Chantelle Shawová
auto prohnalo kalužemi na nádvoří. „Proč jsi ho koupil?“ „Otec mě jako dítě občas brával na túry do okolních hor. Hrad byl celé roky opuštěný a společně jsme ho prozkoumávali. Po rozvodu jsem potřeboval nějaký projekt a taky úkryt,“ přiznal. „Všichni, včetně realitního agenta, který se ho snažil už několik let marně prodat, mě varovali, že to bude díra na peníze. Velká část restaurátorských prací byla dokončena. Je tu asi čtyřicet pokojů, ale kromě pár stálých zaměstnanců jsem jediný, kdo sem jezdí. Odlehlá poloha mi zajišťuje soukromí před zvědavými novináři.“ Ivy vystoupila z auta. Přestalo sice pršet, ale hrad stále připomínal zapovězenou pevnost. Rafa vynesl Bertieho autosedačku po schodech a Ivy ho pomalu následovala. Když slyšela o jeho nevydařeném manželství, a jak Tiffany zradila Rafovu důvěru, pochopila, proč kolem sebe vybudoval vysokou hradbu. Zabolelo ji u srdce. Udělala správně, když Bertieho vzala na místo, které vypadalo stejně pochmurně jako jeho majitel? Vedle vchodových dveří stál malý olivovník v terakotovém květináči. Ivyinu pozornost upoutal náhlý pohyb a zajíkla se, když na stříbřitě zelených listech zahlédla oranžového motýla. Otevíral a zavíral svá jemná křídla a nakonec vzlétl směrem k modrému kousku oblohy, kde se rozestoupily bouřkové mraky. Ivy se zhluboka nadechla a nechala se prostoupit pocitem klidu. Sbohem, Gemmo, rozloučila se v duchu. Motýl sice odletěl, ale byla si jistá, že zůstává někde poblíž. Vešla za Rafou do hradu a příjemně ji překvapilo, že interiér je mnohem přívětivější než první dojem z venkovních oprýskaných zdí. Přivítal je komorník a provedl je rozlehlou vstupní halou do obývacího pokoje, kde v krbu plápolal oheň. „Arturo zatápí s prvním šedivým mrakem. Tady v horách bývá chladněji než v Římě.“ 98