Isabelle Schuler ovšem zdržování mormaera Moray by bylo neuctivé. Teprve když dosáhli úpatí nejbližšího kopce, dokázala jsem rozeznat jednotlivé postavy. V čele družiny jel přísně vypadající muž a vedle něj ještě nelítostnější žena. Když jsem je poznala – Bethoc a Crinana –, zalapala jsem po dechu a ukročila vzad. Vrazila jsem do Donaldy, která stála za mnou. Ponížení mě pálilo v hrdle jako žluč. Donalda, která si jako obvykle všimla mé tísně, mi v uklidňujícím gestu položila ruku na rameno. Můj dech se zklidnil a já jsem hrdě vztyčila hlavu. Nenechám se zastrašit. Když jsem se pokusila odtrhnout pohled od nestvůr ze své minulosti, všimla jsem si mladého muže jedoucího vedle Crinana. I z té dálky jsem viděla, že má stejné držení těla jako jeho matka a jede stejně neklidně jako jeho otec. To musel být mocný Duncan. Jeho jméno na Findlaichově dvoře nezaznívalo často. To málo, co jsem o něm věděla, jsem zjistila od MacBethada. Král Malcolm, který měl pouze tři dcery, stranil Duncanovi, synovi své nejstarší dcery, jakožto svému dědici. Vláda vždy nepřipadala z otce na syna. Někdy přešla na bratry, strýce a někdy – ač to bylo v této době vzácností – na věrné přátele a rádce. Na své smrtelné posteli se král Alby rozhodl, kdo bude jeho nástupcem, a mormaerové jeho volbu buď potvrdili, nebo navrhli svého vlastního kandidáta. Jakmile král zemřel, byli vybráni dva kandidáti, kteří svou žádost předložili mormaerům a královým rádcům. Bylo učiněno rozhodnutí, vítězný kandidát získal korunu a život poklidně pokračoval. Šeptalo se však, že se Malcolm odvolá na božské právo králů, jak hlásalo nové náboženství, a předá korunu Duncanovi, aniž by svou volbu konzultoval se svými rádci a ostatními mormaery. Poté, co ho Mael Colum vyzval na souboj, Findlaich zjistil, že se král Malcolm postupně a tajně zbavuje všech, kteří by mohli pro Duncana představovat hrozbu.
98