Issuu

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 3/2019

MENDEL GREEN

Studenti si výrobu vína zkusí při výuce naostro

SMOLKOVÁ: ZMĚNA KLIMATU JE CELOSVĚTOVÁ VÝZVA LIDSTVÍ A OTÁZKA MORÁLKY MENDELU adoptovala hrob svého prvního rektora

MENDEL GREEN

ÚVODNÍ SLOVO Milí kolegové, studenti, letošní jubilejní rok se blíží ke konci, a nabízí tak možnost krátkého bilancování. Sraz století a s ním spojený festival, vědecké rady jetnolivých fakult a celé univerzity, ocenění významných vědců a osobností, to jsou jen jedny z mála akcí, které jsme společně měli příležitost prožít. Věřím, že letošní rok, který byl pro nás všechny výjimečný, si budeme ještě dlouho pamatovat. Rok 2019 nám jasně ukázal sílu MENDELU a mně osobně potvrdil, že se nemáme zač stydět. Ozvěny některých akcí jubilejního roku najdete i v tomto čísle časopisu Mendel Green. Ukázkou toho, že se naše univerzita hlásí ke své bohaté historii je například fakt, že jsme adoptovali hrob prvního rektora Františka Bubáka na Vinohradském hřbitově v Praze a budeme se o něj v dalších letech starat. Článek o slavném mykologovi, který naši školu vedl, najdete i s jeho životopisem právě v tomto čísle časopisu. Pohledem do současnosti je naopak rozhovor s Lucií Smolkovou, známou z protestů proti stavu klimatu a z iniciativy Fridays for Future. Lucie jako jediná Češka dostala od OSN zelenou letenku na klimatický summit. Co je však nejdůležitější, tato mladá dívka si pro vysokoškolské studium vybrala právě naši univerzitu. Za to jsem velmi ráda, protože přesně tento typ studentů, kteří si uvědomují problémy dnešního světa a chtějí s nimi něco dělat, potřebujeme jako sůl. Přeji Vám příjemné čtení aktuálního čísla časopisu a ještě jednou díky za společně prožitý jubilejní rok 2019.

Danuše Nerudová, rektorka

OBSAH MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně Ročník 11 / číslo 3 / rok 2019 Vychází 3× ročně Vydává: Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz Šéfredaktor: Filip Vrána Telefon: 545 135 010 E‑mail: filip.vrana@mendelu.cz Grafická úprava: Kateřina Páleníková Foto na titulní straně: AVC MENDELU Tisk: ASTRON studio CZ, a. s., Praha Elektronická podoba: mendelgreen.mendelu.cz Redakční rada: Kateřina Čechová (FRRMS MENDELU) Petr Kupec (LDF MENDELU) Martina Lichovníková (AF MENDELU) Hana Martinková Kuchyňková (ZF MENDELU) Jiřina Studenková (KAN REK) Věra Svobodová (ÚVIS CP) Hana Urbánková (PEF MENDELU) Martina Urbánková (ICV MENDELU) Jana Wolczyková (AF MENDELU) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 31. 10. 2019 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

ROZHOVOR S LUCIÍ SMOLKOVOU: Změna klimatu je celosvětová výzva lidství a otázka morálky �� 4 Úspěchy MENDELU v žebříčcích THE a QS �� 9 Cenu rektora za mimořádnou práci získalo osm laureátů �� 10 Oceněnému pomohla stáž na Harvardu �� 12 27th Erasmus Forestry Network Meeting �� 13 KRÁTCE: Výstava České zahradní umění �� 13 Odborníci mapují významné parky a zahrady z dob totality, vybrali 30 nejlepších �� 14 Univerzita adoptovala hrob svého prvního rektora �� 16 Rovensko a rod Bubáků �� 19 ROZHOVOR: Před kamerou používejte věty, kterým rozumí i babička, radí vědcům redaktorka ČT �� 20 Konsorcium za Amazonii zahrnuje už 19 univerzit �� 23 Výrobu vína si zkusí při výuce naostro �� 24

KRÁTCE: Robotický žací stroj v Akademické zahradě �� 25

ROZHOVOR: Největším nepřítelem je vlastní hlava �� 46

60 let Provozně ekonomické fakulty �� 26

KRÁTCE: Letní škola From Field to Table �� 48

Které léčivé rostliny užívat v zimním období? �� 28

Výzkum v rámci projektu SOMOPRO spěje ke zdárnému konci �� 49

Hubertské slavnosti ve Křtinách �� 30 Lidé nejsou na květiny na talíři ještě úplně zvyklí, často říkají: „A řízek byste neměla?“ �� 32 Nabídka poradenských služeb na MENDELU je srovnatelná se zahraničím �� 35

Studenti uspěli v soutěži „Vraťte je do hry“ �� 50 Přinášíme hendikepovaným radost z přírody �� 51 Absolventi přejí univerzitě k narozeninám �� 52

První instalace podlahy ošetřené patentovaným mořidlem Tairon �� 36 KRÁTCE: Na konferenci se mluvilo i o syndromu náhlého úmrtí olivovníků �� 37 Orba století připomněla výročí univerzity �� 38 Lidé z brněnských sídlišť plýtvají nejvíce, vyhodí 33 kg potravin ročně �� 40 Tým z MENDELU povede velký mezinárodní projekt, zaměří se na cestovní ruch �� 42 KRÁTCE: Mezinárodní setkání seniorů �� 44 Nové akreditace na LDF reflektují současné trendy �� 45

MENDEL GREEN

SMOLKOVÁ: ZMĚNA KLIMATU JE CELOSVĚTOVÁ VÝZVA LIDSTVÍ A OTÁZKA MORÁLKY

Trochu nestandardní vytížení na devatenáctiletou dívku zažívá budoucí studentka FRRMS MENDELU Lucie Smolková. Poslední rok střední školy vedla brněnskou buňku hnutí Fridays for Future, během prázdnin koordinovala celorepublikový projekt Týden pro klima a pracovala v Nadaci Partnerství na projektu Sázíme budoucnost. Koncem září místo na přednášky odletěla na klimatický summit OSN do New Yorku, jako jedna ze sta mladých aktivistů podpořených zelenou letenkou. Následovala série vystoupení v médiích, a vstup na MENDELU tak musela studentka o půl roku odložit. O „klimatickém aktivismu“, Gretě Thunbergové a reakci českých politiků, o tom všem byl – mimo jiné – náš rozhovor. TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC MENDELU, Archiv Lucie Smolkové

MENDEL GREEN Jste tváří brněnské skupiny Fridays for Future, tedy odnože celosvětového hnutí, jehož hlavní postavou je Greta Thunbergová. Jak jste se k této aktivitě dostala? Mé zapojení do klimatického hnutí navazuje na mou dřívější angažovanost v tématu ekologie třeba skrze Hnutí Brontosaurus nebo Lipku. K myšlence stávky za větší ochranu životního prostředí jsem se dostala kupodivu skrze školu. Někdy v prosinci minu‑ lého roku nám učitel v hodině pustil video Grety Thunbergové, ve kterém vyzývá širokou veřejnost, ať se přidá k pátečním stávkám požadujícím řešení klimatických změn. Dodal, že pokud bychom chtěli v páteční rána stávkovat, tuto nepřítomnost nám omluví, tedy za předpokladu, že si látku doplníme. Udělali jsme tři stávky a začali uvažovat o založení nějaké skupiny a šíření této iniciativy v Česku. Brzy poté proběhla po sociálních sítích výzva přidat se k celosvětové stávce za klima, vyslaná organizací Fridays for Future. Po chvíli pátrání se mi podařilo zjistit, že v Praze je zárodek stejnojmenného hnutí. Tak jsem se přidala a pomohla s vytvoře‑ ním brněnské buňky. Od té doby se v Česku uskutečnilo pět stávek. První brněnské se zúčastnilo okolo 600 lidí, od té doby toto číslo spíše klesá, ale co se týče celorepublikových součtů, díky zapojování se nových a nových měst celkové počty stoupají. Samotné množství zúčastněných však není nutně ukazatelem úspěchu. Celorepublikově hnutí dokázalo dostat téma klimatických změn mnohem více do společenské debaty a svým naléháním na státní představitele se zásadně podílelo na ustanovení uhelné komise za úče‑ lem naplánování upuštění od uhelné energetiky. Zda komise své předsevzetí naplní, to už leží na bedrech dalších. V Brně na stávky vnášíme i neformální vzdělávání formou pouliční akademie. Spolupracujeme s akademiky vzděla‑ nými v oblastech jako fyzika atmosféry, geografie, klimatologie, meteorologie a dalších, kteří se rozhodli dění podpořit svým jedinečným způso‑ bem. Vytvářejí český webový portál www.faktaoklimatu.cz, který shromaž‑ ďuje a pomocí infografik srozumitelně

prezentuje faktické poznatky v tématu změn klimatu. Mít dobře dostupná a ověřená data z oblasti debatované problematiky je naprostý základ. Názorová diskuse, v případě tak odborného tématu, je nesmyslná. Proč je právě tlak od středoškoláků tak důležitý? Protože data o stavu klimatu doplňuje o emoci a naléhavost, kterou s sebou tato fakta svým významem stejně nesou. I za krátký čas své existence dokázalo studentské hnutí rozproudit desetiletí se vlekoucí debatu o stup‑ ňujících se změnách v klimatickém systému Země, jejich vlivu na ekosys‑ témy, naše životy i tom, jak, zda a kdo problém bude řešit. Chápu, že některým právě ta naléhavost připadá přespříliš, ale na druhou stranu z pohledu mladého člověka, který v dokumentech sleduje plundrování deštných pralesů, extrémní živelné katastrofy způsobující utrpení celých aglomerací, vymírání zvířat a ži‑ vočišných druhů, je těžké držet emoce na uzdě, nebýt naštvaný, zděšený nebo smutný. Proč to tak nemá i většina dospělých? Těžko říct, možná na to prostě nemají při práci čas, nechtějí špatným zprávám věnovat energii, nebo si snad vytvořili větší emoční odstup skrze zkušenost s hrůzami předchozího režimu a válek. Řekla bych, že je to lidské, tak jako přístup mladých lidi, kteří si uvědomují existenci problémů, k jejichž řešení nemají takřka žádné nástroje, a tak se snaží tlačit aspoň na to, aby ony problémy byly řešeny těmi, co něco udělat mohou. Přicházejí na ulici s jednoduchým argumentem: Prosím dělejte s tím něco, to, co se děje, není v pořádku a velmi zásadně to ohrožuje budoucnost nás všech a my o ni máme strach. Aktivismus mladých lidí jedny šokuje a činí neklidnými, druzí tento přístup chválí. Jak se vlastně mladý člověk rozhodne být veřejně aktivním? Myslím, že na to má vliv celá řada skutečností a za velmi zásadní pova‑ žuji rodinné zázemí a životní okolnosti. Jsem si vědoma, že jsem měla a mám v mnoha ohledech velmi nadstandardní podmínky. Díky tomu jsem se mohla poměrně efektivně rozvíjet v různých

směrech a příležitosti a další výzvy si mě za chvilku hledaly samy. A jaká je má motivace se aktivně angažovat ve ve‑ řejném prostoru? I když je tu mnoho příšerného, mám prostě náš svět ráda. Fascinuje mě fungování ekosystémů, jejich provázanost, lidské tělo a mysl, lidská společnost a její interakce, kultura, kterou tvoří, historie, vrtá mi hlavou, jaké je vůbec místo a smysl lidské existence v nekonečném vesmíru a v rámci hranic naší planety. Zájem o svět kolem mě vede k zvídavosti, a když je člověk zvědavý, tak se většinou i něco dozví. No a má zjištění o stavu našeho světa, chování lidstva a nemocného vztahu k planetě, který vede k jejímu ničení, mě prostě osobně rozčiluje a vadí mi. Byla jste vybrána mezi stovku mladých, kteří dostali takzvanou zelenou letenku na klimatický summit v USA. Překvapilo Vás to a v čem taková zelená letenka spočívá? Ano překvapilo a to velmi. Musím se tak trochu přiznat, že ve chvíli, kdy jsem, asi hodinu před uzávěrkou, vyplňovala formulář, ani jsem pořádně nevěděla, do čeho se přihlašuji. Už ani nevím, kdo mi link poslal e‑mailem s poznámkou: Mrkni na to, vypadá to zajímavě. Až po odeslání přihlášky jsem začala pořádně zkoumat, co to vlastně je, a nestačila jsem se divit. Ještě více jsem byla překvapená, když mi asi měsíc poté přišel slavnostní e‑mail s oznámením, že jsem byla vybrána mezi stovku podpořených takzvanou zelenou letenkou z více než 7 000 při‑ hlášených. Zelená letenka je zástupné označení pro uhlíkově neutrální letenku, což ve své podstatě znamená, že kromě ceny letenky jsou vynaloženy finanční prostředky také na kompenza‑ ci uhlíkové stopy letu. Typicky se jedná o podporu výsadby stromů, ale třeba také projektů v oblasti péče o krajinu, výzkumu v tematickém oboru nebo osvětové činnosti. Na co přesně a kolik financí šlo, bohužel nevím. Jakou zkušenost Vám přinesl klimatický summit OSN, může něco změnit? Mám ze summitu poněkud smíšené pocity. Posuzováno zvenčí a v perspek‑ tivě dosavadního působení Organizace

MENDEL GREEN spojených národů, dalo by se říct, že tento summit byl významným oka‑ mžikem. Poprvé v historii byli v hlavní místnosti přítomni zástupci mladé generace, na kterou důsledky učině‑ ných rozhodnutí dopadnou nejvíce. Pozorováno zevnitř, nic převratného, co by nám přineslo jasné plány a kroky budoucího postupu, se nestalo. Na druhou stranu, cílem summitu ani nebylo vyjednat konkrétní dohodu, spíše sdílet příklady praxe z jednotli‑ vých zemí a oznámit závazky v otázce řešení změn klimatu, a to se naplnilo. Neopomenutelnou podstatu mělo i samotné setkání tak velké skupiny zástupců celého světa a různých generací na jednom místě. Z průběhu mládežnického summitu jsem byla poněkud zklamaná a odnáším si z něj především uvědomění, jak pestré a široké hnutí je. Personifikovat jej do postavy Grety Thunberg, je velmi zavádějící a zjednodušující. Potkala jsem mladé lidi, za jejichž názory bych se rozhodně nepostavila, ale také velmi zajímavé a inspirativní osobnosti s obohacujícími příběhy z praxe v jiných zemích a odlišných společensko ‑kulturních podmínkách. S čím kupříkladu nesouzním a vlastně teď poměrně chápu slova našich kritiků, je určitá forma pronášení hesel, která nepřinášejí nic moc smysluplné ho, a samozřejmě také způsob jejich podávání. Hlavní, co jste po většinu času mohli v jednací místnosti slyšet, byl řev a požadavky typu: Dejte hlas mladým, poslouchejte nás, vy jste zničili svět, je na nás to vzít do vlast‑ ních rukou. Částečně chápu frustraci některých mladých lidí, kteří jsou nadšeni, že je někdo konečně poslou‑ chá. Ovšem žádat zastoupení v reálné politice nebo tvrdit, že bychom to zvládli lépe než předchozí generace, je holý nesmysl. Symbolem summitu se stalo emotivní vystoupení Grety Thunbergové, jehož formu kritizovala řada českých politiků včetně premiéra Babiše a exprezidenta Klause, podle něhož je Greta oběť fanatiků klimatického alarmismu. Český prezident Miloš Zeman navíc očekává namísto dalšího oteplování příchod doby ledové. Dají

se v takovémto ovzduší vůbec změny v myšlení politiků očekávat? Nehledě na očekávání, změny jsou nevyhnutelné, způsob, jakým lidstvo hospodaří, je dlouhodobě neudržitelný. Činům však předcházejí myšlenky, a je tedy otázkou, kde by ona změna myšlení měla začít. Zda se mají nejprve ve svých názorech a požadavcích změnit voliči, a tím přimět politickou reprezentaci k jinému přístupu, nebo se díky postoji a přístupu politiků může změnit názor společnosti. Nejspíše to bude kombinace více postupů. Každopádně v horizontu několika let bude mít právo volit nová generace a to by pro politiky mohlo být dobrou motivací se o téma zajímat. Gretin projev jsem viděla a slyšela naživo, tak jako několik set dalších projevů, které mohly být v mnohém daleko přínosnější. Před vznášením soudů nad jejím proslovem je dobré si uvědomit kontext. Mluvila k celému světu naráz, k lidem z Evropy, Asie, Afriky, ale taky ostrovních států a dal‑ ším. Z pohledu Evropanky na mě projev působil poněkud přehnaně, i s ohledem na český kontext, já osobně bych se takto nikdy nevyjádřila. Ovšem optikou obyvatel ostrovních států, kteří již teď přicházejí o značné množství svého území kvůli zvedající se hladině oceánu a dopady změn klimatu jsou pro ně denním chlebem, byla Gretina slova zvolena dobře. Není velkým problémem proslov jako takový, ale co z něj média a politici udělali. Naprosto hloupě je jím bagatelizováno celé hnutí, polarizována debata, a hlavně odváděna pozornost od podstatných témat. V kontextu České republiky třeba od udělení emisní výjimky elektrárně Chvaletice, která tak bude vypouštět do ovzduší dvakrát více rtuti, nebo prodeje elek‑ trárny Počerady, který bude znamenat oddálení jejího uzavření, a tedy i více emisí. Český premiér na klimatickém summitu nakonec nevystoupil. V OSN mluvil o tom, že naše země závazky plní. Stačí to ale? Představitelé zemí celého světa, které se aktivně zapojují do řešení klimatické krize, dostali prostor sdílet s ostatními, s čím se ve své zemi potýkají, jaká

řešení aplikují, jak jsou efektivní a co plánují do budoucna. České republice tento prostor dán nebyl z docela pochopitelných důvodů. V porovnání s tím, co by se dělat dalo, zůstáváme skoro na mrtvém bodě. Co se týče třeba finančních příspěvků do zelené‑ ho klimatického fondu, k čemuž se jako signatáři Pařížské dohody zavazujeme, splněno rozhodně nemáme. Jako stát blokujeme některé evropské snahy o spolupráci při snižování emisí jako třeba prosazení uhlíkové neutrality a dalších důležitých unijních strategií v oblasti ochrany klimatu. Pouze sliby rozhodně nestačí, ignorace a neochota

MENDEL GREEN krizi jako celosvětovou výzvu lidství a otázku morálky. K jejímu řešení totiž potřebujeme dělat mnoho věcí, z nichž není okamžitý zisk, ale jsou správné a přinesou ovoce v po‑ době pozitivní změny někdy v budouc‑ nu, dost možná až dalším generacím. Potřebujeme změnit ekonomiku, aby nebyla postavená na neustálém růstu, avšak umožňovala svobodu pro lidskou činnost a kreativitu. Potřebujeme na‑ stavit jiná měřítka úspěchu, než je HDP a zisk. Potřebujeme změnit mezinárodní obchod a zbytečný přesun věcí po celé planetě sem a tam. Potřebujeme změny v zemědělství a péči o krajinu, přírodní zdroje a využívání nerostného bohatství. Potřebujeme mnohem větší míru spolu‑ práce na všech úrovních: osobní, lokální, regionální, mezinárodní a celosvětové. Potřebujeme se naučit přemýšlet jako občané světa. To vše jsou velké výzvy pro momentální nastavení lidské společnosti a lidí samotných. Můžeme to vnímat s tíhou a depresí, nebo jako příležitost pro další vývoj a posun. Ač je většina potřebných změn systé‑ mového rázu, ve změně společenského paradigmatu považuji za velmi užitečné individuální akce, rozšiřující změnu ze člověka na člověka. Významnou roli hrají osobní příběhy, příklady, které ostatním ukazují, že měnit vzorce chování je možné, že šetřit vodou vlastně není problém, třídit, kupovat si lokální zdroje potravin, vybírat si oblečení a produkty z co nejetičtějších a lokálních zdrojů, chodit volit, zajímat se o svět, pomáhat si, neplýtvat a tak dále.

spolupracovat však rozhodně nejsou uspokojivou alternativou. Je situace taková, že by měl o klimatu uvažovat opravdu každý? Co může běžný Čech dělat, co by měl ve svém chování změnit? Pro většinu obyvatel je pojem klima příliš abstraktní, komplikovaný a bez jasných východisek. Spolu s nejedno‑ značnou, často mylnou či protiřečící si komunikací médií je téma klimatu pro většinovou společnost nepopu‑ lární, a dosazují si do něj proto mnoho nesouvisejících zbytečností. Fyzika atmosféry, klimatické jevy a změny

v klimatickém systému planety jsou odbornou disciplínou, a tedy oblastí, o které nemá smysl se bavit názorově, bez podložení daty. Tady je prostě potřeba důvěřovat lidem, kteří se zkou‑ mání a měření stavu tohoto systému odborně celá desetiletí zabývají. A tam je shoda jasná, tak jako na vlivu lidské činnosti a skleníkových plynů na zvyšo‑ vání globální teploty. Problém není klima jako takové, ale vztah a interakce lidstva s celo planetárním ekosystémem, nad nějž se stavíme, namísto toho, abychom se vnímali jako jeho součást. Řeknu‑li to trochu filozoficky, vnímám klimatickou

