeňka Hort

Barbora Šímová: „Novinka to pro mě nebyla. Pracuji externě na Lince důvěry, kde pomáháme lidem výhradně online. Rozdíl je v tom, že na Lince jde o krizovou intervenci, řešíme akutní krize

KORONAVIRUS MENDEL GREEN – partnerské konflikty, předávkování, sebevražedné myšlenky apod. Opakovaný klient tedy není cílem. Kdežto s klienty na MENDELU si vytvářím vztah, spolu pracujeme i dlouhodoběji a systematicky na jejich zakázce, např. na studijních problémech, sebevědomí nebo vztazích v rodině.“ Zdeňka Hort: „Ano, navázání vztahu a důvěry je důležité, nehraje pak takovou roli, jestli se vidím s klientem přímo, nebo jen na videu, stále jde o psychologickou práci. Na tématech, se kterými klienti přicházeli, byl ale vliv korony znát – strach ze zkoušek v krizovém režimu, návrat z Erasmu ke svým rodinám, time‑management a sebe organizace v domácí izolaci. A v tomto rozsahu jsme nabízeli distanční služby poprvé. Ozývali se nám díky tomu i klienti, kteří z různých důvodů osobně přijít nemůžou.“

JAK KORONAVIRUS OVLIVNIL PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO STUDENTY?

V čem vidíte přínos distančního poradenství?

Jak pandemie ovlivnila pracovní příležitosti pro studenty a v kterých oborech se stále nabírá? Nejen na to se zaměřoval průzkum mezi zaměstnavateli, který připravila pořadatelská univerzita Veletrhu práce JobChallenge. Zjistěte, jak personalisté vybírají mezi studenty a čím je můžete oslnit.

Barbora Šímová: „Vidět se s klientem tváří v tvář je pro mě přirozenější, na druhou stranu žijeme v době sociálních médií a pro někoho může být možnost mailu nebo Skypu odrazovým můstkem pro další kontakt s psychologem. Otevírá to nové možnosti.“ Zdeňka Hort: „Distanční poradenství umožňuje flexibilněji zacházet s pracovním časem a nabídnout klientům konzultaci třeba, když jsou venku nebo ve večerních hodinách, o to byl velký zájem. Díky tomu, že jste online, můžete rychle sdílet různé odkazy, texty, testy a formuláře a hned s nimi s klienty pracovat. Vnímám, že online poradenství se tak díky koronaviru stalo běžně nabízenou a přijímanou službou. V Poradenském centru jsme se shodly, že budeme distanční poradenství nabízet i po skončení krize. Online poradenství tak může být atraktivní a dostupná alternativa přímé práce. Stejně tak online kurzy a webináře, které nám umožnily nabídnout větší kapacitu míst a sledování z pohodlí domova a byly účastníky pozitivně hodnoceny.“

Byla pro vás koronavirová situace v něčem obohacující? Barbora Šímová: „Musely jsme se víc skamarádit s technikou. Zajímavá byla zkušenost s natáčením podcastů o relaxaci a výsledek stojí za to. Přichází na ně milé ohlasy z okolí. Jako psycholožku mě taky nadchlo pozorovat, jak jsou k sobě lidé solidární, jak fungovala vzájemná pomoc. Když nic jiného, tak toto byla dobrá zkušenost pro společnost.“ Zdeňka Hort: „Souhlasím s Bárou, naučilo nás to novým věcem a otestovalo naši přizpůsobivost. Ověřila jsem si, že online poradenství i vedení webinářů může být plnohodnotné a má v našem portfoliu služeb jednoznačně své místo.“

TEXT: Andrea Soukupová

V masových médiích se v případě koronaviru mluvilo především o negativních dopadech na firmy. Celkový dopad však personalisté hodnotí spíše neutrálně, protože díky koronaviru měli více uchazečů o práci, vyvíjely se nové technologie, snížila se fluktuace současných zaměstnanců a zvyšovala se jejich efektivita. Více než polovina společností, které zaměstnávají studenty, v době koronaviru tato pracovní místa nijak neomezovaly. Pokud došlo k pro pouštění, nejčastěji odcházeli OSVČ a zaměstnanci na hlavní pracovní poměr. U 55 % firem byla situace v tomto ohledu pozitivní a všichni pracovníci zůstali na svých místech. I v období pandemie se nabíraly nové posily, a to u více než 70 % firem. Společnosti do budoucna plánují obsazovat především odborné pozice, např. analytiky, projektové manažery, ošetřovatele zvířat, agronomy, obchodníky, marketéry, ale také dělnické pozice. Zajímá vás, čím jako studenti uděláte dojem? Zní to jako klišé, pro personalisty je však nejdůležitější schopnost učit se novým věcem. Až poté hodnotí, jak moc zapadnete do týmu a na jaké úrovni máte komunikační schopnosti. Zvažují i vaši časovou flexibilitu, vystupování na pohovoru a vzdělání. Pokud se ptáte, jak moc důležitá je praxe, tak z devíti faktorů, které personalisté hodnotili, skončila na posledním místě. Příležitost ukázat své silné stránky máte na Veletrhu práce JobChallenge, který pro vás spolupořádá MENDELU. Potkejte zaměstnavatele už 19. listopadu v Tržnici Brno na Zelném trhu a získejte povědomí o pracovních příležitostech a stážích, které jsou určené výhradně studentům a čerstvým absolventům VŠ. Zúčastněte se i rozvojových workshopů, kde např. zjistíte, jak vyladit životopis. Veletrh je pro všechny studenty zdarma. Více informací se dozvíte na www.jobch.cz.

MENDEL GREEN KORONAVIRUS

LÉKEM NA PANDEMII JSOU SPÍŠE KONÍČKY NEŽ VÍRA Pandemie koronaviru, která na několik týdnů ochromila mnohé státy, a dokonce i kontinenty, zasáhla do mysli a jednání lidí výrazněji, než by se na první pohled mohlo zdát. V době karantény, kdy lidé zůstali z bezpečnostních důvodů uvězněni doma a měli jen omezený pohyb, hledal každý únik z této bezprecedentní situace po svém. Právě na to se zaměřuje unikátní mezinárodní výzkumný projekt COVIDiSTRESS vedený odborníky z Aarhuské univerzity v Dánsku. Jeho cílem je porovnat psychologické reakce lidí na pandemii napříč státy a kontinenty. Výzkumníci si přizvali ke spolupráci kolegy z více než 50 zemí světa. TEXT a FOTO: Filip Červinka

KORONAVIRUS MENDEL GREEN Za Českou republiku se k výzkumné mu projektu připojili i vědci z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií (FRRMS), Institutu celoživotního vzdělávání (ICV) a Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V ČR se do výzkumu zapojilo okolo 1 500 osob. Výsledky mezinárodních srovnání byly v době uzávěrky tohoto vydání ve stádiu recenzního řízení, předběžné výsledky za Českou republiku však již vědci znali. „V první řadě je nutné říct, že jde o výzkum ojedinělý svým rozsahem. Formou dotazníkového šetření jsme zajistili data od desetitisíců lidí na všech kontinentech. To vše ve snaze pochopit psychologické důsledky koronaviru. Samozřejmě pro nás bude zajímavá podrobná analýza v rámci České republiky,“ uvedl koordinátor českého týmu Jiří Čeněk z ústavu sociálních studií FRRMS. Vysvětlil, že cílem je zmapovat faktory, které mohou ovlivňovat psycho logickou pohodu (tzv. well‑being) lidí a jejich rozhodování během vypuknutí pandemie nemoci COVID‑19. Nastínit mohou vývoj společnosti za situace, kdy by se virus vrátil.

Data mohou položit základ budoucí cílené intervence Výsledky této studie nemusí nutně sloužit pouze jako „čtení“ pro psy chology. „Mohou pomoct odborníkům z různých oborů porozumět psycho logickým důsledkům pandemie. Případně mohou orgánům státní moci napomoct v identifikaci skupin obyvatel v psychologické rovině nejvíce ohrožených pandemií. Data mohou položit základ budoucí cílené intervence,“ vysvětlil Čeněk.

Jak tedy na koronavirus reagovali Češi a Moravané? Čeho se obávali? Co jim pomáhalo? Z předběžných výsledků výzkumu vyplývá, že jim nejvíce pomohly koníčky, kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů. Překvapivě platí i notoricky známé pořekadlo z pohádky Princové jsou na draka o tom, že „dělání všechny smutky zahání“. I v práci totiž mnozí dotazovaní našli útočiště před napjatou atmosférou, kterou vytvářely zprávy v médiích i na sociálních sítích o neustále se zvyšujících počtech obětí zákeřného koronaviru. Překvapivě na konci tohoto spektra aktivit skončil Bůh a náboženství. Útočiště ve víře hledal jen zlomek lidí.

