Issuu

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 3/2018

Vědci zachránili unikátní část jeskyní ROZHOVOR:

HRÁŠEK JAKO SYMBOL UNIVERZITY ZAFUNGOVAL, LOGO ČEKÁ REDESIGN

Čtení z letokruhů – dendrochronologie

MENDEL GREEN

ÚVODNÍ SLOVO Milé čtenářky, milí čtenáři časopisu MENDEL GREEN, letošní rok se chýlí ke konci a čeká nás rok nový, který bude v řadě aspektů opravdu výjimečný. Společně oslavíme sto let existence naší školy. Toto významné výročí si připomeneme nejen s kolegy a studenty, sto let univerzity chceme využít i jako příležitost k tomu, abychom se otevřeli veřejnosti. Proto chystáme řadu akcí, na kterých bude naše alma mater patřičně vidět. Po městě bude jezdit šalina v zelených barvách univerzity, budeme partnerem jihomoravských dožínek a k výročí vyjde reprezentativní publikace. Vrcholem oslav bude červnový Týden otevřených dveří, určený veřejnosti, absolventům i studentům středních škol. Událostí k stoletému jubileu univerzity však bude mnohem více, zveřejňovat je budeme postupně na speciálním webu. Kulaté výročí je zároveň dobrou příležitostí pro jednu významnou novinku, kterou od ledna chystáme. Je jí nový jednotný vizuální styl navazující na redesign loga. Proč jsou tyto kroky nutné a jak souvisí s dnešní, pro některé možná až příliš zrychlenou dobou, vysvětluje v úvodním rozhovoru časopisu autor našich hrášků grafik Libor Jelínek. V aktuálním čísle časopisu Mendel Green si můžete přečíst článek o dendrochronologii, pojednání o výzkumu aragonitových jeskyní, rozhovor s naším absolventem a aktuálně dokumentaristou Ivanem Stříteským a najdete v něm i další zajímavá témata. Přeji všem kolegům a studentům příjemné čtení o lidech z MENDELU a událostech na univerzitě a těším se na další, pro náš všechny v mnohém výjimečný rok.

Danuše Nerudová, rektorka

OBSAH MENDEL GREEN Časopis událostí Mendelovy univerzity v Brně Ročník 10 / číslo 3 / rok 2018 Vychází 3× ročně Vydává: Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz Šéfredaktor: Filip Vrána Telefon: 545 135 010 E‑mail: filip.vrana@mendelu.cz Grafická úprava: Kateřina Páleníková Foto na titulní straně: Dynamo design, Jan Šlégr Tisk: ASTRON studio CZ, a. s., Praha Elektronická podoba: http://mendelgreen.mendelu.cz Redakční rada: Radim Cerkal (AF MENDELU) Kateřina Čechová (FRRMS MENDELU) Petr Kupec (LDF MENDELU) Martina Lichovníková (AF MENDELU) Jiří Martinek (ZF MENDELU) Jiřina Studenková (KAN REK) Věra Svobodová (ÚVIS CP) Hana Urbánková (PEF MENDELU) Martina Urbánková (ICV MENDELU) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Toto číslo vyšlo: 12. 12. 2018 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

HRÁŠEK JAKO SYMBOL UNIVERZITY ZAFUNGOVAL, PO DEKÁDĚ ČEKÁ LOGO REDESIGN – rozhovor s grafickým designérem Liborem Jelínkem �� 4 LÍPY K VÝROČÍ ČESKOSLOVENSKA – fotoreportáž �� 8 O KAŽDÉM MÍSTĚ SE DÁ NATOČIT DOKUMENT, říká dokumentarista Ivan Stříteský �� 10 Vědci zachránili unikátní část jeskyní �� 14 ČTENÍ Z LETOKRUHŮ – rozhovor s dendrochronologem M. Rybníčkem �� 16 BĚH REKTORKY – fotoreportáž �� 20 První absolventi PEF 1959 – 1964 �� 22 Vědci chtějí předpovídat rozsáhlé úhyny ryb �� 26 KRÁTCE: Rybářská a ichtyologická konference RYBIKON 2018 �� 28 Zákoutí budovy lesnické fakulty – místa, kam se jen tak nepodíváte �� 29 Letní Flora byla v duchu oslav výročí �� 30

OBSAH

Prezentace studentů v Polsku byla nejlepší ��32

Montáž lávky pro pěší pomocí lesní lanovky �� 50

Evropská konference pro Agronomii �� 33

Znalosti o lesích prokázali studenti na evropském fóru �� 51

Designéři MENDELU kralovali prestižní soutěži �� 34 Vzdělávání v Japonsku pohledem českého pedagoga �� 36 KRÁTCE: Alergeny na MENDELU �� 38 Posluchači U3V MENDELU získali stříbro a bronz na olympiádě ve Zvolenu �� 39 ŠKOLNÍ STATEK NAVŠTÍVIL KOMISAŘ EU HOGAN �� 40

KRÁTCE: Workshop studentů designu �� 51 Mendelu otevře nové doktorské studijní programy, které umožní široké uplatnění absolventů v praxi ��52 Robotour zamířila do Lednice �� 54 Představení redakční rady časopisu �� 56

Výzkum zdravotního stavu obyvatelstva ��42 Výzkum mezikulturních odlišností ve zrakovém vnímání na Taiwanu ��43 Adapťák ICV – týmový začátek studia v hájence �� 44 Stáž odborníka v JAR ��45 KRÁTCE: Čtvrtstoletí Prvních prací doktorandů ��45 KLIMATICKÁ ZMĚNA PŘINÁŠÍ NOVÉ VÝZVY V ŠLECHTĚNÍ – rozhovor s Tomášem Vyhnánkem �� 46

MENDEL GREEN

HRÁŠEK JAKO SYMBOL UNIVERZITY ZAFUNGOVAL, PO DEKÁDĚ ČEKÁ LOGO REDESIGN S novým logem vstoupí do nového roku 2019 Mendelova univerzita v Brně. K redesignu dochází po jedné dekádě, mimo jiné v souvislosti se stoletým výročím vzniku univerzity. Proč jsou změny důležité a jak reagují na rychlou a stále dynamičtější dnešní dobu jsme si povídali s autorem původních hrášků, které univerzitu proslavily, Liborem Jelínkem ze společnosti Dynamo design, jež zároveň zpracovala nový redesign loga. Podle něj jsou aktuální změny ve srovnání s revoluční proměnou loga před deseti lety spíše evolucí.

TEXT: Filip Vrána FOTO: Dynamo design, Jan Šlégr

MENDEL GREEN

Tým z Dynamo design, který měl na starost redesign MENDELU: creative director Libor Jelínek, project manager Petra Švecová, graphic designer Lukáš Matouš

MENDEL GREEN

Jste autorem hrášků, které před dekádou nahradily původní univerzitní panenku. Jak jste se vlastně k práci pro univerzitu dostal? Tehdy šlo o veřejnou soutěž, do které jsem se ještě jako student pražské UMPRUM přihlásil se svým návrhem a vyhrál. Původní symbol univerzity vypadal jako stará československá jednokorunová mince. Soutěž byla vyhlášena už s požadavkem na nové logo, šlo o iniciativu tehdejšího rek tora. V té době jsem už kromě studia pracoval v jedné reklamní agentuře, do soutěže na Mendlovku jsem však šel sám za sebe. Symbol hrášku jsem vybral samozřejmě v souvislosti s Mendelem. První větší projekt, který jsem ještě na škole dělal, byla značka a vizuální styl pro městskou knihovnu v Praze, Mendelova univerzita byla pro mne druhým velkým vítězstvím. K Brnu jsem měl a stále mám vazby, než jsem šel do Prahy, sedm let jsem tam studoval a pracoval. Můžete vysvětlit, proč je obecně nutné po letech měnit design loga? Reaguje tím grafik a potažmo škola na měnící se dobu? Přesně tak to je. To, co fungovalo před deseti lety, nemusí stejně dobře působit i dnes. Technologie se posunuly dál, je tu vliv sociálních sítí, možností práce s písmem je také mnohem víc. Navíc původ ní řešení neobsahovalo zkratku MENDELU. Proto jsme nyní museli znovu domyslet celý systém. Celkově jde o zkompaktnění a zjednodušení celého vizuálního stylu. Například symboly fakult, které fungovaly doposud, ještě před deseti lety vycházely z dříve používaných. Nová značka znamenala před deseti lety velkou revoluci, takže byl požadavek na nějakou kontinuitu. Po deseti letech se ukázalo, že značka univer zity postavená na hrášcích dobře funguje, zažila se, lidi ji znají, takže proč fakulty nezačlenit do jednoho jednoduchého systému, přičemž

rozdělení zůstane už jen na úrovni barev, které jsou dlouho zavedené a fungují. Cílem je tedy vše zjednodušit? Ano, doba se velmi zrychlila, přísun informací je obrovský. S tím souvisí tlak na usnadnění rozpoznání značky. Rozhodnutí jít do updatu loga a vizuál ního stylu dává smysl nejen z pohledu značky, ale i z pohledu následných výstupů. Dostaly se nám do rukou vzorky různých tiskovin z několika fakult a ne vždy všechno vypadá tak, jak by teoreticky podle původního grafického manuálu mělo. To se teď také snažíme vyřešit, aby vizuální styl působil ještě trochu jednodušeji, byl zároveň atraktivnější a celý grafický manuál byl zpracovaný tak, aby fa kulty měly následně důvod se nového designu držet. Naše univerzita má za sebou několik názvů. Ten nejsložitější zabral skoro celý řádek textu. Nyní se pojmenování transformuje do zkratky MENDELU. U některých materiálů prosazujete pouze jeden hrášek a písmeno M. Na jaké úrovni se zjednodušení zastaví, tedy co bude následovat? Hrášků by byla rozhodně škoda se zbavovat. Čtyři hrášky na počátku symbolizovaly původní čtyři fakulty a zároveň odkazovaly na čtyři hrášky, se kterými pracoval Mendel při svých pokusech. Nabalilo se na to však více významů, například tehdejší dlouhý název, který byl zalomen právě do čtyř řádků. Co se týče zjednodušování a samotného písmena M s jedním hráškem, to souvisí s něčím, čemu se říká responzivní design. Ten je známý třeba u webdesignu, kdy se webová stránka od plného zobrazení na počíta či postupně podle velikosti obrazovky zjednodušuje až na to nejstručnější zobrazení pro mobilní telefon. Na stej ném principu fungují i responzivní loga. Spousta světových značek má svou responzivní řadu – od plné verze až po tu nejjednoduší, která se dá zmenšit

na pár pixelů a i tak ji poznáte. Vlastně je to taková zkratka loga. U Mendelo vy univerzity to teď máme taky tak: nejbohatší varianta s plným názvem a čtyřmi hrášky přes prostřední verzi MENDELU až po to nejmenší logo, kde je jeden hrášek s písmenem M. Zjednodušení vychází z potřeb doby, toto hodně ovlivnil online svět. A také tím je teď nový systém log Mendelovy univerzity v Brně současnější. Kdy začne nový vizuální styl univerzity platit? Zbývá dořešit pár detailů, cílem je na přelomu roku nový vizuál pustit ven a začít používat. Časově se to potkává se stoletým výročím univer zity, což není úplně náhoda, vnímám to jako dobrou příležitost, kdy změnu udělat. Je poměrně hodně firem, které se na nás v poslední době obrátily a v rámci kulatého výročí od jejich za ložení chtějí deklarovat nějakou změnu novým logem nebo vizuálem. V této souvislosti jsme pro MENDELU navrhli rovněž podznačku k stoletému výročí. Půjde o postupnou změnu, nebo nové logo nahradí staré takříkajíc přes noc? Přes noc se změnil před lety jen Oskar na Vodafone. Tehdy opravdu přes noc z ulic zmizela všechna stará loga, pro dejny, billboardy atd. Čistě teoreticky se to dá, ale je to záležitost rozpočtu, přesněji řečeno obrovského rozpočtu. V běžné praxi to bývá spíš postupný přerod. Stanoví se den D, kdy se co nejvíce věcí, u kterých to má logiku, změní, ale spousta materiálů, které jsou vytištěné do zásoby, se nahrazují postupně. Tím se náklady na rebran ding minimalizují. Nové logo je předtím důležité i dobře odprezentovat zaměst nancům a studentům, interní komuni kace je velmi důležitá. Pohled zevnitř bývá jiný, lidé obecně změny příliš v lásce nemají. Ptají se po důvodu, kolik to stojí, proč se místo toho nekoupí něco jiného atd. Je proto důležité vysvětlovat, že nejde o samoúčelnou změnu, která je jen pro parádu. Změna

loga sebou nese strategické cíle, odráží vývoj, prezentuje vizi, je tváří univerzi ty. A často dokáže ve výsledku přinést i finanční úsporu, pokud je vizuál dobře udělaný a grafický manuál se následně správně používá. Je univerzitní prostředí pro Vás něčím odlišné od firemního? Kupodivu nemám pocit, že i když je finál ní cílovou skupinou budoucí student, je univerzitní prostředí nějak víc otevřeněj ší. Není to případ Mendlovky – naštěstí – ale na jiných univerzitách se už studenti kvůli novým značkám i bouřili a sepiso vali petice. Možná je to tím, že univerzita a akademické prostředí jako takové bývá často v něčem konzervativnější. A záro veň vztah studentů ke škole je osobnější. Obecně rozdíl mezi státním a firemním sektorem bývá při práci dost citelný. U státního sektoru práce většinou trvá déle, jsou tam delší schvalovací procesy. Logickým argumentem pro mne jsou však veřejné peníze, ze kterých se to platí a které potřebují více kontroly. A ne vždy má vedení státních institucí dosta tek povědomí o brandingu a komunikaci a jak s těmito marketingovými nástroji smysluplně zacházet. Na druhou stranu je u veřejných institucí často přátelštější atmosféra a to pomalejší tempo nám zároveň přináší víc času a klidu na práci. Obě prostředí mají tedy svoje nevýhody a výhody. •

MENDEL GREEN

Libor Jelínek a Dynamo design Dynamo design patří k předním firmám ve svém oboru. Má dva majitele, jedním z nich je creative director Libor Jelínek, druhým managing partner Michal Richtr. Aktuálně má studio 13 interních členů a spolupracuje s řa dou externích grafiků, fotografů, architektů, textařů a dalších. Dynamo má za sebou mno ho zajímavých zakázek, s nimiž se v nějakém směru setkala celá česká populace. Studenti zřejmě znají Air Bank, které Libor Jelínek na vrhl značku a vizuální styl. Podílel se i na no vém vizuálu Českého florbalu nebo Českého volejbalu. K dalším klientům, pro které Dyna mo zpracovalo vizuální identitu, patří Home Credit, Banka Creditas, město Plzeň, Drogerie Teta, Pražské Jaro, festival Rock for People nebo pivovar Trautenberk. „Začínali jsme před 10 lety jako čistě grafické studio. Dnes už jsme spíše brandingová agentura s přesahy do ko munikace a onlinu. Máme za sebou i televizní spoty, děláme komunikační kampaně, webde sign, motion design, vymýšlíme nové názvy jako je aplikace RICHEE, pivovar Spojovna nebo Nejen bistro,“ dodal Jelínek. 7

MENDEL GREEN

LÍPY K VÝROČÍ ČESKOSLOVENSKA Dvě lípy s puncem Mendelovy univerzity rostou od podzimu v centru Brna. Jednu z nich zasadila společně s kolegy v polovině září v areálu univerzitního kampusu rektorka Danuše Nerudová, druhou o pár dní později král Majálesu a student FRRMS Jan Kryčer. Sázení lip se uskutečnilo v rámci projektu Jihomoravského kraje 100 lip – 100 oslav.

TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC, Studentské Brno

Lípa v kampusu MENDELU

MENDEL GREEN

Lípa je symbolem Čechů už od roku 1848. Češi vysadili tisíce lip před sto lety k oslavám výroční vzniku Československa, lípy sázeli i před půlstoletím jako protest proti pobytu vojsk zemí Varšavské smlouvy na našem území. „Lípa je krásný strom, je to symbol svobody a demokracie. Také o svobodu a demokracii musíme pečovat, protože když se o ně nebudeme dobře starat tak nám uschnou, stejně jako strom,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Studentská lípa poroste na Kraví hoře. Je to nedaleko Sušilových kolejí, dnes Klácelovy koleje, kde 17. listopadu 1939 zatkla tajná policie nacistického Německa 50 studentů. „Chtěli jsme tímto aktem připomenout, že o demokracii je potřeba pečovat. A v době, kdy oslabuje, je nutné na to upozorňovat. Jsme rádi, že se k nám připojila i široká veřejnost,“ uvedl Kryčer.

Lípu zasadili i lesníci v křtinském arboretu

Celkem zástupci kraje, samosprávy a univerzity v roce 2018 zasadili po regionu 100 lip. MENDELU byla odborným garantem projektu 100 lip – 100 oslav. Obcím a městům poskytovala poradenství. Zástupci školy radili s výběrem míst vhodných pro sázení stromů a jejich údržbou, což zejména v prostředí měst není jednoduché. V polovině října zasadili lesníci Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny lípu rovněž v křtinském arboretu.

