1 / září 2018
Martin Prokeš: „Žijeme v krásné době.“ Žije me v k rásné době. Naší re publice je sto let a my je jí obyvatelé máme možnost pro žít si hrdý pocit a u vědo mění nad bohatou a také nelehkou historií n aší země. Před necelými třiceti lety js me dostali možnost žít v demok racii, a také šanci poro vnat ji s ži votem v to talitě. Nesmírně si vážím toho, že můžeme vychovávat na še děti ve s vobodě, která je tak zásadní a důle žitá pro vše chno směřo vání v našich ži votech. Mnoho věcí jsme se již naučili a daří se nám je v našem žití uplatňovat, mn ohé se však teprve naučit musíme. Z celého srdce si pře ji, abychom k sobě, nejen ve s polečnosti, ale i v našem sou kromí, dokázali být více tolerantní, ohleduplní, trpěli ví, so ucitní a v ne poslední řadě přátelští. Troufám si tvrdit, že to to všechno u mí zprostře dkovat právě hudba. Při jměte proto od nás, pořadatelů, dar hudby, jí mž 17. ročník Lípy Musicy bezesporu je. Po cel ý rok jsme je j pro Vás připra vovali s láskou a nadějí, že naše životy o pět o bohatí. Děkuji všem našim podporo vatelům za dů věru a dlo uholetou pod poru. Jak to všechno začalo? První festivalové okamžiky a myšlenky se zrodily před mnoha lety. V roce 1999 jsem jako sedmadvacetiletý zatoužil přenést své zkušenosti z koncertování po celé Evropě do vlastního města, ke kterému mám hluboký vztah. V té době jsem měl za sebou již deset let bohaté hudební praxe s ansámblem Pražští madrigalisté a posléze také se Scholou Gregorianou Pragensis. Pozorně jsem tehdy sledoval a vnímal festivaly, které jsme při svých cestách navštěvovali. Mnohdy byly pořádány místními nadšenci a patrioty na malých místech a v netradičních prostorách. Právě to mě motivovalo k myšlence pokusit se o něco takového v České Lípě. Festival začal psát svou historii příchodem nového milénia, přesně 14. září 2000 na svátek Povýšení sv. Kříže, a to koncertem s mým domovským ansámblem Schola Gregoriana Pragensis a chlapeckým sborem Boni Pueri. Bylo to velmi symbolické a silné. Festival byl tehdy malým projektem čítajícím pět koncertů, které se konaly výhradně v České Lípě. Dostal název Festival duchovní hudby, a jako takový byl prezentován až do roku 2006. Původně měl být pořádán jednou za dva roky, v roce 2004 však padlo rozhodnutí nadále pokračovat v jeho roční periodě. Již od druhého ročníku se začal zvyšovat zájem okolních měst a obcí, což dalo pevný základ nové, tehdy ojedinělé, tradici. Festival začal objevovat nejen krásy sakrální architektury našeho kraje, ale dával především příležitost k vzájemnému setkávání. Začal oživovat malá zapomenutá místa, která po stránce kulturní strádala. Tuto skutečnost jsme vnímali velmi silně a v touze po její změně jsme cítili naše poslání. V roce 2000 jsem se svými přáteli založil spolek Arbor, který si dal za cíl rozvoj duchovní kultury regionu a péči o vztahy s našimi německými sousedy, ke kterým nás pojí historické vazby. V té době to byla pouze věta ve stanovách, velmi vzdálená vize, a jen jsem ve skrytu duše doufal, že za pár let dojde k jejímu naplnění… Svému festivalu vděčím za všechno. Díky němu jsem poznal mou úžasnou ženu, se kterou vychováváme tři dcery a bez které by festival nemohl nikdy být takovým, jakým je. Vděčím mu také za většinu mých přátel a profesních kolegů, kteří mi díky němu vstoupili