Překvapením bylo to, že lidé v do taznících odpovídali i na otevřené otázky, kde jim byl dán prostor pro vlastní vyjádření. Toto je v dotaznících poměrně nezvyklý jev, lidé totiž mají tendenci tyto otázky přeskakovat. Lze to interpretovat také tak, že lidé měli potřebu se podělit svými pocity z doby karantény. „Máme tedy dost odpovědí na otázky typu, co dělali, co je štvalo,“ doplnil vědec.

Sledováno bylo také to, jaké faktory měly největší negativní vliv na prožíva nou úroveň stresu. Tím co u respon dentů budilo největší obavy, byl strach o národní hospodářství. Nejistotu a stres v nich vyvolávala skutečnost, že nevěděli, jak dlouho karanténní opatření potrvají a kdy se dočkají tolik vysněného návratu do normálu.

Odpovědi představují pro výzkumníky cennou baterii informací. Při podrob nější analýze z nich bude možné vy sledovat, jak se lišily postoje a chování lidí v jednotlivých státech, a možná na úrovni Česka i v jednotlivých regionech. Rozdíly budou patrné i mezi věkovými kategoriemi. Pandemie byla spojena s omezeními ze strany státu. Zajímavé bude pátrání v odpovědích desetitisíců respondentů po tom, jak byla přijímána v daných zemích. Především orgány státní správy mohou nasměřovat k lepší komunikaci s veřejností.

Data odhalila i jeden paradox. Lidé se sice báli toho, aby nemuseli být hospi talizovaní, popřípadě aby v nemocnici neskončil někdo z jejich blízkých, na straně druhé však měli velkou důvěru v systém zdravotní péče v Česku a překvapivě i ve Světovou zdravotnickou organizaci, která byla ovšem za svůj přístup k celosvětové mu řešení pandemie kritizována. Zatímco důvěra ve zdravotníky byla značná, vláda ani státní správa se jí až v takové míře netěšily. Přesto zhruba polovině dotázaných přišla zavedená bezpečnostní opatření v Česku jako adekvátní. Možná právě proto jen zhruba dvacet procent lidí přiznalo, že si kupovalo zásoby potravin na delší dobu. Drtivá většina lidí uvedla, že se snažili dodržovat mezi sebou fyzický odstup, aby se tak zabránilo případ nému přenosu a šíření koronaviru. Z výzkumu celkově vyplynulo, že Češi i Moravané jsou disciplinovaní a větši nově se podřizují vládním nařízením.

Útočiště ve víře hledal jen zlomek lidí

Výzkum je podle Čeňka zajímavý i tím, že se řídí principy otevřené vědy. Jinými slovy, nejen výsledky, ale i zdrojová data a statistické analýzy budou zveřejněny na internetu a k dis pozici každému, kdo by si je chtěl sám zanalyzovat. Ve světě se jedná o trend, který do České republiky zatím doputoval v omezené míře.

MENDEL GREEN

Jiří Martinek, garant projektu „Opomíjená témata“ na floristickém workshopu v Bučovicích

MEZI PAMÁTKAMI A ROSTLINAMI MUSÍ BÝT SOULAD, ZAJISTÍ JEJ NOVÝ VÝZKUM 20

Na detailu záleží a platí to i při obnově architektonických památek. Úprava jejich okolí, tedy zahrad a parků, nebo květinová výzdoba interiérů, je obvykle pomyslnou poslední tečkou za často technicky mimořádně náročnou rekonstrukcí. Pokud se však tato floristická, zahradnická a krajinářská práce zanedbá, postrádá výsledek celkovou harmonii. Na druhé straně je ovšem nutné přiznat, že nejen v české, ale i v evropské odborné literatuře nejsou tak časté publikace popisující, které květiny, rostliny či dřeviny se do daných objektů podle historických epoch skutečně hodí. TEXT: Jiřina Studenková FOTO: ZF, Filip Vrána

MENDEL GREEN Ukázky květinových aranžmá z workshopu na zámku v Lednici. Fotografie zobrazují romantizující úpravy květin v jednotlivých obdobích

MENDEL GREEN V mnoha ohledech panuje v této oblasti dosud nesoulad. U větších památek je sice při rekonstrukci poměrně přísný dohled ze strany státu, jsou však i majitelé menších objektů, kteří se při úpravách chtějí co nejvíce přiblížit k historické realitě, ale nevědí jak na to. Výzkumníci mají proto v plánu do roku 2022, kdy jejich projekt skončí, vytvořit internetové stránky nabízející nejen odborníkům, ale i veřejnosti potřebné informace.

Stylizovaná dekorace středověké kuchyně, Bučovice. — Romantická květinová výzdoba dámského pokoje, Bučovice.

Na nápravě se však již pracuje. Řešení nabídne díky svému unikátnímu výzkumnému projektu tým z Ústavu biotechniky zeleně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který sídlí v Lednici na Břeclavsku. Podrobně nyní mapuje, jak se kdysi přistupovalo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ke květinové výzdobě zámků, k úpravě jejich zahrad, parků i okolní krajiny. Tým poznatky shrne a s pomocí vybraných referenčních příkladů pak vytvoří doporučení, jak by mohli správci památkových objektů při jejich

rekonstrukcích postupovat. Nejde zdaleka jen o kastelány či památkáře, ale také o soukromé majitele například měšťanských domů nebo vil, kteří chtějí, aby byla rekonstrukce jejich nemovitosti kvalitní. Taková rekonstrukce je pomyslnou mozaikou. Tvoří ji správný postup při stavebních pracích, volba vhodných materiálů a také správný výběr stromů a keřů pro okolí daného objektu. Stejně důležitá je i autentická úprava záhonů. Náročný je rovněž výběr květin pro interiér.

Momentálně jsou vědci ve stádiu sběru dat. Pátrání po tom, jak kdysi s květinami a celkově se zelení pracovali v českých zemích zahradníci, nebo jak přistupovali k parkovým úpravám, lze někdy najít i na starých obrazech zdobících zámecké komnaty nebo starých fotografiích uložených v depozitářích. Nutné přitom je si podrobně prohlédnout jejich pozadí. Někdy je k tomu potřeba lupa. Občas se při takovémto detailním zkoumání obrazu podaří zjistit, jak prostor v okolí daného zámku před staletími vypadal. Jindy skončí bádání s úsměvem. Někteří malíři totiž v dávných dobách ve snaze vytvořit co nejkrásnější dílo popustili uzdu své fantazii a při tvorbě umístili vedle sebe nepatřičně rostliny kvetoucí na jaře a koncem léta. Laik sice při pohledu na obraz žasne nad záplavou květin, odborník však ví, že malíř se poněkud vzdálil realitě. „Odpovědi na to, jaké květiny, rostliny či dřeviny se v dané historické epoše používaly, a to včetně nejrůznějších postupů, nalézáme v archivech, v historické literatuře i na vybledlých fotografiích,“ řekl k projektu odborný asistent ústavu a spolutvůrce projektu Jiří Martinek. Sběr dat, jejich zpracování a vyhodnocování je velmi obtížné. Vědci proto výzkumný projekt, jenž byl zahájen v roce 2018, rozdělili na několik témat. Každé z nich má svého specialistu. Samostatnou oblastí je historie používání rostlin v interiérech. Dalším tématem jsou květiny a květinový záhon. Třetí oblast se věnuje historickým

MENDEL GREEN

Studentka při práci na barokní výzdobě Císařského sálu, Bučovice. — Romantizující úprava zbrojnice, Bučovice.

oranžeriím, sbírkovým skleníkům a rostlinám v nich. Samostatnou kategorii tvoří zahradníci a osobnosti zahradního oboru, a to s hledem na svou tvorbu. Jedno z témat je také věnováno dřevinám z okolí památek. Martinek zdůraznil, že investor si dnes zdaleka nevystačí se základními informacemi typu, že k renesanci patří tulipány, baroko mělo hyacinty a v pozdějším krajinářském období byly hojně využívány například narcisy. Zvolit při rekonstrukci správný postup, a to včetně výběru rostlin či dřevin, je mnohem složitější, než se laikům může zdát. Jde o komplex více faktorů, o pomyslnou skládačku, v níž je každá část důležitá proto, aby byl konečný výsledek kvalitní.

MENDEL GREEN

Párové květinové aranžmá v empírovém duchu, Bučovice.

Jen například v oblasti květin a květinových záhonů, které zdobí prostor téměř před každým zámkem, je nutné vzít v potaz, že 19. století a první polovina 20. století představují etapu, v níž se dovážely i šlechtily nové odrůdy květin ve velkém, což se projevovalo v tehdejším zahradním umění. „Součástí analýzy tehdejšího sortimentu květin bude i jejich srovnání se soudobou botanickou taxonomií. Ověří se také pravost některých starých odrůd a budeme se též zabývat jejich vhodnými náhradami za vybrané soudobé druhy a kultivary,“ vysvětlil Martinek.