Johnny Kryčer sázel studentskou lípu

MENDEL GREEN

O KAŽDÉM MÍSTĚ SE DÁ NATOČIT DOKUMENT, ŘÍKÁ DOKUMENTARISTA IVAN STŘÍTESKÝ Ivan Stříteský je režisér a tvůrce celé řady dokumentů, například Lednický park vypravuje, Cestou suchých potoků nebo Obrázky z Podyjí. Zároveň je také absolventem Mendelovy univerzity, kde na PEF studoval Provoz a ekonomiku zemědělství. Loni i letos jeho filmy vyhrály na slovenském Agrofilmu, mezinárodním festivalu věnovaném agropotravinářské problematice. V letošním roce se vítězem stal jeho dokument Zdravější krajina. Začal natáčet v letech 1975 – 1980 ještě při studiu na univerzitě a v průběhu své kariéry spolupracoval s řadou vědců i absolventů MENDELU, např. s A. Bučkem, J. Lacinou, P. Maradou, P. Čermákem a řadou dalších. „Spojení s univerzitou mi přijde krásné, potkávám se v krajině s absolventy univerzity, což vždy otevře dveře naší spolupráci, protože se cítíme nějakým způsobem propojení, což komunikaci výrazně zjednodušuje,“ říká tvůrce dokumentů o krajině. TEXT: Tereza Novotná FOTO: Archiv Ivana Stříteského

MENDEL GREEN

Jak jste se dostal k filmování? Byl to pro mě koníček už od základní školy. Když mi bylo čtyři až pět, rodiče koupili kameru. Ta byla pořád doma, takže nebylo nic jednoduššího než natáčet věci ze života. Tím to začalo. Na gymnáziu jsem pak na školním výletě natočil první větší film o kamzících v Jeseníkách. Byl to zážitek, když se na vás divoké zvíře kouká z patnácti metrů a snaží se vás vytlačit z chodníku, ono je v tom lese přece doma. Od vysoké školy jsem pak začal natáčet dokumenty, na které se už dalo koukat (smích). K těm jsem se dostal v souvislosti s budováním vodního díla Nové Mlýny. Jeli jsme do Velkého Dvora a odtud šli na jih směrem k Pálavě, procházeli jsme úžasnou krajinou Pohořelických rybníků, až jsme se dostali do prostoru dnešní střední nádrže Nové Mlýny. Byla to velice pěkná krajina a lužní lesy jsem znal z domova z okolí Olomouce, takže jsem se tam cítil dobře. Tehdy jsem se seznámil s docentem Bučkem, který mi nabídl výsledky jejich výzkumu pro komentář, pracoval tehdy na Geografickém ústavu. Později jsme pokračovali v natáčení námětů, které mi geografové vymysleli. Takže přírodní a krajinnou tématiku jste si vybíral už od začátku? Byla to velká inspirace už od doby, kdy jsem byl malý. Když jsem ve volném čase chodil po lesích a loukách s rodiči, byl to takový přirozený námět. A z čeho čerpáte inspiraci v současnosti? Vybíráte si témata sám? Náměty se snažím volit sám, člověka to pak víc baví a cítí se za výsledek víc zodpovědný. Témata přichází sama postupně, mezitím co zpracovávám jedno, vynoří se většinou řada dalších odboček. Přicházejí přirozeně. Kolem nás není nikde místo, které by nebylo ničím zajímavé. Každé má zajímavý geologický vývoj, následuje osidlování rostlinami a zvířaty a později dochází k ovlivňování člověkem. Právě člověk krajinu poměrně rychle mění, některou více, jinou méně.

Každé místo je zajímavé právě svým vývojem a jeho závislostí na vlivu člověka. V podstatě o každém místě se dá natočit dokument, každopádně příběh musí být zajímavý natolik, aby se na něj divák chtěl koukat. Dva roky po sobě jste vyhrál slovenský Agrofilm. Co toto ocenění pro Vás znamená? Každý má z nějakého ocenění radost, je to určitý zdroj energie pro snahu pokračovat. Ale natáčení přináší i další pozitiva. Například dokument Zdravější krajina o agroenvironmentálních klimatických opatřeních mi umožnil seznámit se s lidmi, kteří dělají v krajině něco jinak. Rád se s nimi i později znovu potkávám. Obdivuji například to co v Šardicích se svým bratrem dokázal v krajině udělat pan Marada. Ve dvojici dokázali věci, které jsou překvapivé, potřebné a zajímavé, a jsou tak inspirací pro své okolí. Maradovi ukazují cesty, kudy by se mohla krajina vyvíjet. Je to podstatné zejména pro místa s velkými půdními bloky a ukazuje to, že stačí málo, aby se příroda do krajiny vrátila. Jedná se o změnu, která je možná téměř ze dne na den. Záleží jen na rozhodnutí hospodářů a vlastníků. Doporučuji v katastru Šardic na místě s dobrým rozhledem zažít rozednění. Uvidíte safari zvířat polní krajiny, získáte přírodovědný zážitek kousek od Brna. Je některý z Vašich filmů Váš nejoblíbenější? Každý dokument mám spojený lidmi, kteří při jeho vzniku pomáhali, a s každým dokumentem si vybavím určitý obraz, který mi utkvěl v paměti. Když se vracím do krajiny, kde jsem natáčel, snažím se potkat s lidmi, s nimiž jsem natáčel, někdy toto setkání připomíná návrat domů. Nejvíc mám však v paměti natáčení v Bílých Karpatech a na Nových Mlýnech pod Pálavou. Rád vzpomínám také na natáčení s docentem Lacinou ve Ždárských vrších. Dokument Žďárské vrchy – krajina útulná v podstatě nabízí návod, jak zajímavě poznávat a poutavě představovat krajinu.

Pracujete v současnosti na nějakém dalším dokumentu? Dokončujeme dokument Krajina pro včely. Je to inspirující pohled na krajinu očima včelaře. Myslím, že pokud se chce přírodovědec nebo člověk obecně dozvědět něco o přírodě na konkrétním místě, je nejlepší najít si místního včelaře. Ten totiž musí vědět, co kdy během roku kvete, kam včely zalétají pít, co bylo důvodem změny jejich chování a podobně. Dokument vznikl na základě článku v časopisu Včelařství, kde jsme hledali lidi, kteří změnili krajinu ve prospěch pastvy včel, a odpovědělo nám mnoho včelařů. Mezi nimi byli například dva agronomové, kteří se snaží na poli pěstovat víc toho, co je pro včely zajímavé, takže zakládají nektarodárné pásy.

MENDEL GREEN

Chodíte se ve volném čase odreagovat do přírody, nebo i tehdy sháníte inspiraci pro natáčení? Když jdu ven i jen tak, dívám se kolem sebe, jak je například právě krásné světlo, ale klidně na práci zapomenu a jen se kochám. Rád ve volném čase zajedu třeba na chalupu, kde je na zahradě možnost dělat něco, u čeho hned za sebou vidíte výsledky své práce. Zažít si ten dobrý pocit, když vysadíte ovocný strom staré krajové odrůdy a čekáte, až poprvé vykvete a zaplodí. Nebo si rád vyjedu na kole, to je ideální dopravní prostředek pro poznávání krajiny přes lidi, kteří v ní žijí. Těší mě potkávat se s lidmi a bavit se s nimi o tom, co dělají. Krajina je pro mě pořád inspirací, kterou kolem sebe hledám. Mám radost z pěkných věcí v krajině, za nimiž si dokážu představit práci člověka. Třeba když vidím vedle sebe více plodin na polích, cesty osázené stromy, společná zařízení vzniklá jako výsledek pozemkových úprav, zatravněné pásy, které plní protierozní funkci, a podobně. Oceňuji, když někdo žije a funguje tak, aby tady mohly hospodařit i budoucí generace.

Jak hodnotíte současnou ekologickou situaci v České republice? Pro základní zachování optimismu je důležité vidět v krajině přeměnu k lepšímu. Děje se tady spousta pozitivních věcí. Například jsem při natáčení dokumentu o významu městské zeleně v Brně zjistil, že hned pod soutokem Svratky a Svitavy plují třiceticentimetrové ryby. Dokonce i v Ponávce ve městě žijí ryby. Takže čistota povrchových vod u nás je na první pohled dobrá. I když vím, že jsem ovlivněný tím, že se potkávám s lidmi, kteří se snaží dělat pro přírodu něco pozitivního a zkouší nové věci, věřím, že se budou tyto tendence rozšiřovat. Navíc příroda si o to sama řekne a dobré příklady táhnou, takže se rozšíří.

Můžete uvést nějaký příklad? Třeba v souvislosti se změnou klimatu dochází k odumírání smrkových monokultur, díky čemuž je jasné, že je nutné zalesnění jinou dřevinnou skladbou, příroda si o to sama říká. Člověk je tvor šikovný, věřím, že si dokáže poradit a naučí se věci dělat jinak než doteď. Nejvíc mě v souvislosti s ekologickou situací mrzí zábor půdy. Když prostor půdy zabírá beton a zástavba, přestává půda plnit svou funkci. Nejen že ji tak není možné využít k produkci potravin, ale narušuje se tím v krajině například vodní režim a mikroklima. Půda má větší hodnotu, než jsme si sami ochotni přiznat. A jak se k ní chováme…

A jaký máte po těch letech vztah k univerzitě? Mám to štěstí, že jsem se mohl dívat na krajinu a na život v ní očima mnoha jedinečných lidí ze své školy, kteří byli ochotni věnovat svůj čas popularizaci toho, co mají rádi. Za to jim patří velké poděkování. Dá se říct, že jsem v Černých Polích absolvoval jedno řádné studium a další zcela originální vzdělávání navazující. Závěrečnými pracemi byly dokumenty. Výbornou kvalitu absolventů naší školy v rozmanitých funkcích mám možnost poznávat na místech natáčení a při jednáních po celé republice. Je radost potkávat se s lidmi plnými energie, kteří mají svou práci rádi, s lidmi, s nimiž divákovi představujeme inspirující příběhy a šíříme dobré zprávy.

MENDEL GREEN

VĚDCI ZACHRÁNILI UNIKÁTNÍ ČÁST JESKYNÍ TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv Milana Geršla

Vědci po více než čtvrtstoletí ukončili výzkum nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, jejíž výzdobu léta napadají mikroskopické houby. Problém způsobuje vysoká návštěvnost jeskyní a s tím související prašnost. Odborníci proto budou muset mimo turistickou sezonu i v dalších letech pokračovat v chemickém postřiku aragonitových stěn, který však nebude mít vliv na kvalitu výzdoby. Podle Milana Geršla z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF Mendelovy univerzity v Brně se tak podařilo vyřešit bezprecedentní problém, který byl v roce 1991 pokládán odborníky za zcela beznadějný. 14

Odborníci se problémem mikrobiálního napadení výzdoby ve Zbrašovských aragonitových jeskyních zabývají více než čtvrtstoletí. Již první výzkumy ukázaly, že na znečištění aragonitové výzdoby se podílejí především mikroskopické houby. Z ošetřovaných ploch vědci pravidelně odebírali vzorky, do roku 2011 jednou měsíčně, později se četnost odběrů snížila. Podle výsledků z let 2013–2017 došlo v důsledku sanace aragonitu na Oponě k výraznému omezení spektra mikroskopických hub, opakovaně se vyskytovaly stále stejné druhy. Rovněž výrazně kleslo jejich množství oproti původnímu stavu. „Výkyvy mikrobiálního napadení v průběhu roku plně kopírují křivku návštěvnosti, případně souvisejí s nárazovými pracemi v jeskyni. Pravidelné lednové ošetření sanačním postřikem upraví výskyt hub na minimum, udrží jejich růst v přijatelných mezích, a zamezí tak jejich negativnímu působení na aragonitovou výzdobu. Pozitivním důsledkem pravidelné sanace prostřednictvím peroxidu vodíku je rovněž vybělení aragonitových krystalů oproti stavu na počátku výzkumu, které je patrné zejména při pohledu na celou plochu Opony,“ uvedl Geršl.

MENDEL GREEN

Každoroční počet návštěvníků jeskyní je za posledních zhruba 30 let prakticky vyrovnaný a pohybuje ročně mezi 45 000 až 50 000 osob. Právě prašnost způsobená pohybem návštěvníků a nasedání mikroskopických hub je jednou z hlavních příčin kontaminace Opony. „Proto musíme sanační zásah opakovat každoročně, a to vždy před zahájením turistické sezony v klidovém období jeskyně, tj. v lednu,“ uvedl Geršl. Vědci podle něj v současné době považují stav na Oponě i na dalších sledovaných lokalitách z hlediska výskytu mikroskopických hub za stabilizovaný. Při pravidelném ošetřování by se neměl měnit a je z dlouhodobého hlediska udržitelný. „Ukončením tohoto výzkumu probíhajícího od roku 1991 byl vyřešen bezprecedentní problém, který byl zpočátku pokládán za zcela beznadějný. Úspěšná a trvalá sanace křehké aragonitové výzdoby nemá ve světě obdoby a potvrzuje vysokou odbornou úroveň a zápal českých výzkumníků, techniků a jeskyňářů,“ dodal Geršl, který byl jedním ze členů odborného týmu, který v jeskyních dlouhodobě pracoval.

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplice nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu, vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále raftové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny oxidem uhličitým. S celoroční stálou teplotou 14,5 °C jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice. Byly objeveny na přelomu let 1912/1913 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší zatopená propast světa a nejhlubší propast ČR, a to Hranická propast.

MENDEL GREEN

ČTENÍ Z LETOKRUHŮ Bez jejich práce se neobejdou archeologové. Z letokruhů vědci Ústavu nauky o dřevě LDF vyčtou stáří dřeva i v řádu několika tisíců let. Řeč je o dendrochronologii, tedy vědecké metodě založené na analýze šířek letokruhů, která umožňuje určit stáří dřeva s přesností na kalendářní rok. Díky vědcům Mendelovy univerzity v Brně tak archeologové znají stáří těch nejstarších archeologických nálezů v České republice. O bádání nad historickým dřevem jsme si povídali s Michalem Rybníčkem, který vytváří českou dubovou standardní chronologii. Ta už nyní oproti jiným metodám umožňuje datovat s přesností na rok jakýkoliv dubový nález za posledních více než 2 000 let. Vědci chronologii chtějí díky novému grantu rozšířit dál do minulosti. TEXT A FOTO: Filip Vrána

Odběr vzorků ze studny v Rohatci

Co bylo na počátku Vaší práce před zhruba 20 lety? V archeologickém materiálu se nachází mnoho dubových nálezů z důvodu vysoké trvanlivosti jádrového dřeva dubu. Dub je trvanlivý ve styku se zemí, ideální pro vodní stavby, přístavní zařízení, piloty mostů, základové rošty pod věžemi, studnami. Používal se i pro drtivé množství českých zvonových stolic v kostelích. Dub je tak předurčen k sestavování dlouhých standardních chronologií. Jelikož v té době nebyla vytvořena kvalitní dubová letokruhová standardní chronologie, rozhodli jsme se pro její sestavení. V lesích jsme odebrali vzorky ze zhruba stovky dubů a získali letokruhy za posledních 250 let. Databázi živých

MENDEL GREEN

stromů jsme pak porovnávali a kombinovali nejen se vzorky ze zvonových stolic kostelů a historických domů, ale také s archeologickými dřevěnými nálezy a subfosilními dubovými kmeny, a tím jsme vytvářeli chronologickou řadu dál do minulosti. Jak rozsáhlá je nyní česká dubová chronologie? Postupným napojováním letokruhových sekvencí z historických konstrukcí, archeologických vykopávek a subfosilního dřeva se nám podařilo vytvořit chronologii bez přerušení až do roku 133 před naším letopočtem. Vznikla tak ucelená řada, kterou má jen několik států v Evropě. Podle této řady je pak možné datovat každý du-

bový nález s přesností na rok. Typicky jde například o krovy na kostelích, zámcích či hradech a archeologické vykopávky. Datování po nás chtějí památkáři a různé archeologické společnosti. Interpretaci pak následně řeší sami archeologové. My určíme rok, kdy byly stromy pokáceny. Většinou to zároveň odpovídá roku, kdy bylo dřevo použito na stavbu dané konstrukce. Na další práci jste získali nový grant. Kam až chcete databázi prodloužit? Dosavadní nepřetržitou chronologii dubových letokruhů chceme prodloužit minimálně o dalších tisíc let. Mezi roky 133 před naším letopočtem a obdobím kolem roku 5000 před na-

MENDEL GREEN

Jak se k jednotlivým vzorkům starým několik tisíc let dostáváte? Máme už vytvořenou určitou síť. Kromě archeologů dostáváme vzorky i ze štěrkoven, tam jde o ty nejstarší kusy. Vůbec nejstarší kus dřeva, který mám v pracovně stále na stole, je nález dubového kmenu z jedné štěrkovny z povodí Labe, dendrochronologicky datovaný do období 8181–7971 před naším letopočtem.

V září jste odebírali vzorky ze studny v Rohatci na Hodonínsku. Jak složitá je na podobnou akci příprava a jak vlastně samotný odběr probíhá? Příprava je prakticky vždy stejná. Dendrochronologovi stačí pro odběr vzorků speciální dutý vrták, který se odborně nazývá Presslerův přírůstový nebozez, desky pro ukládání vzorků, tužka a baterka. Pokud se jedná o rekonstrukci dřevěných historických konstrukcí, kde dochází k výměně poškozených prvků, nebo odběr subfosilních kmenů, tak se pro odběr vzorků používá motorová pila.

