Issuu

Hudební absolutno Nicolase Altstaedta strana 3

Oliver Lakota: Cítím hudbu celým tělem jako zpěvák strana 6

S Létajícím rabínem ve víru židovského klezmeru

mezinárodní hudební festival

strana 7

17. září – 21. listopadu 2015

Zveme vás do Prysku strana 9

festivalový zpravodaj

6/ 2015

Soutěžte s námi o vstupenky strana 12

Soutěž

Vážení a milí příznivci Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, mezinárodní hudební festival 17. září – 21. listopadu

2015

v minulém týdnu jsme Vám nabídli bonbonek v podobě vystoupení jednoho z předních světových violoncellistů – Nicolase Altstaedta. Za tímto neobyčejným večerem i sobotním muzicírováním s Belfiato Quintetem v Kravařích se ohlédneme na stránkách aktuálního vydání našeho zpravodaje. Možná jste již zaznamenali, že jsme bohužel museli přistoupit ke zrušení koncertu, který byl plánován na neděli 18. října do Nového Oldřichova z důvodu zdravotní indispozice interpretky. Věříme, že tuto nepříjemnost přijmete

s pochopením a informace ke způsobu vracení vstupenek najdete i v níže uvedené aktualitě. Rádi bychom Vás pozvali na ostatní říjnové koncerty, které jsou ještě před námi. V sobotu 17. října si s námi můžete udělat výlet do nového koncertního místa – obce Prysk, kde vystoupí další z našich německých hostů – trumpetista Oliver Lakota za doprovodu varhaníka Pavla Svobody. A za vaši pozornost jistě stojí i koncert v Žitavě, kde se letos poslední říjnový den představí úspěšné Smetanovo trio. Vstu-

penky na oba zmíněné koncerty jsou stále k dostání. Věříme, že si z říjnové koncertní nabídky vyberete své favority, přejeme Vám krásné podzimní dny a těšíme se na setkání s vámi na dalších letošních koncertech!

Za festivalový tým Lucie Johanovská

aktuality Koncert 18. října v Novém Oldřichově zrušen! Festivalový zpravodaj vydává MHF Lípa Musica, Klášterní 464/11, 470 01 Česká Lípa Redakce: Ing. Lucie Johanovská, marketing a PR, lucie.johanovska@lipamusica.cz, tel.: + 420 608 823 973 grafické zpracování: DÍLNA.org foto: archiv festivalu, Lukáš Pelech Atelier www.lipamusica.cz www.facebook.com/lipamusica

zpět na obsah

Z důvodů zdravotní indispozice interpretky – sopranistky Aleny Hellerové – je bez náhrady zrušen koncert naplánovaný na neděli 18. října od 17 hodin do kostela sv. Kříže v Novém Oldřichově. Vstupné bude po předložení vstupenek vráceno ve festivalové pokladně v Klášterní ulici 464/11 v České Lípě, která má otevřeno každý všední den od 15 do 18 hodin, zakoupené e-vstupenky budou po zaslání v naskenované podobě na e-mail: kristyna.brozova@lipamusica.cz stornovány a peníze budou vráceny na účet návštěvníků. Omlouváme se za vzniklé komplikace a děkujeme za pochopení!

Předprodej vstupenek

Vyberte si koncert na přání

Předprodej vstupenek na letošní 14. ročník festivalu probíhá ve festivalové kanceláři (Klášterní 464/11, Česká Lípa), on-line na www.lipamusica.cz a také nově ve vybraných koncertních místech. Bližší informace najdete zde. K dostání jsou nyní ještě vstupenky na většinu koncertů s výjimkou závěrečného koncertu. Na vystoupení kapely Létající rabín 22. října v Děčíně zbývá již jen 10 volných vstupenek. Doprodej zbylých vstupenek probíhá vždy i ve večerní pokladně před koncertem.

V příštím roce Lípa Musica oslaví své 15. narozeniny a rádi bychom vám při této příležitosti dali dárek. Napište nám své tipy na koncert na přání či si vyberte z naší narozeninové nabídky. Uvedete-li i kontakt, můžete vyhrát 2 vstupenky na vítězný koncert. Anketní lístek můžete vyplnit ručně na koncertech či on-line.

pokračování

Ohlédnutí za koncerty čtvrtého festivalového týdne Připravili jsme pro vás tradiční shrnutí reflexí koncertů, které v uplynulých dnech proběhly na Zámku Děčín a v kostele Narození Panny Marie v Kravařích.

Hudební absolutno Nicolase Altstaedta Mezinárodní hudební festival Lípa Musica je již čtrnáctým rokem výrazným zjevem na severočeské kulturní scéně, kde ve své podstatě nemá rovnocenné souputníky. Z původních skromnějších duchovních počátků vyrostl tento hudební svátek v jeden ze skutečně mezinárodních festivalů, který se tímto nadužívaným titulem nehonosí zbůhdarma, ale naplňuje jej reálnou přeshraniční kulturní výměnou, k níž je předurčen již samotnou sudetskou polohou. Kvalitní reprezentanty české hudby vyváží do několika saských lokalit a současně prezentuje i zajímavé osobnosti a ansámbly z Německa u nás. V letošním roce se tou nejvýraznější osobností německého původu představenou v ústeckém srdci festivalu na zámku v Děčíně - stal ve čtvrtek 8. října fenomenální violoncellista Nicolas Altstaedt. České publikum se s tímto mladým umělcem poprvé setkalo v roli sólisty Schumannova Violoncellového koncertu v rámci předloňské sezóny České filharmonie. Jako sólistu jej však prvně pozvala Lípa Musica. A byl to bezpochyby krok správným směrem. Altstaedt si své svě-

zpět na obsah

tové renomé získal vítězstvím v několika prestižních soutěžích, které jej dostaly na přední světová pódia, kam se záhy zařadil jako stálice, a to zcela právem. Jeden z posledních žáků legendárního Pergamenščikova je vpravdě ojedinělým úkazem světové klasické scény, nejen pro své svrchované umění, lidskost, pokoru, ale i neobyčejnou erudici a hloubku znalostí překračující dalece hranice dějin hudby. Schopnost vnímat repertoár v komplexu souvislostí dává jeho intepretaci zcela nové dimenze. Pro svůj děčínský recitál sestavil Altstaedt atraktivní program, jehož červenou nití byly tři z Bachových sonát, které umně proložil kontrastními, avšak nikoli bez rozmyslu zařazenými skladbami novějšího data. Večer v Knihovním sále zámku otevřela zadumaná Pátá suita pro violoncello c moll, která hned na samotný úvod dala publiku ochutnat neuvěřitelnou technickou brilanci sólisty. S náročnou skladbu, v níž Bach experimentoval s harmonií i kontrapunktem, si Altstaedt doslova pohrál a představil ji s neokázalou noblesou, suverénní lehkostí, se „samozřejmou“ dokonalostí. Bachovu suitu vystřídala před přestávkou Třetí suita Brittenova, v níž není možné neslyšet právě Bachovy ozvuky a která je současně silně ovlivněna Brittenovým vztahem