V každém z daných témat výzkumu si zájemci o obnovu historických objektů, a to od zámků až po měšťanské domy, najdou to své. Při sběru informací nejsou důležité jen samotné mapy zahrad a parků. Tak trochu v ústraní ve srovnání se slavnými malíři, jejichž díla zdobí honosné komnaty, nebo s architekty, kteří vtiskli hradům a zámkům jejich jedinečnou podobu, stojí zahradníci. Dosud není pořádně popsán vliv především uměleckých zahradníků, a to zámeckých či městských, na dobovou zahradní tvorbu na území současné České republiky v 18. a 19. století. Jde

tedy o nové a dosud systematicky nezpracované téma. Odborníky při jeho zkoumání zajímá nejen to, jaké principy uplatňovali zahradníci ve své práci, ale i co je po odborné stránce formovalo, tedy kde sbírali zkušenosti a jaký měli profesní postup. Obdobně výjimečná jsou i další témata, včetně toho, jež je věnováno zámeckým oranžeriím. Každý z kastelánů potvrdí, že turisté už nemíří na hrady a zámky jen za prohlídkou jejich komnat.K cílům jejich výletů patří stále častěji právě oranžerie a malebné zámecké zahrady. A také kvůli tomu se stále více investuje do jejich obnovy.

MENDEL GREEN

VZÁJEMNÝ RESPEKT – ZÁKLAD ÚSPĚŠNÉ KOMUNIKACE MEZI PEDAGOGEM A STUDENTEM Otázku, jak úspěšně a efektivně komunikovat s mladými dospělými si kladl už Sokrates a velmi pravděpodobně si ji pokládá nejeden pedagog i dnes. I v dnešní době řada učitelů podle jeho vzoru využívá sokratovskou metodu a vede své žáky a studenty k novým vědomostem pomocí otázek. Všichni však dobře víme, že nezáleží jenom na otázkách, ale také na komplexním přístupu k žákovi či studentovi. Takovým komplexním přístupem je i model TAPATE, na kterém v současné době v rámci projektu OP VVV Model TAPATE a jeho implementace v českém prostředí. A oč že tedy jde? TEXT: David Kryštof FOTO: AVC MENDELU Model TAPATE je založen na psychologickém přístupu transakční analýzy, který se zabývá komunikací mezi jednotlivci. Výhodou transakční analýzy je její srozumitelný slovník a lehká aplikovatelnost do každodenních situací. Díky tomu je model přístupný pedagogům z různých oborů. Model TAPATE, původem z Velké Británie, obsahuje celkem šest základních konceptů, které pomáhají pedagogovi při vedení výuky (jak ji správně strukturovat, stanovit si cíle) i při komunikaci se žáky a studenty a které

podporují jejich motivaci. Základem modelu je jasná dohoda mezi pedagogem a žákem/studentem, která je založená na vzájemném respektu a kterou následně dodržují obě strany. V komunikaci dle transakční analýzy platí pravidlo „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. To znamená, že respektující přístup pedagoga vyvolává respekt ze strany žáků a studentů a zároveň motivuje studenty k lepším výsledkům ve studiu. Současně získává vyučující nástroj, jak směrovat komunikaci mezi pedagogem a žákem

a jak využívat moc v komunikaci; komunikace totiž nespočívá pouze ve výměně sdělení, ale také v potvrzení si svého statusu. Příkladem může být tzv. záchranný betonový kruh, který někteří vyučující „házejí“ studentům při závěrečných zkouškách. Model TAPATE věnuje pozornost i tzv. psychologickým hrám, což jsou náročné komunikační situace, kdy je něco řečeno, ale něco úplně jiného myšleno. Dřív by se za psychologickou hru dala označit výmluva o nesplnění domácího úkolu kvůli nefungující elektřině. V současné době jsou sice hry na jiné úrovni, ovšem mechanismy zůstaly stejné. Pedagog díky znalosti psychologických her dokáže předcházet nepříjemným konfliktům, případně je rovnou řešit a ušetřenou energii může užitečně využít pro vzdělávací proces. Petru Adamcovi a Davidu Kryštofovi z Institutu celoživotního vzdělávání (ICV) se podařilo navázat spolupráci se samotnou autorkou metody TAPATE prof. Julie Hay z Middlesex University London z Velké Británie, odkud se tato metoda šíří dál do světa. V rámci realizace projektu Model TAPATE a jeho implementace v českém prostředí pracuje ICV na zavedení metody na vybraných školách v ČR a na akčním výzkumu, v rámci něhož změří efektivnost využívání této metody v praxi.

MENDEL GREEN

NÁBYTEK Z KONTEJNERU Ústav nábytku, designu a bydlení má vztah k životnímu prostoru zakotven už ve svém názvu. V tomto duchu působíme na naše studenty. Nábytkové vybavení na univerzitě je čas od času potřeba vyměnit, v odpadových kontejnerech se poté občas najdou předměty, které po drobné opravě mohou dál sloužit. Zpravidla stačí okamžitý nápad, trocha barvy, kousek textilie a něco málo vlastního času. Ty nejcennější „kousky“ jsme instalovali na našem balkoně (budova T). Vzniklo zde jakési malé muzeum interiéru dnes velmi atraktivních 60. let. TEXT a FOTO: Ludvika Kanická

Chodba typu – „co univerzita dala“ – umožní studentům větší komfort při čekání na výuku/zkoušku.

Nejcennějšími kusy, které jsme zachránili, jsou 2 křesla s velkou pravděpodobností od Miroslava Navrátila, autora slavné červené „sedačky do šaliny“. Nábytek byl ponechán v původním stavu.

Pamětníci si jistě vybaví nábytkovou ikonu 80. let – křeslo a stolek Gordon z Hikoru Písek (autor Marek Teska). Křeslo bylo často kopírováno – na fotografii pravděpodobně produkt firmy Dýha Brno. Ve své době „podpultové“ zboží.

MENDEL GREEN Velkým úlovkem je věšák z 30. let., pravděpodobně produkt tehdejší firmy Slezák. Dostal nový modrý „kabátek“ z plátna a zafixování žlutým rámem. Pod ním pak polokřeslo s područkami, překližkový sedák už je značně opotřebený.

REKTOŘI JEDNALI NA MENDELU Mendelova univerzita v Brně v červnu hostila 156. zasedání Pléna České konference rektorů. Na posledním jednání před prázdninami rektoři hodnotili spolu s ministrem školství mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou aktuální problematiku vysokého školství v době koronavirové krize. TEXT: Redakce Foto: AVC Ministr poděkoval vysokým školám za jejich činnost v posledních měsících. Zmínil jejich podíl na testování, pomoc seniorům, hlídání dětí zdravotníků, právní pomoc. „Univerzity ukázaly, že třetí role univerzit není jen prázdné slovo, které se objevuje v proslovech, ale zjevně mu dokázaly dát obsah,“ uvedl Plaga. Spolu s rektory v Brně ministr řešil větší flexibilitu vysokých škol směrem k distančnímu vzdělávání. Na další etapu distanční výuky se připravuje i MENDELU. „Pracujeme s variantou, že ještě příští semestr bude takový, že budou zřejmě lokální lock downy. Určité části výuky budou zřejmě probíhat online způsobem,“ uvedla rektorka Danuše Nerudová. Zimní semestr podle rektorky začne v termínu. Škola neměla rektorské volno díky tomu, že jako první přešla na distanční výuku. Nerudová počítá s tím, že na zimní semestr přijedou i někteří zahraniční studenti.

Směska – „co univerzita dala“ – vytvořila pracovní prostředí, které často vyhledávají i studenti jiných oborů.

Mendelova univerzita v Brně hostila Plénum České konference rektorů popáté v historii, naposledy to bylo před pěti lety. Česká konference rektorů je sdružení rektorů všech 26 veřejných, dvou státních a celkem 18 soukromých vysokých škol v České republice. Jejím posláním je zabývat se zásadními otázkami týkajícími se vysokých škol, zaujímat k nim stanoviska a uplatňovat je v zákonodárných a výkonných institucích a úřadech.

MENDEL GREEN

MARADA: KRAJINA JAKO PROSTOR PRO TVORBU A RADOST Z NÍ Krajina by měla být jako dobrá kniha, plná zajímavých kapitol, říká akademik a ekologický zemědělec Petr Marada, který letos v létě získal mezinárodní ocenění Rural Inspiration Awards 2020 za příkladnou inspiraci v oblasti adaptace zemědělské krajiny na klimatickou změnu. Ve svém volném čase se totiž věnuje přeměně krajiny v okolí Šardic na Hodonínsku, a to už od roku 2006. Tehdy začínal zatravňováním, zalesňováním a výsadbou prvních solitérních stromů, od té doby vytvořil například i několik mokřadů. Snaží se realizovat takové změny, které kromě produkce plodin napomáhají chránit půdu před erozí, podporovat biodiverzitu a obnovovat vodní režim krajiny. AUTOR: Tereza Novotná FOTO: Archiv Petra Marady

V prostoru mezi solitérním stromem a protierozní mezí koupil P. Marada pozemky. Na nich založil mokřadní ekosystém, ornou půdu z převážné části zatravnil a osázel ovocnými stromy, na horizontu založil biokoridor a po stranách dílu půdního bloku osel biopás. rok 2007 rok 2020

MENDEL GREEN mírnit negativní vlivy v období stále se vracejícího a prohlubujícího se sucha,“ vyjmenovává hlavní problémy Marada. Klesající biodiverzitu je možné měřit například klesající početností volně žijících ptáků, na základě čehož je jasné, že zemědělská krajina je důkazem poškozeného životního prostředí. „Krajina by měla být jako dobrá kniha, tedy plná zajímavých kapitol, ne dlouhý monotónní článek jako velký půdní blok o jedné monokultuře ošetřené pesticidy,“ konstatuje ekologický zemědělec.