do života. Jedním z nich je Rudolf Živec. Pomohl mi festival vidět jinýma očima a seznámil mě se svými pražskými přáteli, se kterými jsme v roce 2007 dali našemu festivalu vlastní nezaměnitelnou identitu. města České Lípy. Byl to neopakovatelný okamžik. Dílna Design v čele s Tomášem Červenkou a později Vydal: ARBORKristýnou – spolek pro duchovní kulturu jeho ženou jsou lidmi, kteří od té doby Žižkova 528/6, 470 01vizuálně Česká Lípa, dělají Lípu Musicu atraktivní, moderní a info@lipamusica.cz, +420 608 917 973 proměňují dramaturgickou, společenskou a Fotografie: Šimon Pikous, archiv festivalu duchovní hodnotu festivalu v grafický klenot. Roky plynuly, festival se stále více etabloval do Libereckého kraje a postupem času vstoupil i do
Tehdy při naší společné debatě poprvé zazněl název Lípa Musica a v tom okamžiku jsme věděli, že to je ono! Moment, kdy cítíte sílu názvu, jeho možnosti, symboliku stromu české státnosti a přesnou definici srdce festivalu – města České Lípy. Byl to neopakovatelný okamžik. Dílna Design v čele s Tomášem Červenkou a později jeho ženou Kristýnou jsou lidmi, kteří od té doby dělají Lípu Musicu vizuálně atraktivní, moderní a proměňují dramaturgickou, společenskou a duchovní hodnotu festivalu v grafický klenot. Roky plynuly, festival se stále více etabloval do Libereckého kraje a postupem času vstoupil i do kraje Ústeckého. Stal se hrdým zprostředkovatelem klasické hudby v podání českých i zahraničních interpretů s důrazem na vysokou interpretační úroveň. A jak vypadá Lípa Musica dnes? Z původních pěti je festival dnes tvořen dvaceti třemi projekty, které se konají na osmnácti různých místech v kraji Libereckém, Ústeckém a v sousedním Sasku. Můžeme se pochlubit každoroční pětitisícovou návštěvností, která představuje 90 % kapacity všech koncertních míst. Máme za sebou vystoupení jak české kulturní elity, tak i vzácná setkání se světovými umělci. Žijeme v krásně době a já bych chtěl s pokorou poděkovat všem našim přispěvatelům, posluchačům, kolegům, přátelům a Bohu za to, že můžeme být již 17 let ve společnosti hudby.
A jaká bude Lípa Musica v letošním roce? I v tomto roce je již podruhé naším kulturním garantem vynikající hráč na lesní roh, Radek Baborák. Díky jeho nápadům a širokému uměleckému záběru můžeme tak představit další výjimečné a unikátní projekty. Za zmínku zcela jistě stojí projekt Má to smysl! Je to jedinečný večer, kdy se na pódiu setkávají top hráči klasické hudby s dětmi naší ZUŠ. Dále se představí v roli dirigenta a hráče v německém městě Bautzen, kde vystoupí s Pražskými komorními sólisty a bude tak reprezentovat špičku české interpretace. Další projekt, se kterým je Radek přímo svázán, je Koncert lesních rohů, kde dostaneme v dalším městě, které je perlou Saska – v Žitavě, příležitost slyšet ansámbl 12 lesních rohů, a to jak samostatně, tak za doprovodu varhan. V tento večer bude navíc provedena autorská skladba Miloše Boka De Profoundis, kterou bude dirigovat sám autor. Největší hvězdou letošního ročníku je mezzosopranistka Magdalena Kožená, která vystoupí s dalším hvězdným ansámblem Collegium 1704 Magdalena mezi nejvýznamnější osobnosti světové opery a její komorní i operní vystoupení jsou velmi vyhledávaná a vysoce ceněná po celém světě. Mezi unikátní bych zařadil hned další dva projekty.