k Mstislavu Rostropovičovi. Mnohovrstevnatá variace, která posluchače zavádí ve třech lidových písních i do Ruska, dala vyniknout nesmírné zvukové barvitosti Altstaedtovy hry. Po přestávce se publikum zaplněného Knihovního sálu zaposlouchalo nejprve do velmi proslulé První Bachovy suity vzbuzující zdánlivý dojem nevinné jednoduchosti. Skvostné dílo postavené ne na melodiích, ale silných rytmických konstruktech a vynalézavých harmoniích dokázal Altstaedt vypointovat doslova v ryzí hudební klenot. Následovaly efektní a kreativní Tři strofy od Dutilleuxe, ve kterých umělec rozehrál svůj mistrovský nástroj oplývající překrásným sytým tónem do neuvěřitelných zvukových poloh a barev. Recitál uzavřela hudba Bachova tmelící celý program. Altstaedt zvolil populární Třetí suitu C dur, dílo vznešené a nevázané, jako sama umělcova intepretace. Vzýval-li jeden ze záštitářů letošního ročníku festivalu, biskup litoměřický Mons. Jan Baxant, na samotném úvodu ročníku festival jako bránu otevírající tajemství krásna, pak jistě předjímal právě recitál toho německo-francouzského instrumentalisty. Altstaedt je skutečně výjimečným mágem violoncella, který bez

pokračování

|4 laciných gest, prázdného efektu, okouzlí posluchače během okamžiku svou nenuceností, vybroušenou, jistou technikou, jež si jako neochvějný, zcela spontánní a samozřejmý základ posluchač ani nepřipouští a který dává celý časoprostor všanc výrazu. Ten svou intenzitou a přiléhavostí, upřímnou neokázalostí a neuvěřitelnou „uvěřitelností“ otevírá zcela nové rozměry hudebního zážitku. Altstaedt zkrátka přes svůj mladý věk dosáhl té nejvyšší úrovně hudebního umění, kterou sám obdivuje třeba u Yo-Yo My a která u posluchače vyvolává pocit hudebního absolutna překračující hranice zvukových možností nástroje.

Keine kleine Kammermusik v Kravařích Patnáctým koncertním zastavením pokračoval 14. ročník MHF Lípa Musica v sobotu 10. října v kostele Narození Panny Marie v Kravařích. Zaplněný svatostánek prodchnula svěží hudba v podání

zpět na obsah

mladistvého dechového kvintetu Belfiato, který vsadil s úspěchem zejména na neotřelé hudební tituly. Kravařský kostel je jedním ze stálic, které svítí na pomyslné festivalové mapě již celou řadu let a který publiku nabídl řadu výjimečných koncertů. V letošním roce zde Lípa Musica představila další dechový ansámbl, kterým byl po vynikajícím PhilHarmonia Octetu tentokrát komornější kvintet s výmluvným názvem Belfiato. Příjemný večer naplněný mladistvou energií a zápalem otevřela rozšafná předehra k Mozartově Kouzelné flétně v úpravě pro dechový kvintet. Sympatický úvod vystřídaly dva dramaturgicky zajímavé kusy. Prvním bylo setkání s německým modernistou Paulem Hindemithem, v jehož díle se zračí atmosféra předválečných let. Radostné expresivní dílo, místy až jazzově laděné, je postaveno na zajímavém dialogu jednotlivých nástrojů, který je pro hráče výzvou i pru-

bířským kamenem zároveň a klade na jejich umění velké nároky. Podobně tomu bylo i v případě dánského Hindemithova souputníka - Carla Nielsena - který ve svých kompozičních snahách zůstal více romantickým a jeho dialog pro pět dechů proto není tolik expresivní, jako spíše poetický a kantabilní. Desetiletý Belfiato Quintet již podle propozic tvoří úspěšní mladí hráči, kteří se přes svůj mladý věk dokázali již s úspěchem prosadit ve světě klasické hudby i jako sólisté či orchestrální hráči. Jejich dialog tedy nepostrádal potřebné napětí a samozřejmou souhru a dal vyniknout i virtuozitě jednotlivých individualit. Na poslech příjemný a barvitý večer podtržený vynikající akustikou kravařského kostela byl pro všechny přítomné jistě osvěžujícím, neotřelým a obohacujícím hudebním zážitkem na vysoké interpretační úrovni. Nadšené přijetí publika navíc kvintet odměnil líbezným Nocturnem Daria Milhauda.

pokračování

Pozvánka na další koncerty 14. Lípy Musicy

Oliver Lakota – trubka Pavel Svoboda – varhany koupit vstupenku

čtvrtek 22. října, 19.00 Děčín, synagoga tradiční židovská hudba

Létající rabín

koupit vstupenku

sobota 31. října, 17.00 Zittau, radnice

Pátý festivalový týden nabídne koncertní setkání v nové festivalové lokalitě – v kostele sv. Petra a Pavla v Prysku, kde se v sobotu 17. října představí vynikající německý trumpetista Oliver Lakota za doprovodu českého varhaníka Pavla Svobody s programem věnovaným vrcholnému baroku. Nabídku pro Děčín kromě Nicolase Altstaedta doplní projekt, který vás zavede do světa tradiční židovské hudby spolu s kapelou Létající rabín, který vystoupí ve čtvrtek 22. října v děčínské synagoze. Židovskou kapitolu dotvoří dílo silné výpovědi, dětská opera Brundibár o dvou dějstvích na libreto Adolfa Hoffmeistera z pera Hanse Krásy, vzniklou v době internace židů v Terezíně, kterou zařazujeme do programové řady Lípa Musica dětem. Toto ušlechtilé dílo zneužité k nacistické propagandě je dodnes me-

mentem křehkosti lidských práv, které opět nabývá na větší aktuálnosti… Jeho zařazením v podání Dětské opery Praha připomeneme nedávné 70. výročí jeho premiéry opery v židovském ghettu. Představení proběhne ve čtvrtek 5. listopadu a je určené pro děti z MŠ a žáky ZŠ. V případě zájmu se školy mohou hlásit na e-mailu kristyna.brozova@lipamusica.cz Letošní německou festivalovou kapitolu uzavřeme v sobotu 31. října v sále žitavské radnice, kde se představí renomované Smetanovo trio s programem složeným z české hudby. Smetanovo trio založené v roce 1934 legendárním českým klavíristou Josefem Páleníčkem, patří k nejprestižnějším českým souborům současnosti. Současní členové ve své interpretaci navazují na ideál, který vytvořili jeho předchůdci, ale i další významné sólistické osobnosti interpretačního umění 20.

