2 / září 2018
Sny se plní, Lípa Musica zahájila s Magdalenou Koženou V pondělí 17. září byl slavnostně zahájen 17. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica dlouho očekávaným galakoncertem přední světové mezzosopranistky Magdaleny Kožené. Zahajovací koncert, který byl současně druhým Koncertem pro Liberecký kraj, nabídl mimořádnou operní lahůdku. Exkurz do "Zahrady nářků" zavedl návštěvníky koncertu do tajů barokního operního repertoáru, který není běžnému posluchačstvu tolik známý. V podání světově ceněné pěvkyně zazněly ukázky z děl italských barokních autorů i velikána Georga Friedricha Händela. Emocemi prýštící večer byl přehlídkou interpretačního umění v té nejvyšší kvalitě. Magdalena Kožená naplnila očekávání do posledního místa zaplněného divadla v té nejvyšší možné míře. Její technicky dokonalý hlas a intenzivní prožitek umocněný patetickou "slovanskou slzou" je pro tento repertoár jako stvořený. Dramatické osudy slavných ženských hrdinek vykreslila Kožená v rozměrném pásmu árií a recitativů s precizností, intimitou i dravostí. O mistrný doprovod se postaralo vynikající Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse. Přečtete si recenze tohoto výjimečného večera, který vejde do dějin Lípy Musicy, a příští rok se těšte na King’s Singers!
Kožená & Luks aneb Baroko pro Liberecký kraj Festival Lípa Musica postoupil zase o krok dál. Jeho úvodní večer, Koncert pro Liberecký kraj, ozdobila v pondělí Magdalena Kožená s Václavem Luksem a jeho barokním orchestrem Collegium 1704. V divadle v Jablonci nad Nisou se zastavili na svém evropském turné s novým programem sestaveným z větší části z nedávných hudebních objevů. Spojení světoznámé české sopranistky a mezinárodně úspěšného českého souboru je v barokním repertoáru víc než logické, ale doposud nebylo časté – jde nyní teprve o třetí společný projekt, o projekt s novinkami v repertoáru umělkyně. Václav Luks pro něj sólistce nabídl několik výrazných scén nalezených nedávno mezi pozapomenutými notami v archivu v Neapoli a uváděnými tedy v novodobých premiérách. Program už slyšeli lidé v Ostravě, Brémách a Kolíně nad Rýnem, po Jablonci s ním Magdalena Kožená s Václavem Luksem jedou ještě na konci září do Postupimi a v prvních říjnových dnech do Bratislavy a Zlína. Má se také nahrát. Název programu Il giardino degli sospiri, Zahrada nářků, se pokouší vystihnout a zastřešit emocionální výraz společný většině zastoupených hudebních čísel - výjevů a výňatků exaltovaných, naléhavých, nabitých city a afekty, jak to barokní autoři uměli. Angelica, Atalia, Aggripina, Maria dolorata… To jsou jen některé názvy oper či kantát, z nichž dramaturgie večera vybírala. K nim se během večera hned dvakrát přidala Opuštěná Ariadna a na závěr tragicky končící řecký mýtus o milenci, překonávajícím každou noc mořskou úžinu, kterou je od něj oddělena Héro, kněžka bohyně Afrodity. Škoda, že posluchačům zůstaly v příliš stručném průvodním slovu utajeny nejen hlubší historické podrobnosti a souvislosti děl, ale i jejich náměty a zápletky, natož dokonce zpívané texty. Koncert pak poutá pozornost především jen a jen ryze hudebně, což ovšem v případě těchto interpretů naštěstí není vůbec málo. Dávají k dispozici komplexní, zralé a svrchované umění sahající od techniky přes prožitek po praxi a zkušenost, od neokázalé suverenity a jistoty po záruku stylovosti, od virtuozity po přesvědčivost. Program otevřela a uzavřela hudba Georga Friedricha Händela. Kantáta Armida abbandonata i kantáta Ero e Leandro jsou rané kompozice z doby jeho studia a působení v Itálii, plné typických obratů, postupů a ozdob, proměnlivé, nápadité a barvité. Neuvádějí se tak často. Další položky byly úplnými novinkami – Atalia od Francesca Gaspariniho, Angelica e Medoro od Leonarda Lea i instrumentální hudba od Leonarda Vinciho, Domenica Sarry a Benedetta Marcella, vesměs Händelových italských benátských a nepolských – současníků. Přes očekávaný nejvyšší interpretační standard, bezchybný zpěv, přes neutuchající bohatství dynamických a výrazových proměn a Luksovo