„Na dříve orné půdě jsem v dráze soustředěného odtoku vod založil mokřad pro retenci vod především z intenzivních a přívalových dešťů. Okolí tohoto krajinného prvku jsem zatravnil a osázel původními druhy ovocných stromů,“ uvádí příklad jedné ze změn Marada. Mokřady generují přirozené predátory škůdců ovocných stromů a mimo významných ekosystémových služeb je tak možné produkovat velmi žádané ekologické ovoce. Hlavním problémem zemědělské krajiny kolem Šardic je její významné zornění, systém hospodaření je přizpůsobený zemědělské mechanizaci bez ohledu na místní podmínky. „Vzhledem k podmínkám, absenci krajinných prvků a jiné zelené infrastruktury i díky většinovému systému hospodaření, je problémem významná erozní ohroženost půdy a pokles její úrodnosti, krajina není schopna zadržet vodu a následně

S tímto vědomím se zpočátku Marada kvůli změnám v krajině snažil vyvíjet tlak na různé skupiny ve svém okolí, po čase se však rozhodl vzít iniciativu do vlastních rukou. „Chtěl jsem, aby změny v krajině realizovali místní významní zemědělští podnikatelé, myslivci a samotná obec, můj zájem ovšem nevyvolal patřičnou odezvu, proto jsem se rozhodl s vidinou smysluplného konání nakoupit vlastní pozemky a začít s realizací,“ vysvětluje. Začal na svých parcelách hospodařit a z velkých půdních bloků v extravilánu obce vytvářet mozaiku menších půdních bloků. Díky novým polním cestám postupně začala být krajina více prostupná a díky jiným osevním postupům a nově vznikajícím plochám i více pestrá. „Krajinu a půdu od prvopočátku vnímám jako prostor pro tvoření a následnou radost z něj. Tím tvořením je pro mě zemědělství, součástí kterého není jenom rostlinná a živočišná výroba, ale také hospodaření s vodou, v lesích, a s tím související péče o přírodu a krajinu. Myslím, že už se nám hodně věcí povedlo,“ uzavírá Marada.

Petr Marada studoval na PEF, LDF i AF MENDELU, kde v současnosti působí jako akademický pracovník Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky.

MENDEL GREEN

Na dříve orné půdě v dráze soustředěného odtoku vod založil mokřad pro retenci vod, především z intenzivních a přívalových dešťů. Okolí mokřadu zatravnil a osázel původními druhy ovocných stromů. rok 2007 rok 2007 po přeměně r rok 2010 rok 2020 současný stav

MENDEL GREEN

Vzhledem k absenci vodní plochy vybudoval Marada v lokalitě, která byla na začátku 20. století odvodněna, soustavu 8 tůní, které slouží k akumulaci podzemní vody. Vytěženou zeminu rozprostřel v okolí a založil zde extenzivní ovocný sad. rok 2011 rok 2013 rok 2012 rok 2015

MENDEL GREEN

— Ředitel Školního zemědělského podniku Žabčice Radomil Měřínský v nově postavené hale pro skot —

V ŽABČICÍCH VYROSTL MODERNÍ KRAVÍN UŠITÝ SKOTU NA MÍRU Má zaizolovanou střechu a speciální ventilaci, aby v něm byl i v těch nejteplejších měsících roku příjemný chládek. Napomáhá k tomu i to, že nemá obvodové zdi. Jen v čase největších mrazů nebo při velmi špatném počasí je lze nahradit stažením plachtových rolet. Uvnitř je tento objekt uzpůsoben tak, aby mohl sloužit k výuce budoucích odborníků na živočišnou výrobu v zemědělství. Řeč je o moderním kravínu, který je novou chloubou Školního zemědělského podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích na Brněnsku. V mnoha ohledech je příkladem toho, jak by taková stáj pro skot měla vypadat. TEXT a FOTO: Filip Červinka

„Je našim potřebám doslova ušitá na míru. Šlo nám o to, aby byl objekt co nejvíce přívětivý pro zhruba sedmdesát krav, pro který je určený. Zároveň jsme chtěli budovu na takové technické úrovni, abychom ji mohli využívat k výuce. S výsledkem jsme velmi spokojeni. Vytvořili jsme si nejen stáj podle svých představ, ale i trend, jímž se chceme při dalším budování kravínů řídit,“ řekl ředitel žabčického podniku Radomil Měřínský.

MENDEL GREEN S nadsázkou lze říct, že budova je takovým malým rájem pro stádo, které dobře znají návštěvníci koupaliště v Žabčicích. Kravky z něj se totiž pasou hned za jeho plotem a jsou velkou atrakcí především pro děti. Těm pozornějším neunikne, že mezi jednotlivými kusy skotu jsou dost velké rozdíly, a to nejen v barvě, ale i ve vzhledu. Jde totiž o stádo, které je unikátním žabčickým vzorníkem čistokrevného masného skotu. Je v něm šestnáct plemen. Vzorník vzniká kvůli zajištění kva‑ litního genofondu masného skotu již přes dvacet let. Za tu dobu v něm byly pro soukromé chovatele odchovány stovky kusů dobytka. Své zastoupení v něm má například

poměrně běžný charolaiský skot, což je mohutné masné plemeno původem z Francie, nebo opět francouzské plemeno limousine, které se vyznačuje dobrou cho‑ divostí a pastevní schopností. Ve vzorníku však lze najít i rarity, a to například zástupce plemen rouge de prés a bazadaise, jejichž maso je mimořádně kvalitní. Podle odborníků jde o zatím málo využívaná plemena, u nichž by chovatelé a spotřebitelé za čas mohli přijít na to, že mají obrovský potenciál. A pak by se mohla začít chovat ve větší míře. Vzorník je unikátní stejně jako kravín, který byl pro něj vybudovaný. Jde o budovu dlouhou čtyřicet, širokou třicet a vysokou devět metrů. Ročně

by v ní mělo přijít na svět okolo 30 až 40 telat. Hlavní zajímavostí, která sice není moc vidět, a přesto je naprosto klíčová, je izolace střechy. Letní sluníčko ji tak sice může rozpálit jako střechy okolních budov, izolace ovšem teplo nepustí dovnitř. V budově tak nebudou muset hučet větráky, aby alespoň vytvořily iluzi ochlazení. Funkčnost izolace je patrná i na jaře. V létě se počítá každý stupeň Celsia, který přispívá k vytvoření chládku. Pro krávy je ideální teplota okolo osmi až deseti stupňů. Naopak v zimě stačí spustit plachty nahrazující obvodové zdivo až při minusové venkovní teplotě. Další výhodou budovy je větrací štěr‑ bina. Ta je součástí vikýře vedoucího

— Technickou zajímavostí je střecha objektu. Je zaizolovaná, což zajišťuje to, že v objektu bude i v létě, kdy budou střechy rozpálené od slunce, příjemný chládek. Navíc ve střeše je umístěna i větrací štěrbina. —

MENDEL GREEN ve střeše od přední až k zadní části budovy. Stačí jen zmáčknout spínač a s pomocí elektromotorů se štěrbiny hydraulicky otevřou. Izolace společně se štěrbinou a prodyšnou kovovou konstrukcí namísto obvodového zdiva tak zcela nahrazuje nepříjemné větráky známé v létě ze všech stájí. „Na projektanta jsme měli ještě jeden speciální požadavek, a to ohledně kovového hrazení uvnitř objektu. Chtěli jsme jej umístit tak, abychom jím skot oddělili od studentů účast‑ nících se v této stáji praktické výuky a sledujících názorné ukázky,“ vysvětlil Měřínský. Vznikla tak takzvaná přeháněcí a obchůzková chodba z hrazení. Jde o zhruba 1,2 metru široký ohrazený

prostor. Tento koridor se nachází po obou stranách budovy po celé její délce. Buď v ní mohou bezpečně stát posluchači sledující výklad, nebo ji lze využít při práci se stádem na jeho přehánění nebo oddělování některých kusů. Stavba byla dokončena v březnu, kdy byla také zkolaudována. Výhodou je i její umístění. Sousedí s pastvinou, takže kravky a jalovice ze žabčického vzorníku masného skotu mají nyní opravdu pohodlný život. Školní podnik obhospodařuje zhruba 2 400 hektarů zemědělské půdy a chová přibližně 1 200 kusů skotu. Největší část z nich tvoří 600 krav mléčného skotu, plemene holštýn s užitkovostí 11 300 litrů mléka na uza‑ vřenou laktaci v kontrole užitkovosti. V roce 2017 se dokonce holštýnská