století, kteří se setkávali na poli komorní hudby (Oistrach, Rostropovič, Richter; Stern, Rose, Istomin). I dnešní členové Smetanova tria – všichni tři významní čeští sólisté – dokazují, že základním předpokladem úspěchu každého kvalitního tria je dokonalá sólistická vybavenost hráčů Vstupenky na všechna zmíněná vystoupení s výjimkou děčínského koncertu Létajícího rabína (v prodeji již jen poslední kusy) jsou stále v prodeji.

Rejcha | Martinů | Smetana

Smetanovo trio

koupit vstupenku

pondělí 16. listopadu, 19.00 Jablonec nad Nisou, městské divadlo

čtvrtek 12. listopadu, 19.00 Česká Lípa, Jiráskovo divadlo LÍPA MUSICA DĚTEM čtvrtek 5. listopadu, 9.00 a 11.00 Děčín, městské divadlo H. Krása: Brundibár K. Hašler: Zpívejte, lidičky, ty české písničky

Dětská opera Praha ZŠ a MŠ objednávejte na kristyna.brozova@lipamusica.cz

zpět na obsah

Lípa Musica představuje mladé talenty

At Home

Iva Bittová & Čikori

Jazzová farma

a další žáci ZUŠ Česká Lípa

Petr Malásek – klavír, jako host koupit vstupenku

koupit vstupenku

pokračování

Oliver Lakota: Cítím hudbu celým tělem jako zpěvák

sobota 17. října, 19.00 Prysk, kostel sv. Petra a Pavla

Oliver Lakota – trubka Pavel Svoboda – varhany

Další ukázkou německé interpretační školy bude sobotní vystoupení úspěšného trumpetisty Olivera Lakoty, který se ve vrcholně barokním repertoáru představí v kostele sv. Petra a Pavla v Prysku za doprovodu varhaníka Pavla Svobody. I tuto zajímavou osobnost jsme pozvali k festivalovému mikrofonu…

Henry Purcell (1659–1695): Trumpet Tune Dietrich Buxtehude (1637–1707): Preludium g moll, BuxWV 211 Johann Sebastian Bach (1685–1750) / Antonio Vivaldi (1678–1741): Koncert D dur, BWV 972 Georg Muffat (1653–1704): Toccata (Apparatus musico–organisticus) Georg Friedrich Händel (1685–1759): Suita D dur Johann Pachelbel (1653-1706): Partita Was Gott tut, das ist wohlgetan Marc-Antoine Charpentier (1643–1704): Te Deum – Preludium koupit vstupenku

Poslechněte si hudební ukázky: Oliver Lakota hraje Arutjunjana, Bacha či Händela…

VIDEO ZDE

Oliver Lakota Oliver Lakota se narodil v bavorském Pasově. Studoval na Univerzitě Antona Brucknera v Linci a posléze u Bo Nilssona v Malmö. Během studií se podílel na programu University of the Arts v Brémách se známým barokním virtuózem Otto Sauberem. Oliver Lakota vy-

zpět na obsah

V sobotu 17. října vystoupíte v malé české vesničce Prysk na severu Čech v rámci MHF Lípa Musica. Bude to Váš český debut, nebo již máte zkušenost s českým publikem? Již jsem měl to potěšení v České republice několikrát vystupovat. Dvakrát jsem byl v Praze a vzpomínám rád i na koncerty ve Slavonicích a Českém Krumlově. České publikum jsem si velmi oblíbil, protože cítím, že má rádo dobrou hudbu, je vždy velmi vnímavé a nepostrádá zájem. Mezi Vaše koncertní partnery se řadí řada světově významných osobností klasické hudby. V Prysku se představíte společně s českým varhaníkem Pavlem Svobodou. Jak vznikla Vaše spolupráce? Pavel Svoboda je vynikajícím mladým varhaníkem a já jsem opravdu nesmírně šťastný, že jsem ho zhruba před rokem poznal. Věřím, že spolu do budoucna připravíme celou řadu zajímavých projektů a také se chystáme na společné nahrávání.

stupoval sólově s orchestry, jako jsou Orquesta Sinfonica del Estado de México, Camerata Wratislavia, Orquestra Sinfonica UANL v Monterrey, Academic Symphony Voronezh Orchestra, Budapest Symphony Orchestra, či Vienna International Orchestra. Častokráte se prezentoval v rámci gala koncertů Master Concerts St. Pölten, Tyrolean autumn winds, nebo známého Festival international de Ór-

Váš životopis je plný významných úspěchů, kterých jste dosáhl takřka po celém světě. Kterého si sám osobně nejvíce vážíte a vnímáte jej tak, že Vám pomohl nastartovat Vaši kariéru? V mnoha uměleckých životech je ten příběh stejný. Pro mladé muzikanty je důležité potkat a nechat se ovlivnit dobrými učiteli. Později je nezbytné být otevřený i vlivu jiných vynikajících umělců a kolegů. Pro mě to byl Bo Nilsson ze Švédska, Otto Sauter z Německa a můj přítel Robert Lehrbaumer, slavný dirigent z Vídně. V současné sobě je pro mě velmi přínosná spolupráce s původem českou klavíristkou Veronikou Böhmovou, se kterou v současné době koncertuji po celém světě včetně mexického Paláce krásných umění nebo newyorské Carnegie Hall. To jsou momenty, které jsou klíčové pro moji osobní motivaci. Na festivalu Lípa Musica budete prezentovat repertoár 17. století, nicméně jste současně i velkým obdivovatelem hudby

gano de Morelia v Mexiku. Barokní, klasický i současný repertoár pravidelně představuje na Halbturner Schlosskonzerte, Music & Arts Festivalu, Märkischen Music Festivalu v Postupimi nebo festivalu Piano echoes v Piemontu. Každoročně koncertuje společně s Robertem Lehrbaumerem v Japonsku a na mnoha koncertech po celé Evropě byla veřejnosti prezentována jeho spolupráce s talentovanou

soudobé. Která hudební epocha je Vašemu srdci nejbližší? Řekl bych, že obojí. Opravdu miluji hru na piccolo trumpetu a zásadní barokní repertoár. Současně se ale s potěšením věnuji francouzské soudobé hudbě na klasickou C trubku. Myslím, že „přepínání“ mezi styly je dobré, aby se hráč udržel stále svěží. Není vhodné věnovat se úzce jen jednomu hudebnímu období, to je velmi ochuzující. A kromě toho hudba, které se věnuji, mě musí i osobně oslovovat. Jak byste popsal svůj osobní styl hudebního vyjadřování a co považujete z hlediska intepretace za rozhodující? Vždy se snažím hrát jako zpěvák a cítit hudbu celým svým tělem. Přistupuji ke svému hraní a intepretaci velmi aktivně. Považuji za důležité, abych co nejlépe a přímo svoji interpretační představu předával svému publiku.