Svou aktivitou ve Fridays for Future jste se stala známou tváří. Dostala jste pozvánku například na konferenci Forum 2000 v Praze, u jejíhož zrodu stál Václav Havel a kde vystupují například laureáti Nobelovy ceny míru. Co to pro Vás znamená? Nebyla bych tím, kým jsem, bez posloupnosti životních náhod a teď konkrétně bez práce všech lidí v hnutí. Nepovažuji to tedy za osobní uznání, ale za ocenění práce celé řady malých neznámých osobností. Zvláště moje účast na summitu mi nepřipadala jako nějaký velký úspěch. Nemám to tak nastavené. Věnuji svou mozkovou kapacitu raději přemýšlení nad tím, jak

MENDEL GREEN

— Klimatický summit — toto období pozornosti, které jednou skončí, využít k něčemu užitečnému. Má role i znalosti jsou velmi omezené. Nemám ambici se stát celebritou, ale přispět k tomu, aby se zapojili další lidé, kteří jsou na rozdíl ode mě schopni navrhnout konkrétní řešení a posunout celé téma a společenskou diskusi zase dál. Účast na konferenci fórum 2000 a její reflexe stavu demokracie a protestů z roku 1989 pro mě osobně byla velmi přínosná. Přiměla mě k hlubokému zamyšlení nad otázkou svobody, jejím uchopením jako společenského konceptu a její korelaci s otázkami lidských práv a environmentálních témat. Ale to je zase na nějaké příští povídání. Máte za sebou středoškolské studium a nyní míříte na univerzitu. Jaký obor jste si vybrala a byla Mendelova univerzita v Brně jasnou volbou? Musím se přiznat, že úplně jasná volba to nebyla, ale vzhledem k tomu, že mne americké vzdělání limituje v úspě‑ chu u českého přijímacího řízení,

volila jsem mezi univerzitami, které je zohledňují. Na školu se každopádně těším. Líbí se mi jak to, že je otevřená mezinárodní a mezifakultní spolupráci, tak i to, že pokrývá témata, která mne zajímají. Věřím, že studium meziná‑ rodních teritoriálních studií na FRRMS bude přínosné. Budete se snažit na vysoké škole v aktivismu pokračovat? Chcete například využít toho, že zde máme významné bioklimatology? Pokud to jen bude možné, ráda bych při studiích pokračovala v práci a samozřejmě i v mém aktivním ob‑ čanském zapojení. Na vysokou školu jdu především kvůli vzdělání a doplnění velkých mezer znalostí v problema‑ tice, která mě osobně velmi zajímá. Nástupem na vysokou školu však mé zapojení do středoškolského hnutí FFF končí, takže se třeba najde aktivní skupina studentů na MENDELU, s nimiž se bude dát pustit do nějaké‑ ho navazujícího projektu.

Lucie Smolková nar. 4. 9. 2000 Brněnská tvář hnutí Fridays for Future Střední škola: Gymnázium Mojmírovo náměstí, Winter Park High School Orlando, Florida, Americká akademie Brno Obor na MENDELU: FRRMS, Mezinárodní teritoriální studia Zájmy: sport, pobyt v přírodě, práce na zahradě, tanec, hudba, zkoumání fungování světa Práce: Nadace Partnerství, Projekt Sázíme budoucnost Otec železniční inženýr, matka v domácnosti

MENDEL GREEN

ÚSPĚCHY MENDELU V ŽEBŘÍČCÍCH THE A QS TEXT: Redakce

Naše univerzita se letos vůbec poprvé umístila v žebříčku nejpres‑ tižnějších vysokých škol Times Higher Education (THE). Z českých vysokých škol se umístila na šestém místě a byla klasifikována na pozici 1001+ z téměř 1 400 vysokých škol z celého světa. Z českých vysokých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova na 401. – 500. místě. Celkem se do hodnocení zapojilo 17 českých vysokých škol. „Hodnocení v žebříčku THE nám nabízí důležité srovnání s ostatními univer‑ zitami a zvyšuje prestiž MENDELU v mezinárodním kontextu. To je také důvod, proč jsme se do něj přihlásili a v dalších letech v tom chceme pokračovat,“ uvedla rektorka Danuše Nerudová. Podle ní podobné žebříčky škole dávají mimo jiné zpětnou vazbu ohledně jejích slabin a toho, co je nutné v dalších letech zlepšovat. Univerzity jsou v rámci světového žeb‑ říčku THE hodnoceny v pěti pilířích, mezi něž patří: 1) výuka a vzdělávací prostředí, 2) výzkum, 3) citovanost, 4) příjmy z průmyslu a 5) internacio nalizace. V rámci těchto pilířů si MENDELU nejlépe vede v oblasti internacionalizace. V letošním žebříčku THE World University Rankings 2020 experti hodnotili vysoké školy z 92 zemí světa. Pořadí THE patří k nejprestiž‑ nějším na světě hned vedle QS World University Rankings a Šanghajského žebříčku. „Do dalších let je určitě naší ambicí posunout se do tisícovky nejlépe hodnocených vysokých škol světa,“ dodala Nerudová. Vedle světového žebříčku společnost THE publikuje také žebříčky regio‑ nální a tak se v roce 2019 MENDELU také poprvé objevila v THE Europe Teaching Rankings 2019, v rámci něhož se umístila na 126.–150. místě, součas‑ ně získala 2. místo mezi hodnocenými

českými univerzitami. Letošní evrop‑ ský žebříček zahrnuje 258 univerzit z 18 zemí. Výsledky European Teaching Rankings čerpají především z Evropského studentského průzkumu. Na letošní dotazníky odpovědělo na 125 000 studentů z 18 zemí, průzkumu se zúčastnilo také více než 500 studentů MENDELU. Součástí hodnocení jsou mj. také výsledky studentů, různorodost prostředí institucí a zdroje, které univerzity mají k dispozici. Studenti hodnotili svou univerzitu na stupnici 0 až 10 v celé řadě aspektů univerzitního života, včetně společného vzdělávání, myšlení a možností aplikace získaného vzdělání v praxi. Žebříček vychází také z dalších dat týkajících se studentů, absolventů, akademiků, mobilit, genderu a publikační činnosti. Celkově se hodnocení opírá o 14 individuálních výkonnostních ukazatelů.

Dalším úspěchem MENDELU je také umístění v rámci regionálního žebříčku QS Emerging Europe and Central Asia 2020 (EECA), který publikuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Zde se MENDELU umístila na 75. místě, což oproti loňsku zname‑ ná posun o více než třicet příček. Celkem bylo v rámci tohoto rankingu hodnoceno 350 vysokých škol z 28 zemí. Z ČR se do hodnocení zapojilo 18 vysokých škol, v porovnání s nimi byla MENDELU na 8. místě. Nejlepší českou univerzitou v tomto hodnocení se stala Univerzita Karlova, která skončila v celkovém pořadí pátá. Regionální žebříček QS EECA je zve‑ řejňován od roku 2014 a hodnotí výkon vysokých škol ve čtyřech oblastech na základě 10 ukazatelů s odlišným podílem na hodnocení. První oblastí je pověst univerzity, a to jak mezi akademiky, tak

i mezi zaměstnavateli absolventů. Každoročně jsou v rámci celosvětové‑ ho průzkumu akademici dotazováni, jak vnímají nejlepší vysoké školy, v oblasti výzkumných podmínek. Analogicky probíhá každý rok průzkum mezi zaměstnavateli, v rámci něhož jsou dotazováni na to, do jaké míry jsou absolventi vysokých škol úspěšní a za‑ městnatelní na trhu práce v daném oboru. V roce 2019 bylo společností QS v rámci těchto průzkumů získáno více než 94 000odpovědí akademiků a téměř 45 000 zaměstnavatelů z ce‑ lého světa. Tyto dva ukazatele mají v porovnání s ostatními nejvyšší váhu, ve výsledném hodnocení univerzity se promítají celkem 50 %. Další hodnocenou oblastí je výzkum, zde jsou využívána data o publikační činnosti z databáze Scopus a počítány ukazatele jako počet publikací či průměrný počet citací na publikaci, přičemž jsou zohledněny publikace vydané v období 2013–2017 a citace z let 2013–2018. Indikátor mezinárodní vědecké sítě posuzuje stupeň mezi národní rozmanitosti v oblasti výzkum‑ né spolupráce hodnocené instituce, a nabízí tak zajímavý pohled na výkon univerzity. Uvedené tři ukazatele pro oblast výzkumu tvoří dohromady 25 % z celkového hodnocení univerzity. Třetím kritériem je výuka měřená pomocí tradičních indikátorů, kterými jsou počet studentů na akademického pracovníka a akademici s minimálním dosaženým titulem Ph.D. Dohromady tvoří tyto dva ukazatele 15 % z celko‑ vého hodnocení. Poslední oblastí je internacionalizace, která v souhrnném hodnocení tvoří 10 %. „Zde je hodnocen podíl zahraničních studentů a akademiků, přičemž QS EECA u naší univerzity obzvlášť vyzdvihuje významný podíl zahraničních studentů,“ uvedla Martina Pechová z rektorátu MENDELU. Třetím indikátorem v této oblasti je web impact posuzující, jak efektivně a účinně hodnocené instituce využívají moderních technologií.

MENDEL GREEN

CENU REKTORA ZA MIMOŘÁDNOU PRÁCI ZÍSKALO OSM LAUREÁTŮ Osm akademiků získalo letos za mimořádné výsledky své práce Cenu rektora Mendelovy univerzity. Ocenění se udělovalo poprvé právě v tomto roce, kdy univerzita slaví sto let od svého založení. Mezi oceněnými je například bioklimatolog Zdeněk Žalud, mykolog Michal Tomšovský nebo triatlonistka Pavlína Poláčková. TEXT: Petra Hanzlová FOTO: AVC MENDELU

Ceny rektora jsou udělovány za význam‑ né a mimořádné výsledky nebo přínos studentů a zaměstnanců univerzity v oblasti vědy, vzdělávání, sportu nebo umění a za zásluhy o rozvoj občanské společnosti. Návrhy na ocenění předklá‑ dá děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu a předseda akademického senátu na základě podnětů jednotlivých členů. O udělení ceny rozhoduje rektor. Každý z oceněných získal diplom, medaili Mendelovy univerzity v Brně

a finanční odměnu. „Něco podobného tu dosud chybělo. Univerzitu tvoří zaměstnanci, ti jsou naším hlavním bohatstvím, a je potřeba ocenit ty, kteří naši školu a její vědní obory posouvají kupředu,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová s tím, že Ceny rektora se budou udílet i v dalších letech. „Věřím, že to bude naše zaměstnance motivovat,“ uvedla Nerudová.

Oblast přírodních a technických věd – cena za dlouhodobé nebo mimořádné výsledky Michal Tomšovský, Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF: Dosahuje dlouhodobě mimořádných výsledků ve vědě, a to především v oborech mykologie, fylogenetiky hub a lesnické fytopatologie, dále se věnuje téma‑ tům z oblastí biodiverzity, taxonomie,

MENDEL GREEN ekologie a populační biologie hub a oomycetů. Tomšovský publikuje v prestižních časopisech, má vysokou citovanost, věnuje se i mezinárodní spolupráci. „Ocenění je pro mne důkazem, že zvolená cesta komplexního mykologického a fytopatologického výzkumu je správná a je vysoce hodnocena i kolegy z jiných praco‑ višť MENDELU.“

Oblast přírodních a technických věd – cena mladých do 35 let Dalibor Húska, Ústav chemie a bio chemie AF: V roce 2017 se zapojil do řešení evropského projektu, v jehož rámci vyvíjí robotické zařízení pro práce ve sklenících určených k pěsto‑ vání rajčat. Další úspěch Michala Húsky na poli vědecké mezinárodní spolu‑ práce představuje získání evropského projektu GREENER, který je řešen na Agronomické fakultě od roku 2019. „Ocenění mě nesmírně potěšilo a mé srdce zaplesalo. Rázem mi vyvstalo na mysl, že práce našeho týmu není asi tak špatná a někdo ‚venku‘ vidí, že odvádíme dobrou práci, což přináší motivaci nejen pro mě samotného, ale i pro celý náš tým. To musím zdůraznit, protože bez studentů, post‑ doktorandů a řadových zaměstnanců by nebylo koho oceňovat, jelikož by získané projekty neměl kdo realizovat. Takže velké poděkování patří i těmto lidem.“

Oblast sociálně ‑ekonomických věd – cena mladých do 35 let Martina Čampulová, Ústav statistiky a operačního výzkumu PEF: Zabývá se přístupem k identifikaci odlehlých hodnot v časových řadách envi‑ ronmentálních dat. Její metodika je díky své flexibilitě obecně použitelná, a to nejen pro časové řady látek znečišťujících ovzduší. „Ocenění mě potěšilo a v určité míře motivující je. Největší inspirace u mě však přirozeně pramení z toho, že se věnuji tomu, co mě baví.“

Cena pro vynikající studenty magisterského studia: Dominika Sirná, Design nábytku LDF: Je příkladnou absolventkou bakalářského studijního programu Tvorba a výroba nábytku, modul Design nábytku, a čerstvou absol‑ ventkou navazujícího magisterského studijního programu Design nábytku. Získala 1. cenu na Grand Prix Mobitex 2018 a ocenění v rámci soutěže Cena prof. Halabaly 2018. „Každé ocenění je pro mne symbolem toho, že jsem zvolila správnou profesi a že má moje úsilí smysl. Zároveň je však i jakousi motivací k tomu, aby člověk nezaspal dobu a dál se snažil posouvat hranice svých schopností. Cena rektorky navíc uzavírá kapitolu mého vysokoškolského studia, a o to větší radost a inspiraci mi přináší do další životní etapy.“

Cena pro vynikající studenty doktorského studia Vladislav Strmiska, Ústav chemie a biochemie AF: V rámci svého doktorského studia se věnuje problematice metabolismu aminoky‑ seliny sarkosin. Strmiska získal rovněž půlroční stáž na Dana‑Farber Cancer Institute, Harvard Medical School, patřícímu k jednomu z pěti nejpres‑ tižnějších pracovišť svého oboru na světě. „Těší mě, že se o nás v laboratoři ví a že je naše práce doceněná. Říkám nás, protože jsem součástí týmu, se kterým se doplňujeme, a děláme myslím dobrou práci.“

Cena za mimořádné výsledky ve vzdělávací činnosti Zdeněk Žalud, Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF: Dlouhodobě se zabývá problematikou dopadů změny a variability klimatu na polní plodiny, včetně dopadů zemědělského sucha na agrosystémy, a rovněž adaptačními opatřeními na změnu klimatu. „Ocenění si nesmírně vážím a s po‑ korou a vděčností jsem ho přijal, ale faktickou odměnou jsou pro

mě dlouhodobé reakce studentů a absolventů. Skutečnou inspirací pro další práci jsou právě jejich odezvy. Mám radost, že ty vedou studenty k zamyšlení se nad naší krajinou, zemědělstvím, lesnictvím či zahradnictvím.“

Cena za významný sportovní výkon Pavlína Poláčková, Chemie a tech nologie potravin AF: Zaznamenala řadu sportovních úspěchů v triatlonu, přičemž k nejvýznamnějším patří 1. místo v kategorii U23 a 2. místo v kategorii Elite (celkově na 3. místě) na Mistrovství České republiky v olympijském triatlonu 2018. „Ocenění pro mě bylo velkou ctí a sa‑ mozřejmě i závazkem pro další práci. Každý občas prochází nějakou krizí a přemýšlí, jestli má jeho snaha smysl. Tato cena mi dala zpětnou vazbu a určitě je pro mě velkou motivaci do budoucna.“

Cena za významný příspěvek k rozvoji občanské společnosti Sylvie Formánková, Ústav man agementu a Ústav informatiky PEF: Dlouhodobě se podílí na rozvoji občanské společnosti, a to každo‑ ročním pořádáním dobročinných akcí. Zasloužila se o vybudování Centra pro společenskou odpovědnost a udržitel‑ nost na Mendelově univerzitě v Brně. „Vždy, když je člověk za svůj výkon pochválen, nebo dokonce oceněn, je to pro něj velkou motivací v této činnosti pokračovat a současně je to i určitým závazkem. Já toto ocenění vnímám jako symbolickou ‚zelenou’ pro rozvoj společenské odpovědnosti a udržitelnosti na naší univerzitě. Aby se organizace mohla v této oblasti i nadále zlepšovat, je k tomu totiž vždy zapotřebí souhlas a sdílení těchto hodnot vrcholovým managementem.“

MENDEL GREEN

OCENĚNÉMU POMOHLA STÁŽ NA HARVARDU Mezi laureáty letošní Ceny rektora MENDELU patří i mladý vědec Vladislav Strmiska, který se v doktorském studiu zabývá metabolismem aminokyseliny sarkosin. Má za sebou už řadu úspěchů a jako svůj budoucí vědecký cíl vidí prolomení rezistence nádorových buněk vůči už používaným léčivům. TEXT: Petra Hanzlová FOTO: AVC MENDELU Máte čerstvě za sebou půlroční stáž na Dana‑Farber Cancer Institute na Harvard Medical School, která patří mezi špičková pracoviště Vašeho oboru na světě. Jak Vás to profesně posunulo? Myslím, že stáž pro mě byla pracovní výhybkou, a to v několika ohledech. Nahlédl jsem do směru výzkumu, který je mi bližší, a na jehož úrovni bych chtěl pracovat dál. Změnil se mi pracovní „mindset“ a nad expe‑ rimenty teď přemýšlím trochu jinak. A taky jsem si zvykl dělat všechno sám. Samozřejmě jsem měl možnost naučit se nebo alespoň vyzkoušet pro mě nové metody, které postupně budu aplikovat i ve výzkumu tady na MENDELU, ale o to primárně nejde. Metody se můžete naučit z publikací, je to ale jako s kuchařkou. Máte jasně dané poměry, suroviny a postupy přípravy. Jenže nikdy to jídlo neuvaříte tak dobře, jako kuchař, který rozumí surovinám a má jasnou představu o hotovém jídle. Takže řekněme, že jsem se učil od nejlepších kuchařů a pracoval s nejlepšími surovinami.

Dá se porovnávat výzkumné prostředí na Harvard Medical School s podmínkami v České republice? Českou republiku a Harvard můžeme porovnávat, ale srovnávali bychom podle mě dvě rozdílné disciplí‑ ny. Českou vědu trápí z velké části asi stejné problémy jako vekou část Evropy. Tedy čas a čas jsou peníze. Věda se tu dělá rychle, tím nemyslím nekvalitně, ovšem jste nuceni publi‑ kovat dílčí data. Jste totiž závislí na podmínkách grantu, který váš projekt drží při životě. Můžete pracovat roky na výzkumu něčeho velkého, ale pravděpodobně budete mít více výstupů než jeden pořádný, takže prodáváte strouhanku, a ne rohlík. Na Harvardu vědci takový tlak nezažívají? Na Harvardu, přesněji na DFCI je situace o dost jiná. To je dáno finanční stabilitou a příjmy nemocnice, které tvoří čtyři základní zdroje – pojištění, národní granty, nadnárodní granty a soukromí donátoři. To vám, jako vědci, vytvoří podmínky, ve kterých máte čas udělat vše pro to, abyste svoji práci dostal do nejprestižněj‑ ších časopisů. Moje kolegyně na Harvardu pracuje už devět let na jednom projektu, další kolega šest. Bez jakéhokoli dosavadního výstupu. Zkrátka se celý čas soustředí na jednu věc. To je dělá odborníky v konkrétní oblasti a současně jim to poskytuje

čas na spolupráci s dalšími vědci, kteří jejich výzkum posunou dál, když sami už metodicky nestačí. Na konci tedy prodávají křupavý rohlík, ještě vlažný, lehce posypaný solí a mákem. V tom samozřejmě hodně pomáhá jméno univerzity a zeměpisná poloha. Harvard a DFCI se nachází v Bostonu, stejně jako MIT, které má stejně tak silné biologické laboratoře. Máte profesní cíl, kterého byste jednou chtěl dosáhnout? Mám, dokonce několik cílů. Ten vě‑ decký je postavený na bázi prolomení rezistence nádorových buněk vůči už používaným léčivům. Mám za to, že modifikací už existujících a fun‑ gujících léčiv bychom mohli zvýšit jejich biologický dopad u konkrétního pacienta s výrazně nižším, ideálně žádným, vedlejším efektem. Záměrně se nezmiňuji, o jaký typ nádorů jde, protože možnost takovéto léčby by si zasloužil mít každý. Co pro Vás znamená, že jste se stal laureátem Ceny rektora Mendelovy univerzity v Brně? Je to pro mě vyznamenání za moji práci, kterou se snažím dělat nejlépe, jak umím. Těší mě taky, že se o nás v laboratoři ví a že je naše práce doceněná. Říkám nás, protože jsem součástí týmu, se kterým se doplňuje‑ me, a děláme myslím dobrou práci.

