1/červen 2020
Martin Prokeš: Hlavní cíl vidím v udržitelnosti festivalu 19. ročník MHF Lípa Musica je odhalen a vstupenky se již prodávají. Po měsících intenzivních příprav narušených bezprecedentní pandemickou situací, která přinesla festivalu řadu výzev a nutnost původní plány takřka kompletně přepracovat, jsme si povídali se zakladatelem a ředitelem festivalu Martinem Prokešem o tom, jak se letošní ročník rodil, jaké následky Covid-19 na festivalu zanechal, na co se můžeme těšit a s jakou vizí hledí vstříc příštímu jubilejnímu ročníku.
Jaké je nosné téma dramaturgie 19. ročníku MHF Lípa Musica? Na jaké zajímavé hosty se letos můžeme těšit?
Témat letošního ročníku bychom napočítali hned několik. To hlavní promlouvá skrze uměleckého garanta, fenomenálního houslistu Josefa Špačka, jeho angažmá se propojilo s tématem roku 2020, které vyhlásil Liberecký kraj jako „Rok houslí“. Housle nás tak budou někdy latentně, někdy sólově provázet celým festivalem. Dalším velice silným momentem je fakt, že se letos stává festival díky šíření nemoci Covid 19 vlajkovou lodí pro špičkové české interprety, a tak lze sledovat i linku propojující tři spřízněné festivaly. Lípu Musicu, Svatováclavský hudební festival a Concentus Moravie. Ty totiž, díky své ochotě spolupracovat, přicházejí s inovativní a neotřelou linií které říkáme „Spojeni hudbou“. Díky spolupráci těchto festivalů tak u pěti vybraných projektů dochází ke sdílení hned ve třech festivalových dramaturgiích. Tím dostává český interpret a jeho management unikátní možnost minimálně tří významných projektů během krátkého času. Z programu vybírám oratorium Georga Fridricha Händela Mesiáš, které se v podání vysoce ceněného ansámblu Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse může stát skutečným highlights české kultury a jejího podzimního restartu. Autentickou interpretaci nám kromě Collegia 1704 zprostředkují sólisté Hana Blažíková, Markéta Cukrová, Jaroslav Březina či Roman Hoza. Renesanční polyfonii si vyslechneme v podání Cappelly Mariana, těšit se můžeme také na neodolatelné kouzlo Ukolébavek Pavla Jurkoviče, které budeme mít možnost slyšet díky Haně Blažíkové, Janě Semerádové a jejích kolegů. Dramaturgii ovšem budou kralovat projekty Josefa Špačka, který se představí nejen jako brilantní houslista, ale debutově také jako dirigent.
Vydal: ARBOR – spolek pro duchovní kulturu Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa, info@lipamusica.cz, +420 608 917 973 Fotografie: archiv festivalu
Plníme tak Josefovi jeho sen, jímž je v rámci jednoho večera vystoupit nejen jako sólista v Mendelssohnově houslovém koncertu, ale zároveň také jako dirigent, který se postaví před Českou studentskou filharmonii v provedením Mozartovy Haffnerovy symfonie. Špaček se však bude významně věnovat i dětem v rámci kurzů a společného koncertu tradičně se ZUŠ v České Lípě a pro pokročilejší houslisty v kurzech pro ZUŠ v Liberci. Velmi se těšíme na jeho sólový projekt v Oblastní galerii v Liberci, kde završí svým uměním oslavy Roku houslí. Další z přidaných hodnot Josefova angažmá je zrod ansámblu Lípa Musica Septet, který vzniká na popud Josefa s ambicí etablovat jej na české hudební scéně. Při tomto projektu se setkají nejen současný umělecký garant s tím bývalým – Radkem Baborákem, ale je obohacen o kolegy z České filharmonie a jiných prestižních ansámblů. Jako unikátní vnímám projekt, který vzniká přímo na zakázku našeho festivalu a bude českou premiérou. Je jím provedení Haydnova kvartetu Sedm posledních slov Vykupitele na kříži v podání Zemlinského kvarteta a mezzosopranistky Markéty Cukrové. Zcela svébytné a dramaturgicky unikátní budou projekty Ivy Bittové, která v české premiéře uvede svou skladbu „Nezabudka“, či autorský večer pianistky a zpěvačky Beaty Hlavenkové, která představí svůj oceňovaný projekt „Sně“. Těším se také na Originální pražský synkopický orchestr, který vdechne prvorepublikovému kinu v Kamenickém Šenově, jazz blues a taneční hudbu 20. let. Strhující bude, myslím, také projekt varhanice a zpěvačky, která si říká uměleckým jménem Katta. Ta přiveze do nového festivalového místa v Heřmanicích v Podještědí nejen samotné unikátní varhany, ale zcela jistě uhrane posluchače i svým nezaměnitelným zpěvním projev a charakteristickým témbrem hlasu. Letošní přehlídku pak zakončí dlouho očekávaný projekt filmové hudby v podání Komorní filharmonie Pardubice pod vedením nadaného a všestranného umělce, dirigenta, klavíristy a skladatele Jana Kučery. Jakým způsobem se do příprav a programu promítla situace kolem pandemie Covid19?