klavíristkou Veronikou Böhmovou z Prahy. V roce 2014 debutoval v Carnegie Hall v New Yorku. Oliver Lakota je rovněž vyhledávaným sólistou v oblasti současné hudby. Několik skladeb přímo pro něj složil vídeňský skladatel Johann Simon Kreuzpointner.

pokračování

S Létajícím rabínem ve víru židovského klezmeru Dalším z projektů, se kterým se budeme pohybovat tak trochu za hranicemi klasické festivalové dramaturgie, bude v letošním roce exkurze do světa židovské hudby. Nefalšovaný klezmer představí v židovské synagoze v Děčíně ve čtvrtek 22. října česká mladá kapela Létající Rabín, s jejímž uměleckým vedoucím, houslistou a zpěvákem Vojtěchem Peštukou, jsme pro vás připravili další rozhovor.

Vaše kapela povstala z prostějovských gymnázií a od roku 2001 brázdí české i zahraniční scény coby úspěšný klezmerový ansámbl. Co Vás jako klasicky vystudované muzikanty přivedlo právě k tomuto hudebnímu stylu? K hraní klezmeru a jidiš muziky nás přivedla šťastná shoda okolností, kdy k nám z různých zdrojů ve velmi krátkém čase jara a léta 2001 doputovaly noty a nahrávky těchto stylů, které nás jako začínající muzikanty zaujaly, a rozhodli jsme se jim programově věnovat. Nikdo z nás neměl zázemí v náboženství či komunitě, a proto i nám vlastně zůstává záhadou, proč zrovna naši kapelu zasáhla židovská hudba, protože world music z Balkánu a východní Evropě v té době u nás zažívala jakýsi první boom, a spousta muzikantů se nechala okouzlit jinými etniky a styly. Pokud byste měl nezasvěceným klezmer ve stručnosti představit. Co je pro tento hudební styl nejcharakterističtější a klíčové? Samotné slovo klezmer pochází z hebrejštiny, kde jako k‘li zemer znamená „hudební nástroj“, a je moderním označením pro instrumentální lidovou hudbu východoevropských (Aškenázských) Židů. Pů-

zpět na obsah

vodně označovalo přímo osobu muzikanta, a jménem žánru se stalo až ve druhé polovině dvacátého století. Hudebně se vyznačuje zakotvením v modálních systémech synagogálních zpěvů s důrazem na melodii a její ornamentaci. V principu hudební nástroje v klezmeru svou hrou napodobují liturgický zpěv v templu se všemi jeho finesami a náladami. Sólistům je při zdobení ponechána značná volnost, která vede k typickému efektu tzv. heterofonie, kdy více nástrojů hraje tutéž melodii nicméně s různým zdobením. Repertoár se sestává z několika skupin: klezmer v původním slova smyslu je pouze instrumentální hudba pro svatby a jiné židovské oslavy jak k poslechu tak tanci. Ten současné kapely často doplňují o písně v jazyce jidiš, původním mateřském jazyce většiny Aškenázských Židů, které mají různý původ - od lidových přes divadelní a operetní až po zhudebněné básně. Protože klezmeři byli v oblastech svého působení jedinou kastou profesionálních muzikantů, patří do repertoáru i spousta melodií, které jsou převzaty od okolních etnik, a klezmer z nich dělá právě specifický židovský způsob interpretace. Jde hlavně o muziku rumunskou, řeckou, tureckou, ukrajinskou a polskou. Klezmer je tedy pojem mnoha významů, který současně označuje hudebníka, styl hraní i určitý repertoár.

Jakým způsobem připravujete a koncipujete své koncertní programy? Podle publika. Na svatbách hrajeme delší taneční série, které zčásti improvizujeme, při klubových vystoupeních dáváme důraz na komunikaci s diváky, zpívané písně a naše české překlady, a při komorněji laděných akcích se soustředíme na preciznost v instrumentálním výrazu. Hodně taky vyprávíme příběhy, protože jsou pro tradici důležité a dodávají hudbě další rozměr. Samozřejmě lehce a s humorem. Uvádíte jen tradiční instrumentální hudbu východoevropských Židů, nebo i vlastní kompozice inspirované starými hudebními tradicemi? Vlastních kompozic netřeba, protože sofistikovanost klezmerských melodií, z nichž některé jsou prověřeny staletími, lze jen těžko překonat. Děláme ale svoje aranže, vytváříme delší suity, překládáme jidiš texty do češtiny, nebo české texty do jidiš, a v repertoáru máme i několik novějších komponovaných věcí od povolanějších muzikantů. Na co konkrétně se mohou těšit návštěvníci Vašeho festivalového vystoupení v Děčíně?

pokračování

čtvrtek 22. října, 19.00 Děčín, synagoga

Ještě jsme se nerozhodli, ale zkusíme představit co nejširší průřez jidiš hudební tradicí a naším repertoárem. Tak, abychom návštěvníkům otevřeli dveře do světa klezmerské muziky a pomohli jim se při případné příští návštěvě zorientovat.

