Sophia Jamesová
„Přejdu na zemědělskou výrobu. Existují nové způsoby na zvýšení výnosu. Na východním pobřeží jsem viděl železný pluh s vyměnitelnými radlicemi, čímž se zkrátí příprava pole na setí o třetinu, a já bych chtěl tuhle novinku zavést u nás.“ „To je… pozoruhodné.“ Esther tím slovem ani trochu nevyjádřila, co si myslí, ale lord Alberton se ho dychtivě chopil. „Pozoruhodné. Jsem naprosto stejného názoru. Staré zvyky se mění a na jejich místo nastupují bleskurychle nové. V Bostonu jsem mluvil s jedním mužem, který chce investovat do konzervárny na ovoce, protože konzervováním by se revolučně prodloužila trvanlivost sezónních produktů. Můj otec si myslí, že by bylo lepší všechno pečlivě zvážit a počkat, jestli se všechny tyhle novinky osvědčí, ale já jsem velkým odpůrcem váhavosti. Člověk musí využít svého privilegovaného postavení tím nejlepším způsobem, jaký se nabízí, co říkáte?“ „Nejsem si jistá…“ Lord Alberton však neposlouchal. „Protože kdybych si nepospíšil, pospíšil by si někdo jiný a připravil by mě o výhodu momentu překvapení.“ „Takže jste ctižádostivý?“ Tahle nová stránka lorda Albertona Esther ohromila. „Jsem, a potřebuju kolem sebe lidi podobného smýšlení. Odvážlivé, cílevědomé lidi, lidi, kteří se budou snažit a posunovat dopředu. Odhodlané lidi. Lidi, kteří neberou ne jako odpověď.“ Esther se zmocnily obavy. „Takoví lidé totiž vydělávají v Americe peníze, 98