Issuu

2/září 2021

Pavel Haas Quartet: Lípa Musica je našemu srdci blízká Uměleckým garantem jubilejního dvacátého ročníku Lípa Musica se stal Pavel Haas Quartet. Komorní těleso, které díky svým špičkovým uměleckým kvalitám okouzluje milovníky klasické hudby po celém světě a těší se světovému respektu kritiky i odborných kruhů. Lípa Musica tak dostala mimořádný dárek ke svým narozeninám, který se zhmotní do trojice výjimečných festivalových projektů. Prvním z této trojice bude uvedení světové premiéry skladby Domov/Heimat, kterou na doporučení kvarteta na objednávku pro festival zkomponovala mezinárodně uznávaná skladatelka Ľubica Čekovská. Nejen o tom si s dvěma zástupci kvarteta – manželi Jarůškovými (housle a violoncello) – povídal Marek Šulc v rozhovoru připraveném do festivalového podcastu. Ten si můžete naladit na podcastových službách Spotify či Google. Festivalová premiéra se blíží, 4. září se představíte poprvé v roli festivalových garantů, nicméně Lípa Musica vás hostila už několikrát. Je v tom pro vás nějaký rozdíl, nebo zkrátka jedete na další festivalový koncert?

Veronika Jarůšková (VJ): Máme radost a jsme velmi poctění, že můžeme být uměleckými garanty festivalu a velkou radost máme i z toho, že jsme mohli oslovit slovenskou skladatelku Ľubici Čekovskou, která napsala světovou premiéru Heimat / Domov, která se vlastně týká nás všech. Protože to znamená domov, domovina a myslím si, že pro každého z nás je domov a pocit z něj důležitý, ať už to pro nás znamená cokoli v duši či vlastním domově.

PJ: Naše umělecká garance je výjimečná věc. Většinou sepro hrají koncerty Vydal: ARBOR – spolek duchovní kulturu v Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa, sezóně, které +420 jsou608individuální a info@lipamusica.cz, 917 973 Fotografie: archiv festivalu separátní. Ale nyní je tu určitá souvislost mezi několika vystoupeními,

Peter Jarůšek (PJ): Naše umělecká garance je výjimečná věc. Většinou se hrají koncerty v sezóně, které jsou individuální a separátní. Ale nyní je tu určitá souvislost mezi několika vystoupeními, v níž role uměleckého garanta vykvetla, a já to cítím velmi osobně a velmi se na to těším. Bude to výjimečná událost této sezóny.

Výjimečná byla i možnost získat několik termínů Vašich vystoupení, což nebývá úplně běžné. Plánovali jsme je v době covidu. Bylo to pro Vás tehdy snazší? PJ: Snazší to bylo, ale vrátím se k tomu, že Lípa Musica je našemu srdci blízká, tak jsme si samozřejmě čas na festival rádi našli.

Festival se vždy snaží umožnit uměleckým garantům splnit si své sny a uskutečnit projekty, které ještě předtím nikdy nedělali. U vás zazněla myšlenka spojit kvarteto s lidským hlasem… PJ: Idea vznikla v mojí hlavě. Smyčcové kvarteto je podle mě nejbližší lidskému hlasu. Hráči na dechové nástroje by možná nesouhlasili, ale já jsme o tom přesvědčen. Spojení smyčcových nástrojů a lidských hlasů v podobě vokálního ansámblu mi přišlo velmi zajímavé. Nikdy jsme to nedělali a ani není mnoho skladeb pro toto spojení, nikdy jsem se s tím nesetkal. Byl to tedy jeden sen a nápad vytvořit toto spojení a díky Lípě Musice se to podařilo. VJ: Nyní už máme partitury a už se nemůžeme dočkat a jsme na skladbu velmi zvědaví. poslouchejte na: anchor.fm/lpa-musica

který něco vytvoří. Ale ne všechno se 4/9–28/10/2021

nás dotkne. Jsme asi trochu staromódní a je spousta repertoáru ve starší hudbě,

Jaký máte vztah k soudobé hudbě, podle čeho vybíráte? PJ: To je těžká otázka, nejsme specialisti na současnou hudbu, ale hrajeme hudbu, která nás osloví, a to s největším respektem ke každému skladateli, který něco vytvoří. Ale ne všechno se nás dotkne. Jsme asi trochu staromódní a je spousta repertoáru ve starší hudbě, který jsme dosud neuvedli. Třeba Beethoven se mi nikdy nepřejí a je tam stále obrovské množství fantastických skladeb. V moderní hudbě inklinujeme k hudbě, která má určitou melodickou linku. Raději něco společně vytváříme, než abychom byli v tomto ohledu využívání… […] V ansámblu máte novou violistku, je narozená v Šanghaji, ale žije v USA. To je poněkud krkolomné, zkoušíteli převážně v Praze… VJ: Ano, jmenuje se Luosha Fang a je to vlastně původem houslistka. Violu má jako takového koníčka. Před dvěma lety se potkala s japonskou violistkou Nobuko Imai, a ta ji natolik zaujala, že se stala její mentorkou a po ukončení studií v Americe ji následovala do Evropy a v Madridu u ní violu vystudovala. PJ: Luosha studovala s Pepou Špačkem na Curtisově institutu ve Philadelphii, kde absolvovala na housle. Není to moc běžný manévr. Většina houslistů violu určitým způsobem podceňuje, ale Luosha ukončila jednu z nejprestižnějších škol, housle nezavrhla, ale přesedlala na violu, bez předsudků, toužila zkrátka poznat něco nového, to je obdivuhodné... více v našem podcastu.

i vlivem covidové situace, tak vznikla tato krkolomná situace, která nám přináší nové výzvy.