tradiční židovská hudba

Létající rabín k dostání poslední vstupenky:

koupit vstupenku

Klezmer zažívá v poslední době renesanci. Jaká je situace na tuzemské koncertní scéně? Máte velkou konkurenci? Jsme rádi, že klezmer vidíte v renesanci. My se o ni totiž snažíme, a to i v dalších projektech, do kterých zapojujeme muzikanty z jiných kapel. Pořádali jsme Létající rabín je pětičlenný ansámbl hrající klezmer – tedy tradiční instrumentální hudbu východoevropských Židů, která největší rozkvět prožívala na přelomu 19. a 20. století. Východiskem jeho tvorby je tradiční zvuk a folkloristický přístup, cílem pak

přehlídkový festival českých kapel, pořádáme mezinárodní workshop v Mikulově, učíme mladší muzikanty, pořádáme taneční večírky a zveme další klezmery ke spolupráci na našich koncertech. Snažíme se veřejnosti představovat moderní pojetí této tradiční lidové kultury. Jinými slovy se snažíme vytvořit cosi jako scénu. Nicméně jde pořád jen o zárodek. V republice funguje asi 10 - 15 kapel a projektů, které se hlásí ke klezmeru a jidiš muzice, které ale ve srovnání s evropským a světovým standardem této muziky ve většině hudebně drasticky pokulhávají. Bohužel je to zejména tím, že je příliš nezajímá tradice, ze které hudba, k níž se hlásí pochází, a že programově ignorují současná a zároveň nadčasová muzika. Instrumentální klezmer se v jeho tvorbě prolíná s písněmi v jidiš a dalších jazycích, k nimž kapela tvoří překladem vlastní texty, které věrny tradici jidiš folklóru jiskřivě refl ektují naši dobu. Létající rabín (založen v roce

hudební prvky, které dělají klezmer klezmerem. Takže v rámci našich představ a ambicí žádnou velkou konkurenci u nás nevnímáme. Ale snažíme si ji vypěstovat. Stejně jako se snažíme u diváků i pořadatelů pěstovat určité povědomí toho co je klezmer, a co je jen tuctová world music s nálepkou klezmer. Jaké máte s ansámblem další umělecké plány? Pracujeme na tom, abychom mohli vystoupit za polárním kruhem, na Špicberkách. Jinak je naším dlouhodobým plánem hrát co nejvíc a nejlíp, jak budeme moci. 2001) absolvoval stovky koncertů po celé České republice i v Evropě (Švédsko, Polsko, Slovensko) a v březnu 2010 koncertoval také v USA (New York, Washington DC).

Poslechněte s audio ukázky Létajícího rabína:

zpět na obsah

pokračování

Představujeme novou festivalovou lokalitu: Kostel sv. Petra a Pavla v Prysku Obec Prysk se nalézá se v Libereckém kraji a rozkládá v úzkém údolí Pryského potoka sevřeného strmými svahy okolních vrchů. Protáhlá obec se skládá ze tří částí – východnějšího Horního Prysku, západnějšího Dolního Prysku a nejzápadnější Vesničky. Prysk patří do CHKO Lužické hory a svým umístěním se řadí k nejkrásnějším obcím na severu Čech. Významnou památkou v obci je kostel sv. Petra a Pavla. Na území obce se nachází řada historických obytných objektů, z nichž čtyři jsou v evidenci památkového ústavu ČR. Prysk je vyhlášen bohatým kulturním a společenským životem. Každoročně se v obci koná letní pásmo kulturních akcí s názvem „Léto s Pryskem“, které je pořádáno ve spolupráci s ostatními obecními spolky a se Sdružením na záchranu kostela sv. Petra a Pavla. Jedná se především o koncerty, výstavy, divadelní představení, vystoupení a zábavy, které se konají v kostele sv. Petra a Pavla v nově zrekonstruovaném sále na obecním úřadě, či pod širým nebem.

Z historie obce O založení Prysku nemáme žádné zprávy, ale malá rozloha zemědělských usedlostí naznačuje pozdější dobu vzniku ve 14. století. První písemná zmínka o obci v kamenické městské knize pochází z roku 1382 a vztahuje se zřejmě k Dolnímu Prysku. Horní Prysk je sice poprvé zmiňován až roku 1515, ale téměř jistě byl starší, protože už v roce 1409 se připomíná zdejší kostel, jehož farnost zahrnovala celé údolí. Jméno obce bylo patrně odvozeno od staroslovanského označení pramene (prysk, prejsk), protože údolí bylo velmi bohaté na vodu. V době založení vsi byl zdejší kraj součástí scharfensteinského panství, které patřilo od roku 1283 pánům z Michalovic. V roce 1406 panství koupil Hynek Berka z Dubé a jeho syn Jindřich je roku 1428 prodal Zikmundovi Děčínskému z Vartenberka. Vartenberkové se ale stali nepřáteli lužického Šestiměstí a dlouholeté boje kraj značně poznamenaly.

zpět na obsah

V roce 1511 koupil panství Mikuláš Trčka z Lípy, od něhož je o 4 roky později získali Salhausenové. Bedřich ze Salhausenu si ale později ponechal jen Benešov nad Ploučnicí a okolí České Kamenice prodal kolem roku 1530 Prokopovi z Vartenberka. V roce 1613 bylo kamenické panství Vartenberkům kvůli dluhům zabaveno a roku 1614 je koupil Radslav starší ze Vchynic a Tetova, jehož rodu pak patřilo až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. Kostel v Prysku původně podléhal faře v Kamenickém Šenově, ale od roku 1565 byl luterský a patřil k městské faře sv. Jakuba v České Kamenici. Po bitvě na Bílé hoře začala rekatolizace Čech a lidé, kteří nechtěli přestoupit na katolickou víru, museli zemi opustit. Roku 1630 se kostel v Prysku stal filiálkou katolické fary v České Kamenici a o 10 let později jej Švédové spolu s několika dalšími domy vypálili. V roce 1654 měl Prysk 83 domů, z nichž dvě třetiny stály v horní části vsi. V obci byly jen menší chalupnické

usedlosti a domkářská stavení, jejichž obyvatelé se vedle drobného zemědělství a práce v lese živili řemeslnou výrobou, zejména zušlechťováním skla a obchodem se sklem. Už v 17. století probíhala v různých soukromých domech v Horním Prysku výuka dětí. První škola byla postavena mezi kostelem a farou v roce 1702 a roku 1733 ji nahradila nová školní budova. Patrový roubený dům v horní části obce. V letech 1822-1826 byla vystavěna císařská silnice z České Kamenice do Nového Boru a roku 1833 se od ní začala stavět odbočka do Prysku. V její blízkosti bylo na pozemcích bývalého Füllerova hospodářského dvora v Horní Kamenici postaveno několik domů, kterým se začalo říkat Füllerdörfel (dnešní Vesnička). V té době měl Prysk už 169 domů a 1053 obyvatel. V obci bylo několik sklářských dílen a brusíren, jejichž výrobky vozili zdejší obchodníci hlavně do Polska a Ruska. Mimoto zde byly také tkalcovny bavlny a bělidla. V roce 1834 začal Johann Georg