MENDEL GREEN

27th ERASMUS FORESTRY NETWORK MEETING Na začátku října se na Lesnické a dřevařské fakultě konalo mezinárodní setkání partnerských institucí zaměřených na lesnictví v rámci sítě Erasmus Forestry Network. Zúčastnilo se jej 26 zástupců z 15 zemí Evropy, což byla u této putovní akce účast historicky největší. Smyslem každoročního setkávání univerzit, je vzájemné předávání si informací a novinek, zlepšování spolupráce a řešení problémů spjatých s mobilitami. U příležitosti oslav 100 LET MENDELU byla udělena čestná ocenění za dlouhodobou spolupráci a přínos v rámci mobilit a vědy. TEXT: Jana Kuncová FOTO: David Sís Dvoudenní setkání, které se konalo v prostorách LDF, na zámku Křtiny a na školním lesním podniku, zahájily prezentace zástupců 21 institucí z 15 zemí Evropy v čele s předsedou Johnem Christisonem z Inverness College (UHI, Skotsko) a pořadatelkou, proděkankou pro internacionalizaci Valerií Vranovou. Do programu se aktivně zapojili i studenti, kteří představili Spolek posluchačů LDF MENDELU i svou vědecko‑výzkumnou činnost. V rámci programu měli studenti i zaměstnanci možnost zapojit se do diskuze se všemi zástupci partnerských institucí nebo navštívit odborné přednášky. První den zakončil koncert na zámku Křtiny v podání Cimbálové muziky Kvapilka Brno. Následně byla z rukou děkana LDF Libora Jankovského předána slavnostní ocenění. „Oceněno bylo celkem 12 osobností z Finska, Skotska, Španělska, Francie, Itálie, Turecka a Rakouska, a to za dlouhodobou

spolupráci a přínos v rámci mobilit a vědy,“ uvedla proděkanka LDF Valerie Vranová. Druhý den byl vyhrazen pro exkurzi po lesním podniku Křtiny. V programu, při kterém účastníci obdivovali rozleh‑ lost a rozmanitost lesů ŠLP, nechyběla ani prohlídka lesních ploch s různým managementem hospodaření. Hlavním cílem setkání bylo obnovení a zefektivnění spolupráce Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU s partnerskými institucemi, vytvořit nové možnosti pro spolupráci, hledat efektivní způsoby pro mobility studentů a zaměstnanců a v neposlední řadě ocenit dlouhodobě spolupracující part‑ nery. „V závěru setkání byla představena myšlenka společného sázení stromů, kdy zaměstnanci lesnických fakult spřá‑ telených univerzit budou sázet stromy, každá ve své zemi, a přece společně,“ uzavřela Vranová. Příští 28. setkání se uskuteční v roce 2021 na francouzské Legta Les Barres Forestry School.

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Výstava České zahradní umění V krásném a ikonickém prostředí národní kulturní památky Vyšehrad v Praze byla na počátku září za účasti autorů, mnoha odborníků i zájemců z řad veřejnosti otevřena exteriérová výstava České zahradní umění klasicis‑ mu a romantismu v kontextu evrop‑ ského vývoje (1720–1850). Výstava navazuje na obdobnou expozici z minulého roku, která postihla období renesance a baroka, a spolu s plánova‑ nou třetí výstavou, mapující období 19. a 20. století, vytvoří ucelený soubor, prezentující hlavní výsledky pětiletého výzkumu v rámci projektu NAKI II „České zahradní umění a krajinářská architektura v kontextu evropského vývoje,“ který je řešen na Ústavu zahradní a krajinářské architektury ZF MENDELU. Hlavním cílem všech tří výstav je vzbu‑ dit v obecné rovině zájem o zahradní umění a krajinářskou architekturu, stej‑ ně jako upozornit na leckdy jedinečné památky zahradního umění vytvořené minulými generacemi na našem území. Výstava potrvá až do poloviny prosince 2019 a následně se přesune do prostoru parku Špilberk v Brně. TEXT: Dana Wilhelmová FOTO: Iveta Kopřivová

MENDEL GREEN

ODBORNÍCI MAPUJÍ VÝZNAMNÉ PARKY A ZAHRADY Z DOB TOTALITY, VYBRALI 30 NEJLEPŠÍCH Odborníci se poprvé v historii obsáhle zabývají parky a zahradami, které vznikly na českém území v období nacistické a komunistické totality, tedy mezi léty 1939–1989. Cílem pětiletého projektu je posoudit dochovaná díla, ověřit, zda jsou dostatečně chráněna, a vytvořit soubor nástrojů pro péči o tuto specifickou součást národního kulturního dědictví. TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

Projekt potrvá do konce roku 2022 a Ministerstvo kultury ho podpořilo částkou 20 milionů korun. Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně spolu s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým už vybrali 30 nej‑ hodnotnější míst, kterými se budou dál zabývat. Je mezi nimi například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, krajinář‑ ská úprava pietního území v Lidicích, parkové úpravy okolí někdejšího Stalinova pomníku v Praze a další místa. Odborníci se už v minulosti zabý‑ vali zahradnickou tvorbou za první Československé republiky, která znamenala pomyslný vrchol. „Po únoru 1948 se stala tvorba předchozího období předmětem kritiky. Bylo na ni nahlíženo jako na buržoazní a kapitalistický symbol. Navíc do‑ cházelo k postupnému zániku všech

původních podnikatelských a tvůrčích subjektů,“ uvedl Roman Zámečník ze Zahradnické fakulty MENDELU, který je jedním z garantů projektu. Podle něj se dosud nikdo obsáhle nezabýval tím, co v oboru vzniklo za totality. Nedostatek informací o za‑ hradně‑architektonické tvorbě celé druhé poloviny 20. století tak mnohdy vede k nenahraditelným ztrátám. Odborníci musejí nyní zpracovat například osobní archivy konkrétních zahradních architektů. „Cílem projektu je shromáždit a často zachránit dostupné zdroje informací, kriticky je vyhodnotit a zpřístupnit je pro další využití,“ uvedl Zámečník, který spolu s kolegy zahradně‑architektonickou tvorbu vnímá včetně přesahu do oblasti oborového výzkumu, školství, šlechtění a školkařství. Součástí oborové scény byla rovněž řada profesních organizací, jejichž činnost představuje doposud nevytěžený potenciál využitelný pro řešení aktuálních témat. Vědci už mají za sebou prvotní terénní průzkumy zahrad a parků v jednotlivých krajích. Na základě doporučení regionál‑ ních znalců z řad památkářů, historiků a pamětníků či na základě rešerší současné a dobové literatury prostudo‑ vali 300 míst. Z nich pak vybrali třicítku těch nejzásadnějších. „Při výběru objektů se přihlíželo zejména k zacho‑ valosti historické kompozice zahrady. Vybraná místa by měla svým aktuálním stavem, dobou vzniku a charakterem zahradní úpravy co nejlépe prezentovat zahradně‑architektonickou tvorbu sledovaného období v ČR,“ uvedl Zámečník. Další faktorem ovlivňujícím výběr byla například osobnost tvůrce, kontext vzniku, možnost spolupráce se současným majitelem a další.

Tímto způsobem se kromě již zmíně‑ ných do výběru dostala například za‑ hrada nemocnice T. G. M v Hodoníně, která je dílem významné osobnosti zahradně‑architektonické tvorby druhé poloviny 20. století Bohdana Wagnera, spoluzakladatele dnešní Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici. Zahrada je v rámci ČR zajímavým a oje‑ diněle zachovaným příkladem rané fáze tvorby období socialismu (50. léta 20. století). Zahradní úprava v sobě propojuje projevy Prvorepublikové zahradní tvorby (pravidelná, parterová úprava) s nově nastupujícím přístupem k řešení zahradních úprav v ob‑ dobných objektech (zjednodušená krajinářská úprava). Areál má výrazně zachovalou historickou kompozici, proto je vhodným příkladem pro další podrobné zkoumání, a to jak na úrovni analýzy archiválií, tak na úrovni studia kompozice na místě. „Zásadní je také to, že se k této zahradě zachovala komplexní plánová dokumentace z roku 1952,“ dodal Zámečník s tím, že řada zahrad byla v druhé polovině 20. století budována v izolaci od mezinárodního dění. Přesto v té době vznikala nadčasová díla, jako je Botanická zahrada a arboretum MENDELU v Brně architekta Ivara Otruby. „Toto dílo se dodnes řadí k nejlepším svého druhu nejen u nás, ale i ve světě,“ dodal Zámečník a dále zmínil například park Přátelství v Praze nebo park Střed v Mostě.

MENDEL GREEN Nádvoří a okolí stanice metra Malostranská Hlavní město Praha / Praha 1 – Malá Strana / Valdštejnská Trojská zámecká zahrada Hlavní město Praha / Praha – Troja / U trojského zámku 1/4 Park Přátelství Hlavní město Praha / Praha 9 – Prosek / Vysočanská, Jablonecká Františkánská zahrada Hlavní město Praha / Praha–Nové Město / Vodičkova Parkové úpravy okolí někdejšího Stalinova pomníku Hlavní město Praha / Praha – Letná / Letenské sady Centrální park Praha – Jižní Město Hlavní město Praha / Praha 11 – Chodov Pietní území Lidice Středočeský / Lidice Dendrologická zahrada v Průhonicích Středočeský / Průhonice / Za Dálnicí 146 Lázeňský areál Poděbrady Středočeský / Poděbrady / Pionýrů Park Střed v Mostě Ústecký / Most / třída Budovatelů Centrální park Ústí nad Labem, Severní Terasa (park Laguna) Ústecký / Ústí nad Labem / Pod Parkem Havlíčkovo náměstí s kulturním domem Ústecký / Žatec / Havlíčkovo náměstí Sady Československé armády Ústecký / Chomutov / Sady Československé armády Centrum města Mariánské Lázně Karlovarský / Mariánské Lázně Chvojkovy sady Plzeňský / Plzeň / Chvojkovy sady Lázeňský park v Třeboni (Léčebný dům Aurora) Jihočeský / Třeboň / Lázeňská 1001 Zahrada zámku Kratochvíle u Netolic Jihočeský / Netolice / Petrův Dvůr 9 Park Stromovka Jihočeský / České Budějovice Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně Jihomoravský / Brno / třída Generála Píky 584/1 Nemocnice T. G. Masaryka Jihomoravský / Hodonín / Purkyňova 2731/11 Pomník Rudé armády Jihomoravský / Brno / Moravské náměstí Zahrada zámku Bučovice Jihomoravský / Bučovice / Zámek 1 Brno – Sídliště Lesná Jihomoravský / Brno / Okružní Květná zahrada v Kroměříži Zlínský / Kroměříž / Generála Svobody Lázně Karlova studánka Moravskoslezský / Karlova Studánka Ústřední hřbitov Slezská Ostrava Moravskoslezský / Ostrava / Těšínská Sady 1. máje Olomoucký / Šumperk / Sady 1. máje Úpravy v okolí Priessnitzova sanatoria, Lázně Jeseník Olomoucký / Jeseník / Priessnitzova Výstaviště Flora Olomouc a botanická zahrada Olomoucký / Olomouc / Vídeňská třída Pietní území Ležáky (památník obětem nacismu) Pardubický / Ležáky

MENDEL GREEN

UNIVERZITA ADOPTOVALA HROB SVÉHO PRVNÍHO REKTORA Mendelova univerzita v Brně adoptovala hrob svého prvního rektora Františka Bubáka. Smluvně se zavázala, že se o hrob, který byl dlouhodobě v adopci, bude starat minimálně deset let. Profesor František Bubák byl mezinárodně uznávaným mykologem. Ve funkci rektora někdejší Vysoké školy zemědělské v Brně působil od jejího založení do roku 1920, zemřel o pět let později v Praze. Hrob má na Vinohradském hřbitově stejně jako například bývalý prezident Václav Havel nebo autor „Broučků“ Jan Karafiát. TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv „Nesmírně mě těší, že Mendelova univerzita v Brně je jedním z dalších adopčních nájemců, díky nimž se podařilo zachránit další z více než 360 doposud do projektu zařazených hrobů. Od roku 2013, kdy Projekt adopce významných hrobů vznikl, se tímto způsobem podařilo zachránit a následně opravit náhrobky více než 200 významných osobností,“ uvedla Oldřiška Dvořáčková, tisková mluvčí Správy pražských hřbitovů a koordi nátorka Projektu adopce významných hrobů. Mendelova univerzita v Brně slaví v letošním roce sto let své existence. „V rámci tohoto významného výročí jsme hledali potomky našeho prvního rektora. Ve snaze je kontaktovat jsme se obrátili mimo jiné na rodnou obec, kterou je Rovensko pod Troskami, a také na správu pražských hřbitovů. Když jsme zjistili, že nikdo z příbuzných o hrob profesora Bubáka nepečuje a je volný k adopci, bylo už rozhodnutí jednoduché,“ uvedla vedoucí Oddělení komunikace a marketingu MENDELU Jiřina Studenková. Na 29 hřbitovech, které spadají pod Správu pražských hřbitovů, se nachází čtvrt milionu hrobů, z nichž je zhruba 70 000 bez platné nájemní smlouvy. Cílem projektu adopce je nejen zabránit mizení hrobů osobností, které nemají platné nájemní smlouvy, ale především prostřednictvím adopčních nájemců zajistit péči o náhrobky, které

— Bubákův hrob v Praze na Vinohradech —

MENDEL GREEN se dlouhá léta neudržovaly a jimž hrozí až nevratné poškození. „Do projektu jsou zařazovány nejen hroby význam ných osobností nebo architektonická díla, ale také hroby obyčejných, někomu však přesto blízkých lidí, u nichž někdo projeví zájem pečovat o ně bez toho, aby mohl do hrobového místa pohřbívat,“ doplnila Dvořáčková. Mendelova univerzita v Brně se zavázala starat se o hrob svého prvního rektora dlouhodobě. V plánu je například zlacení písma. Profesor Bubák patří k zakladatelům Vysoké školy zemědělské v Brně. Nastavil procesy řízení školy a úřední procedury. Spolurozhodoval o roz dělování subvencí, umístění ústavů, budování stolic jednotlivých oborů, výběru kandidátů na místa učitelů a dalšího personálu školy. Zahájil jednání o výběru pozemků pro školní novostavbu i pro zajištění školních statků a botanické zahrady.

— Nekrology profesora Bubáka —

MENDEL GREEN

František Bubák se narodil 22. července 1866 v Rovensku pod Troskami. Studoval gymnázium v Jičíně, Praze a Příbrami. Poté si vybral přírodní vědy na Filozofické fakultě dnešní Univerzity Karlovy, aby následně absolvoval s titulem doktora filozofie. V letech 1890–1895 byl asistentem L. Čelakovského v botanickém oddělení Českého muzea. Učil však také na několika ško lách, například na reálce v Karlíně nebo v Zábřehu na Moravě. Studium mikroskopických hub jej po získání doktorátu přivedlo do výzkumného ústavu zemědělské rady v Praze, kde se věnoval mykologii a fytopatologii. Na české technice v Praze, kde byl asistentem prof. J. Stoklasy, v roce 1902 habilitoval a po odchodu prof. Sitenského do Prahy se o rok později stal profe sorem Botaniky na hospodářské akademii v Táboře, kde řídil jednu z největších botanických zahrad v monarchii, pojatou jako vzorovou. Bubák podnikal i vědecké cesty do zahraničí, například do Černé Hory, Bulharska a Uher. Jezdil i po botanických zahradách a vědeckých ústavech v Německu, Rakousku, Dánsku a Švédsku. Na kontě měl přes 150 vědeckých prací zveřej něných nejen v Evropě, ale i v USA. Bubák se zabýval například pokusy s „choroboplodnými houbami“, nemocemi cukrové řepy, kukuřice, hnilobou hrušek nebo zasycháním jehlic u jedle. Jeho hlavní prací jsou České houby. Realizovat stihl jen dva díly „Rezy“ a „Sněti“, ač mělo být toto dílo původně pětidílné. K úvodnímu svazku v roce 1906 Bubák napsal: „Dlouhá a dlouhá léta – téměř půl století – leželo studium mykologické u nás ladem, nebylo nikoho, kdo by se byl odhodlal alespoň některou partii vědecky propracovati. Příčin úkazu toho bylo a jest stále ještě několik. Ujímali se práce té lidé, kteří neměli dostatek průpravného vzdělání botanického, krátce dilletan ti, kteří to nepřivedli dále než na nějakou kompilační práci obyčejně špatně určených druhů.“ Bubák spolupracoval s řadou vědců i nadšenců, například s Josefem E. Kabátem, ředitelem cukrovaru ve Velvarech, kterého jmenuje jako „neúnavného mykologa“. Po převratu v roce 1919 byl jmenován řádným profesorem soustavné botaniky a fytopatologie na Vysoké škole zeměděl ské v Brně a současně jejím prvním rektorem. V Brně musel řešit zejména všechny nezbytné otázky související s počát kem nové školy, jejím materiálním zázemím, otázkou školní budovy apod. Působil zde jeden školní rok, což bylo v té době obvyklé. V roce 1920 se Bubák úspěšně ucházel o nově zřízený post řádného profesora všeobecné a speciální fytopatologie na ČVUT v Praze, kde porazil tři protikandidáty. Odborná komise včetně profesora J. Stoklasy, který ve své době patřil k nejvýznamněj ším českým agrovědcům, Bubáka hodnotila jako badatele, který „nikdy nezapomíná na praktický význam své vědy“. Už tehdy byl považován za jednoho z nejlepších světových mykologů, kterému kolegové posílali vzorky ze všech koutů zeměkoule. Jeho „Houby české“ byly navíc nepostradatelnou příručkou pro každého, kdo se zabýval parazitickými chorobami rostlin. Bubák se oproti svým konkurentům honosil největším počtem vědeckých prací, které vzbudily „živý ohlas v nejširší cizině“. Komise navíc přihlédla k jeho praxi organizátora fytopatologických stanic, „vědce světového jména, muže ryzí, čisté povahy“ a znamenité ho učitele. Bubák byl profesorem na ČVUT jmenován dekretem ze dne 15. října 1920. Doporučení komise bylo jednohlasné. Do Prahy první rektor VŠZ však přichází už s podlomeným zdravím. V jeho těle se rozvíjel zhoubný nádor, kterému Bubák vzdoroval s „houževnatostí a optimismem“. Už v roce 1922 ale psal z Tábora, kde bydlel, že nemůže kvůli nemoci jezdit do Prahy ke zkouškám. Bubák zemřel 19. září 1925 v 11.00 hodin dopoledne v podolském sanatoriu. Podle dobových nekrologů „odešel z českého vědeckého života výrazný typ učence širokého rozhledu a jména světového. Práce, již po sobě zanechal, zajistila mu nesmrtelnost.“ V této souvislosti není bez zajímavos ti, že po prof. Bubákovi bylo popsáno několik nových druhů hub. „Z druhů, které jsou dnes odbornou veřejností uznávány, je třeba uvést Phialophora bubakii (Laxa) Schol‑Schwarz. Tento druh byl původně izolován z mar garínu, ale vyskytuje se hlavně jako endofyt v živých dřevinách nebo v lesní půdě. Dalším druhem pojme novaným na počest profesora Bubáka je patogen rostlin Mycosphaerella bu‑ bakii Aptroot,“ uvedl mykolog Michal Tomšovský z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. — Ukázky z práce „Houby české“ —

MENDEL GREEN

ROVENSKO A ROD BUBÁKŮ

Přestože byl František Bubák ve své době světově proslulým vědcem, ve své rodné obci, kterou je Rovensko pod Troskami, je dnes prakticky neznámý. Potvrzuje to i jeden z jeho vzdálených příbuzných Vladimír Kafka (na snímku), který po svém slavném předkovi zdědil pedagogické nadání – je učitelem na turnovském gymnáziu. Kafka ve svém volném čase zpracoval genealogii rodiny Bubáků. V archivních pramenech se toto příjmení v Rovensku vyskytuje už ve 30. letech 17. století, kdy zde Arnošt Bubák zastával funkci primase. „Berní rula z roku 1654 uvádí v Rovensku Bubáka Arnošta, Mikoláše, Adama a Václava. Se jménem Bubák jsem se setkal v této době i v blízkém okolí a mám za to, že všichni mají v otcovské linii společného předka. Prokázat to je asi věc nemožná, matriky z té doby nejsou,“ říká Kafka. Bubáci byli podle něj řemeslníci, nejčastěji klempíři, ale též kožešníci, kloboučníci, barvíři a řezníci. Sám Kafka učil na turnovském gym náziu matematiku a fyziku, nyní při

důchodu už jen fyziku. O genealogii poprvé projevil zájem před padesáti lety, po úmrtí dědečka, když v jeho pozůstalosti našel křestní listy předků. „Jednalo se však tehdy o předky z otcovy strany. Zájem jsem oživil v roce 2004, když jsem na internetu našel programy pro tvorbu rodokmenů. Bez nich si správu tak velkého objemu dat neumím představit. Začal jsem se genealogií zabývat intenzivněji a objíždět archivy. V současné době je většina matrik – i značné množství pozemkových knih – digitalizována, tak je bádání pohodlnější,“ uvedl Kafka. Při tvorbě rodokmenu se snaží dohledat všechny své předky, prioritu má ale otcovská linie. „U dohledaných předků hledám jejich partnery a děti, jen výjimečně další potomky. O spolu práci jsem požádal své příbuzné a na mykologa Františka Bubáka mne upozornil jeden z nich, dnes již zesnulý Miroslav Havelka z Rovenska pod Troskami. S trochou studu se přizná vám, že jsem o něm do té doby neměl povědomí,“ říká Kafka, který je s prvním

rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně příbuzný jen vzdáleně. Jeho babička Božena, roz. Bubáková, se narodila v Rovensku a její děd Vincenc Bubák byl bratrem děda fytopatologa Františka Bubáka. Bubáků je v Rovensku a okolí dodnes značné množství. „Jen moje babička měla sedm bratrů tohoto příjmení,“ říká Kafka, který na gymnáziu některé vzdá lené příbuzné učil. Podle něj o kdysi slavném mykologovi není v Rovensku příliš velké povědomí. „Za nejvýznam nějšího žijícího příbuzného Františka Bubáka považuji matematika Milana Prágera, který působil řadu let v ma tematickém ústavu ČSAV,“ říká Kafka, který má dál k Rovensku vřelý vztah a cítí tam své kořeny, mimo jiné i díky historickým materiálům, které nasbíral. Na domku, který v obci postavil jeho praděd, si vybudoval hvězdárničku s kopulí. „Amatérská astronomie je spolu s genealogií mým velkým koníčkem,“ dodal Kafka.