A můžete zmínit nejstarší vzorek od archeologů? Tam jsou to vykopávky studní prvních zemědělců z období neolitu z roku 2016 z moravského Uničova a české Velimi. Ve Velimi archeologové vykopali základ studny z vykotlaného lipového kmenu, který byl zajištěný pomocí čtyř do čtverce zatlučených dubových kůlů. Konstrukce uničovské studny se pak skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů a do nichž byla zapuštěna prkna. Podobná konstrukce nás překvapila, protože první zemědělci měli k dispozici pouze kamenné nástroje. Přesto dokázali krásně opracovat povrch. Byli to v podstatě velice precizní tesaři. Dřevo brali z místa, kde žili. Rostl tam smíšený les a stromy různého stáří od 20 do více než 250 let. Díky tomuto výzkumu prodloužíme naši chronologii o dalších 300 let a dostaneme se někam do roku 5450 před naším letopočtem. Vykopané studny jsou nejstarším archeologickým dendrochronologicky datovaným objektem na území ČR, který jsme datovali pomocí saské chronologie. Předtím tento primát držely nálezy z jednoho z nejstarších keltských hradišť na území Čech. Konkrétně šlo o lokalitu Vladař ze 7. století před naším letopočtem.

Při práci ve studnách se musíte vyrovnat s poměrně malým prostorem. Jaké zatím bylo nejkurióznější místo, odkud jste vzorky odebíral? Pohybujeme se pod zemí, jde například o staré doly, jeskyně, studny, odpadní jímky, a pak „na zemi“. Tady se jedná nejčastěji o historické stavební konstrukce, jako jsou podlahové a stropní trámy, trámové stěny, dřevěné překlady. Směřujeme i do výšek – jde o různé krovové konstrukce domů, kostelů, zámků, hradů a věží. Jeden kuriózní odběr mě přeci jen napadá. Byl jsem ve Středočeském kraji odebírat vzorky z roubené stavby. Majitel byl ovšem nečekaně hospitalizován v nemocnici a za vraty na mě čekali dva rozzuření kříženci německého ovčáka. Zavolal jsem tedy panu starostovi, který datování objektu objednal, zda může nějakým způsobem objekt zpřístupnit. Pan starosta přišel asi za deset minut, z kapsy vyndal dva buřty a ty psům přes plot hodil. Já jsem rychle utíkal do objektu, kde jsem se před psy zavřel. Když jsem byl asi za dvě hodiny hotov, tak jsem mu znovu zavolal a situace se opakovala, opět na to padly dva buřty a já jsem se celý i s odebranými vzorky dostal do auta.

ším letopočtem máme několik mezer. Nový projekt, který podpořila Grantová agentura České republiky, je na tři roky. Za tu dobu by se nám to mělo podařit.

MENDEL GREEN

S dendrochronologií úzce souvisejí i další výzkumy vědců Ústavu nauky o dřevě. Odborníci se dlouhodobě zajímají také o to, jaké druhy dřeva naši předci používali k výrobě nástrojů denní potřeby, a zjistili, že toto spektrum bylo mnohem širší než v současnosti. „Zatímco dnes na pilách dominuje smrk, případně buk, před zhruba 200 lety lidé běžně používali kolem 20 druhů dřevin a například kolovrátky skládali hned z několika různých druhů. Téma je aktuální v kontextu navrhované bohatší druhové skladby v lesích v souvislosti s klimatickou změnou,“ říká Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně mají za sebou už několik výzkumů. Jeden se týkal historických zemědělských nástrojů. Ve strážnickém skanzenu zpracovali 701 vzorků z 337 historických zemědělských nástrojů z 19. století a počátku 20. století a zjistili, že byly z celkem 19 druhů dřeva. „Ohledně materiálů pro nástroje měli naši předci jasno. Na mechanicky namáhané části použili tvrdé dřevo, a to nejen i dnes používaný habr, ale také hrušeň, švestku nebo dřín. Lípu nebo topol pak používali na dlabané výrobky,“ uvedl Kolář. Poměrně často se u nástrojů ze Slovácka objevuje právě švestka, což je spojené s hojným pěstováním tohoto stromu v daném regionu či sousedním Valašsku. Švestkové dřevo má navíc dobré pevnostní a estetické vlastnosti. V některých případech je podle Koláře vysvětlení jednoduché, u jiných však vědci zatím spíše tápou. V minulých staletích nacházelo dřevo běžně svoje uplatnění u vodních staveb, například výpustí z rybníků. Kromě dubu byla k tomuto účelu často užívaná i jedle. „Zajímá nás, proč jedlové dřevo v tomto případě používali, když má prakticky stejné vlastnosti jako smrk. Také borovice, u které se uvádí, že je velmi odolná, má u vodních staveb z minulosti oproti jedli podstatně menší zastoupení,“ uvedl Kolář s tím, že pro řadu vysvětlení je nutný mezioborový přístup. Své si tedy řekne archeolog, historik, anatom, který určí druh dřeva, nebo lesník. Brněnští vědci se zabývali také vzorky několika desítek kolovrátků z Moravy, východního Slovenska a Rakouska a opět našli zhruba dvacítku různých druhů dřeva. Smrk mezi nimi prakticky není. „Málokterý kolovrátek je z jednoho druhu dřeva, většinou je ze tří až pěti druhů. Přitom na kolovrátcích není moc mechanicky namáhaných částí. Zatím nevíme, proč je vyráběli z tolika druhů dřeva a ne například celé z lípy, která se dobře opracovává a soustruží,“ řekl Kolář, podle kterého chtějí vědci z Mendelovy univerzity v Brně společně se svými kolegy ve výzkumu na dalších příkladech pokračovat. Využívají k tomu dobovou literaturu, informace ze skanzenů nebo dendrochronologii. Chtějí také mluvit s rodinami tradičních řemeslníků, ve kterých se zkušenosti předávají z generace na generaci. To snad pomůže v budoucnu osvětlit některé detaily, například proč jsou zadní klanice většiny starých vozů výlučně z břízy, která v minulosti patřila k nejčastěji využívaným dřevinám. Týká se to přitom jak českých vozů, tak těch z Rakouska.

MENDEL GREEN

BĚH REKTORKY SLAVIL ÚSPĚCH Téměř 500 lidí se koncem září zúčastnilo prvního ročníku Běhu rektorky. Čekal na ně zhruba kilometrový okruh v malebném prostředí Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně. Ti, kteří se přihlásili do hlavního závodu, museli mezi vzácnými stromy a keři uběhnout 4 kilometry. TEXT: Redakce FOTO: AVC Nejrychlejším závodníkem byl student Josef Kudláček z Agronomické fakulty. Traťový rekord pro další ročníky nastavil na 13 minut 22 vteřin. „Běh představuje ideální sport, kterému se může věnovat kdokoliv a kdekoliv, a vyčistit si tak hlavu od svých běžných starostí. Jedinečné pro-

středí Botanické zahrady a arboreta k tomu přímo vybízí,“ uvedla rektorka MENDELU Danuše Nerudová. Závodu se kromě rektorky zúčastnilo také všech pět prorektorů. Nejlepším z nich byl prorektor Martin Klimánek, který v závodě

zužitkoval svoje zkušenosti orientačního běžce. „Dnešní den nebyl založen jen na závodění a fandění, ale hlavně na setkávání s kolegy a kamarády. Věřím, že se z této akce stane tradice a budeme se potkávat i v příštích letech,“ dodala rektorka Danuše Nerudová.

MENDEL GREEN

PRVNÍ ABSOLVENTI PEF 1959 –1964 Dne 18. července 1964 opustili jako první brány PEF s čerstvými diplomy zemědělských inženýrů studijního směru „Provoz a ekonomika zemědělské výroby“ a vydali se šířit dobré jméno PEF. Jaké bylo studium na PEF MENDELU v úplných začátcích? TEXT: Dorota Egerlová FOTO: Archiv absolventů PEF První setkání s tehdejší Vysokou školou zemědělskou v Brně začalo předškolní praxí ještě před zahájením studia. Praxe měla budoucí studenty seznámit jednak se spolužáky, se kterými budou sdílet nadcházejících pět let svého života, jednak s náplní studia, které na ně čekalo. Právě na zahajovací předškolní praxi se vytvořila první kamarádství a přátelství. Z velké části trvají dodnes. Přestože se jednalo o první ročník studia nově vzniklé fakulty, bylo na škole po organizační stránce vše perfektně zvládnuto. Pavla Vojtášová k organizaci studia dodává: „Studenti byli rozděleni do studijních skupin po dvaceti lidech, takzvaných dvacítek, hovorově zvaných ‚dvacky‘. Každá ‚dvacka‘ měla

svého ročníkového učitele. S láskou vzpomínáme na našeho ročníkového vedoucího, oblíbeného profesora Jaroslava Krejčíře, který nás podpořil vždy, když jsme to potřebovali.“

S láskou vzpomínáme na našeho ročníkového vedoucího, oblíbeného profesora Jaroslava Krejčíře, který nás podpořil vždy, když jsme to potřebovali. Vedení školy si dalo záležet na tom, aby pro první ročník PEF vybralo profesory a asistenty na vysoké odborné úrovni. Absolventi vzpomínají na laskavý a pe-

dagogicky vlídný přístup vysokoškolských učitelů. K příjemným zážitkům začínajících studentů patřily i přednášky konané v krásném prostředí auly nebo volný přístup do bohatých zoologických sbírek zvířat včetně akvárií s živými rybami na chodbě zoologické katedry. Náplň studia PEF byla zaměřena především na odborné předměty zemědělského inženýrství, nechyběly však ani náročné teoretické předměty – matematika, fyzika nebo chemie. V průběhu jednotlivých ročníků se studenti podrobně seznamovali s předměty z oboru agrochemie, půdoznalství, fyziologie rostlin, obecné zootechniky nebo základů strojnictví. Zvláště velká pozornost byla věnována mechanizaci zemědělství, předmětu vyučovaném docentem Zdeňkem Štefflem. V období kolektivizace zemědělství a po přijetí socialistické ústavy v roce 1962 byla mechanizace zemědělské výroby považována za klíčový aspekt, neboť směřovala k provozní efektivitě zemědělského podniku a v podstatě ukazovala cesty jak vyrábět levněji. Přednášky docenta Hustého z matematiky byly po odborné stránce na vynikající úrovni, zkouška však byla velmi náročná. U řady studentů budila hrůzu, zejména u těch, kteří nepřišli z tzv. „jedenáctiletek“, což byla obdoba dnešních gymnázií, ale z jiných typů středních škol. Obdobný respekt

22 První absolventi PEF před budovou Rektorátu VŠZ

vzbuzovala zkouška z účetnictví, a to bez ohledu na předchozí středoškolské studium. Mezi další náročné předměty patřilo pícninářství. Součástí zkoušky z tohoto předmětu bylo například detailní určení jednotlivých travin. Snaha o úspěch při zkouškách byla motivovaná nejen ctižádostí studentů, ale měla i čistě praktický důvod. Dobrý průměr úspěšně složených zkoušek byl podmínkou pro obdržení prospěchového stipendia. Mezi vyhlášené dále patřily zkoušky u docenta Vondráčka ze zoologie, profesora Calábka ze zemědělské botaniky, docenta Žáka ze základů nukleární fyziky nebo docenta Marka z obecné chemie, u něhož ústní zkouška běžně trvala tři a více hodin. Žádná ze znalostí však nebyla zpětně vnímána jako zbytečná. „Jsem toho názoru, že po odborné stránce mě naše alma mater vybavila pro práci provozního ekonoma farmy státního statku na svou dobu dostatečně, i když mnohé z toho jsem znát nepotřebovala, přesto si dovolím říct – díky za vědomosti, které byly statutem studia vyžadovány,“ uvedla další z absolventek Marta Neplechová.

Díky za vědomosti, které byly statutem studia vyžadovány! Absolventi shodně potvrzují, že je PEF pro vlastní zemědělský provoz připravila výborně. Věděli teoreticky o všech problémech, které je mohly čekat a potkat, např. v nastávající masové aplikaci agrochemie. Pro život zemědělského technika nebo ekonoma poskytla PEF již v prvních rocích své existence dostatečné znalosti i přehled možností řešení konkrétního problému a hlavně dostatečný metodologický souhrn. Vědecké programování přednášené v pátém ročníku (1964) předběhlo podle zkušeností absolventů svou dobu téměř o dvacet let. PEF tehdy svým pojetím výuky předehnala

MENDEL GREEN

Praxe v Lednici 1960

mnohdy klopýtající praxi. Fakulta připravovala své studenty všestranně, jen výuka jazyků byla v době preferované ruštiny na ústupu. K povinné ruštině bylo možné si připojit němčinu, která našla své uplatnění zejména v pozdější praxi v oblasti mechanizační techniky nebo oboru agrochemie, protože novinky, které zde byly zaváděny, pocházely především z Německa. Studenti ovšem neměli možnost si znalost cizích jazyků ověřit zahraničím pobytem, takže k jejich výuce často chyběla motivace.

Za stěžejní považují absolventi školní přípravu po praktické stránce výuky. Na praktické poznávání zemědělského provozu byl kladen velký důraz. Konaly se povinné i dobrovolné studentské praxe na školních statcích v Žabčicích, na Jalovisku, v Lednici, v Olbramovicích i jinde. Fakulta vybavila studenty PEF řidičským oprávněním na traktor a na motocykl a na praxích toho využila přidělením traktoru, tehdy typu Zetor 25A s vlekem 3,5 t, aby studenti mohli například navážet cukrovku do cukrovaru. Praxe v živočišné výrobě

Vojenské cvičení Libavá 1962

MENDEL GREEN

postupně se mnozí z nich vypracovali na pozice ve vedení statků. Základní pochopení pravidel účetnictví již na škole bylo a je dodnes pro práci ekonomů nutností. Znalosti z oblasti účetnictví získané na fakultě umožnily absolventům pochopit zvláštní charakter zemědělské činnosti a uplatnit se dále i ve vyšších pozicích nebo se věnovat metodice účetnictví zemědělského podniku.

Lámání šibenice při přelíčení s posledním semestrem

na školním statku v Žabčicích studenty seznámila s těžkou prací ošetřovatele hovězího dobytka. Tyto praxe měly na studenty nezastupitelný vliv. Jezdili na brigády, sklizně, měli i teoretické praxe v JZD, inventarizovali majetek. Podle vzpomínek Zdeňka Zubala některé praxe probíhaly velmi detailně, např. zmíněné inventarizace musely sedět do poslední elektrické pojistky, ať už funkční, či nikoliv. Podmínky praxe v zemědělských podnicích byly často velmi skromné. Studenti bývali ubytovaní ve velkých počtech v halách, spali na slamnících. Přesto jezdili na praxe rádi a často i nad rámec svých povinností, protože na nich vládla uvolněnější atmosféra. Studenty, nikoli studentky, provázela vysokoškolským studiem vojenská povinnost. Jeden den v týdnu pravidelně absolvovali povinné vojenské školení, o prázdninách odjížděli na vojenské cvičení a po promoci je čekal povolávací rozkaz na roční službu v armádě. Akademický rok však nebyl samozřejmě určen pouze pro studium. Pro mnohé studenty představoval nástup na tehdejší Vysokou školu

zemědělskou seznámení se s novým a velmi inspirujícím prostředím Černých polí, přilehlým lužáneckým parkem, nedalekou vilou Tugendhat a funkcionalistickou kavárnou ERA. Ta tehdy sloužila spíše jako pivnice nižší cenové skupiny, kam studenti chodili v přestávkách mezi výukou. ERA byla v těsném sousedství fakulty, neboť PEF tehdy sídlila v dnešní budově ICV. Kavárna se tak studentům stala jakousi další katedrou „všeobecných věd“. Fakulta už tehdy velmi podporovala kulturu a kulturní činnost. Hned v prvním ročníku PEF se ustavila skupina muzikantů a fungovala jako pokračování školní lidové hudby Javorina. Na praxe si s sebou studenti brali nástroje a kroje a hráli na místních zábavách lidovky i tehdy populární dixieland. Škola povolila zkoušky v krásné školní aule, a pak se tam konaly také četné studentské zábavy a večírky. Kapela účinkovala dokonce i v blízké restauraci Belveder na Erbenově ulici. První absolventi PEF nacházeli často uplatnění v oblasti účetnictví, které jim při hlubším zájmu o ekonomiku podniku dalo základ pro další pracovní postup. Pracovali jako ekonomové, někdy i zootechnici, normovači,

„Neměli jsme počítače, ale znali jsme základy statistiky. Měli jsme zemědělské a logaritmické tabulky, logaritmická pravítka, mechanické kalkulačky Nisa a sčítací stroje Optima. Na matematické výpočty dostatečné vybavení, na vše zbývající musel stačit selský rozum. A většinou také stačil! Nemohu v této souvislosti nevzpomenout na ten slavný den, kdy mě družstvo poslalo pro novou elektronickou kalkulačku značky Elka do Kancelářských strojů Pardubice s dodávkou o nosnosti jedné tuny se slovy: Asi to bude, inženýrku, větší bedna. Ovšem Elka se vešla do náprsní kapsy,“ vzpomíná Jan Vermousek.