— Jeden z nejmodernějších kravínů v ČR lze najít ve Školním zemědělském podniku v Žabčicích. Je vyčleněný pro tamní unikátní vzorník masného skotu, v němž je 16 plemen. —

MENDEL GREEN

KRÁTKÁ ZPRÁVA

kráva Kája ze žabčického podniku stala na soutěži pořádané na brněnském výstavišti nejkrásnější dojnicí České republiky. Holštýn je přitom nejroz‑ šířenější plemeno skotu na světě, a je chováno především v severní Americe a v Evropě. Měřínský je s kolegy na vzorník mas‑ ného skotu pyšný. Je podle něj dobře, že pro něj konečně vznikla samostatná budova. Zdůraznil však, že maximální péče je věnována všem zvířatům. „Děláme vše proto, aby bylo o náš skot dobře postaráno. Krávy jsou milá a inteligentní zvířata, jen je škoda, že pro mnohé děti stejně exotická jako ta v zoologických zahradách. Snažíme se ovšem, aby se situace změnila. Školkám a školám umožňujeme ná‑ vštěvy kravínů. Mnohé děti odcházejí nadšené. Až u nás zjišťují, odkud a jak se bere mléko a jak náročná je péče o krávy. Nezastavila se ani v době pan‑ demie koronaviru, protože tady prostě žádný home office není možný. Chci proto všem zaměstnancům poděkovat za to, že jsme díky jejich velkému nasazení naše chovatelské povinnosti zvládli na výbornou,“ dodal ředitel.

Investiční projekt pomáhá financovat vybavení Investiční projekt s názvem Výzkumná infrastruktura pro mladé vědce dospěl do svého posledního roku. Hlavním cílem je pořízení kvalitního přístrojového vybavení do laboratoří sloužících pro výuku nově akreditovaných nebo reakredito‑ vaných doktorských studijních programů na Zahradnické fakultě (ZF) a Provozně ekonomické fakultě (PEF). Od roku 2017 byly z projektu financovaného z OP VVV pořízeny potřebné přístroje do všech 16 funkčních celků, které korespondují s profilovým zaměřením studijních programů na obou fakultách. Na PEF byla z projektu například dovybavena labora‑ toř Spatial Hub o moderní laptopy a tablety, brýle pro virtuální realitu s grafickými stanicemi a EEG zařízení s dvojicí pasivních EEG čepic. Významné je také rozšíření mobilní robotické platformy aj. Současně byly zakoupeny e‑přístupy k vybraným ekonomickým médiím. Na ZF se jedná o řadu špičkových přístrojů, např. real‑time cykler, kapalinový chromatograf s hmotnostní detekcí, fluorescenční mikroskop, cytoflowmetr aj. Nově pořízené přístrojové vybavení přispívá k zatraktivnění vědecko‑výzkumného zázemí, zvyšuje zájem o postgraduální studium a napomáhá při tvorbě kvalitních publikačních výstupů. TEXT: Patrik Burg, Michaela Vaidová

MENDEL GREEN

ŠUMOVÁ: NA TURNAJE JEZDÍME S OBYTNÝM PŘÍVĚSEM Prvoligová česká tenistka, studentka MENDELU a svého času 490. hráčka světového žebříčku Diana Šumová je jednou z prvních sportovkyň zapojených do projektu ministerstva školství, který má zajistit lepší podmínky pro skloubení sportovní kariéry a vysokoškolského studia. Projekt, který letos odstartoval, zatím podpoří na čtyři stovky českých talentovaných sportovců. TEXT: Kateřina Červíková FOTO: AVC a Michal Chadim

PROGRAM NA PODPORU TALENTOVANÝCH SPORTOVCŮ — Program vysokoškolského sportovního centra MŠMT letos podpoří na 400 talentovaných sportovců, z nichž 12 studuje na MENDELU. — Cílem je vytvořit podmínky usnadňující duální kariéru, a to například pomocí individuálních studijních plánů, komunikace s kluby nebo stipendií.

Část sportovců zapojených do programu v kampani na Běh rektorky. Zleva Jakub Mánek, Pavlína Poláčková, rektorka Danuše Nerudová, Diana Šumová a Petr Pacas.

Skloubení studia a výkonnostního sportu Šumové větší problémy nedělá. I přesto, že může využívat individuálního studijního plánu, má docházku téměř stoprocentní. „Tenis je v tomto mnohem jednodušší než týmové sporty. Tréninkový plán si můžu udělat, jak chci. Hrát chodím v přestávkách mezi předměty,“ popisuje tenistka, která trénuje jednou až dvakrát denně se svým otcem. Právě otec, bývalý cyklista, ji k tenisu přivedl. „Než mě táta začal trénovat, hrál tenis asi dvakrát v životě. Učil se zároveň se mnou a myslím si, že to v mnohých ohledech byla výhoda. Vysvětloval mi věci jednoduše, abych je byla schopná vložit do hry. Je spousta trenérů

i s vysokou školou, kteří se snaží hráči vštípit techniku, ale mnohdy ji nedokážou předat uchopitelně,“ vysvětluje.

SPORT ZA MILIONY To, že je tenis finančně náročný, sportovkyně potvrzuje, ač oproti jiným tenistkám své výdaje výrazně snížila. „Jezdíme s tátou na turnaje obytným přívěsem, takže neplatím hotely ani trenéra,“ říká Šumová. V době, kdy byla ve světovém žebříčku nejvýš, bylo potřeba investovat přibližně dva miliony korun ročně, díky kterým by mohla obletět turnaje mimo Evropu, kde je mnohdy nejen menší konkurence, ale lze je hrát po celý rok, a posunout se tak na vyšší příčky. „Člověk

— Zařazení sportovci s vynikajícími sportovními výsledky se mimo jiné aktivně účastní akademických soutěží a vysokoškolských lig ČR.

ale těžko riskuje peníze, které má na celou sezonu, a řekne si, že pojede na dva tři turnaje. Je to stresující. Znám holky, které jely na Grand Slam s posledními penězi a doufaly, že se dostanou do hlavní soutěže, aby se jim nějaké peníze vrátily a mohly hrát dál.“ Kvůli vysoké finanční náročnosti je tak omezená hlavně na evropské turnaje. Sportem se podle ní uživí top 150 tenistek, další hráčky pak svoji kariéru spíše dotují. Program na podporu talentovaných univerzitních sportovců tak Šumová velmi vítá. „Dostáváme nějaké peníze, které se snažím efektivně využít. Jinak by mi pokryly tak jeden až dva turnaje.“

MENDEL GREEN

Talentovaní sportovci z MENDELU zapojení do programu: Martina Indrová – florbal Nikola Kalinová – házená Jakub Lžičař – volejbal Jakub Mánek – baseball Petr Pacas – vodní pólo Pavlína Poláčková – triatlon Kamila Pravcová – florbal Ondřej Svoboda – veslování Klára Ševčíková – stolní tenis Diana Šumová – tenis Sarah Švagerová – basketbal Veronika Zamazalová – plavání Tenistka pochází ze Sokolnic u Brna. Původně chtěla studovat medicínu, přednost ale dala tenisu.

Centrum sportovních aktivit (CSA) MENDELU jí také nabídlo zdarma k užívání své zázemí. Chodit může například do posilovny, a to i mimo otevírací dobu. „Snažíme se vycházet studentům vstříc a maximálně je podpořit, aby zvládli jak plnit své studijní povinnosti, tak podávat skvělé výkony. Projekt má pro studenty-sportovce opravdu význam a budeme rádi, když se do něj zapojí další talenti,“ vysvětluje ředitel CSA a jeden z koordinátorů projektu na MENDELU Jakub Havel.