pokračování

| 10 Asten stavět na pomezí České Kamenice, Horní Kamenice a Dolního Prysku papírnu, kterou roku 1868 koupil, rozšířil a strojním zařízením vybavil Ignaz Fuchs. V roce 1850 proběhla správní reforma, při níž byl Dolní Prysk připojen k Hornímu Prysku a Vesnička, patřící do té doby k Dolnímu Prysku, byla přeřazena k Horní Kamenici. Nové uspořádání se ale neosvědčilo, takže v roce 1887 byl Prysk opět rozdělen na dvě obce a Vesnička byla kolem roku 1895 znovu připojena k Dolnímu Prysku. Roku 1852 byla v Prysku zřízena samostatná fara a kvůli rostoucímu počtu dětí byla v roce 1873 otevřena samostatná škola pro Dolní Prysk a Vesničku. Nové školní budovy byly postaveny v Horním Prysku roku 1878 a v Dolním Prysku v letech 1895-1896. Po 1. světové válce byla v Dolním Prysku zřízena také česká menšinová škola. V lednu 1869 byla dokončena železniční trať České severní dráhy z Děčína přes Českou Kamenici do Varnsdorfu a 10. února 1886 byl zahájen provoz na 4 km dlouhé odbočce z České Kamenice do Kamenického Šenova. V srpnu 1903 na ni navázala lokálka do České Lípy, na které vznikla stanice Horní Prysk. Ta sloužila obyvatelům až do zrušení tratě 29. září 1979. Mlynářův kříž z roku 1845. Na podzim roku 1906 bylo v obci zřízeno pouliční osvětlení petrolejovými lampami a v roce 1907 byla v Dolním Prysku založena sklářská huť, po jejímž otevření sem přišla řada českých sklářských dělníků. Huť, pojmenovaná později Karlova huť, vyráběla sklo pro místní zušlechťovatele a ve 20. letech se v ní začaly vyrábět i skleněné tyče pro výrobu bižuterie. Dnes se huť jmenuje Anna a patří společnosti Preciosa. V roce 1910 měl Prysk 286 domů, ve kte-

zpět na obsah

rých žilo 1946 obyvatel. Většina z nich se živila zušlechťováním skla v místních provozech a domácích dílnách. Vedle sklářské huti tu bylo 17 brusíren skla, 6 kuličských dílen, 3 pasířské dílny a 46 malířských pracovišť. Dále v obci působilo 18 hostinských, 4 řezníci, 3 mlynáři, 5 pekařů, 6 obchodníků a další řemeslníci. Část obyvatel pracovala ve sklářských obchodech a továrnách v Kamenickém Šenově a České Kamenici, nebo v papírně v Horní Kamenici. Po 2. světové válce došlo v obci k výměně většiny obyvatel. Původní němečtí obyvatelé byli odsunuti a z českého vnitrozemí sem přicházeli noví osídlenci, z nichž tu ale zůstali jen někteří. Zatímco před válkou v Prysku žilo ve 310 domech 1835 obyvatel, v roce 1961 tu bylo už jen 151 obývaných domů a 674 obyvatel. Řada opuštěných domů byla zbořena a ty, které zůstaly stát, začali v 60. letech využívat chalupáři. V roce 1962 byla v Horním Prysku uzavřena škola a děti začaly chodit do Dolního Prysku. Budova zrušené školy byla v letech 1978-1981 přestavěna na školu v přírodě. Od konce 20. století se prostředí v obci začala zlepšovat, řada domů byla opravena a v letech 2002 - 2013 se dočkal rekonstrukce i zchátralý kostel, znovu vysvěcený 21. června 2014. V okolí Prysku byl také vyznačen asi 8 km dlouhý turistický okruh, spojující nejzajímavější místa.

Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Prysku byl postaven v letech 1718-1721. Před tím zde stály dva kostelíky. Ten první zničili během třicetileté války Švédové, v roce 1644 zde byl postaven nový kostel a opodál byla v roce 1680 postavena zvonice. Dnešní kostel postavil slavný milánský

architekt Petr Pavel Columbani v barokním stylu, který se podílel také na stavbách kostelů v nedalekém Sloupu v Čechách, Polevsku a Kamenickém Šenově. Konečnou podobu kostel získal úpravami provedenými v roce 1789 a poté v 19. století. Vznikl jednolodní barokní chrám, v průčelí vyzdobený lomenicemi a nikami se sochami Krista a obou patronů kostela a nad vchodem s erbem patronátního rodu Kinských. Hlavní oltář je rokokový, kazatelna barokní. Kostel i zvonice jsou obklopeny hřbitovem a hřbitovní zdí a při poloze na návrší působí dojmem opevněného hradiště, které umocňuje terasovité schodiště vedoucí ku věži. Od věže vede lipová alej k jižnímu vchodu do kostela, na jehož pravé straně byla 16. srpna 1908 umístěna pamětní deska nadporučíkovi Plaschkowitzovi, který padl v Chřibském lese r. 1756. Před zvonicí se nachází památník padlým v I. světové válce. Kostel stojí uprostřed dosud používaného hřbitova. Součástí ohradní hřbitovní zdi je i zvonice z roku 1680. Jedná se o barokní, křížově podklenutou průchozí věž, k níž byla v roce 1722 přistavena márnice s reliéfem Madony. Kostel v Prysku patří k ojedinělým stavbám, loď kostela a zvonice jsou totiž oddělené. Zvonice je přitom zhruba o 40 let starší, patřila ke kostelíku, který na místě vyrostl v první polovině 17. století poté, co jeho předchůdce, jak již bylo zmíněno, vypálili Švédové. ZAJÍMAVOST Zvláštní význam z vybavení kostela mají řezbářské práce Antonína Maxeze Sloupu, praotce slavného uměleckého rodu. V Prysku vytvořil bohaté zlacené rámy obrazů a sochy českých světců sv. Václava, sv. Ludmily, oblíbeného sv. Josefa nebo ve Sloupu velmi populární sv. Rosalii, patronku proti moru. Vrcholem mistrova díla je kazatelna z roku 1763s postavami