Měli jsme zemědělské a logaritmické tabulky, logaritmická pravítka, mechanické kalkulačky Nisa a sčítací stroje Optima. Na matematické výpočty dostatečné vybavení, na vše zbývající musel stačit selský rozum. A většinou také stačil! PEF dala svým prvním absolventům základy ve všech zemědělských oborech, které k vědomostem ekonoma zemědělského podniku v té době byly užitečné. Jak s těmito základy absolventi později v praxi naložili, do jaké míry je mohli rozvíjet či doplňovat, záleželo na okolnostech pracovních

MENDEL GREEN

i osobních. Přátelské vztahy v prvním ročníku PEF přetrvaly dobu studií. Z ročníku vzešlo i několik studentských manželských párů. Unikátní zápisy ze setkání absolventů, která se pravidelně konala nejprve s odstupem pěti let a po uplynulých 45 letech od promoce již každoročně v Brně, to jen potvrzují. Marie Křivková, absolventka prvního ročníku PEF a pozdější dlouholetá akademická pracovnice Ústavu statistiky PEF, vedla o setkáních se svými spolužáky přesné statistické záznamy, díky nimž můžeme nahlédnout do detailů profesních a životních osudů našich absolventů po promoci. Šedesátého výročí založení PEF se bohužel řada z prvních absolventů již nedočkala. Za všechny jmenujme alespoň Zdeňka Hajného, který se stal uznávaným malířem a grafikem. Hajný složil později i doktorát z filozofie na Univerzitě Karlově v Praze a přednášel v oboru aplikované psychologie. Jeho dílo najdeme nejen v sakrálních prostorách, ale jeho obrazy jsou součástí řady knih, encyklopedií, učebnic a filmových i televizních inscenací a multimediálních pořadů. Zdeněk Hajný byl v roce 2005 oceněn Alliancí S. Dalí International Cenou Salvadora Dalího

Co říká o prvních absolventech PEF statistika

a od roku 2009 byl rovněž držitelem prestižní ceny La Medaille d´Or Internationale.

kulty. Nezbývá než popřát jim hodně úspěchů ve studiu a dobré uplatnění v nové době!“

A co přejí první absolventi naší PEF dnes? Snad za všechny to vyjádřila Marta Neplechová: „Naše alma mater se během těch šedesáti let změnila, přejmenovala se, rozšířila náplň studia potřebnou pro moderní dobu, vychovává nové generace absolventů Provozně ekonomické fa-

Děkujeme všem prvním absolventům PEF MENDELU za spolupráci a poskytnutí obrazového materiálu, jmenovitě zvláště (v abecedním pořadí): Marii Křivkové, Martě Neplechové, Miroslavu Potůčkovi, Janu Vermouskovi, Pavle Vojtášové a Zdeňku Zubalovi.

Promoce prvních absolventů PEF

MENDEL GREEN

VĚDCI CHTĚJÍ PŘEDPOVÍDAT ROZSÁHLÉ ÚHYNY RYB Vědci chtějí do budoucna najít systém pro předvídání rizika rozsáhlých úhynů ryb v českých rybnících. Díky klimatické změně se rybníky potýkají zejména v letních vedrech s kyslíkovým deficitem. Tento problém, který v konečném důsledku vede k úhynu ryb, se týká čím dál většího množství vodních ploch. Vědci pod vedením Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF) budou nyní hledat cestu, jak kyslíkové deficity v rybnících co nejlépe předpovědět. Potřebnost projektu potvrzují úhyny ryb v letošním roce například v Nesytu nebo Vlkavském a Kurdějovském rybníku. TEXT A FOTO: Filip Vrána

Pětiletý projekt, který začali letos vědci řešit, má za cíl objasnit příčiny vzniku kyslíkových deficitů v rybnících v závislosti na podmín kách prostředí. Základní principy problému znají vědci již nyní. Klima se mění, rybníky vysychají a problé my s kyslíkovým deficitem budou čím dál častější. Obecně platí, že čím je teplota vyšší, tím méně kys líku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit způsobuje většinou příchod fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla. „Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ uvedl Kopp.

Radovan Kopp na výlovu Novoveského rybníka

Roli však hrají i další faktory, které vědci musí teprve podrobně prozkoumat, protože v některých případech ryby uhynou třeba jen v jednom rybníku ze tří podobných. „Naším úkolem je monitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvis losti s úhyny a zjistit, jestli je ještě další faktor vedle klimatu, který

MENDEL GREEN

úhyny způsobuje, nebo ne,“ uvedl Kopp, který vede rozsáhlý tým zhru ba dvacítky vědců, jehož součástí jsou například bioklimatologové. Podle Koppa se problém u někte rých rybníků opakuje. Souviset to může se znečištěním, protože řada menších vodních toků vysy chá, a do rybníků tak teče třeba jen voda z čistíren odpadních vod, která je bohatá na živiny. S tím souvisí také větší výskyt sinic, jež jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. „V okamži ku, kdy přijde fronta a zastínění, omezí i na několik dní fotosyntézu a v rybničním ekosystému nastane kolaps,“ uvedl Kopp. Vědci nyní potřebují posbírat co největší množství dat, která budou dál vyhodnocovat. „Budeme monito rovat výskyt sinic, organiky v sedi mentu a množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vy braných parametrů. Čím víc faktorů budeme znát, tím bude předpověď

MENDEL GREEN

přesnější,“ uvedl Kopp, podle něhož by za pár let mohla vzniknout před povědní mapa s vazbou na předpo věď počasí. Podle ní bude možné dělat predikce možného úhynu ryb v určitých rybnících. Jako data budou sloužit podklady ze zhruba 50 rybníků v různých krajích. „Úhynům ryb nezabráníme, ale rybníkáři budou mít informace dříve a dostanou možnost zmírnit svoje ztráty. Něco mohou odlovit,

aby rybníku ulehčili, a ryby přesa dit jinam. Mohou také například zastavit krmení,“ dodal Kopp, podle kterého se obor v nejbližších desítkách let hodně změní. Zvy šující se letní teplota vody bude pro některé chované druhy ryb doslova smrtelná. „Například chov lososovitých a síhovitých ryb v ryb nících do 50 let skončí právě kvůli vysokým teplotám. Kaprovité ryby vydrží více,“ řekl závěrem Kopp.

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Rybářská a ichtyologická konference RYBIKON 2018 Ve dnech 10. a 11. října 2018 proběh la na MENDELU pod záštitou mini stra zemědělství Miroslava Tomana a ve spolupráci s MZe konference RYBIKON 2018. Na zajištění konferen ce, které se zúčastnilo 126 odborníků z vědeckých, vzdělávacích i provoz ních organizací z Čech i zahraničí, se podíleli pracovníci oddělení rybářství a hydrobiologie z AF MENDELU ve spo lupráci s kolegy z ÚBO AV ČR, v.v.i. Konference tematicky pokrývala ak tuální otázky sladkovodního rybářství, od problematiky kvality vody a ne původních invazních rybích druhů až po ochranu ryb. Nechyběly příspěvky z oblasti využití nejnovějších genetic kých poznatků v chovu ryb, výskytu a chovu raků i problematiky rybích predátorů. V rámci dvoudenní akce proběhl workshop „Účelové rybí obsádky ve vodárenských nádržích“, zaměřený na předání nejnovějších poznatků z oblasti využití řízených rybích obsá dek ke zlepšení kvality vody v těchto nádržích provozním podnikům. Z obou těchto akcí je k dispozici sbor ník příspěvků dostupný na www.rybarstvi.eu.

MENDEL GREEN

ZÁKOUTÍ BUDOVY LESNICKÉ FAKULTY – MÍSTA, KAM SE JEN TAK NEPODÍVÁTE Studenti lesnických a příbuzných oborů LDF zažívají každý den atmosféru budovy staré skoro jako naše republika. Zkoušky zde skládali možná již jejich pradědové a prababičky. Výstavba druhé budovy školy byla zahájena v letech 1922–1923 podle návrhu F. Utíkala a vzápětí byla zkolaudována. Od té doby slouží jako sídlo lesnických ústavů Mendelovy univerzity v Brně. TEXT A FOTO: Vendula Čermáková Tato krásná budova vedená v areálu kampusu pod písmenem B má navíc svá zákoutí, kam se běžný student ani zaměstnanec jen tak nepodívá. Právě těmito místy nás provedl emeritní děkan LDF František Doušek. Studoval v neklidných 40. letech a v průběhu mnoha dalších let působil na půdě dnešního Ústavu hospodářské úpra vy lesů a aplikované geoinformatiky. Průvodce s lepší historickou zkušeností jsme si nemohli vybrat. Prohlídku začínáme pěkně od podlahy, tedy ve sklepě. Ten odjakživa sloužíval k vytápění budovy. Jen to původní topení vypadalo krapet jinak. „Dříve zde u zadního východu bývaly hromady koksu a ten se nosil do centrální kotelny pod hlavními schody, kde se jím topilo,“ popisuje situaci Doušek. Kromě topení se však v podzemní části budovy nachá zel také důležitý archiv a dílny údržbářů. Špinavého koksu se budova zbavila v 60. letech, kdy došlo k napojení na síť brněnských tepláren. Změna s sebou ovšem nesla nejednu komplikaci. Insta lace nových rozvodů musela být pro vedena jen provizorně, v podhledech. Nepříjemné překvapení na sebe však nenechalo dlouho čekat. Touto změnou se výrazně zvýšila vlhkost vzduchu a archiv obsadila plíseň, která zasáhla dokonce i dřevěné podlahy spodních podlaží, a to do té míry, že musely být také vyměněny. Dnes zde kromě teplo vodního potrubí narazíte na podzemní laboratoře pro přípravu vzorků půdy Ústavu geologie a pedologie.

Podzemí bylo dost, chce to rozhled, vyjíždíme tedy na půdu. I ta má své příběhy. Svého času sloužila jako vysokoškolské koleje. Bývalý děkan Doušek vzpomíná, jak zde studen ti a studentky opačných pohlaví překonávali úzkou římsu v nemalé výšce, aby se mohli vzájemně navště vovat. Schválně zvedněte hlavu, až půjdete kolem, podobná návštěva asi vyžadovala dost odvahy. V 60. letech, po vybudování nových samostatných kolejí, byly místnosti půdy rozděle ny jednotlivým ústavům. Dnes zde najdeme sídlo Ústavu matematiky, Ústavu nauky o dřevě a částečně také Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Z půdy už je jen kousek na střechu. Vydáváme se na ni po točitém scho dišti a cestou obdivujeme mohutné krovy. Pak se otevře úchvatný výhled, který střecha LDF nabízí. To však není tak nečekané. Překvapením je místní trigonometrickým bod, nacházející se na pilíři ochozu meteorologické sta nice, v nadmořské výšce 277 m. n. m. Jestli jste o něm už slyšeli, pak zřejmě zásluhou Tomáše Mikity s Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, který jej studentům zpřístupňuje. Pokud se tedy chcete nad studium trochu povznést a kou kat na svět chvíli seshora, zkuste to, stojí to za vidění.

MENDEL GREEN

LETNÍ FLORA BYLA V DUCHU OSLAV VÝROČÍ Na 20 000 diváků obdivovalo v létě hlavní expozici Flory Olomouc, kterou připravili odborníci z Mendelovy univerzity. Architekti Jiří Martinek, Nina Loderová a Sebastian Loder ze Zahradnické fakulty v Lednici koncipovali ústřední expozici jako průřez tím nejlepším, co se v areálu výstaviště objevilo od jeho vzniku. TEXT: Filip Vrána FOTO: Zdeněk Slavotínek

„S rozvojem Výstaviště Flora Olomouc jde ruku v ruce také modernizace výstavnictví. Výjimečnost 60. výročí značky Flora podněcuje k novému přístupu k výstavám, kde nechybí velký kus symboliky, originálnosti, nápaditosti, interaktivity a užití soudobých trendů ve výstavnickém, floristickém i zahradnickém oboru. Ve stejném duchu byla koncipována i ústřední expozice Rozkvetlá léta architektů ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně,“ řekla k hlavní expozici Marie Doleželová, garantka výstavy. Ústřední expozice byla podle ní letos jiná než v minulých letech. Návštěvník neprocházel po jasně vymezené trase, ale stejně jako v galerii se mohl volně pohybovat po celé expozici a detailně pozorovat vystavené exponáty. V rámci šesti dílčích celků byla prezentována témata, která odkazovala na historii, současnost a budoucnost Výstaviště Flora Olomouc a obsahovala zdařilá květinová aranžmá. „Expozice návštěvníkům nabídla další hodnotný úhel pohledu na zahradnické výstavnictví, na který by Výstaviště Flora

MENDEL GREEN

Olomouc chtělo při dalších výstavách navázat,“ uvedla Doleželová. Expozice architektů ze Zahradnické fakulty obsadila celou plochu pavilonu A. Jiří Martinek ji společně se studenty Ninou a Sebastianem Loderovými v myšlenkách připravovali již od začátku září minulého roku. „Projekt jsme zpracovávali po dobu cca 6 měsíců a fyzická realizace v pavilonu trvala několik dní,“ uvedl Martinek. Podle něj aktuální floristické trendy v květinových aranžmá přejí přírodním vzorům i materiálům. Do dekorací zasadili floristé hojnost plného léta, tedy květy travin či množství drobnějších květů i atraktivních odkvetlých částí zahradních trvalek ze záhonů výstaviště. Přírodní materiály pak tvůrci kombinovali s klasickou krásou prošlechtěných růží, lilií, jiřin a mečíků. Velkoplošné aranžované záhony z těchto materiálů pak vytvářely v návštěvnících návštěvníkům dojem rozkvetlé louky. Lidé také mohli zblízka spatřit mnoho neobvyklých i vzácných rostlin. Například Botanická zahrada a arboretum MENDELU poskytly tvůrcům kolekci orchidejí a tilandsií.

MENDEL GREEN

PREZENTACE STUDENTŮ V POLSKU BYLA NEJLEPŠÍ Vybraní studenti ze všech fakult MENDELU se v polovině října zúčastnili mezinárodního programu Managing Across Cultures, který se letos uskutečnil v polském hlavním městě Varšavě. Tento program byl založen před čtyřmi lety v rámci spolupráce několika lektorů sítě Businet pod koordinací Stenden University z Nizozemí. TEXT A FOTO: Eva Abramuszkinová Pavlíková

Cílem programu je poskytnout mladým lidem možnost týdenní intenzivní odborné spolupráce, která jim umožní získat užitečnou zpětnou vazbu pro svůj další profesní a osobnostní růst. Studenti pracují v národnostně smíšených týmech na případové studii, která zohledňuje teoretické koncepty interkulturní komunikace a vytváří originální návrhy pro působení zaměstnanců zahraničních firem v Polsku. Koordinátoři programu vybírali z padesátky motivačních dopisů. Deset českých studentů, kteří úspěšně zvládli také pohovor, se před odjezdem aktivně pustilo do dvou úkolů. Jednalo

se nejen o teoretické srovnání české a polské kultury podle používaných sociálně-antropologických konceptů, ale také o připravení pětiminutového videa s prezentací o MENDELU a jejích zájmech. Tyto aktivity jednak splnily účel teoretické přípravy, jednak přinesly zkušenost s týmovou prací mezi studenty z různých fakult. První den při oficiálním zahájení MAC2Warsaw se studenti MENDELU stali vítězi této videoprezentace. Akce ve Varšavě se zúčastnilo celkem 90 studentů z Polska, Španělska, Belgie, Nizozemí, Německa, Litvy, Finska a Česka. Lektoři z těchto zemí byli přiřazeni k mezinárodním skupinám a dohlíželi na úspěšné plnění úkolů, které poslední den vyvrcholilo prezentačními dovednostmi. Zpětné hodnocení studentů dokazuje, že má smysl tyto programy pořádat, jelikož se jedná o unikátní profesionální zkušenost s přesahem do osobního růstu. „Nejvíce jsem si užil závěrečný veletrh, kde jsme prezentovali své myšlenky před publikem. Většina z nás právě zde v sobě objevila kreativitu, prezentační dovednosti a schopnost vystoupit ze své komfortní zóny. Účast doporučuji všem. Dostanete jiný pohled na svět, získáte nové přátele, vystoupíte ze svého stínu a stanete se lepším Evropanem,“ uvedl student MENDELU Lukáš Uher.

Podle jeho kolegyně Terezy Schneiderové akce měla správný poměr zábavy a práce, která byla velmi zajímavá a změnila také její pohled na mezinárodní podnikání a kulturní rozdíly. „Zážitkem byla komunikace v mezinárodním týmu – nikdy jsem se ve škole nenaučila tolik jako během tohoto týdne s lidmi z celého světa. Museli jsme komunikovat, hledat kompromisy a učit se jeden od druhého. Bylo to skvělé a určitě ostatním doporučuji účast na podobném programu. Je to jako intenzivní týden angličtiny, setkání s budoucími kolegy a přáteli a hlavně učení se o sobě samém. Získáte zkušenosti na celý život,“ uvedla Schneiderová. Podle některých studentů je program uvedl do situace, která vyžaduje kolektivní myšlení, spolupráci a asertivní přístup. Na místě si vyzkoušeli svůj vlastní time-management a kreativitu. „Dostanete se do situace, kde je nutné jednat, nemáte na výběr a musíte být co nejvíce spolupracující a kreativní – na tom jsem se nejvíce naučil. Procvičil jsem si schopnost kooperovat v týmu, jasně formulovat svůj názor a zdvořile jej anglicky sdělit, adekvátně reagovat na názory ostatních, respektovat odlišné kultury a jejich úhel pohledu. Je to výjimečná a nezapomenutelná interkulturní zkušenost. Bylo mi ctí reprezentovat MENDELU a opět jsem si připomenul, že i když existují rozdíly mezi zeměmi, etnicitou a tradicemi, všichni jsme si přesto velmi podobní. Tyto zkušenosti mění pohled na svět,” dodal student Martin Mucha.

