Zpátky ke Gutenbergově zásluze na zboření mýtu o geocentrismu. Jeho slavný knihtisk, který byl mimochodem tak trochu dítětem vinařského lisu, podnítil zájem o vědění a vzdělání. Knihy se šířili a s nimi šla nahoru nejen vzdělanost, ale i poptávka po brýlích. Experimentování se skleněnými čočkami následně vedlo k rozvoji dalekohledů. A to vedlo k rozvoji astronomie, která nás přes urputnou snahu tehdejší církve vyvedla z pohádky o tom, že Země je pupek světa.60 A protože se inovace šíří mnoha směry, pokrok v optice nám umožnil nejen koukat na hvězdy a planety, ale pomohl nám studovat v mikroskopech i buňky a bakterie. To vedlo zase k pokroku v medicíně a biologii. A můžeme klidně spekulovat, že knihtisk nepřímo vedl i k objevu antibiotik a očkování. Inovace může nejen vylepšovat a měnit svět, ale také jít proti duchu jiné inovace. Proti šílencům s raketou se vymyslel protiraketový deštník. Proti šílencům za volantem máme odolnější auta s airbagy a proti šílencům s pistolí můžeme zkusit použít neprůstřelnou vestu. Když byl vynalezen Polaroid, lidé se mohli začít obdarovávat intimními fotkami, aniž by je viděl někdo jiný. Internet naopak drtivá většina navzájem nezná. Inovace jsou téměř vždy kolektivní, graduální, evoluční a (re)kombinační. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je dávno pryč, říká astrofyzik Martin Rees. Udělovat Nobelovu cenu několika vědcům, kteří sice stáli v čele nějakého výzkumu, ale byl za nimi obrovským tým nebo spíše několik týmů, pak budí kontroverze. 60
Můžete namítnout, že heliocentrismus navrhovali antičtí, indičtí a arabští učenci dávno před Gutenbergem a Koperníkem, ale šíření této myšlenky a dalších objevů by bylo bez dalekohledů a koneckonců i knih asi mnohem pomalejší.
97