Honza Slívka
všechny létající dravce najednou. Tady to tak neproběhne. Budou se množit jako zběsilí a neustále lítat k nám. Po moři na jiný ostrovy nemůžeme. Budeme muset výsadkovejma helikoptérama. Ty měly na Fuse životnost stěží pár minut. Přistaneme na ostrově Havel, odkaď vyvěrá paprsek magnetickejch nanočástic. Ten ostrov může bejt stejně tak předmostí, jako smrtící past.“ Moje slova pro jednou nikdo nezesměšnil. Všichni věděli, že mé znalosti dravého života na Luzné jsou nejrozsáhlejší. Fricek se navzdory tomu nevzdával. „Určitě jsme ale dopadli líp než Rusáci. Tak velkej ostrov, jakej si vybrali, podle mýho nejde bez předchozích zkušeností dobít.“ S úšklebkem jsem vrtěl hlavou. „Ve sněhu možná tolik dravců nebude. Třeba jim to půjde snáz, než čekáme. Jinak ale souhlasim. Je moc velkej. Hůř než oni už skončili snad jenom Japončíci. Chápu, jak jsou na tu svojí ostrovní říši pyšný. Jenže jima vyžádaný ostrůvky na Luzný jsou hodně malý a je jich moc. Budou v neskutečným nebezpečí z moře i ze vzduchu.“ *** Bořitovi se očividně nelíbila naše soukromá debata. Měl raději přednášky od jednoho člověka.
98