MENDEL GREEN

EVROPSKÁ KONFERENCE PRO AGRONOMII Konference ESA (European Society for Agronomy) patří již dlouhodobě k nejvýznamnějším celosvětovým setkáním vědců a výzkumných pracovníků z celého světa. Výsledky výzkumu zde prezentovali také zástupci MENDELU. TEXT A FOTO: Jan Winkler

Ve švýcarské Ženevě se od 27. do 31. srpna 2018 konala XVI. Konference Evropské společnosti pro agronomii. Hlavními pořádajícími organizacemi byly čtyři švýcarské instituce zabývající se zemědělským výzkumem (Agroscope, ETH Zurich, FiBL Švýcarsko a Švýcarská agronomická společnost). Za dokonalý a bezchybný průběh konference je nutné velmi poděkovat celému organizačnímu výboru a jmenovitě jeho předsedovi Christophu Carlenovi (Agroscop). Na XV. ESA konferenci byla řešena široká škála témat od fyziologie plodin,

systémů plodin, systémů hospodaření a hodnoty přírodního kapitálu až po zajištění dostupnosti a řízení přírodních zdrojů včetně potravin. Velká pozornost byla věnována pěstování plodin v sourostech (mixkultury) – pěstování několika plodin společně ve stejný čas a na stejném pozemku. Dále byla probírána také problematika meziplodin, jejich vliv na následné plodiny a na omezení eroze půdy. Významný prostor byl věnován ekosystémovým službám, které poskytuje zemědělství, a také hodnotě zemědělství v lidské společnosti. Velký důraz byl kladen na potravinovou bezpečnost lidské

populace. Bylo připomenuto, že evropské země, včetně celé Evropské unie, nemají ve svých obranných strategiích zahrnuty dlouhodobé mechanismy k zajištění výživy obyvatelstva pro případ velkých přírodních katastrof nebo vojenských konfliktů. Podle zástupců FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) je hlavním úkolem zemědělského a potravinářského odvětví zajišťovat potraviny světové populaci při současném zachování přírodních zdrojů. Současné zemědělství musí být upraveno tak, aby všem poskytovalo dostatečnou výživu a zároveň minimalizovalo negativní dopady na ekosystémy, lidské zdraví a strukturu lidské společnosti. Současně by mělo být také ekonomicky životaschopné. Prezentace výsledků výzkumu za naši univerzitu na konferenci zajistili Jan Winkler (Ústav biologie rostlin AF) a Tomáš Lošák (Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů FFRMS). Byly předneseny výsledky našich dlouhodobých polních pokusů, které patří k nejstarším kontinuálně vedeným pokusům v České republice a jsou raritní rovněž v rámci celé Evropy. Dále byly prezentovány nové poznatky z oblasti výživy rostlin.

Modernějším směrem zemědělství je pěstování plodin v řízených podmínkách

Význam setkání vědců z celého světa může přispět ke zlepšení našich systémů produkce plodin a zemědělství, což umožní lépe čelit novým výzvám v 21. století.

MENDEL GREEN

DESIGNÉŘI MENDELU KRALOVALI PRESTIŽNÍ SOUTĚŽI Třetinu všech ocenění získali začátkem listopadu studenti Mendelovy univerzity v Brně na prestižním 14. ročníku soutěže designérů Cena prof. Jindřicha Halabaly. Z celkového počtu 27 ocenění si jich odvážejí deset za osm různých prací. Soutěž představuje tvorbu studentů oboru designu nábytku a interiérů. Celkem porota odborníků vybírala z 244 prací z univerzit sedmi států a ze sedmi středních škol. TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC

Tradiční soutěž designérů a nábytkářů má pět hlavních kategorií a v Brně probíhá jednou za dva roky. V kategorii Design nábytku u závěrečných prací vyhrála Chenille sofa studentky Mendelovy univerzity v Brně Lucie Černochové. Ve stejné kategorii získala ocenění za stůl Memo také Dominika Sirná. Speciální cenu primátora města Brna získala stolní lampa další studentky Mendelovy univerzity v Brně Veroniky Polehlové. Černochová sama považuje ocenění za prestižní. „Udělá mi dobré jméno do budoucna,“ pochvalovala si na vernisáži v Místodržitelském paláci. Její sofa byla původně inspirovaná tvarem housenky, autorka rovněž zamýšlela mnohem menší práci, než jak se jí nakonec vyvinula. Na realizaci svého díla musela hledat partnera, protože výroba stála desítky tisíc korun. „Musela jsem obejít asi osm firem, než jsem se domluvila v brněnské společnosti Resa. Tato firma mi hodně pomohla. Barevná kombinace se jim dokonce

hodí i do loga,“ uvedla Černochová s tím, že firma bude pohovku nabízet k prodeji. Jako atyp stojí 63 000 korun. V případě více objednávek pak zřejmě zlevní. Uplatnění může najít například ve veřejných interiérech, hotelech nebo kancelářích. Podle jednoho z organizátorů soutěže a současně vedoucího Ústavu nábytku, designu a bydlení Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Taubera má v dnešní době design a funkce směřovat k tomu, aby se nábytek používal delší dobu. „Vrací se retro styl. Opravují se starší kusy nábytku, které se vrací do moderních interiérů. Nemyslím si, že nábytek by měl být spotřebním zbožím,“ uvedl Tauber. Studentské práce podle něj navíc mají hledat inovativní cesty. Nové trendy potvrzuje i Cena prof. Jindřicha Halabaly. „Zájem o účast v soutěži má rok od roku strmě vzrůstající tendenci, což je vidět jak na počtu,

tak – a to především – na kvalitě přihlášených prací. Jedná se o jednu z možností, kdy mohou studenti své práce nejen vystavit na odiv veřejnosti, ale zejména konfrontovat své práce navzájem s díly ostatních kolegů z jiných vysokých škol,“ doplnil jeden z organizátorů z Ústavu nábytku, designu a bydlení LDF Jaroslav Svoboda. Vítězové jednotlivých kategorií: Design nábytku – závěrečné práce: Chenille sofa – Lucie Černochová (Mendelova univerzita), Design nábytku – klauzurní práce: Křeslo Bloom – Klára Němečková (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně), Design interiéru – závěrečné práce: Design víceúčelové modulární stavby – Adéla Bačová (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně), Design interiéru – klauzurní práce: Cvernovka – Loftový byt – Pavlína Mojská (Slovenská technická univerzita v Bratislavě), Design nábytku a interiéru – střední školy: Kavárna v kontejneru – Veronika Balogová (Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu v Plzni).

MENDEL GREEN

VZDĚLÁVÁNÍ V JAPONSKU POHLEDEM ČESKÉHO PEDAGOGA V Japonsku, Zemi vycházejícího slunce, žije téměř 127 milionů obyvatel, kteří se dožívají nejvyššího věku na světě. Místní lidé jsou pověstní nesmírnou zdvořilostí, pohostinností a ochotou pomáhat. Jsou to však také tvrdě pracující lidé, kteří z Japonska dokázali vybudovat třetí ekonomicky nejsilnější zemi světa. Na tuto špičku se Japonci dostali i díky tomu, že práce je tam považována za součást osobnosti a obrovský důraz je kladen na vzdělání. Tuto pozoruhodnou zemi navštívil v rámci mimoevropské mobility IP rovněž pedagog Institutu celoživotního vzdělávání Tomáš Čech. TEXT: Martina Urbánková FOTO: Tomáš Čech

Proč jste si pro svou stáž vybral právě Japonsko? Chtěl jsem navštívit zemi s vysokou úrovní vzdělávání, kde bych v rámci odborné stáže mohl načerpat cenné poznatky a rozvinout své odborné zkušenosti, které bych mohl po návratu předávat také svým studentům. Když se naskytla příležitost zažádat o mimoevropskou mobilitu, padla volba právě na Japonsko. Tato země splňuje zmíněná kritéria ve všech směrech a současně má osobitý systém vzdělávání díky své historii, geografické i kulturní specifičnosti. Kdo byl Vaším průvodcem? Dvoutýdenní stáž jsem absolvoval na Sangyo University v Kjótu, záštitu nad pobytem přijala Fakulta cizích jazyků (Faculty of Foreign Languages), přijal jsem pozvání děkana fakulty prof. Mitsuru Kobayashiho. Odborným koordinátorem pobytu pak byl prof. Ryusuke Yamato, garant vzdělávání budoucích učitelů anglického jazyka. Seznámil mě se zaměřením fakulty a univerzity, mohl jsem s ním diskutovat o otázkách vzdělávání učitelů v Japonsku, zprostředko-

val mi kontakty s kolegy i návštěvy škol, které se mnou absolvoval, a v případě potřeby mi překládal. Musím zmínit pověstnou japonskou pohostinnost, ochotu a vstřícnost, která provázela celý můj pobyt, ať ze strany prof. Yamato, nebo všech kolegů, se kterými jsem se měl možnost setkat. S japonskými kolegy jste určitě probírali řadu témat. Můžete zmínit některá z nich? Zajímal jsem se především o oblasti, které reflektují můj odborný zájem, tedy o proces vzdělávání budoucích učitelů a systém vzdělávání obecně. S kolegy jsem diskutoval, o způsobu podpory japonských žákůse specifickými vzdělávacími potřebami a se sociálními problémy. Zjišťoval jsem také, jaké sociální fenomény řeší učitelé a odborní pracovníci v japonských školách. Konkrétně mě zajímaly problémy s agresí, šikanou či mobbingem, ke kterým jsem sám zpracovával výzkumy. Konfrontovat vlastní poznatky z českých škol se zkušenostmi japonských kolegů bylo velmi cenné. Zjednodušeně lze říct, že zmíněné problémy se vyskytují ve ško-

lách podstatně méně než u nás. Důvodů je hned několik. Významnou roli sehrává koncepční spolupráce s rodinami dětí, kdy rodiče jsou partnery ve výchově a rovněž v předcházení či případném řešení problémů. Dalším pozitivním faktorem je systémová preventivní práce s konflikty a chováním dětí, vedení dětí k disciplíně a úctě k autoritám – je zde patrná kontinuita ve vývoji vzdělávacího systému oproti českému školství, které prošlo v posledních desetiletích mnoha dramatickými změnami a řadu podobně efektivních prvků se do našeho systému nedaří systémově implementovat. V Japonsku je většinu problémů schopen podchytit a vyřešit učitel ve spolupráci s rodiči. Až v krajních případech se oslovuje sociální pracovník, který pracuje pro několik škol v regionu a koordinuje odbornou pomoc. Stačila Vám ke komunikaci a odborným diskusím znalost angličtiny? V rámci mé stáže jsem se domlouval výhradně anglicky. Znalost japonštiny by však byla velkou výhodou, protože k mému překvapení mnoho Japonců

MENDEL GREEN

Nácvik univerzitního tanečního souboru na studentský festival

nehovoří anglicky. Nezřídka jsem se dostával do složité situace, že jsem začal na někoho mluvit anglicky a dotyčný reagoval jen japonsky. A bylo jedno, jestli se jednalo o mladého či staršího člověka. Můj odborný pobyt, jak již bylo zmíněno, zajišťovala Fakulta cizích jazyků, kde většina kolegů anglicky hovořila, ale na jiných pracovištích mi mnohdy museli pomáhat a rozhovor překládat. Zajímal jsem se o to, proč tak málo lidí hovoří anglicky. U starších lidí spočívá problém pravděpodobně v neznalosti jazyka. U mladých pak především v obavách hovořit, i když angličtinu ze školy umí dobře. Chybí podpora rozvoje praktického jazyka, v tom musím vyzvednout možnosti českých žáků a studentů, kteří mohou využívat řadu programů pro rozvoj jazykových kompetencí. Během své stáže jste navštívil také některé školy. Jaký na Vás udělaly dojem? Jací byli samotní žáci?

Navštívil jsem dvě školy – jedna byla obdobou naší základní školy, druhá všeobecně zaměřená střední škola, obdoba našeho gymnázia. Ve školách je znát obrovský řád a úcta ke škole, učiteli i vzdělání. Jeden příklad za všechny – když žáci odchází ze školy, otočí se u vchodu čelem k budově a ukloní se jí. Tato situace mě překvapila a vyvedla mě z míry. Hodnota vzdělání je v japonské kultuře zakořeněna velmi hluboko, žáci si uvědomují, že jen s dobrým a kvalitním vzděláním se uplatní na tvrdém trhu práce. Má to však i stinnou stránku – tlak na úspěch je tak enormní, že se to později promítá do vyšší míry depresí, alkoholismu a sebevražd. Odlišností od českých škol bude zřejmě více. Jaké další postřehy jste si z japonských škol odnesl? Obecně lze říct, že úroveň a kvalita školství je srovnatelná s naším

edukačním systémem. Rozdíly jsou patrny spíše v přístupech ke vzdělávání a vzdělání jako hodnotě, řekl bych i vyšší úctě ke škole a učiteli. Souvisí to také s postavením učitele, který je v japonské společnosti váženou osobou. Nevím však, jestli by český učitel měnil, protože i přes podstatně vyšší plat je pracovní doba japonského učitele mnohdy 12, někdy i 14 hodin denně. To mě velmi překvapilo, protože z našeho pohledu nemá dostatek času na odpočinek a neodpovídá to našim očekáváním ohledně psychohygieny. S tím pochopitelně souvisí i to, že sami žáci tráví ve škole podstatně více času než žáci v ČR. V týdnu trvá vyučování do večerních hodin, poměrně pravidelně probíhá i v sobotu a viděl jsem jít děti do školy také v neděli. Specifikem je také to, že od druhého stupně základní školy až po poslední ročník střední školy chodí žáci v uniformách.

MENDEL GREEN

KRÁTKÁ ZPRÁVA

Alergeny na MENDELU

S Ryusuke Yamatem, koordinátorem odborného pobytu

Japonci jsou známí tím, že mají nespočet možností a forem trávení volného času. Pro učitele to však zřejmě neplatí… Volný čas? To je velmi zajímavá otázka. Japonci obecně nechápou volný čas jako my Evropané, tedy jako čas na odpočinek a seberealizaci, ale jako prostor pro další vzdělávání a osobnostní rozvoj ve všemožných oblastech, od umění po sport, aby mohli být ještě úspěšnější v osobním i profesním životě. Lze říct, že po vzdělávání se zase vzdělávají. Pokud se však do něčeho Japonci pustí, dělají to precizně a jsou v tom opravdu dobří. Jako např. při tanečním nácviku nebo tréninku basketbalového univerzitního týmu, které jsem měl možnost navštívit. Sám jsem v Japonsku mnoho volného času neměl, protože pokud jsem neměl povinnosti či přednášky na univerzitě, snažil jsem se vidět a zažít co nejvíce z této fascinující země. Jaká je Vaše osobní zkušenost s japonskou zdvořilostí a pohostinností? Ta je úžasná! Projevila se již po mém příjezdu, přivítáním na univerzitě, kde mě přijali s naprostou samozřejmostí jako sobě rovného. Někdy jsem se dočkal spontánní nabídky pomoci, když jsem

ztraceně stál s mapou na ulici. Jednou jsem využil i svých zkušeností ze stopování a svezl se s jedním mužem, který mě rovnou nezištně pozval na oběd a ještě mi zaplatil lanovku k vulkánu. Japonci se člověku stále uklánějí a je třeba si na to zvyknout. Pokud byste měl své poznatky shrnout, doporučil byste návštěvu Japonska, ať už kolegům, nebo svým studentům? Jednoznačně! Celý pobyt byl neskutečně obohacující a inspirativní. Z rozhovoru je myslím zřejmé, že pro každého pedagoga nebo studenta učitelství by byla návštěva Japonska a možnost nahlédnout do systému jejich vzdělávání a školství velkým přínosem. Troufám si říct, že by to platilo pro mnoho dalších odvětví, protože Japonci jsou prostě v mnohém dál, nebo to minimálně dělají precizněji. Na závěr bych však chtěl Japonsko vyzvednout také jako zemi – zemi se zajímavou historií, jedinečnou kulturou, moderní architekturou a překrásnou přírodou. Každému mohu návštěvu tohoto koutu světa jen doporučit. Pro mě osobně je toho v Japonsku ještě mnoho k vidění a objevování a vím, že se do Země vycházejícího slunce jednou určitě vrátím.

