98
Š á r k a H i e ková • P o d l e t n í o b lo h o u
„Já taky ne,“ souhlasila s ním, „ale Renatini rodiče by měli vědět, co se děje.“ „Kdy chceš vyjet?“ „Hned. No… možná by bylo nejlepší říct to Mirkovi. Ty připrav motorku, vezmi mi helmu a já to jdu vyřídit,“ vzala situaci do svých rukou a konečně se dočkala Nikova úsměvu. Nakonec bylo dobře, že jela také. S klukem obviněným ze zneužití, i když falešným, by se nikdo nebavil. Lindu si ale v klidu vyslechli. Renata je ujistila, že k ničemu nedošlo, a ukázala originál fotky, který jí rychle poslala její kamarádka. Fotografií bylo víc a jedna z nich zachytila situaci z jiného úhlu. Doslova. Obrázek byl totiž vyfocený z druhé strany a každý mohl jasně vidět, že Nik skutečně jen pomáhal s rouškou. Rodina byla rovněž zhrozena tím, že fotku jejich dcery někdo zneužil k pochybnému účelu, a okamžitě telefonovali Mirkovi. Zpátky do tábora se Linda a Nik vraceli v úplně jiné náladě. Po večerce si nechal Mirek nastoupit všechny vedoucí, praktikanty a zdravotnici a varoval každého, kdo zneužije fotku dítěte k jakémukoli vydírání. Ještě důrazněji upozornil, že ať se děje cokoli, vždycky je kolem dostatek svědků, kteří v případě potřeby uvedou věci na pravou míru. Linda si oddychla. Tentokrát měla kliku. Hlavně proto, že Renatini rodiče byli rozumní. Spíš se divila, že Patricie zaměřila svoji pomstu na Nika a ne přímo na ni. Z úvahy ji vyrušilo zaklepání. „Přišel jsem ti poděkovat,“ vešel Nik dovnitř. „Není za co,“ mávla nad tím Linda rukou. „Přišel bys na to sám, akorát že člověk v tu chvíli není schopný rozumně uvažovat.“ „No právě, a ty sis dokázala zachovat chladnou hlavu.“ Přistoupil k ní a objal ji. Pevně ji k sobě přitiskl a ona se doslova ztratila v jeho obrovské hřejivé náruči. Přála si, aby