MENDEL GREEN

PŘED KAMEROU POUŽÍVEJTE VĚTY, KTERÝM ROZUMÍ I BABIČKA, RADÍ VĚDCŮM REDAKTORKA ČT

Je tváří České televize, která v poslední době nejčastěji přibližuje lidem u televizních obrazovek práci vědců Mendelovy univerzity v Brně. Martina Čelišová (roz. Tlachová) už referovala například o šlechtění meruněk, pestrosti univerzitních lesů, výzkumu historiků Institutu celoživotního vzdělávání a dalších tématech. V řadě případů v přímém přenosu z univerzitních prostor. O tom, co ji na této práci baví, jsme si povídali v následujícím rozhovoru. TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv Martiny Čelišové

MENDEL GREEN Práce vědce s informacemi a novináře je v řadě směrů odlišná. Můžeš ten rozdíl popsat? Natáčení s vědci je pro mě vždycky výzva. Musím totiž za celkem krátkou dobu vstřebat spoustu informací a pochopit problematiku, které se oni věnují i několik let. Pak si informace sama zpracuji, říkám tomu, že si je „přechroustám“ a pak znovu „vyplivnu ven“, tentokrát ale v mnohem kratší formě, která musí být snesitelná pro diváka. Ten totiž musí pochopit repor‑ táž hned napoprvé, u klasické televize většinou nemá možnost si ji zastavit a pustit znovu, pokud mu něco unikne. Zároveň se mi ovšem z reportáže nesmějí ztratit žádné podstatné informace a nesmím nic překroutit, proto se vědců stále ptám a ptám a ujišťuju se, jestli jsem všechno pochopila správně a zda se dá jejich výzkum zjednodušit do pár mnou vymyšlených vět. Ve vysílání mám totiž na vysvětlení problematiky často jen kolem dvou minut. Navíc se snažím i o to, aby reportáž diváka zaujala, něco nového se dozvěděl a i věda mu nakonec připadla jako zábava. Mendelova univerzita se v posledním roce více otevřela veřejnosti a její vědci vystupují stále častěji v médiích. V čem jsou právě témata z MENDELU pro novináře atraktivní? MENDELU řeší témata, která jsou všude kolem nás. Když si vzpomenu jen na svoje natáčení na škole, všech‑ no to byly velmi uchopitelné a hlavně natočitelné věci. Musíme totiž vidět, co vědec zkoumá, a musíme mít možnost to natočit a divákovi ukázat. Proto jsem se zaradovala, když jsem se dozvěděla, že vědci, kteří zkoumají stáří naplavených dřevin na Islandu, si z tohoto ostrova dovezli spoustu kusů dřeva, které nám můžou ukázat. Že když budeme mluvit o šlechtění meruněk, uvidíme starší i mladé strom‑ ky, a dokonce nám vědec na květech ukáže, jak meruňky rozmnožuje. Nebo když jsme řešili obnovu lesa, vyrazili s námi lesáci do terénu a ukazovali nám konkrétní místa, kde se něco mění. To stejné s jeskyněmi a pro‑ blémem sucha v Moravském krasu. Nemůžeme o tom natáčet u stolu,

— Při natáčení ve sklenících botanické zahrady —

musíme prostě vyjet do jeskyně. O výrobě piva nebo univerzitního vína ani nemluvím, tyto záběry i natáčení jsou pro nás atraktivní vždycky. Jak si Česká televize vybírá témata a podle čeho dostávají prostor v hlavních zpravodajských relacích? Platí několik pravidel, když je téma splní, můžeme je natočit a odvysílat. Nejdůležitější je, že zpráva musí být aktuální a musí se vztahovat k nám jako regionu, protože jsme regionální redakce zaměřená na jižní a východní Moravu. Samozřejmě zdroj musí být spolehlivý, a jak už jsem říkala, téma musí být pro diváka pochopitelné, mělo by mu být blízké, a pokud ne, musí být alespoň zajímavé a mít možný dopad na něj nebo region, ve kterém žije. Za tu dobu, co pracuju v České televizi, se hodně změnilo, a já jsem ráda, že v dnešní době klademe důraz i na pozitivní zprávy,

na které se pěkně kouká a které divá‑ kovo oko potěší. Témata z MENDELU splňují většinu toho, co jsem popsala. O čemž svědčí i to, že si vědecká témata často vybírají i editoři hlavní zpravodajské relace Události. Co je pro novináře podstatné? Je to forma sdělení, příběh nebo zajímavé záběry? Čeho by se naopak měli vědci před kamerami vyvarovat? Nejlepší je, když má téma všechny vyjmenované vlastnosti! Samozřejmě je pro nás jako pro televizi důležité ukázat, na čem vědec pracuje, natočit si ho v jeho přirozeném prostředí, jak bádá u sebe v laboratoři, ne jak sedí naškrobený v zasedací místnosti. Každý chce před naším příjezdem uklízet! Od toho vždycky všechny odrazuju, protože přirozené prostředí a vědecký nepořádek je pro kameru mnohem lepší než prázdná kancelář a podezřelé čisto. A vědcům často

MENDEL GREEN

— S manželem na svatební cestě v Nepálu —

říkám: Mluvte, prosím, tak, jako byste svou práci vysvětloval svojí babičce. Odborné názvy, které neznám já, nebude znát divák‑laik už vůbec. A vždycky je pro mě lepší, když svou práci zjednoduše‑ ně řekne sám vědec, než když se o zjednodušení pokouším já.

— Momentka z natáčení —

Vedle práce novinářky je jednou z Tvých priorit cestování. Kam jsi se v poslední době podívala a která země Ti nejvíce učarovala? K mé oblíbené Gruzii, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Laosu se aktuálně přidal ještě Nepál, kam jsme letos vyrazili s manželem na svatební cestu. Strávili jsme tam v květnu skoro měsíc a vydali jsme se do Himalájí na trek kolem masivu Annapurny, 10. nejvyšší hory světa. Uchvátila nás nádherná příroda i neskutečně milí lidé. Zhruba 170ki‑ lometrový trek totiž vede z džungle plné banánovníků ve výšce kolem 1 000 m n. m., přes nádherné lesy

jako na Šumavě a místy až měsíční kra‑ jinu až k ledovci ve výšce 5 416 m n. m. I když jsme šli pěšky, připadalo nám, že procházíme skrz celý svět. Mám moc ráda hory a na tomhle treku jsme měli možnost několik dní koukat hned na tři osmitisícovky: kromě Annapurny ještě na Manáslu a Dhaulágirí. Zároveň se mi líbí myšlení a povaha některých asijských národů. A Nepálci mají o své zemi hned několik trefných přísloví a hesel. Kromě toho, že o Nepálu mluví jako o nikdy nekončícím míru a lásce (Never Ending Peace and Love), říkají, že Nepál nezměníš, ale Nepál změní tebe. A my máme opravdu pocit, že se od té doby víc usmíváme a neřešíme zbytečnosti, které nemůžeme nijak ovlivnit. Co plánuješ v nejbližší době? Po 13 letech v České televizi je asi konečně na čase na chvíli zvolnit. Pokud všechno dobře dopadne, tak budeme za pár měsíců už jezdit na hory ve třech.

MENDEL GREEN

KONSORCIUM ZA AMAZONII ZAHRNUJE UŽ 19 UNIVERZIT V konsorciu United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vede Mendelova univerzita v Brně, se ustálil počet národních a zahraničních partnerů. Tato unikátní multioborová platforma, která má napomáhat osvětě směřující proti dalšímu odlesnění Amazonie, v současné době zahrnuje 19 univerzit, neziskových organizací a soukromých firem z Česka, Peru, Ekvádoru, Kolumbie a Brazílie. Díky rozsahu svých aktivit bylo konsorcium letos Domem zahraniční spolupráce vybráno jako jeden z 6 nejlepších projektů v oblasti internacionalizace. TEXT: Redakce FOTO: AVC MENDELU „Pokud najdeme ekonomicky atraktivní prostředí, budeme místní obyvatele také učit, jak mohou mít prospěch z komunitního cestovního ruchu,“ uvedl Miroslav Horák z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií, který konsorcium UNIDA koordinuje. Místní obyvatele však Češi nechtějí koloni‑ zovat nebo jim vnucovat představy o tom, jak je jejich regiony potřeba dále rozvíjet. „Chceme společně s místními vytvářet modely udrži‑ telného rozvoje, které lidem umožní v Amazonii dál fungovat bez nega‑ tivních dopadů na životní prostředí,“

upřesnil Horák. Zázemí pro tuto činnost v současné době vzniká v Ekvádoru pod záštitou členské neziskové organizace Bosque Medicinal, která spolupracuje s iniciátorem konsorcia Forest.ink, z. s. Na místě už funguje stanice místního rozvoje, kterou odborníci navštívili na přelomu září a října tohoto roku. „Za podpory kolegů z Universidad del Azuay jsme se setkali s představiteli shuarského etnika, pořádali výuku o turismu na tamní univerzitě a vedli diskuzi o dalším směřování našich

aktivit s místní samosprávou,“ sdělila Athena Alchazidu z Ústavu román‑ ských jazyků a literatur Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Úsilí členů konsorcia se však v současné době upíná především ke zpracování společné publikace a přípravě projektových žádostí. Ty se budou týkat zalesňování lokalit vybraných místními experty, katalogi‑ zace biodiverzity v ekvádorské lokalitě El Paraíso se zaměřením na výskyt endemitů nebo nahrávání dokumen‑ tárního filmu. Hlavně se ale budou zabývat přenosem znalostí o udržitel‑ ném rozvoji napříč kontinenty a sociální inkluzí domorodých obyvatel, kteří mají obvykle ztížený přístup ke vzdělání. Letošní úsilí vyvrcholilo prezentací konsorcia v rámci Týdne pro Amazonii, konaném od 14. do 18. 10. 2019 pod záštitou Velvyslanectví Peru v České republice. Pětidenní program zahrnoval setkání reprezentantů UNIDA, přehlídku krátkometrážních peruánských filmů, dvě putovní výstavy (Živá Amazonie a Macuya) a workshopy pro veřejnost, přednáškový den na FRRMS MENDELU a FF MU byl zakončen dvanáctým ročníkem oblíbené studentské konference América Latina Hoy, která má od loňska také svou anglickou sekci. „Cílem celé akce bylo upozornit na problémy spojené s neustálým odlesňováním Amazonie a zviditelnit je, neboť tamní prales – ačkoli je pro většinovou populaci destinací značně vzdálenou – poskytuje ekosystémové služby celému lidstvu,“ uvedl Horák.

MENDEL GREEN

VÝROBU VÍNA SI ZKUSÍ PŘI VÝUCE NAOSTRO Staré moravské přísloví praví, že „vinohradu netřeba modlitby, ale motyky“. Právě to, že se výroba kvalitního vína neobejde nejen bez odborných znalostí, ale také bez tvrdé práce a zodpovědnosti, je nosnou myšlenkou nového projektu, s nímž přišel vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty MENDELU Mojmír Baroň. TEXT: Jiřina Studenková FOTO: archiv Richarda Danka

Studenti si nyní nově pod jeho vede ním mohou vyrobit vlastní víno, dále pro něj zajistit láhve, etikety a vlastně celý marketing až po finální prodej. To vše sice za výrazně zvýhodněných podmínek a s podporou univerzity, ale za své. Možná je to trošku risk, protože zisk není zaručený, nicméně tím, kdo nejvíce vydělá, bude student. Účast na projektu je dobro volná. Ať už uspěje, či pohoří, získá do další práce s vínem neocenitelné zkušenosti. „Zodpovědnost je pro práci s vínem naprosto klíčová. V minulosti jsme u některých našich studentů postrá dali právě dostatečnou zodpovědnost k vínu, proto jsme se to teď roz hodli změnit a vytvořili jsme pro ně praktickou zkoušku. Pomůžeme jim, poradíme, budeme jejich všestranný mi průvodci při procesu výroby vína od práce ve vinohradu až po jeho prodej, ale samotná práce je už

— Výrobu vína při výuce, a to za své, si vyzkouší i jeden ze studentů Richard Danko. —

plně na nich,“ uvedl k jedinečnému projektu Baroň. Projekt je určený pro posluchače třetího ročníku bakalářského oboru vinohradnictví a vinařství. Ti mají vytvořit tříčlenné týmy. Od fakulty si mohou ze školních vinohradů zakoupit

hrozny za zvýhodněnou cenu 15 korun za kilogram. Při zpracování zhruba tisíce kilogramů na jednu skupinu to představuje na jednoho investici asi 5 000 korun. Z hroznů lze pak vyrobit 650 litrů vína. Při plném nasazení, s vyu žitím rad a s trochou štěstí může každý svůj vklad až zpětinásobit. Za kvalitní

MENDEL GREEN víno, úsilí a chytré nápady bude oceněn i tím, že zvládne zkoušku. „Navíc si naši studenti budou vína mnohem více vážit. O to nám jde především. Pro zvládnutí zkoušky není důležité, zda skutečně dosáhnou zisku. I chyby jsou důležité, pokud se z nich něco naučí. Především pochopí, že vinařina spočívá v tom, dělat správné operace ve správný okamžik, že práci nelze odložit, protože se mi právě teď nechce. Víno je zodpovědnost. Bez ní nového kvalitního vinaře nevychováme. Studenti navíc pochopí, že nic není zadarmo, a to je prostě život,“ vysvětlil Baroň, který chce do výuky budoucích vinařů dostat více praxe. Zdůraznil, že s kolegy studenty na holič kách rozhodně nenechá. Posluchači si víno vyrobí přímo na fakultě, tedy s využitím školního zařízení. Kdykoli budou moct konzultovat každý svůj krok, a to nejen při výrobě vína tak, aby bylo kvalitní, ale i při vytváření marketin gového plánu, který by měl zajistit, aby se úspěšně dostalo ke spotřebiteli. Budoucí vinaři se rozhodně výzev nebojí. Přestože si účastníci projektu sáhnou do vlastních kapes, s vytvořením týmů nebyl problém. V uplynulých dnech se již týmy pustily pilně do práce. V jednom z nich je i slovenský student Richard Danko z Trnavy. Přestože je podle něj velmi žádaná moravská klasika – odrůda Pálava, jeho tým si vyrobí své víno z lednického veltlínu. „Jisté riziko tu sice máme, ale celkově jde o vynikající nápad. To, že si vyrobí me svoje vlastní víno, je prostě super,“ uvedl. Se svým týmem má v plánu

vyrobit víno především pro mladé lidi. Už nyní má jeho parta domluveno, že část vína by mohla skončit ve vinotéce jako netradiční „studentské víno“. Podle Danka chtějí lidé víno s příběhem. Právě tím, který přitáhne, by mohl být příběh vína vyrobeného budoucími vinaři. Studenti proto část produkce chtějí nabídnout právě i se svými zkušenostmi a zážitky z projektu na degustacích. Danko se netají tím, že mu jižní Morava učarovala. V budoucnu proto chce být moravským vinařem. Nový projekt mu podle něj pomůže lépe pochopit vše, co je spojeno s moravskými vinařskými tradicemi. Odrůdou, která má podle něj velký potenciál, a které by se chtěl více věnovat, je veltlín. „Bezesporu má početný tým svých fanoušků,“ dodal student s úsměvem. Velkým finálem nebude prodej vyrobe ného vína a počítání utržených peněz, aby se zjistilo, jak který tým finančně uspěl. Nebude to ani zápis o úspěšně zvládnuté zkoušce. Bude jím slepá degustace, při níž se všichni účastníci projektu sejdou, aby společně vyhod notili, který ze studentských týmů byl schopen vyrobit letošní nejkvalitnější víno. „V budoucnu bychom chtěli výuku ještě více orientovat na praxi. Dosavadní výuka byla dost teoretická. Kvalitní vinař se samozřejmě bez teoretických zkušeností neobejde, ale praktický přístup mu umožní získat ještě na škole velmi cenné zkušenosti, které mu pak pomohou v jeho podniká ní či v zaměstnání,“ dodal Baroň.

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Robotický žací stroj v Akademické zahradě Intenzivní rozvoj pěstitelských technologií a údržbových zásahů se v podmínkách moderního zahradnictví neobejde bez využívání progresivních mechanizačních prostředků. Díky podpoře ze strany vedení Zahradnické fakulty byl proto v roce 2019 pořízen robotický žací stroj Husqvarna Automower 535 AWD. Toto zařízení, provozované v prostoru Akademické zahrady při údržbě okrasného trávníku, spojuje ve své konstrukci vedle standardních prvků navíc také moderní elektronické prvky v kombinaci s komunikačními techno logiemi. Při práci se stroj pohybuje v prostoru vymezeném pomocí drátu mělce uloženého pod úrovní terénu. Autonomní navádění stroje minimalizu je riziko poškození trávníku a vymezuje čas pro kompletní ošetření plochy na 3 dny. Stroj splňuje i přísná bezpečnostní opatření. Jedná se o možnost okamži tého zastavení pracovních orgánů při převrácení, nebo při jeho nadzvednutí z povrchu terénu. Žací stroj lze ovládat a dráhu jeho přejezdů monitorovat prostřednictvím mobilního telefonu nebo tabletu. Robotický žací stroj je reálným dokla dem rozšíření sortimentu ukázkové mechanizace, který lze využít při výuce odborných předmětů s důra zem na jejich konstrukční provedení, servis, údržbu, organizaci a způsob práce. TEXT: Patrik Burg, Vladimír Mašán FOTO: AVC MENDELU

MENDEL GREEN

60 LET PROVOZNĚ EKONOMICKÉ FAKULTY Provozně ekonomická fakulta MENDELU je nejstarší ekonomickou fakultou na Moravě. Založena byla vládním nařízením, které vešlo v platnost 1. září 1959. Vznik Provozně ekonomické fakulty v roce 1959 souvisel s komplexní reorganizací vysokého zemědělského školství v tehdejší ČSR. Také název univerzity se tehdy zkrátil, zmizela z něj zmínka o lesnictví. Z názvu Vysoká škola zemědělská a lesnická v Brně se v roce 1959 stala jen Vysoká škola zemědělská v Brně. Dnes je PEFka jednou z pěti fakult Mendelovy univerzity v Brně. TEXT: Hana Urbánková

PEF MENDELU v číslech 1959 Nařízením vlády byla založena Provozně ekonomická fakulta na Vysoké škole zemědělské (VŠZ).