Potravinové alergeny – problematika a možnosti testování. To byl název třetího ročníku odborného semináře s workshopem, který proběhl 25. září na MENDELU. Cílem akce, pořádané pod záštitou projektu INTER-INFORM, bylo diskutovat o tématu legislativy a kontroly alergenů v potravinových provozech a představit některé možnosti „rychlé“ detekce potravinových alergenů. „Bohatý program si nenechalo ujít přibližně 60 účastníků, převážně z komerčních firem. Zájem však projevili i studenti a akademičtí pracovníci fakulty,“ přiblížil průběh akce proděkan AF Radim Cerkal. „Tradiční součástí programu byl také workshop s praktickými ukázkami detekce některých alergenů pomocí ELISA metod a rychlých imunochromatografických testů firmy DYNEX TECHNOLOGIES. Novinkou letošního setkání pak byla otevřená diskuze o společných zahraničních projektech, a to se zástupci IFA-Tulln a Romer Labs,“ dodal proděkan Cerkal a připojil pozvánku na jarní seminář o mykotoxinech. PR AF MENDELU

MENDEL GREEN

POSLUCHAČI U3V MENDELU ZÍSKALI STŘÍBRO A BRONZ NA OLYMPIÁDĚ VE ZVOLENU Technická univerzita ve Zvolenu pravidelně pořádá Mezinárodní sportovní olympiádu pro studenty univerzit třetího věku. Letos se jí účastnilo i devět posluchaček Univerzity třetího věku MENDELU a v silné konkurenci vybojovaly stříbrnou a bronzovou medaili. TEXT: Marta Rozprýmová, Martina Urbánková FOTO: Archiv U3V MENDELU

Skupina devíti posluchaček Univerzity třetího věku Mendelovy univerzity v Brně (U3V MENDELU), které navštěvují její pobočku v Bruntále, se vydala ve dnech 12.–14. 9. 2018 na Mezinárodní sportovní olympiádu pro studenty univerzit třetího věku do Zvolena. Letos proběhl sedmý ročník této akce a o medaile přijelo soutěžit více než 150 reprezentantů z celkem 8 zemí – Polska, Ukrajiny, Turecka, Portugalska, Španělska, Rumunska, Česka a domácí ze Slovenska. Novinkou tohoto ročníku byla délka trvání – oproti dřívějším 3 dnům probíhala olympiáda 5 dní.

tování čekalo při slavnostním vyhodnocení na naše sportovkyně velice milé překvapení,“ říká Lenka Kamanová, vedoucí U3V MENDELU, a pokračuje, „v soutěži Nejvšestrannější olympionik v kategorii do 65 let se na druhém místě umístila Jaroslava Surá. V téže soutěži, v kategorii 65+ získala bronzovou medaili Jiřina Záňová.“ Olympiádu uzavírala bowlingová hra, o kterou byl mezi seniory skutečně velký zájem. Do hry se zapojilo celkem 16 družstev po 5 hráčích, kteří repre-

zentovali jednotlivé státy. Družstvo MENDELU se s 398 body umístilo na 7. místě. „Bylo nám ctí, že jsme na olympiádě mohly zastupovat nejen sebe, ale především Českou republiku, Mendelovu univerzitu v Brně a také Střední průmyslovou školu a Obchodní akademii v Bruntále, na které pobočka U3V působí. Děkujeme vedení Institutu celoživotního vzdělávání nejen za osobní podporu ve Zvolenu, ale také za finanční zajištění,“ shodují se posluchačky.

Senioři z Bruntálu se olympiády zúčastnili už počtvrté, tentokrát v ryze ženském složení. Byly jedním ze dvou družstev, které reprezentovaly Českou republiku. Tím druhým byl tým z VUT Brno. Po slavnostním zahájení olympiády vypuklo samotné soutěžní klání – střelba z luku a vzduchovky, stolní tenis, šachy, ale především disciplína Nejvšestrannější olympionik. Ta měla prověřit celkové sportovní dovednosti účastníků a zahrnovala hody na koš, kopy do branky, soutěž v kuželkách a házení šipkami. Za každou disciplínu získávali soutěžící body, které se ve finále sčítaly. „Po dvou dnech spor-

MENDEL GREEN

ŠKOLNÍ STATEK NAVŠTÍVIL KOMISAŘ EU HOGAN Společná zemědělská politika, návrh rozpočtu Evropské unie pro léta 2021–2027 a situace v českém zemědělství byly hlavními tématy dvoudenní návštěvy Komisaře Evropské unie pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana v České republice. V jejím rámci v polovině října zavítal i na školní zemědělský statek Mendelovy univerzity v Žabčicích. TEXT: Filip Vrána FOTO: AVC Eurokomisař prošel areál školního statku, na kterém je chováno unikátní stádo masného skotu čítající 16 plemen krav. Odborníků se ptal například na charakteristiky, které se v tuzemsku na krávě nejvíce cení nebo na ceny plemenných býků. V Žabčicích mohl mimo jiné obdivovat nejkrásnější krávu holštýnského plemene Káju, která loni vyhrála národní šampionát v Brně. „Dnes jí to velmi slušelo,“ uvedl

o šampionce na tiskové konferenci Hogan. „Zjistil jsem, že jižní Morava je regionem skvělých vín, jídla, Mendelovy univerzity a traktorů Zetor,“ řekl Hogan novinářům. Podle rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové eurokomisař ocenil nejen unikátní sbírku plemenného skotu, ale také demonstrační farmu, kterou školní zemědělský podnik

vlastní. „Bavili jsme se i o roli univerzit v současnosti. Podle eurokomisaře musí vychovávat studenty interdisciplinárně, protože příští generace zemědělců bude muset hospodařit jinak než ta předchozí,“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Hogan také prohlásil, že Evropská unie chce vyčlenit 10 miliard eur na oblast výzkumu a inovací. „My se to budeme

MENDEL GREEN

muset naučit čerpat,“ doplnil k tomu ministr zemědělství Miroslav Toman. Ostatně návrh rozpočtu EU na roky 2021–2027 patřil k hlavním tématům setkání zemědělských odborníků v Žabčicích. „Pokud chceme dosáhnout všech cílů Společné zemědělské politiky, je nezbytné mít k tomu dostatečně silný rozpočet, alespoň na úrovni současného programového období,“ uvedl Toman. ŠZP Žabčice je účelovým zařízením Mendelovy univerzity v Brně, které zajišťuje nejen praktickou výuku studentů, ale také výzkumnou činnost akademiků. K aktuálním výzkumným projektům patří například polní pokusy se zaměřením na různé systémy hospodaření v podmínkách jižní Moravy. Řada z nich je aktuální zejména vzhledem k suchu. Jde například o pěstování brambor s využitím kapkové závlahy. Vědci posuzují rovněž výkonnost odrůd u vybraných plodin, systémy výživy rostlin v podmínkách snížené dostupnosti vláhy nebo projekt demonstrační farmy.

„Za zmínku jistě stojí nejen sucho, ale i stoupající výpar z půdy při rostoucí teplotě a nerovnoměrnost srážek s atypickým vrcholem během sklizňové zralosti hroznů ve vinicích, kdy dochází rovněž ke značným nepojis-

titelným škodám,“ uvedl k aktuálním otázkám Radomil Měřínský, ředitel Školního zemědělského podniku Žabčice.

MENDEL GREEN

VÝZKUM ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA TEXT: Dana Hübelová FOTO: Redakce

Současná společnost ve vyspělých zemích včetně České republiky prochází celou řadou ekonomických, demografických, společenských a kulturních přeměn. Tyto změny se projevují mimo jiné také ve zvýšeném zájmu o kvalitu zdraví a zdravotního stavu obyvatel, a to nejen z pohledu individuálního, ale i celospolečenského. Zdraví je největší bohatství, představuje významný potenciál pro využití a rozvoj lidského kapitálu a je základní podmínkou hospodářské produktivity a prosperity. Přes vysokou úroveň zdravotnických intervencí se ve vyspělých zemích nedaří snižovat nemocnost a úmrtnost na neinfekční onemocnění (dříve označovaná jako civilizační choroby), jež jsou do značné míry ovlivněny způsobem života. Daná skutečnost nás vedla k zájmu o zkoumání determinantů zdraví a zdravotního stavu obyvatelstva nejen na úrovni nižších územních celků České republiky, ale i v komparaci s členskými státy Evropské unie. Při zkoumání determinantů zdraví a zdravotního stavu obyvatelstva využíváme spolupráce s odborníky z praxe (Krajská hygienická stanice, Státní zdravotní ústav, Český hydroOstrov u Macochy

meteorologický ústav aj.) a snažíme se na tyto determinanty pohlížet z mezioborového hlediska. Přínosné se jeví také zapojení studentů magisterského stupně studia, kteří řeší dílčí výzkumné otázky v již ukončených nebo právě probíhajících projektech IGA FRRMS. Ukazuje se, že v České republice existují relativně výrazné regionální diferenciace sociodemografických nebo ekonomických determinantů zdraví již na úrovni okresů. Statisticky významným sociodemografickým faktorem je samozřejmě věková a pohlavní struktura obyvatel (muži vykazují vyšší úmrtnost ve všech věkových kategoriích), ale svou roli hraje také např. úroveň dosaženého vzdělání nebo nízká porodní váha, sekundárně rovněž migrační saldo nebo míra rozvodovosti v regionech. Z ekonomických determinantů se do zdravotního stavu obyvatelstva výrazně promítá míra nezaměstnanosti či podíl osob pobírajících příspěvek na bydlení. Díky rozklíčování uvedených vazeb lze následně vytipovat regiony s nižší kvalitou zdravotního kapitálů a specifikovat její příčiny. V kontextu zemí Evropské unie si Česká republika

sice stojí relativně dobře z hlediska sociodemografických determinantů zdraví, ale přesto dosahuje nepříznivých výsledků ve struktuře úmrtnosti (tj. úmrtnosti podle příčin smrti). Zde vstupuje do hry další z klíčových faktorů, a tím je individuální péče o zdraví, jejíž součástí je zdravý životní styl, který u nás není ve srovnání zejména se Skandinávskými zeměmi na dobré úrovni. Nelze opomenout, že zdraví a zdravotní stav obyvatelstva ovlivňují také environmentální faktory, zejména pak kvalita ovzduší. Tato skutečnost nás přivedla ke spolupráci s Dětskou léčebnou se speleoterapií v Ostrově u Macochy, kde v krasovém jeskynním prostředí probíhá léčba dětí trpících astmatem. Značná část pacientů, kteří se léčebných turnusů účastní, přijíždí právě z Moravsko-slezského regionu, který prakticky celoročně trpí zhoršenou kvalitou ovzduší. V současné době v léčebně realizujeme rozsáhlou epidemiologickou studii a sociologické šetření faktorů rodinného prostředí působících na vznik a rozvoj onemocnění astmatem. Rodiny těchto pacientů jsou mnohdy z důvodu časté nemocnosti dětí ekonomicky znevýhodněny, neboť vydávají značné finanční prostředky na léčbu a současně jsou nuceny opakovaně přerušovat své působení na trhu práce z důvodu domácí péče o nemocné dítě. Samotným dětem pak častá nemocnost komplikuje nejen pravidelnou školní docházku, ale i navazování běžných sociálních kontaktů. Přesahem našeho výzkumu do praxe bude kvantifikace zdravotních, sociálních a společenských benefitů krasové speleoterapie.

MENDEL GREEN

VÝZKUM MEZIKULTURNÍCH ODLIŠNOSTÍ VE ZRAKOVÉM VNÍMÁNÍ NA TAIWANU V dubnu 2018 odjel Jiří Čeněk z Ústavu sociálních věd FRRMS Mendelu na půlroční stipendijní pobyt na taiwanskou National Chengchi University (NCCU) v Taipei, kde absolvoval půlroční výzkumnou stáž v Research Center for Mind, Brain & Learning. Stáž byla financována taiwanskou vládou, konkrétně ministerstvem školství. TEXT: Redakce FOTO: pexels.com Taiwanská vláda je v rámci zvyšování své „soft power“ ve světě velice štědrá a poskytuje zahraničním studentům a akademikům množství nejrůznějších stipendií. Zdaleka nejvíce cizinců na Taiwan přijíždí na až roční studium čínštiny. Mnoho studentů ze zahraničí má možnost absolvovat dotované bakalářské, magisterské či doktorské studium nebo přijet na semestr v rámci bilaterální spolupráce. Taiwanské ministerstvo školství také každoročně nabízí přibližně 20 studentům doktorských studijních programů nebo postdoktorským akademickým pracovníkům možnost absolvovat zde výzkumnou stáž v rozsahu 3–6 měsíců. Je třeba se domluvit s místním akademikem, který bude ochotný stipendistovi dělat mentora, dodat dva doporučující dopisy a napsat výzkumný záměr, který je hodnocen výběrovou komisí.

výzkumy. Centrum se skládá z několika laboratoří zabývajících se mimo jiné výzkumy emocí, rozhodování, spánku, čtení a učení a je vybaveno nejmodernější technikou od magnetické rezonance přes EEG po eye-trackingové systémy. Jiří Čeněk zde pod vedením ředitele výzkumného centra profesora Jie-Li Tsaie provedl výzkum na téma mezi kulturních odlišností ve zrakovém vnímání, resp. výzkum podobností a odlišností Čechů a Taiwanců ve vizuální pozornosti a pohybech

očí. Výzkum se skládal z několika úloh, z nichž některé byly zaměřené na bazální vlastnosti vizuální pozornosti, jiné pak na zpracování komplexních zrakových podnětů – fotografií reálného světa. V rámci stáže se mimo „hlavního“ výzkumu podařilo nasbírat data i na další podobně zaměřený výzkum ve spolupráci s Čeňkem Šašinkou z Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity. Výsledky výzkumu se teprve zpracovávají, v ideálním případě se výzkum podaří prezentovat v kvalitních odborných publikacích.

NCCU se v různých žebříčcích pohybuje v první desítce taiwanských univerzit. Jedná se o univerzitu spíše sociálně a humanitně zaměřenou. Zajímavostí je, že se zde nachází poměrně velká katedra slovanských studií, kde se zájemci mohou mimo ruštiny učit i česky. Součástí univerzity je výzkumné centrum Research Center for Mind, Brain & Learning, kde probíhají psychologické a neuropsychologické

MENDEL GREEN

ADAPŤÁK ICV – TÝMOVÝ ZAČÁTEK STUDIA V HÁJENCE Přechod do nového prostředí a utváření kolektivu z lidí, kteří se dosud neznali, nejsou jednoduché u dospělých, natož u dětí a dospívajících. Tuto situaci zažívá nejeden student prvního ročníku na vysoké škole. Pedagogové Institutu celoživotního vzdělávání ve spolupráci s Poradenským a profesním centrem se rozhodli nám, prvákům na ICV, pomoci a už podruhé pro nás uspořádali adaptační kurz neboli Adapťák. TEXT: Veronika Novotná FOTO: Tomáš Čech Adapťák proběhl ve dnech 11. –1 2. 10. 2018 a byl určen studentům 1. ročníku oboru Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku. Jedním z jeho velkých kladů bylo, že účastníky nestál ani korunu, protože byl financován v rámci projektu OP VVV „Konkurence schopný absolvent Mendelovy univerzity v Brně“. Adapťák jsme zahájili dopoledne na Halu zické hájence ve Ždánickém lese sezna movacími hrami, abychom takzvaně pro lomili ledy a komunikační bariéry. Vedoucí kurzu Tomáš Čech k tomu dodává: „Díky adaptačnímu kurzu mají studenti možnost se lépe poznat mimo formální prostředí školy jak vzájemně mezi sebou, tak i se svými pedagogy, které často vnímají jen jako formální autority. Společné prožitky, spolupráce, pobyt mimo běžné prostředí, čas pro sebe a provázející přístup jako pilíře adaptačních kurzů napomáhají utváření skupiny studentů, kteří budou společně trávit minimálně tři další roky života během svého bakalářského studia.“

Odpolední program Adapťáku se nesl ve sportovním duchu. Vyzkoušeli jsme si například chůzi na chůdách, skok v pytli, lyžování beze sněhu a různé strategické hry. Trénovali jsme přitom nejen práci v týmu, ale především schopnost spolu práce. Večer jsme se sešli ve společenské místnosti a kolegyně z 3. ročníku nám předvedly svůj talent. Představily nám kresbu pomocí vosku, tzv. enkaustiku, kterou jsme si následně mohli sami vyzkoušet a svůj výtvor si odnést domů jako suvenýr. Další den na nás čekal úkol ve skupin kách – tvořili jsme strom života. Pomocí listů, květin, stromové kůry, větviček, trávy a dalších „ingrediencí“ z přírody vy robily všechny skupinky úžasné stromy a práci jsme si opravdu hodně užívali. Smyslem úkolu bylo především stanovit si, kde se v životě nacházíme a co od něj očekáváme. „Do kurzu jsme zařadili nejen aktivity zaměřené na reflexi své životní cesty směřující k volbě oboru studia a očekávání od samotného studia

S míčkem v rýně to bylo jako v životě – žádné překážky a pády by nás neměly zastavit na cestě za sny

a profese, ale také činnosti zjišťující, co jsou studenti ochotni svému studiu a cestě za vzděláním obětovat,“ vysvět luje Čech. Poslední aktivitou pro nás byla reflexe, tedy zhodnocení celého kurzu. O svůj ná zor jsme se mohli podělit se všemi ostat ními otevřeně, nebo jej anonymně svěřit listu papír. „Je pro mě velkou odměnou, že studenti hodnotí průběh adaptačního kurzu pozitivně a těší mě, že se nám podařilo naplnit očekávání, se kterými jsme kurz připravovali. Letošní skupina studentů byla sice komornější, ale o to více byla zapálená do jednotlivých her a aktivit. S jistotou mohu říct, že jim to pomůže při náročnějších a méně zábav ných fázích následného studia, mimo jiné také proto, že na Adapťáku si mohli vyzkoušet, že úkoly se snáze zvládají, když spolu všichni komunikují a táhnou za jeden provaz. Mně osobně se na před náškách z pedagogiky se studenty také mnohem lépe pracuje, protože si mohu spojit konkrétní jméno s konkrétním stu dentem, což je důležité pro interaktivní výuku, kterou praktikuji,“ dodal Čech. Podle mého názoru byl kurz velmi vydařený, protože jsme měli možnost seznámit se lépe a důkladněji, než na přednášce ve škole. Děkujeme vedou cím našeho kurzu za vše, co si pro nás připravili i za spoustu skvělých zážitků, které jsme s nimi prožili. Budoucím stu dentům 1. ročníků bych ráda doporučila: Neváhejte, nebojte se a jeďte na Adapťák – nebudete litovat.

