K l adivo na č arodě je 1 / M agie pro k a ždého „Všechno dobře dopadne, uvidíš. A teď už běž.“ Odešla. Felix počkal, až bude za rohem, a teprve pak se chytil za břicho a sesul se do polohy skrčence. Démonické embryo v břiše už začínalo kopat. Má ještě týden. To zvládne. Týden je spousta času. * * * Něco se dělo. V porodnici u Apolináře začalo šest dětí kašlat krev a sedmé se narodilo bez kůže. Lidé, co si přišli koupit levné džíny na Holešovickou tržnici, našli ráno u stánku jen mrtvé obchodníky, bez sebemenšího zranění. Teprve při pitvě se zjistila absence vnitřností. Nemuseli je hledat dlouho. Byly uložené ve falešných kabelkách značky Vuiton. Několik dealerů bylo napadeno svými zákazníky, kteří tvrdili, že drogy, které si od nich koupili, prostě nefungují. Během svatby v kostele si snoubenci na pokyn „můžete si navléknout prsteny“ navzájem vrazili prsteníčky do očních důlků. Pak tu máme několik mrtvých kněží, zvýšený počet sebevražd a křik vyděšených dětí rozléhající se nočním sídlištěm Jižní Město, aniž by k němu měly jakoukoliv příčinu. Zato na Černém Mostě se objevil panelák, u kterého si nikdo nemohl vzpomenout, že by ho tam ještě včera viděl. A někdo zabil otce Joachyma. * * * Otce Joachyma vytáhl zvonek z postele ve dvě hodiny ráno. Nespal. Poslední dobou se už ani nesnažil usnout. U postele měl křižovkářský slovník a několik čísel magazínu Hádanky a křížovky a potýkal se s polodokreslovačkou. Když se jeho bytem rozlehlo frenetické bzučení, zrovna řešil pohoří v Malajsii a málem ho ranila mrtvice. Podíval se na budík a z okna a oba pohledy mu potvrdily, že je hluboká noc. Zvonek nepřestával zvonit.
97