Největší hvězdou letošního ročníku je mezzosopranistka Magdalena Kožená, která vystoupí s dalším hvězdným ansámblem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse. Dnes patří Magdalena mezi nejvýznamnější osobnosti světové opery a její komorní i operní vystoupení jsou velmi vyhledávaná a vysoce ceněná po celém světě. Unikátním projektem bude bezpochyby vystoupení Caroliny Eyck, hráčky na theremin a klavíristy Christophera Tarnowa. Toto duo z Německa nám ukáže, proč právě tento nástroj, připomínající zvukem lidský hlas či smyčce, je tak často používán ve filmové hudbě, a jak na něj dokáže Carolina hrát „Bez doteku…“. Srdcovou záležitostí je pro mne vystoupení Hany Blažíkové a Barbory Kabátkové, které nám společně za doprovodu dalších tří přátel představí Couperinovy Temné hodinky. Jedná se o nesmírně působivé a liturgicky propracované hudební zpracování modliteb Zeleného čtvrtka, Velkého pátku a Bílé soboty. V našem regionu opravdu nenalezneme příhodnější místo, než je kostel sv. Barbory, který je posledním svědkem zaniklé obce Mnichov, jež byla za třicetileté války srovnána se zemí. Jedinou památkou na toto místo je právě kostel sv. Barbory stojící uprostřed polí bez elektrifikace. Vrcholem oslav 100. výročí republiky je smetanovský recitál Jitky Čechové v předvečer samotného svátku. Oslavy završíme závěrečným koncertem našeho festivalu v Novém Boru, kde se poprvé v historii setká na pódiu Pavel Haas Quartet a vítěz prestižní belgické soutěže královny Alžběty, Lukáš Vondráček. Večer bude věnovaný dalšímu velikánovi české hudby – Antonínu Dvořákovi. Letošní ročník Festivalu Lípa Musica je jako vždy nabitý kvalitní hudbou, skvělými interprety a velkým očekáváním. Velmi mě těší, že právě společně s BHF, s Česko-německým fondem budoucnosti a s Ministerstvem kultury ČR, konkrétně zahraničním odborem, můžeme nadále rozvíjet kulturní a společenské vazby se Saskem. Mé poděkování ale samozřejmě patří i všem ostatním v čele s Libereckým a Ústeckým krajem, městy Česká Lípa a Nový Bor, kteří neváhají a své prostředky vkládají právě na podporu kultury, na kterou vás tímto prostřednictvím 17. ročníku MHF srdečně zvu a těším se na setkání s vámi. Martin Prokeš,
zakladatel a ředitel MHF Lípa Musica
Ve víru klarinetů 17. Lípa Musica odstartovala v pátek 24. srpna tradičně na saském Oybině. Podobně jako v loňském roce nebylo počasí festivalu nakloněno, a tak se koncert místo v kostele s klenbou pod hvězdami konal v horském kostelíku v podhradí, který má ovšem díky svému zasazení do skály zcela neobyčejné kouzlo. A to ještě více umocnilo výtečné klarinetové kvarteto svým neotřele sofistikovaným cross-overem...