MENDEL GREEN

STÁŽ ODBORNÍKA V JAR

KRÁTKÁ ZPRÁVA

TEXT: Redakce

Mendelova univerzita pokračuje v zahraniční spolupráci s partnery v Jihoafrické republice. V období 4. června – 24. srpna 2018 se aka demický pracovník FRRMS Vojtěch Tamáš zůčastnil první části zahranič ního výzkumného pobytu na The Cape Peninsula University of Technology ve Wellingtonu. Zmíněná univerzita je jádrem techno logického vzdělávání a inovací v celé Africe. Jedná se o mezinárodně uzná vanou instituci, jež je jedinou tech nologickou univerzitou na západním mysu a největší univerzitou v regionu s více než 30 000 studenty. Univerzita má šest fakult, které nabízejí širokou škálu akreditovaných bakalářských, magisterských i doktorských kurzů v oborech aplikovaných věd, ekonomie a managementu, zemědělství a agro byznysu, pedagogiky, společenských věd, inženýrství, informatiky a desig nu. Účelem této vědecké mobility byl výzkum a prohloubení spolupráce v oblasti agrobyznysu a zemědělské ekonomiky s užším zaměřením na ko moditní vertikálu vína a jejich toků mezi Českou a Jihoafrickou republi kou. V rámci pobytu proběhlo několik workshopů na Ústavu zemědělství a zemědělského managementu na fa

kultě aplikovaného výzkumu zaměře ných na rozvoj a výměnu zkušeností v oblasti výzkumu, projektové činnosti a výuky. Rovněž proběhla školení ve výzkumném ústavu „Winetech“ a mnoho výjezdů a exkurzí k lokálním výrobcům, zpracovatelům i do insti tucí, které jsou na zkoumané odvětví napojeny. Právě tento ekonomický segment s řadou interakcí v regionu patří mezi typické a z hlediska role v rozvoji venkovských regionů důležité prvky, jak v Jihoafrické republice, tak i v České republice s významnými přesahy také mimo tyto regiony. Výše zmíněné aktivity jsou součás tí dlouholeté spolupráce v oblasti výzkumu a výuky mezi MENDELU a institucemi v Jihoafrické republi ce. Konkrétně se jedná o spolupráci s University of Fort Hare, výše zmí něnou The Cape Peninsula University of Technology, výzkumným ústavem Winetech a mnoha dalšími institu cemi zapojenými do tzv. „Vinařské platformy“. V rámci odborných stáží mělo do Jihoafrické republiky mož nost vycestovat již mnoho studentů FRRMS MENDELU. V současnosti jsou připravovány stáže do Jihoafrické republiky rovněž pro studenty dalších fakult MENDELU.

Čtvrtstoletí Prvních prací doktorandů Přes 130 účastníků – tak vypadalo letošní setkání mladých vědeckých pracovníků 7. a 8. listopadu na mezi národní konferenci MendelNet. S úspě chem ji na MENDELU pořádá již 25 let Agronomická fakulta (AF). Z původně komorního formátu s názvem „První práce doktorandů“ se stala událost, přesahující rámec univerzity. Myšlenku diskutovat o vědeckých pracích doktorandů uvedl do života profesor Ladislav Zeman. „Naším cílem je neustále zvedat pomyslnou laťku. Konference má soutěžní charak ter, účastníci neplatí zápisné a tři nej úspěšnější v každé z odborných sekcí obdrží zajímavou výhru,“ zdůraznil jedinečnost formátu akce proděkan AF Radim Cerkal. Do dění jsou zapojo váni také sponzoři. „Podporuje nás například Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Profi Pres nebo Romer Labs,“ dodal Cerkal. U příležitosti výročí doznal změny vizuální styl konference a univerzita si zaregistrovala značku MendelNet. Příspěvky z multioborové konferen ce jsou od roku 2010 indexovány v databázi Web of Science. Informace o konferenci a její historii najdete na mendelnet.cz. PR AF MENDELU

MENDEL GREEN

KLIMATICKÁ ZMĚNA PŘINÁŠÍ NOVÉ VÝZVY VE ŠLECHTĚNÍ Klimatická změna zaměstnává stále větší počet odborníků. Mimo jiné přináší i nové výzvy ve šlechtění plodin. Potraviny budoucnosti budou muset odolávat zejména suchu a horku. Šlechtění je tak čím dál náročnější a nákladnější. Přitom výsledky se dostaví i za více než deset let. O trendech v oboru jsme si povídali s Tomášem Vyhnánkem z Ústavu biologie rostlin (AF), který se podílel na registraci nové odrůdy pšenice ozimé s purpurovým zrnem AF Jumiko. TEXT: Filip Vrána FOTO: Archiv MENDELU

Jak dlouho v dnešní době trvá proces šlechtění, jak je náročný časově a finančně? Proces klasického šlechtění trvá 10–15 let. Všechny z pohledu šlechtitelů perspektivní materiály pak musí projít tříletým náročným testováním ve státních odrůdových zkouškách a na základě dosažených výsledků je rozhodnuto o registraci odrůdy. Finanční náročnost vyšlechtění odrůdy se pohybuje v řádu několika milionů korun. U odrůd ke speciálnímu využití je daleko obtížnější toto vyjádřit, protože purpurové zrno je v populaci snáze vizuálně detekovatelné. Jaké trendy ve šlechtění jsou? Hledáte zejména odrůdy odolné vůči měnícím se klimatickým podmínkám? Hlavním trendem ve šlechtění je vytvářet odrůdy, které budou přinášet ekonomický zisk. Nové odrůdy by měly mít vysoký výnosový potenciál a tomu odpovídající kvalitu zrna. Obvykle odrůdy s kvalitou C mají vyšší výnosovou

MENDEL GREEN

schopnost než odrůdy s kvalitou E, což je elitní pekařská kvalita. Kromě orientace na výnos a specifickou kvalitu zrna by odrůdy měly mít dobrou odolnost vůči biotickému a abiotickém stresu. Odrůdy odolné vůči chorobám a škůdcům mají nižší nároky na použití pesticidů. Odolnost ke stresovým faktorům prostředí, jako je například sucho, je komplexní vlastnost a je řízená různými geny. Navíc je tato problematika složitá vzhledem k tomu, že stres může zasáhnout rostliny v různých stádiích vývoje. Nově se stále více klade důraz na šlechtění se zaměřením na ekologickou produkci, protože odrůdy ke klasickému pěstování mají jiné požadavky než ty v ekologickém systému pěstování. Jaká jsou specifika nové odrůdy pšenice ozimé s purpurovým zrnem AF Jumiko? Ozimá pšenice AF Jumiko je pekařská (kvalita B) středně raná odrůda. Jedná se o první českou odrůdu

s purpurovým zrnem. Toto zabarvení se nachází v nejsvrchnější vrstvě obilky – perikarpu – a je způsobeno barevnými látkami – anthokyany. Pro svůj obsah anthokyanů a luteinu je AF Jumiko využitelná pro specifické potravinářské a krmné účely. Vhodné je používat celé zrno nebo celozrnnou mouku, a to vzhledem k tomu, že anthokyany jsou v povrchové vrstvě zrna. Mimo tradiční zpracování mouky pro pekařské (pekárenské) výrobky je možné využít produkci AF Jumiko pro výrobu vloček (cereálií), těstovin (vřetena), nealkoholických nápojů nebo speciálních piv. AF Jumiko dává svým produktům charakteristické zbarvení, které např. u vloček připomíná cereálie máčené v čokoládě. Barvy obecně mají u rostlin adaptační význam. Potenciálně nové zabarvení způsobené anthokyany a karotenoidy u pšenice seté může rovněž ovlivňovat adaptaci na prostředí. Tímto směrem také budeme orientovat náš výzkum.

MENDEL GREEN

Šlechtění nových odrůd pšenice je složitá záležitost, na níž spolupracuje více institucí. Můžete toto téma více přiblížit? V oblasti barevných pšenic probíhá spolupráce s mnoha subjekty, kterou koordinuje Petr Martinek z Agrotestu fyto, s.r.o., Kroměříž, který je zároveň i odpovědným řešitelem projektu s názvem Výzkum odlišných typů zabarvení zrna pšenice způsobených látkami s antioxidačním účinkem, jejich využití pro tvorbu odrůd s příznivým zdravotním benefitem pro výživu člověka a zvířat. Součástí řešitelského týmu jsou i lidé z ČZU Praha, LF UP Olomouc a firmy Pro-Bio, obchodní společnost s r. o. Na Mendelově univerzitě se mimo aplikací molekulárních markerů ve šlechtění věnujeme

Purpurová pšenice Jumiko

i krmným testům pod vedením Evy Mrkvicové. Tyto testy jsou velmi důležité pro deklaraci efektu přírodních barviv v pšenicích s odlišnou barvou zrna na zdravotní stav laboratorních zvířat. Na základě pokusů prováděných na zvířatech se ve spolupráci s Lékařskou fakultou UP Olomouc snažíme odhadnout možné zdravotní přínosy pro člověka. Kromě odrůdy AF Jumiko byla v rámci spolupráce vytvořena také odrůda s modrým aleuronem AF Oxana, která je navržena na registraci, a ve Státních odrůdových zkouškách je testována pšenice s „černým“ zrnem a nově je zařazeno i novošlechtění se žlutým zrnem. Tyto materiály se liší množstvím a skladbou anthokyanů a karotenoidů v zrnu. V předchozím období

se na Mendelově univerzitě testovali nejen možnosti zpracování „barevných pšenic“ – vývoj pekařských receptur (chleba Karkulka – Karlova pekárna), univerzitní vločky, ale i pivo a nealkoholické nápoje. Kolik odrůd ozimé pšenice aktuálně UKZÚZ registruje? Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ke dni 23. 9. 2018 v České republice registroval 130 odrůd ozimé pšenice. Z toho u 127 odrůd šlo o pšenici setou, u dvou o ozimou špaldu a v jednom případě o ozimou pšenici tvrdou. Seznam doporučených odrůd pro tradiční zemědělství obsahuje okolo 25 odrůd ozimé pšenice seté. Kromě ozimých pšenic je registrováno 34 odrůd jarní pšenice.

MENDEL GREEN

JEČMEN SE VRACÍ DO ČESKÝCH KUCHYNÍ Ječmen se jako tradiční obilovina vrací do českých kuchyní. Jeho význam v lidské výživě zdůrazňují nejen vědci a lékaři, ale potvrzují ho i výsledky rozsáhlých klinických studií. Platí to zejména v posledních letech, kdy v důsledku narůstající konzumace vysoce zpracovaných potravin dochází ke snižování podílu nezbytných balastních složek stravy. Ječmen je podle vědců perspektivním zdrojem rozpustné i nerozpustné vlákniny, tedy složky potravin s nenahraditelnou funkcí pro udržení zdraví a prevenci většiny civilizačních chorob, ať už jde o problémy s trávením, nadváhu, kardiovaskulární nemoci, cukrovku 2. typu, nebo i některá nádorová onemocnění. Podle proděkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Radima Cerkala se ječmen může právem řadit mezi tzv. superpotraviny neboli potraviny budoucnosti. Tyto parametry splňuje i nový produkt nazvaný „Pot barley“, který získal Zlatý klas na Zemi živitelce. Tento výrobek je výstupem řešení projektů Centra kompetence Technologické agentury ČR a Ministerstva zemědělství ČR a vznikl ze spolupráce společnosti Agrotest fyto, s.r.o. a Mendelovy univerzity v Brně. Pot barley je vyroben ze zrna české bezpluché odrůdy ječmene jarního AF Cesar, vypěstované na českých a moravských polích. Od všech podobných produktů se odlišuje zejména vysokým obsahem betaglukanů, které přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi. Příznivého účinku je dosaženo už dávkou 3 g b etaglukanů z ječmene denně. Jedna porce (100 g výrobku) obsahuje po uvaření 5,8 g betaglukanů. Pot barley je tedy možno doporučit běžným spotřebitelům i lidem se specifickými nutričními požadavky, a to jako významný zdroj požadované rozpustné vlákniny (betaglukanů). Jeho pravidelná konzumace přispívá k prevenci srdečně-cévních a dalších chronických neinfekčních chorob. Pro svou energetickou hodnotu a současně nízký glykemický index je také výborným doplňkem stravy osob se zvýšenou fyzickou aktivitou. Pokud je sport vaším denním chlebem, zařaďte Pot barley do svého jídelníčku. „Nejenže zpestříte svou stravu o trochu opomíjenou obilovinu, ale dodáte svému tělu také velkou dávku zdraví,“ uvedl Cerkal.

MENDEL GREEN

MONTÁŽ LÁVKY PRO PĚŠÍ POMOCÍ LESNÍ LANOVKY Během měsíce srpna se Výzkumná stanice Křtiny, organizační součást Školního lesního podniku Křtiny Mendelovy univerzity v Brně, podílela na stavbě lávky pro pěší v parku města Stříbra. TEXT A FOTO: Tomáš Halámka

Výzkumná stanice Křtiny, která se zabývá vývojem a výrobou lesních lanovek a jejíž zaměstnanci mají bohaté zkušenosti s jejich stavbou a provozem v nedostupných terénech, byla oslovena, aby se podílela na montáži ocelové konstrukce lávky pro pěší ve Stříbře. Místo stavby se totiž nachází v nepřístupném terénu a montáž konstrukce pomocí jeřábu není možná. Na místo nejprve vyjeli zaměstnanci výzkumné stanice, aby posoudili, zdali

je stavba lanovky na daném místě vůbec proveditelná. Po prohlídce a zhodnocení dané lokality bylo rozhodnuto se v této akci angažovat. Stavba lanovky však nebyla jednoduchá, lanovkáři se museli vypořádat s několika problémy. Jedním z nich bylo například to, že nebylo možné použít kotvení na stromy (což je nejběžnější způsob při stavbě lanovek), jelikož dřeviny v parku nesměly být vystaveny žádnému riziku poškození. Bylo proto nutné kotvit na umělé

kotvy, na tzv. mrtvé muže, což jsou dřevěné výřezy uložené příčně na osu lana, zakopané 1,5 m do země. Zcela bez úskalí nebyl ani následný provoz lanovky. Pro specifické podmínky stavebních prací, kdy byla na rozdíl od běžné dopravy vytěženého dříví nutná co nepřesnější manipulace s přepravovanými dílci lávky, bylo nezbytné upravit brzdné síly lanovky i pracovní postupy. Například spouštění nákladu se provádělo nuceným odvíjením lana z bubnu, na rozdíl od běžně používaného spouštění přes pásovou brzdu.

Lávka ve Stříbře

Dále bylo třeba každý dílec před samotnou přepravou dopravit jeřábem ze skládky co nejpřesněji pod lanovkový vozík, aby při zvedání nákladu nedocházelo k bočnímu tahu lana a následnému nežádoucímu zhoupnutí nákladu. Důležité také bylo každý díl správně uvázat pomocí textilních úvazků. Pro přepravu byla volena nejpomalejší možná rychlost, rychlost pomalé chůze, tedy méně než 1 m/s. Některé díly bylo ještě nutné po přepravě před samotnou montáží převázat, protože nemohly být z důvodu velikosti přepravovány v montážní poloze. Montážní práce pomocí lanovky Larix Lamako trvaly pět týdnů a celkem bylo lanovkou přepraveno 32 svařovaných ocelových dílců o celkové hmotnosti přes 9 000 kg.

MENDEL GREEN

ZNALOSTI O LESÍCH PROKÁZALI STUDENTI NA EVROPSKÉM FÓRU

KRÁTKÁ ZPRÁVA

TEXT: Redakce

Velkého mezinárodního úspěchu dosáhli studenti z České republiky na letošním evropském finále soutěže Mladí lidé v evropských lesích (YPEF), která se konala už poosmé. Jan Venc evropské finále vyhrál, jeho úspěch umocnila třetím místem Anna Boháčová. Oba jsou studenti Gymnázia Chotěboř, které bylo jako celek třetí a reprezentovalo Českou republiku na finále v Litvě v druhé polovině září. Studenti z Chotěboře se přitom do evropského finále museli prokousat národní kvalifikací, jejíž základní kolo pro Jihomoravský kraj a Vysočinu se uskutečnilo v květnu na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU. YPEF je znalostní soutěž zaměřená na žáky a studenty všech základních a středních škol. Soutěží se ve dvou věkových skupinách. Maximální věk soutěžících je 19 let. Garanci za organizaci soutěže YPEF drží Česká lesnická společnost jako nezávislá stavovská organizace, která zastupuje lesníky napříč oblastmi jejich působení. „Cílem této soutěže, která má své kořeny u polských lesníků, je zlepšit povědomí zejména mládeže, ale i celé společnosti, o významu lesů a zdůraznit význam lesního hospodářství v současné době,“ uvedl k soutěži Josef Lenoch z LDF MENDELU. Jedná se o mezinárodní soutěž, do které jsou aktivně zapojeny lesnické instituce z 11 zemí Evropy, a to lesnické instituce a nevládní organizace z České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Německa, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska a Slovinska.

