„Vážně? Proč lžeš sama sobě?“ „Snažíš se mě naštvat?“ obořila jsem se na něj, přičemž tento muž vyzývavě povytáhl obočí a kývl hlavou na stranu. „Ber v potaz má slova, mafiánko. Udělej, co uznáš za vhodné, abys dosáhla svého. Sobci tě pochopí a mrtví tě soudit nebudou.“ Přikývla jsem, načež jsem se vydala před zástup zločinců všeho druhu. Vrazi. Zloději. Násilníci. Muži ochotní pro peníze splnit jakýkoli čin. Zastavila jsem se kousek od první řady, zaujala mírně rozkročený postoj a přejela po některých z nich odměřeným pohledem. Až po chvíli jsem si uvědomila, že totéž gesto prováděl Michael. „Jak už jistě víte, jmenuji se Claire Sanderson a jelikož Ryan Williams před svou smrtí přepsal velení mafie Sort død právě na mé jméno, novým bossem se stávám já,“ křičela jsem tak, aby mě řady bodyguardů co nejlépe slyšely. Na moment jsem se odmlčela, abych měla prostor na zpozorování jejich výrazů, nicméně všichni vypadali stále stejně nezaujatě. „V mých úmyslech není nic jiného než msta. Krevní msta. Atentát na Michaela Sandersona, vůdce známé mafie Lobo Faminto a vraha mého předchůdce.“ A v tu ránu to přišlo. Posměšky. Uchechtnutí. Otrávené obličeje.