Vyprodaný prolog sedmnáctého festivalového ročníku přinesl po loňském ryze klasickém programu návrat jednoho z nejvýraznějších ansámblů české hudební scény, který klasické hranice zcela originálním způsobem překračuje. Nositel ocenění Classic Prague Awards, klarinetové kvarteto Clarinet Factory, není na festivalu nováčkem, návraty inspirativních umělců jsou však vítané a vždy obohacující. A inspirativními a zcela originálními umělci Clarinet Factory rozhodně jsou. Seskupení prvotřídních hráčů, kteří tvůrčím způsobem přistupují ke každému ze svých koncertů a citlivě respektují příležitost i prostory, ve kterých vystupují, připravilo neobyčejný večer plný spontánního hudebního souznění. Jindřích Pavliš, Vojtěch Nýdl, Luděk Boura a Petr Valášek, to jsou hlavní protagonisté „fabriky klarinetů“, a pracují skutečně jako dobře promazané stroje. Jejich devizou je nejen vysoká interpretační úroveň, kterou prokazují v klasické hudbě i jazzu, ale nad to i tvůrčí duch, odvaha experimentovat, dar improvizace a neobyčejná „chemie“ umožňující zcela samozřejmé a přirozené duševní a duchovní souznění, které dává jejich hudebnímu výrazu naprosto jedinečný ráz. ... pokračování na www.lipamusica.cz
Carolina Eyck: Hra na theremin je mysticky pohádková Jeho zvuk známe všichni, aniž si to mnozí uvědomujeme… vtíravá melodie z kasovního westernu Tenkrát na západě, z Formanova sugestivního Přeletu na kukaččím hnízdem či z Hitchcockových hororů… Tam všude zní theremin, elektronický nástroj, který svým zvukem připomíná lidský hlas. Jeho otcem je sovětský vynálezce, který položil základy elektronické hudby a přispěl i k vynálezu syntezátoru. Režim jej však nejprve zneužil k propagandě a následně za jeho celosvětově ceněné úspěchy „odměnil“ vězněním v gulazích. Lev Theremin ale v hudbě žije dál a jeho nástroj, na který se hraje bez jediného doteku, zažívá v současné době renesanci. V České Lípě jej představí jedna z nejrespektovanějších hráček – Carolina Eyck, německá interpretka, skladatelka a teoretička hry na theremin pocházející z lužickosrbského prostředí. Co vás přimělo začít hrát na theremin? Jaké bylo Vaše první setkání s tímto neobyčejným nástrojem? Moji rodiče jsou muzikanti, zaměřují se na elektro-nickou hudbu. Jednoho dne, když mi bylo sedm let, viděli theremin na koncertu a okamžitě poté se tento nástroj rozhodli sami zakoupit. Hra na něj je celkem obtížná, a tak hledali někoho, kdo by měl čas se to naučit, a našli mě… V té době jsem již navštěvovala hodiny houslí. Vzpomínám si, že pro mě bylo fascinující vytvářet zvuk jen jemným pohybem prstu. Moji rodiče se brzy rozhodli, že bych se měla na tento nástroj začít učit hrát pořádně. Můžete nám tento jedinečný nástroj trochu blíže popsat a sdělit nám, čím vás osobně okouzlil? Theremin je elektronický hudební nástroj, který vynalezl v roce 1919 ruský fyzik Lev Theremin. Na tento nástroj hrajete prakticky bez doteku. Pohyby svého těla můžete ovlivnit elektromagnetická pole vytvářená dvěma anténami. Velmi dobře si vzpomínám, jak jsem byla okouzlena hlavně skutečností, že jsem schopna produkovat zvuky jen jemným zvednutím prstu do vzduchu – jako mystická bytost v pohádce… Jaký program jste si připravila pro svůj festivalový koncert? V České Lípě zahrajeme díla od Ravela Faurého, Messiaena a samozřejmě první Sonátu od Christopha Tarnowa. Tato hudba je velmi blízká naším srdcím a velmi se těšíme, že ji budeme moci představit i festivalovým posluchačům.
... pokračování ve festivalovém magazínu
Pozvánka na nejbližší koncerty: HRAJI BEZ DOTEKU… pá/21/9/19h Česká Lípa, bazilika Všech svatých Carolina Eyck – theremin (DE) Christopher Tarnow – klavír (DE) Ravel | Isaac | Rachmaninov | Schulz Fauré | Helder | Tarnow ad. LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE ne/23/9/17h Filipov u Rumburku, bazilika Panny Marie pomocnice křesťanů Marek Eben – recitace Tomáš Thon – varhany Eben SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT pá/28/9/19h Jezvé, kostel sv. Vavřince Milan Řeřicha – klarinet Energie Nove (CH, DE) Mozart | Brahms
www.lipamusica.cz Změna programu vyhrazena.