Martin Prokeš: Když něco děláte dvacet let, je to už vlastně poslání Martin Prokeš je typem tahounů, díky nimž v různých, jinak třeba i okrajových regionech náhle rozkvete kulturní život a vznikne centrum, k němuž se pak historie někdy odvolává i po celá staletí. Před čtyřmi roky založil ve městě, v němž žije, Českolipský komorní cyklus. V našem rozhovoru jsme se nicméně soustředili hlavně na festival Lípa Musica, který Martin uvedl v život ještě mnohem dříve – v roce 2000 – a v současné době patří k nejzajímavějším regionálním festivalům s mezinárodním přesahem v Čechách… Přinášíme vám ukázku z rozhovoru, který pro náš partnerský portál Operaplus.cz připravila Wanda Dobrovská.

Lípa Musica byl na samém počátku festival duchovní hudby. Řekla bych, že iniciovat akci se spirituálním rozměrem v prostředí do hloubky bytostně zasaženém válečnými a poválečnými událostmi. Dodnes to tam je patrné v kontaktu s duchem krajiny nebo architektury – musela být docela odvaha. Oséval jste úhor? Mám-li být zcela upřímný, úplné pole neorané to nebylo. Je potřeba uvědomit si, že za totality se o hudební kultivaci a vybudování jistého společensko-kulturního zázemí v regionech hodně zasloužily kruhy přátel hudby a v České Lípě existovala více než čtyřicetiletá tradice KPH. Kromě toho zde v porevoluční době působil pan Josef Zadina a pořádal koncerty, které byly do té doby ve městě nebývalé, a sice koncerty duchovní hudby v chrámech. Dokonce z vyprávění vím, že kostel Narození Panny Marie zvelebili svépomocí přímo členové jeho sboru: vyčistili ho, uvnitř všechno znovu natřeli a udělali z něho zase důstojný duchovní prostor. Mě ale k založení festivalu podnítilo mé tehdy už více než desetileté působení v ansámblech Pražští madrigalisté a Schola Gregoriana Pragensis, kde jsem byl s duchovním rozměrem v kontaktu neustále a měl jsem možnost vystupovat ve významných duchovních centrech Evropy, což byla zkušenost naprosto unikátní a nepřenosná. Na škole se to nenaučíte, to prostě nasajete, a jste-li trochu vnímavá, tak najednou jste o něco obohacena. A prostředí České Lípy? Myslím, že to vnímáte autenticky. Je to krajina, kterou opustili lidé, kteří ji tvořili stovky let, krajina prolitá bolestí a slzami. Všechny architektonické krásy, které tady v regionu jsou – a litoměřická diecéze je obrovská, takže je to v České republice jedna z nejbohatších diecézí na sakrální památky vůbec – jsou historické skvosty a je to dědictví našich předků, kteří to tu obývali stovky let. Němci společně s Čechy. Takže je potřeba položit si otázku, co za lidi sem přišlo po druhé světové válce, a historické prameny jasně dokazují, že to nebyla společenská elita. Spíše pravý opak. Přišli sem proto, že je sem někdo poslal, mnohdy i za trest, nejednou to tu vnímali jako nějakou výspu republiky, kde se začínalo budovat znovu od píky. Nedaleko byly uranové doly, což bylo svým způsobem štěstí, protože to znamenalo pracovní příležitosti, ale z hlediska společenského rozvoje nebo kultivovanosti regionu to byla spíš smůla. Široko daleko jsme tu neměli vysokou školu. A toto všechno definuje mentální úroveň města. Ani nejkultivovanější lidé v České Lípě mu nedávali příliš velkou naději a šanci, že by něco takového mohlo fungovat… více: www.operaplus.cz

mohlo fungovat.

Pozvánka na příští koncerty: DVOŘÁK GALA zahajovací koncert 20. ročníku / Koncert pro Liberecký kraj 2021 sobota 11. září 2021 19.00 | Liberec, Divadlo F. X. Šaldy Michaela Fukačová – violoncello, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Alexander Liebreich – dirigent Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, Symfonie č. 8 G dur, op. 88, B163 Smetanovo trio na zámku 14/9/19.00 | Lomnice nad Popelkou, zámek Smetanovo trio: Jitka Čechová – klavír, Jan Talich – housle, Jan Páleníček – violoncello Ludwig van Beethoven: Trio c moll, op. 1 č. 3 Dmitrij Šostakovič: Trio č. 1, op. 8 Antonín Dvořák: Trio g moll op. 26