1960 Nový obor Provoz a ekonomika v zemědělské výrobě byl na PEF vyučován 32 let. V 60. letech začala také výstavba kolejí v Kohoutově ulici. V roce 1967 VŠZ získala výpočetní středisko, které od roku 1968 neslo název Ústav výpočetní techniky. O rok později tu byl nainstalován samočinný počítač ZPA 600.

1991 Na Provozně ekonomické fakultě se začal vyučovat Manažersko‑ekonomický obor.

1994 Na Provozně ekonomické fakultě bylo zřízeno bakalářské studium oboru Ekonomická informatika.

Provozně ekonomická fakulta získala specializované učebny a novou techniku. Rozšířily se také koleje J. A. Komenského (výstavba bloku D).

Vysoká škola zemědělská byla přejmenována na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univer‑ zitu v Brně (MZLU). V témže roce začalo inženýrské studium Sociálně ekonomického oboru.

V rámci studia Manažersko ‑ekonomického oboru byla otevřena specializace Evropská studia. Zároveň byla dokončena rekonstruk‑ ce budovy E, ve které PEF dříve sídlila (dnes Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity).

1989 Listopadové události roku 1989 přinesly změny ve vedení školy, fakult i jednotlivých kateder. Počítačová učebna Ústavu výpočetní techniky získala k 30. výročí založení fakulty nové osobní počítače.

1990 Přechod ze čtyřletého inženýrského studia na pětileté. Nově bylo zahájeno postgraduální studium doktorských studijních programů (Ph.D.).

Provozně ekonomická fakulta na MZLU v Brně oslavila 50. výročí svého založení. V témže roce si celá MZLU připomněla 90 let od svého za‑ ložení. Při té příležitosti se uskutečni‑ lo historicky první setkání absolventů PEF. Byla založena i Studentská unie, která začala sdružovat aktivní stu‑ denty se zájmem o dění na fakultě.

1995

1998 1980

2009

2010 Mendelova univerzita mění po 15 le‑ tech svůj název z MZLU (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita) na MENDELU (Mendelova univerzita v Brně). Provozně ekonomická fakulta v tomto roce uspořádala první ročník Business day, kterého se zúčastnilo 40 zástupců firem a společností, jež navázaly spolupráci s PEF. Na fakultě se pořádalo i první Mendelovo fórum. PEF zároveň poprvé získala ocenění pro nejlepší ekonomickou fakultu na Moravě.

2011 2004 Byla slavnostně dokončena budova Q. S její výstavbou se začalo v roce 2002 a o dva roky později se stala novým sídlem Provozně ekonomické fakulty.

2005 PEF získala akreditaci pro nové anglické studijní obory (Public Administration, Business Economics and Management, Economics of Agriculture and Food Industry nebo European Studies in Business and Economics).

PEF obhájila titul nejlepší „ekonomky“ na Moravě a obhájila ho i v následují‑ cích letech 2012 a 2013.

2014 PEF opět získala v hodnocení Hospodářských novin titul nejlepší ekonomická fakulta na Moravě. Zároveň si připomněla 55. výročí svého založení.

2019 PEF oslavuje 60. výročí založení, Mendelova univerzita výročí stoleté.

MENDEL GREEN PEF MENDELU se za 60 let svého fungování může pochlubit 20 000 ab‑ solventy. Z toho více než polovina z nich dostudovala v posledních 20 letech, kdy se počet absolventů oproti předchozím letům zvýšil. Aktuálně školu navštěvují další téměř 3 000 studentů. Úspěšní absolventi Provozně eko‑ nomické fakulty nacházejí uplatnění v oblasti ekonomiky, managementu, obchodu, ve finančním sektoru, veřejné správě nebo jako projektanti infor‑ mačních systémů. Zatímco průměrný plat absolventa se pohybuje okolo 25 tisíc korun, absolventi PEF nastupují do práce s průměrným platem 35 tisíc korun v oblasti ekonomie nebo až 46 tisíc korun ve sféře IT. Podle průzku‑ mu mezi absolventy nemělo 97 procent z nich problém najít si po škole práci.

Za dobu existence se ve vedení fakulty vystřídalo 12 děkanů, posledním z nich je od února 2018 Pavel Žufan. Jaké myšlenky ho napadají v souvislosti s výročím PEF MENDELU přinášíme v následujícím rozhovoru. Funkci děkana PEF MENDELU zastáváte již téměř dva roky. Co podle Vás obnáší funkce děkana fakulty? Funkce děkana spočívá hlavně – po‑ mineme‑li nutnou administrativu, které rovněž není málo – v komunikaci a ko‑ ordinaci činností. Zejména komunikace je klíčovým prvkem výkonu funkce a v kombinaci s koordinací, která zejména v aktuálním období spočívá ve snaze vystupovat v souladu s uni‑ verzitou jako celkem, to není úplně jednoduché. Na univerzitě probíhá řada žádoucích změn, jejichž tempo je poměrně vysoké, což vyžaduje velké nasazení vedení fakulty a všech jejích pracovníků. Na komunikaci tak často nezbývá dostatečný prostor a ne o všech změnách se daří dobře diskutovat s pracovníky.

Překvapilo Vás něco v této funkci? Hlavní překvapení spočívalo asi v potřebě kontinuální osobní komu‑ nikace zejména s vedoucími ústavů, která musí probíhat ve velké míře i mimo pravidelná měsíční jednání kolegia děkana. I pro vedoucí ústavů je tempo změn rychlé a není snadné se v nových podmínkách dobře zorientovat. Dalo se to asi očekávat, nicméně časové požadavky, které tato komunikace představuje, jsou vyšší, než jsem předpokládal.

Baví a naplňuje Vás tato práce? Určitě – jinak by to ani nemělo smysl. To, že se občas něco podaří, je naštěstí velkou odměnou za vyna‑ kládané úsilí, no a neúspěchy, které samozřejmě také přicházejí, se tak dají snáze překonat. Jsem nenapra‑ vitelným optimistou, takže věřím, že úspěchy budou i nadále nad neúspě‑ chy převažovat, a že se podaří vést fakultu do budoucna dobrým směrem tak, aby mohla i nadále zaujímat čelní místa v různých hodnoceních fakult

MENDEL GREEN obdobného zaměření. To ale bude možné jen tehdy, pokud se na směro‑ vání fakulty budou aktivně podílet i její pracovníci.

směry aktivit, kterým se budeme věnovat – v kombinaci s větší trans‑ parentností odměňování za dobrou pedagogickou činnost.

Kdybyste se mohl podívat zpět v čase, které období pro Vás bylo na PEF MENDELU zásadní? Pro fakultu byla zcela zásadní volba jejího budoucího zaměření, která byla vynucena změnami po roce 1989. Fakulta zvolila dobrý směr obecného ekonomického zaměření a také díky tomu se mohla dále úspěšně rozvíjet. Pro mě osobně bylo klíčové období let 2000–2003, kdy jsem postupně dokončil doktorské studium, byl jsem jmenován docentem a stal jsem se vedoucím Ústavu managementu.

Jak hodnotíte z pozice děkana PEF rok 2019? Na hodnocení roku 2019 je brzy, nicméně rok oslav 60. výročí proběhl víceméně jako „standardní“ rok. Vůbec se nepovedla slavnostní vědecká rada fakulty, jejíž konání nebylo relevant‑ ně komunikováno mezi interními pracovníky fakulty, naopak se velmi vydařily tradiční akce Business Day a Academic Day, úspěšně proběhla tradiční fakultní konference i „Sraz století“, daří se realizovat zákonné požadavky na průběh administrativy pedagogické činnosti. Zdá se, že i výsledky tvůrčí činnosti by mohly být výrazně lepší než v roce 2018, takže snad tomu tak skutečně bude.

Domníváte se, že se fakulta rozvíjí tím správným směrem? O to se samozřejmě ze všech svých sil snažím – a naštěstí na to nejsem sám. Jsem velmi rád, že se podařilo sestavit tým proděkanů, kteří pracují z mého pohledu velmi dobře a s dů‑ razem na budování dobré pozice nejen fakulty, ale i univerzity jako celku. To vnímám jako klíčové, protože jsme součástí univerzity a jinak to ani nejde. Z hlediska rozvoje fakulty mám radost z nově připravených studijních programů, které z velké míry reagují na zpětnou vazbu od studentů i od představitelů praxe. Velký prostor vnímám v rozvoji tvůrčí činnosti i v rozvoji naplňování třetí role, zejména v oblasti celoživotního vzdělávání. Určitě existují věci, kterých se Vám podařilo dosáhnout a na které jste pyšný. Napadá Vás i něco, co byste chtěl za své funkční období ještě zlepšit? Daří se určitě standardizovat proce‑ sy – zejména v oblasti pedagogické činnosti – a daří se též konstruktivně řešit problémy univerzity. Díky odděle‑ ní PR fungují skvěle vztahy s firmami, na kterých je však třeba neustále pracovat. Co je třeba zlepšit, je určitě zejména interní komunikace s pracovníky fa‑ kulty a také činnost klubu absolventů. Dalo by se toho určitě jmenovat více, ale toto považuji za hlavní budoucí

V letošním roce fakulta slaví 60 let své existence. Co byste jí popřál do dalších let? Fakultě z celého srdce přeji pře‑ devším akademické občany, kteří budou schopni a ochotni pro fakultu a univerzitu pracovat – kteří pochopí, že budoucnost fakulty i univerzity je v rukou každého z nás, a s tímto po‑ chopením také adekvátním způsobem „naloží“. A v neposlední řadě přeji všem akademickým spoluobčanům radost v srdci, se kterou najdeme sílu utkávat se úspěšně s přicházejícími výzvami. Děkuji za rozhovor a přeji další úspěšné působení ve funkci děkana PEF MENDELU.

KTERÉ LÉČIVÉ ROSTLINY UŽÍVAT V ZIMNÍM OBDOBÍ? Problematika léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, především obsah účinných látek, jejich synergismus a identifikace nových látek patří i v poslední době k nejdynamičtějším oblastem výzkumu léčivých rostlin. Na Agronomické fakultě se touto oblastí zabývá Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství již od roku 1926. Atraktivnost tématu podtrhuje i praxe. Spotřeba léčivých rostlin vzrostla v období 1980 až 2018 na trojnásobek. TEXT A FOTO: Helena Pluháčková Léčivou rostlinou rozumíme rostlinu, která má farmakologický účinek a obsahuje látky používané k prevenci či léčení chorob nebo zmírňování jejich průběhu v humánní nebo veterinární medicíně, případně v kosmetickém nebo potravinářském průmyslu. Lze je používat přímo v čerstvém stavu nebo jsou součástí léků a léčiv, kdy se využívá zejména materiálu vhodně konzervovaného sušením. Využití rostlinných metabolitů při léče‑ ní chorob zůstává známou, historicky potvrzenou skutečností. Léčivé rostliny získáváme několika způsoby. Prvním a nejdéle známým způsobem je sběr ve volné přírodě (louky, lesy atd.), nicméně tento

MENDEL GREEN způsob s sebou nese několik úskalí. Ve srovnání se sběrem rostlin cíleně pěstovaných, bývá často sběr rostlin planě rostoucích obtížnější. Rostlina se může nacházet na špatně dostupném místě, výnos sklizně je poněkud nižší, nelze ovlivnit jakost drogy (výběrem osiva, pěstitelských metod, ochranou proti škůdcům apod.), může dojít k záměně s podobnými druhy aj. Sběr nesmí ohrozit zachování druhu v dané lokalitě. Až 60 % celkové produkce pochází z cíleného pěstování určených druhů, které je téměř výhradně závislé na poptávce odběratelů. Mezi evropské producenty patří především Německo, Holandsko, Belgie, Francie, Anglie, Španělsko, Itálie nebo Polsko a Maďarsko. Co se týče Asie, domi‑ nuje Indie a Čína. V Americe hlavně Argentina a Brazílie. Účelové pěstování je často kombinováno se sběrem ve volné přírodě. Významné druhy pěstovatel‑ né v Česku a vhodné k použití v zim‑ ním období jsou například heřmá‑ nek, třezalka a třapatka. Rozsah jejich pěstování vzhledem k rostoucí potřebě by si zasluhoval větší pozor‑ nost nejen z pěstitelského hlediska, ale i výzkumu.

Užití heřmánku je velmi všestranné. Heřmánek má protizánětlivé ne‑ boli spasmolitické účinky, ale je to i sedativum, tzn. uklidňující prostředek na psychiku. Dále má antimikrobiální a protibolestivé účinky. Heřmánek má významné antialergické účinky, ale zároveň může na některé jedince působit jako alergen, převážně na py‑ lové alergiky. Využívá se ve formě nálevu, tinktury, extraktu ke koupelím, výplachům, obkladům, mastí k ošetře‑ ní ran a zánětlivých procesů – zánětů a vřídků v dutině ústní, proti zánětu hltanu, zánětech a spáleninách kůže, ošetřování ran a vředů na kůži.

Drogou, jak se odborně nazývá využívaná část rostliny, jsou usušené květní úbory, které se sbírají krátce po rozvití, se stopkou delší než 2 cm.

Kořen, květ a nať – Echinaceae radix, Echinaceae flos, Echinaceae herba (čeleď hvězdnicovité – Asteraceae)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.) Třezalková nať – Herba hyperici (čeleď třezalkovité – Hypericacecae)

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla Rauschert) Heřmánkový květ – Matricaria flos (čeleď hvězdnicovité – Asteraceae)

Třapatka nachová (Echinacea purpurea L.)

Drogou jsou usušené olistěné kvetoucí vrcholky rostlin bez plodů a zdřevnatělých částí stonků. Používá se jako protizánětlivý prostředek při nemocech trávicího traktu, také při zánětech ženských orgánů. Třezalka je známá především svými sedativ‑ ními, uklidňujícími a antidepresivními účinky. Avšak má také významné hojivé účinky při zevním použití zejmé‑ na v olejovém výluhu. Důležité je také upozornění u citlivých osob na foto‑ senzibilaci, což je zvýšená citlivost na sluneční záření, může se projevit kožní vyrážkou. Vysoké dávky mohou způsobovat průjmy a bez konzultace s lékařem by se neměla konzumo‑ vat společně s léky na srážlivost krve. Konzumuje se ve formě nálevu, který má červenohnědou barvu a zvláštní trpce kořenitou chuť.

Doba sběru – Kořen na podzim, květ a nať v době květu. Třapatka je víceletá rostlina, která podporuje imunitu, takže je dobré ji užívat také preventivně. Uvolňuje křeče žlučníku, pomáhá při střevních kolikách, zlepšuje cirkulaci krve. Má protizánětlivé účinky na sliznici trávicího traktu. Zklidňuje cent‑ rální nervový systém. Upravuje vegetativní poruchy, pomáhá při migréně, hojí staré rány, proleženiny. Ve směsi působí antirevmaticky, protizánětlivě, především v močových cestách a chorobách ženských orgánů, povzbuzuje kůru nadledvinek. Regeneruje celý organismus. Je využívána při zduření lymfatických uzlin a vytváří bariéru proti virovým nákazám. Z této rostliny jsou využívány všechny části. Podle vegetační doby buď v čerstvém stavu jako nálev, nebo po celý rok v sušeném stavu. Lze ji užívat i ve formě tinktur. Pěstování je nenáročné, často se také používá jako okrasná trvalka. Semena se vysévají na jaře, nesnáší zamokření.

MENDEL GREEN

HUBERTSKÉ SLAVNOSTI VE KŘTINÁCH Svatý Hubert, franský biskup žijící v druhé polovině sedmého a počátkem osmého století, je patronem lovců a myslivců. K poctě svého patrona pořádají myslivci v období okolo 3. listopadu, kdy má Hubert svátek, Hubertské mše. TEXT A FOTO: Tomáš Srnský

Jedním z míst, kde má pořádání těchto mší více než dvacetiletou tradici, jsou Křtiny u Brna s krásným barokním kostelem Jména Panny Marie. V kostele provoněném jehličím sloužil v neděli 3. listopadu Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, slavnostní mši za všechny živé a zemřelé lesníky, lovce a myslivce. Slavnostní bohoslužbu doprovázeli trubači Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně a mužský pěvecký sbor VOX VINI z Dolních Bojanovic. Více než čtyři sta návštěvníků Křtin vyslechly Hubertskou mši B dur autorů Petra Vacka a Josefa Selementa. Další loveckou hudbu, myslivecké signály a fanfáry předvedli trubači v ambitech kostela po ukončení bohoslužby. Zejména pro malé návštěvníky Křtin bylo atrakcí vidět uloveného jelena nebo sokolníky se svými dravci. Ostatní pak mohli během celého víkendu ochutnat zvěřinové speciality v restauraci křtinského zámku. Letošní 21. Hubertské slavnosti pořádali lesníci ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny nejen k poctě sv. Huberta, ale i jako oslavu stého výročí založení Mendelovy univerzity v Brně.

MENDEL GREEN

LIDÉ NEJSOU NA KVĚTINY NA TALÍŘI JEŠTĚ ÚPLNĚ ZVYKLÍ, ČASTO ŘÍKAJÍ: „A ŘÍZEK BYSTE NEMĚLA?“ Tereza Muchová je doktorandkou Zahradnického inženýrství. Svůj výzkum zaměřila na „jedlé květy“, u různých rostlin zkoumá obsah prospěšných látek, které mohou mít pozitivní vliv na náš organismus. Přestože jsou lidé většinou při konzumaci květů ze začátku opatrní, stávají se květy oblíbenou pochutinou. Vzhledem k jejich benefitům se dá do budoucna očekávat ještě větší narůst jejich popularity. TEXT: Tereza Novotná FOTO: archiv Terezy Muchové Obliba jedlých květů roste už několik posledních let. Podle Terezy je tento trend spjatý s celkovým návratem společnosti k přírodě – k přírodním materiálům a přírodní medicíně, i dávno zapomenutým tradicím. Lidé si začínají i mezi restauracemi vybírat ty, které servírují čerstvé suroviny z přírody nebo z vlastních zahrad a sadů. „Myslím, že právě proto i u nás v České republice začíná být mnoho restaurací, které ve své nabídce právě jedlé květy servírují,“ zhodnotila vědkyně. Přestože v současnosti používání jed lých květů není ještě zcela běžné, mož ností jejich zpracování a používání je mnoho. Z květů se dají dělat květinová

MENDEL GREEN želé a sirupy, květy se mohou přidávat do marmelád nebo zavařenin, dají se nakládat do oleje, octa nebo soli, kandovat nebo obalovat v cukru. Větší květy, jako například dýně a cukety nebo denivky, se mohou plnit naslano nebo nasladko a stejně jako květenství bezu se pak mohou obalovat a smažit. Čerstvé květy nebo jejich části se dají použít do různých pokrmů – přimíchat do příloh, ovocných i zeleninových salátů nebo prostě jen na pokrm hezky naaranžovat. „Obecně nejpopulárnější je poslední dobou pomocí květů zdobit dorty a zákusky. To však z mého pohle du ve formě poněkud neúčelné, neboť ve většině těchto případů jde vážně jen o ozdobení ‚pro oko‘ – používají se většinou celé květy a květenství, které se před konzumací ze zákusku sundají. Přitom největší možnosti má použití jedlých květů především právě v této sféře,“ zhodnotila propagátorka pečení s květy. Dorty a zákusky se mohou květy nejen zdobit tak, aby bylo možné je i sníst, ale jejich části nebo maceráty se mohou přidávat přímo do těsta. Tereza sama má ráda nejen už zmiňo vané smažené nebo kandované květy, ale úplně nejraději si zdobí jídlo právě květy čerstvými. „Nejen, že to vypadá moc hezky, ale použití čerstvých květů je také nejlepší z hlediska obsahových látek,“ zdůvodňuje jednoduše, v ku chyni ale využívá i květy v upravené podobě. „Mám ráda květy zavinutky naložené v medu, smažené nebo plněné květy cuket a dýní, máslo s květy pažitky nebo dobromysli,“ uvádí Tereza, která mimo jmenované ráda vaří a peče s levandulí. Stejným způso bem se dají konzumovat i kandované květy ibiškovce, želé z růží nebo třeba sirupy z fialek a sedmikrásek. Možností použití a zpracování je celá řada. „Ze samotných čerstvých květů mám nejraději nejspíš begonie pro jejich nakyslou chuť, sladké květy šalvěje nebo křehký kosatec. A samozřejmě levanduli, protože ta na mě působí lépe než nějaká syntetická anxiolytika,“ směje se Tereza. (pozn. red. anxiolytikum je lék předepisovaný k léčbě příznaků při stavech úzkosti).