V regionálních kolech soutěžící prověřili svoje znalosti v testu o lese a lesním hospodářství, poznávali položky v rámci několika tematických skupin přírodnin, dvě nejlepší družstva v každé věkové kategorii se pak utkala v závěrečném finálovém vědomostním kvízu. V národním finále v Kostelci nad Černými lesy museli studenti zvládnout také prezentaci o lesnickém tématu v angličtině, vědomostní test v angličtině a několik poznávaček přírodnin. Organizátorem evropského finále bylo ředitelství Národního parku Aukštaitijos a Regionálního parku Labanoras v Litvě. „Průběh finále byl rozdělen na soutěž národních týmů a soutěž mezinárodních družstev určených losem. V rámci české prezentace zazněla i státní hymna s patřičným komentářem k textu ve vztahu k lesům. Následující den proběhly prezentace národních týmů, následoval test složený z otázek podle učebních materiálů určených pro evropské finále. Účastníci také soutěžili v různých dovednostech ve venkovním prostředí,“ uvedl Lenoch, podle něhož byl letošní osmý ročník YPEF z pohledu České republiky zatím nejúspěšnější. „Toto vynikající letošní umístění našich soutěžících na mezinárodní úrovni je skvělou propagací lesnictví v České republice, o to více, když se příští ročník Mezinárodní finále YPEF bude konat ve dnech 23.–27. září 2019 na Olšině v areálu Vojenských lesů a statků ČR,“ dodal Lenoch.

Workshop studentů designu Na začátku podzimního semestru navštívila Lesnickou a dřevařskou fakultu skupina studentů Luisiana State University (LSU) v čele s pedagogem Paulem Callahanem z College of Art and Design. Cílem návštěvy amerických studentů bylo seznámení se s Mendelovou univerzitou v Brně – konkrétně s obory Design nábytku a Nábytek s možnostmi spolupráce a studia. Součástí programu byl i třídenní workshop amerických a českých studentů, jenž se uskutečnil na zámku ve Křtinách. Studenti společně navrhovali nábytek a další produkty na téma „Nomadic lifestyle furniture“ pro ty, jež ve svém životě často a opakovaně cestují. Díky této akci se prohloubila spolupráce mezi oběma univerzitami a vznikly velmi zajímavé výsledky práce studentů. LSU je se svým programem zaměřeným na design interiéru velmi přínosným partnerem MENDELU a někteří naši studenti již měli možnost na LSU vyjet v rámci bilaterálních dohod na stáž s různou délkou trvání. „Velmi mě inspirovala práce studentů Mendelovy univerzity a věřím, že studenti MENDELU by se cítili stejně inspirováni naší univerzitou a prací, tak jako já jejich,“ uvedla Cathrine Bloemerová z LSU. Alena Sobotková, Milan Šimek

MENDEL GREEN

MENDELU OTEVŘE NOVÉ DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY, KTERÉ UMOŽNÍ ŠIROKÉ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V PRAXI Provozně ekonomická fakulta se spojila se Zahradnickou fakultou kvůli přípravě nových doktorských programů, které propojí několik oborů obou fakult. K jejich plánování a následné realizaci přizvali zahraniční odborníky a odborníky z praxe, kteří budou nejen např. zadávat témata disertačních prací, ale budou i působit jako školitelé doktorských studentů. Posluchače doktorského studia tak bude možné prostřednictvím zahraničních školitelů lépe napojit na mezinárodní vědecké týmy, zapojit do mezinárodních výzkumných aktivit i projektů, a dále tak prohlubovat doménu internacionalizace. TEXT: Jitka Vanýsková FOTO: MENDELU Konkrétně jde o vznik jednoho nového výzkumného doktorského programu (Automatizace řízení a informatika) a zkvalitnění tří doktorských programů (Ekonomika a management, Zahradnictví – Ph.D., Krajinářská architektura). Vznikne také jeden program double degree (European Horticulture). Zahájení výuky v těchto programech se předpokládá v akademickém roce 2019/2020. Tvorba nových a inovace stávajících studijních programů je řešena od podzimu roku 2017 v rámci dvou projektů s názvem Podpora multidisciplinarity výzkumných programů mladých vědců a Výzkumná infrastruktura pro mladé vědce podpořených z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a spolufinancované Evropskou unií. „Uvědomili jsme si, že absolventi nejsou kvůli své úzké profilaci obeznámeni s problematikou uplatnitelnosti v jiných oborech, a navíc mnohdy nedisponují dostatečnými zahraničními zkušenostmi. Přitom potřeby trhu práce jsou více směrovány na vysoce kvalifikované absolventy s interdiscipli-

nárním záběrem znalostí a dovedností. V komerčních organizacích zabývajících se vývojem, výrobou a implementací roste zájem o kvalitní absolventy doktorských programů se zahraničními zkušenostmi, a to především na pozicích vrcholového managementu, analytiků a konzultantů,“ vysvětlil situaci hlavní řešitel projektu Cyril Klimeš.

programech Provozně ekonomické a Zahradnické fakulty a podpoří rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje. Prostřednictvím nových doktorských programů dojde ke zvýšení kvality studia a jeho výsledků v mezinárodním srovnání, k motivaci talentovaných studentů k rychlejšímu profesnímu a kariérovému růstu.

„Studenti se během studia úzce profilují na určitou odbornou oblast, pokud však chtějí ve výzkumu či praxi pokračovat, je nezbytné, aby byli alespoň v základních obrysech obeznámeni s problematikou uplatnitelnosti v jiných oborech. Je potřeba konfrontovat metodické postupy i výsledky experimentů řešených v mezinárodních týmech a ve spolupráci s odborníky z praxe. Konkrétně v ekonomických oborech chybí rozšíření znalostí o specifika ekonomiky odvětví zemědělského a potravinářského sektoru. V oblasti automatizace řízení pak lze rozšířit znalosti o procesy v oblasti zahradnictví, zemědělství apod.,“ dodal Klimeš.

Absolventi nových doktorských programů budou mít kvalifikaci v oborech, které se věnují udržitelnému oběhovému hospodářství a k tomu budou umět využívat analytické a syntetické exaktní metody a moderní metody informatiky a řízení zejména technologických, biologických a environmentálních procesů. Výzkumně zaměřené doktorské studijní programy budou plně reflektovat požadavky trhu práce z hlediska profesního uplatnění a budou budovat vědecko-výzkumný potenciál využitelný klíčovými firmami nebo subjekty veřejného sektoru v podmínkách JMK.

Realizace obou projektů přispěje ke zlepšení podmínek pro výuku spojenou s výzkumem v doktorských

A co konkrétně mohou jednotlivé studijní programy nabídnout? Studijní program Automatizace řízení a informatika je zaměřen na řešení

aktuálních problémů společenské praxe. Jde o spojení znalostí a dovedností z tvorby informačních systémů s řízením inteligentních domů, robotů, mechatronických systémů, jejich prostorové navigace a vzájemné kooperace. Studijní program odráží současné požadavky výzvy Průmysl 4.0, zahrnuje moderní nástroje, jako je Internet věcí nebo kolaborativní robotika a využívá jejich synergie pro inovativní řešení současných problémů. Absolventi najdou uplatnění ve vědecko‑výzkumných a vývojově‑konstrukčních ústavech podnikové i akademické sféry s nutností cizojazyčné komunikace, efektivní prezentace svých řešení a zvládnutí „soft skills“ při vedení pracovních skupin v zemědělství, strojírenství, automobilovém průmyslu, oblasti hydrauliky, pneumatiky a také nevýrobní sféře. Ve studijním programu Ekonomika a management propojila Provozně ekonomická fakulta znalosti z ekonomické teorie a kvantitativních metod a znalosti z podnikatelského prostředí a doplnila je o specifika ekonomiky odvětví zemědělského a potravinářského sektoru. Absolvent bude schopen rozhodovat o řešení problémů jak na úrovni podniku a jednotlivých součástí odvětví, tak i v oblasti řízení resortu jako celku v rámci národního hospodářství. Bude schopen kvalifikovaně řešit složité situace nejen z pohledu současného stavu, ale také z hlediska predikce budoucího vývoje. Se svou odborností najde uplatnění např. i v kontextu nového výzkumu v oblasti udržitelného rozvoje, zejména pak vazeb mezi spotřebou a produkcí vody, energií a potravin (tzv. WaterEnergy-Food Nexus). Studijní program Zahradnictví – Ph.D. nabídne studentům Zahradnické fakulty v Lednici jedinečnou příležitost práce na špičkovém přístrojovém vybavení za téměř 30 milionů korun pro analýzy antioxidantů v zahradnických plodinách, identifikaci patogenů

MENDEL GREEN

molekulárně genetickými postupy nebo sledování interakcí kořenů s mikroorganismy pod laserovým mikroskopem. Profilové zaměření programu Zahradnictví – Ph.D. pokrývá oblast květinářství, ovocnictví, vinohradnictví a vinařství nebo zelinářství, a to jak z pohledu produkčního, tak i aspektů tržního uplatnění a vnitřní kvality produkce. V úzké spolupráci se zahraničními partnery budou moct studenti absolvovat odbornou stáž v řadě zemí na evropském kontinentu nebo USA. Studijní program Krajinářská architektura je zaměřen na rozvoj tvůrčích schopností studentů v procesu prostorového plánování a tvorby zahrady – sídla – krajiny, a to na úseku památkové péče, územního plánování, ochrany přírody a krajiny, managementu krajinářských úprav, revitalizace sídelních a krajinných prostorů na úrovni platné legislativy. Absolvent tohoto studijního programu bude schopen odborná témata komunikovat a argumentovat také v cizím jazyce. Absolvent bude připraven na samostatnou tvůrčí vědeckou práci, bude kompetentní pro řešení komplexu problémů v oblasti krajinářské architektury s přesahem do souvisejících oborů zaměřených na architekturu, urbanismus a biologicko-environmen-

tální vědy a bude připraven pro práci ve vědeckém týmu. Studijní program European Horticulture je mezinárodní tzv. double-degree program obou oborově příbuzných univerzit – Mendelovy Univerzity v Brně a Zemědělské univerzity v polském Krakově. Cílem společného programu dvou univerzit je větší podpora mezinárodní spolupráce, zabezpečení větší šíře dostupného přístrojového vybavení pro kvalitní výzkum studentů a vytvoření vhodného podhoubí pro vznik inovativních a konkurenceschopných výzkumných témat. Program je zaštiťován ze strany mezinárodního týmu školitelů a garantů předmětů, které jsou nabízeny ke studiu výhradně v anglickém jazyce. Skladba předmětů je koncipována tak, aby odpovídala modernímu vědeckému zaměření v oblasti zahradnického výzkumu, jako jsou např. stresové faktory způsobované abiotickými a biotickými činiteli, moderní pěstitelské a výrobní technologie, šlechtění a kvalita rostlinných nebo technologických produktů. Jedním ze základních atributů absolventa oboru tak bude schopnost pracovat s moderní přístrojovou technikou v souladu s nejnovějšími technologickými trendy a dále sebevědomá komunikace v mezinárodním kolektivu podpořená znalostmi.

MENDEL GREEN

ROBOTOUR ZAMÍŘILA DO LEDNICE Zámecký park v Lednici na Moravě hostil v polovině září už 13. ročník mezinárodní soutěže outdoorových autonomních robotů. Vedle rozsáhlého a členitého parku, ideálního pro ověření terénních schopností robotů, představovali další ztížení soutěže samotní návštěvníci, kteří se volně pohybovali mezi projíždějícími roboty. TEXT A FOTO: Alice Čížková a Vladimír Mašán

Soutěže se účastnilo celkem 12 týmů z České republiky, Německa, Slovenska a Švýcarska. Akci doplnila konference zaměřená na téma umělé inteligence a robotiky s názvem PAIR 18 – Student Conference on Planning in Artificial

Intelligence and Robotics. Soutěž i konference proběhly v termínu 14. až 16. září, spoluorganizátorem byla i Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, která v nabitém programu hostila celkem 60 účastníků.

Robotour je původem česká soutěž outdoorových autonomních robotů pohybujících se po parkových cestičkách. Roboti jsou mezi dvěma místy naváděni pomocí GPS, konkrétní trasu si však volí podle podmínek. Mnohokrát se musejí vypořádat s nezpevně-

nou až bahnitou cestou, která není lemována vodorovným značením jako na silnici. Naopak na podzim bývá zapadána listím, nebo okraj splývá s trávníkem. Hlavním požadavkem je bezpečnost provozu, zamezení kontaktu s překážkou, a to i tou dynamickou v podobě zvířat, nebo lidí. Soutěž se koná každoročně na podzim a navštívila již i sousední země jako Slovensko, Rakousko, Německo a Polsko. V současné době používaní roboti, zejména ti průmysloví, jsou předem naprogramovaní k nějakému účelu, jako je například hlídání objektů nebo úklid. Autonomní roboti pracují samostatně, tedy neřídí jej člověk, ale program, který se musí podle aktuálních okolností umět správně a rychle rozhodovat.

MENDEL GREEN

limitu jedné hodiny trasu absolvovat. Zmíněné týmy nakonec celou soutěž ovládly a lze jim pogratulovat. Sobotní soutěžní den tak byl završen. Příští Robotour bude hostit Německo. Nedělní program by věnován studentské konferenci PAIR 2018, která proběhla v aule ZF MENDELU a byla zaměřena na prezentaci aktuálních výsledků studentských prací na téma umělé inteligence a robotiky. Prezentovaná témata zahrnovala nejen nové metody odhadu pozice vzdušných robotizovaných prostředků, metody plánování koordinovaného pohybu

skupiny mobilních robotů, ale také pokročilé metody plánování pro vzdušné bezpilotní prostředky i malá letadla. „Dále byly prezentovány nové výsledky z oblasti automatického učení lokomoce kráčejících robotů v obtížném terénu a metody dlouhodobé autonomní navigace robotů v proměnlivém prostředí. Letošního ročníku se aktivně účastnil rekordní počet mladých vědců a vědkyň, kteří představili svůj výzkum v sérii čtrnácti krátkých přednášek,“ uvedl Vladimír Mašán z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity v Brně.

„Úkolem robotů v soutěži bylo v zadaném časovém limitu jedné hodiny vyzvednout náklad v nakládkové oblasti, dopravit ho do zadané vykládkové oblasti, vzdálené až kilometr, a vrátit se zpět na start. Roboti museli být plně samostatní, nesjíždět z cesty, nebourat do překážek, nebo chodců a správně odbočovat na křižovatkách,“ přiblížil pravidla Martin Dlouhý z portálu robotika.cz, hlavní organizátor celé akce. Letošní soutěž hostila jak ostřílené týmy z minulých soutěží, tak nováčky. Celkem byla naplánována čtyři kola, pokaždé se specifickou trasou, z nichž nejdelší byla dlouhá až jeden kilometr. Trasování jednotlivých kol nebylo nikterak jednoduché, o čemž svědčily také některé krizové situace, jako najetí robota týmu JECC Fesl na mohutný strom, nebo nervy drásající milimetrové navádění kol robota týmu Istrobotics po schodku směřujícího k jezírku. Naopak robot týmu Cogito se po trasách soutěžních kol pohyboval velice rozvážně, navádění i vyhýbání se překážkám zvládal bravurně, jako jeho handicap se však ukázala rychlost, protože nestihl v časovém

MENDEL GREEN

PŘEDSTAVENÍ REDAKČNÍ RADY Vážení čtenáři, Mendel Green tímto číslem uzavírá svůj desátý ročník od svého vzniku. Cílem časopisu je nabídnout zejména studentům a akademické obci zajímavé texty ze života naší univerzity. Ty Vám přináší zkušení autoři, vědci, zástupci PR jednotlivých fakult i studenti. Také v příštím roce vyjdou tři čísla časopisu. Svoje příspěvky a náměty zasílejte přímo na PR oddělení své fakulty. Z těchto podnětů následně texty pro čtenáře vybereme.

Martina Lichovníková Prorektorka Martina Lichovníková vede Redakční radu časopisu Mendel Green. Ve volném čase relaxuje na venkově, v lese, na kole nebo při pozorování drůbeže. Má ráda svou práci.

Jiřina Studenková Tajemník redakční rady, hlídá jednotný vizuální styl. Zabývá se mj. marketingem univerzity. Má ráda přírodu, klid a domov.

AF – Radim Cerkal Proděkan AF pro strategii, rozvoj a informační systémy.

ÚVIS CP – Věra Svobodová Zastupuje Vydavatelství, ve kterém se časopis sází a připravuje pro tisk. Domov u ní našly teď už tři kdysi toulavé kočky. Odpočívá při práci na zahrádce nebo nejraději někde v lese na procházce se svým psem.

FRRMS – Kateřina Čechová Členka redakční rady, stará se o PR na FRRMS. Milovnice kávy. Nejraději relaxuje sportem, především jógou.

PEF – Hana Urbánková Členka redakční rady. Pracovně se věnuje PR, marketingu a psychologii. Mimo areál univerzity ji nejčastěji můžete potkat v teniskách při tréninku na maraton.

LDF – Petr Kupec Proděkan pro strategii a vnitřní vztahy. Volné chvíle se snaží trávit v přírodě, kde sportuje, relaxuje s rodinou a bádá.

ICV – Martina Urbánková Členka redakční rady, na ICV řeší marketingové záležitosti. Má ráda cykloturistiku a dobrou kávu v kavárnách s atmosférou.

ZF – Jiří Martinek Člen redakční rady za Zahradnickou fakultu, kde působí jako proděkan pro PR. Miluje kreativní práci s květinami na zahradě i v interiéru.

šéfredaktor – Filip Vrána Časopis Mendel Green edituje. Autorsky zajišťuje hlavní témata. Ve volných chvílích se zabývá dějinami pivovarnictví nebo sportuje.