Politické stranictví v 19. a 20 století
Závěr Přímá volba prezidenta, rozpad pravicové vládní koalice či vypsání mimořádných voleb v roce 2013 posunulo vývoj české demokracie do nové fáze. Postkomunistické období, trvající 23 let, zřejmě přechází do období návratu k určitým socialistickým aspektům a hledání nových forem demokracie i občanské státnosti i sociálního tržního systému, a to pod deštníkem Evropské unie. Tyto společenské změny zřejmě budou provázet i proměny českého stranictví. V české občanské společnosti začala zřejmě demokratická soutěž o socialistickou nebo sociální cestu v rámci sjednocujícího evropského procesu. Demokracie bez hodnotového a morálního základu se stává nálepkou pro společenské a politické bezpráví. Demokracie je o morálních hodnotách, důstojnosti člověka a jeho lidských a občanských právech, a to v občanské společnosti založené na spravedlivém společenském řádě a lidském humanismu a solidarismu. Demokracie bez soutěže, idejí, programů a vizí se stává jen pragmatickým zápasem o moc ve společenských a politických systémech a v lidské civilizaci. V dějinném vývoji se mění lidské generace a lidská civilizace. V procesu lidského a společenského vývoje dokázalo lidstvo dospět ke Všeobecné deklaraci lidských práv a Listině základních práv a svobod. Dokázalo přijmout demokracii, parlamentarismus, ústavnost, politický pluralismus, volební systémy a důstojnost člověka. Další vývoj demokracie a demokratických mechanismů zřejmě přinese i přímý podíl občanů na zákonodárných a vládních schvalovacích a řídících procesech a nový způsob kontroly moci v demokratické státnosti, ale i nový dialog o právech menšin ve většinovém demokratickém prostředí. Politická moc je proměnnou veličinou a politické stranictví může vyústit v jinou formu a v jiný podíl občanů na správě věcí veřejných i v novou formu lidské civilizace. 97