MENDEL GREEN Ve svém výzkumu Tereza Muchová stanovuje v květech vybraných rostlin ných druhů některé jejich sekundární metabolity. To jsou většinou účinné obsahové látky, které mají pro lidský organismus nějaký význam – mohou pozitivně nebo negativně ovlivňovat náš zdravotní stav. Jsou to především látky s antioxidační aktivitou – vitamin C – nebo fenoly, které mohou v orga nismu bránit vzniku oxidačního stresu. Z těch nepříznivých jsou to např. du sičnany nebo těžké kovy. „Chci tím hlavně dokázat to, že květy nemusí být jen na okrasu, ale mohou pro nás mít mnohem větší význam. Což se mi díky dosavadním výsledkům daří,“ přiznává s potěšením Muchová. Jestli jsou jedlé květy výživově srov natelné s ovocem a zeleninou, bude ale otázkou dalšího výzkumu. „Ovocné a zeleninové druhy jsou v tomto směru mnohem více prozkoumané. U květů provádíme zjištění jen několika vybraných obsahových látek. Z výsled ků výzkumu mohu však potvrdit, že v obsahu vitaminu C, fenolů, flavonoidů či antioxidantů jsou květy některých rostlinných druhů srovnatelné s obsa hem v plodech ovoce a zeleniny, či ho dokonce vysoce převyšují,“ vysvětluje Muchová. Její výzkum však nadále pokračuje a vědkyně odhaduje, že v horizontu několika let budou s kolegy schopni zveřejnit celý profil výživových hodnot i u jedlých květů. Květiny ji zajímaly už na bakalářském stupni studia. „Po skončení bakaláře jsem měnila obor studia a chtěla jsem dělat něco, co by mě vážně bavilo. Něco praktického s trošku hlubším smyslem. Věděla jsem, že to určitě bude souviset s květinářstvím nebo floristikou, protože tímhle směrem mě to táhlo nejvíc,“ popisuje mladá vědkyně. S touto představou oslovila Jiřího Martinka z Ústavu biotechniky zeleně, se kterým vymysleli téma „Food design“. Společně pak oslovili Jarmilu Neugebauerovou z Ústavu zelinářství a květinářství, která navrhla hlubší propojení s výzkumem jedlých květů. „Tak se téma nějak postupně zformovalo a jedlé květy mi už zůstaly připsány,“ ukončuje vyprávění Tereza.

Reakce lidí na jedlé květy se různí. Přestože si už většina lidí z Terezina blízkého okolí na pokrmy z květů zvykla, odezva bývá i méně nadšená. „Párkrát jsem měla možnost pořádat degustace jedlých květů v jednom vyhlášeném pražském zahradním centru, kde bylo vidět, že lidé nejsou na květiny na talíři ještě úplně zvyklí. Pár z nich mne dokonce i nařklo z toho, že je chci otrávit,“ popisuje vědkyně. Ne vždy je ale situace podobně dra matická. Nejčastější reakce bývají: „To se dá jíst? A není to jedovaté? Vážně?“ „A samozřejmě nesmí chybět také častá věta: ‚A řízek byste tam neměla?’, na to už většinou nemám odpověď,“ směje se Muchová. Přiznává však, že se samozřejmě najdou i tací, kteří jsou z jedlých květů nadšeni. „Potkat něko ho takového je pak inspirací do další práce,“ hodnotí pozitivní ohlasy. Pokud se někdo následně rozhod ne zařadit jedlé květy do svého jídelníčku, může se při sběru řídit stejnými pravidly jako u zeleniny nebo ovoce. „Květy by neměly být před konzumací nijak chemicky ošetřené nebo napadené. Nejlepší je sbírat je na známých lokalitách, které jsou da leko od rušných komunikací a dalších možných zdrojů znečištění,“ vysvětluje Tereza. Úplně nejlepší je sníst květy ještě čerstvé, co nejdříve po utržení. Skladováním už přicházejí o důležité obsahové látky. „Samozřejmě se však dají nějakou dobu skladovat v ledničce, nebo dále zpracovávat. Už jsem zmiňovala kandované květy, květy naložené v cukru, medu, soli, octu nebo oleji. Dají se vyrábět květinová nebo bylinková másla, mohou se sušit nebo zamrazovat do ledových kostek,“ vyjmenovává některé z celé škály možností. V sušené formě jsou nejznámější především do čajových směsí a pro přípravu bylinných výluhů. „Dají se s nimi však také pěkně ozdobit různé sladkosti jako čokolády, domácí sušenky nebo se dají vylisované vložit pod cukrovou polevu perníčků,“ přidává Tereza vlastní tip. Květenství se dá jíst i ze známých bylinek, jako jsou bazalka, meduňka nebo máta, které je možné jednoduše

pěstovat i v domácích podmínkách. „U květů z léčivých, aromatických nebo kořeninových rostlin (do kterých se zmiňované bylinky řadí) se dá navíc předem předpokládat, že hodnoty funkčních obsahových látek budou vy soké, k tomu budou mít i účinek na náš zdravotní stav,“ hodnotí vědkyně. Je tak možné vytvořit si i jakýsi jídelníček na míru, podle toho, co nás zrovna trápí. Do jídla si můžeme přidávat nejen květy již zmiňovaných bylinek, ale například i květy sedmikrásky, měsíčku, heřmánku, levandule nebo třeba divizny, což jsou velmi známé druhy léčivek. Jako koření se používá například i samotný květ muškátu nebo blizny z květů šafránu.

Slovníček zmíněných rostlin: begonie (Begonia semperflorens) bez (Sambucus nigra) měsíček (Calendula officinalis) cuketa (Cucurbita spp.) denivka (Hemerocallis spp.) divizna (Verbascum densiflorum) dobromysl (Origanum vulgare) dýně (Cucurbita spp.) fialka (Viola odorata) heřmánek (Matricaria recutita) ibiškovec (Abelmoschus esculentus) kosatec (Iris spp.) levandule (Lavandula spp., Lavandula angustifolia) muškát (Myristica fragrans) pažitka (Allium schoenoprasum) růže (Rosa spp.) sedmikráska (Bellis perennis) šafrán (Crocus sativus) šalvěj (Salvia officinalis)

MENDEL GREEN

NABÍDKA PORADENSKÝCH SLUŽEB NA MENDELU JE SROVNATELNÁ SE ZAHRANIČÍM Počátkem září se v Poradenském a profesním centru MENDELU setkali kariéroví poradci a poradkyně z celé Evropy, a to v rámci mezinárodní konference Kariérového poradenství pro inkluzivní společnost IAEVG 2019. Konference proběhla v Brně a Bratislavě a účastnilo se jí 500 zástupců ze 49 zemí světa. Cílem konference bylo najít řešení ožehavých otázek kariérového poradenství v nejisté postindustriální 4.0 době, která vyžaduje dlouhodobě udržitelná řešení a větší flexibilitu a adaptabilititu našich absolventů na velmi proměnlivém pracovním trhu. TEXT: Tým PPC MENDELU FOTO: AVC MENDELU

Na setkání na univerzitě jsme s ko legy z Islandu, Rakouska, Holandska, Švédska, Maďarska a Slovenska sdíleli své zkušenosti s přípravou a organizací poradenských služeb. Při porovnání rozsahu služeb Poradenského a profesního centra MENDELU s nabídkou na zahranič ních univerzitách nás velmi potěšilo zjištění, že v malém personálním obsazení dokážeme zajistit velké množství poradenských aktivit.

V minulém akademickém roce našich služeb využilo celkem 1 000 studentů a akademických či neakademických pracovníků MENDELU. Podpořili jsme 64 studentů se specifickými potřeba mi, poskytli jsme 376 hodin individuál ního psychologického poradenství, 74 hodin individuálního kariérového poradenství, 52 hodin koučování, 45 hodin studijního poradenství a 149 hodin psychologického testová ní (diagnostiky). Dále jsme realizovali

49 seminářů, workshopů a přednášek zaměřených na osobnostní nebo kariérní rozvoj a studijní dovednosti, účastníme se každoročně adaptač ních kurzů, kariérních dnů a veletrhu pracovních příležitostí. Proto pokud řešíte svůj kariérní rozvoj, obtížné životní období nebo životní plány a potřebujete tzv. popostrčit, jsme tu pro vás!

MENDEL GREEN

PRVNÍ INSTALACE PODLAHY OŠETŘENÉ PATENTOVANÝM MOŘIDLEM TAIRON Na začátku roku 2019 byla ve výrobním podniku ve Vyškově (firma UNILIN) vyrobena pro prvního zákazníka třívrstvá dubová podlaha ošetřená reaktivním mořidlem Tairon. Mořidlo vzniklo na půdě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity ve spolupráci s Akademií věd ČR. Podstatná část výzkumu probíhala ve Výzkumném centru Josefa Ressela v Útěchově u Brna. V roce 2016 se na technologii podařilo získat patentovou ochranu u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR. Instalace podlahy v tomto roce je dalším krokem k zahájení výroby mořidla ve větších šaržích. AUTOR: Jana Kuncová FOTO: AVC MENDELU Podlaha ošetřená tímto mořidlem slouží jako referenční a zákazníci hodnotí barevnou stálost, údržbu a další možné problémy vzniklé při jejím užívání. „Je instalována na ploše 100 m2 v brněnském soukromém bytě už více než půl roku a zatím nebyly zákazníky shledány žádné vady. Referenční podlaha je stěžejní krok nejen pro marketingové účely,

ale hlavně pro otestování reálných podmínek při užívání podlahy. Některé vlivy nelze předem vyzkoušet nebo zjistit ve zkušebnách a laboratořích,“ vysvětluje původce vynálezu Petr Pařil z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií. Podlahové dílce mají jádro vyrobené z HDF desek (tvrdá dřevovláknitá deska) s vrchní (pochozí) dubovou dýhou. Reaktivní mořidlo

Tairon bylo aplikováno na technologic ké lince pro povrchovou úpravu pod lahových dílců. Technologie nanášení proběhla navalováním pomocí válcové nanášečky. „Při implementaci mořidla Tairon do technologie linky nedošlo k žádným problémům, a mořidlo je tedy pro tuto technologii vhodné,“ doplňuje Petr Pařil. Po moření je nutné zapracovat mořidlo do pórů dřeva

MENDEL GREEN pomocí kartáčů, zvláště u drásaných povrchů. V případě „zvednutí chlupu dřeva“ je třeba po moření provést broušení. Jelikož se jedná o vodouře ditelné mořidlo, dochází k tomuto jevu prakticky pokaždé. Dále bylo možné provést sušení povrchu v sušárnách a nanášení finální povrchové úpravy. „Pro tuto podlahu byl zvolen tvrdo voskový olej, který je v současné době zákazníky velmi žádaný,“ dodává Pařil. Reaktivní moření dřeva je proces, při kterém se na povrch či do hloubky dřeva aplikují chemické látky, které reagují s jeho složkami. Moření má za cíl změnit a sjednotit barvu dřeva při zachování či zvýraznění jeho přiro zené struktury a kresby. Další přidanou hodnotou moření může být zvýšení UV stability dřeva. Jedno z nejpouží vanějších a nejznámějších reaktivních mořidel je čpavek v kapalné i plynné formě. Dřevo mořené čpavkem získává tmavší odstín a vykazuje zvýšenou UV stabilitu. Mezi další reaktivní mořidla lze zařadit například roztoky chloridů železa (ztmavnutí dřeva) nebo pe roxidu vodíku (bělení dřeva). Uvedená mořidla fungují spolehlivě, ale mají řadu omezení a nedostatků. Jejich zásadním nedostatkem je, že se jedná o látky toxické, žíravé a nebezpečné, tudíž legislativa některých států zcela znemožňuje jejich použití pro dané účely. Všechna zmíněná ome zení a nedostatky tradičních mořidel odstraňuje použití nově vyvinutého reaktivního mořidla. Jedná se o vodný (koloidní) roztok nanočástic oxidů železa. Po aplikaci mořidla dochází k chemické reakci oxidů železa s fenolickými látkami obsaženými ve dřevě – tříslovinami. Podstatou této reakce je chelatace (navázání dvou‑ či vícevazebného iontu) železa na feno lické látky za vzniku tmavě zbarvených komplexů. Výsledkem této reakce je zabarvení dřeva do černé, tmavě modré či zelené až šedé. Výsledná barva je závislá na obsahu fenolických látek, pH dřeva a koncentraci roztoku nanočástic oxidů železa. Velkou předností této technologie je možnost široké škály barevných odstínů (podle přání zákazníka) pomocí různých

koncentrací roztoku. „Nejmarkantnější barevné změny lze pozorovat u dřevin s vysokým obsahem fenolických sloučenin, jako jsou například dub, akát, ořešák, kaštanovník či některé exotické dřeviny. Zajímavé ovšem je, že k barevným změnám dochází i u dřevin s nízkým obsahem fenolů, jako jsou buk, topol apod.,“ vysvětluje Pařil. U vyšších koncentrací roztoku lze toto částečně vysvětlit faktem, že oxidy železa působí jako pigment. U nižších koncentrací se však toto nepředpokládá a je to předmětem dalšího zkoumání. Další posun v komercializaci patento vaného mořidla je příprava několika va riant ukázkových parket v showroomu firmy Princ parket (Telnice u Brna). Zde se aplikuje mořidlo Tairon na podla hové dílce složené z překližkového jádra a dubové dýhy. Parkety budou ošetřeny různými koncentracemi mořidla, a tudíž bude jejich barevnost přecházet od světlých hnědých a šedých tónů po tmavé hnědé až černé tóny. Taktéž budou povrchy drásány s různou finální hloubkou pórů a budou použity tvrdovoskové oleje. Po vystavení těchto vzorových parket v showroomu si již bude moct zákazník daný produkt prohlédnout a případně objednat. Nezbytný krok, který fakultu čeká v příštím roce, bude rozhodnutí o vstu pu do národních fází mezinárodního patentového řízení a s tím související úhrady příslušných poplatků. „V letoš ním roce jsme obdrželi pozitivní rešerši na PCT přihlášku (smlouva o paten tové spolupráci) a většina nároků byla uznána s drobnými změnami. Bude tedy nutné se rozhodnout, v jakých zemích světa budeme chtít technologii chránit, a také najít zdroje profinancování příslušných poplatků pro udržování či přihlášení patentu,“ uzavírá Petr Pařil.

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Na konferenci se mluvilo i o syndromu náhlého úmrtí olivovníků Začátkem září se na Zahradnické fakultě v Lednici konala mezinárodní vědecká konference pod záštitou COST akce „Euroxanth“, a to za účasti více než 90 odborníků z 29 zemí světa. Program byl zaměřen na prezentaci nejnovějších výsledků výzkumu rostlinných patogenů čeledi Xanthomonadaceae, které devastují rostlinné porosty po celém světě. Mediálně asi nejznámějším případem je syndrom náhlého úmrtí olivovníků způsobený bakterií Xylella fastidiosa. Ta od roku 2013 způsobuje významné hospodářské škody v oblasti jižní Itálie, kde rozsáhlá devastace porostů dokonce ohrožuje kulturní dědictví a ráz tamní krajiny. Na konferenci byly představeny nejno vější trendy v oblasti včasné detekce daných patogenů, poznání principů jejich patologie a možných opatření ve vztahu ke snižování hospodářských dopadů těchto patogenů. Významnou měrou se, mimo samotné organizace konference, podíleli na jejím vědeckém obsahu také zástupci MENDELU, kteří prezentovali své výsledky v oblasti využití antibakteriálních vlastností nanočástic v rámci boje s těmito patogeny. TEXT A FOTO: Miroslav Baránek

MENDEL GREEN

ORBA STOLETÍ PŘIPOMNĚLA VÝROČÍ UNIVERZITY

MENDEL GREEN

Není každý oráč, kdo pluhu se drží. O tom, že toto staré přísloví skutečně platí, se mohli o první říjnové sobotě přesvědčit účastníci šestačtyřicátého ročníku mistrovství České republiky v orbě. I přes chladné počasí provázené mrholením na něj do Přísnotic na Brněnsku dorazily bezmála 2 000 diváků, kteří mohli sledovat dvaačtyřicet soutěžících oráčů. Ti je svými výkony přesvědčili o tom, že kvalitně zorat pole je výkon, který lze srovnat doslova s uměním. TEXT: Jiřina Studenková FOTO: Klára Poláčková Akce se uskutečnila pod názvem Orba století, a to jako připomínka letošního stého výročí vzniku Mendelovy univerzity, která je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením nejen na Moravě, ale i v Česku. Klání oráčů již tradičně pořádá Společnost pro orbu ČR. Každý z ročníků soutěže se koná na jiném místě. Pro ten letošní byly s ohledem na výročí univerzity vybrány pozemky v Přísnoticích, na nichž hospodaří Školní zemědělský podnik Mendelovy univerzity v Žabčicích. Spolupořadatelem byla kromě Jihomoravského kraje také Agronomická fakulta. „Chtěli jsme důstojným způsobem přispět k oslavám školy. Velké množství diváků

je dokladem toho, že náš záměr vyšel,“ řekl Lubomír Neudert, jenž se na Agronomické fakultě zabývá osevními postupy a je také místopředsedou společnosti pro orbu. S nadsázkou poznamenal, že zorat kus pole umí kdekdo, ale udělat to tak, aby na pooranou půdu byla pro odborníka radost pohledět, to už je kumšt. Stejné umění je pak hodnocení těchto výkonů. Rozhodčí posuzovali naorávku, tedy takzvaný rozpich, dále sklad, hloubku, zahlubování a vyhlubování pluhu, provedení poslední brázdy a celkové provedení. Že se v tom laik poněkud ztrácí? „Zjednodušeně řečeno by brázdy měly být krásně rovné, výškově vyrovnané, souměrné, pěkně přiléhající jedna na druhou. Brázda musí být jedna jako druhá. Musí mít hezké a pravidelné hřebínky,“ vysvětlil Neudert. Na klání nebylo pro diváky zajímavé sledovat jen výkony oráčů, ale také rozhodčích, kteří velmi pečlivě studovali zorané pozemky. Většinou chválili. K výborným výkonům prý pomohlo vzorně připravené pole. Každý ze soutěžících musel vlastním strojem zorat parcelu o velikosti 20×100 metrů. Mnozí z nich mají z těchto klání nemalé zkušenosti a dobře vědí, nakolik je důležité mít techniku v bezvadném stavu. Proto jí i bezprostředně před soutěží věnovali maximální pozornost. Soutěžilo se v sedmi kategoriích rozdělených podle použitého pluhu, včetně kategorie veteránů, v níž se orá za pomoci historického vybavení, kategorie koňské orby a kategorie juniorů.

Výuka orby je součástí učebního oboru zemědělský mechanizátor. „Velké oblibě se samozřejmě těší koně. Pluhy tažené koňmi mají na našich kláních své nezastupitelné místo, přestože tak kvalitní brázdu jako traktor nevytvoří, poorat kvalitně pole s koňmi je dovednost, v níž se staří hospodáři zdokonalovali celý život,“ doplnil Neudert. Soutěžení v orbě má v Česku dlouholetou tradici. První písemně doložené soutěžní klání se uskutečnilo již v roce 1855. Oráči v Přísnoticích soutěžili nejen o titul mistra ČR, ale také o možnost kvalifikovat se na mistrovství Evropy, které se uskuteční příští rok v Opavě a následně i na mistrovství světa. Nejlepší oráči, mezi nimiž se dlouhodobě drží na špici Irové, se sejdou v Rusku. Na Orbě století, spolupořádané tentokrát Mendelovou univerzitou, si postup vybojoval hlavní vítěz klání, jímž je Pavel Král, zastupující tým Agri CS. Součástí mistrovství byla i výstava zemědělské techniky, na níž brněnský průmyslový podnik Zetor poprvé v České republice vystavil nový design svých oblíbených traktorů Proxima. „Soutěž pořádáme proto, aby se nezapomnělo na to, že má smysl dělat práci kvalitně, aby se předávala jistá tradice, abychom ukázali všem ostatním, že má smysl dělat věci s fortelem a v neposlední řadě, aby naše zemědělská krajina i tím, jak jsou pole zoraná, byla jasným dokladem toho, že se o ni umíme dobře postarat,“ dodal Neudert.