pokračování

| 11 evangelistů, Mojžíše a znázornění desatera. Soubor Maxova díla se dá srovnat s jinou historickou stavbou jím vybavenou řezbářsky, a tovesnickým kostelem v Ojvíně na Žitavsku. Slavnostní znovuvysvěcení, které se konalo 21. června 2014, završilo náročnou sedmiletou rekonstrukci památky, která patří k nejcennějším barokním stavbám v regionu. Proměna ruiny v důstojný svatostánek stála od roku 2008 téměř 15 milionů korun. Kostel v Prysku se zvonicí je zapsán od roku 1958 na Ústředním seznamu kulturních památek, přesto po desetiletí chátral. První opravy začaly zhruba před 12 lety díky aktivitě obce i místních nadšenců. Nejnáročnější opravy včetně restaurátorských prací na varhanách, oltářích, obrazech a vnitřním vybavení ale spadají do posledních let. Nejnákladnější položkou rekonstrukce byla obnova honosných oltářů, která stála téměř šest milionů korun. Rekonstrukce kostela v Prysku v datech: • Červen 1998 - Paradox: stále více chátrající kostel v Prysku využívá České televize, natáčí tu hudební programy v dobovém oblečení • Červenec 1999 - koná se hudební akce a výstava na záchranu kostelu, vystupují českolipští St. Woody a Jakub a Obří Broskev • Květen 2002 - Vzniká Sdružení za záchranu kostela sv. Petra a Pavla. Sdružení pořádá kulturní akce, jejichž výtěžek putuje na konto pro kostel. Sdružení se podařilo získat první grant od Open society Found.

zpět na obsah

• 2003 - Projekt na záchranu kostela v Prysku byl nominován na cenu Prorok, kterou vyhlašují čtyři největší české nadace. Do akcí na záchranu kostela se zapojuje nejslavnější preškavská chalupářka, herečka Vlasta Chramostová. Jedna z prvních investic: v kostele je nainstalován alarm, obec připravuje projektovou dokumentaci na rekonstrukci kostela. Koná se první ročník Léta s Pryskem, jehož výtěžek jde na záchranu kostela. Probíhá benefice členů opery Národního divadla. • 2004 - Opravuje se střecha kostela, připravuje se odvodnění pomocí drenáží. Chystá se elektroinstalace. • 2005 - Kostel získal darem čtyři křišťálové lustry. Obec navázala úzkou spolupráci úzkou spolupráci s katolickou církví. Společnými silami postupně získaly nutné finanční prostředky (Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury, Liberecký kraj). • 2006 - Po 40 letech se do zvonice kostela vrátil zvon a dřevěné žaluzie do oken • 2007 - Kostelem se po letech rozezněly varhany. Vzácný barokní nástroj z první poloviny 18. století prošel nákladnou renovací, kterou podpořil Česko-německý fond budoucnosti. • 2008 - Začala nová veřejná sbírka na kostel, dokončena obnova fasády, renovuje se interiér včetně lavic. • 2009 - Opravy podlah, zvonice a oltářů. • 2011 - Dokončení rekonstrukce zvonice. Do zlacené kupole jsou vloženy dokumenty, peníze a tisk, aby zůstaly uchované pro další generace.

• 2012 - Chybí už jen drobné úpravy. Rekonstrukce se blíží do finále. • 2013 - Vyhlášena veřejná sbírka na zakoupení dalších dvou zvonů do zvonice kostela • 2014 - Definitivní tečkou za rekonstrukcí kostela bude návrat sochy sv. Jana Nepomuckého na terasy před zvonicí a svaté požehnání kostelu od litoměřického biskupa. Zdroj: Českolipský deník Nákladnou opravu cenné stavby si mohla církev dovolit jen díky dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který dal na obnovu kostela v malé obci zhruba 10 milionů korun. Významným podporovatelem byl také Česko-německý fond budoucnosti, který zaplatil rekonstrukci varhan a přispěl i na lavice. Na opravu přidalo také Ministerstvo kultury, drobní dárci, německá biskupství nebo moravské farnosti. Velkou pomocí byla i práce řady dobrovolníků. V kostele sv. Petra a Pavla se po letech znovu uskutečnila bohoslužba, nyní už sem mohou věřící chodit na mše pravidelně vždy v sobotu večer. K renovaci přispěla i herečka Vlasta Chramostová. „V Prysku mám druhý domov a všechny, kteří se zasloužili o rekonstrukci kostela, obdivuju. Byl totiž opravdu zdevastovaný. Žasnu, že nespadl a ještě se vyloupl do krásy. Také má novou střechu a stal se kulturním centrem celé vesnice. Po celý rok se tu konají různé koncerty a výstavy. I já jsem už v kostele vystupovala,“ upřesňuje sama herečka.

pokračování

| 12

SOUTĚŽ Soutěžte s námi o 2 vstupenky na koncert Olivera Lakoty a Pavla Svobody, který se uskuteční 17. října v Prysku. Soutěžní otázka: Která slavná česká herečka se zasadila o renovaci kostela sv. Petra a Pavla v Prysku?

Tipy na správné odpovědi zasílejte na e-mail soutez@lipamusica.cz do 16. 10. 2015. Přejeme Vám hodně štěstí!

zpět na obsah

pokračování

| 13 pátek 25. září a sobota 26. září, 10.00-13.00 a 15.00-17.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Housle v irské lidové hudbě, Old-Time housle – workshop Pete Cooper – lektor, housle Richard Bolton – doprovodná kytara, violoncello

mezinárodní hudební festival

17. září – 21. listopadu 2015 PROLOG FESTIVALU pátek 21. srpna, 20.30 | Oybin, zřícenina kostela G. de Machaut: Messe de Nostre Dame Tiburtina ensemble Barbora Kabátková – um. vedoucí Jan Mikušek – kontratenor, jako host

ZAHAJOVACÍ KONCERT čtvrtek 17. září, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých Hummel | Dvořák Marek Zvolánek – trubka Filharmonie Hradec Králové Andreas Sebastian Weiser – dirigent

SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT pondělí 28. září, 17.00 | Jezvé, kostel sv. Vavřince Beethoven | Mozart PhilHarmonia Octet a hosté

pátek 18. září, 20.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých Utrpení Panny Orleánské němý film z roku 1928 s živou hudbou B. Kutavičiuse Orchestr Berg Peter Vrábel – dirigent sobota 19. září, 19.00 | Filipov u Rumburku, bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů Bach | Ysaÿe | Prokofjev | Milstein Josef Špaček – housle

Změna programu vyhrazena.