DUÁLNÍ KARIÉRA Po dokončení studia by se Šumová ráda chvíli věnovala čistě tenisu, ale své rozhodnutí zváží až s ohledem na aktuální situaci. Studium na Lesnické a dřevařské fakultě ji baví a ráda by později pracovala v oboru „Možností je spousta, dělat můžu rekonstrukce, novostavby nebo třeba energetiku domů. V energetice budu dělat praxi a vážně se na ni těším.“ I když po zahájení studia ve světovém žebříčku klesla a aktuálně kvůli nedostatku odehraných turnajů ze žebříčku, částečně i kvůli koronavirové krizi, vypadla, kombinování sportu se studiem si chválí. „V tenhle moment jsem strašně vděčná za to, že studuji, protože mnohé tenistky jsou na tom kvůli pozastaveným turnajům finančně špatně. Jsem ráda, že si můžu budovat kariéru ještě někde jinde a nemusím být závislá pouze na sportovních výkonech.“

Máte dotazy k programu nebo byste se do něj rádi zapojili? Napište na: csa@mendelu.cz

DIANA ŠUMOVÁ (25) — Studuje 2. ročník magisterského programu Stavby na bázi dřeva na LDF. — Tenis začala hrát v šesti letech. — Mezi její největší úspěchy patří 1. místa na profesionálních tenisových turnajích ITF s dotací 15 000 $ v Berlíně (2013) a v Brně (2017). — Jejím nejlepším dosavadním umístěním bylo 490. místo WTA* ve dvojhře, což ji řadilo mezi přibližně dvacet nejlepších českých tenistek. —Jejím domovským klubem je TK Agrofert Prostějov, ve kterém hrála například Petra Kvitová nebo Tomáš Berdych. * Žebříček WTA uvádí pořadí profesionálních tenistek ve dvouhře a ve čtyřhře, které sestavuje Ženská tenisová asociace (WTA) na základě dlouhodobých výsledků hráček z profesionálních turnajů.

MENDEL GREEN

PAMÁTNÍK HOLOKAUSTU V LETECH NA PÍSECKU BUDE MÍT SYMBOLICKOU PODOBU LESA TEXT: Filip Vrána FOTO a VIZUALIZACE: Muzeum romské kultury, Terra Florida a Atelier Světlík

Dlouhá desetiletí hyzdil pietní místo z druhé světové války vepřín. Tahanice o jeho existenci před lety konečně skončily a letos bude demolován. Na jeho místě během následujících tří let vyroste památník holokaustu Romů a Sintů, který bude mít symbolickou podobu lesa. Vítězem mezinárodní krajinářsko‑architektonické soutěže se stal návrh autorů z ateliéru Terra Florida (Jan Sulzer, Lucie Vogelová) a Atelieru Světlík (Jan Světlík, Vojtěch Šedý a Filip Šefl). Právě Jan Sulzer, absolvent Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, se tématem zabýval už ve své diplomové práci, ze které úspěšný návrh volně vychází.

„Na toto téma mě navedl kamarád Josef Sedláček, který mě někdy na přelomu let 2017/2018 upozornil na to, že by se měl vybudovat Památník v Letech. Následně jsem se rozhodl téma začít zpracová‑ vat jako svou diplomovou práci u doc. Wilhelmové. V té době jsem vůbec nevěděl, jak bude soutěž vypsána,“ uvedl Sulzer, který se rozhodl soutěže účastnit. Hledal proto tým, který k tomu potřeboval.

MENDEL GREEN S Lucií Vogelovou (ateliér Terra Florida) spolupracuje několik let. „Dále se nám podařilo najít ateliér (Atelier Světlík), který se nebál s námi do soutěže jít. Společně jsme na návr‑ hu několik měsíců pracovali a dotáhli jej do finální verze. Vítězná podoba je autorským dílem pěti lidí,“ uvedl Sulzer. Z památníku holokaustu Romů v Čechách se postupem let stala celospolečenská otázka, která

ve vzduchu visela desítky let. Nový památník bude mít s těmi v Lidicích, Ležákách nebo Terezíně stejné téma 2. světové války, tedy utrpení nebo hrůzy, které se na místech děly. Pietní místo v Letech se nejen vypořádá se zločiny války, ale také neúctou následného režimu, za kte‑ rého na místě tábora vznikl vepřín. „Jsem rád, že se Muzeu romské kultury podařilo vypsat mezinárodní krajinářsko‑architektonickou soutěž,

která hledala řešení. Dnes žije už jen hrstka těch, kteří přežili hrůzy holokaustu. A je potřeba využít jejich paměti a vytvořit pietní místo, které nejen uctí památku jeho obětí, ale také předá cenné informace o těch, kteří neměli takové štěstí a přišli o život, protože tak kdosi rozhodl,“ uvedl Sulzer. Základním kompozičním prvkem projektu je symbolický les. „Les, jeho

FAKTA: V Letech byl za druhé světové války války romský koncentrační tábor. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Táborem podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1 308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi.

MENDEL GREENâ€ƒ

MENDEL GREEN

Významné projekty Jana Sulzera: — spolupráce na ČSOB SHQ – interiérová zeleň (Chalupa architekti a Terra Florida) — spolupráce na interiérové zeleni ČSOB NHQ (Olgoj Chorchoj a Terra Florida) — spolupráce na dílčích částech rezidence Waltrovka (Terra Florida) — spolupráce na rodinné zahradě v Chuchli (Idhea a Terra Florida) — spolupráce na výherním návrhu Parku A. B. Svojsíka (Terra Florida)

vnitřní prostor, jeho hrana, volné prostranství, které les svou hranou vytváří. Také les jako společenství. V tomto případě nejobecnější metafora společenství Romů. Nepřítomnost lesa jako metafora nepřítomnosti těch, kdo romský

holokaust nepřežili,“ uvedl osma dvacetiletý Sulzer. Mezinárodní krajinářsko ‑architektonické soutěže na podobu památníku se původně zúčastnilo 41 návrhů z 12 zemí. Do druhého

— Celý tvůrčí tým. Zleva Jan Světlík, Vojtěch Šedý, Lucie Vogelová, Filip Šefl a Jan Sulzer. —

kola jich postoupilo sedm. Návrhy byly odevzdávané a posuzované anonymně. Předpokládané náklady na výstavbu památníku činí podle odborného odhadu v první etapě realizace 31,5 milionu korun. Památník bude financován z více zdrojů, hlavní část rozpočtu bude hrazena z Fondů EHP a Norska. Výstavba památníku je vázána na de‑ molici velkovýkrmny prasat, která začne ve druhé polovině letošního roku. Nový památník a expozice mají uctít památku obětí holokaustu Romů a Sintů, připomínat, informovat, vzdělávat a podnítit diskusi nejen o minulosti, ale také o současné společenské situaci a zabývat se i té‑ maty diskriminace menšin a lidských práv. Podrobné informace o soutěži a soutěžní podklady jsou přístupné na webových stránkách soutěže www.novypamatniklety.cz.

MENDEL GREEN

OKOLÍ SILNIC A DÁLNIC SE MŮŽE STÁT RÁJEM PRO HMYZ I PASTVOU PRO OČI Prostory kolem silnic jsou svými specifickými podmínkami příhodné pro život hmyzu. Jakým způsobem je pro motýly a další živočichy učinit co nejvhodnějšími, zkoumali vědci MENDELU ve spolupráci s několika dalšími institucemi. Snažili se obohatit plochy, které většinou bývají pokryté pouze travinami, rozmanitější směsí různých druhů rostlin. Projekt je inovativní v použití poloparazitické rostliny – kokrhele luštince. TEXT: Tereza Novotná FOTO: Archiv Vladimíra Huly

MENDEL GREEN Řada podobných snah se objevuje i v zahraničí. „Stačí přejet rakouské hranice a hned můžeme vidět, že okraje dálnic mohou kvést. Ve Velké Británii či Holandsku jsou dokonce schopni dálniční okraje pást. Změny v hospodaření na těchto místech, kde rozhoduje stát, jsou v současné chvíli řešené napříč celým vyspělým světem,“ hodnotí aktuální situaci vědec. Historicky byla pokusů osít tyto plochy jiným způsobem celá řada, nejdál jsou nejen v USA a Velké Británii, ale například i ve Švédsku. „Mění se celkové paradigma, jak tyto plochy vnímáme, a proto vzniká celá řada experimentů. Ale obohacování těchto ploch o byliny je trend až posledních dvou dekád,“ popisuje entomolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa LDF postupné změny. — Hustopeče —

Obecně jsou prostory kolem silnic poměrně specifické. „Jedná se o místa, kde jsou velmi různé podmín ky, vždy spíše nedostatek vody, často se jedná o dost svažité pozemky. Je potřeba vycházet z možností údržby, tedy musíme počítat s tím, že trávník je na těchto místech většinou udržovaný pomocí mulčování, nikoli klasické seče,“ vysvětluje Hula. Často navíc silnice či dálnice prorážejí nějaký skalní masiv, či je komunikace zahlou bená pod úroveň terénu. Tím dochází k obnažení geologického substrátu. „Tato místa jsou biologicky nejcen nější, a to především díky tomu, že se zde nechává přírodě volný prostor,“ vysvětluje věděc. V průběhu let se v okolí naší silniční sítě vystřídalo několik konceptů zakládání zeleně – od stromové a keřové vegetace po dnešní travinné směsi. Dřeviny jsou v posledních letech spíše eliminovány, protože díky nim může dojít i ke smrtelným nehodám. Problém je v tom, že se využívají převážně pouze produkční druhy čistých travin, tyto směsi jsou levné a snadno se zakládají. „Existují totiž tzv. technické podmínky, tedy jakýsi normativ, jak se tato zeleň má zakládat a jak se o ni má pečovat. Zde je explicitně řečeno, že by se mělo jednat o traviny a že při předání stavby

— Rakouská dálnice —

investorovi musí být trávník zapojen. Tedy je třeba použít rychle rostoucí a vzrůstné druhy. Jenže to vede k tvorbě monokultury, zelené pouště,“ nastiňuje problém Hula. Navíc jsou tyto porosty před předáním často upraveny pomocí selektivního herbicidu, aby stav odpovídal technickým podmínkám (pozn. red. selektivní herbicid vyselek tuje pouze traviny a zahubí byliny).