MENDEL GREEN

LIDÉ Z BRNĚNSKÝCH SÍDLIŠŤ PLÝTVAJÍ NEJVÍCE, VYHODÍ 33 KG POTRAVIN ROČNĚ Zájem médií a veřejnosti o výzkumný projekt Ústavu marketingu a obchodu PEF MENDELU zabývající se plýtváním potravin překonal původní očekávání. Za projektem, který původně začal v univerzitní menze, nyní stojí erudovaný výzkumný tým z Provozně ekonomické fakulty. TEXT: Jitka Vanýsková FOTO: Archiv MENDELU Obyvatelé brněnských sídlišť vyhodí do popelnic ročně průměrně 33 kilo gramů potravinového odpadu. U vilové zástavby je to asi 20 kilogramů a venkovské zhruba 21 kilogramů ročně. Takové jsou první odhady vý zkumníků Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří již ně kolik let zkoumají, zda je možné ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných potravin snížili. Vědci budou v unikátním projektu, který nemá ve světě obdoby, pokračovat. Cílem je mj. změnit myšlení lidí, kteří sami přiznávají, že vyplýtvají kolem čtyř kilogramů potravin ročně. Realita je ale výrazně jiná. První odhady reálného počtu vyhozených kilogramů budou vědci dál zpřesňovat dalším šetřením, které odstraní i možný vliv sezonnosti. V rámci projektu, na který výzkumný tým čerpá prostředky z Technologické agentury ČR, proběhly na počátku měsíce srpna první sběry dat. Odborníci provedli za pomoci společnosti SAKO Brno unikátní rozbor komunálního odpadu celkem více než 900 brněn ských domácností. Vědci vybrali tři typy zástaveb, protože se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení odpadu. Venkovskou zástavbu tvoří rodinné domy s převažujícím podílem lo kálního vytápění pevnými palivy, a tedy i možností spalovat odpad v kamnech, dále tu lze kompostovat biologický odpad na zahradě, případně i zkrmovat zvířaty. Vilová zástavba je městskou zástavbou rodinných domů a nájemních vil s etážovým či lokálním vytápěním plynem nebo elektřinou, s možností zahradního kompostování. Sídlištní zástavba nemá možnost jakéhokoliv využití odpadů v místě jeho vzniku.

— skutečný odpad tříděný a vážený v rámci projektu — Komunální odpad byl manuálně rozebrán, pomocí sít byly identifikovány potravinové složky, vše bylo roztříděno, zváženo a zaznamenáno. Výzkumníci nejprve zjišťovali, jak je v komunálním odpadu zastoupen biologický odpad (listí, zbytky kytek, podestýlky pod zví řata) a jak odpad kuchyňský, u něj pak rozlišovali složku rostlinného a složku živočišného původu. Ukázalo se, že v sídlištní zástavbě bylo v komunálním odpadu celkem 39 % biologického odpadu, z odpadu kuchyňského původu tvořil rostlinný 28 % a živočišný 4 %. Ve vilové zástavbě byl podíl biologic kého odpadu na celkovém komunálním odpadu také 39 %, ale lišilo se zastou pení odpadu kuchyňského původu:

rostlinný tvořil 14 % a živočišný 5 %. Venkovská zástavba měla v komunálním odpadu celkem 43 % biologického odpadu, odpad kuchyňského původu rostlinný činil 16 % a živočišný 4 %. Ačkoliv není z prvních sběrů možné dělat definitivní závěry, protože právě u plýtvání potravinami je třeba respek tovat vliv sezonnosti, první výsledky na značují zajímavá zjištění. Výzkumníci se pokusili o první odhady přepočtu reálně vyplýtvaných potravin na osobu / rok. „Překvapivé pro nás nebyly celkové objemy, ale pozoruhodné rozdíly v ob jemu potravinové složky komunálního odpadu u jednotlivých typů zástaveb. Nejvíce potravin skončí v popelnicích

MENDEL GREEN na sídlištích, tam je v přepočtu na jednoho obyvatele a rok vyhozeno do odpadu asi 33 kg potravin. Zřejmě tu hraje roli fakt, že na sídlištích není možnost kompostování nebo zkrmení zbytků zvířaty. Tento typ lokality tedy poskytuje nejpřesnější obrázek o tom, kolik potravin je v domác nostech vyplýtváno. U vilové zá stavby odhadujeme objem vyplýtva ných potravin v přepočtu na člověka a rok cca 20 kilogramů, u venkovské jeden člověk vyhodí do popelnice v průměru cca 21 kg potravin ročně,“ dodala Lea Kubíčková. Statistiky EU uvádí, že v ČR se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin a objem potravin vyplýtvaných v přepočtu na jednoho člověka činí ročně 81 kilogramů. Potravinami se však plýtvá i v maloobchodě a velko obchodě, ve výrobě i v provozech veřejného stravování. Je tedy třeba vypočíst, jakou měrou se na celko vém množství znehodnocených potravin podílí právě domácnosti.

Zajímavé je porovnání reálného objemu vyhozených potravin a subjektivního odhadu vyplýtvaného množství. Výzkumný tým z PEF MENDELU realizoval v loňském roce po ČR také rozsáhlé dotazníkové šetření (1 569 respondentů), které bylo zamě řeno na problematiku nákupu, spotře by a na jejich postoj k problematice plýtvání potravinami. Z něj vyplynulo, že průměrné množství potravinového odpadu podle subjektivního odhadu respondentů po přepočtu odpovídá pouze 4,2 kg na osobu a rok. „Je tedy vidět, že lidé nemají vůbec představu, kolik potravin v domácnosti vyhodí, a že ve skutečnosti je jejich odhad výrazně nižší než realita,“ uvedla Kubíčková. „Nosná myšlenka našeho projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentál ními dopady,“ doplnila Lea Kubíčková.

Výzkumníci budou ve sběrech dat pokračovat, v listopadu proběhlo podzimní šetření, dále se plánuje rozbor komunálního dopadu ve vybra ných lokalitách také v zimě a na jaře, aby bylo možné vyloučit sezonní odchylky produkce potravinového odpadu. Projekt však nemá za cíl pouze zjistit, kolik potravin se reálně vyplýtvá v domácnostech. Po sběru těchto dat budou výzkumníci provádět experiment ve vybraných lokalitách a budou se pomocí různých inter venčních módů snažit změnit chování domácností a přimět obyvatele, aby méně plýtvali. Efekty tohoto expe rimentu budou měřeny a srovnány s již sesbíranými daty, aby mohlo být prokázáno, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale ani jinde ve světě, alespoň to není známé z odborné literatury,“ dodala Kubíčková.

— hlavní řešitelky výzkumného projektu z Ústavu marketingu a obchodu (zleva): Lucie Veselá, Lea Kubíčková, Marcela Tuzová. —

MENDEL GREEN

TÝM Z MENDELU POVEDE VELKÝ MEZINÁRODNÍ PROJEKT, ZAMĚŘÍ SE NA CESTOVNÍ RUCH

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně budou poprvé koordinovat velký mezinárodní projekt financovaný Evropskou komisí v rámci výzvy H2020. Zapojí se do něj 15 univerzit a výzkumných ústavů z Evropy a Izraele. Experti se budou zabývat podporou nových přístupů v oblasti kulturního cestovního ruchu, což je problém, který se týká z velké části i Česka. Obce a kraje by výsledků projektu mohly využít při strategickém plánování cestovního ruchu. Vědci budou převážně v rámci Evropy analyzovat zájem turistů o aktivní účast na atraktivitách kulturního cestovního ruchu a další trendy. Tým padesátky evropských a izraelských expertů povede Milada Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty MENDELU, která našemu časopisu poskytla rozhovor. TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC MENDELU a Filip Vrána

MENDEL GREEN Cílem projektu je kompletně nový přístup k chápání a řešení kulturního cestovního ruchu s důrazem na podporu rozvoje znevýhodněných oblastí. Můžete uvést například místa v ČR, na která se budete chtít zaměřit, kde turistika nefunguje? V projektu bude podrobně analyzová‑ no 15 případových studií. Případové studie jsou vybrány tak, aby ilustrovaly různé aspekty kulturního cestovního ruchu řešeného projektu, zahrnující prostorové prvky, jako jsou periferní lo‑ kality, deindustrializované a městské lokality, a sociální prvky, jako je role místních zúčastněných stran, nad‑ měrný a nedostatečný cestovní ruch a vztah k regionální evropské identitě. Česká republika se v rámci případové studie zaměří na Jihomoravský kraj. Některé periferní části kraje jako Vranovsko nebo Horňácko jsou postiženy vyšší nezaměstnaností a depopulačními tendencemi. Přitom disponují významnými atraktivitami cestovního ruchu. Jedním z cílů projektu je zapojení takových mikro‑ regionů do evropského cestovního ruchu.

— Vranov nad Dyjí — — Ostrava, festival Colours —

Jsou v oblasti kulturního cestovního ruchu nějaké nové trendy?Jaké případně? Ano, nových trendů je celá řada, zejména se jedná o tzv. „mediální turismus“, což je kulturní cestovní ruch související s návštěvami míst, kde probíhalo natáčení filmů a televizních seriálů. V projektu se na tento typ cestovního ruchu zaměří partneři z Velké Británie. Bude se jednat o místa související se skotskou historií a kulturním dědictvím, jako jsou TV série Cizinka, ale také Statečné srdce, Marie, královna skotská, a další. Opakují se v jednotlivých zemích stejné problémy? Koncentruje se kulturní turistika do několika málo míst, jako jsou např. Praha nebo Český Krumlov? Převážně ano, ale jsou i výjimky. Záleží na tom, o jak známá místa se jedná a na co turisté cílí. S tím jde ruku v ruce dostupná infrastruktura a služby. Samozřejmě, že ve všech zemích jsou místa celoevropsky nebo

MENDEL GREEN celosvětově proslulá. S tím souvisejí také velké problémy, protože masový cestovní ruch se stává v těchto místech obtížně zvládnutelný a někdy může i ničit původní hodnoty, což je příklad italských Benátek. Naším cílem je naopak otevřít mezinárodnímu cestovnímu ruchu i regiony dosud méně známé. Řada zemí v západní a jižní Evropě je na této cestě ovšem již dále, protože vsadila na cestovní ruch dříve než my. Můžete ze své zkušenosti uvést místa, kde se už něco podařilo změnit? Je to například Ostrava se svými festivaly jako jsou Colours, které hostí Dolní oblast Vítkovic jako významná a pro dané město typická industriální památka? Přesně tak. Nám jde však také o rozvoj cestovního ruchu na ven‑ kově, v místech, která jsou stranou od významných letišť i pozemních komunikací, která jsou méně vybavena infrastrukturou a také kapitálem a zkušenostmi. V tomto směru může sehrát významnou úlohu právě jižní Morava, kde lze vhodně spojit přírodní, architektonické, historické a folklórní dědictví s kulturou vína. Projekt má přinést podporu nových přístupů k problematice kulturního cestovního ruchu. Můžete uvést příklady? Výstupem projektu budou nové metodiky uplatnitelné na různých úrovních státní správy a samosprávy, které umožní stakeholdrům, tedy rozhodujícím činitelům na dané úrovni, identifikovat potenciál konkrétního území a cílit na zatraktivnění směrem k cestovnímu ruchu. Ten pak může být rozvíjen s podporou Evropské i národní politiky. Projekt by neměl být zaměřen na podporu jednotlivých aktivit. Ukazuje se totiž, že k dosažení vyšší úrovně zapojení do cestovního ruchu je třeba propojovat akce různého typu a nabízet regiony jako balíček. Vraťme se ještě k České republice. Podle EUROSTATu bylo v roce 2018 v Česku realizováno 26,8 milionu přenocování cizinců. Zaostáváme tedy

za Velkou Británií, státy jižní Evropy nebo Německem a Rakouskem. Jak si podle Vás stojíme v celoevropském srovnání? Protože nemáme moře ani velehory, musíme se zaměřit na jiné formy cestovního ruchu, mezi nimiž může hrát významné místo právě kulturní cestovní ruch. Českým problémem je nadměrná koncentrace turistů v Praze. Navíc k nám jezdí zejména turisté z okolních zemí. Teprve pak následují nerezidenti ze vzdálenějších zemí, od nichž lze očekávat delší průměrné délky pobytu a vyšší příjmy, v čele s Rusy, Brity, Italy, Číňany, Korejci, Američany a Francouzi. I v tomto směru by větší evropeizace našich destinací mohla přispět ke zvýšení podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu a prospe‑ ritě regionů. Určitý problém předsta‑ vuje i skutečnost, že pokud cizinci navštíví místa mimo hlavní destinace, jde o návštěvy fakultativní, tedy bez ubytování. Ostatní destinace totiž zpravidla nedisponují infrastrukturními kapacitami pro přijímání návštěvníků zvyklých na vyšší standardy ubytování a dalších služeb. Může tedy ke změně chování turistů přispět i Váš projekt? Náš projekt by měl být primárně zaměřen na evropská řešení. Jeho smyslem je mimo jiné i zlepšovat důvěru mezi národy a státy Evropy prostřednictvím kulturního cestovního ruchu. K tomu je ovšem potřeba ukazovat nejen architektonické památky vysokého řádu, ale právě rozptýlit turisty do regionů, aby poznali skutečné Česko.

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Mezinárodní setkání seniorů Věk, národnost ani menší znalost cizích jazyků nijak neomezují poslucha‑ če z Univerzity třetího věku MENDELU v navazování mezinárodních přátelství. Potvrdilo to setkání 50 studentů univerzit třetího věku z České repub‑ liky, Slovenska, Polska, Portugalska a Španělska, které proběhlo září počátkem na Mendelově univerzitě v rámci projektu IDEMASAP 50+. Účastníky v aule slavnostně přivítali rektorka univerzity Danuše Nerudová a ředitel Institutu celoživotního vzdělávání Petr Adamec. V předsálí auly si pak mohli všichni prohlédnout zajímavou výstavu fotografií a rukoděl‑ ných výrobků, které připravily členky Klubu U3V MENDELU. Ty se s velkým nadšením zapojily i do samotné organizace setkání. Na hosty čekal během třídenního setkání bohatý program, jako byly pro‑ hlídky Moravského krasu nebo firmy Zetor, návštěva Botanické zahrady a arboreta, exkurze do potravinářských poloprovozů MENDELU a oblíbené tvořivé workshopy. Součástí programu bylo i setkání lektorů rukodělných workshopů ze zúčastněných univerzit třetího věku, kteří tak mohli sdílet své zkušenosti s jejich organizací. I když jazykové znalosti účastníků nebyly vždy perfektní, nikomu to neva‑ dilo a po celou dobu setkání vládla přátelská atmosféra a nadšení. Senioři také ocenili možnost rozšířit si své vědomosti a poznat nové přátele. TEXT: Martina Urbánková FOTO: AVC MENDELU

MENDEL GREEN

NOVÉ AKREDITACE NA LDF REFLEKTUJÍ SOUČASNÉ TRENDY Několikaletá tvrdá práce při přípravě nových akreditačních spisů došla svého naplnění. Během roku 2019 obdržela Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU kladná rozhodnutí Národního akreditačního úřadu o udělení akreditací všech studijních programů (specializací) bakalářského a navazujícího magisterského studia, o jejichž akreditaci požádala v předchozím roce. Fakulta tak novými akreditacemi reaguje na aktuální požadavky doby a reflektuje technický vývoj dnešního světa a požadavky současného vývoje společnosti. AUTOR: Jana Kuncová

Již v letošním akademickém roce 2019/2020 zahájila Lesnická a dřevař‑ ská fakulta přechod na nové a nově akreditované studijní programy. První vlaštovkou bylo otevření zcela nového studijního programu Technologie a management zpracování dřeva, do kterého bylo přijato celkem 75 stu‑ dentů ve všech formách bakalářského a navazujícího magisterského studia. Tento moderní program plně nahra‑ zuje již neotevíraný studijní program Dřevařství. „Nová akreditace reaguje na aktuální požadavky doby, čímž absolventům zajistí lepší uplatnitelnost na trhu práce,“ uvedla proděkanka LDF pro vzdělávací činnost Zuzana Paschová. Bakalářské studium programu Technologie a management zpracování dřeva připravuje absol‑ venty – techniky schopné zastávat odbornou technickou činnost při řízení základních pracovišť podniků orientovaných na zpracování trvale obnovitelné suroviny, tedy dřeva. „Magisterský studijní program je pak zaměřen na klasické i moderní tech‑ nologie zpracování materiálů na bázi dřeva se zohledněním manažerských a ekonomických aspektů v dřevozpra‑ cujícím průmyslu,“ vysvětluje Zuzana Paschová. Cíleně je navržen pro dřevařské specialisty, management a majitele dřevařských firem orien‑ tovaných na technologie zpracování dřeva, vývoj nových materiálů na bázi dřeva, modifikace dřeva, projektování výrobních celků, trendy v konstrukci stavebně‑truhlářských výrobků, dřevěné konstrukce apod.

V akademickém roce 2020/2021 uvede Další změnou, kterou Lesnická a dře‑ 1400 fakulta v život řadu dalších nově akre‑ vařská fakulta v posledním roce prošla, ditovaných1200 studijních programů. I zde je modifikace systému přijímacího se bude jednat o studijní programy řízení. Byly zrušeny přijímací zkoušky 1000 inovované, reflektující technický vývoj do bakalářských studijních programů, dnešního světa zůstaly pouze talentové zkoušky pro 800 a požadavky součas‑ Bc. ného směřování lidské společnosti. studijní program Design nábytku. Tato 600 NMgr. Již nyní fakulta připravuje přijímací skutečnost, společně se zvýšeným Celkem 400 řízení do tradičních, nicméně nově úsilím při náborové práci, přispěla akreditovaných bakalářských studij‑ k výraznému nárůstu počtu podaných 200 ních programů, jako jsou Arboristika, přihlášek ke studiu a zapsaných 0 Krajinářství, Stavby na bázi dřeva, studentů do prvních ročníků. „Jen pro 2015/2016 2016/2017 2017/2018 2018/2019 2019/2020 Lesnictví se specializacemi Lesnictví srovnání – v loňském roce se ke studiu podané kompletní přihlášky a Lesnictví tropů a subtropů, Design ve všech typech a formách bakalář‑ nábytku a Tvorba a výroba nábytku ského a navazujícího magisterského 1400 se specializacemi Tvorba nábytku studia zapsalo cca 450 studentů, v le‑ 1200 a Výroba nábytku. U navazujících tošním roce je to více než 720 studen‑ magisterských studijních programů tů. Doufáme, že i v budoucích letech 1000 se jedná o následující inovované se podaří, i za pomoci nově akredi‑ 800 programy: Stavby na bázi dřeva, tovaných studijních programů, tento Bc. Krajinné inženýrství, Lesní inženýrství zvýšený zájem o studium 600 NMgr.na Lesnické se specializacemi Lesní inženýrství a dřevařské fakultě udržet, “ uzavírá Celkem 400 a Lesní inženýrství tropů a subtropů Paschová. a Design nábytku. I nadále budeme 200 otevírat studijní program Nábytkové in‑ Vývoj počtu uchazečů zapsaných 0 ženýrství se dvěma obory – Nábytkové pěti letech 2015/2016 2016/2017 2017/2018 do studia 2018/2019 v posledních 2019/2020 přijatí ke studiudemonstruje následující graf. inženýrství a Tvorba nábytku. 800 700 600 500 Bc.

400

NMgr.

300

Celkem

200 100 0 2015/2016

2016/2017

2017/2018

2018/2019

2019/2020

zapsaní do studia

MENDEL GREEN

NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM JE VLASTNÍ HLAVA Zatím největšího individuálního úspěchu dosáhla v letošním roce na Letní světové univerziádě v italské Neapoli. Hana Adámková z LDF MENDELU vystřílela bronz ve skeetu, a navázala tak na předchozí týmové úspěchy na Mistrovsví Evropy (zlato) a Mistrovství světa (stříbro). Ambice má ty nejvyšší – Olympijské hry. TEXT: Kateřina Červíková FOTO: AVC MENDELU Bronz na univerziádě byl pro Vás první individuální medailí. Lišila se pro Vás univerziáda od ostatních závodů? Velké závody jsou pořádané v obrov ských komplexech, které splňují stejná pravidla, takže rozdíly mezi střelnicemi moc nevnímám. Odlišuje se pouze krajina, ve které se střelnice nachází. Od toho se odvíjí pozadí, na kterém „lovím“ terče. Univerziáda byla super v tom, že už jsem měla po zkouško vém a měla jsem čistou hlavu. Je soustředěnost ve skeetu tím nejdůležitějším prvkem? Ano, největším nepřítelem je vlastní hlava. Jakákoliv myšlenka, jakékoliv odvedení pozornosti a holub mi uletí. Člověk musí být opravdu v klidu, což je v mém případě těžké, protože jsem velký nervák. Máte rituál, který Vám s koncentrací pomůže? Před každou položkou mám rozcvičení, protažení a suchý trénink. To znamená, že si na sucho nahazuji flintu k rameni a představuji si dráhu terče.