sobota 26. září, 20.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Angel‘s Waltz Pete Cooper – housle Richard Bolton – doprovodná kytara, violoncello

zpět na obsah

středa 30. září, 19.00 | Doksy, zámek C. Monteverdi: madrigaly Cappella Mariana Vojtěch Semerád – um. vedoucí TRADIČNÍ KONCERT PŘI SVÍČKÁCH pátek 2. října, 19.00 | Zahrádky, kostel sv. Barbory Bach | Couperin | Vodička | Umstatt Jana Semerádová – barokní flétny Barbara Maria Willi – cemballo sobota 3. října, 19.00 | Großschönau, Evangelicko-luteránský kostel Bach | Reger | Guilmant | Brahms Dvořák | Weinberger | Bonnet Irena Chřibková – varhany Roman Janál – baryton neděle 4. října, 17.00 | Nový Bor, Městské divadlo Čas holin Bratři Ebenové slavnostní koncert festivalu k ukončení Mezinárodního sklářského sympozia (IGS) 2015 čtvrtek 8. října, 19.00 | Zámek Děčín – Knihovní sál Bach | Britten | Dutilleux Nicolas Altstaedt – violoncello sobota 10. října, 19.00 Kravaře, kostel Narození Panny Marie

Pärt | Hindemith | Mozart ad. Belfiato Quintet sobota 17. října, 19.00 | Prysk, kostel sv. Petra a Pavla Purcell | Händel | Bach | Buxtehude Muffat | Charpentier | Pachelbel Oliver Lakota – trubka Pavel Svoboda – varhany neděle 18. října, 17.00 | Nový Oldřichov, kostel sv. Kříže Händel | Poglietti | Gasparini | Pasquini | Bononcini Alena Hellerová – soprán Vojtěch Spurný – varhany čtvrtek 22. října, 19.00 | Děčín, Synagoga tradiční židovská hudba Létající rabín sobota 31. října, 17.00 | Zittau, radnice Rejcha | Martinů | Smetana Smetanovo trio LÍPA MUSICA DĚTEM čtvrtek 5. listopadu, 9.00 a 11.00 | Děčín, Městské divadlo H. Krása: Brundibár K. Hašler: Zpívejte, lidičky, ty české písničky Dětská opera Praha čtvrtek 12. listopadu, 19.00 | Česká Lípa, Jiráskovo divadlo Lípa Musica představuje mladé talenty Jazzová farma a další žáci ZUŠ Česká Lípa Petr Malásek – klavír, jako host pondělí 16. listopadu, 19.00 Jablonec nad Nisou, Městské divadlo At Home Iva Bittová & Čikori ZÁVĚREČNÝ KONCERT FESTIVALU sobota 21. listopadu, 19.00 | Nový Bor, Městské divadlo Carl Orff: Carmina Burana Marie Fajtová, Tomáš Kořínek, Ivan Kusnjer – zpěv spojené sbory Marktkirche Wiesbaden a Rastislav Blansko Filharmonie Hradec Králové Thomas J. Frank – dirigent

pokračování

BMW řady 5 Touring BMW řady 5 Touring

www.bmwliberec.cz www.bmwliberec.cz

Radost z jízdy

VÝJIMEČNÉ VE VÝJIMEČNÉ VE VŠECH SMĚRECH. VŠECH SMĚRECH. BMW, OFICIÁLNÍ VŮZ MHF LÍPA MUSICA.

BMW, OFICIÁLNÍ VŮZ MHF LÍPA MUSICA.

BMW řady 5 Touring je plné inovací, jako je například asistent pro jízdu v dopravní zácpě, bezkontaktní otevírání/zavírání víka zavazadlového prostoru,

BMW řady 5 Touring je plné inovací, jako je například asistent pro jízdu dotykový ovladač iDrive touch, adaptivní LED světlomety nebo kompletní vslužby dopravní zácpě, bezkontaktní zavazadlového a asistenční systémy BMWotevírání/zavírání ConnectedDrive.víka S vozem je nově taképrostoru, dotykový ovladač iDrive touch, adaptivní LED světlomety nebo kompletní možné komunikovat v češtině. Díky prostornému interiéru a zavazadlovému služby a asistenční BMW vozem je nově také prostoru se nemusítesystémy obávat, že VámConnectedDrive. nezbude dostatekSmísta na cokoli, možné komunikovat češtině. Díky prostornému interiéru a zavazadlovému co budete chtít naložit.vInteligentní pohon všech kol BMW xDrive je kromě prostoru se nemusíte že iVám nezbude dalších motorizací nyní obávat, k dispozici pro BMW 520ddostatek Touring. místa Víme, na že cokoli, co budete chtít naložit. Inteligentní všech koltuBMW je kromě radost z jízdy je pro každého naprostopohon unikátní. Zažijte svou xDrive za volantem BMW řady 5 Touring. Více informací Vám podají naši prodejci. dalších motorizací nyní k dispozici i pro BMW 520d Touring. Víme, že radost z jízdy je pro každého naprosto unikátní. Zažijte tu svou za volantem BMW řady 5 Touring. Více informací Vám podají naši prodejci. CarTec Liberec, s.r.o. Obchodní zóna Sever ObchodníLiberec, 622 CarTec s.r.o. 460 01 Liberec Obchodní zóna11 Sever Tel.: +420 734 418 584 Obchodní 622 www.bmwliberec.cz

460 01 Liberec 11 Tel.: +420 734 418 584 www.bmwliberec.cz

Kombinovaná spotřeba a emise CO2 BMW řady 5 Touring: 4,5–9,6 l/100 km; 119–224 g/km.

CVIKOV_inz_Lipa_Musica_148x297.indd 1

zpět na obsah

5/25/15 4:03 PM

pokračování

Festival se koná za laskavé podpory:

Finanční partneři:

Mediální partneři:

Město Nový Bor

CMY

Doksy

Děčín

Stráž pod Ralskem

Großschönau

Zittau

Oybin

Podporovatelé festivalu: 100 95 75

25 5 0

Hlavní partneři festivalu: Donátoři:

Městské divadlo v Jablonci nad Nisou

Partneři Klubu přátel festivalu: C.Bau spol. s r.o.

Oficiální partneři: www.reditelstvijr.cz

CarTec Liberec TEPLÁRNA XII.

českolipsko na dlani.cz

MEZINÁRODNÍ

SKLÁŘSKÉ SYMPOSIUM Nový Bor | 1. – 4. 10. 2015

Hlavní mediální partneři:

Radka Mothejzíková

Mgr. Martin Kolář

RNDr. Lubomír Paroha

JUDr. Jarmila Holovčáková

Kamenický Šenov

Stružnice

Nový Oldřichov

Kravaře

Prysk

MLADÁ FRONTA

Děkujeme! zpět na obsah