Tou zásadní proměnou je vzdání se účasti zahraničních interpretů. Věřte, tato
12/9–28/10/2020
skutečnost nás velmi mrzela, protože právě tento ročník byl z kategorie snů a my jsme se jakožto pořadatelé velmi těšili z toho, že se podařilo zajistit tak významné umělce. S lítostí jsme také zrušili plánované koncerty v Německu, protože nám to bezpečnostní situace neumožňuje. Přijali jsme tento stav jako výzvu a předělali festivalovou dramaturgii, tak aby dávala smysl a respektovala všechny omezení, která nám tato doba přinesla. Přesto jsem velmi hrdý na pestrost a unikátnost programu, který představí vysokou uměleckou úroveň české kultury v celé své kráse. Jakých změn dozná již dříve avizovaný zahajovací koncert?
Koncert ansámblu L‘Arpeggiatta pod vedením Christiny Pluhar, měl být splněným snem. Na tento projekt se festival dlouho připravoval. Bezpečnostní opatření, přijaté díky nové nemoci Covid 19 nám všem přinesla do životů změny. Pro náhradu přicházely v úvahu dva projekty, které splňovaly naši představu. Chtěli jsme uvést něco, co bude symbolické vzhledem k době, co zároveň v sobě ponese naději, poselství lásky, sounáležitosti i duchovního naplnění. Nakonec jsme dali jednoznačně přednost uvedení nejpopulárnějšího oratoria všech dob Händelova Mesiáše. Svěřili jsme jej chloubě české autentické interpretaci, vítané od Berlína, přes Salcburk, Vídeň až po Paříž, souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale s kvartetem předních českých pěveckých hvězd. S jakým rozpočtem bude letošní ročník hospodařit? Dotýká se situace i příjmové stránky rozpočtu? S jakými reakcemi na straně partnerů se festival setkává?
Před nouzovým stavem plánoval festival s rozpočtem ve výši 7,8 mil. korun. Po dramaturgických změnách a uvedení úsporných opatření jsme se dostali na částku 7,2 mil. K určitému úbytku podporovatelů dochází, momentálně evidujeme ztrátu osmi dlouhodobých partnerů. Vnímám to jako logickou daň, kterou přináší doba. Zároveň bych touto cestou rád poděkovat všem našim partnerům, kteří nás v této nelehké době podrželi. Další z kapitol příjmů festivalu je příjem ze vstupného. Nyní se velmi špatně odhaduje, jaký bude mít současný stav dopad, nicméně osobně očekávám určitý propad…
Proměnila se v reakci na aktuální situaci cenová politika festivalu? Ovlivní zásadně přijatá bezpečnostní opatření celkovou prodejní kapacitu vstupenek?
Jak jsem již naznačil očekávám pokles z příjmu ze vstupného, proto jsme na to s předstihem zareagovali a nastavili jsme vstupné plošně o 15 % nižší. Prodejní kapacity jsou velká neznámá a přiznám se, že zorientovat se v současných nařízení vlády je velmi obtížné, protože nevíte dne ani hodiny a vše je opět jinak. Věřím však, že při dodržení bezpečnostních opatření festival proběhne a snad se nakonec podaří zachovat i plné kapacity.
Spojeni hudbou V reakci na pandemickou situaci a přijatá bezpečnostní opatření vznikla na jaře letošního roku společná iniciativa tří českých festivalů s názvem „Spojeni hudbou“, jejímž cílem je podpořit českou kulturu a tuzemské umělce. MHF Lípa Musica, Svatováclavský hudební festival a MHF Concentus Moraviae vytvořili společnou koncertní řadu, která se prolne všemi festivaly s cílem podpořit české umělce v nelehké době. Z naší nabídky je do projektu zařazeno pět koncertů. https://bit.ly/2MEvc6I
S jakými pocity aktuálně hledíte vstříc 20. narozeninám, které festival oslaví příští rok?
Ještě před půl rokem jsme pracovali s výročím, jako s něčím, na co jsme se připravovali a těšili. Nyní je mi více jak jasné, že narozeninové oslavy proběhnout úplně v jiném duchu, než bylo plánované. Vnímám je jako ohlédnutí se zpátky, jistý návrat ke kořenům, kdy jsem festival zakládal a kdy jsem začal festival stavět na základech duchovní hudby, výběru míst a oživování našeho regionu a přispívání ke kulturnímu rozvoji. Cestu vidíme také v kontaktu s našimi německými sousedy, přáteli, se kterými rozvíjíme mezinárodní kulturní dialog již devět let. Je jasné, že doba pocovidová bude zcela jiná, je to ovšem příležitost si poskládat morální a duchovní hodnoty znovu, třeba i lépe a radovat se z maličkostí. Hlavní cíl vidím v udržitelnosti festivalu, do kterého je za 19 let nainvestováno nepředstavitelné množství energie.