V českých podmínkách vědci navrhují technologii na změnu ze stávajících travinných porostů na porosty bohaté pomocí poloparazitů, jako je kokrhel. „Pomocí nich rozrušíme travní po rost, a tím umožníme růst bylinám. Nefunguje to všude, ale zatím jsou výsledky velmi zajímavé,“ vysvětluje. V praxi to znamená, že pokud rostliny neprojdou suchem v nejcitlivější

MENDEL GREEN fázi, tedy v době, kdy se semenáčky napojují speciálními kořínky – haustorii – na svého hostitele, tak kokrhel velmi dobře redukuje traviny ve prospěch bylin. „Je nutné si uvědomit, že vegetační složení jakékoli louky je vždy dáno velkým bojem mezi rostlinami. Prostě silnější za daných podmínek vítězí. A pokud jsou podmínky malinko pokroucené, například u nás depozicí atmosférického dusíku a eutrofizací fosforem, tak vše přerostou trávy. A právě ty potřebujeme v uvozovkách pohubit,“ nastiňuje vědec. Vždy jde o řadu různých aktivit, nejen aplikaci kokrhele, ale například i o vhodné načasování seče v době metání travin. Kokrhel luštinec byl vybrán, jelikož je to původně polní plevel parazitující na obilovinách. To ho předurčuje být ideálním druhem, protože má pravdě podobně nejplastičtější ekologickou niku, a dokáže se tak ze všech druhů kokrhelů nejlépe přizpůsobit. „To se potvrdilo i na základě experimentů. Britové aplikovali i kokrhel větší, ale s tím nebyli moc úspěšní. Navíc tahle rostlina roste v přírodě vždy v hezkých loukách, tam, kde to kvete. A vypadá to, že právě z toho důvodu, že kokrhel vlastně pomáhá spoluvytvářet kvetou cí porost,“ poznamenává Hula.

— Kvetoucí kokrhel luštinec — — Modrásek —

V rámci projektu byl kokrhel aplikován na deseti místech. Podmínkou bylo, aby okraj dálnice byl alespoň 10 metrů široký, 100 metrů dlouhý a zároveň byl bez stromů a keřů. „Takových míst moc není, a chtěli jsme kokrhel aplikovat napříč celou republikou, abychom vyloučili vliv konkrétního místa,“ vysvětluje vědec. Když se následně projekt rozjel, kokrhel apliko vali i v několika chráněných územích a ve spolupráci s několika nevládními organizacemi i jinde, kde bylo cílem obnovit květnaté louky. „Teď již víme, že stanoviště nesmí vyschnout. Tedy vhodné jsou tzv. mezofilní trávníky, nikoli xerotermy (pozn. red. suchomilné rostliny),“ popisuje svá zjištění Hula. Pokud by se řešily jen podmínky pro hmyz, ideální by bylo ponechání těchto prostor přirozené sukcesi blokované pouze sečí. Bohužel to

MENDEL GREEN však nelze splnit, a to především z bezpečnostních a technických důvodů. Problémů je více, například je zde při zakládání často vysoké riziko půdní eroze. „Proto musíme alespoň částečně respektovat zmíněné technické podmínky. Možností je tyto podmínky modifikovat směrem k větší diverzitě druhů rostlin, a to především přidáním rostlin dvouděložných, což byl i jeden z výstupů našeho projektu. Velmi zjednodušeně lze říct, že přidání prakticky jakékoli dvouděložné rostliny poskytující nektar je pozitivní. Nás ovšem trápí především masivní úbytek některých vikvovitých rostlin,“ vysvětluje Hula. Mezi ně patří například vojtěška, vičenec ligrus, úročník bolhoj, čičorka pestrá, různé tolice, štírovníky a další. Co se motýlů týče, jedná o živné rostliny prakticky všech pravých modrásků. Z pohledu ekologie spočívá přínos těchto rostlin v tom, že velmi hluboko koření, tedy poměrně dobře zvládají sucho, mají sladká květenství, a jsou proto atraktivní pro zvěř. Někdy mají také speciální rozmnožovací strategie, třeba že semena roznáší mravenci, jsou daleko vystřelována, nebo se dokáou sama „zašroubovat“ pod zem. V neposlední řadě jde i o rostliny vizuálně atraktivní. Změny je však možné provádět pouze v omezené míře. „Bohužel, úplně ideál ní podmínky pro hmyz nejsme schopni poskytnout. Nejde pouze o druhové složení, ale také o celou řadu krajin ných parametrů, které prostě v naší krajině nemáme. Tím, že budeme řešit třeba i okraje komunikací, můžeme krajině, a potažmo různému hmyzu pomoct, rozhodně však ne všemu,“ popisuje situaci entomolog. Změna v hospodaření v okolí silnic by v zásadě mohla ovlivnit všechny druhy hmyzu nějakým způsobem vázané na luční druhy rostlin a louky jako takové. „Přidáním konkrétních druhů rostlin totiž neuděláme pouze to, že podpoříme druhy na těchto rostlinách žijící v různých vývojových stádiích – to znamená druhy živívící se nektarem, listy a podobně, ale i predátory s parazitoidy. Dále pak podpoříme druhy vázané na konkrétní strukturu porostu, protože rostliny,

tak, jak rostou, tvoří své prostředí, a to vyhovuje jen některým druhům hmyzu,“ uvádí vědec. Například druhy s nízkou listovou růžicí za určitých podmínek blokují růst vysokých druhů, a tím umožňují průnik slunečních pa prsků až téměř na povrch půdy. „V naší krajině nepotřebujeme pouze diverzitu prostředí, ale i variabilní typy údržby. To dnes prakticky nemáme, krajina je neskutečně homogenní,“ hodnotí stav entomolog. Poznatky zjištěné v rámci projektu lze využít v praxi i při hospodaření na jiných typech ploch. Problémů při aplikaci je celá řada, lze je však řešit. Asi nejzásadnější je podle Huly změna myšlení lidí. „Například v tom, že nechceme kosit porost, dokud nezačne plodit. Nebo že nám neroste to, co zasejeme, protože je sucho. Něco změnit lze, něčemu se musíme přizpůsobit my. Kosí se vše a pořád, to je špatně, je třeba přemýšlet nad funkčností řešených ploch,“ podotýká vědec. Projekt, ve kterém byla MENDELU zapojena, spočíval především v za nesení dvouděložných rostlin jako zdroje nektaru a jako živných rostlin pro konkrétní skupiny druhů hmyzu. Ve spolupráci s Univerzitou Palackého, komerční sférou (HBH Projekt, s.r.o., Planta Naturalis, DLF Trifolium, s.r.o.) a státní sférou (ŘSD ČR, AOPK ČR, MŽP ČR) vytvořili komplexní návod, jak k těmto pozemkům přistupo vat – od řešení propojenosti krajiny po konkrétní vegetační úpravy. Projekt už skončil, v současnosti vědci pokračují dál ve vývoji a ve zkoumání, kam dál je možné výsledky aplikovat. Přesah je poměrně velký – výsledky jsou aplikovatelné všude, kde je třeba transformovat travní porosty v porosty s bylinami nebo založit porost, který podporuje biodiverzitu. Podrobnější informace o projektu jsou dostupné na webu www. motylidalnice. cz.