postupů a ozdob, proměnlivé, nápadité a barvité. Neuvádějí se tak často. Další položky byly úplnými novinkami – Atalia od Francesca Gaspariniho, Angelica e Medoro od Leonarda Lea i instrumentální hudba od Leonarda Vinciho, Domenica Sarry a Benedetta Marcella, vesměs Händelových italských - benátských a nepolských – současníků. Přes očekávaný nejvyšší interpretační standard, bezchybný zpěv, přes neutuchající bohatství dynamických a výrazových proměn a Luksovo obvyklé vysoce fyzické dirigentské nasazení se nelze ubránit dojmu, že v první polovině se interpreti v suché akustice nevelkého divadla teprve zahřívali, a nelze se ubránit ani dojmu, že některé árie, scény a kantáty, snad mimo těch Händelových, měly v sobě obsažen náznak informativnosti, odtažitosti, nikoli stoprocentní uvolněnosti a ztotožnění. Přinejmenším v porovnání k oběma přídavkům – známým áriím z Händelových oper Rinaldo a Ariodante, první pomalé, táhlé, zdobené, druhé rychlé, bravurní, rozpjaté v opravdu celém hlasovém rozsahu. Magdalena Kožená až v nich byla se svým dokonale vedeným a pro malý prostor sytým hlasem opravdu nadstandardně svou – dravě vášnivou, vemlouvavou, vokálně oslňující… Petr Veber, Klasikaplus.cz
Intimní galapředstavení: Magdalena Kožená na festivalu Lípa Musica …Podtitul Zahrada nářků zcela vystihoval hlavní sentiment v přednesu Magdaleny Kožené. Nekonečný smutek a nářek předznamenala po Händelově Sinfonii k Agrippině Kožená už v arii Ah, crudele od stejného autora. Dalšími pocity a dramaty, jež ovládají osoby zhrzené láskou, byla kromě stesku a nářku též energický vztek, zhrzenost a žárlivost obsažené v recitativu Per te z kantáty Armida abbandonata. Dle sentimentálního a lamentačního předznamenání se ale odvíjely i další pasáže koncertu. V silně pocitovém večeru Magdalena Kožená dojímala publikum přednesenými náladami pravdivě. Hudbě propůjčovala živý výraz a znásobovala její účinky. Místy se jednalo až o pěvecko-dramatické vystoupení. Ve vyváženosti obou složek se však ukrývalo to pravé tajemství obrovské působivosti, jíž podtrhoval i skvělý doprovod Collegia 1704… Koncert Magdaleny Kožené a Collegia 1704 byl velmi silným zážitkem, jakkoliv by se dramaturgie programu, stavícího takřka výlučně na nářkovém repertoáru, zdála zprvu neatraktivní. Jména interpretů na druhou stranu dávala jistotu, že program nebude postaven na zoufání, ale na tom nejlepším hudebním projevu. A tak se také stalo. Tomáš Cidlina, Operaplus.cz / ukázka
Marek Eben: Nedělat nic bylo pro tátu nepředstavitelné V neděli 23. září připomene festival osobnost jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů – Petra Ebena – jeho jedinečným Labyrintem světa a rájem srdce podle Jana Amose Komenského. Recitace se ujme jeho syn Marek Eben. Jaký byl skladatel Petr Eben kromě pověstné pracovitosti? Táta byl vždycky konzistentní v názorech, velice laskavý i k nám dětem, nikdy mě třeba nepočastoval nějakou ironií nebo odsudkem, když slyšel mé první písničky, právě naopak. Byl neuvěřitelně slušný, a když se někoho zeptal, jak se má, čekal, že mu to ten druhý řekne, u táty to nebyla fráze, opravdu ho to zajímalo. Pokud jde o slabiny, přesto, že byl výtečný pianista a varhaník, nebyl jinak moc manuálně zručný, domácí kutilství ho minulo, a když na něco takového došlo, zavánělo to dramatem. Co z toho jste po něm zdědil? Asi to, jak měl rád lidi a rád si s nimi povídal. To mě taky baví. Bohužel jsem nezdědil jeho pracovitost, to spíš David. Já nemám sebemenší problém nedělat nic. Vydržím to třeba celou dovolenou. To by pro tátu bylo něco nepředstavitelného. S otcem jste tvořil uměleckou dvojici jako autor a recitátor ve dvou projektech: Elce pelce a Labyrint světa a ráj srdce. Jak na ně vzpomínáte? Nejvíc vzpomínám právě na Komenského Labyrint, který jsme spolu hráli mnoho let. Je to krásná skladba a táta ji hrál jako improvizace, takže se vždy něco drobně měnilo. Byl také mistrem v registraci varhan, to je zvláštní alchymie, jak použít a nakombinovat ty rejstříky, a táta to uměl dokonale. Vždycky jsem se těšil, jak to bude znít a nikdy jsem nebyl zklamaný. zdroj: Deník
Petr a Marek Ebenovi na MHF Lípa Musica, 2000