Sně Beaty Hlavenkové Originální písně reflektující poezii Petra Borkovce a Bohuslava Reynka, jimž nechybí osobitá odvaha experimentovat, hledat nekonvenční harmonie i aranžmá, žánrová svoboda oscilující mezi jazzem, moderní klasikou a popem, a které jdou vstříc současnému nadžánrovému písničkářství v podání držitelky ceny Anděl zazní 27. 9. v Centru textilního tisku v České Lípě. Energický koncert k příležitosti uvedení eponymní desky Sně skladatelky Beaty Hlavenkové a kapely Snů z brněnského klubu Leitnerova zařadila do vysílání i Česká televize: https://bit.ly/2ME4cUS Inspirujte se a nenechte si Sně naživo v České Lípě ujít.
Objevte nové koncertní místo: Heřmanice v Podještědí
Heřmanice jsou převážně rekreační obec, ležící v širokém údolí Heřmanického potoka pod Jezevčím vrchem severozápadně od Jablonného v Podještědí, k němuž dnes administrativně patří. Obec byla založena během kolonizace řídce osídleného pohraničí ve 13. století, ale písemně je poprvé zmiňována až roku 1391. Její název byl patrně odvozen od jména zakladatele nebo lokátora Heřmana. Vesnice původně patřila k lemberskému panství, ale na počátku 14. století se stala majetkem Donínů, sídlících na Grabštejně. Za husitských válek v roce 1425 byly Heřmanice zpustošeny a dlouho zůstaly pusté. V pol. 16. století ves opět získali Berkové z Dubé, kteří ji připojili k jablonskému panství. Obyvatelé se zpočátku živili nepříliš výnosným zemědělstvím, chovem dobytka, prací v lese a zpracováním dřeva, ale snad už v 17. století se tu rozšířila domácí výroba příze, plátna a později i bavlněných tkanin. Ta zůstala hlavním zdrojem obživy až do poloviny 19. století, kdy se začaly ve městech a větších obcích v podhůří stavět textilní továrny. S rozvojem turistiky koncem 19. století byla v obci založena místní sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy, jejíž členové se věnovali značení a úpravě turistických cest v okolí. První světová válka si v Heřmanicích vyžádala 40 obětí. Po odsunu původních německých obyvatel se obec vylidnila. V roce 1950 tu bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které ale nefungovalo a kolem roku 1960 bylo začleněno do státního statku. Ves se začala využívat stále více k rekreaci, a tak je tomu dodnes. Od roku 1896 stojí uprostřed vsi kostelík sv. Antonína Paduánského, který je filiálním kostelem farního chrámu v Jablonném. Je to nevelká obdélná stavba s polygonálně ukončeným presbytářem, po jehož stranách je přistavěna předsíň a sakristie. V průčelí je hranolová věž s jehlanovou střechou a dřevěnou lucernou. Ve věži se dochoval zvon z roku 1928 od česko-budějovického zvonaře R. Pernera. V letech 2010–2017 byl zchátralý kostelík opraven, a právě sem se s festivalem letos vypravíme. 17. 10. zde na vlastní varhanní nástroj vystoupí nekonformní umělkyně Katta. https://bit.ly/37fZrdJ
Václav Luks: Věříme, že září bude restartem koncertního života
KOMPLETNÍ INFORMACE O PROGRAMU LETOŠNÍHO ROČNÍKU VČETNĚ PROGRAMOVÉ BROŽURY KE STAŽENÍ A PŘEHLEDU PROGRAMU K VYTIŠTĚNÍ NAJDETE NA: http://www.lipamusica.cz/cs/program POKUD JSTE JEŠTĚ NEVIDĚLI, NECHTE SE INSPIROVAT VIDEOPOZVÁNKOU NA LETOŠNÍ ROČNÍK: https://youtu.be/iGUPQuwzpo8 NOVĚ MŮŽETE TAKÉ VYUŽÍT MOŽNOSTI OBJEDNAT SI SVÉ VSTUPENKY Z POHODLÍ DOMOVA PROSTŘEDNICTVÍM OBJEDNACÍ KARTY, KTEROU NAJDETE NA VÝŠE UVEDENÉM ODKAZU.
19. ročník festivalu otevře 12. 9. v Liberci kompletní provedení Händelova oratoria Mesiáš v podání Collegia 1704 Václava Lukse. Vstupenky na tento koncert po aktuálním uvolnění bezpečnostních opatření jsou ještě v prodeji. Při této příležitosti odkazujeme na rozhovor, který s uměleckým vedoucím a dirigentem Václavem Luksem připravil v době vrcholí „koronakrize“ náš hlavní mediální partner – portál Klasikaplus.cz a přečíst si jej můžete: https://bit.ly/2ARDUvl
Soutěž o vstupenky Vyhrajte dvě vstupenky na koncert Ó světlo zrozené, který se uskuteční za účasti Cappelly Mariana 28. 9. v České Kamenici. Víte, který z významných českých skladatelů v České Kamenici působil? Své odpovědi zasílejte do 19. 6. na lucie.johanovska@lipamusica.cz.
Pozvánka: EPOQUE QUARTET & SIEMPRE NUEVO po/15/6/19h | Česká Lípa, Jiráskovo divadlo
Koncert v rámci Českolipského komorního cyklu. Vstupné dobrovolné. Více informací a rezervace zdarma: https://bit.ly/376FmGO