Melanie Milburneová
zmocnila Drakea. Jeho pohyby byly naléhavější, zoufalejší, dýchal mělce, jako by jeho sebekontrola visela na vlásku. Přesně ucítila ten moment, kdy pronikl skrze její hedvábný závoj panenství. Klouzal stále vpřed, až z něj, jako samotná esence života, vytryskla extáze. Z toho živočišného sténání a zachvění, které cítila hluboko v sobě, ji lechtalo v podbřišku, jako když hladinu jezera rozčeří lehký vánek. I potom zůstali spojení, jejich ruce a nohy tvořily propletenec naplněný důvěrou a bezpečím. Drake jí odhrnul vlasy z tváře a pátravě se na ni zadíval. „Jak se cítíš?“ V jeho hlase se ozývala starostlivost, stejná, jakou cítila i z jeho doteků. „Cítím se… skvěle. Vůbec to nebolelo. Bylo to úžasné.“ Aerin nedokázala najít slova, kterými by přesně zvládla vyjádřit, jak se teď díky němu cítí. Ale chtěl by to vůbec slyšet? Zřejmě byl zvyklý se svými milenkami prostě mít sex a to, jak ohromující byl, neprobírat. Měla by své city odsunout stranou. City v jejich víkendovém románku neměly co dělat. Ani on je nemotal do svých aférek. City neměly v jeho životě místo… a přesto si představovala, že jednoho dne jeho obranná hradba povolí a on je vpustí do svého života, jako když se ráno odhrnou závěsy, aby mohlo slunce rozzářit temný pokoj. Měl toho tolik co nabídnout. Byl laskavý, něžný a mnohem citlivější, než si o něm v minulosti myslela. Za jeho maskou cynika se skrýval zraněný muž, který měl starostlivé srdce, ale naučil se je skrývat. Drake se na ni nepřestával upřeně dívat. „Nemrzí tě to?“ Jediné, co ji mrzelo, byla skutečnost, že nestál o nic víc než víkendový románek. Párkrát se s ním pomilovat jí nestačilo. Probudil v ní hladový chtíč, který nešel tak lehce uspokojit. Bylo to jako poprvé 98