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Sdílená knihovna v arboretu Křtiny V jarních měsících začal dostávat na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU pevné obrysy dlouho plánovaný projekt sdílené (komunitní) knihovny ve křtinském arboretu. „Kdo bude co chtít, vezme si, zapůjčí, případně může donést nějakou knihu na oplátku. Mělo by se jednat o lite raturu, která jakýmkoliv způsobem souvisí s lesem, přírodou, krajinou: encyklopedie, pohádky, básničky, klíče pro určování druhů, próza a podob ně,“ vysvětluje za autory myšlenky sdílené knihovny Jitka Fialová z Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Knihovna byla slavnostně uvedena do života v den zahájení návštěv nické sezony v arboretu 30. května. Knihovna je přístupná o víkendech, kdy je arboretum ve Křtinách otevřeno pro veřejnost. Spuštění projektu provázela veřejná výzva na facebooku a webu LDF s jasným cílem naplnit knihovnu zají mavou literaturou s přírodní tématikou co nejdříve, ať je z čeho vybírat. Na výzvu zareagovali jak lidé „zvenku“, tak univerzitní kolegové. Z institucí se velmi ochotně přidala Nadace Veronica, přesto se knihovna plní pozvolna a autoři projektu velmi rádi přijmou další knižní přírůstky. Zájemci o rozvoj komunitní knihovny ve křtin ském arboretu mohou psát na e-mail: jitka.fialova@mendelu.cz, popřípadě přinést osobně svůj knižní vklad o některém z víkendů do samotného arboreta. Více na: arboretum‑krtiny.cz. TEXT: Monika Šuslíková FOTO: ŠLP ML Křtiny

MENDEL GREEN

DEMONSTRAČNÍ FARMA MENDELFARM Areál Školního zemědělského podniku v Žabčicích bude částečně fungovat jako demonstrační farma. Zemědělci zde uvidí příklady integrované ochrany rostlin v podniku hospodařícím v suchých podmínkách, což je směr, který je v době klimatické změny velice aktuální. Příslušný projekt podpořilo ministerstvo zemědělství. TEXT: Redakce FOTO: Martin Prokeš „Cílem projektu je prezentace výsledků výzkumu směrem do země‑ dělské praxe prostřednictvím různých demonstračních akcí, jejichž podsta‑ tou jsou různé praktické ukázky přímo na poli včetně diskuze s farmáři,“ uvedl Vladimír Smutný z Agronomické fakulty. Nosným tématem je integro‑ vaná ochrana rostlin, což je systém hospodaření, jehož cílem je vytvořit vhodné podmínky pro růst rostlin. Základem celého systému je efektivní ochrana před patogeny, škůdci a ple‑ vely, což ve výsledku zemědělcům zajistí stabilní výnos a kvalitní produkci zemědělských plodin. Odborníci v této souvislosti kladou důraz na snížení rizik negativního dopadu vlivu pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Vědci využijí pole žabčického školního podniku včetně polní pokusné stanice a některých provozních ploch, které budou představovat demonstrační farmu MendelFarm. V průběhu tří let, tedy do konce roku 2022, chystají několik akcí zaměřených na následující oblasti:

VLIV AGROTECHNICKÝCH OPATŘENÍ NA PŮDNÍ ÚRODNOST, PRODUKCI PLODIN A VÝSKYT BIOTICKÝCH ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ Na polní pokusné stanici fungují dlouhodobé pokusy, v nichž je hod‑ nocen vliv různých agrotechnických opatření, která ovlivňují půdní úrodnost

a zároveň mají značný preventivními význam při předcházení nebo potla‑ čení výskytu škodlivých organismů. Do budoucna lze očekávat, že tyto nepřímé metody ochrany rostlin získají na důležitosti. Jedná se o problema‑ tiku střídání plodin, zpracování půdy a zakládání porostů plodin, využití meziplodin v různých systémech hospodaření či význam víceletých pícnin na orné půdě.

ODRŮDY A KVALITA OSIVA Na stanici je každoročně realizována řada pokusů zaměřených na testo‑ vání odrůd obilnin, olejnin, okopanin a krmných plodin. Tyto pokusy jsou zaměřeny na hodnocení jednotlivých odrůd z hlediska výnosu a kvality sklizených produktů a také z hlediska jejich odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresovým faktorům, především suchu.

VÝŽIVA ROSTLIN A VYVÁŽENÁ BILANCE ŽIVIN V PŮDĚ V polních experimentech jsou testovány vhodné postupy optima‑ lizace výživy hlavních pěstovaných plodin na orné půdě (pšenice, řepka, kukuřice). Výzkum je zaměřený na ověřování nových hnojiv a strategií výživy rostlin v podmínkách nedo‑ statku vody. V polních podmínkách je snahou zvýšit efektivitu hnojení dusíkem využitím aplikace hnojiv

MENDEL GREEN

OPTIMALIZACE POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN Na ŠZP jsou pro ošetření porostů přednostně využívány selektivně účinkující přípravky s co nejmenším negativním vlivem na necílové organismy a životní prostředí. Při jejich výběru je brán ohled také na možná rizika selekce rezistentních populací škodlivých organismů.

PODPORA PŘIROZENÝCH NEPŘÁTEL, OPYLOVAČŮ A ZVÝŠENÍ BIODIVERZITY Přirození nepřátelé (predátoři, parazitoidi) jsou nedílnou součástí integrované ochrany rostlin. Z tohoto důvodu je nutné podporovat jejich výskyt vytvářením vhodných podmí‑ nek, např. zakládáním nektarodárných pásů/biopásů, které zvýší výskyt blanokřídlých opylovačů, jako je včela medonosná a různé druhy čmeláků.

OPTIMALIZACE AGROSYSTÉMŮ V SUCHÝCH OBLASTECH

tzv. „do depa“ s využitím moderních aplikátorů a aplikace hnojiv s řízeným uvolňováním živin. Zároveň se zaměří‑ me na zjišťování účinku mimokořenové aplikace vybraných živin s potenciálem ovlivnit odolnost rostlin vůči suchu (např. draslík, zinek, měď aj.) a zvýšit obranyschopnost rostlin vůči škodli‑ vým činitelům (síra).

MONITORING A PROGNÓZA VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ Vědci v Žabčicích monitorují výskyty škůdců, patogenů a plevelů a na zá‑ kladě dosažení hodnot ekonomických prahů škodlivosti jsou podle přísluš‑ ných metodik stanovovány optimální termíny ošetření.

Integrovaná ochrana rostlin je v současné době uplatňována především na úrovni jednotlivých plodin, u nichž optimalizujeme pěstební technologie s využitím různých vstupů. Vzhledem k plodinám pěstovaným na ŠZP bude pozornost věnována především kukuřici, pšenici, máku, cukrovce a vojtěšce. Správný postup zahrnuje také úroveň systémů hospodaření, resp. optimalizaci agrosystémů na úrovni farmy. Do této oblasti patří problematika rajonizace plodin ve vztahu k půdně‑klimatickým podmínkám. Jedním z aktuálních témat v této oblasti je problematika pěstování čiroku a také agrolesnictví, které zahrnuje komplexní monitoring vztahů systému dřevina – zemědělská plodina – půda – atmosféra. Odborníci v tomto směru očekávají pozitivní efekt stromořadí na zmírnění dopadů sucha a větrné eroe, zlepšení půdních podmínek a zároveň rozložení rizik v produkci a ekonomice výroby.

MENDEL GREEN

UNIVERZITA OBNOVILA UNIKÁTNÍ PĚŠINU Brňané mohou vyrazit do přírody po obnovené naučné stezce v okolí Soběšic. Lesníci Mendelovy univerzity díky ní chtějí ukázat pestrost zdejších lesů, to jak lesy fungují, a mimo jiné i upozornit na fakt, jak obtížné je v době klimatické změny o lesy pečovat. Pěšina měří více než sedm kilometrů a na trase jsou různá zastavení s informacemi o přírodě. Je pojmenovaná po lesníkovi z první poloviny 20. století Karlu Morávkovi. TEXT: Filip Vrána FOTO: Tomáš Srnský a AVC Na cestě je sedm zastavení, kde si lidé na jednotlivých sloupcích pomocí QR kódů mohou načíst informace a získat tak poučení. Třeba o tom jak rychle les roste a proč je cílem pěstování lesů „pestrý“ les. Na třech místech lidé najdou lavičky a stoly, které pro ně lesníci vyrobili z udržitelně pěstovaného místního lesa. V okolí pěšiny se stále lesnicky hospodaří, tak mohou lidé pozorovat proměny prostředí na vlastní oči. Trasa začíná poblíž zastávky autobusu Malinová v Brně‑Soběšicích a na‑ vazuje na historickou Naučnou stezku lesnickou, kterou zakládali profesoři Mrkva a krajinářský architekt Ivar Otruba. „Z této původní stezky zbyly pouze zděné prvky na začátku pěšiny, které byly obnoveny a doplněny dřevěnými prvky s výroky slavných osobností,“ uvedla jedna z autorek současné po‑ doby pěšiny Jitka Fialová z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Naučná stezka končí u památníku Karla Morávka. Jedním z cílů pěšiny je upozornit na pestrost lesů v okolí Brna, které jsou odolnější než smrkové monokultury. Lesníci například upozorňují, že i po‑ padané ztrouchnivělé stromy mají svou funkci. „Zdánlivě mrtvé tlející dřevo přispívá k velké biologické rozmanitosti. Je plné neviditelného života – mi‑ kroorganismů. V pestrém a stabilním lese není nic mrtvé. Tiše v něm běží věčné perpetuum mobile přírody,“ říká Fialová, podle které je Pěšina Karla Morávka výjimečná i tím, že je velmi příjemná pro procházku díky svému malému převýšení. Na trase je i vyhlídka směrem na Bílovice nad Svitavou. Karel Morávek (1877–1934) byl významným lesníkem první poloviny 20. století, když spravoval lesy královopolského velkostatku. Velké zásluhy má na rozvoji estetické a rekreační funkce lesů. V brněnském okolí nechal budovat pěšiny, odpočívadla s lavičkami a vysazovat cizokrajné dřeviny. Pochován je na soběšickém hřbitově, který pomáhal budovat.