— „Lesnictví mě baví, mám ráda přírodu i myslivost,“ říká Adámková. Kromě zbrojního průkazu pro sportovní účely má i ten pro účely lovecké, a mimo skeetu tak chodí s myslivci i na lovecká kola nebo trap. —

Je vůbec důležitá fyzická příprava? Určitě. Ale není to jako třeba u atletů nebo plavců. Závody bývají dvoudenní, jenže na velkých mezinárodních soutěžích se mohou další dny střílet i „mixy“ (žena, muž) nebo týmy, takže závod pak trvá i pět nebo šest dnů a člověk to fyzicky musí vydržet. Kromě střelnice proto chodím i posilovat, běhat nebo plavat. Jaká je finanční náročnost? Moje současná svazová flinta stojí kolem čtvrt milionu a k tomu mám na míru dělané pažby, část sloužící k opření zbraně o rameno. Tím, že jsem v reprezentaci, tak kromě tréninků už nemusím platit téměř nic,

ale v začátcích jsem střílela s tátovou flintou a kupovala si vlastní náboje. Lze se sportovní střelbou uživit? Ano, ale v Česku se střelbou dovede uživit jen pár těch nejlepších, třeba David Kostelecký nebo Jiří Lipták. Není to ovšem na takové úrovni, jakou mají třeba tenisté. Jsme zaměstnanci ministerstva vnitra, od něhož máme plat. Za výhru dostáváme odměnu, ale moc peněz to není. Skeet není v Česku typickým sportem, jak jste se k němu dostala? Odmala jsem měla vztah k mysli vosti, protože můj otec je myslivec.

MENDEL GREEN

Hana Adámková (22)

— Skeet je sportovní střelecká disciplína, jejímž cílem je zasáhnout letící terč

• Pochází z Hořovic nedaleko Berouna ve středních Čechách

— Terče jsou vrhány ze dvou věží. V rámci střelecké položky (25 terčů) střelec

• Studuje bakalářský obor Lesnictví na LDF MENDELU • Skeetu se věnuje od 15 let a je součástí české reprezentace.

(tzv. holuba) střelou z brokovnice. postupně zaujme osm střeleckých pozic umístěných na půlkruhu, na jehož koncích jsou vrhací věže. — Na každý terč se může vystřelit jen jedna rána. V soutěži se střílí na 125 terčů. — Do brokové střelby patří kromě skeetu také trap a double trap. Všechny tyto disciplíny kladou vysoké nároky na pozornost, soustředěnost, vytrvalost a reakční rychlost. — Jedním z nejúspěšnějších Čechů ve sportovní střelbě je olympijský vítěz David Kostelecký (trap).

Několikrát jsme spolu byli na střel nici a chytlo mě to, takže jsme našli trenéra a střelecký klub v Písku. Díky dobrým výsledkům jsem se pak dostala do Komety Brno. Holek naštěstí v Česku střílí málo, takže je šance se i ve vyšším věku dostat do lepší výkonnostní skupiny. Kluci začínají střílet už třeba ve 13, protože u nich je konkurence daleko vyšší. Jak je to se zbrojním průkazem? Ten přeci nelze získat tak brzy. Děti nemají zbraň u sebe a na střelnici můžou jen s doprovodem trenéra. Podle zákona můžete mít zbrojní prů kaz na sportovní střelbu od osmnácti, ale od šestnácti lze udělit výjimku, kterou jsem měla i já, a to pokud jste členy sportovního střeleckého klubu.

— Soutěže ve skeetu jsou rozděleny podle pohlaví a věku. Podmínky na střelnici jsou však pro všechny kategorie stejné, takže všichni střílejí ze stejné vzdálenosti na stejný počet terčů, které vylétávají buď z jedné, nebo z obou vrhacích věží zároveň. —

MENDEL GREEN Lze sport vůbec skloubit se školou? Během semestru se to zvládat dá. Když odjíždíme na soustředění nebo na závody, tak se domluvím s vyučujícími, ale ve zkouškovém je to náročné. Na zahraničních závodech nebo mistrovstvích jsme i týden, takže je to časově náročné. Navíc když chce člověk dobře odstřílet závod, tak musí mít čistou hlavu. Ve zkouškovém se mi ale stane, že mám střílet, vzpomenu si, že z něčeho ještě musím udělat zápočet, otočím se a holub už dávno uletěl.

Jaký máte v skeetu cíl? Ten nejvyšší, chtěla bych na olympiá du. Poslední místa na olympiádu v Tokiu 2020 se rozdávají na závodech příští rok. Tím, že jsem ale před dvěma roky přestoupila z juniorek do žen, tak je pořád znát velký výkonnostní rozdíl. Proto zatím ani nejezdím na závody, kde bych se mohla na olympiádu kvalifikovat. Věřím ale tomu, že olympiáda v Paříži 2024 mi už vyjde.

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Letní škola From Field to Table V červenci se na Zahradnické fakultě MENDELU konala letní škola zaměřená na pěstování zahradnických kultur a jejich využití a zpracování. Akce probíhala v Lednici ve spolupráci s Louisiana State University (USA). Z Ameriky přijeli Kathryn Fontentot, Jeff Kuehny a Kayanush Aryana, kteří se na výuce také podíleli. Letní školy se zúčastnilo 14 studentů z 6 zemí a také zástupci partnerské školy Kasetsart University (Thajsko). Témata zahrnovala nejen moderní přístupy v produkci zahradnických plodin (ovoce, zelenina), zpracování a senzorické hodnocení produktů, ale také hodnocení parametrů kvality potravin z pohledu jejich bezpečnosti. V průběhu letní školy mohli účastníci projít rozsáhlé sortimenty v areálu fakulty, navštívit Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, jakož i výrobní podnik zaměře ný na produkci zeleného koření nebo Květnou zahradu v Kroměříži. Velký zájem vyvolala možnost vlastních experimentů při zpracování ovoce a zeleniny během laboratorních úloh.

RYCHLOSTŘELBA OTÁZEK Kdo Vás ve sportu nejvíc podporuje? Rodina a přítel

Co děláte ve volném čase? Chodím do lesa

Připravujete se do školy pečlivě, nebo vše necháváte na poslední chvíli? Na poslední chvíli nebo ještě později. 

Oblíbené místo na MENDELU? Na „Qčku“, tam chodím na džus.

TEXT A FOTO: Robert Pokluda

MENDEL GREEN

VÝZKUM V RÁMCI PROJEKTU SOMOPRO SPĚJE KE ZDÁRNÉMU KONCI TEXT: Redakce FOTO: Archiv MENDELU

Svůj výzkum mohla Pompeiano Vaníčková realizovat v rámci granto vého programu SOMOPRO (South Moravian Programme for Distinguished Researchers) spolufinancovaného Jihomoravským krajem a Evropskou komisí. Cílem programu je podpora špičkových vědců z Česka i ze zahrani čí, kteří chtějí spolupracovat s jiho moravskými výzkumnými institucemi na projektech v oblasti technických, lékařských a přírodních věd po dobu 1 roku až 3 let. Právě Lucie Pompeiano Vaníčková se stala jednou z 18 vědců a vědkyň, kteří byli v 5. a 6. výzvě programu podpořeni.

Hmotnostní spektrometrie, elektro chemie nebo značení protilátek nanočásticemi. Všechny tyto metody používá ve svém výzkumu vědecká pracovnice Ústavu chemie a bio chemie Lucie Pompeiano Vaníčková, Výsledkem jejího projektu s názvem Metalothionein jako prognostický marker karcinomu kůže by mělo být vytvoření prostorového zobrazení tohoto proteinu v nádorové tkáni, což by mělo přispět k lepšímu pochopení procesů vedoucích ke karcinogenezi. „Právě se nacházíme v druhé polovině výzkumu. Nedávno jsme od nezávislých hodnotitelů obdrželi velice pozitivní reference, můžeme proto říct, že výzkum pokračuje nad očekávání skvěle,“ shrnuje dosavadní výsledky Pompeiano Vaníčková. Definitivní výsledky pak budou známy v květnu 2020.

Nespornou výhodou celého projektu je právě jeho multidisciplinarita. „Sama se zdokonaluji v hmotnostní spektrometrii a zároveň své knowhow předávám ostatním kolegům. Od nich zase získávám praktické zkušenosti s elektrochemií nebo přípravou nanočástic. Tato výměna vědomostí je zásadní, rozvíjí se celý tým a zlepšuje se jeho úroveň,“ vysvětluje Pompeiano Vaníčková. Na výzkumu spolupracuje kromě kolegů z Mendelovy univerzity také se dvěma ústavy Akademie věd, s Masarykovou univerzitou a s univerzi tou v Debrecínu. Zajímavostí je, že svůj multidisciplinární přístup aplikovala na model prasečího melanomu, který je blízký tomu lidskému. Před návratem do Brna působila Pompeiano Vaníčková na Max Planck Institutu v Německu a tři roky také v Brazílii. Zde v rámci prestižního postdoktorského projektu na podporu vědy a výzkumu cíleného na exce lentní zahraniční experty, předávala brazilským kolegům své odborné zkušenosti v oboru hmotnostní spektrometrie. „Konkrétně jsem se věnovala identifikaci a charakterizaci přírodních látek pro biologickou

kontrolu škůdců v zemědělství. Tento výzkum vedl ke vzniku tří patentů,“ nastiňuje vědkyně. Z jakého důvodu se tedy v Brně začala věnovat výzkumu rakoviny? „Vždy mě přitahovaly klinické aplikace, kdy se přímo řeší konkrétní problém. Taktéž mě lákala vize toho, že bych mohla pomoct lidem, což je pro mě velice naplňující a motivující. Můj současný projekt proto představoval unikátní možnost, jak skloubit hmotnostní spektrometrii a výzkum rakoviny,“ osvětluje Pompeiano Vaníčková. Výzkum musela přitom před nějakým časem na několik měsíců přerušit. Stalo se tak ovšem z pochopitelného důvodu – odcházela na mateřskou. Před odchodem se přitom obávala, zda následně dokáže s náročným výzkumem skloubit rodičovské po vinnosti. Po půl roce však byla zpátky a mohla pokračovat, což jak sama uznává, nebývá v praxi zvykem. „Ústav je velice family‑friendly, respektive mother‑friendly. Ačkoliv je to mnohdy časově i logisticky náročné, vychází mi velice vstříc. Kromě toho, že mám skvělého manžela, můj dík patří zejména panu profesoru Adamovi a paní docentce Vaculovičové za jejich osvícený přístup a podporu,“ svěřila se Pompeiano Vaníčková. Po dokončení současného projektu by ráda pokračovala v započatém výzkumu a rozvíjela jej. „Ideálně bych v rámci ústavu chtěla vytvořit malou vědeckou skupinu a více se profilovat v klinických aplikacích hmotnostní spektrometrie, protože v tom vidím velký potenciál,“ uzavírá vědkyně.

MENDEL GREEN

STUDENTI USPĚLI V SOUTĚŽI „VRAŤTE JE DO HRY“ Upcycling je dnes trendem, brzy bude nutností. Vracet starým věcem nový život však může být nejen záslužné, ale i krásné. Celkem 19 studentů Designu nábytku, Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně se přihlásilo do soutěže, kterou vyhlásila česká společnost Plastia, výrobce potřeb pro domov a zahradu. Řada z nich získala ocenění. TEXT: Filip Vrána FOTO: Plastia Studenti měli k dispozici staré zásoby jako materiál pro zhmotnění svých představ. Z nich pak vznikly prototypy praktických i uměleckých předmětů. Ty nejlepší z nich plánuje Plastia vyrobit v chráněných dílnách ve větším množství a využít je jako limitované edice reklamních předmětů. V plánu je i dražba ve prospěch Azylového domu sv. Máří Magdalény v Jiřetíně pod Jedlovou. „Upcycling je ve společnosti velmi aktuálním tématem, které bude mít bezpochyby v budoucnu důležitou roli,“ uvedl Milan Šimek z Ústavu nábytku, designu a bydlení LDF (vedoucí studentů). Podle něj se nevyužité zásoby firmy Plastia v podobě háčků, kartáčů, fólií, plastových výlisků, nůžek a dalšího materiálu proměnily ve šperky, tašky, svítidla a vázy. „Co by skončilo na skládce nebo v lepším případě ve sběrném dvoře, udělá ještě velikou radost. A navíc pomůže šířit myšlenku

MENDEL GREEN udržitelného designu a upcyklace,“ uvedl Šimek. Vítěze vyhlásili organizátoři na kon ferenci Předcházení vzniku odpadů, která se uskutečnila 24. října v Praze. Neztratili se mezi nimi ani studenti MENDELU. První místo ve své kategorii získaly například šperky Dominiky Sirné. „Do soutěže jsem přihlásila více výrobků, ale pozornost poroty upouta ly zelené šperky. Móda mě vždy bavila, a tak mi téma šperků bylo blízké. Již v mládí jsem se věnovala korálkování, pletení náramků přátelství, háčkování atd. Nyní jsem tedy pouze využila již získaných znalostí a použila je pro upcyklovaný produkt,“ uvedla Sirná. Porotu zaujalo také svítidlo Medúza navržené studentkou MENDELU Michaelou Kubátovou, vyrobené ze zá věsného koše na květináč a netkané textilie. „Z pohledu designéra vnímám téměř jako povinnost zaměřit se při navrhování nového produktu mimo funkční, vizuální či ekonomické otázky také na ty týkající se trvanlivosti, opravitelnosti a opětovného využití, díky kterým se z výrobku nestává další odpadek zatěžující přírodu,“ uvedla Kubátová. Kromě finančního ocenění dostanou studenti licenční smlouvu a možnost absolvovat designérskou stáž přímo v Plastii. Pro firmu není spolupráce s mladými designéry žádnou novinkou, stejně jako důraz na udržitelnost. Cirkulární ekonomika je přístup, který se v Plastii zabydlel už před mnoha lety. Vyrábět věci tak, aby vydržely co nejdéle, a minimalizovat odpad je tu přirozené. Důkazem může být třeba vermikompostér Urbalive, držitel dvou nejprestižnějších světových ocenění Red Dot Design Award 2018 a Good Design, který dokáže přeměnit kuchyňský odpad na životodárné hnojivo.

PŘINÁŠÍME HENDIKEPOVANÝM RADOST Z PŘÍRODY Domov pro osoby se zdravotním postižením Tereza, se kterým Lesnická a dřevařská fakulta spolupracuje, je sociální zařízení s celoročním pobytem pro znevýhodněné klienty. Jde o děti i dospělé se středně těžkým až hlubokým mentálním postižením, kombinovanými vadami či autismem, o které se stará tým kvalifikovaných vychovatelů. A co takovým lidem nabízíme na naší akademické půdě? TEXT: Lucie Nádeníková FOTO: Archiv MENDELU Je toho mnohem víc, než by se mohlo zdát. Vytržení z běžné rutiny, setkání s běžným chodem školy, klid, čerstvý vzduch a krása našich lesů… „Užíváme si znovuobnovenou a krásnou spolupráci s Lesnickou a dřevařskou fakultou. Letos už jsme se prošli v brněnském arboretu, prohlédli si zvířátka na fakultě a užili si výlet do přírody a opékání špekáčků v Arboretu Křtiny. To vše v doprovodu skvělých pracovníků a studentů této fakulty,“ pochvaluje si členka týmu vychovatelů Kristýna Kvaltinová. Spolupráce s domovem začala už před několika lety, ale postupně utichla a začátkem letošního roku jsme ji obnovili v plné síle. Pochvaluje si to i proděkan LDF Petr Kupec. „Myslím, že setkání jsou oboustranně obohacující, a jsme rádi, že můžeme alespoň prostřednictvím výletů a prohlídek zpestřit denní program klientů domova,“ doplňuje Kupec, který iniciuje i další společné aktivity. Chystají se například společné vánoční dílničky a na jaře by se mohla uskutečnit další výprava do přírody. Zvažujeme také, jakou formou finanční a materiální podpory bychom mohli domovu nejlépe pomoct. Někteří z klientů by potřebovali lepší vybavení, na které nejsou peníze. A to bychom se rádi pokusili změnit. Po těchto setkáních si uvědomujeme, jak cenné je zdraví naše a našich dětí. A vždy znovu obdivujeme práci zaměstnanců domova Tereza. Málokdo si dokáže představit, jak náročná je

péče o děti a klienty s takto různo rodými a těžkými hendikepy. Někteří působí na první pohled naprosto zdravým dojmem, ale o to víc mohou překvapit jejich nenadálé reakce. Mnoho klientů může pouze ležet na vozíku a třeba jen minimálně hýbat rukama. Člověk s nimi musí být stále ve střehu. Krmit je, přebalovat, hlídat, aby neubližovali sobě nebo ostatním. Tato práce je po psychické i fyzické stránce velmi náročná, ale vychovatelé ji zvládají s úsměvem. A my jsme rádi, že se můžeme podílet na tom, že se „holky“ dnes nepopraly a Mareček se směje.

MENDEL GREEN

100 LET MENDELU

ABSOLVENTI PŘEJÍ UNIVERZITĚ K NAROZENINÁM

Univerzitě přeji hlavně mnoho úspěšných studentů a absolventů, kteří svou prací a úspěchy budou důležitost oboru zemědělství, který je v současné době ve společnosti spíše opomíjený, stále připomínat. Přeji také mnoho úspěchů ve vědecké činnosti, neboť díky klimatickým změnám a dalším faktorům bude vývoj v zemědělství velmi důležitý. Stanislav Škrobák, Vinařství Škrobák Čejkovice – Vinařství roku 2018

MENDELU, za mé studijní éry tedy Vysoká škola zemědělská v Brně, mně osobně určitě obohatila život. Skutečně jsem si studentského života užíval plnými doušky. Co se týká odborných ekonomických znalostí, tak to bohužel musím konstatovat, že moje studium probíhalo za komunismu, tudíž většina ekonomických předmětů byla tou dobou deformována. Takže říct, že mě VŠZ perfektně připravila na mou pozdější podnikatelskou aktivitu nemohu. Určitě ale ve mně škola vzbudila zájem a nadšení pro ekonomiku. I za komunismu si totiž vnímavý člověk mohl z dostupné literatury a některých výkladů profesorů představit, jak ta pravá tržní ekonomika mohla na Západě fungovat, a to mě fascinovalo. Z tohoto mého poznání bych MENDELU přál, ať už nikdy nemusí bojovat s jakýmkoliv totalitním režimem, který by jí nařizoval, co může na své půdě učit. Univerzitě přeji svobodu a nezávislost na politické garnituře a dalších minimálně 100 let. Igor Fait, finančník a milovník umění

Co přát univerzitě do dalších let? Mnoho skvělých studentů toužících po poznání a dostatek pedagogů, kteří budou nejen špičkovými odborníky ve svém oboru, ale budou také umět studenty pro danou věc nadchnout. Pokud se to podaří, čeká univerzitu skvělá budoucnost a její absolventi se budou vždy ke své alma mater hrdě hlásit. Jakub Šebesta, exministr zemědělství a dlouholetý šéf SZPI

Studium a práce na Mendelově univerzitě obohatily můj život o dvě věci, znalosti a kontakty. To, co jsem se na MENDELU naučil před dlouhou řadou let, dodnes používám v mém profesním životě. Kolegy a přátele z MENDELU pak potkávám po celé České republice i v zahraničí, kde dnes žiji a pracuji. Přeji naší alma mater, aby i do budoucna nabízela mladým lidem atraktivní studium. Udržitelné a inovativní zemědělství, biologický výzkum nebo přesahy do rozvoje regionů a ekonomiky firem – to všechno jsou silné stránky MENDELU a všechny z nich mají velkou budoucnost. Přeji Mendelově univerzitě, aby stimulovala kritické myšlení svých studentů a aby ve svých oborech hrála evropskou ligu. Petr Blížkovský, Generální sekretariát Rady Evropské unie

Mendelovu univerzitu jsem ukončil v roce 1981 v oboru vinařském a mohu říct, že jsem strašně rád, že jsem ji absolvoval, a dodnes ji vnímám tak, jako je nazván jeden český film „Škola základ života“. I když se spousty věcí mění, vyvíjí, tak to „základní“ ze školy stále zůstává. Za to jsem Mendelově univerzitě moc vděčen a přeji jí, aby dále vychovávala absolventy schopné reagovat na stále rychlejší vývoj, nové informace i směřování k ekologičtější krajině a zdravým potravinám. Pavel Vajčner, předseda představenstva ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.

SLAVNOSTNÍ VĚDECKÉ RADY MENDELU|AF|PEF|LDF