Co jsou temné hodinky? Ve francouzské hudbě 17. století pravděpodobně neexistuje žádné jiné dílo, které by se dokázalo tak hluboce dotknout posluchače, jako Leçons de Ténèbres (Temné hodinky) Françoise Couperina. V Couperinově době probíhala liturgie podle ustanovení Tridentského koncilu. Leçons de Ténèbres byly součástí liturgie svatého týdne, který předchází svátku Vzkříšení, tedy období Velikonoc. Text vychází ze starozákonního Pláče Proroka Jeremjáše nad zničeným Jeruzalémem (tzv. lamentací) a v liturgii je umístěn vždy v ranních modlitbách - tzv. matutinu - které obvykle probíhá ještě před východem Slunce. Jeremjášův text byl rozdělen celkem do devíti částí (tzv. lekcí, tedy čtení) a zpíván byl v průběhu tří dnů - tzv. tridua. Leçons de Ténèbres tedy měly být zpívány v prvních ranních hodinách Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty, ale tato doba příliš nevyhovovala ani králi, ani zkaženému opernímu publiku a zpěvákům se přímo příčila! Jejich provozování tedy bylo posunuto (a to i přes pevný řád liturgie) na poledne předchozího dne. Po každé hodince byla zhasnuta jedna svíce, poslední pak na Velký pátek, kdy po jejím sfouknutí nastala tma (tenebrae). François Couperin komponoval svoje Leçons de Ténèbres pour le mercredi saint (Temné hodinky pro Svatou středu, v našem prostředí zvanou “škaredou”) mezi roky 1713 a 1717. Dočkaly se tisku; všech šest zbývajících pro další dny tridua je považováno za ztracené - sám skladatel nám v předmluvě dává vědět, že už zkomponoval tři „leçons“ pro Velký pátek a oznamuje svůj záměr později uveřejnit cyklus celý. Došlo-li však k tomu, již zřejmě nikdy nezjistíme. Dle liturgické zvyklosti je každý Jeremjášův verš uveden písmenem hebrejský abecedy a každý z hodinek končí zvoláním: „Jeruzaléme, obrať se ke svému pánu, tvému Bohu“.
... pokračování na www.lipamusica.cz
Vydal: ARBOR – spolek pro duchovní kulturu Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa, info@lipamusica.cz, +420 608 917 973 Fotografie: Lukáš Marhoul, archiv festivalu
SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT pá/28/9/19h Jezvé, kostel sv. Vavřince Milan Řeřicha – klarinet Energie Nove (CH, DE) Mozart | Brahms KRÁLOVSKÝ NÁSTROJ REGIONU ne/30/9/17h Mikulášovice, kostel sv. Mikuláše Vladimír Roubal – varhany Bach | Böhner | Mendelssohn Bartholdy Boellmann | improvizace PAPA HAYDN A ZROD SYMFONIE st/3/10/19h Großschönau, ev.–luter. kostel Přemysl Vojta – lesní roh Haydn Ensemble Praha & Martin Petrák Händel | Haydn | Mozart
www.lipamusica.cz Změna programu vyhrazena.
Monika Knoblochová
Po Kožené přijedou The King’s Singers Hvězda příštího roku je již odtajněna! Na zahajovacím koncertu a dalším koncertu pro Liberecký kraj se představí fenomenální The King’s Singers, vokální sexteto z Velké Británie. Koncert bude součástí velkolepého světového turné GOLD k 50. výročí existence ansámblu. Nositelé dvou cen Grammy okouzlují publikum nejprestižnějších koncertních síní po celém světě. Vynikají nejen svrchovanou pěveckou virtuozitou, přirozeno-
Vyprodaný prolog sedmnáctého festivalového ročníku přinesl po loňském ryze klasickém programu návrat jednoho z nejvýraznějších ansámblů české hudební scény, který klasické hranice zcela originálním způsobem překračuje. Nositel ocenění Classic Prague Awards, klarinetové kvarteto Clarinet Factory, není na festivalu nováčkem, návraty inspirativních umělců jsou však vítané a vždy obohacující. A inspirativními a zcela originálními umělci Clarinet Factory rozhodně jsou. Seskupení prvotřídních hráčů, kteří tvůrčím způsobem přistupují ke každému ze svých koncertů a citlivě respektují příležitost i prostory, ve kterých vystupují, připravilo neobyčejný večer plný spontánního hudebního souznění. Jindřích Pavliš, Vojtěch Nýdl, Luděk Boura a Petr Valášek, to jsou hlavní protagonisté „fabriky klarinetů“, a pracují skutečně jako dobře promazané stroje. Jejich devizou je nejen vysoká interpretační úroveň, kterou prokazují v klasické hudbě i jazzu, ale nad to i tvůrčí duch, odvaha experimentovat, dar improvizace a neobyčejná „chemie“ umožňující zcela samozřejmé a přirozené duševní a duchovní souznění, které dává jejich hudebnímu výrazu naprosto jedinečný ráz.
Pozvánka na nejbližší koncerty:
stí jedinečně souznících hlasů, repertoárovou rozmanitostí a vynalézavostí, ale především bezprostředním vztahem k publiku. Ryzí radost z hudby sdílejí s miliony fanoušků napříč kontinenty. V roce 2019 se k nim přidá i publikum festivalu Lípa Musica a jako hudební host liberecký dětský sbor Severáček. Předprodej vstupenek bude zahájen 19. 11.!